Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-20 14:00:57

Předplatné musí jít zrušit na jedno kliknutí, platí nově v USA. Dočkáme se i v Evropě?

Předplatné služby jde často zřídit velmi snadno, o to těžší je pak jeho zrušení V USA schválila Federální obchodní kolise pravidlo pro zrušení předplatného Cílem je zamezit obstrukcím a nenutit lidi platit za něco, co nechtějí Federální obchodní komise (FTC) v USA oznámila schválení pravidla Click-to-Cancel (zrušit kliknutím). Jedná se o to, aby uživatelé měli […] Celý článek si můžete přečíst na Předplatné musí jít zrušit na jedno kliknutí, platí nově v USA. Dočkáme se i v Evropě?

Čas načtení: 2024-02-21 11:31:16

Ústavní soud kvůli zpětné působnosti zrušil vyhlášku Jenštejna u Prahy

Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Jenštejn u Prahy. Zavedla poplatek za zhodnocení stavebního pozemku vybudováním vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra. Vyhlášku považovalo za nepřípustně retroaktivní, tedy zpětně působící. Vodovod a kanalizace totiž byly zkolaudované dříve, než obec vyhlášku schválila. Starosta Jenštejna Norbert Hlaváček (Změna pro Jenštejn) zrušení vyhlášky zatím komentovat nechtěl.

Čas načtení: 2025-05-28 13:57:43

EU zrušila hospodářské sankce vůči Sýrii, platí ale výjimky

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.

Čas načtení: 2026-03-24 12:21:00

Odboráři varují před omezením poplatků za ČT a ČRo. Mluví o ohrožení stability

Odbory veřejnoprávních médií jsou podle svého vyjádření znepokojeny záměrem pokrátit a výhledově zcela zrušit rozhlasové a televizní poplatky. Částečné zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) schválila v pondělí vládní koalice a nyní chce ve Sněmovně navrhnout zrušení televizních a rozhlasových poplatků pro lidi nad 75 let a některé další skupiny.

Čas načtení: 2026-03-24 12:21:00

Odboráři varují před omezením poplatků za ČT a ČRo. Mluví o ohrožení stability

Odbory veřejnoprávních médií jsou podle svého vyjádření znepokojeny záměrem pokrátit a výhledově zcela zrušit rozhlasové a televizní poplatky. Částečné zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) schválila v pondělí vládní koalice a nyní chce ve Sněmovně navrhnout zrušení televizních a rozhlasových poplatků pro lidi nad 75 let a některé další skupiny.

Čas načtení: 2024-04-10 19:45:00

Vláda schválila nový úřednický zákon i zřízení dětského ombudsmana

Na svém středečním zasedání schválila vláda nový návrh zákona o státní službě, který má zjednodušit přijímání nových úředníků a přenést sektor státní služby pod Úřad vlády. Zákon by měl také podpořit další digitalizaci úřadů a podpořit ohodnocování úředníků na základě jejich výkonů. Vláda též schválila zavedení postu dětského ochránce práv pod úřadem ombudsmana a zavedení pětice opatření pro snazší odškodnění účastníků protikomunistického odboje. Naopak k zákonu, který navrhuje zrušení zákazu otevření obchodů o některých svátcích, zaujala neutrální stanovisko. Vládou projednané zákony musí před vstupem v platnost ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Čas načtení: 2020-04-16 17:26:01

Koronaglobal ve Spojených státech a Spojeném království

Rok 2020 začal novou pandemií. Žijeme v době environmentálních katastrof, v době intenzivních transnacionálních a lokálních interakcí, obchodu, transkontinentálních výrobních a spotřebních sítí, masového turismu a obecné mobility lidí. Tyto globalizační tendence se začaly šířit do světa z USA a Velké Británie od osmdesátých let. Mluvíme o kompresi času a prostoru. A právě díky této nebývalé mobilitě se šíří nový koronavirus. Kvůli nové globální pandemii ale dochází k náhlému omezení mobility a otevřenosti, státy postupně omezují pohyb osob jako ve výjimečném stavu. Podobně jako ve válkách musí lidé omezit vycházení a trávit celé dny v sociální izolaci. Nemohou vyrážet do obchodních středisek, nemohou cestovat, nemohou do kaváren a restaurací a hospod, nemohou na stadiony a na sportovní závody, do kadeřnických salonů atd. Pro mnoho lidí zvyklých denně konzumovat se to zdá být strašlivým omezením jejich svobody. „Já především“ Právě USA si toto omezení patrně nebyly schopny připustit, karanténní omezení se prosadila patrně se zpožděním. Navíc působí komplexita federálního uspořádání organizace a správy a rovněž velká a rozmanitá populace s třídní a rasovou stratifikací, s velkými sociálními rozdíly a sociální nerovností. V současnosti je v USA přes půl milionu nakažených virem (583 444) a přes 20 tisíc osob na nákazu zemřelo (23 463). Nejvíce pandemie řádí ve státě New York se 172 358 nakažených a 8 600 mrtvých. Zároveň jen během jednoho dne (10. dubna) zde zemřelo 2 108 osob! (Worldometer: 13. duben 2020). Rovněž ve Velké Británii došlo k velkému epidemickému růstu zejména po 16. březnu – s celkovým počtem nakažených 88 621 a 11 329 zemřelých. V Kanadě je to 23 318 nakažených a 653 zemřelých. V Austrálii je 6400 nakažených a 61 úmrtí. Na Novém Zélandě je to 1 330 nakažených a čtyři úmrtí. (Worldometer: 13. duben 2020). Bylo to způsobeno nejspíše přílišnou sklerózou veřejné sféry, slabými zdroji ve veřejné zdravotní infrastruktuře spolu se souvisejícím dlouhodobým oslabením podpory veřejných potřeb a politikou státních škrtů ve jménu vyrovnaného rozpočtu. Patrně působila subjektivně rovněž hédonická laxnost mnoha obyvatel, kteří se nechtěli disciplinovaně omezit. Liberální etická norma „Já především“ takto mnohé vychovávala na základě doktríny o tom, že neexistuje něco jako společnost, existují jen jedinci. Atomizovaní jedinci pozdního postindustrialismu se stále více prekarizovanou existencí, často ovládaní dluhem, se obtížně orientují ve světě a podléhají mediální manipulaci. V americké společnosti existuje mnoho jedinců, kterým není blízká disciplinovaná poslušnost k nařízením vlády.     Bagatelizace pandemie Obecně je možno konstatovat, že se projevila notorická praxe v kapitalismu, v níž problémy celé společnosti vyprodukované vyráběnými riziky má vyřešit stát – ovšem jen za podmínky, že bude zachován růstový motor a zisky soukromého byznysu. Byznys často vydělává na managementu rizika i na katastrofách (tzv. disaster capitalism). V těchto podmínkách nelze snadno zmobilizovat masu jedinců k nebývalé disciplíně a solidaritě ohledů, kterou katastrofa epidemie celospolečensky vyžaduje. Disfunkce společnosti a absence sociální solidarity kvůli individualizaci a nízké sociální kohezi se projevují v důsledku rychlé polarizace sociálních nerovností v soudobém globálním kapitalismu. V konkrétních podmínkách a situačních kontextech je možno zkoumat selhání institucí, osob v pozici rozhodovat, či selhání (kapitálem zneschopnělého) státu jako systému. Roli hrají metody austeritního vládnutí spojené s neoliberální vírou v malý a laciný stát. Díky politice dlouhodobých škrtů veřejných výdajů bylo oslabeno národní zdraví a celospolečenské zdravotní ochrany a bezpečnosti. V USA nemá 27,5 milionu lidí žádné zdravotní pojištění. Všeobecná zdravotní péče je zajištována infrastrukturou veřejného zdravotnictví, na němž závisí i bohatí. Množství služeb a výkonů je privatizováno, takže i pojištěné osoby se bojí být nemocné, často otálí s návštěvou zdravotního zařízení a čekají, až se stav zhorší. V New Yorku došlo nedávno ke zrušení dvaceti tisíc nemocničních lůžek kvůli škrtům ve veřejné sféře. Neoliberální „small government“ způsobil prodlení, v němž mezitím rychle došlo k nakažení lidí v komunitách, ačkoli jak americké, tak britské vládnoucí špičky bagatelizovaly koronavirus jako svého druhu jenom chřipku. Prezident USA omezil přístup k základní zdravotní péči pro imigranty žádající o povolení k pobytu s tím, že mají být soběstační. Také černošské komunity nemají snadný přístup ke zdravotní péči. Navíc v afroamerické komunitě je tradiční nedůvěra ke zdravotnictví. Trumpova administrativa se snažila od počátku krize dopad zlehčovat v obavách o zajištění důvěry investorů (kapitálu) a také kvůli znovuzvolení Trumpa prezidentem pro druhé období. Podobně i v Británii v čele s konzervativní vládou Borise Johnsona docházelo k bagatelizaci a pandemie byla ve stínu Brexitu. „America first!“ v pirátském hávu Kromě toho pronikají zprávy o tom, že CIA i další zpravodajské služby tajně varovaly před pandemií, koronavirus byl nazván „čínským“ a „cizím“. Britský premiér zase kázal o „stádní imunitě“, v níž má být populace vystavena infekci najednou, aby se ho zbavila. Promoření populace náhle a masově navozuje obraz středověké morové rány a sociální darwinismus přežití silnějšího. V USA na pandemii reaguje stát fiskálně, ekonomicky i direktivně. Federální rezervní systém zahájil 3. března sérii snižování úrokových sazeb a začal nakupovat zpětně cenné papíry. O tři dny později začal prezident sociálně-ekonomickou výpomoc a podepsal příděl 8,3 miliardy dolarů na vývoj léku proti koronaviru a na boj s pandemií. Kritici viní tuto politiku ze slepoty ke globalitě pandemie a ke vzájemné propojenosti světa, kde nelze pandemii léčit doma a pokračovat v politice sankcí a agresí v ostatním světě; dokonce Trump obhajoval zabavení ochranných pomůcek ve prospěch amerického státu mimo jeho území. Heslo „America first!“ se naplnilo v pirátském hávu. Demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů 13. března schválila zákon o zavedení bezplatného testování, dotace Medicaid programu a zvýšení podpor v nezaměstnanosti. Prezident nakonec vyhlásil mimořádný stav a rozdělil 50 miliard jednotlivým státům a oblastem. Senát ovládaný republikány 18. března schválil návrh Sněmovny a další den navrhl nový balíček. Začal spor o další kroky. Dne 23. března byl schválen zákon s částkou 2,2 bilionu dolarů, v jejímž rámci je 250 miliard vyčleněno na přímé platby jedincům a rodinám s nejnižšími příjmy, 350 miliard je na půjčky pro malé podniky, 25 miliard na dávky pojištění v nezaměstnanosti a 500 miliard na půjčky firmám v nouzi. O pomoc v nezaměstnanosti požádalo více než sedm milionů lidí – zatím. Nový start, nebo úpadek? Na závěr zmiňme ještě otázky o bumerangových efektech souvisejících s negativním postojem americké vlády k Pařížské dohodě z klimatické konference organizované v roce 2015. Je možno chápat koronavirovou krizi jako varování před důsledky devastace planety Země a souvisí to s klimatickou krizí a s dogmatem panského postoje ke zvířatům a rostlinám? Může donekonečna pokračovat koexistence lidského pravěkého pojídání divokých zvířat, industriální produkce masa a ekologická krize zrychleného vymírání živočišných druhů? Selhala demokratická kontrola militarizace vědecko-technického rozvoje, zejména aplikace biomedicinského a genetického inženýrství, ale též farmaceutického průmyslu, jejichž produkty jsou také epidemické virové mutace? Je krize velký experiment na lidech, je to případ nezamýšlených vedlejších důsledků „slepého“ pokroku technovědy v zájmu vydělávání velkých zisků? A tak bychom mohli pokračovat v kladení otázek, na něž hledat odpovědi opravdu není lehké. Je jisté, že v blízké budoucnosti obrovsky naroste jistota našich nejistot, každodenně si lidé uvědomí, že žijeme v rizikové společnosti, která má globální rozměry. Nikdo dnes přesně neví, jak dlouho bude ve světě řádit virová epidemie. Již dnes vidíme sílící očekávání masy obyvatel, že instituce budou plnit funkce ochrany jistot přežití. Bezpečnostní ohrožení zesiluje potřebu (znovu) budovat stát. To se již projevuje v podobě finančních injekcí do ekonomik, v plánech na převzetí oborů a odvětví do znárodněného rámce, ve snahách o větší investování do veřejných potřeb a do udržení lidské společnosti v relativně funkční podobě. V demokratickém ustavení je ideálem budování státu zdola společnou iniciativou spoluobčanů. Jestliže se k bezpečnostním ohrožením započítá pandemie, ekonomický úpadek většiny zemí, hrozby válek a ekologická devastace, pak racionální reakcí by mělo být rychlé a účinné semknutí se a spolupráce všech v novém budování celosvětového globálního vládnutí, nikoli vojenské konfrontace a boj o nadvládu a o nedostatkové zdroje. Již dnes se potvrzuje poznání, že lidský svět vyžaduje zásadní změny. Zda budou znamenat zlepšení a nový start či rozkvět, nebo naopak úpadek, to bude záviset na nás i na budoucích generacích.   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-30 05:22:36

Nástup doby greténské

Ve chvíli, kdy musel francouzský prezident Emmanuel Macron ustoupit protestům žlutých vest a odložit ekologickou daňovou reformu, vstoupila na světovou politickou scénu patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Její školní stávka za klima od té doby poutá zájem médií a vytváří atmosféru, v níž by vládám mohlo snadněji projít zdražování energií a potravin výměnou za snížení daní miliardářům. Česko je politickou laboratoří Evropy. Již za vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) parlament v roce 2007 schválil daňovou reformu, která by v současné atmosféře byla označována jako „ekologická“. Bez střelby do demonstrantů a barikád v ulicích u nás byla zavedena rovná daň z příjmů i uhlíkové daně. Rovná daň pomohla nejbohatším Čechům, Moravanům a Slezanům ušetřit na daních miliardy ročně zrušením třetí až páté sazby daně z příjmů. Mezní sazba byla předtím 32 %. Po reformě zůstala jen jediná sazba 15 %. Lidem s minimální mzdou tím stát naopak na daních z příjmů sebral několik stovek měsíčně. Před daňovým balíčkem ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL) jsme z potravin, elektřiny, plynu, vodného a stočného platili státu 5 %. Po reformě DPH ze základních životních potřeb vzrostlo v několika krocích na 15 %. Stát tak z rodin tahá měsíčně o několik tisíc více. Nemalou měrou se o to postaraly i ekologické daně, které během projednávání Kalouskova reformního balíčku připojil ve Sněmovně cestou pozměňovacího návrhu jako poslanec ministr životního prostředí Martin Bursík (Zelení). Reformní balík nazvaný zákon „O stabilizaci veřejných rozpočtů“ obsahoval v jednom tisku změny 52 zákonů. Do jejich změti byly metodou „volně loženo“ připsány nové daně z plynu, z elektřiny a z uhlí. Místo stabilizace přinesla reforma růst státního dluhu. V roce 2009 skončilo hospodaření státu s rekordním deficitem ve výši 192 miliard. HDP poklesl meziročně o 4,8 %. S výjimkou Řecka se ČR z finanční krize, která vypukla v roce 2008, sbírala nejdéle v Evropě.  Na rekordním růstu deficitu se podílelo i zavedení podpory pro tzv. ekologické formy výroby energie. Ještě během první vlády premiéra Mirka Topolánka, která nezískala důvěru Sněmovny, se poslanci Bursíkovi podařilo cestou pozměňovacího návrhu k novele spotřebních daní zavést osvobození biopaliv od spotřební daně. Zbohatly na tom firmy z koncernu Agrofert dnešního premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako ministrovi životního prostředí se Bursíkovi navíc podařilo prosadit novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Spotřebitelé byli zákonem přinuceni kupovat část energie vyrobené několikanásobně dráž v solárních a větrných elektrárnách. Výkupní ceny energií z těchto typů výroby byly garantovány státem. Kromě toho stát na výstavbu některých solárních a větrných parků přispěl i formou dotací. Celkově Bursíkovy „čisté energie“ zasekly do státního rozpočtu sekeru za 50 miliard ročně. Zhruba sedmkrát více se na solární barony složili občané v účtech za elektřinu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Žluté vesty Ihned po svém nástupu do Elysejského paláce předložil Emmanuel Macron v květnu 2018 parlamentu daňovou reformu, kterou nazval „modernizační“ a „ekologickou“. Macron navrhl zrušit tzv. milionářskou daň, tedy mezní pásmo daně u příjmů nad 1 milion eur, která byla 75 %, a druhou nejvyšší sazbu, která činila 49 %. Ztráty za miliardy eur vznikající veřejným financím ze snížení daní nejbohatším chtěl kompenzovat především novou daní z elektřiny a vytápění a zvýšením spotřebních daní z paliv. Miliardy eur do rozpočtu mělo přinést i snížení maximální povolené rychlosti na silnicích a dálnicích a masivní nasazení pokutových radarů. Kromě toho Macron sliboval zavést dotační podporu ekologickým formám výroby elektřiny. Během projednávání daňové reformy sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscilla Ludoská a Eric Drouet nezávislý tým ekonomů, který vypracoval analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Podle jejich výpočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 eur měsíčně. Po zveřejnění těchto čísel v srpnu 2018 se ve Francii zformovalo hnutí žluté vesty a vypukly mohutné protesty. Vláda proti nim nasadila policejní těžkooděnce a vodní děla. Při násilných zásazích bezpečnostních složek vyrostly v ulicích Paříže a dalších měst barikády. Reakcí na brutalitu policie a četnictva byl růst podpory žlutých vest. Na demonstraci před závěrečným parlamentním hlasováním o daňové reformě se 17. listopadu 2018 v Paříži sešlo více než 300 tisíc lidí. Vláda proti demonstrantům kromě policie a četnictva nasadila i armádu. Při střelbě do demonstrantů gumovými projektily bylo zraněno 585 civilistů – z toho 16 s trvalými následky na zdraví. Účinek byl opačný, než vláda čekala. Účast na každosobotních demonstracích žlutých vest před Vánoci 2018 vzrostla na miliony osob v rámci celé země.  V pátek 4. ledna 2019 policie zatkla zakladatele žlutých vest Erica Droueta. Za to, že při demonstraci 8. prosince 2018 vylezl na Vítězný oblouk, z něhož promlouval ke shromážděným demonstrantům, jej obvinila z výtržnictví a poškození národní kulturní památky.  Uvěznění Droueta a obvinění Mouraudouvé a Ludoské ze škod za 4 miliony eur vyhnalo další den do ulic ještě více lidí. Vláda proti demonstrantům nasadila 85 tisíc policistů a vojáků s rozkazem použít granáty s nervově paralytickým plynem. Po ošetření zraněných a laboratorním rozboru bylo zjištěno, že granáty obsahovaly i složky zakázané Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní.  Po zveřejnění informací o použitích zakázaných chemických zbraní hněv demonstrantů vyvrcholil. Stoupenci žlutých vest na většině silnic zdemolovali policejní radary. Při mimořádné demonstraci uprostřed týdne se protestujícím podařilo vniknout do úřadu vlády. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux musel být evakuován vrtulníkem. Při sobotní demonstraci 12. ledna 2019 se žlutým vestám podařilo s pomocí vysokozdvižného vozíku vniknout do budovy ministerstva financí. Při „návštěvě“ demonstrantů z budovy vyletěly oknem tisíce vládních dokumentů, které byly před objektem spáleny. Spor rozhodla hrozba časově neomezené generální stávky. Odbory ji vyhlásily v reakci na zranění občana, který se kolem demonstrace vracel z práce a jemuž policejní granát utrhl 4 prsty na ruce. V pondělí 14. února prezident Macron částečně demonstrantům ustoupil. Vláda na jeho návrh schválila nařízení o odložení účinnosti daňového balíčku.  Copaté beranidlo Ihned poté byl zájem médií přesměrován ke studentské stávce za klima, kterou na 15. březen 2019 vyhlásila patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Školní stávku za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland (FFD). Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Greta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do ní jít i sama. FFD akci rozjela v srpnu 2018. Finančně ji podpořil Open society Fund maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose. Až do Macronova ústupu však Greta demonstrovala před švédským parlamentem sama. Zájem televizních kamer zorganizovali po Macronově prohře švédští akcioví spekulanti Ingmar Rentzhog a David Olsson. Na první místo zpravodajských relací jí pomohl inzertní vliv nadnárodních korporací z energetického strojírenství, jako je ABB. Peníze na kampaň a vlivné kontakty dodala i bývalá viceguvernérka švédské centrální banky Kristina Perssonová. S jejich pomocí se během měsíce podařilo přesměrovat zájem médií od lidové vzpoury žlutých vest proti zdražování k tématu údajné hrozby konce světa v podobě CO2. Mediální kampaň ovlivnila i volby do Evropského parlamentu, po nichž stanula v čele Evropské komise bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU). Funkce se ujala se záměrem prosadit uhlíkově neutrální EU. Poté, kdy Leyenová získala důvěru europoslanců, předložila německá vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) zákon o zavedení uhlíkové daně, která by zdražila ropná paliva až o 0,57 eur (15 Kč) za litr. Záměrem spolkové vlády je v zájmu „ochrany klimatu“ přeřadit maso ze snížené 7% sazby DPH do základní sazby 19 %.  Nespí ani česká vláda. V meziresortním připomínkovém řízení už je návrh zákona o zvýšení Bursíkových ekologických daní. Pokud na podzim nepostaví v SRN barikády německé žluté vesty, tak to Babišově vládě projde stejně snadno jako letošní zrušení osvobození bytových domů se společným kotlem od ekologických daní. Parlament je schválil během protestu Milionu chvilek. Geislerová a Minář si toho ani nevšimli. {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2024-11-07 10:08:59

Kvůli místu sekretářky na vstupní lékařskou prohlídku? Tomu bude konec

Vláda schválila novelu zákona o specifických zdravotních službách a dalších předpisů. Ta obsahuje návrh na zrušení některých povinných zdravotních prohlídek.

Čas načtení: 2024-12-15 12:45:00

„Elon Musk by v ČR musel všechno prodat.“ Drsný střet živě. Vondráček a Pekarová v sobě

V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se diskutovalo o rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení zákona, který zakazoval politikům vlastnit média a firmy pobírající dotace či plnící veřejné zakázky. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by ráda, aby Poslanecká sněmovna ještě v tomto volebním období schválila změnu zákona o střetu zájmů, jehož část tento týden Ústavní soud zrušil. Bývalý předseda dolní parlamentní komory z hnutí ANO Radek Vondráček naopak vyzdvihoval právo na vlastnictví a dodal, že kdyby chtěl být v Česku Elon Musk ministrem, musel by prodat všechny firmy.

Čas načtení: 2024-05-21 21:20:37

Je hotovo: Evropská rada schválila „bič na umělou inteligenci“, kdy začne platit?

Poslední orgán EU – Evropská rada – schválil akt o umělé inteligenci Směrnice začne platit nejdříve zkraje roku 2026 Počítá se s regulací většiny AI nástrojů, některé budou úplně zakázány Evropská rada dnes schválila směrnici o umělé inteligenci (AI), která jako první na světě přináší ucelený seznam pravidel a regulací pro firmy, které chtějí pracovat s AI jako takovou. Platit má začít zhruba dva roky od schválení a alespoň částečně dopadne na všechny současné giganty investující do umělé inteligence. Přečtěte si celý článek Je hotovo: Evropská rada schválila „bič na umělou inteligenci“, kdy začne platit?

Čas načtení: 2024-03-02 11:11:09

EU schválila novinky ohledně řidičských průkazů. Nakonec to nebude tak přísné

To, čeho jsme se původně báli, se nevyplnilo. Evropská unie původně měla v plánu upravit agendu a fungování řidičských průkazů. Změny by totiž nakonec neměly být tak přísné, přesto se týkají poměrně velké změny. Schválil je tento týden Evropský parlament. Mělo to být přísnější V původních návrzích byli na mušce ve velkém řidiči senioři. Plánovalo … EU schválila novinky ohledně řidičských průkazů. Nakonec to nebude tak přísné Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2024-04-11 17:01:16

Ukrajina schválila nový návrh zákona o mobilizaci. Osoby odsouzené za úmyslnou vraždu, znásilnění, sexuální násilí nebudou mobilizovány

Ukrajina - Ve čtvrtek 11. dubna schválila Nejvyšší rada ve druhém čtení návrh zákona o mobilizaci. Informoval o tom poslanec strany Hlas Yaroslav Zhelezniak na Telegramu, píší deníky The New Voice of Ukraine nebo BBC. The post Ukrajina schválila nový návrh zákona o mobilizaci. Osoby odsouzené za úmyslnou vraždu, znásilnění, sexuální násilí nebudou mobilizovány first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-05-02 14:00:04

Vláda schválila novou důchodovou reformu. Co se pro vás změní?

Vláda schválila odvážné, ale nezbytné změny důchodového systému, jejichž cílem je reagovat na demografický vývoj. Přežije reforma příští rok? Článek Vláda schválila novou důchodovou reformu. Co se pro vás změní? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-12 21:31:00

Jednání vlády: Nákup tanků Leopard, zákaz návykových látek a nepřijatelnost fyzických trestů pro děti

Vláda dnes schválila přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků Leopard a nový seznam strategických projektů AČR. Schválila také zákon o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí nebo novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody.  Dále souhlasila se zákazem dalších sedmi psychoaktivních látek podobných HHC a THCP a z nich odvozených substancí. Na seznamu zakázaných návykových látek budou do konce roku. Vláda rovněž schválila povinný odlov zvěře, novinka je součástí zákona o myslivosti.  

Čas načtení: 2024-11-29 09:00:15

Drama pro teenagery? Austrálie schválila zákon, do věku 16 let nesmějí používat sociální sítě!

Australská vláda schválila zákon, který zakazuje dětem do 16 let zakazuje používání sociálních sítí Australané novou legislativu vítají, sociální sítě ji kritizují Z jeho znění především není jasné, jakým způsobem mají nezletilým zabránit v užívání sítí Téma vztahu dospívajících a sociálních sítí je hojně diskutované napříč celou společností nejen u nás, ale také ve světě. Dopady nadměrného trávení času na Facebooku, Instagramu či TikToku zkoumá nejeden vědec, sociolog či psycholog a způsoby, jak omezit negativní dopady hledají i samotní rodiče. Mimo tyto skupiny se o budoucí generace voličů starají také politici, kteří velmi rádi přistupují ke snadnému řešení, kterým je zákaz s pomocí zákona. Přečtěte si celý článek Teenageři do věku 16 let budou mít na sociálních sítích utrum. Austrálie schválila nový zákon, platit začne za rok

Čas načtení: 2024-11-29 09:00:15

Drama pro teenagery? Austrálie schválila zákon, do věku 16 let nesmějí používat sociální sítě!

Australská vláda schválila zákon, který zakazuje dětem do 16 let zakazuje používání sociálních sítí Australané novou legislativu vítají, sociální sítě ji kritizují Z jeho znění především není jasné, jakým způsobem mají nezletilým zabránit v užívání sítí Téma vztahu dospívajících a sociálních sítí je hojně diskutované napříč celou společností nejen u nás, ale také ve světě. Dopady nadměrného trávení času na Facebooku, Instagramu či TikToku zkoumá nejeden vědec, sociolog či psycholog a způsoby, jak omezit negativní dopady hledají i samotní rodiče. Mimo tyto skupiny se o budoucí generace voličů starají také politici, kteří velmi rádi přistupují ke snadnému řešení, kterým je zákaz s pomocí zákona. Přečtěte si celý článek Teenageři do věku 16 let budou mít na sociálních sítích utrum. Austrálie schválila nový zákon, platit začne za rok

Čas načtení: 2024-11-29 09:00:15

Drama pro teenagery? Austrálie schválila zákon, do věku 16 let nesmějí používat sociální sítě!

Australská vláda schválila zákon, který zakazuje dětem do 16 let zakazuje používání sociálních sítí Australané novou legislativu vítají, sociální sítě ji kritizují Z jeho znění především není jasné, jakým způsobem mají nezletilým zabránit v užívání sítí Téma vztahu dospívajících a sociálních sítí je hojně diskutované napříč celou společností nejen u nás, ale také ve světě. Dopady nadměrného trávení času na Facebooku, Instagramu či TikToku zkoumá nejeden vědec, sociolog či psycholog a způsoby, jak omezit negativní dopady hledají i samotní rodiče. Mimo tyto skupiny se o budoucí generace voličů starají také politici, kteří velmi rádi přistupují ke snadnému řešení, kterým je zákaz s pomocí zákona. Přečtěte si celý článek Teenageři do věku 16 let budou mít na sociálních sítích utrum. Austrálie schválila nový zákon, platit začne za rok

Čas načtení: 2025-04-28 13:58:05

Komise schválila Německu státní pomoc pro aerolinky Condor

Evropská komise schválila Německu pomoc v objemu 321,2 milionu eur (osm miliard Kč) určenou pro německou leteckou společnost Condor. Poskytnutí pomoci bylo v souladu s pravidly EU pro státní podporu, uvedla dnes unijní exekutiva. The post Komise schválila Německu státní pomoc pro aerolinky Condor appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-05-05 10:12:54

Florida schválila zákon zakazující „modifikaci počasí“

Sněmovna reprezentantů Floridy ve středu schválila zákon zakazující modifikaci počasí a geoinženýrství. (Foto: Depositphoto) Newsweek kontaktoval republikánskou senátorku Ileanu Garciovou, původní navrhovatelku zákona, a republikánského zástupce Kevina... Článek Florida schválila zákon zakazující „modifikaci počasí“ se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-05-20 12:38:13

Unie schválila 17. balík sankcí vůči Rusku, cílí na lodě i soudce Navalného

Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají.  The post Unie schválila 17. balík sankcí vůči Rusku, cílí na lodě i soudce Navalného appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-05-27 13:05:10

EU schválila program půjček na obranu ve výši až 150 miliard eur

Evropská unie dnes schválila nový unijní finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. The post EU schválila program půjček na obranu ve výši až 150 miliard eur appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-05-27 12:38:46

Unie schválila změny emisních norem, automobilky získají více času

Evropská unie dnes schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. The post Unie schválila změny emisních norem, automobilky získají více času appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-06-30 09:27:14

Vláda schválila úvěr 4,9 miliardy na pomoc ukrajinským uprchlíkům

Vláda ČR schválila úvěr 200 milionů eur od Evropské investiční banky na podporu ukrajinských uprchlíků. (Foto: Flickr) Peníze pomohou financovat jejich základní potřeby, jako... Článek Vláda schválila úvěr 4,9 miliardy na pomoc ukrajinským uprchlíkům se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-07-20 21:53:27

EÚ schválila historický rozpočet: Na obranu a vesmír pôjde rekordných 131 miliárd eur, zmení to budúcnosť bezpečnosti?

Európska komisia schválila rozpočet 131 miliárd eur na posilnenie obranného a vesmírneho priemyslu, čo predstavuje historický posun v bezpečnostnej politike EÚ. The post EÚ schválila historický rozpočet: Na obranu a vesmír pôjde rekordných 131 miliárd eur, zmení to budúcnosť bezpečnosti? appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2025-11-21 13:33:49

Miliardy pro onsemi. Komise schválila českou státní pomoc pro rozšíření výroby čipů v Rožnově

Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. The post Miliardy pro onsemi. Komise schválila českou státní pomoc pro rozšíření výroby čipů v Rožnově appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2025-12-03 00:00:03

EK schválila nové stabilizační opatření

Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2 a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Článek EK schválila nové stabilizační opatření se nejdříve objevil na .

Čas načtení: 2026-04-24 12:33:31

Konec transparentních potravin: Rada EU schválila deregulaci nových GMO bez povinného označování

Po třech letech intenzivních jednání dnes Rada EU těsnou kvalifikovanou většinou schválila kontroverzní návrh nařízení o rostlinách získaných určitými novými genomickými technikami a o... Článek Konec transparentních potravin: Rada EU schválila deregulaci nových GMO bez povinného označování se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2026-05-11 17:16:45

Severní Korea schválila automatický jaderný úder v případě smrti Kim Čong-una

Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně zesílil obavy o vlastní bezpečnost. (Foto: Flickr) V březnu 2026 schválila KLDR změnu jaderné doktríny, podle níž dojde k... Článek Severní Korea schválila automatický jaderný úder v případě smrti Kim Čong-una se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-14 17:32:11

Vláda se zabývala vyhodnocením plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a rozhodla o zařazení HHC na seznam návykových látek

Vláda Petra Fialy na jednání 14. února 2024 schválila novelu zákona, která má zavést tzv. Registr zastupování, zabývala se vyhodnocením plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou, rozhodla o zařazení HHC, HHC-O a THCP na seznam návykových látek a schválila nařízení vlády stanovující výši sazeb mýtného od 1. března 2024.