Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-02-25 12:48:35

Mrkvové rizoto se smaženou strouhankou

Chtěli jsme pro vás připravit recept, který bude opravdu super jednoduchý a z věcí, které většinou všichni máme téměř pořád v lednici. A tak vzniklo mrkvové rizoto se smaženou strouhankou. Mrkvové rizoto se smaženou strouhankou, ač se tak nemusí na první dobrou vůbec tvářit, je nápaditá dobrota, kterou nikoho minimálně neurazíte. 🙂 The post Mrkvové rizoto se smaženou strouhankou appeared first on Blog Kuchti.me - s chutí a humorem.

Čas načtení: 2026-03-18 09:02:15

Červená čočka na paprice – nejrychlejší recept na světě

Pokud už nevíte co by a zároveň se nechcete trápit složitou přípravou, věřte nám, že červená čočka na paprice je naprosto skvělou bezmasou lahůdkou. A ještě je to hotové do půl hoďky. Červená čočka na paprice je senzační s rýží, ale i s dobrým chlebíkem si na ní skvěle pochutnáte. The post Červená čočka na paprice – nejrychlejší recept na světě appeared first on Blog Kuchti.me - s chutí a humorem.

Čas načtení: 2021-08-20 11:06:04

Nutri-score vám poradí, co za potraviny (ne)kupovat

Když se vydáte na nákup potravin, může to být rychlovka. Občas prostě jen proběhnete obchod, naházíte do nákupního košíku vše, co potřebujete a za pár minut jste pryč. Jindy v obchodě strávíte víc než hodinu a úporně pročítáte etikety a drobná písmenka na nich, abyste si ověřili, co je zdravé a co ne. A to je dost náročné na čas i soustředěnost, takže to baví jen málokoho. I ti nejodhodlanější jedinci tuto snahu brzy vzdají. Ale naštěstí je tu lepší způsob, jak na první pohled poznat, který výrobek je zdravý a kterému se radši obloukem vyhnout.

Čas načtení: 2018-08-24 08:42:17

Recept: domácí quesadilla alias qurrito

Rychlovka k obědu, kterou na grilu zvládnete stejně snadno jako na pánvičce. Přesně tohle je klasické mexické jídlo quesadilla . U nás jej ale většina zná jako Qurrito v KFC. Vlastně je to taková plněná palačinka, ale naplněná je samýma dobrotama a neznáme nikoho, kdo by ji nemiloval.

Čas načtení: 2016-07-14 17:27:34

Recept: špagety s omáčkou z modrého sýra

Špagety jsou vždy výborná rychlovka k večeři. Než se uvaří voda, máme čas si nachystat veškeré ingredience a výborná večeře je hotová v okamžiku.

Čas načtení: 2024-02-11 06:00:00

Pornoherečka radí: Jaké jsou nejlepší polohy pro rychlovku?

Mnoho z nás má rádo sex pěkně s předehrou – a pokud možno nikam nespěchat. Ovšem občas to na nás může přijít klidně i na veřejnosti – a co potom? Tady nemáme čas pobýt někde v křoví v parku třeba hodinku, vše se musí odehrát rychle a pokud možno v poloze, která k tomu bude jako dělaná. O radu ohledně této problematiky jsem poprosila jednu z našich nejslavnějších pornohereček – Tarru White.

Čas načtení: 2019-07-15 18:13:26

Rudá záře nad Prstenem Nibelungovým

Jednou z nejdůležitějších inscenací posledních let Wagnerovského festivalu Bayreuther Festspiele byla bezpochyby velkolepá tetralogie Der Ring des Nibelungen (Prsten Nibelungův), kterou naposledy inscenoval (po Tankredovi Dorstovi) "enfant terrible" německé divadelní režie Frank Castorf. Der Ring des Nibelungen (Prsten Nibelungův) je pokládán za Wagnerův Summum opus, respektive Magnum opus –  celé provedení trvá 16 až 17 hodin. Wagner v něm zpracovává po vzoru antických dramat německé pohanské legendy z dob stěhování národů s jejich bohy (z nich nejvyšší podobně jako Zeus je Votan), aby tak podal výpověď o stavu a své představě vývoje společnosti. Germánský hrdina Siegfried podobně jako antický Prométheus bojuje proti bohům, kteří se různě mezi sebou a dalšími bájnými bytostmi hašteří, jak se na pohanské bohy sluší, bojují o bohatství a moc (zlato a prsten – prsten propůjčuje moc), aby nakonec společnou smrtí s Brünhildou připravil základy nového lepšího řádu. V čem měl Marx pravdu Není divu, že v programu inscenace je citován Marx, i když ten právě Wagnera nemiloval – možná na něj, jak to bylo u Marxe běžné, žárlil – označoval jej, vlastně obdobně jako později Mann, za státního hudebníka, což je ovšem taktně zamlčeno. Ale celkem jasnozřivě prohlédl nebezpečí spojené s jeho vykupitelskou fantazií (že se mu to nepodařilo u sebe samého, je jiná kapitola). Marxovi nelze upřít, že si povšiml přesně těch momentů ve Wagnerově tvorbě, které jej činí i dnes pro mnohé těžko stravitelným – tedy krom dosti komplikované hudby a jazyka především jeho lehce zneužitelného nacionalismu. Wagnerova představa a cesta k beztřídní společnosti je klasikům marxismu idealistická a blízká je například Dühringovu protimarxistickému, národnímu (arijskému) socialismu. Děj Prstenu je mimořádně složitý (zřejmě to odpovídá i postupnému vzniku dramatického textu, přičemž nejdříve napsal Wagner Siegfrieda), řada příběhů je pouze vyprávěna, dokonce se dozvídáme události, které tomu, co jsme několik dní sledovali, předcházely, teprve na počátku posledního dílu, tedy Soumraku bohů. To v mnohém, jak to už u Wagnera ani nepřekvapí, předjímá moderní dramatiku a dává velké možnosti novým režijním interpretacím. Od prvních náčrtů a studií materiálů do ukončení díla pracoval na Prstenu od roku 1848 (tedy od doby své účasti na májové revoluci v Drážďanech, po které se musel na deset let uchýlit do švýcarského exilu, kde Siegfried vznikl) do roku 1874. Poprvé bylo dílo uvedeno pod vedením mistra 1876 v Bayreuthu na prvních „hrách“. Méně času měl Frank Castorf, režisér posledního bayreuthského Ringu. Zaskočil za Wima Wenderse, který po delších jednáních s ředitelstvím festivalu odřekl. Na samotnou inscenaci prvního dílu, respektive předběžného večera (trvá dvě hodiny!) mu prý dokonce zbylo – stěžoval si – jen devět dní. Skutečnost, že bude Ring v roce 2013 inscenovat, věděl ovšem již dva roky předtím. Zdá se mi, že si Castorf vůbec rád stěžuje a provokuje v naději, že si bude moci stěžovat. Není pochyb o tom, že Wagner je autorem „nejněmečtějším“. Inscenátory proto svádí právě tato skutečnost, k vyrovnávání se – přes Wagnera – s německou minulostí i současností, s německou identitou. A samozřejmě i Castorfovi je Nibelungův prsten projekční plochou – jím značně rozbitých, karikovaných – dějin minulého století. Se soustředěním především na dění v Německu a v souvislosti s Německem. Režisér trpí silnou "ostalgií Děj Prstenu přesunul mimo jiné do bývalé NDR (i když ne moc důsledně). Když ředitelství chtělo vyhodit, nebo snad dokonce vyhodilo z představení jakýsi enderácký plakát, cítil se podle svých slov jako v bývalé NDR a požádal o právní podporu Gregora Gysiho (významného právníka stojícího ostatně jako každý, kdo za vlády jedné strany obhajoval disidenty, v podezření ze spolupráce s východoněmeckou Stasi, jednoho z hlavních činitelů Strany levých, následnické strany bývalé vládnoucí SED). Myslím si, že trpí silnou "ostalgií", jak se tomu v Německu říká (Osten = východ), tedy nostalgií po bývalé NDR. Tam se dalo perfektně provokovat! Například v Basileji, kde zinscenoval dosti nekonvenčně Schillerova Wilhelma Tella (dalo by se říci, že ideologickokriticky, bez spříseženecké přísahy) ho pochválili za objevné pojetí, což samozřejmě zklame... Plakátu jsem si v opulentní inscenaci nepovšiml, takže se možná ředitelství nakonec přece jen proti „zůstatkovému marxistovi“, jak se rád označuje, prosadilo, ale zato velké světelné reklamy národního podniku Chemických závodů Buna v posledním díle ano. Castorf v Basileji inscenoval několikrát – ve Verdiho Othellovi osvětloval jednou místo jeviště hlediště, což bylo docela praktické, neboť si divák mohl pozorně přečíst text opery. Tento režijní nápad přenesl i do Bayreuthu – i když v podstatně oslabené verzi. Přesto se oslepování některým divákům nelíbilo a dost si na ně o přestávce stěžovali. Stejně je neuchvátila skutečnost, že Siegfried vyřídil Fafnera salvou ze samopalu prý značky Kalašnikov (nevyznám se ve zbraních), který se mu podařilo nějak objevit, když si koval meč Nothung. Popravdě jsme se všichni dost lekli, i když upozornění na střelbu jsme nalezli na sedadlech. Navíc randál přehlušil a přerušil Wagnerovu hudbu (prý ale výsledky měření potvrdily, že by škody na sluchu nastat neměly). Gitler nesmí dobít Baku Ale popořadě. Předvečerem cyklu je Zlato Rýna. Režisér nahradil zlato (bohatství) ropou a prsten (bájnou moc) poměrně konkrétní politickou mocí minulého století. Děj zasadil na americký západ (někam, kde se těží ropa, nejspíš do Texasu), přesněji do čerpací stanice pohonných hmot na Rout 66 (Road 66), dcery Rýna proměnil v nudící se animírky, popřípadě prostitutky, Albericha ve chlípného troubu, ze kterého si děvčata střílí, sídlo německých Bohů Valhallu v onu čerpací stanici s motelem nahoře a barem, ve kterém i za velmi nepříhodných situací známých z amerických filmů (jejichž estetiku inscenace kopírovala) „šikovně“ obsluhoval hubený pomenší černovlasý barman. S ním jsme se pak setkávali ve všech dílech Prstenu - šlo o Castorfova asistenta Patrica Seiberta. Postupně ze statisty stal jednou ze stálic Prstenu a svým způsobem (nejmenovanou) hlavní postavou. Ale to už jsem zas napřed a postupuji jako Wagner na přeskáčku, čili zpět: bůh Votan osobně je děvkař, mafiózo a kapitalista, který se v motelu pochybné kategorie povaluje v posteli nejen s Frickou, ale i se svou sestrou, bohyní a pohlednou blondýnkou Freiou. Ačkoliv srbský výtvarník (Alexandar Denič) používá – velice inteligentně - točny, takže máme možnost sledovat dění a prostor z různých stran, uspokojuje Castorf naše voyerství ještě filmovými pohledy na skryté scény (po scéně pobíhá kameraman) a filmovými dotáčkami promítanými na plátno. Obři Fafner a Fasolt přicházejí s basebalovými pálkami jako dosti špinaví násilníci jakýmsi sklepením nebo garáží rovněž v dotáčce a ohrožují Votanovo pěkné auto. Nejzajímavější je závěrečná dotáčka, kdy „Rusalky“ plavou a potápí se v bazénu (film, který i ony sledují v televizi) a při tom nám živě zpívají. Kamera je ovšem i zrádná – dost mne pobavilo vidět, jak na vodě bazénu plavou cihly zlata. Die Walküre (Valküra), první díl cyklu, se odehrává v předrevolučním i porevolučním Rusku, tedy SSSR, ještě přesněji v Ázerbájdžánu v Baku.  I tam se těžila a těží ropa. Po incestu Sieglindy s bratrem Siegmundem, při němž je zplozen Siegfried (2. díl) vidíme v dotáčce úspěšný vrt ropného ložiska tedy gejzír ropy (sic!). Sieglindin manžel Hunding se podobá nebezpečně Stalinovi a Wotan je zprvu kapitalista. To se mění Velkou říjnovou revolucí, o které se dovídáme z filmových projekcí filmů Ejzenštajna nebo Pudovkina, možná že i z dotáček v jejich stylu. Napadlo mne, že třeba chtěl Castorf ono nevědoucí a neuvědomělé buržoazní publikum poučit o chodu dějin... Na každý pád Walküry, co normálně – tedy dle Wagnera - odnášejí padlé hrdina do Walhally, se v Castorfově podání věnují hrdinům práce, kteří zahynuli při plynovém výbuchu. Jejich slavné jízdy, na jejíž hudbu se vždy publikum těší (dirigentem pěkně zvýrazněna), se nemůže zúčastnit Brünhilde, poněvadž ta neuposlechla otce Wotana a pomohla Siegmundovi v čestném souboji s Hundingem. I Seibert se mihne coby uvězněný intelektuál. Scéna znázorňuje těžní věž, pumpu a především jakési skladiště s haraburdím, na jehož vrcholu září rudá hvězda. Wotan si nechá narůst Trockého vousy, přidá se – možná z oportunismu, tak zůstane vedoucím výroby - na stranu bolševiků, stane se funkcionářem a čte Pravdu. Opravdu čte Pravdu v azbuce (!), jak vidíme na plátně. Ale Sovětský svaz napadne Gitler (v azbuce). Opět dotáčky, na kterých mimo jiné rusky a v azbuce stojí, že Baku Gitler nesmí dobít: „Ani kapku ropy zachvatiteli!“ Nevím, co dělají návštěvníci neznalí azbuky a těch je pochopitelně v Německu většina. Můj soused se vyptával mne, poněvadž jsem prozradil, že rusky umím. Gitler Baku nedobude. A Brünhilde zde – místo dle libreta na hoře obklopena ohněm, z kterého ji má vysvobodit skutečný hrdina předurčený k velkým hrdinským činům, tedy Siegfried – zůstává v blízkosti obrovského hořícího barelu. Muset zůstat v Ázerbájdžánu je zřejmě i Wotanovi trest dostatečný. Na takovou blbost by ani soudruzi z politbyra nepřišli „Siegfried“ (2. díl cyklu) bydlí se svým vychovatelem kovářem Mimem ve stylovém stříbrně se lesknoucím obytném voze, který lze směrem k publiku otevřít (toho je hojně využíváno) pod sochami v obrovité skalní stěně připomínajícími americký Mount Rushmore: jen místo hlav amerických prezidentů vidíme hlavy Marxe, Lenina, Stalina a Mao Ce-tunga, tedy bohů minulého století. Pozoruhodné je, že se tito „bozi“ různým osvětlením v některých okamžicích proměňují v jiné osoby – měl jsem dojem (a nejen já, diskutovali jsme o tom se sousedem), že se například Stalin proměnil v M. Albrightovou. Mime chce nejinak než v originálu zneužít Siegfrieda k získání prstenu. Nejenže se pokouší vykovat meč, který by poněkud pubertálně se nudící Siegfried nezlomil, což se mu pochopitelně nedaří, ale drží si i Castorfova asistenta jednou jako medvěda, podruhé jako sluhu, který šplhá po lešení, aby mohl tvář Marxe „šidlat“ omývacím zařízením. Děj se konečně dostává do Německa, převážně do toho východního, neboť na opačné straně scény je prakticky přesná kopie berlínského Alexandrova náměstí, kam odchází Siegfried poté, co odrovnal Fafnera samopalem, při čemž mu na jazyk kápla kapka jeho krve. To mu umožňuje rozumět řeči ptáků. Prakticky této schopnosti využije v Berlíně na Alexandrově náměstí, kde potká lesního ptáčka, zpěváčka, dost hezkou slečnu, připomínající zpěvačku třeba z Moulin Rouge. Ta si sundá boty, svlékne punčochy a pak i kalhotky. Všichni čekáme, co bude dál, ovšem vzhledem k tomu, že se při orálním sexu špatně zpívá, k očekávanému – pořád mu to tak nějak naznačovala, jako, že by měl a jelimánek Siegfried věděl nejspíš z internetu, že se něco takového dělá – nedošlo. Kohabitovat začali až na konci aktu, poté co mu sdělila, že by měl šanci u Brünhildy, která spí na hoře (ovšem v tomto případě v Baku) a opona už padala. To už ovšem nezpívali. Byla to nejspíš jen „rychlovka“ (quickie), protože pauza byla krátká. Přesto se to některým divákům nelíbilo a volali, jak se to v Německu dělá, bů. Pravda je, že tím byl trochu narušen původní smysl a děj opery, pokud jde o dospívání Siegfrieda: ten má totiž poznat lásku až s Brünhildou. Ale víme, že dnes to bývá jinak. Po pauze také na Alexandrově náměstí v restauraci v prvním patře se schází při špagetách a víně (také kouří – podle libreta se scéna odehrává v nepřístupné divočině) již dosti sešlý Wotan s bohyní země Erdou, tou, se kterou má Brünhildu. Vše sleduje kameraman (takže představitel Wotana musí skutečně mezi zpěvem i polykat (také to si už Castorf vyzkoušel v Basileji) a číšník, který možná pracuje pro Stasi, jinak opět Castorfův asistent a statista. Slídící kamera má tentokrát i funkci naznačit, že se pohybujeme v policejním státě. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Wotan má starosti a ptá se té „nejmoudřejší ženy“, tedy Erdy (die Erde = Země), jak zastavit „valící se kola“: „sage mir nun, wie besiegt die Sorge der Gott“ („řekni mi, jak zvítězí bůh nad starostí“). Erda neví, co říci. A dost naštvaně odejde (v originálu Wotanem probuzena upadá zase do spánku). Ale vrátí se a je pro změnu přítulná. A než se nadějeme, rozepne Votanovi poklopec a začne mu (trochu odvrácena od publika, kamera snímá jen její kývající hlavu) provádět felaci. Sledovali jsme to se zájmem na velkém plátně v přímém přenosu za doprovodu mimořádně kvalitní hudby. Jenže bohužel před vrcholem přišel číšník s tím, že má Wotan vyrovnat úhradu a protože neměl – asi východní – peníze, prchá Wotan skrze zeď k těm sochám... Myslím si, že na západ, protože na takovou blbost, by na východě snad ani soudruzi z politbyra nepřišli, tedy že by postavili socialistický Rushmore (navíc Mao nebyl u evropských soudruhů ke konce svého žití moc v oblibě). A tak si chudák Wotan ani pořádně neužil. Napadá mne ovšem, že tato scéna patří spíše do politického kontextu jiné – významné kapitalistické - země, ne? I Siegfried posedává s Brünhildou ve shora zmíněné restauraci – některé návštěvníky představení trochu iritovalo, že má Brünhilde při buzení i teď jiné oblečení, než když usínala, což se stává v některých filmech, pracuje-li špatně skriptka, ale Castorfovi takové detaily zřejmě nevadí. Na náměstí přijdou dva krokodýli (podle mne je to připomínkou 2. světové války, kdy skutečně krokodýli při bombardování utekli ze zoologické zahrady a dostali se až sem). V představení přichází na scénu zrovna v okamžiku, kdy to mezi Brünhildou a Siegfriedem eroticky jiskří. Jeden z krokodýlů sežere slunečník, druhý ptáčka zpěváčka z předchozího aktu, ovšem Siegfried ho, tedy ji, vytáhne krokodýlovi z tlamy za nohu. Chtěl(a) se mu – už zase – ráda patřičně odvděčit. Siegfried by si to asi nechal opět líbit. Ale Brünhilde (byla těhotná, tedy skutečně, nebylo to způsobeno režijní, ale jinou koncepcí, takže klobouk dolů před výkonem zpěvačky Catherinou Foster) ji dost hrubě odstrčila. "Sociální plastika", které divák nerozumí Není pochyb o tom, že Castorf své město Berlín zná a ví o něm více nežli my. Takže asi bude vědět, proč tam situoval v posledním dílu Prstenu „Soumraku bohů“ do sklepa svatyni Woodoo. V ní zprvu jako kněžky působí tři sudičky (Norny) a později souloží bezdomovecký pár. Že by již v roce 2013 jasnozřivá předzvěst utečenecké vlny? Ke svatyni se jezdí výtahem a také přichází po rudém schodišti na levé straně jeviště připomínajícím slavné oděské schody z Ejzenštejnova filmu Křižník Potěmkin, po kterém se zřítí při střelbě policistů do manifestujících dělníků kočárek, z něhož vypadne miminko. A skutečně brzy se objeví i nám všem již známý asistent Patric Seibert s kočárkem, skutálí se (co dneska dramaturgové a režijní asistenti musí všechno umět!) a z kočárku se rozsypou jablka. Opět se míchá socialismus s kapitalismem: pobavil mne neonový nápis ...XANDERPLATZ (Alexanderplatz – tedy evidentní charakteristika socialismu s jeho vypadávajícími neony), ale kiosek s kebabem, ve kterém opět - jak jinak – působí Patric Seibert (obsluhuje sbor hostů pozvaných Hagenem na svatbu, mimochodem jediná sborová scéna), ale patří spíš do současnosti. O zahalené budově vypadající jako Bundestag (tak nějak, jak jej zahalil před lety Christo) nemluvě. Poté, co se plachta odhalí, zjišťujeme, že jde o Wall Street. Zřejmé poselství: svět není řízen již ani bohy, ani rabiátskými petrolejovými manažéry, ale americkou burzou. Dcery Rýna – i nadále lehká děvčata – sem odjedou autem protestovat proti zneužívání umění jako spekulačního objektu. To Brünhilde je jiný formát – je tak zdisgustována, že zapálí benzín, ale ze světového požáru zbude nakonec jen nám již známý hořící sud. Bojím se, aby se Castorf nepletl. Castorfova inscenace je prý vyrovnáváním se se dvěma utopiemi (zdůrazňoval několikrát dr. Friedrich z Wagnerova muzea v pravidelných dopoledních úvodech) – kapitalismem a socialismem. K tomu je třeba podotknout, že kapitalismus žádnou utopií není, nýbrž hospodářskou praxí (že je ideologicky podpořen, je už jiná věc). Castorfovi téměř úplné změnění děje velké problémy nedělá, myslí si, že konec konců, i Wagner kompiloval a divák nemusí všemu rozumět (a také vše vidět, z některých míst totiž údajně není vidět celá scéna) – prý to v životě není jinak. Na druhou stranu mu neušlo, že přesuny děje a prostředí nikdy moc dobře nefungují a tak prý mu nejde o sémantické, nýbrž o asociativní porozumění. Tedy takové, kde nemusí být udržována, podobně jako ve snu, logika. Prý tak vznikají dvě paralelní díla – Wagnerovo hudebně dramatické a Castorfova „sociální plastika“. Co mně na této „sociální plastice“ nejvíce vadí, je skutečnost, že Castorf vytváří inscenaci s pohledem do minulosti, tedy přes všechny posuny inscenaci v podstatě historizující. Také si myslím, že jeho soustředění na ropu místo na zlato Wagnerův pohled na svět poněkud zužuje. Nečiní-li jemu významové posuny problémy, činí je rozhodně divákovi. Tady nestačí říci, že člověk nemusí všemu rozumět. Protože jde o enormní posuny v obsahu opery (a oper, týká se i jiných režisérů), bylo by jistě k prospěchu věci, kdyby se v Bayreuthu odhodlali k dalšímu zlomu v tradici a byly tu, stejně jako prakticky ve všech operních domech, promítány titulky. A také kdybychom si to, co si můžeme poslechnout v úvodu k představením, mohli přečíst v programu. Kirill Petrenko jako dirigent inscenace, kterou jsem viděl, byl publikem oslavován – zdá se že on to byl, kdo zachránil dosti chaotické představení.   V příštím textu se bude autor zabývat zhodnocením všech aktuálních inscenací.

Čas načtení: 2024-03-24 18:00:00

Máte rádi tlačenku? Pak vyzkoušejte pikantní tlačenkový salát

Typicky chlapské jídlo. Velmi často podáváné v hospodách jako taková rychlovka....

Čas načtení: 2023-09-25 02:18:05

Let do Turecka: Jak dlouho trvá cesta do slunečného ráje

Pokud se chystáte na dovolenou na Turecko, měli byste vědět, že cesta do tohoto slunečného ráje není žádná rychlovka. Z Prahy to bude trvat přibližně 3 a půl hodiny. Připravte si pohodlné oblečení a těšte se na dobrodružství!

Čas načtení: 2024-05-01 08:50:01

DomĂĄcĂ­ pizza od Pepy Nemravy

Kdo by nemiloval pizzu? Vděčná rychlovka na večeři, která potěší celou rodinu. Od kuchaře Pepy Nemravy jsme získali recept, díky..

Čas načtení: 2024-07-08 17:25:00

Rychlovka o polední pauze: Proč si ji dopřát a jaká jsou nejlepší místa i polohy?

Někdy je náš chtíč silnější a nechceme sex odkládat až na potom. Pak je jedinou možností rychlovka, která nebývá u žen zrovna populární. Důvodem je, že obvykle potřebujeme víc času na to, abychom ...

Čas načtení: 2024-08-05 19:00:00

Petrášek už patří Hradci! Pro klub bude dýchat, tvrdí Sabou. Stihne Baník?

Byla to rychlovka. V pondělí přiletěl Tomáš Petrášek z Jižní Koreji, aby pár hodin poté podepsal víceletý kontrakt s Hradcem Králové. „Pro klub bude dýchat,“ je přesvědčený sportovní ředitel Jiří Sabou, který na návratu odchovance pracoval posledních sedm měsíců. Je otázkou, zda dvaatřicetiletý stoper bude v zápasové nominaci pro nedělní venkovní střet s Baníkem. Spíš ještě ne.

Čas načtení: 2024-08-10 19:45:00

Jak si přijít na své během rychlovky

Nemusí to být vždy dlouhá verze. I rychlovka může být pořádně „hot“. Na co byste měli pamatovat, abyste si přišli na své?

Čas načtení: 2024-08-24 10:34:38

Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě

Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě, která se uskuteční 7.... | Praha 1 - (2024-09-07 10:00:00 - 2024-09-07 00:00:00)

Čas načtení: 2024-09-09 10:30:00

Nachystejte si žolíky. Letošní indie hit Balatro za pár týdnů vyjde ve verzi pro mobily

Máte problémy s produktivitou v práci? No tak to rozhodně ani nezkoušejte Balatro. Tahle karetní hra je totiž neskutečně návyková, a i když se tváří jako rychlovka na pár minut, zvládne hráče chytit ...

Čas načtení: 2024-09-19 15:20:09

Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě

Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě - zábavná akce pro rodiče a... | Praha 1 - (2024-10-05 10:00:00 - 2024-10-05 00:00:00)

Čas načtení: 2024-10-06 10:15:00

Pochoutkový rok: Buřtguláš s červeným vínem Patrika Rozehnala je rychlý, krásně voní a má nádhernou barvu

Rychlovka, kterou můžete připravit, když se ozve nečekaná návštěva. Nebo to může být také rychlé jídlo na chalupě. Má nádhernou barvu. Mísí se v něm síla vývaru i červené víno a to správné koření. Stačí jen zabořit lžíci a ochutnat.

Čas načtení: 2025-05-26 21:30:03

Top 5 receptů, které zvládnete připravit i při hraní Plinka

Top 5 receptů, které zvládnete připravit i při hraní Plinka redakce Po, 05/26/2025 - 21:30 Ostatní - Jídlo a Nápoje Klíčová slova: GameWize hraní Plinka rychlé recepty Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 1. Quesadilla za 5 minut – ideální pro hráče Chicken Road Bláznivá kuřecí hra si žádá stejně hravou večeři. Quesadilla je rychlá, sýrová a ideální na jeden talíř a jednu ruku. Ingredience: 2 pšeničné tortilly 100 g nastrouhaného sýra (cheddar, gouda, ementál) 50 g šunky nebo kuřecího masa (volitelné) Trochu másla nebo oleje napečení Případně: jalapeños, kukuřice, fazole nebo salsa Postup: Na jednu tortillu rozložte náplň – sýr, maso, případně zeleninu. Přiklopte druhou tortillou. Opečte na pánvi z obou stran dozlatova (2–3 minuty z každé). Nakrájejte na trojúhelníky a můžete jíst rovnou u monitoru. 🎮 Zvládnete mezi dvěma otočkami – a ideální i jako sdílený snack při hraní s kamarády. 2. Jogurtová miska s ovocem a granolou – zdravá volba k Plinko Hra Plinko je o náhodě, pádu a překvapeních – stejně jako tahle barevná miska. Ingredience: 200 g bílého nebo řeckého jogurtu 1 banán Hrst borůvek, malin nebo jiného drobného ovoce 2 lžíce granoly nebo müsli Lžička medu Postup: Jogurt dejte do misky. Přidejte nakrájený banán, posypte granolou a ovocem. Zakápněte medem. 🥄 Hotovo za minutu. Není potřeba žádný vařič, jen lžička a dobrá nálada. Ideální na ranní točky.   3. Mini pizzy z toastového chleba – klasika k online automatům Zatímco běží auto-spin, vy máte čas připravit něco teplého. Tyto mini pizzy jsou rychlovka, která vás nezdrží, ale příjemně zasytí. Ingredience (na 4 mini pizzy): 4 plátky toastového chleba 4 lžíce rajčatové passaty nebo kečupu 100 g strouhaného sýra 4 plátky salámu nebo šunky Sušené oregano Postup: Na každý plátek natřete passatu/kečup. Posypte sýrem, přidejte plátek salámu, zasypte oreganem. Dejte na 10 minut do trouby předehřáté na 180 °C (nebo do horkovzdušné fritézy na 7 minut). 🕹️ Zvládnete připravit během čekání na volné místo v turnaji nebo během přehrávání free spinů. 4. Domácí popcorn s parmazánem – rychlý snack k live ruletě Nic nevytváří atmosféru jako ruleta a chrupání popcornu. A ten domácí je hotový během chvilky. Ingredience: 4 lžíce kukuřice na popcorn 1 lžíce oleje Sůl dle chuti (volitelné) nastrouhaný parmazán, rozpuštěné máslo, uzená paprika Postup: V hluboké pánvi zahřejte olej a nasypte kukuřici. Přiklopte a nechte pukat (3–5 minut), občas zatřeste pánví. Posypte solí a případně parmazánem či jiným dochucením. 🎥 Bonus: K popcornu doporučujeme i sklenku vína nebo koktejl – pro tu pravou večerní casino náladu.   5. Ledová káva nebo smoothie – osvěžení během hry Když se ponoříte do dlouhé série spinů, potřebujete zůstat čilí. Tyto nápoje vám dodají energii – a mixér odvede všechnu práci za vás. Ledová káva: 1 espresso nebo silná káva 100 ml mléka 4 kostky ledu 1 lžička cukru nebo vanilkového sirupu ➡️ Smíchejte vše v mixéru nebo shakeru. Hotovo za 30 sekund. Smoothie: 1 banán 1 jablko nebo hrst špenátu 200 ml vody nebo rostlinného mléka 1 lžička chia semínek (volitelné) ➡️ Mixujte dohladka, nalijte do sklenice a vraťte se ke hře. ⚡ Perfektní volba při ranní session nebo odpolední pauze od práce i automatů. A ještě něco navíc: bonusová inspirace pro hráče, kteří nevaří Pokud patříte mezi ty, kdo si v kuchyni moc nevěří, nebo zkrátka dáváte přednost objednávce, nezoufejte – i tak si můžete vytvořit malý herní rituál. Stačí si před session připravit: talíř sekaného ovoce a sýra, misku s oříšky nebo mixem sušeného ovoce, předem nachlazený nápoj nebo čaj v termosce. Tím si vytvoříte herní atmosféru podobnou lounge baru – a nemusíte ani zapínat plotýnku. Závěrem: Chuť na výhry i dobré jídlo? Jde to dohromady Zatímco se válce točí, vy nemusíte zůstávat o hladu. Naopak – hraní a vaření může být skvělým způsobem, jak si udělat pohodový čas pro sebe. Zjistili jsme, že malá pauza u pánve nebo mixéru dělá s koncentrací divy, a po rychlém receptu se k hraní vrátíte s novou chutí – doslova. Ať už hrajete Plinko, Chicken Road nebo dáváte přednost klasice, nezapomeňte, že vítězný recept není jen o výhrách – ale i o tom, co si mezitím dáte k jídlu.   Přidat komentář Fotografie Pixabay.com Udělat si relax s tím správným jídlem a nějakým skvělým pitím je základ, který potřebujeme každý z nás. Dali jsme pro vás dohromady 5 parádních receptů, které chutnají báječně a jsou hotové od 5 do 10 minut.  Tyto recepty potřebují ingredience, které najdete v ledničce, takže není potřeba žádné další nakupování. A jako bonus, těchto 5 pokrmů nezruinují ani vaši postavu. Můžete si tak dopřát bez jakýchkoliv výčitek.  A co nyní dělat s ušetřeným časem? To je jen na vás. Můžete si přečíst nějakou knížku, podívat se na oblíbený film, nebo si zahrát nějakou populární hru v nějakém skvělém kasinu. GameWize pro vás má nejlepší výběr kasin, bonusů i her. Text obsahuje reklamní sdělení. 

Čas načtení: 2025-06-06 17:23:03

Kiiroo KEON = erotická budoucnost, co vám změní sólo hru? RECENZE automatické umělé vagíny

Pánové, řekněme si to na rovinu – honění je klasika. Občas rychlovka ve sprše, jindy u oblíbeného videa před spaním. Ale když to děláte stejně už několik let, začne to být trochu… nuda. Taky jste někdy během akce zívali? Jo, i to se stává. A právě v tomhle bodě jsem si řekl, že je čas […] Článek Kiiroo KEON = erotická budoucnost, co vám změní sólo hru? RECENZE automatické umělé vagíny je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Masturbací k budoucnosti – RECENZE masturbátoru The Handy / Interactive Stroker Větší honítko pro macky – Tenga U. S. Deep Throat = RECENZE Sání, které vás nenechá spát? RECENZE podtlakového honítka Svakom Sam Neo 2 PRO

Čas načtení: 2025-06-25 19:58:00

Spousta vášně za málo času

Dlouhé večery ve dvou, plné pomalého svlékání, vášnivých pohledů a hlubokého spojení – ano, i ty milujeme. Ale ruku na srdce, kdo má vždycky čas na celovečerní milostné hrátky? Naštěstí existuje rychlovka. A ta, pokud se udělá správně, může být vážně božská.