Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-06 09:43:57

Agonisté GLP-1 pro léčbu obezity - nový recept na úspěch?

Vzhledem ke stále rostoucí globální nadváze mění agonisté glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) způsob léčby. Ve studiích dosahují léky s agonisty GLP-1 v závislosti na placebu úbytku hmotnosti 12 až 18 % - což překonává jakoukoli předchozí farmakologickou léčbu a vyvolává obrovskou pozornost a využití. V letech 2021-2023 se cena akcií 2 výrobců, společností Novo Nordisk a Eli Lilly, více než ztrojnásobila a jejich celková hodnota nyní přesahuje 1 bilion dolarů.Přesto panují v klinické praxi i na veřejnosti nejasnosti ohledně reálných nákladů, snášenlivosti a dostupnosti. Polovina dospělých v USA má zájem o užívání léku na hubnutí na předpis a 93 milionů splňuje kritéria pro zařazení GLP-1. Ceníkové ceny v USA jsou 12 000 až 16 000 USD ročně; i při maximálních vyjednaných slevách náklady pravděpodobně přesáhnou 6500 USD ročně. Pokud by všichni způsobilí dospělí v USA dostávali agonisty GLP-1 se slevou, roční náklady by činily 600 miliard dolarů - což se rovná všem ostatním výdajům na léky na předpis v USA dohromady. Existuje naděje, že konkurence sníží ceny, ale každý GLP-1 agonista je chráněn přibližně 20 patenty, mnohé z nich až do roku 2040 nebo i déle. I kdyby se současné ceny snížily, zkušenosti s jinými hlavními třídami léků naznačují, že budou zavedeny novější přípravky v této třídě, které budou mít další přínosy, ale budou mít nadále vysoké ceny a agresivní marketing, takže je nepravděpodobné, že se celkové náklady brzy významně sníží.Ve studiích, které prokázaly účinnost látek agonistů GLP-1, se úbytek hmotnosti zastaví do 12 až 18 měsíců. A pokud je lék vysazen, pacienti obvykle do jednoho roku znovu ztracenou hmotnost získají, což vede k doporučenému chronickému užívání. Pro plátce to vytváří nákladově nevýhodný scénář. K úbytku hmotnosti dochází na počátku, ale pak se zastaví a k udržení počátečního přínosu je třeba léta pokračovat v léčbě. To vysvětluje, proč i při zohlednění zdravotních přínosů a zvýhodněných cen nejsou tyto přípravky nákladově efektivní, s přírůstkovými náklady 237 000 až 483 000 USD na rok života s ohledem na kvalitu. V důsledku toho i při zohlednění zdravotních přínosů agonisté GLP-1 podstatně zvyšují náklady. V jedné analýze se celkové roční náklady na zdravotní péči u pacientů adherujících k léčbě zdvojnásobily, a to z přibližně 13 000 USD na osobu před zahájením léčby na 26 000 USD po jejím ukončení.Reálná dlouhodobá snášenlivost je rovněž nízká. V jedné rozsáhlé analýze bylo po jednom roce adherentních pouze 27 % pacientů, kterým byli předepsáni agonisté GLP-1. Protože se ztracená hmotnost po vysazení léku běžně znovu navrací, vzniká tím pro plátce další zapeklitý problém: velká počáteční investice do léčby může být neopodstatněná, pokud většina pacientů nakonec přestane lék užívat a jednoduše znovu přibere. Přístup k přípravkům GLP-1 je navíc stále nerovný podle rasy a etnické příslušnosti, příjmu a plátce.Tyto problémy s vysokou cenou, nízkou nákladovou efektivitou a špatnou dlouhodobou adherencí jsou pro plátce, lékaře i pacienty velmi závažné. Rozsáhlé snahy směřují k nalezení alternativ,7 jako je příděl agonistů GLP-1 (nebo jejich nehrazení). Některé programy kombinují starší, levnější léky na hubnutí (jako je fentermin/topiramát nebo bupropion/naltrexon, které dosahují placebem upraveného úbytku hmotnosti 4-5 %) s dietním koučinkem, vzhledem k základní roli výživy. Takové programy snižují náklady, ale mohou přinést nedostatečné výsledky. Starší léky mají malý vliv na hmotnost a samotný koučink často vede jen k mírným změnám ve stravování, zejména pokud jsou přítomny strukturální překážky, jako jsou nedostatečné finance, omezená doprava nebo jiné sociální potřeby.Pacienti, lékaři a plátci stojí před dilematem: zpočátku účinný, ale nákladný a obtížně udržitelný program chronického užívání agonistů GLP-1 vs. méně nákladná, ale méně účinná strategie starších léků a behaviorálního koučinku. Kombinace léčby agonisty GLP-1 s životním stylem může přinést větší výhody než kterákoli z nich samostatně,8 kombinovaný přístup však nemění ani dlouhodobé problémy spojené s náklady na GLP-1 nebo adherencí, ani strukturální nerovnosti přístupů poradenství v oblasti životního stylu. A zatímco příděly agonistů GLP-1 snižují náklady, mnoha pacientům upírají podstatný krátkodobý úbytek hmotnosti, kterého lze s těmito přípravky dosáhnout.Tváří v tvář tomuto dilematu lze zvážit alternativní řešení: nové paradigma počáteční, postupné léčby agonisty GLP-1 podporované dlouhodobým programováním životního stylu, které řeší strukturální překážky. Vzhledem ke kritické roli výživy to znamená nejen poskytovat rady, ale také zdravé potraviny: přístup Food Is Medicine (FIM) využívající medicínsky vhodné potraviny nebo jídla. Takový program by měl zahrnovat účinné poradenství a sledování v oblasti výživy, vaření, cvičení a spánku s využitím telezdraví, aplikací, vzájemné podpory, umělé inteligence a gamifikace. V tomto navrhovaném paradigmatu by všichni způsobilí pacienti dostávali agonisty GLP-1 a program FIM. Po 12 až 18 měsících by došlo k plánovanému ukončení podávání agonistů GLP-1 a pokračování programu FIM pro udržení hmotnosti.Dlouhodobé studie, jako je Program prevence diabetu, PREDIMED a CORDIOPREV, prokazují klinickou účinnost správné výživy. Kontrolované studie dále potvrzují klinický přínos strukturovaného výživového poradenství.9 Přesto může být udržení zdravých návyků obtížné, zejména pro marginalizované skupiny obyvatelstva, které se potýkají se strukturálními překážkami. Klíčovou inovací a poznatkem je proto řešení strukturálních překážek dlouhodobého udržování hmotnosti pomocí klinicky předepsaných, lékařsky vhodných potravin. Tím se zlepšuje dodržování pravidel pacienty a rovnost v oblasti zdraví a snižují se překážky týkající se nákladů, přístupu, znalostí a (v případě dodávky domů) času a dopravy. Kvaziexperimentální studie a některé, i když ne všechny, randomizované studie potvrzují přínosy FIM na kvalitu stravy, potravinovou bezpečnost, kardiometabolická rizika, sebeřízení nemocí a vlastní fyzické a duševní zdraví.10 Některé programy FIM se spojují s mírným snížením indexu tělesné hmotnosti o 0,4 až 0,6.10 Tyto programy se obecně nezaměřovaly na hubnutí nebo cvičení: program FIM integrující tyto prvky a navržený výslovně pro udržení hmotnosti by mohl být poměrně účinný.Kombinovaný program s agonisty GLP-1 a FIM by měl být individualizovaný (obrázek). U některých pacientů může být počáteční úbytek hmotnosti dlouhodobě udržován pomocí FIM a s ním spojené podpory životního stylu. U jiných může program pouze zpomalit opětovné nabývání hmotnosti a vyžadovat epizodické "posilovací období" s agonistou GLP-1. Pro ostatní bude nepochybně trvalý úbytek hmotnosti i nadále výzvou - v ideálním případě se bude jednat o zmenšující se podskupinu s tím, jak budou přibývat zkušenosti s kombinací agonistů GLP-1 a FIM.Současné důkazy ze studií výživy, behaviorálního poradenství a FIM spolu s rostoucími náklady na agonisty GLP-1 ospravedlňují investice do testování tohoto navrhovaného programu. Potravinové programy FIM obvykle stojí 50 až 150 dolarů měsíčně a programy stravování 250 až 350 dolarů měsíčně; optimální kombinace potravin a/nebo stravování by vyžadovala objasnění. Dokonce i s telezdravotnickou nebo digitální behaviorální podporou by čisté úspory, snášenlivost a účinnost stupňovitého programu GLP-1 agonista/FIM mohly být mnohem vyšší než samotné užívání GLP-1 agonisty, což by přineslo nákladovou efektivitu - nebo dokonce úsporu nákladů. Pokud by například tato léčba udržovala úbytek hmotnosti u 500 pacientů, kteří přestali užívat agonisty GLP-1, úspory na lécích by přesáhly 4 miliony dolarů ročně. Tento program by také mohl podpořit zdravotní rovnost v léčbě obezity tím, že by řešil finanční, vzdělávací a přístupové bariéry v oblasti výživy.Mohla by být s rozvojem programů agonistů GLP-1/FIM účinná, nákladově efektivní a spravedlivá léčba obezity na dosah? Nebo je naděje příliš velká a výzva příliš velká? Na tyto otázky lze odpovědět pouze prostřednictvím důkladného testování postupných přístupů využívajících agonisty GLP-1/FIM. V době, kdy klinický i veřejný pohled na agonisty GLP-1 osciluje mezi pozitivní a negativní hyperbolou, ale se skutečnými výzvami v oblasti nákladů, dlouhodobé snášenlivosti a spravedlivého přístupu - a kdy FIM vykazuje první příslib zlepšení rozdílů souvisejících s výživou - je čas spojit a otestovat tyto pokroky v novém paradigmatu, které by mohlo začít omezovat zdravotní, spravedlivou a nákladovou zátěž obezity. Zdroj: JAMA

Čas načtení: 2024-11-12 17:37:05

Kombinovaný primární klíč v MariaDB/MySQL: Víte, že více primárních klíčů na tabulce vám nezajistí unikátnost každého sloupce?

Možná jste slyšeli, že primární klíč se často nastavuje na sloupec pojmenovaný jako „id“. Často ve spojení s datovým typem „int“ a „Auto Increment“, který zajistí automatické zvyšování hodnoty nového záznamu ve sloupci o +1. A možná jste si mysleli, že když nastavíte ještě druhý primární klíč třeba nad sloupec „email“, tak že vám zajistí […] The post Kombinovaný primární klíč v MariaDB/MySQL: Víte, že více primárních klíčů na tabulce vám nezajistí unikátnost každého sloupce? first appeared on Zdeněk Večeřa.

Čas načtení: 2026-01-07 19:52:36

Škoda KSÚ

Autor: brano Datum: 07.01.2026 19:52:36 Název:Name:Škoda KSÚ (Kombinovaný útočný vůz)Škoda KSÚ (Combined Assault Vehicle)Originální název:Original Name:Škoda KSÚ (Kombinovaný útočný vůz)Kategorie:Category:střední tankmedium tankVýrobce:Producer:DD.MM.1931-DD.MM.RRRR Akciová společnost dříve Škodovy závody, Plzeň / Období výroby:Production Period:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRVyrobeno kusů:Number of Produced:0Prototyp vyroben:Prototype Built:DD.MM.RRRROsádka:Crew:3Technické údaje:Technical Data:Bojová hmotnost:Combat Weight:16437[*3*] kg36237[*3*] lbDélka s kanónem dopředu:Length with Gun Forward:5900 mm19 ft 4 ¼ inDélka korby:Hull Length:? mm?Celková šířka:Overall Width:? mm?Celková výška:Overall Height:? mm?Světlá výška:Ground Clearance:350 mm1 ft 1 ¾ inŠířka pásu:Track Width:? mm?Měrný tlak:Ground Pressure:? MPa? psiPancéřování:Armour:10-16 mm-Pohon:Propulsion:Typ:Type:2x motor typu ? (zážihový 4-valec)2x engine type ? (4 cyl., gasoline)Výkon:Power:102,96 kW při ? ot/min138.1 bhp at ? rpmPřevodové ústrojí:Transmission:6 rýchlostí6 speedVýkony:Performance:Rychlost na silnici:Road Speed:40[*1*]/25[*2*] km/h25[*1*]/16[*2*] mphRychlost v terénu:Cross-country Speed:? km/h? mphJízdní dosah po silnici:Cruising Range on Road:? km? miJízdní dosah v terénu:Cross-country Cruising Range:? km? miPřekonávání překážek:Obstacles Crossing:Svah:Gradient:45 °100 %Boční náklon:Side Slope:? °? %Překročivost:Trench Crossing:2 m79 inVýstupnost:Vertical Obstacle:1 m39 inBrodivost:Fording Depth:0,8 m31 inVýzbroj:Armament:Hlavní:Main:kombinovaná lafeta AB1/BA1 pre 37 mm (AB1) alebo 75 mm kanón (BA1)combined mount AB1/BA1 for 37 mm (AB1) or 75 mm gun (BA1)Vedlejší:Secondary:2x guľomet Š vz. 24 (3.000 nábojov)2x machine gun Š vz. 24 (3.000 rounds)Uživatelské státy:User States:--Poznámka:Note:[~1~] Maximálna rýchlosť na kolesách[~2~] Maximálna rýchlosť na pásoch[~3~] Vypočítaná skutočná hmotnosť[~1~] Maximum speed on wheels[~2~] Maximum speed on tracks[~3~] Calculated actual weightZdroje:Sources:Ivo Pejčoch, Oldřich Pejs - Obrněná technika 6, Střední Evropa 1919-1945 I.část, vydavateľstvo ARES, Praha 2005, ISBN 80-86158-46-2 Vladimír Francev, Charles K. Kliment - Československá obrněná vozidla 1918-1948, vydavateľstvo ARES, II. vydanie, Praha 2004, ISBN 80-86158-40-3alternathistory.ru

Čas načtení: 2026-01-07 19:52:35

Škoda KSÚ

Autor: brano Datum: 07.01.2026 19:52:35 Název:Name:Škoda KSÚ (Kombinovaný útočný vůz)Škoda KSÚ (Combined Assault Vehicle)Originální název:Original Name:Škoda KSÚ (Kombinovaný útočný vůz)Kategorie:Category:střední tankmedium tankVýrobce:Producer:DD.MM.1931-DD.MM.RRRR Akciová společnost dříve Škodovy závody, Plzeň / Období výroby:Production Period:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Vyrobeno kusů:Number of Produced:0Prototyp vyroben:Prototype Built:DD.MM.RRRR Osádka:Crew:3Technické údaje:Technical Data: Bojová hmotnost:Combat Weight:16437 kg36237 lbDélka s kanónem dopředu:Length with Gun Forward:5900 mm19 ft 4 ¼ inDélka korby:Hull Length:? mm?Celková šířka:Overall Width:? mm?Celková výška:Overall Height:? mm?Světlá výška:Ground Clearance:? mm?Šířka pásu:Track Width:? mm?Měrný tlak:Ground Pressure:? MPa? psiPancéřování:Armour:10-16 mm-Pohon:Propulsion: Typ:Type:2x motor typu ?2x engine type ?Výkon:Power:? kW při ? ot/min? bhp at ? rpmPřevodové ústrojí:Transmission:??Výkony:Performance: Rychlost na silnici:Road Speed:? km/h? mphRychlost v terénu:Cross-country Speed:? km/h? mphJízdní dosah po silnici:Cruising Range on Road:? km? miJízdní dosah v terénu:Cross-country Cruising Range:? km? miPřekonávání překážek:Obstacles Crossing: Svah:Gradient:? °? %Boční náklon:Side Slope:? °? %Překročivost:Trench Crossing:? m?Výstupnost:Vertical Obstacle:? m?Brodivost:Fording Depth:? m?Výzbroj:Armament: Hlavní:Main:75 mm kanón AB1/BA175 mm kanón AB1/BA1Vedlejší:Secondary:2x guľomet Š vz. 242x machine gun Š vz. 24Uživatelské státy:User States:--Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:Ivo Pejčoch, Oldřich Pejs - Obrněná technika 6, Střední Evropa 1919-1945 I.část, vydavateľstvo ARES, Praha 2005, ISBN 80-86158-46-2 Vladimír Francev, Charles K. Kliment - Československá obrněná vozidla 1918-1948, vydavateľstvo ARES, II. vydanie, Praha 2004, ISBN 80-86158-40-3alternathistory.ru

Čas načtení: 2026-01-07 19:52:36

Škoda SKÚ

Autor: brano Datum: 07.01.2026 19:52:36 Název:Name: Škoda SKÚ (Střední kombinovaný útočný vůz) Škoda SKÚ (Medium Combined Assault Vehicle)Originální název:Original Name: Škoda SKÚ (Střední kombinovaný útočný vůz)Kategorie:Category:střední tankmedium tankVýrobce:Producer:DD.MM.1931-DD.MM.RRRR Akciová společnost dříve Škodovy závody, Plzeň / Období výroby:Production Period:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRVyrobeno kusů:Number of Produced:0Prototyp vyroben:Prototype Built:DD.MM.RRRROsádka:Crew:3Technické údaje:Technical Data:Bojová hmotnost:Combat Weight:16437[*3*] kg36237[*3*] lbDélka s kanónem dopředu:Length with Gun Forward:5900 mm19 ft 4 ¼ inDélka korby:Hull Length:? mm?Celková šířka:Overall Width:? mm?Celková výška:Overall Height:? mm?Světlá výška:Ground Clearance:350 mm1 ft 1 ¾ inŠířka pásu:Track Width:? mm?Měrný tlak:Ground Pressure:? MPa? psiPancéřování:Armour:10-16 mm-Pohon:Propulsion:Typ:Type:2x motor typu ? (zážihový 4-valec)2x engine type ? (4 cyl., gasoline)Výkon:Power:102,96 kW při ? ot/min138.1 bhp at ? rpmPřevodové ústrojí:Transmission:6 rýchlostí6 speedVýkony:Performance:Rychlost na silnici:Road Speed:40[*1*]/25[*2*] km/h25[*1*]/16[*2*] mphRychlost v terénu:Cross-country Speed:? km/h? mphJízdní dosah po silnici:Cruising Range on Road:? km? miJízdní dosah v terénu:Cross-country Cruising Range:? km? miPřekonávání překážek:Obstacles Crossing:Svah:Gradient:45 °100 %Boční náklon:Side Slope:? °? %Překročivost:Trench Crossing:2 m79 inVýstupnost:Vertical Obstacle:1 m39 inBrodivost:Fording Depth:0,8 m31 inVýzbroj:Armament:Hlavní:Main:kombinovaná lafeta AB1/BA1 pre 37 mm (AB1) alebo 75 mm kanón (BA1)combined mount AB1/BA1 for 37 mm (AB1) or 75 mm gun (BA1)Vedlejší:Secondary:2x guľomet Š vz. 24 (3.000 nábojov)2x machine gun Š vz. 24 (3.000 rounds)Uživatelské státy:User States:--Poznámka:Note:[~1~] Maximálna rýchlosť na kolesách[~2~] Maximálna rýchlosť na pásoch[~3~] Vypočítaná skutočná hmotnosť[~1~] Maximum speed on wheels[~2~] Maximum speed on tracks[~3~] Calculated actual weightZdroje:Sources:Ivo Pejčoch, Oldřich Pejs - Obrněná technika 6, Střední Evropa 1919-1945 I.část, vydavateľstvo ARES, Praha 2005, ISBN 80-86158-46-2 Vladimír Francev, Charles K. Kliment - Československá obrněná vozidla 1918-1948, vydavateľstvo ARES, II. vydanie, Praha 2004, ISBN 80-86158-40-3alternathistory.ru

Čas načtení: 2026-03-04 09:10:25

Plug-in hybridní Toyota RAV4 je v Česku v předprodeji. Nabídne až 304 koní a kombinovaný elektrický dojezd až 137 km

Nová Toyota RAV4 PHEV je v českém předprodeji. Poprvé i s předním pohonem, dojezd až 212 km ve městě a možnost leasingu KINTO One.

Čas načtení: 2026-04-20 13:01:00

Líbí se vám? Čeští vojáci budou mít nové stejnokroje, z unikátního materiálu

Český lev na knoflících, khaki barva a odlehčený materiál. Vojáci a vojačky budou nosit nový kombinovaný stejnokroj 25, v současné době jej testuje pět z nich, do čtyř až pěti let by se měl objevit ve výstroji i u dalších. Kombinovaný stejnokroj 25 vychází z tradic československé armády a podle zástupců armády v něm nebude znát sovětský, respektive ruský vliv.

Čas načtení: 2026-04-20 13:01:00

Líbí se vám? Čeští vojáci budou mít nové stejnokroje, z unikátního materiálu

Český lev na knoflících, khaki barva a odlehčený materiál. Vojáci a vojačky budou nosit nový kombinovaný stejnokroj 25, v současné době jej testuje pět z nich, do čtyř až pěti let by se měl objevit ve výstroji i u dalších. Kombinovaný stejnokroj 25 vychází z tradic československé armády a podle zástupců armády v něm nebude znát sovětský, respektive ruský vliv.

Čas načtení: 2024-02-14 12:57:00

Mitsubishi Pajero změní identitu. Bude se z něj konkurent land roverů

Japonská automobilka si udělala skvělé jméno plug-in hybridním modelem Outlander. Kombinovaný pohon by se mohl dostat i do nového Mitsubishi Pajero, které se zřejmě střetne s luxusnějšími land rovery.

Čas načtení: 2010-06-27 00:00:00

Design v předsíni zajistí Baita Design

Předsíň patří k místnostem, které jsou velmi často opomíjeny a kterým není věnována příliš velká pozornost. Kombinovaný nábytek z brazilského studia Baita Design přináší do všech předsíní revoluci, která kombinuje praktičnost s designem. Reindee židle přináší do prostoru multifunkčnost využití pros ...

Čas načtení: 2013-11-05 00:00:00

Coctail hour – formálně i sexy

Samotný název předznamenává styl, ve kterém se kolekce Coctail hour nese. Ženský, jednoduchý styl kombinovaný s pánskými prvky. Nechybí tuxedo (večerní oblek), koktejlové šaty, rafinované blůzky a výrazné šperky. Celá kolekce se nese především v barvě černé a sytě červené. Inspirujte se! Coctail hou ...

Čas načtení: 2012-08-31 00:00:00

Červená a vínová – barvy podzimu 2012!

Po kombinaci černé a bílé je tu hned další fashion trend tohoto podzimu a tím jsou barvy červená a vínová. Tyto dvě barvy nejsou tak často kombinovány, a proto také těžko naleznete nějaký červeno-vínový obleček, ale můžete v těchto dvou barvách kombinovat více typů oblečení společně s botami a módní ...

Čas načtení: 2013-10-25 07:00:00

Komfortná stolička pre deti od Luizy Kwiatkowsky

Multifunkčný nábytok kombinovaný s maximálnou užívateľskou komfortnosťou ocenia najmä rodičia malých detí. Funkcia, kvalita, bezpečnosť, maximálna pohodlnosť a super dizajn, to je presne to, čo hýbe svetom detského nábytku. Detské kresielka sa svojím vzhľadom skôr približujú k podobe sedacích vakov ...

Čas načtení: 2022-07-20 08:59:44

Chaos v tropickém nikoliv-zrovna-ráji

Srí Lanka čili Cejlon čili Taprobané se v posledních dnech nachází ve stavu naprostého chaosu. Životní úroveň obyvatelstva se propadla, elektřina funguje sporadicky, pohonné hmoty nejsou, zásobování potravinami je ohroženo a prezident Radžapaksa uprchl ze země před davy lačnícími po jeho hlavě. Zní to jako klasický příběh z rozvojové země ovládané diktátorem, ale povrchní podoba klame. Tento druh ekonomické krize, která odstartuje národní revoltu, není pro současnou jižní a jihovýchodní Asii zrovna typický. Většina států v regionu se vyvíjí celkem slibně i přesto, že epidemie covidu-19, propad turistiky a další problémy nedávných let je postihly stejně jako Srí Lanku. Indie je sice poněkud neuspořádaná jako vždycky, ale zřetelně hospodářsky roste. Bangladéš si vybudoval silný textilní průmysl, který je obvykle první vlaštovkou plošné industrializace. Thajsko a Malajsie zbohatly natolik, že se zařadily do kategorie zemí s vyššími středními příjmy a Indonésie se je snaží dohnat. Singapur je vysloveně rozvinutý stát. Ve vyslovených hospodářských problémech se z nedalekých států koupe jenom Myanmar (Barma), kde sedí vojenská junta na trůnu z bodáků, ale i tady srovnání se Srí Lankou nesedí. Srí Lanka je totiž demokracie, sice nedokonalá (která je dokonalá?), ale přece. Měla by být schopna ty nejhorší vládce odstraňovat ve volbách. A přesto je současná katastrofální situace důsledkem dlouhodobého vládnutí rodinného klanu Radžapaksů, který byl do svých funkcí opakovaně zvolen (2005, 2010, 2010 podruhé, 2019, 2020) a který se s přestávkami drží u moci už skoro dvacet let. Pokud je mi známo, volební mechanismy na Srí Lance přiměřeně fungují – nikdo nepálil voličům paty ani jim nevyhrožoval gulagem pro případ, že by nechtěli hodit hlas nějakému konkrétnímu kandidátovi. Úplatky a švindly nepochybně jsou, ale asi ne ve větším rozsahu než v onom nedalekém Thajsku a Malajsii, které jsou přitom ekonomicky o hodně silnější. (Říkám „asi“, protože toto se opravdu těžko exaktně měří.) Stojí za to se na Srí Lanku podívat blíže. Kdyby jenom pro to, že podobné tendence v menším měřítku by jednoho dne mohly nastat i u nás v Evropě. Pozor na politické dynastie Jak už řečeno, Radžapaksové vyhráli volby hned několikrát. Úmyslně o nich mluvím v množném čísle, protože rodinný charakter jejich strany je srílanskému voliči dobře známý. Po každém volebním vítězství kolonizovala rodina Radžapaksů nejvyšší pozice ve státě stylem „škatulata, hejbejte se“. Zkuste si sednout k Wikipedii a nakreslit podle jejích údajů na papír graf, kdy byl kdo z nich prezidentem, premiérem, ministrem obrany atd. Bude to velkolepá mazanice. První varování: politické dynastie nejsou úplná výjimka ani v západním světě – viz Bushové, Clintonové nebo Kennedyové v USA, Trudeauové v Kanadě; také současná předsedkyně EK Ursula von der Leyen je dcerou významného politika CDU. (S klesající porodností ve vyspělém světě je ovšem nepravděpodobné, že by se někde u moci vyskytovalo šest bratří naráz.) Dědění politických, a dokonce i akademických funkcí je oblíbený problém na jihu Evropy, s tradicí sahající až někam do starověku. Státy jako Itálie a Řecko proti nepotismu přijímají (nepříliš účinná) opatření. Srílanští Radžapaksové jsou samozřejmě extrém, ale měli bychom si na to dávat pozor i u nás. Pokud se vám z billboardů podbízí nějaký syn či dcera s velkým jménem, zvažte dvakrát, zda chcete tento rodinně-politický model posilovat svým hlasem. Vydržovat si bílé slony Pojďme dále. Vláda Radžapaksů byla charakteristická nejen kleptokracií, ale i utrácením, které si srílanská ekonomika nemohla dovolit. Šetřivý politik je málokdy populární, na světě je jen několik málo států, kde by slib „nebudu moc utrácet“ byl pro voliče přitažlivý (i v EU je „spořivá čtyřka“ ve výrazné defenzivě). Příkladem, na kterém se toto ilustruje, může být nový přístav ve městě Hambantota. Srí Lanka coby ostrovní stát potřebuje přístavní infrastrukturu, ale až donedávna to znamenalo jeden velký přístav v hlavním městě Colombo. Je to „holt” jen Srí Lanka, a ne nějaký ekvivalent Německa nebo Číny, které chrlí průmyslové produkty po milionech tun a potřebují k jejich vývozu gigantické přístavy typu Hamburku, Rotterdamu nebo Šanghaje. Srí Lanka vyvážela hlavně oblečení a zemědělské produkty, například čaj, a v objemech, na které stačil i přístav středních rozměrů. Radžapaksové se ovšem pustili do stavby přístavu nového, v městečku Hambantota, a navíc na dluh (jak jinak). Byl to přesně ten druh projektu, kterému se v anglické hantýrce říká white elephant, podle staré tradice královských dvorů vydržovat si extrémně drahé bílé slony. Ačkoliv se myšlenka na stavbu Hambantoty přetřásala už dlouho, všichni potenciální investoři si ji vyhodnotili jako neperspektivní – až na Čínu, která do ní nalila peníze, ovšem s vysokým úročením. O několik let později se Srí Lanka dostala do dluhových problémů a levně pronajala nový přístav na 99 let – inu, Číně. U městečka Hambantota ještě chvíli zůstaneme, protože nový přístav není jedinou pochybnou novostavbou, která tu stojí. Vzniklo tu například obří kriketové hřiště, které má mnohonásobně více sedadel (35 tisíc) než samotná Hambantota obyvatel (něco přes osm tisíc). Také je tu nové dvanáctipatrové kongresové centrum s koncertní halou. Mimochodem, klan Radžapaksů pochází z … Hambantoty. To je překvápko, že? Varování druhé: přemrštěné infrastrukturní projekty, které mají posloužit jako pomníček určitého politika nebo symbol toho, jak dobře se o region „stará“, jsou občasným problémem i v Evropě a v Americe. Aljašský projekt mostu nikam (Bridge to Nowhere), kolem kterého zuřily politické bitvy mnoho let, než byl zrušen, letiště duchů na jih od Madridu, skotský parlament… A střední a východní Evropa v tomto nemá žádnou výjimku. Maďaři budou znát velký fotbalový stadion v Orbánově oblíbené vesnici a domácí čtenáře tímto upozorňuji na jihočeské mezinárodní letiště, jehož hospodářská hodnota je v nepříliš hustě zalidněném kraji jednoznačně záporná a jehož terminál posloužil na jaře aspoň jako ubytování běženců z Ukrajiny, protože tam nikomu a ničemu nepřekáželi. Naštěstí se většinu takových bílých slonů podaří zarazit včas. Teď nepotěším některé příznivce současného prezidenta, ale projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe považuji za českou Hambantotu a jsem rád, že od pozdního středověku, kdy byl zvažován poprvé, se do něj žádná vláda nepustila, ani královská, ani císařská, ani republikánská. Evropa si dává vlastní gól Dalším zajímavým příběhem z doby vlády Radžapaksů je nucený přechod na bio (organické) zemědělství. Jednoho krásného dne se zkrátka stalo to, že vláda vyhlásila zákaz dovozu chemických hnojiv z ciziny. Vzhledem k tomu, že Srí Lanka nemá dostatek chemického průmyslu k tomu, aby si dostatek hnojiv vyrobila sama, znamenalo to de facto nucený přechod na bio zemědělství ze dne na den. Což by samo o sobě byl problém, i kdyby na to země měla; takové přechody se i v daleko bohatších státech a na daleko bohatších farmách plánují několik let dopředu. Srí Lanka na to navíc neměla, což bylo podle všeho i samotným důvodem k vyhlášení onoho geniálního zákazu. Radžapaksové se zkrátka snažili ušetřit tvrdé valuty, které jsou k nákupu hnojiv na mezinárodním trhu potřeba, a dospěli k názoru, že když se zemědělci po staletí obešli bez nich, jistě to zvládnou i teď. Ano, po drtivou většinu své státní existence (a že je to stát s velmi starou tradicí) fungovala Srí Lanka bez hnojiv … jenže taky měla zhruba jeden milion obyvatel, kdežto dnes, po klasické populační explozi ve druhé polovině dvacátého století, jich má dvacet dva milionů. Důsledek: akutní nedostatek základních potravin, jako je rýže. Varování třetí: motivace v Evropě může být jiná, ale následky podobné. Náš malý, milý Green Deal za pouhý bilion eur, kombinovaný se zcela zbytečným odstavováním jaderných elektráren v Německu, byl problémem už před válkou na Ukrajině. Teď, když zuří, musíme počítat s nedostatkem energie. Evropa je mnohem bohatší než Srí Lanka, takže to nějak vstřebá, aniž by von der Leyenová musela prchat z vlastního sídla, ale stejně jde o spektakulární vlastní gól. Tím nechci říci, že ekologické iniciativy jsou absurdní samy o sobě – nikdo by asi nechtěl žít v „rakovinné vesnici“ jen proto, že je to levnější. Ale lze je uskutečňovat konzervativně nebo naopak hazardérsky. A to, že politici na špičce EU před pár lety poslechli mladou Grétu a její požadavek „chci, abyste propadli panice“, přispělo k dnešní neutěšené energetické situaci. Panika je přesně ten duševní stav, který je nevhodný pro dělání strategických rozhodnutí. Pokud tón debaty určují apokalyptické vize, o zbrklá a nestabilní řešení je víceméně postaráno. Naštěstí aspoň ty odstavené uhelné elektrárny ještě nikdo nezbořil, takže je lze nouzově zapnout…   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-05-27 12:42:44

Ostatně soudím, že Twitter musí být smazán. Tedy ne celý Twitter, můj Twitter

Stane se, že dokončíte nějakou práci, třeba článek, a místo pocitu uspokojení se dostaví neurčitý dojem, že něco je v nepořádku. Někdy se z toho vyklube nějaká nepřesnost, kterou odhalíte až zpětně. Jindy jde o něco principiálního. To se mi stalo teď, po posledním textu. Poslední odstavec toho článku má formu „knížecí rady“ ostatním. A když už rozdávám takové rady, možná bych měl sám jít v něčem vzorem. Už delší dobu považuji sociální sítě za metlu lidstva. Facebook jsem smazal předloni v létě. Teď bude následovat Twitter. Důvodů je mnoho, tady jsou aspoň ty základní. „Nakašlat, jó nakašlat!“ Ten nejbanálnější z nich – epidemie, zdá se, končí. Doupata neřesti se zase otevírají a lákají na čerstvou kávu. Kmen introvertů, ke kterému nepochybně patřím, se vyznačuje sníženou kapacitou pro kontakt s jinými lidmi. Je škoda s ní plýtvat na sociální síti, kde ten kontakt přece jen není moc osobní. Má snad člověk jednoho dne umírat se vzpomínkou na všechny ty rádoby vtipné statusy, které naklepal do mobilu? K uvědomění si toho, jak velký problém to je, mě přimělo nedávné ponoření do Chaos Monkeys, Martínezovy knihy, kterou jsem zmiňoval v předminulém článku. Odnesl jsem si z ní dojem, že „engagement“, připoutání uživatele k obrazovce, je pro tyto naleštěné upíry zdaleka nejdůležitější metrikou. Samozřejmě jsem to tušil už předtím, ale ono je to asi ještě horší, než se mi zdálo. Sociálních sítí byla v nedávné historii internetu kvanta. Přežilo jich jen pár. Částečně je to efektem sněhové koule (čím více uživatelů, tím větší interaktivita), ale částečně je to dáno naprostým mistrovstvím těch vítězných systémů v tom, jak „zaháčkovat“ uživatele, aby trávil čas právě tam a ne jinde. Řekl bych, že sítě jako Google Plus dojely právě na nedostatečnou schopnost manipulace lidí. S nedostatkem tohoto know-how jim nepomohla ani záštita od největší softwarové firmy světa. Poslední dobou mám navíc možnost srovnat Twitter s Parlerem. Parler má o dost bohatší životní historii, přesně toho typu, že se tam zaregistrujete už jen z trucu. Ale jeho samotné uživatelské rozhraní je jaksi divné a nepřitažlivé. Když už tam přijdete, máte pocit, že chodíte po staveništi webové stránky, ani ty barvy jako by neladily… Kdežto Twitter je mnohem „hladší“, nenápadně lákavý, zdvořile podbízivý, servírující vám neustále nový obsah s elegancí Novaka Djokoviče při mečbolu. Na rozdíl od Parleru, kam jsem se nepřihlásil už několik týdnů, mě úspěšně „zaháčkoval“. Chci tam trávit čas, ale zároveň nechci. Pocit, který mi kolega-exalkoholik popisoval ve svém vztahu k chlastu. Toto není v pořádku, i když se bavíme třeba „jen“ o půlhodině denně. Ty půlhodiny se během roku pěkně nasčítají. A jsou to půlhodiny, kdy nemůžete přemýšlet nebo se dozvídat nové věci. Jak by zpíval zdvořilejší Karel Kryl: „Nakašlat, jó nakašlat!“ Lynčovací atmosféra Další faktor: neuvěřitelná nestabilita toku diskuse. Všichni řeší to samé, a o pár hodin později zase všichni to samé, až na to, že téma se změnilo. Během dne třeba třikrát. Než si stihnete něco pořádně rozmyslet, už je to pasé. Přitom se na Twitteru většinou ani nic zajímavého nedozvíte. Najít tam materiál na zajímavý a originální článek je vzácnost. Debata se vesměs točí kolem již známých zpráv a její podstatou jsou krátké, vykřikované názory. Názory jsou jako, ehm, zadní otvory; má je každý a jen vzácně jde o něco, na co byste se podívali s radostí. Ono se ostatně do omezeného rozsahu jednoho tweetu příliš mnoho informací nacpat nedá. Daleko snáze se do něj nacpou emoce všeho druhu, ale nejčastěji vztek. Nemyslím si, že by se měla zakazovat nenávist, stejně jako si nemyslím, že by se měl zakazovat alkohol. Ale to neznamená, že je moudré se v obojím každý den rochnit až po uši. Úplně specifickým prokletím Twitteru i Facebooku je pak skutečnost, že nejmíň čtvrtina těch digitálních bouří se točí kolem toho, co na Twitteru či Facebooku řekl někdo jiný. „Hulahaló, slyšeli jste už, co Mařka prohlásila o Tondovi?! Viděli jste, jak nehorázný nápis má Franta na tričku?! Zuřtéééé! Křičtéééé!“ Šmarjápanno. Školka hadr. Tenhle druh stádní konformity v bublině, realizované či přímo vynucované posměchem a verbální šikanou, se považuje za problém i u teenagerů, ale na sociálních sítích je nultým přikázáním. Nejsem si jist, zda po něm vůbec následují ještě nějaká další. Ty sítě nás infantilizují. Toto není jenom kosmetický problém. Jednak se člověk naučí uvažovat v pitomých zkratkách a karikaturách, jednak si navykne, že Overtonovo okno, po jehož přešlápnutí nastávají vzteklé reakce, je neuvěřitelně úzké. Což kvalitě diskuse ani života nijak nesvědčí. Mimochodem, vůbec to není jen doména lunatické levice, rozšířilo se to jako infekce všemi směry. Vážím si lidí, kteří tomu odolávají, protože je to těžká práce; taková skrumáž vás úplně táhne se k ní přidat. Nevím, co je to v lidské psychice za sviňácký podprogram, který člověka pošťuchuje k davové agresi. Ale Twitter mu dává křídla. Kdyby vám rozdávali virtuální šutry k hození, nemohli by pro svoji lynčovací atmosféru udělat více. Čímž se pomalu dostáváme k dalšímu bodu. „Dobrý stěr“ Nejrozšířenějším jazykem na Twitteru není ani angličtina, ani španělština, ani hindština, ale sarkasmus. Silně omezený rozsah textových políček kombinovaný s nabitou emocionální atmosférou k tomu vysloveně láká. „Dobrý stěr“ je tím, čím se lidé na sítích pyšní, a za co je ostatní odměňují lajky a srdíčky. Odtud není daleko k tomu, abyste se považovali za reinkarnaci Oscara Wilda, famózního svými bonmoty. Jenomže čím více se orientujete na „dobré stěry“, tím více zapomínáte na to, jak se přemýšlí a uvažuje v dlouhé formě. Což dnes už pomalu znamená jednu normostranu textu. Dalším efektem této vynucené stručnosti je poměrně časté nepochopení, „co tím chtěl básník říci“. Situací, kdy se na někoho navalil dav proto, že řekl něco stručně-dvojznačného a jeho protivník z toho udělal screenshot a doplnil nejhorší možný výklad, jsem viděl několik. Ta síť vysloveně odměňuje argumentaci ve špatné víře a podrazáctví. Samozřejmě, může to být i kulturní záležitost. Koneckonců Twitter vznikl v Silicon Valley a do nějaké míry je formován tamní kulturou. Malá virtuální smrt? Pro dnešek poslední bod. Přítomnost na sociálních sítích se dneska považuje za naprosté must, a pro autora textů dvojnásob. Ze všech stran vám odborníci radí, jak co nejvíce zvýšit angažovanost, jak získat ještě více sledujících, vyladit příspěvky k optimální čitelnosti ve feedu, analyzovat provoz a přizpůsobovat tomu svoji produkci… Zablokování účtu je pak malá virtuální smrt, konec tvůrčí kariéry. Každý z něj má hrůzu. Málokdo si klade otázku, jestli je to vůbec pravda. Viděli jste seriál Černobyl? Na jednom místě tam Gorbačov říká svému politbyru větu, která asi platí i ve spoustě jiných situací: „Naše moc je založena na dojmu, že máme moc.“ (Nevím, jestli to reálný Gorbačov někdy řekl, ale sedělo by to k jeho způsobu uvažování.) To jsou přesně ty situace, kdy mě láká vyzkoušet opak všeobecně hlásané moudrosti. Jakmile je něco považováno za alternativlos, kladu si otázku, jaká je tedy skutečná alternativa. To, nad čím pochybuji, je, zda jsou ty sítě skutečně tak zásadní a nepostradatelné, jak se říká. Když jsem před necelými dvěma lety smazal Facebook, měl jsem strach, že dojde k drastickému propadu čtenosti a návštěvnosti blogu. Nestalo se víceméně nic, rozhodně nic, čeho bych si všimnul. (Do detailů tu návštěvnost nesleduji.) Není to náhodou tak, že vám ty sociální sítě přivádějí čtenáře, kteří by si vás našli i bez nich? Že jejich moc, stejně jako u toho Gorbačovova SSSR, vychází z dojmu jejich moci? Třeba jsou tyto poměry v případě kavárny na promenádě nebo výrobce stylových palčáků jiné. Ale má dosavadní zkušenost z odchodu od Facebooku by nasvědčovala tomu, že být na té síti se nevyplatí. To, co jí dáte (promarněný čas, energie), je dražší než to, co dá ona vám. Samozřejmě mám z toho kroku trochu obavu. Klidně může jít o „bridge too far“, po kterém se přivalí zkáza a nad vysušenými kostmi tohoto blogu si jeho jásající protivníci dají slavnostní přípitek nápojem ze zeleného ječmene. Ale já už tam prostě nechci být. Zbývá určit ten okamžik svobody. Blíží se letní slunovrat (21. června v 5:33 ráno), to vypadá jako dobrá příležitost. Vstávat v pět se mi kvůli tomu nechce, ale někdy v průběhu onoho slunovratového rána tu blbost po dvanácti letech smažu. Konečně. Freeeedom!   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-11 14:32:51

Nový dokumentární film Svět podle Muchy ukáže život světoznámého výtvarníka v nových souvislostech

Alfons Mucha, autor secesních plakátů, užitého umění a obrazů, včetně monumentální Slovanské epopeje, se proslavil už na přelomu 19. a 20. století… Tak proč mu teď, ve století jednadvacátém, známý americký streetartový umělec Mear One namaloval desetimetrový portrét na fasádu domu v Los Angeles? Proč se k jeho odkazu hrdě hlásí japonský ilustrátor Yoshitaka Amano a další současní autoři fenoménu jménem manga? Nový pohled na život Alfonse Muchy nabídne dokumentární film režiséra Romana Vávry nazvaný Svět podle Muchy. „Náš film představí život Alfonse Muchy, odhalí vývoj tvůrčího rozporu slávy a vlastní touhy,“ shrnuje producent Ondřej Beránek. Tvůrci vycházeli především z doposud nepublikované korespondence, deníků a autobiografie. „Jde o stylizovaný film s hranými prvky dokumentárního charakteru, kombinovaný s čistým dokumentem a animacemi, podpořený současným užitím filmových výrazových prostředků,“ upřesňuje režisér Roman Vávra. Natáčelo se na jaře a v létě 2019 v České republice (například v bytě na Hradčanském náměstí v Praze, kde dlouhá léta žil Alfonsův syn Jiří Mucha), v Paříži, Japonsku a v USA. Muchův věhlas se zrodil takřka přes noc díky spolupráci s hereckou hvězdou Sarah Bernhardt, malíř se ovšem na vrcholu úspěchu rozhodl opustit Paříž, aby pro svůj národ doma realizoval Slovanskou epopej. Jeho dílo dodnes inspiruje tvůrce po celém světě. „K vyprávění příběhu nám posloužily Alfonsovy vzpomínky, které ke konci života sepisoval na malé lístečky a které kvůli jeho úmrtí, ale i následným dějinným turbulencím nikdy nebyly publikovány. Na podnět ženy Marie je začal s odstupem téměř dvaceti let zpracovávat jejich syn a spisovatel Jiří Mucha. Osa vyprávění leží na jakémsi vnitřním dialogu Jiřího s otcem při tvůrčím procesu nad otcovou biografií obrazově doprovázenou prací na knize i všedními situacemi v Jiřího domácnosti, včetně evokování bujarých večírků (vzdáleně připomínajících věhlasné Alfonsovy salóny ve Francii a Americe) a v hledání role žen v životě otce i syna, jejich celoživotní inspirace,“ dodává režisér Roman Vávra.  „Náboj filmu o Muchovi je dán rozpory jeho života a tvorby. Mucha coby ´selfmademan´ se stal jednou z prvních uměleckých celebrit rodící se ´mass culture´. Jeho svébytný styl ovlivnil v budoucnu mnoho výtvarníků a v uměleckém světě je jeho vliv patrný dodnes. Odráží se zejména ve streetartu, plakátech pro hudební styl ´psychedelic rock´ a japonském ´manga´ komiksu. V tomto ohledu je Muchův odkaz opravdu fenomenální, přesto širší veřejnosti prakticky neznámý,“ upozorňuje na aktuální kontext dokumentu Svět podle Muchy, jeho scenáristka Markéta Sára Valnohová. Před kamerou vystoupili tvůrci, kteří se k Muchovu odkazu otevřeně hlásí a jejich dílo je známé a oceňované. Mezi ně patří například Stanley Mouse, přední tvůrce plakátů pro skupiny a hudebníky jako Janis Joplin, Grateful Dead či Jimi Hendrix, americký umělec Mear One, který se proslavil zejména svou graffiti tvorbou i mimo streetartovou komunitu, japonskou linku prezentuje ilustrátor Yoshitaka Amano. Dokument bude mít premiéru na jaře letošního roku a oslaví tak 160. výročí Muchova narození. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-13 06:00:01

Kofein je droga a může způsobit vážné zdravotní problémy. Týká se to hlavně některých skupin lidí

„Kofein stimuluje tvorbu hormonu dopamin. To je chemická látka v lidském mozku, která má na starosti radost, potěšení apod.,“ tvrdí pro Čtidoma.cz doktor Pečenka. Jenomže s tím mohou jít ruku v ruce deprese, úzkosti či panické ataky, jak dokládá analýza z roku 2022. Zvýšený tlak a bušení srdce V běžné kávě bývá asi 40 miligramů kofeinu a tento výzkum prokazuje, že kofein může být problém pro naše srdce. Přibližně 320 miligramů kofeinu (odpovídá čtyřem 250mililitrovým plechovkám Red Bullu nebo osmi šálkům kávy) způsobuje dočasně zvýšený tlak a extrémní rychlost bušení srdce. Toto se stupňuje, pokud jsou energetické nápoje kombinovány s alkoholem. „Když si dáte dva tři Red Bully s vodkou na diskotéce a ‚nejedete‘ takto každý den, tak bych to moc neřešil. Tím spíš že předpokládám, že takový člověk tancuje nebo je prostě ve víru zábavy,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz MUDr. Jaroslav Pečenka. Kofein jako stimulant a riziko pro těhotné Mnoho lidí si dává kávu nebo energetický nápoj pro povzbuzení brzy ráno nebo odpoledne. Za prvé jde o to mít víc energie, za druhé si „energeťákem“ můžeme navodit lepší náladu. Rizika však existují. „Nelze to vztahovat na všechny lidi. Šmahem vzít každého, koho vidíte, to nejde. Faktem ale je, že pokud je člověk citlivější na duševní problémy, případně má nějakou neléčenou nemoc, o které ani nemusí vědět, pak kofein opravdu může udělat značnou neplechu.“ Velmi diskutovaný je kofein v rámci těhotenství. Pravdou je, že ho placenta propouští, tedy může skončit v krevním řečišti vyvíjejícího se plodu. Výzkum ukázal, že denní spotřeba více než 300 miligramů kofeinu může být spojena se zvýšeným rizikem nízké porodní hmotnosti, zatímco více než 350 miligramů může souviset s potratem. Například na stránkách Národní zdravotní služby se lze dočíst, že těhotné ženy mohou konzumovat do 200 miligramů kofeinu denně. Nejnovější výzkumy však naznačují, že bezpečné množství konzumace kofeinu během těhotenství v podstatě neexistuje. „Nepodílel jsem se na těchto výzkumech. Za sebe bych to řekl takto – pokud chce mít žena klid, nechť si nic s kofeinem nedává,“ má jasno doktor Pečenka. Jak to tedy s kofeinem je? Většina lékařů se shoduje na tom, že nelze jednoznačně říct, jestli je kofein dobrý, nebo špatný pro lidský organismus. „Vždy záleží na jedinci. Je to stejné, jako nemůžete říct, že konopí je pouze špatné. Někomu prospívá, dokonce mu může pomoci v léčbě. Pokud nemáte problém s metabolizmem, kofein v rozumném měřítku neublíží.“ Česko může zasáhnout hurikán, čekají nás drsné bouřky. Léto bude asi jiné, než jsme znali Číst více Je ale třeba si uvědomit, že kofein je droga a toxicita nebo předávkování jsou sice vzácné, ale rozhodně smrtelné. „Opatrnost je namístě, to bezesporu. Zvlášť pokud konzumujete nějaké doplňky s obsahem kofeinu,“ uvažuje lékař. A jaké jsou tedy příznaky, které mohou napovědět, že v sobě máte kofeinu až příliš? Nespavost Nevolnost / podrážděný žaludek Bolest hlavy Neklid a/nebo úzkost Depresivní stavy Kdo by chtěl kofein omezit, měl by to podle MUDr. Pečenky dělat postupně. „Vedlejší účinky jsou nepříjemné, ale zdaleka nejde o takové věci, jako když se zkoušíte dostat z tvrdých drog. U kofeinu se musí počítat s bolestí hlavy a únavou. Za sebe bych tedy všechnu kávu najednou nevyhazoval,“ doplnil pro Čtidoma.cz MUDr. Pečenka. Zdroje: autorský článek KAM DÁL: Válka je na spadnutí. Měl bych větší šanci přežít než můj syn, říká pamětník socialistické vojny.

Čas načtení: 2024-03-30 00:00:00

Byl to fenomén a hit 20. století. Olomoucká Mora funguje už dvě stě let

Byl bílý, 50 centimetrů široký, se čtyřmi plynovými hořáky a elektrickou troubou. Volně stojící kombinovaný sporák značky Mora. Měla ho doma většina našich prarodičů i rodičů a mnozí ho používají stále. První výrobek tohoto typu sjel z olomoucké výrobní linky v roce 1971 a udělal doslova díru do světa. Historie výroby sporáků značky Mora je ovšem mnohem delší – první plynový sporák tu vyrobili už ve 30. letech 20. století. A firma jako taková oslaví příští rok 200 let.

Čas načtení: 2024-04-01 22:11:10

Feitian-1 (projekt hypersonické protiletecké střely)

Autor: Jiří Tintěra Datum: 01.04.2024 22:11:10 06.07.2022 ČLR od uvedeného data testuje PVO hypersonickou střelu Feitian-1 s doletem 2000 km. Tato dvoustupňová raketa byla vyrobena z popudu Severozápadního polytechnického institutu a používá kombinovaný náporový motor RBCC (Rocket-Based Combined Cycle). Cestovní rychlost rakety má být větší než Mach 5. Předpokládá se, že cílem Feitian-1 budou strategické bombardéry, letouny včasné výstrahy a tankovací letouny. K dálkovému ovládání raket Feitian-1 bude nutné zřídit výkonnou satelitní sít, která umožní vyhledávání a sledování cílů i předání získaných údajů do hypersonické střely. Zdroj: armyrecognition.com defence-ua.com https://interestingengineering.com/military/china-missile-to-shoot-bombers www.scmp.com www.scmp.com

Čas načtení: 2024-04-22 15:50:00

Mercedes-AMG GT dostal hybridní pohon, slibuje nejlepší zrychlení v historii značky

Kupé Mercedes-AMG GT má novou vrcholnou motorizaci. S přeplňovaným motorem V8 a plug-in hybridním systémem nabízí kombinovaný výkon 600 kW a sprint z 0 na 100 km/h zvládá už za 2,8 sekundy.