Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-04-22 07:47:13

Výzva jedenácti lékařů Univerzity Karlovy veřejnosti: otevřete školy a zabraňte krachům firem

Jedenáct lékařů Univerzity Karlovy včetně rektora Tomáše Zimy sepsalo výzvu veřejnosti, ve které vyzývají k ukončení nouzového stavu ke 30. dubnu, postupnému uvolňování státní hranice, a obnovení výuky na základních, středních a vysokých školách v průběhu. Prohlášení zveřejňujeme v plném znění. Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byly zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik. V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země. Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem. V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné: - ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020, - obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři, - obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu měsíce května 2020, - odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků, - postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko, - přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření. V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí, faktů, expertíz a také z našich odborných i praktických zkušeností a poznatků. 1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů. Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace. Snížení výběru zdravotního pojištění – i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce – povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti coronaviru. 2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S COVID-19 Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 procent závažnějších symptomů jich pět procent vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50procentní úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25-30 procent příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8-10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21. 4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 procent kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu! 3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá. Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 tisíc lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně pět – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním. Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR. 4/ (NE) ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit. Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu. Každý jedinec tak protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek. Tento fakt podporuje odhad počtu dárců konvalescentní plazmy (tj. plazmy od osoby, která prodělala koronavirovou infekci), kde množství protilátek – a tedy vhodnost odběru této plazmy – bude mít cca jeden z osmi až deseti dárců, kteří koronavirovou infekci prodělali a uzdravili se. Výskyt protilátek v populaci můžeme odhadovat na jednotky procent. Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak – další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a povede k celospolečenskému traumatu. Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná. 5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí. V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Současně se veřejnost dozvídá, že právě senioři postižení COVID-19 by mohli zahltit zdravotnický systém. Objevily se i představy o třídění nemocných potřebujících intenzivní péči jen na základě věku. Vymezením „ohroženého stáří“ na 65+ došlo k bezprecedentní stigmatizaci 20 procent obyvatel republiky včetně lidí zdravých a nijak zvlášť ohrožených. Někteří byli znejistěni či vystaveni manipulativnímu jednání svého okolí. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky, a to nepřiměřeně riziku i možnostem jeho snížení. Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru. Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů. Samostatnou problematikou jsou pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) a zdravotnická zařízení dlouhodobé péče. Jde o rizikové soustředění mimořádně křehkých osob s řadou vážných onemocnění. Zahraniční zkušenosti i první data z ČR ukazují, že právě tito lidé tvoří zřejmě většinu všech obětí COVIDu-19. To ukazuje nadřazenost zdravotního potenciálu (zdatnosti, odolnosti, adaptability) nad věkem jako takovým. Řada křehkých pacientů podlehla nákaze jako nespecifické zátěži, stejně jako by podlehla chřipce či většímu úrazu. Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny - obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj. 6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socio-ekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost. Izolace a omezení aktivit zvyšují spotřebu alkoholu a dalších návykových látek, závislost na počítačích a gamblerství. Izolace vede k nárůstu domácího násilí, rozvodovosti, napětí ve společnosti a agresivity. Závěrem: Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb, že by tato základní opatření dál nedodržovali. V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva přispěje.   V Praze dne 21. 4. 2020 Podepsáni (v abecedním pořadí): doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D. prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. prof. MUDr. Robert Lischke, PhD. prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. MUDr. Jaroslav Svoboda prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-05-15 06:53:37

Problémem nejsou viry, ale uživatelé. Avast ukázal, na co si dát v kyberprostoru doopravdy pozor

Ve světě kyberbezpečnosti většinu aktuálních hrozeb představují sociální inženýrství a manipulace s lidmi, nikoli přímé exploitace systémů. Vyplývá to z nejnovější čtvrtletní zprávy Avast Threat Report, která analyzuje kybernetické hrozby v období od ledna do března 2024. Podle této zprávy tvoří podvody, phishing a malvertising až 90 % všech hrozeb na mobilních zařízeních a 87 % na počítačích. Jedna z hlavních taktik útočníků spočívá ve zneužívání populárních platforem, zejména YouTube. Kyberzločinci využívají možnosti sdílení uživatelského obsahu a automatizovaných reklamních systémů k obcházení běžných bezpečnostních opatření. YouTube se tak stává klíčovým kanálem pro šíření phishingových útoků a malwaru, často maskovaného jako

Čas načtení: 2024-05-30 20:00:52

V Česku vznikla další skvělá hra! Playing Kafka má český dabing a je zdarma na mobily i počítače

V Česku vznikla skvělá videohra na motivy povídek Franze Kafky Má vynikající audiovizuální zpracování a kompletní český dabing K dispozici je na počítačích i mobilních zařízeních zcela zdarma Hledáte herní zážitek, který vás vtáhne do spletitých machinací a záludných zvratů inspirovaných díly Franze Kafky, jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století? Pak pro vás máme skvělou […] Celý článek si můžete přečíst na V Česku vznikla další skvělá hra! Playing Kafka má český dabing a je zdarma na mobily i počítače

Čas načtení: 2024-10-16 22:00:06

UPDF: Univerzální editor PDF (Windows, Mac, iPhone, iPad…) a hlavní konkurent Adobe Acrobatu

Komerční sdělení: Zatímco čtení souborů PDF je na počítačích Mac, PC, Android nebo iPhone zcela běžné, jejich editace je často náročnější. UPDF se prezentuje jako komplexní nástroj pro vytváření, anotování, konverzi, čtení a organizaci souborů PDF. UPDF je editor PDF s umělou inteligencí a jeho neuvěřitelné funkce můžete využívat i na zařízeních iPhone a iPad. Stáhněte si UPDF nyní se 43% slevou Nabízí pokročilé funkce, jako je správa obrázků, práce s odkazy a formátování […]

Čas načtení: 2024-10-17 11:29:00

Kyberzločinci zneužívají elektronický podpis: jak nenaletět podvodným e-mailům

Praha 17. října 2024 (PROTEXT) - „Phisheři neustále vymýšlejí nové triky a hledají další služby, které by mohli zneužívat a vydávat se za ně ve svých phishingových kampaních. Kyberzločinci rozesílají podvodné e-maily, které se tváří, jako by pocházely od Docusign, světově nejpopulárnější služby k elektronickému podepisování dokumentů,“ říká Roman Dedenok, bezpečnostní expert společnosti Kaspersky.Jak funguje phishing napodobující DocusignÚtok začíná e-mailem, který je obvykle vytvořen tak, aby se podobal legitimní komunikaci služby Docusign. V tomto konkrétním schématu se podvodníci obvykle neobtěžují pečlivě falšovat nebo maskovat adresu odesílatele, protože díky možnostem přizpůsobení služby mohou pravé e-maily Docusign pocházet z jakékoli adresy.Ve většině případů je oběť upozorněna, že musí elektronicky podepsat nějaký dokument, obvykle finanční, jehož přesný účel není z textu e-mailu zcela zřejmý.V některých případech používají phisheři další trik, o kterém jsme psali už dříve v samostatném příspěvku – e-mail obsahuje PDF přílohu s QR kódem.Oběť je vyzvána k naskenování tohoto QR kódu, který má údajně zpřístupnit dokument k podpisu. QR kód však vede ve skutečnosti na podvodnou webovou stránku. Tato metoda má přimět uživatele, aby škodlivý odkaz neotevřeli na počítači, ale na chytrém telefonu, kde jsou phishingové adresy URL hůře odhalitelné a kde nemusí být nainstalován bezpečnostní software.Někdy se e-mail o službě Docusign vůbec nezmiňuje. V jedné z verzí podvodu s PDF obsahujícím QR kód, který jsme nedávno probírali v článku zaměřeném na techniky spearphishingu v hromadných e-mailech, je služba Docusign zmíněna pouze v připojeném PDF dokumentu.Někdy si kyberzločinci dají záležet na tom, aby napodobili vzhled legitimního e-mailu služby Docusign, doplněného bezpečnostním kódem v zápatí e-mailu.V některých případech podvodníci napodobují integraci služby Docusign se službou Microsoft SharePoint.Stručně řečeno, taktiky a kvalita provedení se mohou e-mail od e-mailu lišit. Základní princip však zůstává stejný – podvodníci spoléhají na to, že příjemce neví, jak elektronické podepisování pomocí služby Docusign vlastně funguje.Nepozorná oběť přejde přes odkaz (nebo QR kód) na phishingovou stránku a zadá svoje přihlašovací údaje zaměstnance, které se tak dostanou přímo k útočníkům.Uživatelská jména a hesla získaná při úspěšných phishingových útocích se často shromažďují v databázích, prodávána na nelegálních tržištích dark webu a později využívána k útokům na organizace.Jak e-podpis pomocí služby Docusign skutečně fungujeSamotný proces podepisování dokumentu pomocí služby Docusign je pro běžného uživatele velmi jednoduchý. Od strany, která žádá o podpis, obdržíte e-mail s velkým žlutým tlačítkem Review Document, které nelze přehlédnout.Kliknutím na toto tlačítko budete přesměrováni prostřednictvím jedinečného odkazu na webové stránky Docusign (na doméně docusign.net). Na stránce, která se otevře, se zobrazí krátká zpráva od iniciující strany a vedle ní tlačítko Continue, stejně velké a žluté.Dokument k podpisu je k dispozici okamžitě, bez zadávání hesel. Jednoduše si jej prohlédnete, případně doplníte některé údaje (například jméno, datum a podobně) do příslušných polí, připojíte svůj podpis a kliknete na tlačítko Finish (které je, hádáte správně, také velké a žluté). To je vše. Nic jiného není zapotřebí.Co Docusign NIKDY nedělá:Pošle PDF přílohu s odkazem na dokument, který má být podepsán. Pravé zprávy od Docusign neobsahují žádné přílohy a tlačítko Review Document se zobrazuje přímo v těle e-mailu.Nedá vám jinou možnost než naskenovat QR kód. Docusign funguje na mobilních zařízeních i na počítačích, takže pro přístup k dokumentu je vždy poskytován odkaz, ne QR kód.Vyžaduje zadání přihlašovacích údajů zaměstnance. Veškeré informace, které Docusign potřebuje, jsou obsaženy v jedinečném odkazu zaslaném v e-mailu, takže běžní uživatelé nemusí podstupovat proces ověřování, aby mohli dokument podepsat.Nutí vás k registraci nebo přihlášení do služby Docusign. Po podepsání dokumentu vám Docusign může nabídnout vytvoření účtu, ale je to zcela dobrovolné.Pamatujte, že smyslem služby Docusign je co nejvíce usnadnit firmám i jednotlivcům výměnu elektronicky podepsaných dokumentů.Jakékoli další kroky nebo omezení, například vytváření účtu, zadávání přihlašovacích údajů, otevírání příloh nebo nutnost používat k podepisování chytrý telefon, jsou v rozporu s touto zásadou. Proto Docusign nic z toho nevyžaduje a snaží se, aby byl proces podepisování co nejrychlejší a nejjednodušší.Jak se chránit před phishingemChcete-li svoji organizaci chránit před phishingovými útoky, které napodobují Docusign a další populární služby, zvažte následující opatření:Filtrování podezřelých a nevyžádaných e-mailů na úrovni e-mailové brány – naše komplexní řešení Kaspersky Security for Mail Servers to udělá za vás.Ochrana koncových bodů před phishingovým přesměrováním pomocí Kaspersky Small Office Security nebo jiných řešení Kaspersky podle na velikosti vaší organizace.Zvyšování povědomí zaměstnanců o kybernetických hrozbách pomocí specializovaného školení. Takové školení lze snadno zajistit pomocí našich vzdělávacích programů Kaspersky Automated Security Awareness Platform. Zdroj: KasperskyČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-02-16 17:00:39

4 důvody, proč je ekosystém Microsoftu lepší než ten Googlu

Když jde o skutečně integrovaný a produktivní ekosystém, Microsoft je jistě vhodné upřednostnit před Googlem. Zatímco Google spoléhá na jednoduché webové aplikace, Microsoft nabízí pokročilá řešení, která na stolních počítačích i mobilních zařízeních fungují hladce a efektivně. Zde jsou čtyři hlavní důvody, proč dává Microsoft větší smysl. 1. Nativní aplikace pro všechny platformy Microsoft přináší nativní aplikace nejen na Windows, ale i na Mac, což je výhoda, […]

Čas načtení: 2025-04-10 13:00:00

Google se mění! Oblíbený Discover z mobilů přichází i na počítače

Google oznámil, že jeho populární obsahový feed Discover, dosud dostupný primárně na mobilních zařízeních, se rozšíří i na vyhledávání na počítačích. Tato novinka, potvrzená na akci Search Central Live v Madridu, představuje významný krok, který může změnit způsob, jakým uživatelé objevují obsah online. Ačkoliv přesné datum spuštění zatím není známo, příchod Discover na desktopy slibuje […] Celý článek si můžete přečíst na Google se mění! Oblíbený Discover z mobilů přichází i na počítače

Čas načtení: 2025-04-23 11:00:04

Gemini na zařízeních Galaxy není zdarma. Google za svou AI platí obrovské peníze

Není žádným tajemstvím, že Google platí technologickým společnostem za to, že na svých zařízeních budou nabízet jeho služby. Například Applu platí miliardy dolarů, aby zajistil, že výchozím vyhledávačem na počítačích, chytrých telefonech a tabletech cupertinského giganta zůstane Vyhledávání Google. Google také v minulosti uzavřel podobné dohody se společností Samsung. Během historického antimonopolního procesu mezi jím a americkým ministerstvem spravedlnosti bylo odhaleno, že americký obr platí jihokorejskému gigantovi […]

Čas načtení: 2025-05-11 12:00:26

Rozlučka s Windows? Huawei představil systém HarmonyOS pro počítače

Na počítačích od Huawei bude nově běžet operační systém HarmonyOS Jeho počítačová varianta vypadá podobně jako Windows a poradí si s rozličným hardwarem Samozřejmě chybět nemůže ani integrace umělé inteligence Značka Huawei se před šesti lety ocitla na černé listině Spojených států, na základě čehož přišla o přístup k americkým technologiím a službám. I přes tuto ničivou ránu si čínská firma našla cestičky, jak se na technologické mapě udržet – začala ve svých zařízeních využívat procesory vyrobené v Číně a nasazovala na ně vlastní operační systém HarmonyOS. Ten se nejprve objevil v televizorech, posléze si našel cestu do smartphonů, tabletů, chytrých hodinek a dalších zařízení. V tomto týdnu společnost Huawei představila variantu pro počítače. Přečtěte si celý článek Rozlučka s Windows? Huawei představil systém HarmonyOS pro počítače

Čas načtení: 2025-05-13 13:37:00

Virtuální výstava Osaka 2025 je plně hratelná videohra

Ósaka 13. května 2025 (PROTEXT) - Světová výstava v Ósace, megavýstava s názvem "Designing Future Society for Our Lives“, chce od 13. dubna do 13. října přivítat očekávaných 28 milionů návštěvníků. Ale on-line virtuální výstava Osaka Virtual Expo by mohla přilákat více než 250 milionů lidí, předpokládá reportér Matt Shaw z Forbesu. Jeho pohled zveřejnil newsletter Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE). V případě, že jeho odhad vyjde, překoná Ósaka s pomocí virtuální reality hned čtyřikrát rekord návštěvnosti z Expa v Šanghaji z roku 2010.Masové veřejné události definovaly a nově definovaly náš moderní svět. Expo 2025 v Ósace se koná 174 let od legendární výstavy v Londýně v roce 1851, kde se zrodila moderní architektura v podobě skleněného a železného "Křišťálového paláce“, a 55 let od výstavy Expo 1970 v Ósace, kde byly veřejnosti poprvé představeny bezdrátové telefony, elektromobily a pohyblivé chodníky. Zůstává jednou z nejpozoruhodnějších přehlídek umění, architektury a techniky 20. století, připomíná Shaw.V roce 2020 byla dubajská výstava kvůli covid-19 nuceně on-line, a digitální verze přilákala přibližně 250 milionů lidí z celého světa. Fyzický areál o rozloze 4,38 km2 v Dubaji byl znovu vytvořen a přenesen do obývacích pokojů návštěvníků pomocí Street View a 360stupňových snímků Google Maps poté, co byla akce odložena kvůli pandemii.Expo v Ósace je však první zcela virtuální výstavou s plnohodnotnou, speciální aplikací pro videohry.Tyto typy on-line prostředí byly novinkou před globálním uzavřením v roce 2020, kdy se náhle rozšířily a staly se okamžitě nesnesitelnými, protože každá výstava měla verzi v prohlížeči. Facebook naskočil na vlnu a přejmenoval se na Metu. Velmi rychle se ukázalo, že metaverze není místem, kde by lidé chtěli trávit významnou část času nakupováním nebo vysedáváním. Jenže když se tato on-line prostředí udělají správně, vynikají v tom, že znovu vytvářejí výstavy a rozšiřují jejich dosah. Nyní návštěvníci nemusí cestovat do Ósaky, aby zažili alespoň část výstavy. A mohou žít dlouho poté, co budou fyzické pavilony vyřazeny z provozu a rozebrány.Ósaka je již nyní lídrem v adaptaci nových technologií. Letošní výstava se koná na Jumešimě, umělém ostrově v nedalekém Ósackém zálivu, zatímco virtuální výstava žije on-line a lze si ji stáhnout jako aplikaci na počítačích, mobilních zařízeních a Meta Quest 2 nebo 3. Hratelné digitální verze pavilonů a místností sponzorů jsou rozmístěny na dvanácti ostrovech, včetně "Ostrova harmonie“, "Ostrova pokroku“ a "Ostrova setkání“. Návštěvníci jsou vyzváni, aby "objevili zcela novou verzi“ sebe sama, a mohou získávat skiny, sbírat kořist, používat vybrané emotikony a sbírat odznaky v "průvodci“ návštěvou každého pavilonu.Hra je z větší části plynulá. Často je možné nechat se frustrovat mapou a cítit se mírně ztraceně. To je možná dobrá vlastnost, protože je to známý pocit při účasti na velké akci. Funkce "warp“ funguje dobře mezi jednotlivými ostrovy, ale v rámci každého ostrova umožňuje zážitek z prostoru, aby obsah výstavy (videa, diapozitivy, statické obrázky), zůstal prostorově uspořádaný. Nástroje, jako je vložené video a obrázky nebo choreografický pohyb trojrozměrným informačním prostorem, poskytují designérům a vypravěčům vylepšené on-line médium, v němž mohou prezentovat myšlenky a vizuální vyprávění. Odolává dokonalé, jednoduché hladkosti webových stránek nebo neúprosnému, plochému rozhraní kanálů sociálních médií.Celou lokalitu obklopuje klikatý, průsvitný prstenec modrého světla, který spojuje jednotlivé ostrovy. Jde o digitální, hravou verzi monumentálního Velkého prstence japonského architekta Sou Fudžimota s místním cedrem sugi a cypřišem hinoki ve 3D mřížce, která odkazuje na japonské chrámové vzory. Tato hybridní fyzická a digitální strategie je v souladu s cíli japonské národní strategie "Společnost 5.0“, což je vize budoucnosti posílené internetem věcí (IoT), umělou inteligencí (AI), robotikou, velkými daty a biotechnologiemi.Stejně jako na minulých výstavách a veletrzích – nejznámějším je New York 1934, kde GM vystavoval film "Futurama“ – je i zde v centru pozornosti sen o městě postaveném kolem automobilů a firemních pavilonů. Japonský poskytovatel telekomunikačních služeb NTT - producent virtuální expozice – předvádí několik technologických novinek včetně FeelTech, nositelného zařízení, které umožňuje uživatelům sdílet smyslové vjemy prostřednictvím signálu 6G. Předvedli také futuristické koncepty, jako je telepatie pro psy, kteří mohou komunikovat se svými majiteli. V pavilonu "Město budoucnosti“ měla japonská společnost Kawasaki, která se zabývá mobilitou, působivou expozici zahrnující vodíkové motory, koncepty vlakových kabin s robotickými číšníky a jezdícího koňského robota Cor-leo. Virtuální návštěvníci mohli na reálném výstavišti v Ósace sledovat přistávání a vzlety velkých dronů v přímém přenosu z Vertiportu Expo.Mezi dalšími firemními exponáty vynikala podmořská expedice japonské energetické společnosti Niterra, která vedle propagačního obsahu představovala své nejnovější inovace v oblasti výzkumu a vývoje, často s rozsáhlými informacemi na digitálních plakátech. Nápojový konglomerát Suntory měl zábavnou hru, v níž si hráči mohli vzít nápoje z automatu, připít si na ně a recyklovat plechovky nebo lahve. Výrobce bavorského dřeva Asahi předvedl svůj les, kde se dřevo těží udržitelným způsobem.Fyzický pavilon japonské oceánské neziskové organizace NERI v Ósace tvoří soubor kopulí navržených japonským architektem Šigeru Banem. Virtuálně jde o podvodní zážitek, kde želva vysvětluje problémy a úspěchy správy oceánů. V pavilonu "Budoucnost života“ byly vystaveny futuristické vize zdravotní péče, vzdělávání, mobility a různých dalších aspektů života v budoucnosti, které vytvořily společnosti ve spolupráci s umělci.Bylo zde také několik abstraktnějších zážitků, jako například pavilon null^2, tajemný konceptuální zážitek, a pavilon Japonsko, kde se avatar hráče proměnil v hromadu potravinového odpadu (cílem minihry je přejít na biostravu). Dokonce jsem si udělal selfie s Gundamem v životní velikosti, který žije virtuálně v Ósace. Better Co-Being je řada pavilonů v Ósace, z nichž jeden navrhl laureát Pritzkerovy ceny SANAA. On-line se jedná o nejabstraktnější zážitek, s minimalistickou verzí éterické mřížové struktury od SANAA, která se vznáší mezi "lesem klidu“.To vše se týká budoucnosti. Budoucnosti toho, jak žijeme, jak se spojujeme a jak spravujeme přírodu. Minulé veletrhy, až do roku 1970, měly zásadní význam pro definování toho, co bude dál, a to jak v architektuře, tak v technologiích. Jsou však dnešní expozice futurismem minulosti? Co je dnes "budoucnost“? A jakou roli hrají tyto expozice při jejím konstruování a vysílání? Jsou gee-whiz technologické inovace stále aktuální, jako byly elektrická žárovka nebo výtah? Nebo je ósacká virtuální výstava "kladivem, které hledá hřebík“, stejně jako samotné metavesmíry?Osobně si myslím, že rozšíření zážitků z této výstavy do celého světa má velkou hodnotu, a doufám, že se bude rozšiřovat i v roce 2030 - včetně dalších národních pavilonů, uzavírá Matt Shaw z Forbesu.Kontakt:Igor Zárubamanažer projektuzaruigor@gmail.com Tento text je součástí projektu informování o české účasti a dění na Expo 2025 v gesci Protext ČTK. 

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2025-03-17 07:00:33

Dobré zprávy od Epic Games: Fortnite si konečně zahrajete i na počítačích se Snapdragony

Epic Games s Qualcommem pracují na řešení, které rozšíří podporu her na počítačích s ARMovými procesory Na Snapdragony konečně dorazí podpora technologie Anti-Cheat Pilotním projektem se stane populární hra Fortnite V loňském roce přišla na trh spousta nových počítačů s ARMovými procesory z rodiny Snapdragon X. Tyto čipy se pyšní výtečnou efektivitou, díky čemuž počítače s nimi vydrží pracovat dlouhé hodiny na jedno nabití. Druhou stranou mince je ale omezená kompatibilita aplikací a zejména her. Přečtěte si celý článek Dobré zprávy od Epic Games: Fortnite si konečně zahrajete i na počítačích se Snapdragony

Čas načtení: 2024-03-26 13:30:33

Qualcomm rozptyluje obavy. Na počítačích se Snapdragonem X Elite si bez problémů zahrajete

Jaké budou chystané počítače s ARMovým procesorem Snapdragon X Elite? Qualcomm ubezpečuje, že u nich nepocítíme téměř žádná omezení Bude na nich například možné spouštět klasické hry navržené pro procesory x86/64 Před letošními letními prázdninami se začnou prodávat první počítače s ARMovým procesorem Snapdragon X Elite, který Qualcomm představil loni v říjnu. Qualcomm tehdy sebevědomě tvrdil, že tento čip zadupe do země Apple M2 Max nebo Intel Core i9, ovšem vybíral si pouze takové srovnávací disciplíny, jaké se mu hodily – podle prvotních benchmarků by se měl jeho procesorový výkon pohybovat na úrovni procesoru Apple M3 Pro, grafický výkon spíše na úrovni základního Apple M3. Důležité rovněž bude, jak si nový Snapdragon bude rozumět se systémem Windows 11. Přečtěte si celý článek Qualcomm rozptyluje obavy. Na počítačích se Snapdragonem X Elite si bez problémů zahrajete

Čas načtení: 2024-06-02 06:33:12

Recall pro všechny: Hack aktivuje šikovnou AI funkci Windows 11 i na starších počítačích

Microsoft v květnu představil funkci Recall, která využívá umělou inteligenci k nalezení čehokoli, co jste kdy na svém počítači viděli. Recall je oficiálně prezentován jako funkce pro novou generaci zařízení označených jako Copilot+ PC, která disponují neuronovými procesorovými jednotkami (NPU) určenými pro úlohy spojené s AI. Nyní se však objevila aplikace, která umožní tuto funkci využívat i na starších, oficiálně nepodporovaných počítačích s ARM čipy. Uživatel pod pseudonymem Albacore zveřejnil na GitHubu jednoduchou aplikaci nazvanou Amperage, která dokáže aktivovat funkci Recall na starších počítačích. Tento nástroj je určen pro zařízení s procesory na bázi Arm64, tedy čipy Qualcomm Snapdragon, Microsoft

Čas načtení: 2024-08-04 11:00:15

Z historie Applu: Z historie Applu: Apple se loučí s CRT monitory

5. července roku 2006 se společnost Apple rozhodla definitivně uložit k ledu svou produktovou linii low-endových eMaců. Po více než čtvrtstoletí používání CRT monitorů v počítačích tento krok znamená konec éry katodových trubic v počítačích z dílny cupertinské společnosti. Po ukončení výroby eMaců přechází Apple na dokonalejší technologii LCD, která se u Maců bude používat ještě hodně dlouho. Pokud jde o monitory, tenké jsou rozhodně in! Společnost […]

Čas načtení: 2025-04-06 18:13:22

Jídelníček pro zdravé stáří, výjimečná hra na počítačích a žebříček TOP aktivních šéfů na LinkedInu

Jako každou neděli vám přinášíme pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co jsme v končícím týdnu na CzechCrunchi napsali a natočili. Článek Jídelníček pro zdravé stáří, výjimečná hra na počítačích a žebříček TOP aktivních šéfů na LinkedInu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-09-30 17:04:00

HSBC ve spolupráci s IBM poprvé představila algoritmické obchodování využívající kvantovou technologii

Praha 30. září 2025 (PROTEXT) - Slibný pokus uskutečněný ve spolupráci s IBM zkoumá možnosti kvantových počítačů při optimalizaci obchodování s dluhopisyExperiment přinesl až 34% zlepšení v predikci pravděpodobnosti získání klienta na základě jeho požadavku na evropském trhu s korporátními dluhopisySpolečnost HSBC dnes oznámila, že poprvé v historii získala empirický důkaz potenciálního významu využití kvantových počítačů k řešení reálných problémů při algoritmickém obchodování s dluhopisy.Ve spolupráci s týmem společnosti IBM využila HSBC přístup založený na kvantových i tradičních výpočetních zdrojích, díky čemuž dosáhla oproti standardním technologiím využívaným v této oblasti až 34% vylepšení predikce pravděpodobnosti uskutečnění obchodu při dané ceně.Algoritmické obchodování na trhu s korporátními dluhopisy využívá počítačové modely k rychlému automatickému ocenění požadavků klientů při konkurenční aukci dluhopisů. Algoritmické strategie zohledňují reálné tržní podmínky a odhad rizik, díky čemuž se proces automatizuje a obchodníci se mohou soustředit na větší a složitější obchody. Právě s ohledem na vysoce komplikovanou povahu těchto faktorů se ukázalo, že využití kvantové informační technologie vykazuje výrazně lepší výsledky než použití klasických počítačů využívajících standardní postupy.Pokus, který provedla HSBC společně s IBM, prokázal, jak dovedou současné kvantové počítače optimalizovat žádosti o kotaci při mimoburzovním obchodování, kde jsou finanční aktiva, například dluhopisy, obchodovány mezi dvěma stranami bez centrální burzy nebo brokera. V tomto procesu se algoritmické strategie a statistické modely využívají k odhadům pravděpodobnosti, s jakou bude obchod při dané ceně uskutečněn. Týmy ověřily reálné velké objemy dat z obchodování na několika kvantových počítačích IBM s cílem predikovat pravděpodobnost získání klienta na základě jeho požadavku na evropském trhu s korporátními dluhopisy.Výsledky dokazují, jak cenné může být využití kvantových počítačů při jejich zapojení do řešení dynamických problémů v oblasti finančních služeb, i to, že jejich využití znamená dosažení výrazně kvalitnějších řešení, než jaká nabízejí samotné klasické počítače.Philip Intallura, šéf pro oblast kvantových technologií skupiny HSBC, k tomu říká: „Jedná se o naprosto přelomovou událost v oblasti obchodování. Máme nyní k dispozici reálný příklad toho, jak dnešní kvantové počítače mohou řešit reálné problémy při obchodování ve velkém rozsahu a nabízet konkurenční výhodu, která se bude zvětšovat spolu s tím, jak se budou zlepšovat kvantové počítače.Dlouhodobě se soustředíme na využití kvantové technologie v blízké budoucnosti. Vzhledem k pozitivním výsledkům experimentu na současných kvantových počítačích pevně věříme, že jsme na začátku nové éry využití počítačů ve finančních službách, která není příliš vzdálená.“Jay Gambetta, viceprezident společnosti IBM Quantum, k tomu dodává: „Díky tomuto převratnému pokusu vidíme, co všechno je možné, když se rozsáhlé doménové znalosti spojí se špičkovým algoritmickým výzkumem a silné stránky tradičních přístupů se skloubí s obrovskou výpočetní kapacitou kvantových počítačů.Tato práce je zásadní pro zjištění možností nových algoritmů a aplikací, které mají potenciál měnit celá odvětví v době, kdy se kvantové počítače rychle rozvíjejí a my stojíme na prahu nové éry výpočetní techniky.“Kvantová informatika je nové odvětví informatiky, které využívá zákonů kvantové fyziky pro reprezentaci a zpracování informací při kapacitě, která je exponenciálně větší a dynamičtější, než jakou disponují klasické systémy. Kvantové počítače tak mohou řešit problémy, které nejsou schopny samostatně řešit ani ty nejvýkonnější klasické superpočítače.V tomto konkrétním případě IBM Quantum Heron vylepšil klasické výpočetní workflow a lépe odhalil signály týkající se cen ve velkém množství dat z trhu, než je možné odhalit klasickými přístupy, které HSBC standardně využívá. Obchodování s dluhopisy se tak významně vylepšilo.Kvantové počítače IBM jsou v současné době k dispozici v cloudu a prostřednictvím Qiskitu, open source vývojářského prostředí pro kvantový software.  

Čas načtení: 2025-12-30 17:38:06

Konverzace s Gemini o počítačích

Podívejme se na výběr toho na čem budeme sledovat internet je zde; televize, počítač, notebook, tablet, telefon atd. pokud jsme zvolili počítač musíme se rozhodnout jestli bude klasický s GPU nebo to notebook, či počítač zabudovaný do monitoru, je zde i možnost malého počítače který jde často umístit za monitor a tak nepřekáží. Většinou se… Číst dále »Konverzace s Gemini o počítačích

Čas načtení: 2026-02-27 07:00:12

Konec jedné éry? PlayStation se vrací k exkluzivitě a PC scénu nechává na holičkách

Společnost Sony zřejmě mění strategii a chystá se skoncovat s vydáváním PC verzí svých očekávaných příběhových her Na počítačích se tak s největší pravděpodobností neobjeví očekávaný Wolverine nebo budoucí hry od studia Naughty Dog Informaci přinesl důvěryhodný novinář Jason Schreier, existující PC verze označil za komerčně neúspěšné  Vydání PC verze akční hry Days Gone provázel v květnu 2021 značný poprask. Postapokalyptický thriller, který byl do té doby dostupný exkluzivně na PlayStationu, si k velkému překvapení hráčské komunity našel cestu na „konkurenční“ platformu. V následujících letech jej následovala většina věhlasných sérií včetně God of War, Spider-Mana nebo The Last of Us. Hrám jako Helldivers 2 nebo Ghost of Tsushima se na počítačích dařilo velmi dobře, zatímco jiné zůstaly v očích vedení japonské společnosti spíše za očekáváním. Možná i proto se měla Sony rozhodnout ke změně strategie, která hráče na PC příliš nepotěší – zejména velké příběhové hry (jako nadcházející Wolverine, pozn. red.) zřejmě budou opět dostupné pouze na PlayStationu. Přečtěte si celý článek Velká rána pro hráče! PlayStation zřejmě výrazně omezí vydávání her na PC

Čas načtení: 2026-05-19 06:30:12

Definitivní edice Age of Empires II míří na macOS! Kdy se dočkáte, stratégové?

Ikona strategického žánru Age of Empires II bude již brzy na systému macOS Dorazí v plnohodnotné Definitive Edition, kde nechybí ani DLC s možností hrát za Čechy Fanoušci se dočkají ještě tento měsíc V žánru realtimových strategických her je jen málo skutečných legend, které by se mohly rovnat Age of Empires II. Nestárnoucí klasice, původně od Ensemble Studios, vdech nový život Microsoft prostřednictvím Definitive Edition koncem roku 2019. Od té doby se strategických otěží mohli chopit hráči nejen na počítačích, ale také na konzolích. Mezi nimi nicméně scházela komunita hráčů na počítačích od Applu, avšak ti se již brzy dočkají. Přečtěte si celý článek Definitivní edice Age of Empires II míří na macOS! Kdy se dočkáte, stratégové?

Čas načtení: 2023-12-23 18:32:25

Co říkají o našich vysokých školách diplomové práce jejich studentů? Pole pro výzkum je tu neorané!

Nedávno jsem se porozhlížel po tom, jaká témata se učí na našich vysokých školách. Mimo jiné proto, že jsem si říkal, že bych se mohl ke studiu na univerzitě vrátit. Jenže kam? A tak jsem se podíval na ty diplomky. Nebylo by zajímavé studovat tam, kde se píšou zajímavé diplomky a bakalářky? Nevypovídá to něco o studiu? Udělal jsem si malý script, který prošel databázi diplomek (budu pod pojem diplomky slučovat i bakalářky a disertace) na témata, která mě zaujala. Tak například v kvantové fyzice a kvantových počítačích je to naprosté minimum. Theses i databáze ostravské VŠB a pražského ČVUT v kvantovém oboru registrují kolem dvacítky prací. A to v oboru, který dnes je světově nejprogresivnějším oborem v oblasti počítačů a kde se očkávají nejdůležitější posuny. Zkusil jsem databázi projet na jména nobelistů posledních patnácti let. Výsledky byly také tristní - nobelisté z fyziky mají malé jednotky zmínek. Tak třeba takový Serge Haroche je zmíněn pětkrát (nobelovka 2012 za manipulace s kvantovými systémy na individuální úrovni), podobné číslo má spoluoceněný D.J. Wineland (ten se trochu plete s vinicema). David Deutsch se špatně hledá, jeho jméno koliduje s obecným slovem, ale i u něj jsou jednotky větších citací, přitom jde o zakladatele žánru univerzálních kvantových počítačů. A teprve Peter Shor, dnes 64 letý autor Shorova algoritmu má téměř tisícovku citací, naprostou většinu kvůli algoritmu. John Preskill, jeden z předních teoretiků kvantových informačních věd, který se zabývá kvantovými chybami, má také desítku zmínek, ve vyhledávání koliduje s Hallie PRESKILL, která se zabývá vzděláváním a má podstatně více zmínek. Mírně lepší je to u moderních ekonomů. Daron Acemoglu, jeden z nejznámějších profesorů na MIT, má slušnou pětistovku zmínek. Jeho práce se zaměřuje na ekonomický růst, politickou ekonomii a ekonomickou historii, je autorem legendární knihy Why Nations Fail. Ale například klasik pařížské ekonomické školy Thomas Piketty, jemuž nobelovka za práci o ekonomii nerovnosti zatím také utíká, má zmínek dvě stovky, stejně jako letošní nobelistka Claudia Goldin. Ta data jsou zajímavá ještě v jednom ohledu. Když si stejně vyhledám svoje jméno zjistím, že mám v závěrečných vysokoškolských pracech citovanost výrazně vyšší, než naprostá většina nositelů nobelovy ceny za fyziku nebo ekonomii za posledních patnáct let. To znamená, že je něco špatně. A není to rozhodně špatně v rozhodnutích švédské akademie věd. Problémy jsou dvojího druhu. Tak především, moje články a materiály jsou dostupné zdarma, na internetu a v češtině. Snadno je najdete přes Google a týkají se atraktivních oblastí, takže na ně student snadno narazí a ještě snadněji použije. Za druhé, já se většinou věnuji základům tématu, zatímco většina nobelistů se věnuje něčemu, co je ještě hodně napřed a co se na školách zatím asi nevyučuje a to ani okrajově. To v technice. Nebo dost možná si studenti neberou dost ambiciozní témata na diplomku. Pojďme se na to trochu podívat. V ekonomice je zřetelné, že Česko je dneska mimo hlavní ekonomický proud. Moderní ekonomické směry, jaké representuje třeba Mariana Mazzucatová nebo zmíněný Piketty, Acemoglu nebo Deaton, jsou v českém ekonomickém vnímání herezí. Ještě tak možná Acemoglu, protože nezabrušuje tolik do vlivu podpory státu, ale Mazzucatová, jejíž stěžejní dílo analyzuje význam státní podpory pro inovativnost podniků, tu musí pravicová ekoúderka nenávidět, pokud by ji znala. Sendhil Mullainathan s pracemi o chování spotřebitelů, diskriminaci na trhu práce a chudobě - to samé. Svědčí o tom i minimum citací Jen tak cvičně jsem se podíval, jak je na tom třeba mnichovská technická univerzita TUM, ať už si pořád nebereme do úst amerikánské MIT. V Německu je TUM považována za slušné akademické pracoviště, v žebříčku univerzit se pohybuje slušně nahoře, má cca dvojnásobek studentů proti ČVUT a když se podíváte do online databáze, tak také podstatně atraktivnější zastoupení moderních směrů. Podobně je tomu u ekonomických univerzit, díval jsem se na mnichovské LMU, Frankfurtské GU nebo kolínskou univerzitu, všechny představují slušné ekonomické univerzity. Zkuste si projít jejich databáze diplomek a vedle toho si postavit poslední práce z VŠE. To jsou dva jiné světy. Závěry si z toho udělejte sami. Já jen chci říct, že ta Mazzucatová někde napsala myšlenku, která je samozřejmě mimózní, ale za úvahu možná stojí. A totiž, že vzdělanost nevybuduje společnost rozdáváním univerzitních titulů, tím se vybuduje jen statistika. Abychom byli spravedliví, tak k těm školám: ČVUT má rozpočet kolem 6,7 mld Kč ročně na cca 25 000 studentů, tj. 270 000 Kč ročně na studenta. Mnichovský TUM má rozpočet bez nemocnice 26 mld Kč ročně na cca 50 000 studentů, tj cca 520 000 Kč ročně na studenta, cca dvojnásobek. To vypadá dramaticky, jenže jen něco málo přes polovinu těch peněz dostává TUM od státu, téměř polovinu dostává od sponzorů (tím se nemyslí státní dotace) a zbytek si vydělá. Nedělají to soudruzi v Německu úplně špatně za ty prachy. V roce 2022 byl TUM v žebříčku nejlepších světových univerzit ARWU na místě 56, ČVUT na neupřesněném místě 800-900… Berme to jako malý výkop do diskuse. Projít si školy podle diplomových prací, jejich témat, citací autorit a klíčových slov je pro někoho zajímavé téma třeba pro takovou menší disertaci. Třeba mě přesvědčíte, že to byl jen povrchní pohled! Rád se nechám čísly přesvědčovat!

Čas načtení: 2024-02-15 11:00:00

Sony chce zrychlit vydávání playstationových exkluzivit na PC

Sony tento týden při oznamování hospodářských výsledků oznámilo, že prodalo již 55 milionů PS5. Prezident japonské společnosti Hiroki Totoki ale při konferenčním hovoru s analytiky a novináři naznačil, že se firma chce více zajímat i o hráče na počítačích. Hospodaření totiž nejde úplně podle ...

Čas načtení: 2024-02-14 06:35:00

Nvidia Chat with RTX aneb rozběhněte vlastního chatbota na své GeForce

Umělá inteligence míří na lokální zařízení. Procesory dostávají výkonné jednotky NPU, grafické karty jsou k tomu používány v cloudu a nově budou i v domácích počítačích. Nvidia k tomu uvolnila funkci Chat with RTX.

Čas načtení: 2017-08-21 05:00:00

foobar2000 - Hudební přehrávač pro náročné

Programů, s jejichž pomocí můžeme přehrávat na našich počítačích hudební a zvukové soubory, existuje celá řada. Vybrat jeden konkrétní, který by plně splňoval veškeré naše požadavky, tak může být poněkud ošemetné. Již součástí základní instalace operačního systému Windows je pochopitelně Media Playe ...

Čas načtení: 2016-03-31 05:00:00

Whatsapp Web – Messenger má tvrdou konkurenci

Whatsapp do počítače ke stažení sice neexistuje, ale tvůrci uživatelům poskytli malou berličku v podobě webové služby. Vedle aplikace Whatsapp do mobilu, tak konečně můžete s přáteli komunikovat i na počítačích. Messenger Facebook, Skype od Microsoftu a další komunikační prostředky mají dalšího soka ...

Čas načtení: 2015-08-14 05:00:00

Windows 10 - recenze nového OS od Microsoftu - 3. díl

Cortana – pokec s počítačem se nekoná Alespoň tedy v české verzi ne. Microsoft sice do Windows 10 integroval hlasovou asistentku Cortana, známou z Windows Phone 8, ale stejně jako na mobilech, ani na počítačích si jí neužijete, pokud máte českou verzi Windows. Česky totiž Cortana neumí, a nepomohou ...

Čas načtení: 2014-05-03 05:00:00

OS X Mavericks - Nový systém na počítačích Apple

Před dvěma lety vydal Apple OS X 10.8 Mountain Lion. Uběhl rok a máme před sebou již dalšího nástupce – OS X 10.9. Mavericks, který je k dostání jako upgrade zcela zdarma. Jaké novinky a vylepšení nabízí? Oficiálně byl představen na konferenci Apple Worldwide Developers Conference (WWDC) mimo jiné ...

Čas načtení: 2012-11-15 05:00:00

Rainmeter – upravte si svojí plochu

Taky vždycky v sci-fi filmech zíráte, jaké systémy běží na jejich počítačích? Moderní obrazovky kde data létají přes celou obrazovku a myš je absolutně zbytečná. Díky Rainmeteru se můžete něčemu podobnému alespoň přiblížit. Přehled Nenechte se zmást názvem programu, Rainmeter vám na plochu nepřidá ...

Čas načtení: 2012-04-24 05:00:00

iTunes 10 - Vše, co potřebujete k zábavě

Asi je zbytečné říkat, co je to iTunes. Určitě každý z nás už o tomto multifunkčním přehrávači slyšel, ať už v dobrém nebo ve zlém. Řekněme si na rovinu, že pro uživatele Maců, iPodů, iPadů či iPhonů je to perfektní aplikace. Spustit ji však na počítačích s operačním systémem Windows je taková malá ...

Čas načtení: 2010-02-09 06:00:00

Dropbox - jenom další online úložiště?

Pokud jste někdy pracovali na stejné věci na několika různých počítačích, určitě vás časem začalo nudit neustálé posílání souborů na email nebo nekonečné přenášení vašeho USB flash disku. Přesně tyto problémy vnukly vývojářům Dropboxu nápad na vytvoření této velice praktické aplikace. O co se jedná ...