Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-01-05 16:27:46

Imaginární zoologie Jana Lukavce ukazuje reálná zvířata v dějinách literatury

Imaginární zoologie Jana Lukavce je – snad i navzdory titulu – literárněvědnou a zároveň obecně kulturní historií zvířat zcela reálných. A protože je autor vědec, pozoruje jejich funkci v celé přehršli knih nejrozmanitějších žánrů, méně ve filmech. Analyzované přitom vcelku umně konfrontuje s regulérními znalostmi přírodovědců té které doby a v šestnácti kapitolách s ním zaujatě projdeme mnoha literárními odkazy. Úvodem si ovšem prohlédneme i celou milovanou pražskou zoo, jednu z nejhezčích zahrad na světě, a samo sebou i tohle provedeme skrze její obrazy v literatuře a knihách. Spolu s uměleckými motivy zkoumá autor postupně mravence (ty především na podkladě práce Petra Hampla O mravencích a lidech), netopýry, vrány, krkavce, lišky, vlky, psy, kočky, prasata, koně, medvědy, opice, delfíny i velryby. Vždy bude, to je pravda, někomu nutně nějaký odkaz chybět – a v případě takovýchto prací to jinak není ani možné. A hle, Lukavec například vůbec nezohlednil pohádku Lumíra Čivrného Jak zvířata zavřela lidi do klece. Ale nelze do jedné knihy shromáždit všechno. Ale podívejme se mezi stránky i konkrétněji. V románu Lilith George MacDonalda (1834–1905) vykonává havran s klidem povolání knihovníka, což je zřejmě metaforou, a současně je průvodcem právě zesnulých. Teoriemi Carla Gustava Junga je pro změnu inspirován vlk Hermanna Hesse, kterým se částečně cítí být jeho hrdina Harry Haller v románu Stepní vlk (1927). Nu, a co vlci Kiplingovi? Co Londonovi věrní tažní psi? Bílý tesák. A nechybí ani legendární český Punťa, výtvarně ztvárněný René Klapačem. Analogii v životě lidí a lišek viděl Seton a ještě daleko zřetelněji náš Těsnohlídek. V oddíle Z člověka v lišku a zase zpět analyzuje Lukavec i známou literární diádu Dáma v lišku (David Garnett) – Sylva (Vercors). Nedávno ji zohlednil i český spisovatel Jiří Kratochvil. A přírodovědec Buffon (1707–1788) přičítal – oproti tomu – polidšťující rysy medvědům k tíži. „Veškerá tato hrubá podobnost s člověkem podtrhuje medvědovu zrůdnost a v ničem ho nečiní nadřazeným ostatním zvířatům,“ mínil – a snad měl i pravdu. Tyto solitérní šelmy se nedomluví ani vnitrodruhově, natož s člověkem, jejich krocení v cirkusech je nebezpečné a je tak trochu překvapivé, nakolik ušlechtile je – s Gerstäckerovou výjimkou – líčí už zmíněný Seton, Faulkner (sic), Curwood či Charles Roberts (1860–1943), ten v novele V srdci pralesa. Lukavec prózu tohoto kanadského autora charakterizuje následovně: „Zvířecí samice Kroof v ní přichází o svoje mládě a přimyká se k mladé dívce. Medvědice děvčátko chrání před nástrahami pralesa a ono naopak přivádí zvíře stále blíže ke svému a matčinu lidskému příbytku. Statná samice je dívce oddána vášnivěji než vlastnímu dítěti. Když ale dítě dospěje a zvíře smrtelně ohrozí muže, který si ji vyvolil, mladá žena medvědici s velkým sebezapřením zastřelí.“ Antropomorfizované medvědy přivedl na literární scénu rovněž fenomenální Philip Pullman, autor Zlatého kompasu, ale není zapomenut dokonce ani Menzelův Míša Kulička. V knize nechybí dokonce ani netopýří Batman, ba ani prasátko Babe (z pera literáta Dicka Kinga-Smithe), a dokonce dojde na Jahelkovu prasečí píseň Balada o strašlivém úderu šilhavého řezníka Josky. Ani Havlova hra Prase, ani Prase Dahlovo není opomenuto a my jenom zaváháme, zda autor neměl zohlednit i lidožravé čuníky Harrisova Hannibala. I kdyby ne, trochu zde chybí Farma zvířat. A opice „z Korálové ulice“? Je zkoumána v jediném tyglíku s Tarzanem a King Kongem, ale taky jako hrdinka Vercorsových Nepřirozených zvířat. Pouze na (příliš exkluzivní) Planetu opic Pierra Boulea v tomto případě nezbyl prostor. A vorvani? Delfíni? Velryby? Mimo Barona Prášila je tu spatříme i v podobě Mocha Dicka, ba dojde na reflexi filmu Orca zabiják. Nedůsledně, ale přesto Jan Lukavec dodržuje v kapitolách jistou chronologii, a tak třeba u koček začíná výklad už ve starém Egyptě, aby pokračoval třeba i Montaignovým postřehem „když si hraji se svou kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli než já z ní“ a končil u citací z Terry Pratchetta. Nechybí Quijotův boj s kočkami, ba ani lev Aslan z Letopisů Narnie. Ani Poeův Černý kocour, ani Haškova Povídka o kočce, ani Kiplingova Kočka, která chodí sama, ani umručený kocour Trnkovy Zahrady. Jen ta interpretace Hoffmannových Životních názorů kocoura Moura není, pravda, jednoznačná. I když se podobné kumulace motivů mohou někomu zdát až mechanické, autor dochází k tak zajímavým odhalením, souvislostem, objevům a postřehům, že si u mnohých kapitol nelze nevysnít, že se pod jeho perem jednou stanou celou samostatnou knihou. Třeba právě kočičí. Lukavcův přístup k problematice je po celý čas konkrétně textový a méně teoretický, ale právě tak se to nejlépe vyplatí. A nejen čtenářsky. Zvláště to pak vynikne v kapitolách jako Z člověka v žábu či brouky (a někdy i zpět), kde se nám dostane pohledu na podstatné momenty díla Franze Kafky. I na zvířecí já v každém, jak je metamorfovali například Stevenson, Jekyll a Hyde. Mnohé z Lukavcových postřehů zpochybňují dichotomie zvíře – člověk, příroda – kultura. Antropocentrický pohled na život a vesmír nikdy nebyl namístě, i vítejme tuto stránku těchto půvabných kulturních dějin. Není radno vydělovat se jako lidé z říše živočišné přespříliš.   Absolvent FF UK Jan Lukavec (*1977 v Praze) pracuje v Národní knihovně, píše recenze pro časopis iLiteratura.cz (kde je zároveň redaktorem), publikuje v tisku a časopisech, je spoluautorem Slovníku novější literární teorie (2012), napsal knihu o Gilbertu Keith Chestertonovi Fanatik, prorok, či klaun? (2008) a po ní publikace Zneklidňující svět zrcadel (2010), Od českého Tokia k exotické Praze (2013) a Bytosti na pomezí (2016). A právě poslední z nich, která ovšem operuje spíše se zvířaty z mytologie, bezprostředně souvisí s jeho poslední knihou.   Jan Lukavec: Imaginární zoologie. Odborně recenzovali Petr Kopecký a Michal Sýkora. Pulchra. Praha 2019. 288 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-06-08 16:17:03

Nová adaptace románu Farma zvířat od Andyho Serkise se ukázala v krátkém klipu

Alegorický román George Orwella Farma zvířat o nastupující totalitě patří na mnoha školách do kánonu povinné literatury. Nepochybně právem, jelikož se jedná o stále aktuální četbu varující před zneužíváním moci ve společnosti. Článek Nová adaptace románu Farma zvířat od Andyho Serkise se ukázala v krátkém klipu se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2025-12-14 07:00:00

Nová Farma zvířat se (bohužel) ukazuje v traileru

Farma zvířat je nesmírně důležitý román. Stejně jako 1984 slouží toto dílo George Orwella jako varování, aby si jedinec všímal proměn společenského systému směřujících k totalitě. Článek Nová Farma zvířat se (bohužel) ukazuje v traileru se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2026-05-03 05:20:00

Tep života pro Krajinu zvířat bude již v červnu

Krajina zvířat je velmi povedeným titulem od vydavatelství asmodee, který se své celosvětové premiéry dočkal v polovině roku 2024. Jedná se ve své podstatě 3D hlavolam, kdy ve svém tahu nejprve vyberete dřevěné žetony krajiny z nabídky a následně je umístíte na svou herní desku. Článek Tep života pro Krajinu zvířat bude již v červnu se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2025-11-11 08:05:00

Za Severní les! aneb mírové rozhovory v říši zvířat

Nenechte se zmást roztomilostí. Hra Za Severní les! sice vypadá, jako by vás čekalo jen pokojné tlachání se zvířecími panovníky, ale pod povrchem se skrývá překvapivě napínavý a chytrý zážitek. Článek Za Severní les! aneb mírové rozhovory v říši zvířat se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-03-18 14:03:43

Po stopách Darwina – za zvířátky všech kontinentů

Jedním z nejvýznamnějších děl vědy byl bezesporu manuskript O původu druhů. Britský přírodovědec Charles Darwin jím položil základ teorii přírodního výběru. Darwin ji napsal na základě svých pozorování zvířat a fosilií na různých kontinentech, na které se dostal díky plavbě lodi Beagle. Článek Po stopách Darwina – za zvířátky všech kontinentů se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2026-03-10 09:00:00

Na skok do divočiny – bobří záchrana lesa

Snímek Na skok do divočiny se potápí do světa zvířat. Hrdinka Mabel přenese své vědomí do robotického bobra, a díky tomu začne její šílené dobrodružství napříč místní faunou. Originál těžko vydělá Je to už dlouhá doba od posledního originálního filmu od studia Pixar, který na sebe vydělal. Článek Na skok do divočiny – bobří záchrana lesa se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2026-04-11 04:40:00

Meowson – jsi čaroděj, Felixi! aneb kočka, co mě zahanbila

Jsem milovníkem zvířat všech možných druhů, tvarů a vlastností a ze všech kontinentů. V magické přírodě si však nejvíce rozumím s kočkami. Jsme si s těmito domácími mazlíčky, kteří ovládnou celý váš život a byt jedním zívnutím, až nápadně podobní. Článek Meowson – jsi čaroděj, Felixi! aneb kočka, co mě zahanbila se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2020-02-10 11:24:49

Literární vyhlídky (10. až 16. února)

Nadcházející týden nabídne kromě autorských čtení a knižních křtů i několik zajímavých diskusí (mimo jiné o Rukopisech královédvorském a zelenohorském nebo s autory nakladatelství Argo) a také brněnskou premiéru dramatizace Miltonova Ztraceného ráje. Na závěr jako vždy připojujeme několik tipů na nové knihy a audioknihy.   POZVÁNKY 10. 2. Praha / 17.00, Městská knihovna v Praze (Ústřední pobočka – malý sál) Na letošní rok připadá dvojité výročí: dvě stě let od narození autorky a sto šedesát pět let od prvního vydání Babičky. Přednáška Marty Němcové bude věnována literárním postavám zmíněné knihy. Co vlastně víme o jejich skutečném osudu a době, ve které žili? Jak se zrodil kult tohoto národního eposu? Kolik má doposud vydání v tuzemsku i v zahraničí? Přednáší badatelka a sběratelka Marta Němcová, která vydala k letošnímu dvojímu výročí jubilejní vydání Babičky s vlastním autorským dodatkem (kniha bude na místě k dostání). Praha / 19.00, Display Křest knih Digitální █████ etnografický slovník a Instituce a divák. – Digitální █████ etnografický slovník od Dalibora Knappa je první česká kniha o digitálním kolonialismu. Autor pomocí etnografických metod zkoumá situaci těla v digitálním prostoru, který absorboval staré mocenské struktury a rámce a rozvinul je do nových forem násilí, dominance a vykořisťování. Cílem publikace Instituce a divák od Kariny Kottové je pokusit se alespoň parciálně zmapovat probíhající proměnu institucionálního přístupu k divákům a zaměřit se na postoje současných uměleckých institucí, jako jsou muzea umění, galerie, nebo centra pro současné umění. Ústředním tématem knihy je divácký prožitek umění, jeho podoba a závažnost v kontextu uměleckého provozu. Autorku zajímá, jak se proměny v institucionálním myšlení promítly do skutečného vnímání a postojů diváků, jaké jsou charakteristiky dnešní divačky a diváka, jaká mají očekávání a jak lze se znalostí těchto informací pracovat v konkrétní institucionální praxi.   11. 2. Praha / 17.00, sídlo českého PEN klubu (NK ČR – Klementinum) Literární večer s česko-německou spisovatelkou a publicistkou Alenou Wagnerovou k její sbírce povídek Cestou životem (Prostor 2018). V cyklu povídek, které oživují stíny 20. století, najdeme autobiografické prvky, stejně jako příběhy, jež odkazují k autorčinu zájmu o velkou literaturu a česko-německé vztahy – je tu hned několik textů vyprávějících o příbuzných Franze Kafky, jedna povídka se zas týká šumavského Adalberta Stiftera. Praha / 17.00, Ústav pro českou literaturu AV ČR V horním přednáškovém sále ÚČL se bude konat přednáška Hany Šmahelové na téma „Proměnné a konstanty v paradigmatu dějin literatury 19. století“. Cílem přednášky je připomenout některé výrazné tendence v pojímání dějin novodobé české literatury a otevření otázek, které se sebou nese začleňování literatury do širokého pole kultury a jejích nadnárodních aspektů. Brno / 17.30, Knihovna Jiřího Mahena V rámci projektu Spisovatelé do knihoven zavítá do KJM básník, prozaik a překladatel Pavel Kolmačka. Svým civilně spirituálním básnickým dílem bývá řazen mezi pokračovatele reynkovského proudu české poezie. Vystudoval elektrotechniku na ČVUT a religionistiku na Filozofické fakultě MU Brno. Pracoval v ústavu sociální péče, v domově důchodců, jako redaktor, překladatel, učitel a korektor. Vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (1994), Viděl jsi, že jsi (1998), Moře (2010), Wittgenstein bije žáka (2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (2018) a román Stopy za obzor (2006). Praha / 19.30, kavárna Fra Básník a překladatel Radek Malý čte Ilanu Shmueli a básně z nové sbírky. Spolu s autorem čte Julia Miesenböck. Ilana Shmueli (1924–2011) prožila válečná léta v černovickém ghettu, po válce emigrovala do Palestiny, kde studovala sociální pedagogiku a hudbu. Byla přítelkyní Rose Ausländerové a v mládí i Paula Celana, se kterým se znovu setkala v Paříži roku 1965. Po letech intenzivní korespondence se stala Celanovou průvodkyní při jeho návštěvě Izraele roku 1969. Po roce 2000 vyšly knižně její memoáry, korespondence s Paulem Celanem a dvě sbírky poezie. Praha / 19.30, sídlo Hudebního informačního střediska a redakce HIS Voice Jan Štolba, Štěpán Pečírka a Josef Straka jsou básnické duše – recitátoři, básníci, literární teoretici i provozovatelé. Pod nenápadnou hlavičkou „Interpretace textů: Štolba, Straka, Pečírka“ provozují pásmo recitace a zpěvu textů vlastních i půjčených v kombinaci s filmy a saxofonem. Je to báječně poetické a v dobrém tak trochu starosvětské.   12. 2. Praha / 17.00, Národní knihovna ČR (Klementinum) Už devadesát pět let chrání dříve Pražský, poté Československý a nyní Český PEN klub svobodu slova a tisku. S tímto úmyslem PEN 15. února roku 1925 Karel Čapek založil a stal se jeho prvním předsedou. Na jeho místě se pak vystřídaly osobnosti jako Anna Marie Tilschová, Vítězslav Nezval, Adolf Hoffmeister, Jiří Mucha, Ivan Klíma nebo Jiří Stránský, čestným předsedou PEN klubu byl také Václav Havel. Výstava „95 let PEN klubu“ je rozšířenou verzí projektu z roku 2015, vznikla díky spolupráci s Literárním archivem Památníku národního písemnictví a představuje dosud nezveřejněnou korespondenci, dokumenty a fotografie z činnosti organizace. Vernisáž výstavy se uskuteční 12. února, výstava potrvá do 28. března. Praha / 17.00, Knihovna Václava Havla Diskuse na téma „Česká mystifikace – Rukopisy královédvorský a zelenohorský v nás“. Čím to, že jedním z klíčových symbolů při utváření moderní české identity se staly mystifikace, a navíc reprezentovaly Čechy i v Evropě 19. století? Měli pravdu ti soudobí publicisté, kteří naopak tvrdili, že celé české obrození stojí na lži? Jak se s mystifikacemi Češi setkávali a potýkali a v čem je zkušenost tohoto střetu užitečná i dnes v 21. století, kdy se nadčasová národní identita opět stává politickým tématem, a objevují se nové techniky, jak ji manipulativně využít? O (nejen) českých historických fikcích a mystifikacích, jejich roli a vyrovnávání se s nimi v umění a veřejném životě diskutují Miroslav Pudlák, autor opery Sasíci v Čechách aneb marnost boje proti RKZ, a Markéta Dlábková (NG ČR), Dalibor Dobiáš (ÚČL AV ČR), Milan Ducháček (ÚSD AV ČR) a Tomáš Masař (FF UK), spoluautoři monografie Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění (Academia 2019). Pořadem provází Eliška Černá (Deník N). Praha / 18.00, galerie a knihkupectví Xaoxax Uvedení nového čísla Revue Pandora (37/2019). Číslo s ilustracemi a v grafické úpravě Nikoly Müllerové přináší poezii, prózu, úvahy, výtvarné umění, recenze a detektivku. Texty a obrazy autorů: A. Pleštilová, L. Marvan, D. Bárt, P. Bučková, J. Kučera, P. Novotný, E. Maqe, M. Kaplan, B. Malakutiová, R. Ansáríová, T. Martinec, J. Mach, J. Eipell, P. Kopecký, P. Ctibor, A. Krestovský, P. Horký, J. Štolba, V. Novotný, P. Ligocký, L. Zářecký, P. Kupcová, K. Kalina. Na programu bude představení čísla, malířské tvorby J. Eipella, drobná čtení tří tvůrců, ale také bohatá diskuse.   13. 2. Praha / 17.00, Bar Behind the Curtain Křest audioknihy Adelheid. Po stejnojmenné knize Vladimíra Körnera a její filmové adaptaci Františkem Vláčilem zpracovalo příběh o vzniku a zániku nestandardního vztahu na pozadí poválečného pohraničí vydavatelství Tympanum v interpretaci Igora Bareše. Pozvání přijali Vladimír Körner, Igor Bareš a ilustrátorka obálky Toy_Box. Praha / 18.00, Knihkupectví Ostrov Uvedení nové knihy Viktora Karlíka Literatura / Literature (Revolver Revue 2020). Promluví Jiří Brabec, Michael Špirit a Marek Vajchr. Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 2012–2019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti a díla některých básníků, spisovatelů či filozofů pro autora podstatných. Autorem fotografií děl z Karlíkovy Literatury je Ondřej Přibyl, knihu graficky upravila Josefina Karlíková, představené plastiky, objekty a jiné práce doprovázejí texty historiků a teoretiků umění a literatury Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra. Praha / 18.30, Café Sladkovský Komiksové album Singl (Labyrint 2020) uvede autor Jiří Franta a jeho hosté. Dvousetstránkový komiks nás zavádí do světa pražského třicátníka, který zrovna přišel o dlouhodobou přítelkyni. Co to znamená být singl v době, kdy všichni kolem zakládají rodiny? Je to štěstí, nebo prokletí? Co dělat? Vzpomínat na minulost, hledat sám sebe, snažit se redefinovat svou existenci? Mnoho otázek, málo odpovědí. Singl si svobodu nevybral, ale má jí. A díky ní zažívá příběhy, které by jinak nezažil. Podivuhodný výlet do Říma s kamarádem, který se nevydaří, jak měl. Krátký, zato intenzivní vztah s rasistickou fanynkou Baníku. A mnoho dalších obrazů, které se mu objevují v hlavě jako vzpomínky při očistné plavbě arktickým mořem. Singl je zkrátka jako ledovec, který čeká, až do něj narazí osudový Titanic. Praha / 19.00, Knihovna Václava Havla Večera s názvem „Čerstvý vítr v plachtách Arga“ se zúčastní pětice českých prozaiků publikujících v nakladatelství Argo, kteří představí svá aktuální díla. Spisovatelé budou dále diskutovat o revolučních proměnách způsobu/kvantity/kvality našeho čtení a vlivu nových čtenářských návyků na autorskou tvorbu, o potřebě fantaskna v reálném životě, o nutnosti napadání piedestalu realistického románu a o potenciálu povídky, o motivaci a spisovatelské vášni. Debatu s Kateřinou Blažkovou, Pavel Bušta, Vráťa Kadlec, Igorem Malijevským a Michalem Vrbou bude moderovat redaktorka týdeníku Reflex Kateřina Kadlecová. Praha / 19.00, Goethe-Institut Praha Sem a tam. Další překladatelský čtvrtek v knihovně, tentokrát s překladatelem Radovanem Charvátem, Terezou Semotamovou coby moderátorkou a zvláštním hostem Janem Roskovcem. Hovořit budou o knize Patricka Rotha Východ slunce: Kniha Josefova (Volvox Globator 2018), která vypráví neuvěřitelný příběh Josefa z Nazaretu jako zoufajícího si člověka, líčí jeho hlubokou víru a neposlušnost vůči Bohu. Román zároveň pátrá po možnosti nového počátku. – Radovan Charvát je překladatel z němčiny a angličtiny, více se zaměřuje na literaturu německy mluvících zemí, zejména díla Thomase Bernharda, Roberta Walsera, Roberta Musila nebo W. G. Sebalda. Jan Roskovec učí novozákonní biblistiku na Evangelické teologické fakultě UK a je ředitelem Centra biblických studií UK a AV ČR.   14. 2. Zlín / 18.30, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Další poetické setkání z cyklu Básníci v Prostoru Zlín, tentokrát s Ivanem Motýlem a pořadem Tluče bubeníček, tluče na tep srdce k výstavě Jiřího Karáska ze Lvovic – Barevné květy uschly v tón jak ze skla. Na večer se vzpomínkami na Jana Balabána přijali pozvání Petr Čichoň, Petr Hruška a Daniel Balabán.   15. 2. Brno / 19.00, Městské divadlo Brno Premiéra inscenace Ztracený ráj (Zpráva o člověku) v režii Dodo Gombára. Dramatizace proslulé epické jevištní básně Johna Miltona ze 17. století o prvotním hříchu člověka, v níž autor položil mnoho otázek, na které i po staletích chceme a potřebujeme znát odpovědi. Příběh odkazující ke starozákonní knize „Genesis“, k vyhnání z Ráje člověka Bohem poté, co byla porušena smlouva, poté, co člověk naváděn pokušením, příslibem rozkoše a poznáním podlehne...   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Jan Čep: Meditace (Centrum pro studium demokracie a kultury 2020) Eseje Jana Čepa, které jsou editovány v této knize (ukázku si můžet přečíst ZDE), jsou jedním z badatelských objevů Jana Zatloukala, který se ve francouzských archivech pokoušel dohledat prameny k Čepovu exilovému období. Tento katolický spisovatel patří k nejvýznamnějším českým meziválečným prozaikům, o jeho osudech exulanta však máme zprávy stále ještě neúplné a pramenně nedostatečně podložené. Pramenný konvolut Meditací zahrnuje Čepovy úvahy nad podstatnými otázkami lidské existence, ohrožením moderního člověka dějinným vývojem, ideologiemi a nivelizací hodnot, konzumní společností. Tyto existenciálně pojaté eseje navazují na výbory O lidský svět (1953), Samomluvy a rozhovory (1959), Malé řeči sváteční (1959), jež byly v průběhu padesátých let publikovány samotným autorem převážně v exilovém nakladatelství Křesťanské akademie v Římě. Zároveň předjímají autobiografické eseje, otištěné ve svazku Poutník na zemi (1965). Některé z nich – v zásadě však v nepatrném množství – byly do knihy Poutník na zemi rovněž zakomponovány. Rozsáhlý soubor však ponejvíce obsahuje dosud neznámé a nepublikované eseje. Většina z nich totiž nebyla otištěna časopisecky (v exilových revuích Nový život či Svědectví) a ani se neocitla v knižním vydání Poutníka na zemi; byla pouze jednorázově uveřejněna při rozhlasovém vysílání Radia Svobodná Evropa. Pro současného čtenáře jsou tedy tyto texty naprosto nedostupné; a jedním z cílů této edice je vyplnění vzniklé mezery v Čepově esejistice. Kniha by mohla výrazně proměnit čtenářské i badatelské povědomí o období emigrace v Čepově životě a díle a také významně přispět k poznání životního a pracovního rytmu v Rádiu Svobodná Evropa. Kulturní program „Meditací“, nazývaný v RFE též „Úvahami časovými a nadčasovými“ totiž spolu s tzv. „Knihou týdne“ představoval podstatnou část Čepova pracovního úvazku. Kriticky zpracovaná edice, v níž je provedena kolace s časopiseckými otisky i s možnými textovými ekvivalenty v tištěných „meditacích“ Poutníka na zemi, obsahuje i komentáře ke každé jednotlivé eseji. V nich je poukázáno na tematické návraty a variace, které prostupují celou Čepovou esejistiku a jež budují mezitextové vazby jednak směrem k meziválečné esejistice Rozptýlených paprsků a Umění a milosti, jednak k exilové esejistice Samomluv a rozhovorů a Poutníka na zemi.   Marek Lollok: Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století (Masarykova univerzita Brno 2019) Monografie vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v roce 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující závěrečné) v širokém kontextu představuje nejvýraznější tendence tehdejšího, značně dynamického myšlení o literatuře, včetně jeho soudobé reflexe (metakritiky). Konkrétně se předmětem zkoumání stávají například retrospektivní a anticipační pohledy na českou literaturu, kritika „postmoderní“, kritika katolická, křesťanská, respektive spirituální a tzv. spory o autenticitu; samostatně jsou analyzovány také ohlasy vybraných prozaických knih. Ve svém celku tak publikace předkládá ucelený, plastický obraz literárněkritických a metakritických snah sledované periody, přičemž mnohá z témat identifikovaných v dobové diskuzi, jsou – jak se ukazuje – směrodatná dodnes.   Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2019) Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti „nový svět“ již v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy se ujal redakce Pražských novin. Publicistika získávala v té době ve veřejném prostoru zásadní význam. V rámci projektu zkoumajícího publicistiku a korespondenci Karla Havlíčka se tým řešitelů a přizvaných autorů věnuje v této kolektivní monografii Havlíčkově novinářské tvorbě, jejímu dobovému kontextu a jejímu ohlasu. První část publikace nejprve sleduje Havlíčkovu redakční praxi (úpravy čtenářských dopisů zaslaných k otištění, strategie získávání a udržování autorů), poté se zaměřuje na ztvárnění dobové církevní problematiky na stránkách Národních novin a nakonec představuje publicistickou tvorbu dvou Havlíčkových současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, a vztah jimi redigovaných periodik k novinám Havlíčkovým. Druhá část se soustřeďuje na konkrétní polemiky s Havlíčkovou publicistikou vedené v dobovém krakovském deníku Jutrzenka. Poté podává komplexní zprávu o reflexi Havlíčkova díla a jeho osobnosti v prostředí tří menších národně se emancipujících společenství: u Slovinců, Lužických Srbů a Finů; ve všech případech přitom pokrývá období od poloviny 19. až po první dekády 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z představy novin jako svědomí vlasti, představuje stále aktuální reflexi zjitřené doby i nadčasovou výzvu k demokratickým občanským postojům.   Petra Dvořáková: Vrány (čtou Veronika Khek Kubařová a Andrea Černá, OneHotBook 2020) Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp“, otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad… Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?   Datho Turašvili: Džínová generace (čtou Vladimír Hauser a Kateřina Jebavá, Větrné mlýny 2020) Faktograficky laděný román Džínová generace vypráví o tragické události ne tak dávné gruzínské historie. Dne 18. listopadu 1983 se skupina mladých lidí pokusila unést letadlo společnosti Aeroflot mířící z Tbilisi do Leningradu. Jejich cílem bylo vynutit si přistání v Turecku a uniknout tak bezvýchodnému životu v Sovětském svazu. Únos se nezdařil, vyžádal si několik nevinných obětí a jeho organizátoři neušli exemplárním trestům. Názor na jejich čin dodnes rozděluje gruzínskou společnost, podobně jako je tomu u nás v případě útěku bratrů Mašínových. Příběh únosců v džínách v podání Datha Turašviliho se však těší ohromnému čtenářskému zájmu nejen v Gruzii, ale i v řadě západních zemí. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-10-07 08:12:34

Horror on the Orient Express: The Board Game vyjde česky v plné parádě

Člověk nemůže hrát jen samé deskové hry plné jásavých barev, antropomorfních a normálních zvířat a veselého budování. Občas se chcete ponořit do řádně temného světa plného nepředstavitelných hrůz z hlubin kosmu. Článek Horror on the Orient Express: The Board Game vyjde česky v plné parádě se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2021-11-16 09:54:00

Nový český dokument Svědectví ukazuje utrpení zvířat chovaných pro maso

Ročně se na území České republiky zabije 130 milionů zvířat kvůli produkci masa, mléka a vajec. Toto číslo je tak obrovské, že si ho možná ani neumíme představit. A dokážeme si představit, kde a jak takové množství zvířat žije? Dokument Svědectví odhaluje pravdu, již živočišný průmysl záměrně tají. Pomocí záběrů ze skrytých kamer proniká za ostnaté ploty a vysoké zdi českých velkochovů, malochovů, ale také domácích chovů, aby ukázal skutečný život zvířat, která jsou degradována na pouhé zboží. Ukazuje konkrétní jedince ukryté za úhlednými balíčky v obchodech a představuje je jako jedinečné bytosti bojující o život do posledního dechu. Dokument Svědectví: Pravda, která měla zůstat skryta začíná bílou nulou na černé obrazovce, diváci slyší tlukot srdce a nula se mění v číslo, jež se v průběhu filmu neúprosně zvyšuje. Počítadlo se pak objeví ještě několikrát – co značí, je zřejmé ještě před koncem – sčítá životy zvířat padlých v českých chovech. Bez ohledu na to, jestli zvířata zemřela pro maso nebo vlivem nemoci či strádání v nepříznivých podmínkách. Tvůrci dokumentu se rozhodli odkrýt nelítostné podmínky českých chovů. Materiál sbírali tři roky, natáčeli ve více než 100 tuzemských chovech ve všech 14 krajích, z velké části pomocí skrytých kamer. Film zaznamenává živoření zvířat od narození až po smrt. Vznikl tak komplexní obraz strádání takzvaných hospodářských zvířat v České republice, který se dosud nikomu nepodařilo natočit. Mimo jiné jsme svědky brutálního zacházení, kdy zaměstnanci do zvířat mlátí tyčemi či kopou. „Paradoxně největší krutosti shledáváme u činností, které jsou zcela běžnou náplní práce chovatelů, jako například upalování ocasů selatům a kastrace bez umrtvení, vypalování rohů telat až na lebku nebo odebírání čerstvě narozených mláďat matkám. Podle zákona se nejedná o týrání zvířat, avšak zvířata zde trpí strašlivým způsobem,“ říká člen autorského týmu Petr Beneš. Dvouhodinovým snímkem provází hlas scenáristy a režiséra Petra Vachlera: „Bylo pro mě ctí namluvit tento dokument. Detailně zobrazuje, jak bezohledně ubíráme zvířatům jejich právo na život. V klidu a pohodlí domácností a restaurací, kde nevidíme jejich utrpení, si myslíme, že to je všechno v pořádku. Doufám a pevně věřím, že tento dokument může mnohé změnit.“ Ve filmu Svědectví jsou zastoupena nejčastěji zneužívaná zvířata u nás: krávy, prasata, ovce, kozy, slepice, kachny, krůty, křepelky a ryby. Velký prostor tvůrci věnují slepicím chovaným pro vejce, přičemž porovnávají halové, klecové, volné a ekologické chovy. Pozornost dostávají také takzvané domácí chovy, které jsou dle slov respondentů vystupujících ve filmu často horší než průmyslové velkochovy. Svědectví ukazuje to, co má běžnému konzumentovi zůstat skryto za líbivými slogany a úhlednými balíčky masa v obchodech. „Citliví a inteligentní tvorové jsou degradováni na zboží a zachází se s nimi hůře než s věcmi. Chtěli jsme ukázat skutečnou realitu tohoto krutého byznysu, aby lidé věděli, co svými penězi každodenně podporují,” uvedla Michaela Vincourová z autorského týmu. Ve filmu se dále objevují také známé osobnosti, například MMA zápasnice Magdalena Šormová nebo umělec a sportovec Ben Cristovao, které dokládají, že se dá plnohodnotně žít i bez konzumace živočišných produktů, a to i při nejnáročnějších sportech.

Čas načtení: 2025-10-15 07:00:01

I zvířata mají duši a cítí bolest. Právník radí o tom, když člověk trápí jiné tvory

I zvířata cítí bolest a mají hlad. Někteří lidé to neberou vážně a proviňují se na těchto bytostech. V případě jejich zanedbávání nebo týrání hrozí sankce. Někdy se vina těžko dokazuje, zvláště když do hry vstoupí nějací aktivisté. Týrání zvířat včera a dnes Není to tak dávno, co trestný čin týrání nebo zanedbávání zvířat vůbec neexistoval, ačkoliv se různé zrůdné věci děly. Trestní zákoník z roku 1961 totiž tento přečin opominul, takže tyto prohřešky vůbec nebyly právně řešeny. „Na zvíře se pohlíželo jako na věc a trestní postih neexistoval. Pokud někdo někomu zabil zvíře, tak poškozený mohl maximálně podat žalobu na náhradu škody v penězích. Citová a emocionální újma se neřešila,“ vysvětluje advokát Mgr. Michal Benčok. Zlom v této oblasti nastal v roce 2009, kdy se změnilo původní znění zákona. Jedná se ovšem o komplexní záležitost, se kterou souvisí i občanský zákoník, přestupkové předpisy a různé veterinární předpisy. A jakou roli zde hraje policie? „Policie nebo příslušný správní orgán můžou řešit nevhodné zacházení se zvířaty. Pokud se jedná o zemědělské chovy, tam jen veterinární správa, pokud se to nedá kvalifikovat jako trestný čin,“ uvádí Benčok. Fenku postřelili a nechali u silnice. Nyní popírá zákony přírody Číst více Dva psí bídníci Letos v červnu plzeňská policie zahájila trestní stíhání ženy a muže, kteří dlouhodobě a trýznivě týrali dva psy plemene stafordširský bulteriér. Ačkoliv s oběma psy žili ve společné domácnosti, vážně během jednoho roku zanedbali jejich péči a výživu. U obou zvířat došlo k vážnému narušení metabolismu a podvýživě, což mohlo vést k selhání organismu a snad i smrti. Pejskové měli štěstí, protože se jich ujal útulek Městské policie Plzeň. Kromě toho, že viníci trápili oba psy hladem, zanedbali i veterinární péči a nedopřáli jim povinná očkování. Nyní jsou již oba pejsci zdraví a připravení na nového páníčka nebo paničku a těší se na nový a příjemnější domov. Pes v bytě trpí. Co je nutné dodržovat, aby měl zdravý režim Číst více Tři druhy provinění Špatné zacházení se zvířaty má více podob. Samotné týrání zvířat se týká toho, „kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem“, jak uvádí trestní zákoník. Viník může být odsouzen do vězení na dobu šesti měsíců až tři roky, může mu být zakázána činnost nebo mu hrozí trest propadnutí věci. Vedle pojmu týrání se v trestním zákoníku definuje chov zvířat v nevhodných podmínkách nebo zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. „Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti,“ udává zákon. Je tu ještě jedna možnost a to je zanedbávání zvířat, což platí v případě, když někdo „z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky nebo smrt“. V případě, že se stanete svědky týrání, pamatujte na hlavní kroky: dokumentace, kontaktování Policie ČR nebo krajské veterinární správy a následná konzultace s právním odborníkem. Pamatujte: právní systém stojí na straně obětí.  Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Když někdo zneužívá děti. Co je to mravnostní kriminalita u nezletilých. Radí právník.

Čas načtení: 2024-07-25 00:35:00

Počet pokusných zvířat v ČR loni klesl. Podle aktivistů nedostatečně

Počet pokusných zvířat v Česku loni mírně poklesl, výzkumníci použili na pokusy 231 012 zvířat, o necelých 12 000 méně než předloni, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství (MZe). Organizace Svoboda zvířat ale tvrdí, že reálný počet zvířat je vyšší a výzkumníci dělají pokusy na zvířatech, i když existují alternativní metody. Ochránci zvířat usilují o postupné ukončení pokusů na zvířatech. Podle ministerstva ale není zatím alternativních metod dostatek.

Čas načtení: 2025-09-08 17:04:00

Strany chtějí posilovat ochranu zvířat, neshodnou se na zakotvení v ústavě

Strany, které kandidují do sněmovních voleb, se přihlásily k posilování ochrany zvířat, podpořily nutnost reformy dotací na zlepšení životních podmínek zvířat a vyjádřily se pro lepší ochranu ryb a divokých zvířat. Vyplývá to z volební kalkulačky mapující postoje kandidujících stran k tématům ochrany zvířat. Strany se naopak neshodly na stanovení ochrany zvířat v Ústavě ČR nebo na zdravějším stravování ve školních jídelnách.

Čas načtení: 2025-11-12 07:00:01

Dobromilka Loretta Swit ze seriálu skončila svoji pouť. Hrála divadlo a film a malovala. A co víc! Pomáhala zvířátkům

Loretta Swit z komediálního seriálu MASH, který se odehrává ve vojenském prostředí, se proslavila v roli válečné zdravotnice Margaret alias „Hot Lips“ Houlihan. Získala řadu ocenění, ale filmové plátno nebyla její jediná parketa. Byla také vášnivou malířkou, a co víc – milovala a ochraňovala zvířata. Oddala se ochraně všech zvířat Hájila všechna zvířata od domácích mazlíčků přes hospodářská zvířata až po divokou zvěř. A právě z tohoto důvodu se stala vegankou a vždycky tvrdila: „Zvířata jsou moji přátelé, ne moje jídlo!“ Dlouhá léta podporovala Společnost pro divočinu a Společnost pro ochranu zvířat. „Můžete se zapojit na tolika úrovních. Když začnete dávat, začnete tolik dostávat – a budete dávat dál, protože stále dostáváte! Pokud všichni začnou zapalovat tu svíčku, bude to pro všechny světlejší místo. Je to nakažlivé. A funguje to! Stačí k tomu jen jeden. Naštěstí, od té doby, co jsem aktivní, jsem viděla neuvěřitelný pohyb. Je nás tolik, kdo zapaluje ty svíčky a dělá to jasnější: Stáváme se lepšími, moudřejšími a soucitnějšími!“ Jednou zachránila pět štěňat díky charitativní organizaci Bideawee. Zanedbaná a ztýraná štěňátka se včas dostala do útulku na Long Islands, kde je očistili, oholili a poskytli jim veterinární péči a pelíšky. Malým štěňátkům pak netrvalo dlouho, co se sžila s novým prostředím a připravila se na nové domovy k hodným a spolehlivým lidem. Swit vydala také knihu svých maleb pod názvem SwitHeart, které zobrazují různá zvířata, a ke každému obrazu se váže nějaký vtip. Třeba tygra zachránili před drogovým baronem. Nejde zde pouze o výtvarné sdělení, ale též o významné poselství aktivistky za práva zvířat. Svými obrazy herečka promlouvá a vypráví příběhy zvířat.  Herci z kultovního seriálu MASH: Co dnes dělají a kdo z nich už není mezi námi? Mají bílé vlasy, ale kouzlo neztratili Číst více Akvarel – láska jejího života Herečka ráda zvířata malovala a její nejmilejší výtvarná technika byl akvarel. „Maluji od té doby, co jsem si něco uvědomila. Bylo mi šest let a začala jsem s akvarelem. Nevěděla jsem, že akvarel je nejobtížnější médium pro práci. Prostě jsem ho milovala a neznala jsem nic lepšího! Takže mě moje nevědomost přivedla k akvarelu. Miluji tu výhodu akvarelu: že musíte opravdu pracovat rychle a nemůžete si dovolit chyby – protože pak musíte začít znovu! Pro mě je to jako výzva divadla: Nemůžete se zastavit a říct: ‚Můžu to udělat znovu?‘ jako u televize nebo filmu. Je to láska mého života: akvarel!“ vyjádřila se herečka. Její malby jsou realistické jako fotografie a mají jedinečný esprit. Zvířata na jejích malbách mají duši a jsou plná života. Někdo se může pozastavit nad tím, proč dala přednost herectví před malbou. V obou dvou oborech je sice jednička, ale herectví mělo hrát v jejím životě první místo. A tak to také bylo a bylo to to pravé, o čemž svědčí její nespočetné úspěchy.  Legendární seriál M.A.S.H. je populární i po mnoha letech. Někteří herci jsou dnes k nepoznání Číst více Škoda, že nemůže dál dělat dobré skutky Loretta Swit opustila tento svět letos v květnu. Dožila se docela požehnaného věku – bylo jí 87 let. Kromě charity na podporu týraných zvířat prosazovala rovnost pohlaví. Seriál MASH, kde se herečka zviditelnila, kupodivu pořád v televizi běží, ačkoliv válka v Koreji je již za námi. Téma války je totiž aktuální stále a humor spolu s nostalgií, které tvůrci seriálu podsunuli divákům, činí z díla nezapomenutelné svědectví. „Ten pořad nikdy nebyl mimo vysílání! Spousta lidí si to neuvědomuje. Do publikování se dostal ve třetím roce, běžel jedenáct let a nikdy nebyl mimo vysílání v nějaké formě, v žádném jazyce. Viděla jsem ho v Thajsku, v Egyptě… Je to fenomén. Musím říct, že si to zaslouží. Je to klasika. Scénář, provedení, produkční hodnoty… Bylo to prostě požehnání. Celá ta zkušenost byla prostě ušlechtilé požehnání, pracovat na těch literárních scénářích. Pracovat s rodinou, přáteli a kolegy, které jste milovali – každý týden! Nepřekvapuje mě, že to stále svádí generaci za generací,“ vyjádřila se Swit. Seriál sleduje generace za generací, protože z něj vyzařuje upřímnost a čistota a pořád není out. A téma války je klasika, která nikdy nezklame a nezestárne, ať je to válka, kde chce. A stejně tak i duch Loretty Swit žije nejen v tomto seriálu, ale i v příbězích, kterých se dotkla, ať už na obrazovce, nebo na plátně. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ošklivka Betty. Rekord v Guinnessově knize a pár maličkostí, co o seriálu možná ještě nevíte.

Čas načtení: 2021-09-03 21:25:51

Velryba je zpět! Národní muzeum otevírá stálou expozici Zázraky evoluce

Kostra plejtváka myšoka je od 3. září po náročném restaurování opět přístupná návštěvníkům Národního muzea společně s 1500 unikátními předměty ve zcela nové expozici Zázraky evoluce. Na ploše 2000 m2 v celkem šesti sálech se pro veřejnost otevírá jedna z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě. Novou expozici s názvem Zázraky evoluce připravovali pracovníci Národního muzea dlouhých pět let za spolupráce s odborníky, preparátory, umělci a IT specialisty z celé Evropy, aby mohla nyní návštěvníkům Národního muzea nabídnout pohled světové úrovně. Expozice vypráví poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Nad hlavou vám budou doslova létat ptáci či proplouvat ryby. Uvidíte zvířata v jejich přirozeném prostředí a pohybu. Vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů. „Před 129 lety v létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě u Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce. Souběžně s generální rekonstrukcí budovy Národního muzea prošla i velryba náročným restaurováním a opět se stává ústředním exponátem zcela nové přírodovědecké expozice Zázraky evoluce. Jsem moc rád, že ji opravenou a moderním způsobem vystavenou budou moci obdivovat další generace návštěvníků, stejně jako naši rodiče a prarodiče předchozích téměř 130 let a bude jim dělat stejnou radost,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pod názvem Zázraky evoluce ukazuje expozice v šesti sálech s názvy Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat návštěvníkům bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje veřejnost s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu návštěvníci nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod jeden milimetr až po ten největší, kterým je plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru. V této nové expozici samozřejmě nechybí ani moderní multimediální technologie. Hned v úvodním sále se návštěvníci díky videomappingu seznámí s expozicí jako takovou a prostřednictvím „obživlých“ obrazů uvidí živočichy, se kterými se pak později sami setkají. Světelné a zvukové prvky jednotlivých sálech pak dodávají prostoru neopakovatelnou atmosféru, která návštěvníky vtáhne do fascinujícího světa zvířat. Součástí expozice jsou i interaktivní prvky. Například díky dřevěným destičkám s barevnými komiksově laděnými zvířecími postavičkami se návštěvníci zábavnou formou dozvědí i málo známé informace o jednotlivých zvířecích druzích. Chybět samozřejmě nemohou ani předměty, na které si mohou příchozí sami sáhnout. Díky tomu se třeba podívají přímo do tlamy zvětšené hlavy zmije, zkusí si, jakou sílu je potřeba vynaložit k zavření otevřené obří mušle nebo budou navádět mnohonožku úzkými podzemními chodbičkami.

Čas načtení: 2024-03-02 09:39:49

Korejci vyvinuli rýži s buňkami hovězího masa. Má to být nová superpotravina

Korejským výzkumníkům se podařilo vyvinout rýži, jejíž zrna obsahují buňky hovězího masa. V budoucnu by mohlo jít o nutričně bohatou potravinu, jejíž produkce by zatěžovala životní prostředí podstatně méně než například chov hospodářských zvířat.Tým korejských vědců kolem výzkumnice Sohyeon Parkové v polovině února v časopise Matter publikoval zprávu, v níž oznámil úspěch při pokusu zkombinovat rýži s hovězím masem. A to nejen na talíři, ale přímo ve struktuře rýžových zrn.Text zmiňuje, že rýže je již sama o sobě nutričně hodnotná, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat lze dosáhnout ještě podstatně vyšších hodnot. V případě takzvané hovězí rýže vědci použili buňky ze svalových a tukových tkání skotu. Její růžové zbarvení však není důsledkem obsahu „masa“, ale pochází z média, s jehož pomocí se šlechtí buněčné kultury. Barva tak může být teoreticky libovolná. Korejci experimentovali i s dalšími plodinami, například se sójou, ale rýže se ukázala jako nejvhodnější. Zjednodušeně řečeno totiž mají živočišné buňky schopnost vytvářet tkáně a porézní struktura rýžových zrn poskytuje vhodné podmínky pro jejich růst. Na zrna se tedy aplikují živočišné buňky a nechají se rozrůstat. Finální produkt vznikne za devět až jedenáct dnů a je tužší a křehčí než klasická rýže. Varianta, která obsahuje více svalové tkáně, pak podle výzkumníků voní po hovězím mase a mandlích, zatímco primárně „tuková“ verze po smetaně nebo kokosovém oleji. Vedle výživových benefitů by hovězí rýže měla také představovat přínos životnímu prostředí a stát se dostupnou alternativou masa. Server CNN uvádí, že ve Spojených státech nyní hovězí maso stojí v průměru 14,88 dolaru za kilogram (zhruba 350 korun) , zatímco u rýže je to 2,20 dolaru (51 korun). Hovězí rýže by pak neměla být o moc dražší. Podle současných propočtů by kilogram stál jen 2,23 dolaru (52 korun), přičemž výživové benefity masivně překonávají pouze velmi malý nárůst ceny. Velkoprodukce takové rýže by pak mohla přispět ke značnému snížení emisí oxidu uhličitého pocházejícího z chovu hospodářských zvířat, přičemž nejvíce tohoto plynu produkuje právě skot. Konec velkochovů? Výzkumný tým dokonce nastiňuje teoretickou možnost, že by průmyslové chovy hovězího dobytka mohly v budoucnosti zcela zaniknout. Živočišné buňky totiž lze množit laboratorně, a při jejich dostatečných zásobách by tedy nebylo potřeba získávat je přímo ze zvířat. „Dal by se tak vytvořit udržitelný potravinový systém,“ uvedla Parková. Nápad korejských vědců zaujal i další odborníky. Například expert na zemědělství a klima, profesor Neil Ward z University of East Anglia v Norwichi, hodnotí dostupná data velmi pozitivně, ale jako rozhodující kritérium obecně vidí skutečnost, nakolik bude laboratorně vyvinutým potravinám nakloněna veřejnost, tedy sami konzumenti. Ale to se v nejbližší době ještě neukáže, protože hovězí rýže se v obchodech ani restauracích jen tak neobjeví. Korejští výzkumníci totiž mají naplánované další fáze vývoje, v nichž chtějí dosáhnout ještě vyšších nutričních hodnot a zefektivnit růst živočišných tkání ve struktuře zrn. Parková však je velmi optimistická ohledně toho, že jednou by se tato hybridní potravina skutečně měla objevit v běžném prodeji a nejen tam. „Mohla by sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, součást vojenské stravy, nebo dokonce jako potravina při misích ve vesmíru,“ hledí výzkumnice do budoucnosti. Zdroj: Novinky  

Čas načtení: 2024-04-24 07:42:17

24. duben - Světový den laboratorních zvířat

24. duben je od roku 1979 dnem laboratorních zvířat. Má lidem připomenout, že každý den jsou v klecích zavřeny stamiliony zvířat, která fyzicky i psychicky trpí kvůli pokusům na nich. V ČR se na problematiku pokusných zvířat zaměřuje organizace Svoboda zvířat.Testy a pokusy jsou prováděny při testování chemických látek a výrobků, ale také při výuce na školách.... ...

Čas načtení: 2024-06-09 22:01:00

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Děkujeme za práci, odvedenou ve volební kampani

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT děkuje všem voličům, kteří ji odevzdali svůj hlas v právě skončených volbách do Evropského parlamentu. DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT si této podpory velice váží a je pro ni závazkem k další práci pro ochranu zvířat, ale i přírody a životního prostředí. DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT děkuje i svým kandidátům a příznivcům za práci odvedenou ve volební kampani.

Čas načtení: 2024-07-04 07:00:01

Drogový boss Pablo Escobar by měl radost: S jeho hrochy si neví rady policie ani armáda

Možná byste nečekali, že v řekách, rybnících, bažinách, jezerech i lesích a na silnicích na kolumbijském venkově narazíte na divoké hrochy. Obrovský savec původem ze subsaharské Afriky tu není náhodou. Je dědictvím Pabla Escobara, nechvalně proslulého drogového bosse z Medellínu. Před desítkami let Escobar utratil část svého obrovského majetku za sestavení exotické zoologické zahrady. Přivezl žirafy, pštrosy, zebry, klokany i slony. Na své haciendě u Doradalu, města asi deset mil západně od Magdaleny, si ale nejvíc oblíbil hrochy. Poté, co byl Escobar v roce 1993 zastřelen v Medellínu kolumbijskou policií, nahrnuli se místní lidé na pozemek a vilu doslova rozebrali s vidinou obrovských pokladů v podobě peněz, drog a zbraní. A hacienda se rozpadla. V roce 1998 vláda zbylý majetek zabavila a nakonec převezla většinu zvířat do zoologických zahrad po celé zemi. Ale několik hrochů – většina zdrojů uvádí tři samice a jednoho samce – bylo považováno za příliš nebezpečné na to, aby je šlo odchytit. A tak začaly současné problémy Kolumbie. Útěkem Pabla Escobara z vězení začal vzestup i strmý pád kokainového krále Číst více Zvířat mohou být tisíce Hroši se přemnožili. „Jakmile dosáhnou dospělosti, mohou samice zplodit mládě každých 18 měsíců a během života, což je 40 až 50 let, mohou porodit 25krát. Dnes nikdo neví, kolik hrochů obývá řeky a jezera v povodí Magdaleny, které pokrývá zhruba 160 000 čtverečních kilometrů a je domovem dvou třetin kolumbijské lidské populace,“ usmíval se Ondřej Tereba. Ke konci roku 2023 byl oficiální počet mezi 130 a 160. „Podle mého názoru je toto číslo podhodnocené a zvířat se tam volně pohybuje přes dvě stovky. Problém však je, že jestli vláda okamžitě nenajde řešení, za dvanáct patnáct let bude šířit strach víc než 1 400 zvířat. Řeka Magdalena jim bude vyhovovat, budou okupovat obrovská území, která si budou bránit. A ‚vtipné‘ na tom je, že jednou dojdou až k moři. Cestou samozřejmě narazí na lidi a dojde k mnoha tragédiím. Hroch je totiž člověku extrémně nebezpečný, tím spíš naštvaný hroch.“ Hroch na školním dvoře Místním lidem do smíchu zřejmě moc není. Hroši jsou velmi nebezpeční, ročně v Africe usmrtí kolem 500 lidí. A v Kolumbii srážek mezi lidmi a hrochy přibývá. Například napadli farmáře a zničili úrodu. Loni auto srazilo hrocha, který přecházel silnici. Zvířata se totiž v noci pohybují po souši, což nebezpečí ještě zvyšuje. Jeden hroch dokonce zavítal na školní dvůr a vyděšené žáky a učitele zahnal do tříd. Zvíře žvýkalo ovoce, které spadlo ze stromů, než se odšouralo na okolní pole. Přestože nikdo nebyl zraněn, incident se těšil zájmu kolumbijských médií, což zvýšilo tlak na úřady, aby něco udělaly, než se problém vymkne kontrole. A nebezpečí se netýká jen lidí. Kolumbijští vědci bijí na poplach ohledně dopadu na ekosystém regionu. Například jeden hroch zanechá pět až několik desítek kilogramů výkalů denně. V Africe trus dlouho poskytoval živiny rybím populacím v řekách a jezerech. Ale v posledních letech, možná v důsledku oteplování, zemědělství náročného na vodu a rostoucího sucha, se trus nahromadil do toxické úrovně ve stojatých tůních a zabil zvířata, která z něj kdysi těžila. Totéž se podle všeho může stát i v Kolumbii. Nejhledanější na světě: Za nepolapitelného El Maya je vypsaná odměna 15 milionů dolarů Číst více Úřady nevědí, co dělat Vláda je zoufalá a neví, kudy kam. Proběhly pokusy o kastraci samců hrochů, nebylo to ale téměř k ničemu. Úřady tedy najaly lovce, který začal zvířata střílet. „Ale když se v médiích objevila fotografie zobrazující mrtvolu samce jménem Pepe, který se zatoulal skoro sto kilometrů od Escobarovy haciendy, vypukly po Kolumbii protesty,“ dodal pro Čtidoma.cz Tereba. Co na tom, že v Kolumbii umírají lidé vinou války drogových gangů, v rámci občanských nepokojů atd. Zvířata jsou zkrátka zvířata. Odstřel byl tedy zastaven. Jestli existuje něco jako posmrtný život, drogový kápo Escobar se tam teď směje, až se za břicho popadá. Jeho hroši vlastně pokračují v jeho činnosti. Destabilizují region, zabíjejí nevinné lidi, a co víc – všichni jsou na ně krátcí. Zatím. I o tom Escobar leccos ví. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Diamant Naděje je prý prokletý. Vlastník drahokamu zemře, tak jako třeba Marie Antoinetta.

Čas načtení: 2024-08-19 23:46:00

Ze 104 kontrol přepravy hospodářských zvířat zjistili loni veterináři 18 závad

Veterináři loni uskutečnili 104 kontrol hospodářských zvířat přepravovaných na území ČR, u 17 procent kontrol zjistili závady. Veterinární správa kontrolovala také mezinárodní přepravu, ze 434 kontrol zjistila porušení předpisů v sedmi případech. Dopravcům například chyběla potřebná dokumentace, přepravovali nemocné zvíře, před nakládkou vůz pořádně nevyčistili nebo přepravovali více zvířat, než je povoleno. Vyplývá to z informačního bulletinu a informací, které ČTK sdělila Státní veterinární správa. Proti přepravě živých hospodářských zvířat se dlouhodobě staví ochránci zvířat.

Čas načtení: 2024-09-14 23:04:50

Obrácené stárnutí: Oblíbený levný lék na cukrovku metformin by mohl pomoci zachovat mládí

Vědci zjistili, že lék zpomaluje proces stárnutí různých tkání, jako jsou plíce, ledviny, játra, kůže a mozek. V důkladné 40měsíční studii vědci zjistili, že levný lék na cukrovku zpomaluje stárnutí opičích samců a je obzvláště účinný při zpomalování účinků stárnutí mozku. Výsledky naznačují, že metformin, běžně používaný lék, může zpomalovat proces stárnutí u lidí. Opice, které dostávaly metformin každý den, vykazovaly pomalejší úbytek mozku související s věkem ve srovnání s opicemi, které tento lék nedostávaly. Kromě toho se jejich neuronová aktivita podobala aktivitě opic mladších asi o šest let (což odpovídá přibližně 18 lidským letům) a zvířata měla lepší poznávací schopnosti a zachovanou funkci jater. Účinky proti stárnutí Tato studie, publikovaná 12. září v časopise Cell, uvádí, že metformin zpomaluje tempo stárnutí v různých tkáních samců primátů. Metformin se již více než 60 let používá ke snížení hladiny cukru v krvi u jedinců s cukrovkou 2. typu. Je druhým nejčastěji předepisovaným lékem ve Spojených státech. Již dlouho je známo, že tento lék má účinky i mimo léčbu cukrovky, což vedlo vědce k jeho studiu proti onemocněním, jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění a stárnutí. Údaje od červů, hlodavců, much a lidí, kteří tento lék na cukrovku užívali, naznačují, že může mít účinky proti stárnutí. Jeho účinnost proti stárnutí však dosud nebyla přímo testována na primátech a není jasné, zda se jeho potenciální účinky proti stárnutí projevují snížením hladiny cukru v krvi, nebo jiným mechanismem. Guanghui Liu, biolog, který se zabývá výzkumem stárnutí na Čínské akademii věd v Pekingu, a jeho kolegové provedli studii, v níž testovali lék na 12 starších samcích makaků rodu Cynomolgus. Kontrolní skupinu tvořilo 16 starších opic a 18 mladých zvířat nebo zvířat středního věku. Zpomaluje stárnutí plic, ledvin, jater, kůže a mozku. Opice dostávají každý den standardní dávku metforminu používanou k léčbě lidské cukrovky. Zvířatům byl lék podáván po dobu 40 měsíců, což odpovídá přibližně 13 letům u lidí. Během studie Liu a jeho kolegové odebírali vzorky tkání a orgánů 79 druhům opic, snímkovali mozky zvířat a prováděli běžná fyzikální vyšetření. Analýzou buněčné aktivity ve vzorcích vědci vytvořili výpočetní model pro určení biologického věku tkání, který se může lišit od chronologického věku zvířat. Vědci zjistili, že lék zpomalil proces biologického stárnutí různých tkání, například plic, ledvin, jater, kůže a čelního laloku mozku. Zjistili také, že snižuje chronický zánět, který je hlavním ukazatelem stárnutí. Cílem studie nebylo zjistit, zda lék prodloužil zvířatům život. Předchozí výzkum neprokázal vliv na délku života, ale ukázal, že prodlužuje zdravotní rozpětí - počet let, které organismus prožije ve zdraví. „Metformin má potenciál účinně zvrátit stárnutí orgánů u opic,“ vysvětlil Liu. Autoři také identifikovali potenciální cestu, kterou lék chrání mozek. Aktivuje protein zvaný NRF2, který chrání před poškozením buněk vyvolaným poraněním a zánětem. Přestože jsou tyto výsledky povzbudivé, Liu říká, že bude nutné provést ještě mnoho dalších výzkumů, než bude lék ověřen jako látka proti stárnutí u lidí. Liu a jeho kolegové zahájili ve spolupráci s biofarmaceutickou společností Merck v německém Darmstadtu, která vyvinula a vyrábí metformin, studii na 120 osobách. Zdroj: IE

Čas načtení: 2024-09-26 23:08:00

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Poděkování voličům za podporu ve volbách do krajských zastupitelstev

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT děkuje všem voličům, kteří ji odevzdali svůj hlas v právě skončených volbách do zastupitelstev krajů. DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT si této podpory velice váží a je pro ni závazkem k další práci pro ochranu zvířat, ale i přírody a životního prostředí. DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT děkuje i svým kandidátům a příznivcům za práci odvedenou ve volební kampani.

Čas načtení: 2024-10-03 06:11:00

Rituální porážky zvířat v Česku? Na ministerstvo se snesla kritika, návrh stáhlo

Ochránci zvířat v Česku dosáhli svého. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stáhne pozměňovací návrh novely veterinárního zákona, který by zjednodušil pravidla pro rituální porážky hospodářských zvířat. Záměr vysvětloval resort nutností reagovat na změny zákonů v Evropské unii, která chce omezit dálkovou přepravu zvířat. Velká část produkce přitom končí právě v zemích Blízkého východu, kde jsou rituální porážky běžnou věcí. Podle ministerstva měla úprava napomoci i konkurenceschopnosti českých zemědělců. Ochránci zvířat naopak upozorňovali na utrpení, kterým zvířata při podříznutí hrdla bez omráčení procházejí.

Čas načtení: 2024-10-03 06:11:00

Rituální porážky zvířat v Česku? Na ministerstvo se snesla kritika, návrh stáhlo

Ochránci zvířat v Česku dosáhli svého. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stáhne pozměňovací návrh novely veterinárního zákona, který by zjednodušil pravidla pro rituální porážky hospodářských zvířat. Záměr vysvětloval resort nutností reagovat na změny zákonů v Evropské unii, která chce omezit dálkovou přepravu zvířat. Velká část produkce přitom končí právě v zemích Blízkého východu, kde jsou rituální porážky běžnou věcí. Podle ministerstva měla úprava napomoci i konkurenceschopnosti českých zemědělců. Ochránci zvířat naopak upozorňovali na utrpení, kterým zvířata při podříznutí hrdla bez omráčení procházejí.

Čas načtení: 2024-10-04 17:00:01

Křesťan Výborný bojoval za zvyky židů a muslimů. Dokud mu to nezarazili ochranáři

Chtěl snížit byrokracii a málem z Česka udělal ráj nehumánních porážek zvířat. Ty provádějí v souladu se svou vírou židé a muslimové, podle jejichž pravidel nesmí být zvíře při porážce uspané tak, jako je běžnou zvyklostí. Doteď takové porážky byly možné jen pro potřeby náboženských obcí, podle návrhu Výborného ministerstva by to mohl dělat téměř každý, kdo by od muslimských či židovských organizací dostal povolení. Lidovci bojují o přežití. Politička s nahými fotkami by je mohla zachránit, říká expert Číst více Udělal to i kvůli kandidatuře na šéfa lidovců? Paradoxní je, že něco takového prosazuje (a argumentuje omezením byrokracie) ministerstvo vedené křesťanskými demokraty a člověkem, který ohlásil kandidaturu na jejich šéfa. Ústupky muslimům a židům totiž ještě žádný křesťanský demokrat body mezi svými nezískal, spíše naopak. Je to i důvod, proč Výborný den předtím, než ohlásil svou kandidaturu na předsedu KDU-ČSL, halal a košer porážky zavrhnul? Těžko říct, ale nemožné to rozhodně není.  Zvíře netrpí, tvrdí Bendl Podle navrhovatelů zákona, mezi kterými je třeba i bývalý ministr zemědělství a středočeský hejtman Petr Bendl, není taková rituální porážka pro zvíře žádným utrpením. „Pokud je halal/košer porážka provedena správně, zvíře ztrácí vědomí okamžitě a nic necítí. O ukrutném utrpení v tomto případě nemůže být řeč,“ napsal už dříve na svůj facebookový profil. S tím ale zásadně nesouhlasí organizace na ochranu zvířat.  Pekarová vyrazila do boje s ochránci „Porážky bez omráčení způsobují zvířatům hroznou bolest. Po podříznutí hrdla zůstávají až několik minut při plném vědomí a všechno cítí. Stává se, že se před smrtí dusí vlastní krví. Nedopusťme, aby se Česko stalo velmocí rituálních porážek, která zásobuje další země,“ uvádí Pavel Buršík z Obránců zvířat. Podle současného zákona se takové porážky v Česku dělat mohou, nikoliv však pro komerční účely, ale pouze pro potřeby daných náboženských obcí. I tak ale podle údajů Obránců zvířat bylo podobným způsobem zabito 119 ovcí, více než 60 000 kuřat, 135 kachen a 144 kusů skotu, jak píše portál zemedelec.cz. Kdyby zákon prošel, tato čísla by letěla raketově vzhůru. A jak se zdá, shoda nebyla ani ve vládní koalici. Jedním ze zásadních odpůrců návrhu na rozvolnění podmínek pro takové porážky byla i Markéta Pekarová Adamová, šéfka TOP 09. Dokonce problematice věnovala i příspěvek na svém instagramovém profilu. „Můžu vás ubezpečit, že pro tohle rozhodně hlasovat nebudu a udělám všechno pro to, aby tenhle pozměňovací návrh neprošel. Protože si taky myslím, že je to nehoráznost,“ nechala se slyšet jindy smířlivá politička. Ta se nikde netají tím, že je věřící katolička, k víře si podle svých slov našla cestu až v dospělém věku. Zřejmě se ale křesťanskými pravidly řídí více než ministr Výborný. Marek Výborný: Zeman si vyřizuje historické křivdy a chce hrát roli, která mu nepřísluší. Babiš se ho bojí Číst více Zvířata teď zabíjejí v Polsku a Turecku V současném stavu se tak česká zvířata za halal a košer porážkami vyvážejí do zemí, kde je takové zabíjení ve velkém povoleno legislativou, v praxi je to většinou (také katolické) Polsko a Turecko. „I pro našeho chovatele to má větší přínos, protože on to zvíře tady prodá, masný průmysl ho tady zpracuje a maso zvířete rituálně poraženého je exportováno chladicím vozem do toho Turecka. Je to určitě jednodušší než vozit živé kusy,“ uváděl k tomu na tiskovce ministr s tím, že chce, aby výdělek z porážek zůstal u českých chovatelů a zpracovatelů.

Čas načtení:

Trauma a tragédie z explozí pyrotechniky na Silvestra 2024, veřejnost píše do Formuláře o odpalování

Veřejnost uvádí do Formuláře o odpalování Společnosti pro zvířata své traumatické a tragické "zkušenosti" vlivem explozí tzv. zábavní pyrotechniky, kterou odpaluje, stále legálně, bezohledná část veřejnosti. Lidé píši o zranění zvířat, o úhynech zvířat, předčasných porodech zvířat, o traumatech a panice, o dlouhodobé úzkosti svoji i zvířat po celý prosinec a na začátku ledna.

Čas načtení: 2025-02-18 20:13:01

Drogový šéf Pablo Escobar by měl radost. S jeho hrochy si neví rady policie ani armáda

Možná byste nečekali, že v řekách, rybnících, bažinách, jezerech i lesích a na silnicích na kolumbijském venkově narazíte na divoké hrochy. Obrovský savec původem ze subsaharské Afriky tu není náhodou. Je dědictvím Pabla Escobara, nechvalně proslulého drogového bosse z Medellínu. Před desítkami let Escobar utratil část svého obrovského majetku za sestavení exotické zoologické zahrady. Přivezl žirafy, pštrosy, zebry, klokany i slony. Na své haciendě u Doradalu, města asi deset mil západně od Magdaleny, si ale nejvíc oblíbil hrochy. Poté, co byl Escobar v roce 1993 zastřelen v Medellínu kolumbijskou policií, nahrnuli se místní lidé na pozemek a vilu doslova rozebrali s vidinou obrovských pokladů v podobě peněz, drog a zbraní. A hacienda se rozpadla. V roce 1998 vláda zbylý majetek zabavila a nakonec převezla většinu zvířat do zoologických zahrad po celé zemi. Ale několik hrochů – většina zdrojů uvádí tři samice a jednoho samce – bylo považováno za příliš nebezpečné na to, aby je šlo odchytit. A tak začaly současné problémy Kolumbie. Útěkem Pabla Escobara z vězení začal vzestup i strmý pád kokainového krále Číst více Zvířat mohou být tisíce Hroši se přemnožili. „Jakmile dosáhnou dospělosti, mohou samice zplodit mládě každých 18 měsíců a během života, což je 40 až 50 let, mohou porodit 25krát. Dnes nikdo neví, kolik hrochů obývá řeky a jezera v povodí Magdaleny, které pokrývá zhruba 160 000 čtverečních kilometrů a je domovem dvou třetin kolumbijské lidské populace,“ usmíval se Ondřej Tereba. Ke konci roku 2023 byl oficiální počet mezi 130 a 160. „Podle mého názoru je toto číslo podhodnocené a zvířat se tam volně pohybuje přes dvě stovky. Problém však je, že jestli vláda okamžitě nenajde řešení, za dvanáct patnáct let bude šířit strach víc než 1 400 zvířat. Řeka Magdalena jim bude vyhovovat, budou okupovat obrovská území, která si budou bránit. A ‚vtipné‘ na tom je, že jednou dojdou až k moři. Cestou samozřejmě narazí na lidi a dojde k mnoha tragédiím. Hroch je totiž člověku extrémně nebezpečný, tím spíš naštvaný hroch.“ Hroch na školním dvoře Místním lidem do smíchu zřejmě moc není. Hroši jsou velmi nebezpeční, ročně v Africe usmrtí kolem 500 lidí. A v Kolumbii srážek mezi lidmi a hrochy přibývá. Například napadli farmáře a zničili úrodu. Loni auto srazilo hrocha, který přecházel silnici. Zvířata se totiž v noci pohybují po souši, což nebezpečí ještě zvyšuje. Jeden hroch dokonce zavítal na školní dvůr a vyděšené žáky a učitele zahnal do tříd. Zvíře žvýkalo ovoce, které spadlo ze stromů, než se odšouralo na okolní pole. Přestože nikdo nebyl zraněn, incident se těšil zájmu kolumbijských médií, což zvýšilo tlak na úřady, aby něco udělaly, než se problém vymkne kontrole. A nebezpečí se netýká jen lidí. Kolumbijští vědci bijí na poplach ohledně dopadu na ekosystém regionu. Například jeden hroch zanechá pět až několik desítek kilogramů výkalů denně. V Africe trus dlouho poskytoval živiny rybím populacím v řekách a jezerech. Ale v posledních letech, možná v důsledku oteplování, zemědělství náročného na vodu a rostoucího sucha, se trus nahromadil do toxické úrovně ve stojatých tůních a zabil zvířata, která z něj kdysi těžila. Totéž se podle všeho může stát i v Kolumbii. Nejhledanější na světě: Za nepolapitelného El Maya je vypsaná odměna 15 milionů dolarů Číst více Úřady nevědí, co dělat Vláda je zoufalá a neví, kudy kam. Proběhly pokusy o kastraci samců hrochů, nebylo to ale téměř k ničemu. Úřady tedy najaly lovce, který začal zvířata střílet. „Ale když se v médiích objevila fotografie zobrazující mrtvolu samce jménem Pepe, který se zatoulal skoro sto kilometrů od Escobarovy haciendy, vypukly po Kolumbii protesty,“ dodal pro Čtidoma.cz Tereba. Co na tom, že v Kolumbii umírají lidé vinou války drogových gangů, v rámci občanských nepokojů atd. Zvířata jsou zkrátka zvířata. Odstřel byl tedy zastaven. Jestli existuje něco jako posmrtný život, drogový kápo Escobar se tam teď směje, až se za břicho popadá. Jeho hroši vlastně pokračují v jeho činnosti. Destabilizují region, zabíjejí nevinné lidi, a co víc – všichni jsou na ně krátcí. Zatím. I o tom Escobar leccos ví. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Diamant Naděje je prý prokletý. Vlastník drahokamu zemře, tak jako třeba Marie Antoinetta.

Čas načtení: 2025-02-19 15:02:00

Aktivisti ukázali záběry týrání krav v českých kravínech: Podniky čerpají dotace na dobré podmínky zvířat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nařídil mimořádné kontroly u chovatelů hospodářských zvířat v Česku. Reagoval tak na záběry hrubého zacházení se zvířaty, které pořídil spolek Zvířata nejíme. Podle pořadu Reportéři ČT některé podniky, kde údajně byla zvířata týrána, pobírají dotace na dobré životní podmínky zvířat, takzvaný welfare.

Čas načtení: 2025-06-23 10:00:00

Farma zvířat – český objev

„Nemyslím si, že by tato kniha mohla být otevřeně vydána v jakékoli zemi za železnou oponou, dokud se mapa výrazně nezmění.“George Orwell Leonardu Mooreovi, CWGO XIX: 234V polovině 40. let minulého století vzala Farma zvířat svět útokem. Jejími nejnadšenějšími čtenáři a překladateli byli samozřejmě ti, kteří zažili všechny peripetie sovětských dějin – uprchlíci z Ruska, Ukrajiny, Kavkazu a dalších částí SSSR – a také ti z východoevropských zemí, které Stalin teprve nedávno obsadil a které na Sovětský svaz hleděly s obavami. Orwell nemohl být spokojenější. Jak přiznal v „Předmluvě“ k ukrajinskému vydání Farmy zvířat (1947), dal si za úkol „odhalit sovětský mýtus v příběhu, který by byl srozumitelný téměř každému a který by se dal snadno přeložit do jiných jazyků“ (CWGO XIX: 88). Skutečnost, že sovětští a východoevropští čtenáři jeho knihu ocenili, byla nejlepším důkazem, že jeho pochopení „sovětského mýtu“ bylo správné. Dva týdny po vydání knihy odpověděl na nadšený dopis ruského emigranta Gleba Struveho: „Pokud by byla přeložena do slovanských jazyků, nechtěl bych za překlady žádné peníze“ (CWGO XVII: 275). A první překlady skutečně vyšly do slovanských jazyků. Zatímco osudy polského, ukrajinského a ruského překladu jsou anglicky píšícím orwellologům relativně dobře známy, české vydání bylo velmi opomíjené. Přitom právě překlad do češtiny se stal vůbec prvním překladem Farmy zvířat do jakéhokoli jazyka: vyšel před Vánocemi 1946, šestnáct měsíců po vydání originálu. Bylo to také první ilustrované vydání Farmy zvířat.