EUR 24,170 
|| 
JPY 13,041 || 
USD 20,888 || Odjel na něm zloděj.
Čas načtení: 2024-04-04 09:00:01
Ztracenou dívku našli policisté utopenou v kanálu. Zjistili, že do něj sama nespadla
Když 26. června roku 2012 ve West Jordanu ukládala matka malou Sierru do postýlky, rozhodně ji nenapadlo, že je to naposledy, co jí četla pohádku a dávala jí dobrou noc. Ještě té noci se totiž do domu dveřmi ze zahrady vkradl soused, který spící dívku unesl. U jezera se ztratil malý chlapec. Policie zpackala vyšetřování a způsobila tragédii dvou rodin Číst více Všechno proběhlo rychle O tom, zda byla dívka omámená, nebo známému muži věřila nějakou historku, kterou si vymyslel, policejní sbor neinformoval. Jisté je, že další osud malé dívenky byl podle serveru ksl.com víc než krutý. V okamžiku, kdy ji jedenačtyřicetiletý Terry Lee Black odnášel z domova, jí zbývalo jen několik málo hrůzyplných chvil života. To všechno se odehrálo kolem třetí hodiny v noci, jak poději prozradila bezpečnostní kamera, kterou měli Newboldovi, rodiče malé Sierry, nainstalovanou na domě. Tělo dívky našli v kanále Matka si zmizení dcery všimla kolem sedmé hodiny ranní, když ji šla budit. Ke své hrůze uviděla jen prázdnou postýlku a pootevřené posuvné dveře. Neváhala a zkontaktovala policii, která se okamžitě vydala na místo a pustila se do prohledávání okolí. Trvalo to jen pár hodin, než byla unesená holčička nalezena – bohužel již bez známek života. Co se v době od jejího únosu do nálezu těla stalo? Zločinec odvlekl Sierru na nedaleký pozemek, na němž jen před pár dny vyhořel všechen porost. Toto místo se stalo svědkem sexuálního napadení šestiletého dítěte, jehož život o chvíli později skončil v nedalekém kanálu, kde vrah dítě utopil, jak informoval krátce po vraždě také Daily Mail. Pomohla obrovská náhoda Pravdou je, že by podle vyšetřovatelů možná musel být celý případ odložen jako nevyřešený, protože se zpočátku zdálo, že nejsou k dispozici žádné důkazy, které by mohly vést k dopadení pachatele. Možná by to tak i zůstalo, kdyby se Black nerozhodl okamžitě pokračovat ve své trestné činnosti, tentokrát naštěstí pouhými krádežemi, jak potvrzuje i web kutv.com. Nejprve odcizil osobní automobil, se kterým si dojel do banky, aby si se zbraní v ruce vybral peníze, které mu nenáležely. A v tu chvíli se začal odehrávat doslova neuvěřitelný kolotoč, jenž jej nakonec dostal za mříže. Miliardářský synek vymyslel hodně hloupý plán, jak se dostat k rodinným penězům Číst více Náhodná, ale rozhodující svědkyně U banky se náhodou objevila také šéfka ženy, které jen chvíli předtím zmizelo zmiňované vozidlo. Upozornila policii a vše se dalo do pohybu. Black byl zadržen, ale stále ještě se zdálo, že se bude zpovídat jen z oné krádeže. K případu se však dostal vyšetřovatel, který si jen díky své policejní intuici propojil místo bydliště zadrženého muže, bydliště unesené dívky i místo nálezu jejího těla. Všechno podivně souhlasilo. Popel ze spáleniště Pak si navíc policista Bigelow všiml popela na zlodějových kalhotách. I to souhlasilo, vrah se naštěstí ani po několika dnech nepřevlékl. Také na oblečení nešťastné oběti byl stejný popel ze spáleniště. Rozbory ukázaly, že se vzorky shodují. Nebylo tedy o čem pochybovat. Následné odběry a porovnání DNA jen vše potvrdily. Minimálně pětašedesát let Přesto se případ táhl ještě celé roky, než konečně v roce 2018 došlo k soudu, který Blacka odsoudil k minimálně pětašedesáti letům za mřížemi, ale s největší pravděpodobností se z vězení dnes již pětapadesátiletý vrah nikdy nedostane. Dceři rodičů Newboldových to samozřejmě život nevrátí, je však alespoň velmi pravděpodobné, že Blackův pobyt v izolaci od svobodného života zachránil život dalším nevinným dětem. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Malý Adam se ztratil z hracího koutku. Tragédii se pak nepodařilo zabránit.
\nČas načtení: 2025-10-10 11:16:30
Voříšek Berny záhadně zmizel ze zahrady. Našli ho, jak se prochází s cizí ženou po Strakonicích
Těžko uvěřitelný příběh řešili v minulém týdnu strážníci a policisté na Strakonicku. Z oplocené zahrady u rodinného domu v Malenicích zmizelo ve čtvrtek odpoledne jedenáctiměsíční štěně Berny. Že by vysoký plot pes přeskočil nebo se podhrabal, nepřipadá podle majitelů v úvahu. Jsou přesvědčení, že voříška jim ukradli a hned volali na tísňovou linku 158.
\nČas načtení: 2019-11-08 18:08:09
O rozmnožování živočichů víme téměř vše. Ale jak to mají rostliny?
Ve skleníku Fata Morgana jim díky originální výstavě vstoupíte až „do ložnice“. Trojská botanická zahrada ve skleníku Fata Morgana slavnostně zahájila neobvyklou výstavu nazvanou Intimní život rostlin. Návštěvníkům prozradí fígle, jež rostliny používají ke svému rozmnožování. Jejich květy, tolik obdivované pro svou krásu a nevinnost, překvapí vynalézavostí v šálení opylovačů a v tricích, kterými si zajišťují kvalitní potomstvo. Projděte se tropickou džunglí, vžijte se do role opylovače a poznejte fascinující stránku života rostlin. Nudit se nebudete ani vy, ani vaše děti. Originální vzdělávací a interaktivní výstavu ve skleníku Fata Morgana máte možnost si prohlédnout od 7. listopadu do 5. prosince denně kromě pondělí od 9.00 do 16.00 hodin. V sobotu 9. listopadu od 14.00 hodin se můžete těšit na tematickou přednášku autora odborné části výstavy doc. RNDr. Lubomíra Hroudy, CSc. Otevírací doba od listopadu do února: Skleník Fata Morgana: od 9.00 do 16.00 (út–ne, svátek) Venkovní expozice: od 9.00 do 16.00 Vinotéka sv. Klára: od 13.00 do 17.00 (po–pá) od 11.00 do 17.00 (so, ne, svátek) Letos slaví trojská botanická zahrada 50 let od svého založení. Po celý rok nadělovala svým návštěvníkům dárky v podobě oblíbených výstav a přibližovala jim v rámci pořádaných akcí krásu rostlinného těla. Na závěr sezony si připravila novinku. „V období, kdy se venkovní příroda pomalu ukládá ke spánku, bych návštěvníky rád pozval k prohlídce expozic skleníku Fata Morgana, které jsou celoročně plné zeleně a bujné vegetace. Až do 5. prosince prohlídku zpestří novinka mezi našimi projekty – výstava, která zábavnou formou představí rozmnožování rostlin s důrazem na naše domácí druhy a jejich fígle,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy. Vyzkoušejte si roli opylovače Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, díky nimž si budou návštěvníci moci vyzkoušet, jak těžkou roli mají opylovači. „Zájemci se mohou doslova převtělit do role včely, motýla, nebo dokonce kaloně. Poznají, jaká vůně láká noční opylovače, jak těžký náklad by nosili, pokud by byli včelou, nebo jak dlouhý sosák by měli, kdyby se změnili ve čmeláka. K výstavě jsme připravili také zábavný kvíz. Malí i velcí si tak mohou otestovat své znalosti a zjistit, jak dobří by v roli opylovače byli,“ uvedl Miroslav Malý, metodik pro vzdělávání Botanické zahrady hl. m. Prahy. Výstava Intimní život přiblíží fascinující a obecně málo známý svět rostlin. Na ilustrovaných panelech návštěvníci najdou mnohé informace o tom, jak rostliny své opylovače lákají, co jim umožňuje tvořit kvalitní potomstvo i jaké „pohlavní choroby“ se u nich vyskytují. Jednotlivé „triky“ jsou prezentovány na druzích běžně se vyskytujících na našich loukách. „Rozkvetlá louka je jako velký prostřený švédský stůl. Zastavíme-li se a začneme-li pozorovat ruch a bzukot, po chvíli rozeznáme různá pravidla, jimiž se pohyb opylovačů řídí. Některé rostliny jsou mazané natolik, že opylovače ve svých květech dokonce na čas uvězní, jiné, například horské druhy, jim nabídnou teplo a úkryt, další svůj květ ani nerozvinou a opylí se samy,“ říká autor odborné části výstavy doc. Lubomír Hrouda. Zájemci o širší souvislosti v rámci daného tématu si mohou přijít poslechnout přednášku Lubomíra Hroudy, která se koná v sobotu 9. listopadu od 14.00 hodin v zázemí administrativní budovy pod skleníkem Fata Morgana. Při vstupu je nutné předložit platnou vstupenku ze skleníku. Kalendář akcí Botanické zahrady hl. m. PrahyListopad – prosinec 2019 Fotografická výstava Dlouhodobá výstava nedaleko dětského hřiště v severní části venkovních expozic Na výstavě Zahrada vašima očima můžete vidět 12 oceněných fotografií, které byly pořízeny v Botanické zahradě hl. m. Prahy v rámci fotosoutěže pořádané ve spolupráci s firmou ZEISS. Porota vybírala z více než 600 došlých snímků. Stejnojmenný kalendář na rok 2020 je v prodeji ve stáncích se suvenýry v areálu botanické zahrady. Intimní život rostlin 7. 11. – 5. 12., 9–16 h Fata Morgana Víte, jak to dělá kosatec? Co je sklápěčka značky Salvia? Nebo dokonce jak vyrobit semeno bez tatínka? Že ne? Přijďte se ponořit do tajů intimního života rostlin a zábavnou formou se dozvíte mnohé o jejich rozmnožování. Svatomartinský přípitek 11. 11., od 11 h Vinice sv. Kláry Přijďte i letos ochutnat mladá vína českých vinařů a poodhalit tak tajemství kvality nového ročníku. Již tradičně vás zveme 11. 11. v 11 hodin ke slavnostnímu otevírání Svatomartinského vína na vinici sv. Kláry. Zahrada je krásná i v zimním období, návštěvníci mohou obdivovat jedinečné výhledy na panorama Prahy a procházku završit návštěvou vinotéky sv. Klára. Ta je otevřena od pondělí do pátku od 13.00 do 17.00 hodin a o víkendech a ve svátek od 11.00 do 17.00 hodin. Vybírat lze ze široké nabídky vín či z kolekce matolinových pálenek, chutnat budou dvojnásob v příjemném prostředí u hořícího krbu. V otevírací době zahrady je k dispozici rostlinné bistro Botanická na talíři, kde je možno si pochutnat na sezonní nabídce ovocných smoothies, na lahodných raw dezertech, vegetariánském občerstvení a výborné kávě. Každého jistě potěší výhled na Ornamentální zahradu. Od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 není vstup do venkovních expozic botanické zahrady zpoplatněný. Užijte si podzimní a zimní čas v náručí přírody! Otevírací doba zahrady v období vánočních svátků Venkovní expozice, Denně 9-16 Skleník Fata Morgana 24.12.2019 9-14 25.12. – 29.12.2019 9-16 30.12.2019 zavřeno 31.12.2019 9-16 1.1.2020 9-16 Vinotéka sv. Klára 24.12.2019 11-15 25.12. – 26.12.2019 11-17 27.12. – 30.12.2019 13-17 31.12.2019 zavřeno 1.1.2020 zavřeno Kořeny osobností Dlouhodobý celoroční projekt v areálu Botanické zahrady hl. m. Prahy Více než devět desítek osobností poctilo v uplynulých deseti letech Botanickou zahradu hl. m. Prahy svou návštěvou, aby podpořily projekt Kořeny osobností, v jehož rámci dochází ke spojení vzácného přírodního bohatství s těmi největšími postavami současného světa. Projekt má připomínat budoucím generacím nejen jedinečné dědictví přírody, ale také to nejlepší, co dokázal člověk, ať již v oblasti kulturní, sportovní, či vědecké. Slavné osobnosti, které se na projektu Kořeny osobností podílejí, patří k těm, ke komu s úctou a obdivem vzhlížíme, stejně jako s respektem vnímáme krásu přírodního dědictví pražské botanické zahrady. Pro děti je hrdinou Hurvínek či postava Krtečka, pro sportovní fandy Josef Masopust nebo Pavel Nedvěd, pro jiné spisovatel Ivan Klíma, režisér Miloš Forman či architektka Eva Jiřičná a řada dalších. Všechna tato velká jména budete mít možnost potkat na Stezce osobností a díky nim s celou svou rodinou formou jedinečného zážitku poznat a obdivovat poklady rostlinné říše. Prostřednictvím projektu Kořeny osobností si totiž svou cestu k vzácným rostlinám a stromům najdou děti i jejich rodiče. K dnešnímu dni se do projektu zapojilo již 99 známých osobností. V letošním roce si svůj strom vysadil Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy, Ester Ledecká, snowboardistka a alpská lyžařka, a český lezec Adam Ondra. 14. srpna se k nim připojil také legendární Čtyřlístek a jejich autor Jaroslav Němeček a herečka Alena Vránová. Podzimního sázení se ujali naši váleční veteráni, plk. Pavel Budinský, brig. gen. Václav Kuchynka a letec RAF Tomáš Lom.
Čas načtení: 2020-06-11 17:30:23
Zahrady brněnských vil Tugendhat a Löw-Beer jsou konečně propojené
Nový turniket spojuje zahrady vil Tugendhat a vily Löw-Beer. Přestože obě zahrady vil významných brněnských židovských rodin tvořily původně jeden celek, byly donedávna rozděleny plotem. Lidé si tak konečně mohou pohodlně prohlédnout obě zahrady. Práce na jejich propojení zpomalil archeologický nález dlážděné cesty z 19. století. Uprostřed svahu mezi vilou Tugendhat a Löw-Beer funguje nově nový turniket, díky němuž lze překonat oplocení. Vilu Tugendhat vlastní město Brno, spravuje ji prostřednictvím Muzea města Brna a její zahrada je součástí placených prohlídkových okruhů, zatímco vilu Löw-Beer vlastní Jihomoravský kraj, spravuje ji Muzeum Brněnska a její zahrada je volně přístupná jako veřejný park. Situaci komplikoval také status vily Tugendhat jakožto památky UNESCO. Návštěvník, který má zakoupenu jakoukoliv vstupenku na prohlídku vily Tugendhat, může nyní zavítat do zahrady vily Löw-Beer, zde navštívit kavárnu Café Löw-Beer a pohodlně se vrátit do zahrady vily Tugendhat. Ke zpětnému vstupu stačí čárový kód na vstupence. Stejně tak návštěvník přicházející od Lužánek může ve vile Löw-Beer zakoupit vstupenku do zahrady vily Tugendhat, která platí i na výstavy v jejím technickém podlaží. Provoz turniketu navazuje na otevírací dobu obou vil: od března do října od 10 do 18 hodin a od listopadu do února od 10 do 17 hodin. Kolem svahu nad lužáneckým parkem vznikla vůbec první brněnská vilová kolonie. Roku 1860 zde byla postavena vila Karla Kaisera a roku 1862 vila stavitele Josefa Arnolda, která je od loňska ve správě Muzea města Brna a čeká na rekonstrukci. V roce 1904 si v této lokalitě na tehdejší ulici Sadová-Parkstrasse (dnes Drobného) nechal průmyslník Moriz Fuhrmann postavit secesní vilu dle návrhu vídeňského architekta Alexandra Neumanna. K vile náležel i svažitý pozemek, který sahal až nahoru k ulici Černopolní. „V roce 1913 vilu koupil Alfred Löw-Beer. Horní část pozemku později věnoval své dceři Gretě, která zde s manželem Fritzem Tugendhatem nechala mezi lety 1928 a 1930 postavit vlastní vilu podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe,“ přibližuje spojení mezi oběma vilami a rodinami vedoucí Vily Löw-Beer v Brně Vladimír Březina. Zahrada vily Tugendhat tvoří přírodní rámec stavby. „Genius loci akcentovaný výhledem na historické panorama města inspiroval Ludwiga Miese van der Rohe k jedinečné kompozici, kdy vilu navrhoval podle průhledů na brněnské dominanty. Oproti tomu zahrada je intimním prostorem, v němž má hlavní roli pouze příroda. Na návrhu zahrady, zejména trvalkových záhonů, se podílela brněnská zahradní architektka Markéta Müllerová,“ vysvětluje ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá. Zahradě zůstal parkový charakter se vzrostlými stromy a zatravněnou loukou v duchu tzv. „betonte Leere“, tedy zdůrazněné prázdnoty; zachována zůstala i cestní síť z 19. století. Ta byla navíc důvodem prodloužení prací na propojení zahrad: byla totiž objevena krátká část cesty s cihlovou dlažbou. Cesta vznikla okolo druhé poloviny 19. století a pravděpodobně souvisela s existencí objektu tzv. celnice, případně se zahradními úpravami na pozemku vily Löw-Beer. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2026-04-20 15:36:00
LIKO-S otevírá vertikální zahrady i domácnostem
Slavkov u Brna (Vyškovsko) 20. dubna 2026 (PROTEXT) - Rodinná firma LIKO-S spouští značku Grow Vertical a přes nový e-shop otevírá svůj systém pro vertikální zahrady také koncovým zákazníkům. Řešení, které bylo dosud spojené především s profesionálními realizacemi zelených stěn a živých fasád, si nově mohou lidé pořídit i pro balkony, terasy, zahrady nebo interiéry.Grow Vertical navazuje na dlouhodobé know-how společnosti LIKO-S v oblasti živých staveb a přenáší zkušenosti z větších projektů do dostupnějšího formátu pro domácí a hobby využití. Nový e-shop nabídne systém PlantBox přímo zákazníkům v Česku a na Slovensku."Grow Vertical pro nás není jen nový e-shop. Je to další krok v tom, jak otevřít profesionální řešení pro vertikální zahrady i menším projektům a domácnostem. Tím, že PlantBox vyrábíme v Česku, máme zároveň větší kontrolu nad kvalitou i dalším rozvojem celého systému," říká Jan Musil, CEO LIKO-S.PlantBox je patentovaný modulární systém pro vertikální zahrady a živé stěny. LIKO-S jej vyrábí v České republice z recyklovaného materiálu. Systém je navržený tak, aby byl robustní, snadno sestavitelný a dlouhodobě spolehlivý. Díky integrované zásobě vody a promyšlenému rozvodu vláhy navíc zjednodušuje péči o rostliny a umožňuje dostat více zeleně i tam, kde není místa nazbyt.Systém se dá využít pro okrasné rostliny, pokojovky, balkonovky, bylinky i další venkovní výsadbu podle umístění. Hodí se jak do interiéru, tak do venkovních prostor, kde může být dekorativním i praktickým prvkem zároveň. Vertikální zahrada navíc umožňuje pracovat se zelení i na menší ploše a proměnit běžný balkon, terasu nebo stěnu v živý prvek.Za značkou Grow Vertical stojí LIKO-S, česká rodinná firma ze Slavkova u Brna, která se více než 30 let věnuje vývoji a výrobě stavebních systémů. V posledních letech zároveň výrazně rozvíjí segment zelených staveb, živých fasád a vertikálních zahrad. Nový projekt tak představuje další krok v přibližování profesionálních zelených řešení širšímu publiku.Fotky jsou ke stažení zde:https://drive.google.com/drive/folders/1FvDXLcY2Cmff4aXcfzA6-BVV0u7N5hkd?usp=sharing Redakční tip, článek Proč si lidé zamilovali vertikální zahrady je ke stažení zde:https://docs.google.com/document/d/1emnwc2mUonknb7uei4pBfBtQawp95Tg0/edit?usp=sharing&ouid=104627290179696396332&rtpof=true&sd=true O Grow VerticalGrow Vertical je nová značka skupiny LIKO-S zaměřená na vertikální zahrady a zelená řešení pro domácnosti i menší projekty. Staví na zkušenostech LIKO-S v oblasti živých staveb a přináší systém PlantBox v dostupnější podobě pro běžné použití.O společnosti LIKO-SLIKO-S je česká rodinná firma ze Slavkova u Brna, která se více než 30 let věnuje vývoji a výrobě stavebních systémů. Vedle interiérových řešení a kovovýroby v posledních letech výrazně rozvíjí také segment zelených staveb, živých fasád a vertikálních zahrad. Zdroj: LIKO-S www.liko-s.cz ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
Čas načtení: 2025-08-22 17:47:23
Jak na smoothies z letních a podzimních plodů: Využijte bohatství srpna a září
Jak na smoothies z letních a podzimních plodů: Využijte bohatství srpna a září redakce Pá, 08/22/2025 - 17:47 Nápoje a Koktejly 1 - 1000 Kč Lehké 10 až 30 minut Klíčová slova: smoothie z podzimního ovoce a zeleniny smoothie z dýně smoothie z ovoce ze zahrady smoothie ze zeleniny ze zahrady Tipy Používejte zralé sezónní plody, ideálně z trhu nebo vlastní zahrady – mají plnou chuť a více živin. Nebojte se kombinovat ovoce se zeleninou – sladké ovoce zjemní zemitou chuť řepy či celeru. Přidejte zdravé tuky – lžička lněného semínka, chia nebo ořechového másla zvýší vstřebávání vitamínů. Smoothie ihned spotřebujte – čerstvost je základ, skladováním ztrácí na živinách i chuti. Užijte si podzim plný chutí, barev a vitamínů – ve sklenici smoothie! Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Sezónní ovoce a zelenina, které dozrávají v srpnu a září Ovoce: Jablka – bohatá na vlákninu, vitamin C a antioxidanty. Hrušky – sladké, šťavnaté, podporují trávení. Švestky – plné vitamínů skupiny B a antioxidantů. Maliny, ostružiny, borůvky – dozrávají ještě v srpnu, výborné do smoothies i mrazáku. Hroznové víno – sladké, šťavnaté a plné přírodních cukrů. Aronie (černý jeřáb) – skvělý zdroj vitamínů a posilovač imunity. Zelenina: Mrkev – plná betakarotenu, dodá smoothie krásnou barvu i sladkost. Červená řepa – detoxikační zázrak, výrazná chuť i barva. Celer řapíkatý i bulvový – pro lehkou svěží chuť a detox účinek. Dýně – bohatá na vlákninu a betakaroten, ideální i do teplých smoothie. Okurka – hydratační a osvěžující, skvělá do kombinací. Tipy na podzimní smoothie kombinace 1. Jablečno-mrkvové smoothie s kurkumou 1 jablko 1 střední mrkev ½ banánu (pro krémovitost) kousek čerstvé kurkumy nebo špetka mleté 150 ml vody nebo jablečné šťávy Skvělý start do dne – osvěžující a lehce kořeněné. 2. Hruškovo-švestkové smoothie se skořicí 1 hruška 3 švestky ½ jablka špetka skořice 100 ml rostlinného mléka (mandlové, ovesné) Chutná jako tekutý štrůdl – sladké a voňavé. 3. Řepové smoothie s malinami ½ menší červené řepy (předvařené nebo syrové) 1 jablko ½ banánu hrst malin (čerstvé nebo mražené) 150 ml vody nebo kokosové vody Detoxikační bomba a krásně sytá barva! 4. Podzimní zelené smoothie ½ okurky hrst špenátu nebo polníčku 1 jablko 1 stonek řapíkatého celeru šťáva z ½ citronu zázvor podle chuti voda dle potřeby Skvělé na pročištění a posílení imunity. 5. Dýňovo-hroznové smoothie s vanilkou ½ šálku pečené nebo vařené dýně (např. hokkaido) hrst hroznového vína (bez semínek) ½ banánu špetka vanilky 100 ml rostlinného mléka Krémové, výživné a voňavé smoothie na chladné ráno. Přidat komentář zdroj foto Fruit Dessert Food - Free photo on Pixabay text redakce Srpnové a zářijové dny přinášejí bohatou úrodu ovoce a zeleniny, které jsou ideální nejen pro zavařování či pečení, ale i pro přípravu zdravých a výživných smoothies. Tyto osvěžující nápoje vám dodají energii, posílí imunitu a přirozeně pročistí organismus – ideální kombinace pro přechod z léta do podzimu.
Čas načtení: 2022-07-28 07:53:27
Zahradní altán se stane chloubou vaší zahrady
Pokud přemýšlíte nad vhodným stavením, které zastřeší zahradní posezení, není nic jednoduššího než investovat do moderního altánu. Exteriérovému prostoru totiž dodává na jedinečnosti, navíc má celoroční využití. V následujících řádcích vám prozradíme výhody zahradního altánu. [...] Příspěvek Zahradní altán se stane chloubou vaší zahrady pochází z Harmonie design
Čas načtení: 2020-12-09 12:36:39
Kniha Dveře do zahrady ukazuje mnohoznačnost vztahu člověka ke zvířeti i k přírodě
Při prvním pohledu na útlou knížku básnířky a prozaičky Lydie Romanská Dveře do zahrady, knížku krátkých příběhů, se zdá, že je určena spíše dětskému čtenáři. Nasvědčuje tomu i vnější úprava Petra Nováka, obálka v několika odstínech zelené s květinovým motivem, podobně i ilustrace doprovázející text. Lze říci, že jde o knihu, která se obrací k dospělým i větším dětem. Hrdinkou příběhů je autorka v roli vypravěčky a její literární postavy jsou zvířata větší i menší, rostliny, motýli, ptáci, kočky i psi, jak si je pamatuje z dětství i z doby pozdější. A hlavně jak je dnes pozoruje proskleným dveřmi svého domu na okraji Ostravy. I v té nejobyčejnější každodennosti dokáže Romanská najít poezii, zápletku, pointu… Ať už jde o sýkorku uhelníčka, která ji vždy vítá na cestě, zatímco ostatní ptáčci trpělivě čekají, jak píše na jednom místě a na jiném s názvem A kdeže v městě bažant? – odpovídá: Ale ano, zrovna za mými dveřmi. (…) Bylo to v zimě. Venku sněhu po kolena (…). Moje skleněné dveře, to je jako spuštěný televizní film. Příběhy zvířátek i těch větších, myšky zmoklé jako myš, nebo kočky, mourka Micici, se kterým byly útrapy, dává Romanská do zábavných, vážných i dojemných souvislostí. Schopnost neustále se tázat je pro dětství příznačná, pro dospělého ale velmi vzácná. Dospělí mívají raději své odpovědi než otázky, a proto je možná i vztah člověka k přírodě a zvířatům, záležitostí často i politickou. A nikoliv primárně citovou. Lydie Romanská však dokáže ve svém malém příběhu čtenáře nejen pobavit, ale i zneklidnit, načrtnout napětí, dodnes jí bolí smutný osud, který potkal její fenku Ťapku, se kterou si hrávala v dětství. (…) prostě jednoho dne k nám přišel myslivec a nebohou Ťapku si odvedl neznámo kam. (…) Nikdo mi neřekl, kam Ťapku odvedl, a co se s ní stalo. Dneska se domýšlím a plakala bych. Člověk a zvíře jsou si blízcí, jak říká významný francouzský filozof Alain Finkielkraut: Člověk a zvíře jsou bratranci a sestřenice. A ve společném knižním rozhovoru s neméně významnou myslitelkou Elisabeth de Fontenay, která jeho slova potvrzuje, připomíná, že člověk a zvíře mají mnoho společného, i zvířata jsou schopna: la mélancolie, la tristesse, l´ennui, zádumčivosti, smutku i nudy… (Alain Finkielkraut, Elisabeth de Fontenay, Des hommes et des bêtes, éditions du Tricorne, 2000). A já už jen dodávám, že ten, kdo nepoznal zkušenost vztahu se zvířetem, vzájemnou lásku, přišel v životě o mnoho… Už dávno to tvrdil i slavný Sigmund Freud, když v rozhovoru svěřil svému pacientovi, později příteli Smiley Blantonovi: Cit, který chováme ke psům, je stejný cit, jaký chováme k dětem: má stejnou hodnotu. Ale víte, čím se přece jen liší? (…) Není v něm nic ambivalentního, nesetkáváme se v něm s žádným odporem. (Marie Bonapartová, Topsy, les raison d´un amour, Petite Bibliothèque, 2004). Pro úplnost jen dodávám, že Freuda po dlouhou dobu jeho života doprovázel jeho milovaný čau-čau Jo-Fi, dárek od princezny Marie Bonapartové, zakladatelky francouzské psychoanalýzy. A ti dva o lidské duši věděli věru hodně… Kratičké příběhy Lydie Romanské jsou pestré, vystihují rozmanitost i mnohoznačnost vztahu člověka ke zvířeti i k přírodě, ať už jde o zachráněnou makrelu, o slet modrásků na louce pod Železnými horami nebo o příhodu s putíkem, půvabnou sůvičkou, nočním ptákem, jsou to motivy, které se vracejí znovu a znovu, a čtenář na stránkách té útlé knížky potkává něco z nostalgie. Lydie Romanská ve své knize Dveře do zahrady dobře ví, že příroda není žádný zázrak techniky, ale pomalé nalézání, ustavičné objevování, souhra souzvuků. I měřítko pro krásu. A jak napsal Václav Větvička ve svém doslovu: Přírodou nemusí být prales Mionší nebo na Boubíně, ale třeba i malá zahrádka, kousek od rušné ulice. Lydie Romanská, Dveře do zahrady, Bondy 2020, doslov napsal Václav Větvička {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-23 01:55:40
Navrhování zahrady s ohledem na principy Feng Shui: Harmonie a energie ve vašem zeleném ráji
Feng Shui, tradiční čínský koncept, nezahrnuje pouze zařizování interiérů domů, ale také ovlivňuje způsob, jakým vnímáme a využíváme vnější prostory, jako jsou zahrady. Navrhování zahrady s ohledem na principy Feng […] Příspěvek Navrhování zahrady s ohledem na principy Feng Shui: Harmonie a energie ve vašem zeleném ráji pochází z Príma receptář.cz
Čas načtení: 2024-03-19 02:10:11
Rytí zahrady je velmi důležité: Víte, kdy a jak se má provádět?
Rytí zahrady je jedním z klíčových prvků péče o zahradu, který může výrazně ovlivnit její vzhled, zdraví a produktivitu rostlin. Správné rytí má potenciál vylepšit estetiku zahrady, podporovat zdravý růst […] Příspěvek Rytí zahrady je velmi důležité: Víte, kdy a jak se má provádět? pochází z Príma receptář.cz
Čas načtení: 2024-05-06 19:30:57
Recenze Segway Navimow i108E: ideální chytrá sekačka pro běžné zahrady
Segway Navimow i108E je optimální chytrá sekačka pro menší a středně velké zahrady V základu nabízí VisionFence kamerku s přísvitem, pro orientaci není potřeba natahovat žádný drát Oproti řadě H je menší, lehčí a má nepatrně menší záběr sečení, pořídíte ji okolo 32 tisíc Kč V loňském roce se na českém trhu začaly prodávat chytré robotické sekačky Segway Navimow a mezi uživateli rychle získaly na popularitě. Já sám jsem až doposud s maximální spokojeností používal nejvyšší model Segway Navimow H3000E, jehož podrobnou recenzi si můžete přečíst zde. Loňská řada H je ale primárně určena spíše pro větší zahrady. „Háčkové“ sekačky mají větší tělo, širší záběr sečení (21 cm), lepší výdrž a díky dvojici samostatných motorů zvládnou pracovat v terénu se sklonem až 45 % (24 °), nicméně je u nich také nutné počítat s vyšší pořizovací cenou. Přečtěte si celý článek Recenze Segway Navimow i108E: ideální chytrá sekačka pro běžné zahrady
Čas načtení: 2024-10-24 10:40:39
Jak zabavit děti o podzimních prázdninách?
Jak zabavit děti o podzimních prázdninách? redakce Čt, 10/24/2024 - 10:40 Zábava Klíčová slova: jak zabavit děti na podzim Jak trávit čas na podzim podzimní procházky podzimní zábava podzimní hry Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Pro nejmenší dobrodruhy je ideální vyrazit na procházku do lesa. Sbírejte barevné listí, kaštany a žaludy a doma z nich tvořte úžasná zvířátka, panáčky nebo obrázky. Děti si zamilují také hry na zahradě, jako je skrývačka nebo honička. A pokud bude pršet, můžete si doma postavit stan z deky a přečíst si pohádku. Mladší školáci už mají větší zájem o poznávání světa. Vyrazte s nimi na výlet do zoologické zahrady, botanické zahrady nebo na hrad. Děti si užijí také dlabání dýní, pouštění draků, procházky po naučných stezkách nebo sbírání hub (samozřejmě pod dohledem zkušenějšího houbaře). Teenagerům už často nestačí klasické dětské hry. Nabídněte jim aktivnější způsob trávení volného času. Vyrazte společně na kolo, in-line brusle nebo skateboard. Pokud máte v okolí nějakou lezeckou stěnu, určitě to stojí za vyzkoušení. Pro milovníky adrenalinu jsou tu také různé adrenalinové parky. A co by nemělo chybět při žádném podzimním odpoledni? Samozřejmě teplý čaj, domácí koláč a společná hra. Můžete si zahrát deskové hry, karty nebo si vyprávět strašidelné příběhy. Tipy pro rodiče: Plánujte společně: Zapojte děti do plánování aktivit. Uvidíte, že se na ně budou mnohem více těšit. Buďte flexibilní: Počasí se může rychle změnit, proto mějte připravenou alternativu. Využijte místní akce: Většina měst a obcí pořádá v podzimních měsících různé akce pro děti, jako jsou lampiónové průvody, dýňové slavnosti nebo tvořivé dílny. Nezapomeňte na bezpečnost: Při všech aktivitách dbejte na bezpečnost dětí. Několik tipů na podzimní výlety po České republice, které by mohly zaujmout celou rodinu Klidná krása přírody: Šumava: Projděte se podél zlatavých bučin, navštivte Modravu a její okolí nebo se vydejte k Černému jezeru. Krkonoše: Vychutnejte si výhledy z hor, navštivte Špindlerův Mlýn nebo se projděte po některé z mnoha naučných stezek. Beskydy: Objevte krásy Beskyd, navštivte Pustevny a užijte si výhledy na okolní krajinu. Český kras: Projděte se údolím Berounky, navštivte Koněpruské jeskyně nebo se vydejte na Karlštejn. Historická města a zámky: Český Krumlov: Projděte se malebnými uličkami, navštivte zámek a užijte si atmosféru tohoto UNESCO města. Telč: Prohlédněte si náměstí s barevnými domy, navštivte zámek a užijte si klidné prostředí. Kroměříž: Objevte zahrady a zámky, které patří na seznam UNESCO. Olomouc: Projděte se historickým centrem a navštivte katedrálu svatého Václava. Aktivity pro celou rodinu: Zoologické zahrady: Navštivte zoologickou zahradu v Praze, Ostravě nebo Dvoře Králové. Technické muzeum: Objevte svět vědy a techniky v Národním technickém muzeu v Praze nebo v jiných regionálních muzeích. Bobová dráha: Vyzkoušejte si jízdu na bobové dráze, například v Harrachově nebo Špindlerově Mlýně. Aquaparky: Pokud bude počasí nepříznivé, navštivte některý z mnoha aquaparků po celé České republice. Přidat komentář foto pixabay.com text redakce Podzim je roční období plné barev, vůní a příležitostí k zábavě. Dlouhé dny se pomalu zkracují, stromy se barví do zlatavých a červených odstínů a příroda se připravuje na zimní spánek. Pro děti je to období plné objevování a dobrodružství. A právě podzimní prázdniny jsou ideální dobou na to, strávit společný čas s rodinou a užít si vše, co nám příroda nabízí.
Čas načtení: 2026-01-05 12:05:00
Šanghaj 5. ledna 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - DCK Tools, profesionální značka elektrického nářadí společnosti Dongcheng, dnes oznámila uvedení nové řady zařízení pro péči o trávníky a zahrady na evropský trh. Portfolio zahrnuje robotické sekačky třetí generace určené pro malé trávníky u rodinných domů, lehkou sérii venkovního elektrického nářadí o 20V pro časté údržbové práce a sekačky s nulovým poloměrem otáčení pro velkoplošné komerční použití. Nové produkty mají za cíl poskytnout nákladově efektivní řešení pro péči o trávníky a zahrady na baterie pro všechny situace, a to jak pro rezidenční, tak pro profesionální uživatele.Nově oznámené robotické sekačky na trávu třetí generace, řada TERRAINA E, jsou optimalizovány pro malé zahrady u rodinných domů. Modely jsou určeny pro trávníky o rozloze až 500 nebo 800 metrů čtverečních a zachovávají inteligentní sekání a stabilní výkon, přičemž lépe podporují každodenní údržbu a plánované sekání v kompaktních prostorech. Ve srovnání s modely druhé generace DCK pro trávníky o rozloze až 1 000 nebo 2 000 metrů čtverečních klade nová řada důraz na cenovou dostupnost a praktičnost a poskytuje vyšší hodnotu pro uživatele s malými zahradami, aniž je ohrožena výkonnost.DCK také představí novou řadu venkovního elektrického nářadí o 20V, která zahrnuje nůžky na větve, řetězovou pilu s horní rukojetí, miniřetězovou pilu, foukač listí, strunovou sekačku a nůžky na živý plot. Řada 20V, která je určena jako lehký doplněk k 58V systémům značky pro profesionální a náročné úkoly, podporuje časté, detailní aplikace na krátkou vzdálenost. Společné rozhraní baterií a nabíjecí systém napříč elektrickým nářadím DCK 20V umožňuje kompatibilitu napříč platformami, zjednodušuje správu napájení a pomáhá snižovat celkové náklady na vlastnictví.Pro velké komerční prostředí, jako jsou parky, golfová hřiště a areály správy nemovitostí, rozšiřuje DCK svou nabídku o sekačky s nulovým poloměrem otáčení, které poskytují vysoce efektivní sekací výkon a dále posilují komerční řešení značky v oblasti péče o trávníky.Rozšířená řada posiluje nabídku venkovního elektrického nářadí společnosti DCK, podporovanou ekosystémem baterií s duálním napětím, který zvyšuje flexibilitu a posiluje profesionální pozici značky.„Uvedení tohoto produktu na trh představuje nejen významné rozšíření našeho portfolia produktů pro venkovní použití, ale také hlubší zavádění naší strategie ekosystému baterií. Díky nabídce pokrytí všech scénářů a sdílených bateriových platforem umožňujeme evropským uživatelům přístup k efektivním, ekologickým a spolehlivým řešením pro péči o trávníky a zahrady flexibilnějším a úspornějším způsobem," uvedla Stella Su, marketingová manažerka společnosti DCK pro Evropu a Severní Ameriku.Nové produkty budou k dispozici u autorizovaných distributorů DCK po celé Evropě. Společnost DCK bude i nadále podporovat inovace s cílem dodávat profesionální a spolehlivé elektrické nářadí a řešení venkovního elektrického nářadí uživatelům po celém světě.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2854216/2026_DCK_New_Product_Portfolio.jpg KONTAKT: Stella Su, stella@dck-tools.com
Čas načtení: 2020-11-07 08:49:15
Jaké výhody má umělý trávník a vertikální zahrady
V současné době se lidé snaží co nejvíc přiblížit k přírodě, jejím zdrojům a snaží se dostatk alespoň kousek přírody do víru velkoměsta. Jedna z možností je vertikální zahrada, která nahrazuje tradiční zahradu nebo park. Jedná se o dokonalý krajinářský design, který se dá využít a realizovat rovněž v interiéru… Číst více... The post Jaké výhody má umělý trávník a vertikální zahrady first appeared on Podzimní dekorace.
Čas načtení: 2020-11-17 00:00:00
9 tipů na podzimní údržbu zahrady
Podzim je za dveřmi, a proto je načase zamyslet se nad podzimní údržbou zahrady. Připravili jsme pro vás krátký přehled toho, jak byste o zahradu měli v podzimním období pečovat, aby byla na zimu řádně připravena a na jaře mohla opět ožít. Nezapomeňte na podzim zahradu zazimovat Údržba zahrady je ...
Čas načtení: 2020-04-08 12:27:15
Nejpůsobivější parky a tajné zahrady v Londýně
Autor článku: Adéla Barošová Angličané jsou na své parky a zahrady náležitě hrdí a musím uznat, že zahradnické umění mají opravdu „zmáknuté“ na jedničku. Pokud je hezky, rozhodně doporučuji navštívit některé z těchto míst v Londýně. St James´s Park Kde? Mezi Buckinghamem a Westminsterem. Proč? Umělé jezero se spoustou vodního ptactva, květinové záhony, výhled na London Eye ze střechy [...] Příspěvek Nejpůsobivější parky a tajné zahrady v Londýně pochází z MAGAZÍN VELKÁ BRITÁNIE
Čas načtení: 2020-07-18 18:29:14
Carmen Kornová: Konec starých časů (ukázka z knihy)
Carmen Kornové je za svou Ságu jednoho století o osudech čtyř hamburských přítelkyň od roku 1919 až do přelomu století označována za „německou Ferrante“. Na podzim loňského roku vešel česky první díl této trilogie Dcery nové doby, odehrávající se od roku 1919 do prosince 1948. Přítelkyně Henny, Käthe, Ida a Lina, narozené kolem roku 1900, prožily Výmarskou republiku, ekonomickou depresi, vzestup nacistů, brutální pronásledování Židů, druhou světovou válku a první poválečné roky do měnové reformy. Ve druhém svazku Konec starých časů autorka sleduje své hrdinky v průběhu let 1949 až 1969 – v časech ekonomického zázraku a rock'n rollu. Ve druhém díle trilogie Carmen Kornové sledujeme další osudy přítelkyň Henny, Käthe, Idy a Liny, narozených kolem roku 1900 v Hamburku. Hlavní hrdinky se nacházejí na prahu padesátky. Mají za sebou složité životní zvraty, do nichž se promítal nástup fašismu a dvě světové války. Po měnové reformě v roce 1948 se Německo konečně probouzí k životu a přichází hospodářský zázrak. Henny pokračuje v práci porodní asistentky a pomáhá na svět poválečné generaci, jíž snad bude dopřáno začít život v nových časech. Ida, od dětství obklopená přepychem, se konečně provdala za svou velkou lásku, Číňana Tiana – po narození dcery Florentiny se zdá být štěstí dokonalé. V manželství to však začíná skřípat. Přívrženkyně reformní pedagogiky Lina už nepracuje jako učitelka, společně s družkou Louise vede knihkupectví pojmenované v upomínku na židovského lékaře Kurta Landmanna. Přítelkyně stále netuší, co se stalo s Käthe, kterou v roce 1945 zatklo gestapo. A pokud žije, proč se jim neozve? Autorce se prostřednictvím hrdinek podařilo přesvědčivě zachytit bouřlivá poválečná desetiletí, kdy tzv. Bonnskou republiku udržuje v napětí stavba Berlínské zdi, procesy s nacistickými zločinci, Karibská krize a studentské nepokoje. Po celou dobu vzdává poctu Hamburku, kde se odehrává většina děje. Ukázka z knihy BŘEZEN 1949 Psí štěkot zněl z takové blízkosti, že Theo přistoupil k oknu a podíval se do zahrady. Tam nebylo po jaru ani potuchy, měli za sebou ledovou zimu a první březnové dny cestu k jaru dosud nenašly. Jen vrabci cvrlikali v holém javoru a nenechali se rušit ani hlubokým psím hlasem. Rušila snad jeho? Doga patřila sousedům, kteří se počátkem roku nastěhovali do vedlejšího domu. Příjemní lidé, příbuzní zesnulého předchozího majitele. V těchhle dobách bylo velké štěstí, když měl člověk nad hlavou téměř nepoškozenou střechu. Štěstí pro něj. Pro Hennyina syna Klause, který u něho žil. I pro rodinu odvedle. Ne. Thea Ungera nerušil štěkot, i když dosud se žádnými psy nikdy nežil, ani ve venkovském Duvenstedtu, kde vyrůstal, ani v letech manželství s Elisabeth tady v Körnerově ulici poblíž Alstery. Přitom by se nějaký elegantní pes k ženě, s níž byl ženatý čtyřiadvacet let, velice hodil. Opakovaně se zabýval myšlenkou, že vůbec není pozdě na nové začátky, proč si tedy nevzít do domu trochu rozruchu a štěkotu? Vždyť právě ticho bylo tím, co Thea rušilo. To se pak dovnitř vplížily stíny a vyprávěly o těch, kteří zde už nebyli. Nyní však vnikl do tohoto odpoledne další nápadný zvuk. Vysoké zatroubení automobilu, takřka fanfára. Theo odstavil sklenku na stolek vedle koženého křesla. Na chodbě potkal Klause, který sešel ze svého pokoje v horním poschodí, aby otevřel domovní dveře. „Senzační fáro,“ prohodil Klaus. „Jen se na něj podívej. Právě zastavilo před námi.“ Když Theo uviděl z auta vystupovat Garutiho, sotva věřil vlastním očím. Alessandro Garuti zestárl jako oni všichni, ale přesto to byl stále ještě onen důvěrně známý vynikající zjev. „La brava,“ řekl Garuti a pohladil kryt motoru staré alfy romeo, která ho dopravila ze San Rema přes Nice, Lyon a Alsasko až do Hamburku. „Una sorpresa.“ Celý rozesmátý došel k Theovi a objal ho. Také Ital konstatoval, že se jeho starý přítel sotva změnil, bylo to jejich první poválečné setkání. Připadalo mu však nezvyklé nevidět vedle Thea stát Elisabeth. I když Garuti z telefonátů dávno věděl, že Thea opustila již v létě 1945 a odešla s jedním anglickým kapitánem do Bristolu. Nyní stál vedle Thea mladý muž, díky němuž jeho přítel nežil tak osaměle. Klaus. Velice krátké a rázné jméno. Alessandro Garuti miloval němčinu, ale občas mu připadala poněkud jednoslabičná. Rodolfo mu znělo, jako by je zazpíval. Rudi. Jeho syn a dědic. Garuti vstoupil do jednopatrové městské vily s vikýřovými okny a s růžovým loubím u vchodu. Jak bylo příjemné to všechno znovu vidět. Minulý rok dosáhl sedmdesátky a doufal, že bude žít ještě dlouho, aby si užil mír. Teprve v roce 1940 se dozvěděl, že je otcem už dávno dospělého syna. Rudi válku přežil, byl však ještě prigioniero di guerra a seděl v ruském zajetí v táboře na Urale. Kéž by se už konečně vrátil. „To je skutečně překvapení, Alessandro. Očekávali jsme tě až v květnu, ne teď v chladném předjaří,“ prohodil Theo, když ve třech vstoupili do salonu. „Já jsem to déle prostě nevydržel. Z Německa se mi možná podaří navázat kontakt s Rudim.“ Theo Unger si říkal, že si penzionovaný diplomat a bývalý kulturní atašé italského vyslanectví v Berlíně dělá příliš velké naděje, mlčel však a místo toho na uvítanou naléval dobře temperované lehké červené víno od řeky Áry. K smutným pravdám dospívají dost brzy. Také Rudiho žena Käthe a její matka Anna jsou od konce války nezvěstné. Byly dny, kdy se Theo obával, že se Henny mýlila, když se domnívala, že na Silvestra loňského roku zahlédla svou přítelkyni za oknem tramvaje linky 18. Käthe totiž nebyla k nalezení. „Tak vy máte psa,“ prohodil Alessandro Garuti, který přešel k oknu a díval se do zadní zahrady. Theo a Klaus přistoupili blíž a nestačili se divit. Doga tam stála na jednom záhoně a vrtěla ocasem. Dokázala snad přeskočit přes ty vysoké keře? „Goliáši,“ ozval se hlas ze sousední zahrady. Pes se na ně ještě jednou ohlédl a vydal se na zpáteční cestu keři zimostrázu. Vypadalo to, že si tam Goliáš vybudoval trvalý průchod. „Il cane ha sorriso,“ řekl Garuti. Ten pes se usmíval. Henny měla tuto březnovou neděli službu na porodním sále. Dnes se rodili samí chlapci, jeden z divů poválečné přírody. Mužské pokolení se ze všech sil snažilo nahradit velké ztráty, které utrpělo na bitevních polích všech zemí. Henny Lührová vložila maličkého do matčiny náruče. První seznámení, než se novorozenec dostal do místnosti pro kojence. V těchto okamžicích bývaly ženy často příliš vyčerpané, ale mnohé nechtěly človíčka, kterého právě přivedly na svět, vůbec vrátit. Domácí porod sice vytvářel důvěru mezi oběma stranami mnohem rychleji, ale skrýval také větší rizika. Její matka Else ji porodila ještě doma, Hennyinu otci tenkrát v kuchyni samým rozčilením vypadla z ruky cukřenka. „Tak to bude holka,“ řekla porodní bába a vzala z kamen hrnec s horkou vodou. Hennyina dcera Marike přišla naproti tomu na svět v roce 1922 na klinice Finkenau, jejíž porodnice měla již tehdy výbornou pověst. A také Klaus se o devět let později narodil zde. Teď však přicházela na svět nová poválečná generace, již – doufejme – čekal vstup do trvale mírových časů. Henny krátce pohlédla na velké hodiny na stěně porodního sálu. Směna jí brzy skončí, a pak bude moct vzít bramborový salát z ledničky v kuchyňce sesterny a odjet ke Klausovi a Theovi. Žádná oklika přes Schubertovu ulici, kde opět žila u matky od chvíle, kdy byl její vlastní byt zničen za nocí plných náletů v červenci 1943. Kdyby se tam na chvíli zastavila, Else by si zase stěžovala, že s ní nechce strávit večer. Sedmnáctiletý Klaus měl vlastní pokoj v Theově domě. Theo by byl rád, kdyby se také Henny hned přistěhovala, jenže ona nechtěla aspoň jednou v životě nic uspěchat. Vždyť všechno probíhalo až příliš rychle. Především láska. Viděla, že Gisela bere novorozeného chlapce, aby ho odnesla do pokoje kojenců. Plodové lůžko vyšlo už po deseti minutách, komplikace se daly sotva očekávat, ale aby měla Henny úplnou jistotu, bude Gisela matku ještě půldruhé hodiny sledovat. Tato mladá porodní asistentka Henny čímsi připomínala její kamarádku Käthe, i když měla Gisela Suhrová poněkud narudlé blond vlasy a také pihy. Podobala se jí nejspíš tím, že byla taky ztřeštěná. „Chodící odmluva“, tak nazval před mnoha lety mladý doktor Unger Käthe, když se začínala společně s Henny učit porodní asistentkou na klinice Finkenau. Včera zahlédla, jak Gisela nechala ve své nákupní tašce zmizet kus mýdla značky Sunlicht. Mýdlo bylo přece majetkem kliniky, jenže Gisela si zřejmě nevšimla, že ji někdo pozoruje. ¨ Käthe dříve kradla nahoře v kuchyňce soukromého oddělení čokoládové vločky a malé balíčky s porcí másla. Henny o tom celá léta věděla, a přesto mlčela. Ne. Na Silvestra se nemýlila. I když si to Theo stále myslel. Käthe v té tramvaji byla a setkaly se očima. Jenže Henny nestihla do vozu nastoupit, ten okamžik byl příliš překvapivý a znamení k odjezdu už dávno zaznělo; dodnes jí to zvonění zní v uších. Bezmocný běh za tramvají po mokrých kočičích hlavách, ale vůz linky 18 už Mundsburský most opustil. „Halucinace,“ namítal Theo. „Halucinace vzniklá z naděje.“ Ale Henny stále ještě viděla úlek v Kätiných očích. Nejednalo se o žádný smyslový klam. Proč se její přítelkyně lekla, když se konečně zase jednou viděly? Od svých sedmi let se vzájemně provázely životem. Proč za ní Käthe po tom nečekaném setkání nepřišla? Proč se skrývá? V celém Hamburku nebylo po Käthe ani stopy. Mezitím uplynuly leden, únor a třináct dní března. Myšlenka, že Käthe přežila nejen Neuengamme, ale po evakuaci koncentračního tábora také pochody smrti, zpočátku v Henny vyvolala úchvatný pocit štěstí. Nyní se však ozýval jen zmatek a také předtucha, kterou si nechtěla připouštět. Dveře se otevřely, Gisela se vracela s doktorem Geertsem do porodního sálu. „Můžu vás svézt, Henny? Jedu do Winterhude a mohl bych vás vysadit na rohu Körnerovy ulice.“ Geerts tu působil již dlouho, téměř tak dlouho jako Theo, který už celá léta patřil k vedoucím lékařům, i když měl zřejmě malou šanci stát se šéfem kliniky. Možná proto, že nevěřil na hierarchie. „Odkud víte, že chci právě tam?“ zeptala se Henny. „To je jen takové tušení,“ odpověděl Geerts s úsměvem. Hennyina tvář ve studeném větru zčervenala, třebaže pěší cesta k Theovu domu byla krátká. Kdyby neabsolvovala větší část cesty v Geertsově novém fordu, zanechalo by toto předjaří v jejích řasách jinovatku. Klaus ji uvítal u dveří a vzal od ní klíče. „Máme hosta, mami,“ hlásil. „Z Itálie přijel Alessandro Garuti.“ A tu už vstoupil do chodby Theo, pomohl Henny z kabátu, vzal ji za ruku a dovedl do salonu. Garuti vstal a přešel k ní. Je to poněkud trapný okamžik, když je člověk zcela překvapivě představen velkému ctiteli první Theovy manželky, vždyť Elisabeth měla proti ní mnohem větší lesk a eleganci. Distingovaný signor Garuti, který tu před Henny stál, však byl Rudiho otec a tchán jeho Käthe, a to ji zbavovalo rozpaků. Elisabetinu ruku by byl nejspíš políbil, ale Henny byla ráda, že tu její pouze pevně stiskl a potřásl jí. Srdečné a vřelé přijetí. Hned měla pocit, že je Alessandro Garuti přitažlivý, Garuti, který jí tolik připomínal Rudiho. Kéž by taky ten byl zase s nimi. Když se pak posadili ke stolu a jedli, vzápětí přišla řeč na Rudiho, Käthe a Annu. O letmém setkání onoho časného silvestrovského večera Garuti věděl. „Předpokládám, že jste neopomněli žádné oficiální místo v tomto městě,“ řekl a vzpomínal na den, kdy navštívil matriku hamburské čtvrti Neustadt, aby si prohlédl rejstřík porodů ročníku 1900, a dozvěděl se tak o narození svého syna – a také o úmrtí Rudiho matky Therese. „Oběhli jsme všechny místní úřady,“ ujistil ho Klaus. „Nikde není hlášená. Ani v okolí Hamburku,“ dodal Theo. „A proto si taky nemohla vyzvedávat žádné potravinové lístky,“ připomněla Henny. Jak by tak mohla Käthe přežít? Každý mlčky hleděl do svého talíře. „Käthe byla v tramvaji.“ Hennyin hlas zněl jako zapřísahání. „Je vůbec momentálním velitelem města Hamburku Henry Vaughan Berry?“ zeptal se Garuti. „Ty ho znáš?“ Theo se na Garutiho překvapeně podíval. „Jeden můj starý přítel s ním studoval v Cambridgi. To bylo ještě před první válkou, ale dlouho spolu zůstali ve spojení.“ „Co by měl Berry asi vědět?“ zajímal se Klaus. „Paglie,“ povzdechl si Garuti. „Nic než stébla.“ Else Godhusenová si ten tip přečetla v Kluge Hausfrau, Chytré hospodyni, plátku, který jí obchodník přistrčil přes prodejní pult. Nic nestál a byly v něm samé zajímavé věci. Taky rada, jak lze překonat osamělost, když člověk sedí večer doma sám. Prostě se chovat, jako kdyby měl přijít na návštěvu čínský císař. Upravit se. Přes voskované plátno natáhnout ubrus. Pak vzít k svátečnímu nádobí jednu z broušených sklenek. Pozvednout sklenku s rýnským vínem za čtyři marky pětadevadesát a sníst ruské vejce se lžičkou kaviárové náhražky. A člověk sedí sám, říkala si Else a zlobila se kvůli majonéze na své hedvábné halence. Nepomáhalo ani rádio, které by si člověk měl zapnout, a dokonce ani pestrý večer v Severozápadním německém rozhlase. I když to vysílání vytvořil Thies, manžel její vnučky Marike. Nyní jí bylo jedenasedmdesát a už čtyřiatřicet let byla vdovou. Válečnou vdovou. Těch teď bylo zase hodně, a tentokrát kromě toho i válečných nevěst. Takové hloupé slovo. Jako kdyby se chtěly provdat za válku, nikoli za Angličana nebo Američana. Else vstala a vzala ze skříňky mýdlo. Nejlepší bude, když si halenku svlékne a vezme si zástěru. Ty další tipy z Chytré hospodyně byly užitečnější. Dubová kůra proti omrzlinám. Nebo návod na košili pro chlapce. Ale na uvedené míry byl teď Klaus moc velký. Bylo už dlouho po desáté, a Henny pořád nikde. Ten doktor Unger je fajnový pán, ale poměr, který ti dva mají, se nedá nazvat slušným. Dříve se lidé hned vzali. Ani od Henny se jí to nelíbí. To, že Klaus bydlel u doktora, místo aby spal u ní na skládacím lehátku v obývacím pokoji, bylo určitě dobré a pěkné, a Klaus se taky od chvíle, kdy měl vlastní pokoj, mnohem líp učil. Jenže rodina má být přece pospolu, vždyť mnozí jíní přebývají ve sklepních doupatech, kde táhne, a taky to vydrží. Else Godhusenová drhla mastnou skvrnu a byla při tom čím dál nevrlejší. Možná by pomohl koňak. Ale ne té halence, ta už brzy visela mokrá na ramínku. Else odešla do obývacího pokoje a vzala ze skříně koňakovou sklenku, příjemné ovzduší tohoto večera se nemělo zcela vytratit. Nalila si jaksepatří a vrátila se ke kuchyňskému stolu. Kde jen ta Käthe je, Henny ji přece viděla. V bytě Laboeových teď žila rodina, která přišla o byt po náletu. Ženy-uprchlice už odtáhly dál. Else vrtěla hlavou. Napadal ji už jen Ernst, muž, s nímž se Henny rozvedla. Taky taková novota. Rozvod. Proč se ta Käthe neohlásí? Ví přece, kde může Henny hledat. Else si nalila ještě sklenku koňaku. A tu jí před očima vyvstal obrázek z ledna 1945, jak stál Ernst u okna a neustále se díval naproti k Laboeovým. Jenže jak by to mělo souviset s Kätinou nepřítomností? Symfonie hrůzy v prvních dnech evakuace z tábora. Chladné hlasy příslušníků SS. Hoďte sebou, pakáži proklatá. Výstřely z pistole. Šourání bot těch, kdo ještě měli boty, často jen kusy dřeva pevně přivázané k noze. Postupné umlkání zbědovaných během tohoto pochodu. ¨ Za nekonečných nocí viděla Käthe před sebou silnici jako dlouhou šedivou stuhu beznaděje. Zůstaly tam poslední síly, její duše potom už sotva existovala. A přesto se jí podařilo se z této strašidelné družiny vzdálit. Vklouzla do příkopu u silnice, schovala se ve křoví, aby se později, když se průvod vězňů na své cestě do záchytného tábora Sandbostel už dostatečně vzdálil, ve tmě doplížila k boudě, která stála osamělá v pusté krajině. Pokus o přežití. Kdesi mezi Hamburkem a Brémami. Käthe se zasmála chabým chraplavým smíchem, kterému přivykla. Proč se celý ten přízrak dnes večer znovu objevil? Protože přišla o práci, doktor byl odhalen a zatčen? Lékař, který pomáhal ženám zbavit se nechtěných dětí. Jméno své asistentky neprozradil. Ještě ne. Od porodní asistentky k pomocnici andělíčkáře. Rudi. Kdybys to věděl, obracel by ses v hrobě. Jenže kde je pohřbený? Někde v Rusku? Před branami Berlína? Naděje, že by byl ještě naživu, si nedělala. Na jaře 1948 se ještě jednou obrátila na vyhledávací službu. Tam však o něm neměli žádné informace. Jen se překvapeně dívali, že Käthe tam nechtěla nechat své jméno ani adresu. Žádné iluze. Z iluzí člověk jen onemocní. Ne. Rudi už nežije. I když seděla v zahradním domku sama, rozmáchla se ke gestu, kterým by to podtrhla. Šálek se zbytkem kávové náhražky přitom Käthe smetla ze stolu. Střepy jen shrnula nohou. Nesbírat žádné střepy. Zranění není čím lepit ani léčit. Hennyina tvář za oknem tramvaje. Co dělala na Silvestra na mostě? Vzpomínala na Luda, kterého tam přejeli? Měla přece Ernsta, s tím byla jistě někde v suchu. Ernst, ten udavač. Henny o tom věděla. Od ledna 1945 si tohle Käthe říkala pro sebe, jako kdyby tato slova byla modlitebními korálky. „S tebou jsem hotová, Henny.“ Nahlas to vyslovila ve své chatce. Hlasitě a sama. Jen nedovolit, aby se vzedmula touha. Po Rudim a Anně – a už vůbec ne po Henny. ¨ Käthe vstala a oblékla si druhý svetr. Jak je ten březen studený. Ale i ten přežije. Přežívat zimu uměla dobře. Nejprve bydlela na jednom říčním člunu, který kotvil u Dove Elbe, jednoho z hamburských ramen Labe. Byl to spíš vrak než jisté obydlí. Zdálo se, že člun nepatří nikomu, možná se jej jeho majitel vzdal nebo byl už dávno mrtvý. Je ironií osudu, že koncentrační tábor Neuengamme byl tak blízko. Skoro nadosah. „Viděla jsem tvou prádelní šňůru,“ řekla žena, která na počátku Kätiny první hamburské zimy stála na bažinaté louce u břehu. „Měla bych pro tebe něco lepšího. K bydlení, myslím.“ „Proč právě pro mě?“ ptala se Käthe, když ji žena vedla k zahradnímu domku. Nedaleko od člunu, ve čtvrti Moorfleet. „Protože já se teď stěhuju k Helmutovi,“ vysvětlila žena. „Ale ty mi drž tu chatu obsazenou, kdyby to náhodou nevyšlo. Nevypadáš na to, že bys člověka podvedla.“ Poté už Käthe o té ženě, která si říkala Kitty, nic neslyšela. A teď chytli doktora při činu. Znamenalo to vězení a odnětí povolení působit jako lékař. A s těmi sáčky, v nichž pro sebe vždycky našla bankovky, byl taky konec. Käthe neměla tušení, jak by to mělo jít dál. Možná prostě skoncovat se životem. Naposled hovořil s Elisabeth začátkem ledna, popřál jí šťastný nový rok, pověděl jí o Hennyině zážitku na mostě. Proč se mu stále ještě pokaždé ve chvíli, kdy se uskutečnil rozhovor s Bristolem, rozbušilo srdce? Jejich vztah přece už dávno přešel v nezávazné přátelství. „Něco nového o Käthe a Rudim?“ ptala se Elisabeth. „Ne,“ odpověděl Theo. „A jak se vede vám?“ „Velmi dobře. Užíváme si, že máme Jacka.“ Jacka? „Kdo je Jack?“ zeptal se. „Oh sorry, Theo. Zapomněla jsem se o tom zmínit. Jack k nám přišel v únoru. Je to foxteriér.“ Co mu chtěli všichni ti psi říct? Vůbec nebylo nutné pořizovat si vlastního. Goliáš, ta doga, ráno zase jednou navštívil jeho zahradu. „Tak foxteriér,“ řekl Theo. Myslel by si, že se k Elisabeth hodí spíše ratlík. Útlý, s dlouhými údy. „Proč jsi během našeho manželství nikdy neřekla, že bys měla ráda psa?“ „V Anglii je to mnohem běžnější. A kromě toho jsme ty a já nežili v časech, kdy by se rodina zvětšovala.“ Ano, to má pravdu. Skutečnost, že Elisabeth byla závislá na tom, aby nad sebou cítila Theovu árijskou ochrannou ruku, jejich manželství spíš škodila. „Alessandro je v Hamburku,“ řekl Theo. „Doufá, že odtud snáz naváže kontakt s Rudim.“ „Naznačil to při našem posledním rozhovoru.“ Ti dva byli tedy ve spojení, ale o tom se Garuti nezmínil. Možná to pro něj byla samozřejmost. „Srdečně ho ode mě pozdravuj,“ požádala Elisabeth. „Poor Alessandro. I hope so much that both of them will return.“ Bylo vzácné, že vypustila z úst takovou větu. Ovšem Elisabeth Bernardová, rozvedená Ungerová, prostě začínala být Angličankou. „Lituješ toho, tati?“ „Ani za mák,“ odpověděl Joachim Stein a láskyplně se na svou dceru podíval. Bylo mu jedenaosmdesát, a přesto našel odvahu, aby dům v kolínské Rautenstrauchstrasse předal do jiných rukou. Prodej z něho udělal zámožného muže, když nyní německá marka zajistila stabilní měnu. „A ty chceš své peníze skutečně vrazit do našeho knihkupectví?“ „Co se to s tebou děje, Louise? Jsi přece jinak velká mecenáška. V dávání, stejně jako v braní,“ rozesmál se. Louise si prohlížela profil svého otce, impozantní nos, jehož velikost po něm zdědila. Vypadal jako starý Říman, ač Kolíňan už po mnoho generací. Byl téměř bez vlasů, díky čemuž jeho hlava vypadala ještě výraznější. Vzpřímený jako svíčka stál Stein u balustrády Lombardského mostu a díval se naproti k promenádě Jungfernstieg. Na okamžik vypadal smutně. Joachim Stein přitom vůbec nemyslel na dům v Lindenthalu, v němž žil dlouho se svou ženou Grete. Nemyslel ani na to, že Grete přišla o život při jednom z náletů na Kolín. Viděl jen, že příliš mnoho z tohoto světa stále ještě leží v troskách. Tím líp, že také sám při obnově pomáhá. „Dělá mi starost, že nemyslíš dost na sebe.“ „To, co tady dělám, je ryzí egoismus,“ namítl Stein. Linu, Louisinu dlouholetou životní družku, měl ze srdce rád. Taky Momme, jejich obchodní partner, se mu líbil. Vše hovořilo pro to, aby vstoupil jako mecenáš do knihkupectví Landmann, které by tím znovu povstalo, větší a modernější, v domě poškozeném válkou na Husím trhu. Nevyčítala snad Grete dost často svému muži, profesoru filozofie, že sedí ve věži ze slonové kosti? Teď byl Joachim Stein přímo v centru života. Malý byt v Hartungstrasse, ležící mezi čtvrtí Grindelviertel a ulicí Rothenbaumchaussee, už důvěrně znal, zničený Hamburk mu nebyl o nic cizejší než jeho vybombardované rodné město. „Je příliš pozdě na nové začátky, Jo,“ řekl mu jeho starý přítel a domácí lékař. Ale co. „Pořídit čtecí stolky,“ radil Louisin otec, „k nimž se zákazníci mohou uchýlit při první četbě jako v knihovně.“ „Na to chybí místo,“ namítla Louise. „Tak stojací pulty. Jako v posluchárně.“ To není špatný nápad. Uvidíme, co tomu řeknou Lina a Momme. Nějaký inventář možná ještě zbýval ve sklepích škol, z nichž zdaleka ne všechny dokázalo město obnovit. Louise však tušila, co na to Lina řekne. Jen nic starého. Možná dokonce ještě ohořelého. Lina toužila po vykročení do nového. Považovala za správné, když se prázdné stěny domů strhávaly a místo nich se tam stavěly nudné domy s cihlovou fasádou. Stojící průčelí domů v ulici Immenhof mohla chvátajícího chodce snadno pomýlit. Hned tady za rohem dříve bydlela Linina švagrová Henny. Na balkonech ještě stála košťata. Železná zábradlí, na nich zaschlá zeleň – klematis, břečťan. A za nimi všechno prázdné. Opravdu se ty domy nedaly zachránit? Nové za starými zdmi? Louise se divila sama sobě. Že právě ona dává přednost zachování toho, co bylo. Přitom se k minulému nikdy nepoutala. „A teď si vypijeme koktejl,“ navrhl Joachim Stein a přestal se rukama opírat o balustrádu Lombardského mostu. „Nebo jsi tomu odvykla?“ „Ani za mák,“ přiznala Louise. „A kde tedy?“ „Pokud to pro tebe není příliš daleko, tak v Dammtorstrasse ve vinárně L’Arronge.“ „Právě jsem znovuobjevil daleké cesty,“ zažertoval její otec, „na nichž se dá ještě ujít mnoho kroků.“ Spisovatelka a novinářka Carmen Kornová (1952) je dcerou hudebního skladatele Heinze Korna a dětství strávila v Kolíně nad Rýnem. Po studiu žurnalistiky na škole Henriho Hannena pracovala jako redaktorka pro časopis Stern, později také pro časopis Die Zeit. Zároveň se začala věnovat psaní knih, je autorkou mnoha kriminálních románů, za něž získala několik ocenění, a knih pro děti. Již čtyřicet let žije v hamburské čtvrti Uhlenhorst, ve které se usadila a jejíž historií se dlouhodobě zabývá. Carmen Kornová je vdaná za novináře a překladatele Petera Christiana Hubschmida a má dvě dospělé děti. Z německého originálu Zeiten des Aufbruchs, vydaného nakladatelstvím Rowohlt Verlag GmbH v Reinbeku roku 2017, přeložila Zlata Kufnerová, 464 stran, nakladatelství Prostor 2020, první vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-01 11:05:00
Host Dopoledne pod Ještědem: Vilma Kollmanová: zahradnice, tvůrkyně přírodních zahrad
Téma: Přírodní zahrady. S koncem zimy se začínáme těšit na čas, kdy zavítáme na zahrady a zahrádky, a zaboříme ruce do hlíny. Stejně je na tom i Vilma Kollmanová, která už více jak dvacet let nejenom navrhuje, ale i tvoří přírodní zahrady. Hodinu před polednem se dozvíme, v čem jsou výjimečné a jak se dají pěstovat květiny i zelenina bez pomoci chemie.
Čas načtení: 2024-03-25 18:01:06
Aranžace zahrady pro odpočinek a relax
Plánování Vegetace: Klíčovou součástí plánování relaxační zahrady je výběr vhodných rostlin, které přispějí k příjemné atmosféře. Uvažujte o výběru rostlin s jemnými květy a příjemnou vůní, jako jsou levandule, růže nebo mátové rostliny. Levandule nejen dodá zahradě nádhernou vůni, ale také přiláká motýly a včely, což může přispět k biodiverzitě vašeho zahrádky. Kromě toho zvažte […] Článek Aranžace zahrady pro odpočinek a relax se nejdříve objevil na Magazín Žena.
Čas načtení: 2024-06-04 11:32:25
ABStore.cz – kvalitní vybavení vaší dílny, zahrady, domu, společnosti i obce
Není roční doba, ve které bychom nemohli dělat nic kolem údržby domu, zahrady či práce v dílně. Právě teď na podzim budete možná potřebovat várnice k přepravě teplého čaje na stavbu, kde zatím nemáte elektřinu, ale dělníci nebo vy sami zde potřebujete pracovat. Anebo se vám budou hodit profi hliníkové žebříky, díky nimž snadno posbíráte letošní úrodu […] The post ABStore.cz – kvalitní vybavení vaší dílny, zahrady, domu, společnosti i obce appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2024-06-18 14:06:27
Kameny představují oblíbenou součást okrasné zahrady
Pokud se soustředíte na budování okrasné zahrady, jistě přemýšlíte, nad nejrůznějšími prvky, ze kterých byste poskládali úchvatný celek. Možností je spousta, není problém zapojit i svoji představivost. V dnešním článku přinášíme jeden tip, který by neměl chybět naprosto v žádné okrasné zahradě – není jím nic jiného, než přírodní kámen! Kdo by to byl řekl, […] The post Kameny představují oblíbenou součást okrasné zahrady appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2024-07-16 14:49:20
Vířivka a zahradní dekorace: Jak sladit vířivku s celkovým designem zahrady
Výběr správné vířivky pro vaši zahradu je klíčový krok, který ovlivní nejen váš komfort, ale i celkový estetický dojem z vaší zahrady. Při výběru vířivky byste měli zvážit několik důležitých […] Příspěvek Vířivka a zahradní dekorace: Jak sladit vířivku s celkovým designem zahrady pochází z Príma receptář.cz