Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-06-07 07:08:55

Kia slaví 5 milionů vyrobených vozů na Slovensku. Jubilantem byla hybridní Sportage

Výrobní závod značky Kia na Slovensku slaví výrobu více než pěti milionů vozů, což je milník, který podtrhuje úspěch značky díky důslednosti a inovacím. Jako jubilejní pětimiliontý vůz byl pro zákazníky na Slovensku vybrán hybridní model Sportage. Z pěti milionů vozů vyrobených v Tepličce nad Váhom připadá více než 2,5 milionu na modely Sportage, které […]

Čas načtení: 2022-06-16 09:07:36

Maďarský poprevratový revizionizmus

Prezidentka Maďarska Katalin Nováková sa po stretnutí s Kelemenom Hunorom, lídrom Demokratického zväzu Maďarov v Rumunsku, vyjadrila, že reprezentovanie všetkých Maďarov považuje za svoju prioritu, pričom pre ňu to, či niekto žije vnútri, či mimo hraníc, nepredstavuje rozdiel. Pripomenula tak smutne slávny 32 rokov starý výrok maďarského premiéra Józsefa Antalla, že ako ministerský predseda krajiny s desiatimi miliónmi obyvateľov by sa chcel vo svojej duši i v pocitoch stať ministerským predsedom 15 miliónov Maďarov. Znamenal symbolické znovuoživenie veľkomaďarského nacionalizmu s jeho trianonskou traumou. V oficiálnej maďarskej poprevratovej politike Antall naštartoval revizionistické tendencie. S odvolaním sa na to, že „tretina maďarstva žije mimo územia Maďarska“ Antallova vláda v roku 1990 formulovala záväzok „presadzovať právo na sebaurčenie Maďarov v susedných štátoch,“ hoci v žiadnom medzinárodnom dohovore nebolo zakotvené právo príslušníkov národnostných menšín „na sebaurčenie“. Zato právo národa na sebaurčenie sa podľa platných medzinárodných dokumentov mohlo presadzovať „až do odtrhnutia“… Nasledovali vyjadrenia predstaviteľov maďarskej vládnej koalície, že treba „uvažovať o vytvorení nového mierového poriadku“ a o opätovnom rokovaní o trianonských dohodách. Aj to, že v roku 1995 sa skončí platnosť Jaltskej dohody a že „sa tým potvrdí niečo, o čom sme vždy hovorili, že je to nespravodlivosť, ktorá nás postihla“. Ešte i to, že maďarské hranice neboli v Trianone uzavreté so Srbskom či Slovenskom a že uzavretie medzištátnej zmluvy medzi Maďarskom a Ukrajinou, ktorá obsahovala garantovanie hranice, nemôže byť precedensom pre zmluvy s ostatnými susednými štátmi. O Slovensku ako o Felvidéku K spochybňovaniu platných hraníc treba pridať požiadavky maďarskej strany na zrušenie tzv. Benešových dekrétov. Mali takisto skrytý revizionistický zámer a ostali „evergreenom“ maďarskej politiky až dodnes. O Maďaroch žijúcich v Slovenskej republike maďarskí politici hovorili a stále hovoria ako o felvidéckych a o Slovensku ako o Felvidéku. Toto označenie sa spolu s ukazovaním máp Veľkého Uhorska a vyjadrovaním nespokojnosti s mierovými zmluvami po prvej a druhej svetovej vojne stalo ich stabilnou politickou výbavou. Predstavme si na chvíľu, že by to isté robili nemeckí politici… Na Slovensku tak zákonite došlo k rôznym obranným reakciám založeným na spomienkach na predvojnové a vojnové obdobie. Veď presadzovanie kolektívnych práv Maďarov a Nemcov pod zámienkou, že sú utláčaní a majú sa vrátiť do Maďarska a do Nemecka, bolo hlavným faktorom rozbitia demokratickej prvej ČSR a prológom druhej svetovej vojny. Slovensko prišlo v dôsledku Viedenskej arbitráže o pätinu svojho územia s 854 217 obyvateľmi, z ktorých vyše 270 tisíc boli Slováci, a bolo pripojené k územiu horthyovského Maďarska. Na Slovensku, kde bol ešte v živej pamäti obrázok vodcu maďarskej menšiny Jánosa Esterházyho, ako víta Miklósa Horthyho v anektovaných Košiciach, preto vyvolalo veľké obavy v roku 1993 pompézne znovupochovanie bývalého vládcu Maďarska do rodnej zeme. Na polooficiálnom pohrebe vysielanom v priamom televíznom prenose sa zúčastnila polovica maďarskej vlády a 50 tisíc priaznivcov Horthyho. Veľkomaďarský nacionalizmus Maďarská politika sa usilovala všetky slovensko-maďarské spory, ktoré kvôli týmto a ďalším revizionistickým tendenciám vznikli, internacionali­zovať. Presviedčala európsku a svetovú verejnosť, že príslušníci maďarskej národnostnej menšiny v SR sú objektom veľkého útlaku a prenasledovania, že na Slovensku zvíťazil nacionalizmus a smeruje na Balkán. O veľkomaďarskom nacionalizme založenom na oživovaní trianonskej traumy, sa, prirodzene, nehovorilo, ani o ťažkej situácii silno asimilovanej slovenskej menšiny v Maďarsku. Predstavitelia Maďarska tvrdili, že SR nechce maďarskej menšine garantovať medzinárodné štandardy ochrany. Medzi tie rátali aj kolektívne práva vrátane teritoriálnej autonómie, hoci Rámcový dohovor Rady Európy o ochrane menšín, ktorý SR akceptovala, bol dôsledne založený na rešpektovaní individuálnych práv príslušníkov menšín. Maďarsko sa pokúsilo v decembri 1992 zablokovať automatické nástupníctvo SR po ČSFR v Organizácii pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe a v roku 1993 zabrániť jej vstupu do Rady Európy pod zámienkou, že nerešpektuje menšinová práva. Politickí predstavitelia maďarskej menšiny na Slovensku mali rovnaké predstavy. Ich požiadavky na kolektívne práva vrátane teritoriálnej autonómie vyústili do zhromaždenia troch tisícov predstaviteľov miestnych samospráv maďarskej národnosti v komárňanskej športovej hale 8. januára 1994. Požadovali vytvoriť územný celok, v ktorom by bolo garantované, že väčšinu budú mať občania maďarskej národnosti a hlavným úradným jazykom bude maďarčina. Vo výzve Združenia miest a obcí Žitného ostrova 4. januára bol použitý termín tartomány, čo v preklade znamená dŕžava. Reakciou bolo zhromaždenie organizované Maticou slovenskou v Šuranoch, na ktorom maďarské požiadavky odmietli ako útok na mladú samostatnú slovenskú štátnosť, ako hrozbu jej územnej integrite. Veľkomaďarský nacionalizmus tak živil slovenský obranársky, ktorého prejavy sa potom vydávali za ospravedlnenie stupňovania a internacionalizácie maďarských požiadaviek. Duray: Umelý štátny útvar Na IV. zjazde hnutia Spolužitie (Együttélés) 27. februára 1994 jeho predseda Miklós Duray označil Československo za umelý štátny útvar. Vyhlásil, že princíp sebaurčenia je platný i pre národné spoločenstvá žijúce v početnej menšine. To podľa neho znamenalo, že maďarská národná (nie národnostná…) menšina na Slovensku má právo na vlastnú územnú samosprávu a autonómiu osobnú. Dokument schválený na zjazde požadoval spontánne formovanie území etnicky ohraničiteľných regiónov. Slovenskí Maďari označení za „praobyvateľov“, ktorým bolo doteraz „vnútené postavenie národnostnej menšiny“, mali získať svoj „pôvodný, národno-pospolitý status.“ Dokument požadoval inštitucionali­zovanú rovnocennosť slovenského národa a maďarského národného spoločenstva. Miklós Duray odmietol čerstvo prijatú slovenskú ústavu ako nevhodnú na založenie demokratického systému a spoločenský zmier. To sa nedalo vykladať inak ako snaha o federalizáciu SR. Najmä keď Duray odmietol čerstvo prijatú slovenskú ústavu ako nevhodnú na založenie demokratického systému a spoločenský zmier. Navzdory tomu, že slovenská ústava bola plne akceptovaná i Radou Európy ako štandardný dokument, podľa Duraya nebola v súlade s novým európskym hodnotovým usporiadaním. Pre svoje ciele požadoval hľadať medzinárodnú podporu na jej zmenu, najmä v Rade Európy. SR staval do svetla, že to ona odmietaním predstáv jeho strany vedie konfrontačnú a protieurópsku politiku. Od začiatku sa totiž všetky podobné maďarské požiadavky vydávali za naplňovanie európskych hodnôt a každé ich odmietanie za protieurópsky postoj a prejav nacionalizmu. Prelom v podobe zmluvy Hoci Maďarsko so skúsenou diplomaciou dobre ovládalo „hru na obeť“, jeho pokus na začiatku 90. rokov presadiť, aby veľmoci akceptovali „maďarský pohľad“ na národnostný problém v strednej Európe, neuspel. Francúzsky premiér Édouard Balladur s cieľom podporiť stabilizáciu stredoeurópskeho regiónu a jeho perspektívy v európskej integrácii inicioval Pakt stability. Jeho súčasťou sa stala aj Zmluva o priateľstve a dobrých susedských vzťahoch medzi Slovenskou republikou a Maďarskou republikou, podpísaná po zložitých vyjednávaniach premiérmi Gyulom Hornom a Vladimírom Mečiarom 19. marca 1995. Vystavila stop všetkým špekuláciám o eventuálnej úprave slovensko-maďarských hraníc v článku 3: „Zmluvné strany v súlade s princípmi a normami medzinárodného práva potvrdzujú, že rešpektujú neporušiteľnosť spoločných hraníc a vzájomnú územnú integritu. Potvrdzujú, že nemajú a ani v budúcnosti nevznesú voči sebe územné požiadavky.“ Prvýkrát v histórii maďarská vláda a maďarský parlament akceptovali hranice stanovené Trianonskou zmluvou a potvrdené Parížskou mierovou dohodou z roku 1947. Maďarská politika sa zameriavala na historicky zdedené citlivosti a zdôrazňovala to, čo nás rozdeľuje. Zmluva tiež vytvorila inštitucionálny mechanizmus na riešenie eventuálnych problémov a sporov štandardným vyjednávaním. V jej rámci funguje nielen zmiešaná komisia pre menšinové otázky, ale i ďalších 11 komisií, ktoré sa majú schádzať a riešiť aktuálne problémy. Základná zmluva mala nepochybne stabilizujúci účinok na naše bilaterálne vzťahy i pre celý stredoeurópsky región. Niekedy však dochádzalo k paradoxu – na multilaterálnych fórach sme vystupovali identicky alebo podobne, a v bilaterálnych vzťahoch to medzi nami iskrilo, lebo maďarská politika sa zameriavala na historicky zdedené citlivosti a zdôrazňovala to, čo nás rozdeľuje. Napríklad pravidelne sa 4. júna konali v Budapešti pochody maďarských extrémistov pred veľvyslanectvami Rumunska, Srbska a Slovenska, na ktorých sa otvorene požadovala nápravu údajnej trianonskej krivdy a vykrikovali sa rôzne urážky. Vrcholom bolo vystúpenie Mádla Maďarská diplomacia naďalej podliehala pokušeniu, že partnera je možné premeniť na „svoj obraz“ a „dokopať“ ho k zmene jeho stanovísk organizovaním medzinárodných nátlakových kampaní. Tie sa týkali predovšetkým postavenia maďarskej menšiny. Maďarsko neustávalo v úsilí zaviesť kolektíve práva príslušníkov maďarskej národnostnej menšiny. Vrcholom bolo vystúpenie maďarského prezidenta Ferenca Mádla v Európskom parlamente 22. októbra 2002, v ktorom povedal: „Želáme si udržať a posilniť vzťahy s Maďarmi žijúcimi v susedných krajinách. Kodanské kritériá stanovené pre kandidátske krajiny obsahujú rešpektovanie menšinových práv. Zistili sme, že Charta základných práv EÚ nedefinuje kolektívne práva menšín. Je potrebné, aby sa kolektívne práva garantovali relevantnými nástrojmi.“ Mádl požiadal o revíziu celého európskeho systému ochrany ľudských práv, ktorý vychádza najmä z Rámcového dohovoru Rady Európy na ochranu národnostných menšín, ktorý patrí k jej najkomplexnejším dohovorom. Pokúsil sa svoje ojedinelé prístupy k ochrane práv príslušníkov národnostných menšín vyplývajúce zo stále oživovanej trianonskej traumy univerzalizovať a nenápadne ich pretlačiť do celoeurópskej praxe. Počas prvej Orbánovej vlády v rokoch 1998 – 2002 došlo ku koncepčnej zmene v maďarskej „národnej politike“, ktorá bola od začiatku odpoveďou na nespracovanú históriu. Už v roku 1996 expert strany Fidesz na zahraničnú politiku Zsolt Németh vychádzajúc z idey nedeliteľnosti maďarského národa, ktorú treba všetkými prostriedkami revitalizovať, v lete 2000 napísal: „Keďže hranice maďarského štátu a maďarského národa nie sú totožné, pojem národného záujmu zastrešuje spoločné záujmy maďarského štátu a maďarských spoločenstiev za hranicami.“ Németh konštatoval, že k pôrodu smerujúci inštitucionálny dialóg „nemôže zrodiť nič iné než politickú reintegráciu maďarského národa bez zmeny hraníc.“ Tento blízky spolupracovník premiéra Viktora Orbána neskôr v septembri v televíznej diskusii vyhlásil: „Boli by sme radi, keby sme vedeli spracovať aj maďarskú trianonskú traumu. Nejestvuje iba menšinová trauma, ale celé maďarstvo má traumu Trianonu.“ Vyslovil nádej, že „by Slovensko mohlo byť reláciou, na ktorej možno dokázať, že jestvuje riešenie“. Za takéto riešenie vyhlásil „Európsku úniu, v ktorej sa hranice stanú imaginárnymi, v ktorej si prihraničné spoločenstvá kultúrne, jazykovo a z hľadiska regionálneho rozvoja vyjdú znovu v ústrety. Tomu hovoríme národné zjednotenie bez hraníc.“ Várhegy: Orbán už prekročil rubikon O necelý rok neskôr, 20. augusta 2001 (Deň sv. Štefana) zašiel Orbán v riešení trianonskej traumy ešte ďalej: „Dosiaľ znamenalo narodiť sa v Karpatskej kotline za hranicami Maďarska pre Maďarov trpký osud. Druhoradosť, opovrhnutie, vysmiatie. Teraz vykonáme znovuzjednotenie maďarského národa ponad hranice. Budúcnosť sa začala.“ Toto zavŕšenie národnej agendy a terapie trianonského komplexu, ktorú vniesol do maďarskej politiky Antall, vysvetlil vtedajší štátny tajomník ministerstva kultúrneho dedičstva a poslanec Fideszu Atilla Várhegyi v auguste 2001: „Tento proces sa zavŕši, keď každý Maďarský občan, ktorý žije mimo Karpatskej kotliny, dostane maďarské štátne občianstvo a keď každý maďarský občan dostane volebné právo.“ Rozdiel medzi Antallovou a Orbánovou politikou Várhegyi vysvetli tým, že Antall ešte nepokladal Maďarsko za dostatočne silné na vytvorenie inštitucionalizovaného 15milónového spoločenstva. Podľa neho Orbán už prekročil rubikon: „Dnes je celá národná politika o budovaní inštitucionalizovaného národného spoločenstva. Každý Maďar sa dostane (ak chce) do inštitucionalizovaného osobného vzťahu s maďarským štátom. Už to teda nebude otázkou duševného zväzku a pocitov, že čo má maďarský ministerský predseda spoločné s piatimi miliónmi Maďarov. Bude to inštitucionali­zovaný vzťah.“ Európa podľa Orbána Idea spájania národa ponad hranice, ktorá v okolitých štátoch vzbudzovala rôzne výhrady a reminiscencie, bola produktom širšej maďarskej koncepcie budúcnosti Európy. Podľa názoru Orbána z júla 2021 kým niekdajší francúzsky prezident Charles de Gaulle hovoril o Európe štátov a bývalý nemecký kancelár Helmut Kohl o Európe regiónov, „teraz my Maďari predkladáme na európsku diskusiu myšlienku, že budúca Európa má byť Európou spoločenstiev, zaznamenajúc pod tým i národné spoločenstvo. O tom hovorí zákon o Maďaroch žijúcich v susedných štátoch. To, čo je v zákone, patrí k hlavným európskym tendenciám.“ Pozadím týchto predstáv bolo presvedčenie o výnimočnom postavení Maďarska v Európe. Opozičný socialistický poslanec Csaba Sándor Tabajdi v apríli 2001 povedal, že „bez maďarských menšinových organizácií susedia Maďarska nemajú šance na integráciu.“ A veľavravne dodal: „To je taká situácia, po ktorej Maďarsko tak dlho túžilo.“ Orbán v júli 2001 označil Maďarsko „za súčasť hlavného európskeho prúdu“, čím dal najavo, že existujú krajiny, ktoré jeho súčasťou nie sú.“ Podľa Németha veci sa zmenili: „Nie my musíme vysvetľovať v Bruseli, ale tí, ktorí s nami nesúhlasia, musia zdôvodňovať svoje názory.“   Autor je bývalý politik a diplomat. Převzato z webu Pravda.sk.

Čas načtení: 2022-03-23 05:15:41

Asymetria v prístupoch k obnove federácie

Pred 30 rokmi vrcholili politické rokovania o novej podobe štátoprávnych vzťahov medzi Slovenskou a Českou republikou. Do histórie vstúpili ako putovanie po hradoch a zámkoch. Začali ich politické reprezentácie, ktoré vzišli z prvých demokratických volieb v roku 1990. Na Slovensku to bola vláda Verejnosti proti násiliu (VPN), Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) a Demokratickej strany (DS), v Česku Občianskeho fóra (OF). Tieto rokovania dostali časový limit dva roky do ďalších volieb. Bol výsledkom politickej dohody, že vzhľadom na revolučný prechod k politickému pluralizmu a očakávanú nestabilitu novovznikajúcich politických strán sa štvorročný volebný cyklus zavedie až po tomto prechodnom období. Dôkazom správnosti tohto predpokladu bolo štiepenie VPN, KDH i OF a vznik nových strán na ich pôdoryse. O tom, že vzťahy v ČSR sa budú musieť nanovo usporiadať, svedčili už diskusie o návrhu novej ústavy v rokoch 1988 – 1989. Tá verejná sa najmä v Literárnom týždenníku rozbehla v súvislosti s 20. výročím vzniku SR a ČR na základe federalizácie dovtedy unitárnej ČSSR. Viacerí jej účastníci požadovali, aby sa konečne prijali národné ústavy, ako to predpokladal ústavný zákon o čs. federácii. Pavol Kanis upozornil, že prestavba môže zanedlho odhaliť, že „viaceré dôsledne neriešené veci nie sú historicky nosné pre národ ako politický subjekt“, a konštatoval: „Právo na vlastný štát je prirodzeným právom národa.“ Vladimír Mináč povedal, že v dôsledku nevypracovania republikovej ústavy sa „vzďaľujeme slovenskej štátnosti“. Anton Hrnko napísal: „Slovenský národ má právo na vlastnú národnú štátnosť. Táto štátnosť ešte nie je dobudovaná." Jakeš a Indra boli proti V SNR sa 31. októbra 1989 prejavila bezprecedentným spôsobom nespokojnosť s koncepciou prijatia tzv. trojjedinej ústavy (federálna i slovenská a česká schválené spoločne vo Federálnom zhromaždení), ktorú pripravila komisia vedená ministrom bez kresla vlády ČSSR Mariánom Čalfom a ktorú presadzovalo Predsedníctvo ÚV KSČ. Generálny tajomník ÚV KSČ Miloš Jakeš a predseda Federálneho zhromaždenia Alois Indra republikové ústavy odmietali. Predsedníctvom ÚV KSČ neprešiel ani návrh na zmenu štátneho znaku, hoci nepredpokladal návrat k tradičnému trojvršiu s dvojitým apoštolským krížom. Časť poslancov SNR vyslovila otvorený nesúhlas s tzv. trojjedinou ústavou. Štyri z piatich výborov SNR sa postavili proti návrhu. Aj napriek tomu, že predseda SNR Viliam Šalgovič a Čalfa hrozili odbojným poslancom straníckymi trestami, pri konečnom hlasovaní sa za návrh vyslovilo 118 poslancov, šesť sa zdržalo a sedem bolo proti. So skaličenou podobou federácie však bola spokojná nielen vládnuca normalizačná politická garnitúra. Spokojný bol aj opozičný disent, ktorý tiež jednoznačne nadraďoval federálnu ústavu nad republikové, respektive vypracovanie republikových ústav ani nepožadoval. Jedinou výnimkou bol Ján Čarnogurský. Asymetria v prístupe k riešeniu štátoprávnych otázok v Čechách a na Slovensku teda bola prítomná ešte pred novembrom 1989. Signálom, že centralistická podoba federácie je neživotná, bol už vznik politických strán. V Prahe sa sformovalo OF a v Bratislave VPN a medzi týmito revolučnými hnutiami neboli vzťahy nadriadenosti a podriadenosti, ale neformálnej komunikácie. Na svojom mimoriadnom zjazde v decembri 1989 KSS odmietla byť naďalej oblastnou organizáciou KSČ. To viedlo k vzniku Federácie KSČM – KSS-SDĽ a po jednoznačnom prihlásení sa SDĽ k Socialistickej internacionále až k úplnému osamostatneniu sa ideologicky odlišných strán. KDH sa dohodlo s ČSL (Čs. strana lidová), že nebudú pôsobiť v druhej republike. Sociálni demokrati si založili vlastnú stranu – Sociálnodemokratickú stranu Slovenska a odmietli byť súčasťou jednotnej Československej strany sociálnodemokratickej (ČSSD). České politické strany, ktoré sa usilovali v súlade s tradíciou prvej ČSR pôsobiť aj na Slovensku, neuspeli. DS, najväčšia protikomunistická sila na Slovensku do roku 1948, zase nebola schopná preniknúť do Čiech. V demokratických podmienkach sa spomínaná asymetria v prístupoch k spoločnému štátu iba naplno prejavila. Pritom sa na ospravedlnenie ignorovania potreby urýchlene zavŕšiť budovanie slovenskej i českej štátnosti prijatím národných ústav a rekonštruovať federáciu na autentickú opäť argumentovalo ako v roku 1968 – protidemokratickým heslom „najprv demokratizácia, potom federalizácia“. Slovenská politika so širokou podporou verejnosti na rozdiel od českej dobudovanie slovenskej štátnosti prijatím národných ústav a štátnych symbolov ako základu nápravy federácie vzala vážne. Už 1. marca 1990 SNR pod predsedníctvom Rudolfa Schustera schválila zákon 51/1990 Zb. O používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a hymny. Následne SNR zriadila tzv. Plankovu komisiu pre prípravu Ústavy SR (predsedom bol prof. Karol Plank). Postupne vzniklo až deväť variantov ústavy od rôznych autorov, ale ani jeden z nich nemal šancu prejsť slovenským parlamentom. Asymetrické videnie problému v Česku O nič podobné v Českej národnej rade nebol záujem. Aj napriek tomu, že Václav Havel hneď v prvom pozdrave po 17. novembri prehratom z magnetofónovej pásky Slovákom demonštrujúcim na námestí SNP v Bratislave odkázal, že federáciu treba prebudovať na autentickú. O rozdieloch vo vnímaní federácie hneď po revolúcii Petr Pithart povedal: „Akási federácia tu, málo platné, bola. Avšak neautentická, kulisovitá, ,nefunkčnáʻ (Václav Havel). Na tom jedinom sa azda zhodli všetci. Čechom to neprekážalo, Slovákom veľmi.“ Český historik Jan Rychlík o príčinách odlišného prístupu k štátoprávnej otázke napísal: „V českom chápaní bolo Československo vlastne akýmsi českým štátom rozšíreným na východ. Preto Česi považovali za ideálny stav unitárny štát s jedinou vládou a jediným parlamentom. Vznik československej federácie v roku 1968 chápali Česi ako ústupok Slovákom, ako niečo z českého hľadiska zbytočné a nežiaduce.“ Podľa historika Dušana Kováča na českej strane sa Československo chápalo prevažne ako štát unitárny a českí občania bez problémov prijali aj novú, československú identitu. Na slovenskej strane prevažovalo chápanie štátu ako spojenia dvoch rozdielnych celkov. Historicky Slovensko nebolo súčasťou Českého kráľovstva, nepatrilo teda medzi krajiny pod českou korunou. Historicky i fakticky bolo toto chápanie opodstatnené a zodpovedalo realite. Tu pramenilo české nepochopenie pre hĺbku slovenských úsilí o ústavné zakotvenie slovenskej svojbytnosti a rovnoprávnosti s českým národom. Jednou z ilustrácií je, že v českých odborných kruhoch zapôsobilo ako bomba prvé číslo štvrťročníka Medzinárodné otázky, ktorého výkonným redaktorom bol Svetoslav Bombík. Už tým, že jeho titulok znel Slovensko-české vzťahy: minulosť, súčasnosť perspektívy. Vari prvýkrát sa v publicistike použilo opačné poradie národov tvoriacich spoločný štát. To vyprovokovalo seminár K aktuálnym otázkam česko-slovenských vzťahov začiatkom roku 1992 v pražskom Ústave medzinárodných vzťahov. Podľa svedectva Miroslava Mojžitu (v publikácii Kňažko-Demeš-Kňažko) minister medzinárodných vzťahov SR Pavol Demeš odmietol predsudky voči SR, ktoré sa v ČR objavovali, a zdôraznil, že čechoslovakizmus na Slovensku „v žiadnej podobe nerezonuje a vládne všeobecná vôľa proti tradične chápanej spoločnej štátnosti.“ V diskusii plnej dovtedy nevypovedaných faktov a argumentov Bombík na akési láskavé pochopenie českých partnerov pre emancipačné snahy slovenského národa, ktorý sa podľa nich oneskoril za podobným pohybom českého národa, zareagoval konštatovaním, že český národ dospel „na báze falošnej národnej identity, ktorou bol čechoslovakizmus, v rámci ktorého si české etnikum duchovne a politicky osvojilo celý česko-slovenský priestor. Slovensko však túto koncepciu neprijalo. Videné z Bratislavy to potom znamená, že nie Česi čakajú na dovŕšenie národnej sebarealizácie Slovenska, ale, naopak, Slováci čakajú, kým Česi svoju národnú identitu začnú politicky spájať s teritóriom Českej republiky, nie Česko-Slovenska. Pre Čechov táto skutočnosť znamená začať akoby odznova, stoja pred problémom predefinovať svoju národnú identitu, pretože pre nich je Česká republika viac-menej administratívnou záležitosťou. Takéto predefinovanie je nevyhnutné, ak chcú so Slovákmi budovať spoločný štát, ktorého rozhodnutia neustále vznikajú mechanizmom konsenzu medzi dvoma politicko-ekonomicky konštituovanými celkami.“ Koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart, do volieb v roku 1992 predseda vlády ČR, poznal liek na odstránenie spomínanej asymetrie: „Usudzoval som a usudzujem, že riešenie, ktoré by z českej strany uľahčilo dohodu, spočívalo práve v tom, že Česi sa prihlásia najprv k svojej, českej štátnosti, nie teda rovno k federálnej, a že sa takto stanú pre Slovákov dôveryhodnými partnermi, s ktorými bude potom možné hľadať narovnanie vzájomných vzťahov, a to podstatnou rekonštrukciou federácie ‚zdola‘.“ Výsledkom jeho úvah bola koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart bol však s týmto názorom na českej politickej scéne vo výraznej menšine. Dominantná časť politickej elity pokladala existenciu českých národných orgánov za nezmyslený, Slovákmi vynútený ústupok. Český premiér sa stal terčom ostrej kritiky, že ustupuje slovenským nacionalistom a separatistom apod. Anna Šabatová, ktorá analyzovala komentáre v piatich českých denníkoch, uvádza dobový neologizmus „pithartovskí vciťovatelia“, ktorým autor dokresľoval svoju nechuť k politikom, ktorí sa snažili o politiku rešpektujúcu slovenského partnera. Český premiér bol charakterizovaný ako „hlavný reprezentant českej politickej rozriedenosti, zmesi ‚vciťovania sa‘, bezzásadového ustupovania.“ Česká spoločnosť „predefinovania“ svojej identity nebola schopná. Spoliehala sa na svoju početnú prevahu oproti slovenskej a na svoju ekonomickú vyspelosť a z toho vyplývajúcu politickú silu. To je jedna z kľúčových príčin, prečo sa putovanie po hradoch a zámkoch skončilo v slepej uličke návrhu dohody z Milov, ktorý neriešil podstatu problému. Predsedníctvo SNR túto dohodu aj vďaka hlasu Milana Ftáčnika za SDĽ odmietlo 12. februára 1992 podporiť. Desať členov tohto orgánu bolo za, desať proti. Revolučné politické elity jednoducho neboli schopné dosiahnuť dohodu o novej podobe spoločného štátu. O štátoprávnom usporiadaní vzťahov medzi slovenským a českým národom tak mali rozhodnúť parlamentné voľby. Ľudácke štrapácie Po novembri 1989 sa rozbehli aj diskusie, na akých tradíciách má byť v nových medzinárodnopo­litických i domácich pomeroch postavená SR. Kým v Česku bola jasná tendencia k návratu k prvej ČSR ako „zlatému veku“ českého národa a k oživovaniu masarykovskej nielen štátnej tradície, na Slovensko vtrhla téma vojnovej Slovenskej republiky. Na jednej strane sa totiž odblokovali všetky tabu a stereotypy, ktoré vyprodukoval účelový ideologický výklad najnovších dejín za komunistického režimu, a na druhej strane sa a priori nedôverovalo všetkej pofebruárovej historiografickej tvorbe. Najmä pričinením ľudáckej povojnovej emigrácie, ktorá dostala priestor prezentovať svoj historický naratív a mohla argumentovať, že ľudáci a katolíci sa stali obeťami komunizmu, do slovenského politického diškurzu prišli pokusy rehabilitovať, ba až glorifikovať prezidenta Jozefa Tisa a jeho režim. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. Došlo k akejsi negácii negácie. Po 40 rokoch monopolnej vlády KSČ vznikol priestor pre návrat agend ľudáckej politiky. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. S odvolávaním sa na „biele miesta v slovenských dejinách“ vykresľovali Tisa ako slovenského národovca, zakladateľa prvého samostatného slovenského štátu, bojovníka proti boľševizmu, organizátora blahobytu vo vojnových časoch; ako skvelého katolíckeho politika a zároveň morálneho a ušľachtilého kňaza, ako záchrancu desiatok tisíc slovenských Židov, ako obeť okolností ba dokonca ako martýra a svätca. Tiso sa začal používať ako symbol slovenskej zvrchovanosti a štátnosti. Začal sa budovať kult jeho osobnosti. Ľudácki historici za podpory významnej časti KDH, SNS i katolíckeho kléru sa netajili, že by radi presadiť nadväznosť ponovembrovej SR na tradíciu farskej republiky, ako tento štát nazval Dominik Tatarka. Bolo zrejmé, že katolícka hierarchia i kresťanskí demokrati sa nezriekli ľudáckeho odkazu. V Čechách sa to vnímalo ako úsilie o návrat slovenského národa ako takého k vojnovej Slovenskej republike a k Tisovmu odkazu, ako nový pokus „vraziť Čechom nôž do chrbta“, ako prejav nacionalizmu, xenofóbie a fašizmu. To bránilo racionálnej diskusii o rekonštrukcii zbyrokratizovanej a centralistickej federácie. Vytváralo to tiež negatívny obraz Slovenska v Európe. Jeden príklad uvádza ponovembrový minister zahraničných vecí ČSFR Jiří Dienstbier (Od snění k realitě). Pred parafovaním československo-nemeckej zmluvy sa predseda vlády SR Ján Čarnogurský a predseda SNR František Mikloško postavili proti formulácii o kontinuite ČSR od roku 1918. 16. septembra 1991 mu napísali, že sa cítia morálne zaviazaní upozorniť na existenciu Slovenskej republiky z rokov 1939 – 1945, ktorú zmienka v preambule popierala. Napriek ubezpečeniu v telefonickom rozhovore s ministrom, že KDH za zmluvu bude hlasovať, Čarnogurský poslal súkromný list nemeckému kancelárovi Helmutovi Kohlovi, že to s neuznaním kontinuity Československa myslí vážne. Mikloško zase tlmočil generálnemu konzulovi v Bratislave naliehavú prosbu nemeckému prezidentovi Richardovi von Weizsäckerovi, aby počas návštevy ČSFR nepristúpil na parafovanie zmluvy. Aj keď sa napokon toto ťažké diplomatické faux pas najvyšších predstaviteľov SR vyžehlilo, zmluva bola parafovaná a potom aj ratifikovaná, svedčí to o sile väzby reprezentácie KDH na Tisovu Slovenskú republiku. Ľudáckemu revizionizmu, ktorý vzbudzoval negatívne pocity doma, v Česku aj v Európe, bolo treba postaviť hrádzu. Zásadnú rolu mali profesionálni slovenskí historici. Museli zviesť zápas s mýtmi o Tisovi a slovenskom štáte, ktoré šírili ľudácki emigranti i niektorí domáci publicisti. Najmä Historický ústav SAV zohral obrovskú úlohu, osobitne čo sa týka zdokumentovania holokaustu na Slovensku, vyvrátenia a korekcie nepresností a ideologických stereotypov pri výklade vojnovej SR a vydávania dokumentov a pamätí z tohto obdobia. Verejná mienka na Slovensku sa napokon jednoznačne priklonila na stranu akademických historikov. Z politického hľadiska bolo mimoriadne dôležité, že po schválení prvej demokratickej ústavy SR sa 29. septembra na návrh poslancov SDĽ uzákonil deň vypuknutia SNP ako štátny sviatok. Demokratickú Slovenskú republiku, ktorej samostatnú štátnosť bolo treba dobudovať, postavila SNR na nespochybniteľnej slovenskej a zároveň európskej tradícii antifašistickej rezistencie.   Autor je bývalý politik a diplomat. Text je přavzatý z webu Pravda.sk.

Čas načtení: 2026-01-02 08:59:54

Slova proti Ukrajině jsou nedůstojná a nepřijatelná. Opřel se do Okamury velvyslanec

Slova předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) proti Ukrajině a vedení ukrajinského státu jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná. Na facebooku to ve čtvrtek večer v reakci na Okamurův novoroční projev uvedl ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Okamura se na sítích opět vymezil proti poskytování zbraní Ukrajině.

Čas načtení: 2025-05-16 17:18:22

Značky, které se nenechají vytrhnout. Na Slovensku testují pružné sloupky

Bratislavský kraj testuje pružné sloupky pro dopravní značení. Zvyšují bezpečnost silnic a snižují náklady na opravy po nehodách.

Čas načtení: 2022-07-21 12:32:56

Jana Benková: Inspiruje mě všechno, kam jdu, co vidím, co zažiju

„Psaní miluji, protože mi připadá nádherné vytvářet příběhy,“ přiznává Jana Benková, úspěšná slovenská autorka, která vydala již 43 knížek a řada z nich vyšla také v češtině. A letos jí u nás vychází tituly Slabost jako výhoda a Zrádkyně.   Pocházíte ze slovenských Topolčan, kde jste vyrůstala se sestrou Soňou a bratrem Borisem. Váš tatínek, ale pochází z Prahy a v jednom rozhovoru jste řekla, že slovenština a čeština jsou oba vaše rodné jazyky. Jaké bylo, vyrůstal v česko-slovenském prostředí? Jaká jste byla holčička? Moje dětství bylo opravdu nádherné. Maminka je Slovenka, táta je křtěný Vltavou, ale když jsem se narodila já i sourozenci, už žil na Slovensku. Na dálku studoval pražskou Univerzitu Karlovu i pak si po doktorátu práv dodělával kandidaturu věd na současné brněnské Masarykově univerzitě. V Česku máme mnoho rodin, takže severní Moravu i Prahu jsme navštěvovali přirozeně a velice často. Díky tomu znám celkem dobře i Šumavu a Krkonoše, Jizerské hory – tam jsme strávili spoustu prázdnin, když jsme právě neoddechovali u babičky a dědečka ve vesničce nedaleko Topolčan. To byly prázdniny jako z pohádky! Byla jsem holka jako každá jiná, ale možná trochu víc ulítlá ke knížkám. Četla jsem všechno, co mi přišlo pod ruku – noviny, časopisy, romány z domácí knihovny… Vedla mě k tomu maminka. Takže i díky českým kořenům tatínka se v Česku cítím odjakživa jako doma, možná i líp jako na Slovensku. Mentálně jsou mi Češi blíž, i profesionálně mám tady mnohem víc možností.   Již na základní škole vás bavilo psaní a v tom vás podporovala paní učitelka Godálová, která vás učila slovenský jazyk a která jak jste jednou přiznala, má velký podíl na tom, že se psaní věnujete dodnes. První básničku jste napsala v devíti letech a první články jste v novinách a časopisech začala publikovat v patnácti letech. Pamatujete si na ten pocit, když vám v novinách vyšel první článek? Již tehdy jste se rozhodla, že budete novinářka? Moje milovaná teta Charlotta, tatínkova sestra, která už, žel, není mezi námi, mi jednou řekla, že ze mne bude spisovatelka. Bylo mi tehdy asi devět. Urazila jsem se. (smích) Já si tehdy představila spisovatelku jako starou paní v osiřelé chaloupce a nebyla to pro mě právě lákavá představa. No ale moje tetička měla pravdu, přešlo 17 let a já chystala svou první knížku. Ráda jsem četla, ráda psala, měla jsem výbornou paní učitelku Godálovou, která mě moc naučila, a pak to už šlo jakoby přirozeně, psala jsem do školního časopisu, pak jsem zkusila napsat do redakcí novin a časopisů – a ono se to povedlo! Dodnes si doma schovávám své články pro Holky, bacha!, Dívku, ale i mnohé slovenské časopisy nebo deníky. Mimochodem, moje teta byla vždycky jednou z prvních čtenářek každé mojí knihy.   Coby novinářka jste působila například v časopisech Plus 7 dní, Eva nebo Slovenka a dělala rozhovory s umělci, sportovci, politiky a ke tvorbě knih vás přivedlo právě vaše novinářské povolání. První kniha Rozhovory na tělo vám vyšla v roce 1996 a byla úspěšná, a tak na světě bylo pokračování. Napsala jste také encyklopedii Slovenské hviezdy v NHL. Co vás přivedlo napsat tuto encyklopedii a na koho ráda vzpomínáte s osobností, s nimiž jste dělala rozhovor a je někdo, koho byste ještě ráda vyzpovídala?   Moje první knížka byla pro mě životní zážitek i zkušenost, dělat rozhovory se slavnými osobnostmi tehdy nebylo takovou samozřejmostí jako je to dnes – dnes už je dělá kdekdo, bez zkušeností, talentu… A s kdekým, podívejme se, čemu a komu se věnují mnohé časopisy. Já měla moc štěstí, že si bylo z čeho vybírat – zažila jsem ještě zlatou éru českých a slovenských herců, zpěváků. Jsou to nezapomenutelné setkání a skrývám si je v srdci jako velký dar. Od božských umělců i lidí jako Karel Gott, Helena Vondráčková, manželé Hudečkovi až po Zdenku Studénkovou nebo Evu Krížikovou či Štefana Kvietika. Stihla jsem ještě období, když si vychutnávali období své největší slávy a úspěchu. Ráda jsem informována všestranně, takže kromě kultury jsem už tehdy velice podrobně sledovala i politiku, ekonomiku, sport… Na trhu chyběla knižní pocta našim tehdejším hvězdám v proslulé NHL, tak jsem to zkusila já a vytvořila jsem lidské portréty těch našich největších hvězd. Moc krásná práce. Nemám sny, koho bych ještě ráda vyzpovídala. Všechny se mi splnily, potkala jsem spoustu zajímavých a hodnotných lidí. (úsměv) Měla jsem tu čest dělat rozhovor a setkat se s Robertem Redfordem, Hughem Granten, Ricky Martinem. Ze všeho čerpám pozitivní energii dodnes, jsou to prima lidi, i když světové hvězdy.   Od roku 2010 píšete hlavně romány. O čem ráda píšete a kde nacházíte inspiraci? Připravujete nový příběh? Jo, připravuji pořád něco. Píši pořád. (úsměv) Inspiruje mě všechno, kam jdu, co vidím, co zažiju, nebo co zažijí moji čtenáři. Na svých besedách a setkáních s nimi se jich aktivně ptám, čím žijí, co je trápí, co jim naopak dělá radost. To je pak moje inspirace, aby se v mých knížkách našli. Nové příběhy chystám, letos mi vyjde na Slovensku první speciální vánoční příběh Všude samé zázraky. Ale tady v Česku chystáme s mým panem vydavatelem do konce roku ještě dva projekty – román Zrádkyně, který by měl vyjít na vánoční trh, a v létě vychází český román Slabost jako výhoda o tom, jak je náročné končit kariéru vrcholové sportovkyně a zařadit se do normálního života. Inspirovaly mě k tomu mnohé reálné příběhy sportovců. Moc se těším a jsem zvědavá, jak se bude líbit. Budou to už moje sedmnáctá a osmnáctá knížka, vydaná v České republice.   Spisovatelkou, jak jste jednou řekla, se necítíte, raději máte ráda označení autorka knih. Dnes působíte jako mediální poradkyně. Co je vaší pracovní náplní? Radím manažerům nebo politikům v mediální komunikaci, ale taky v politických strategiích a protokolu. Učím politiky, ale sama se na tom taky pořád učím něco nového.   Na Slovensku patříte mezi úspěšné autorky a vydala jste 43 knih. Také v Čechách vám vychází překlady vašich knih. Jak jste spokojená s překlady, nebo překládáte své knihy sama? Jsem spokojená s překlady, spoléhám na své vydavatele, ale taky jsem přeložila několik českých knih do slovenského jazyka, když jsem dostala zajímavou nabídku.   „Psaní miluji, protože mi připadá nádherné vytvářet příběhy,“ jsou vaše slova. Platí to stále? Jasně! Psaní miluji, tu svobodu, snění… Tedy, jenom kapku snění v příběhu, snažím se do románů napěchovat hlavně realitu, ať jsou mé romány o životě a ze života.   Jaká jste čtenářka? Dočetla jsem se, že máte ráda životopisy. Objevila jste nějakou knížku, která vás tak zaujala, že byste ji doporučila k přečtení? Jsem žhavá čtenářka, když třeba v Praze navštívím pražský Palác knih – Luxor, odcházím s náručí plnou knih. Třeba biografií slavných herců česko-slovenské černobílé éry jako Vlasta Burian, Adina Mandlová… To období miluji! Ráda čtu knihy válečného i meziválečného období, ale i současné životopisy. Mohu doporučit knížku Michelle Obama: Můj život, ale třeba i megaknihu Karla Gotta Má cesta za štěstím, je to nádherný projekt. Kdo vládne světu od Chomského je moc zajímavé dílo, ve své knihovně mám knihy od Kissingera, Baracka Obamy, Billa Clintona a mnoha dalších. Jsem informační maniak a spořádám toho celkem dost, abych měla dokonalý přehled a pořád se učila něco nového. (smích) Všechny zpravodajské weby – slovenské i zahraniční jsou pro mne každodenní samozřejmostí a sleduju je od rána do večera, taky čtu noviny a většinu časopisů.   Co vám říká slůvko relax? Jak ráda trávíte chvíle volna? Mám velmi striktní režim, abych toho stíhala hodně a měla čas i na relax. Moc ráda spím, já snad ani nikdy neponocovala…. Cestuju. Čtu. Všechno a moc. Sportuju. Ráda běhám a hrám tenis.   Jana Benková pochází ze slovenských Topolčan a narodila se v roce 1970. Pracovala jako novinářka v časopise Plus 7 dnů, Eva nebo Slovenka. Dnes píše knihy a působí jako mediální poradkyně. Je autorkou encyklopedie Slovenské hviezdy v NHL, knihy rozhovorů Rozhovory na tělo I a II a biografii Alena Heribanová – Vždy s úsmevom. Napsala romány Lekcia od princeznej, Až po uši, Blafuj jako celebrita, Pralinky s chilli, Slečna nebezpečná, Máš, čo si chcel, miláčik, Čistá láska, Až po uši, Ben a Maxová I a II, Zlatíčko, Dievča s mačacím menom, Slnečnica, Večernica, Ten bozk, Malinový sen, Chcem takého ako ty, Už sa mi aj snívaš, Šťastná žena, Jedna noc nestačí, Agátová alej č. 25, Nájdem ťa, Oliver, Bláznivé pokušenie, Uličnica, Slabosť … Své knihy vydává také v Čechách, kde jí vyšlo 16 románů (například Máš, cos chtěl, miláčku!, Zaměstnání: Máma nebo Volavka) a další se chystají. V čtenářské anketě největšího internetového knihkupectví Martinus se stala TOP autorkou roku 2012 na Slovensku a zatím jí zde vyšlo 43 knih. Žije na Slovensku v Bratislavě.

Čas načtení: 2024-07-03 14:55:00

Největší česká IT akademie vstupuje na Slovensko. Její úspěšné kurzy studuje každý měsíc přes 55 tisíc studentů.

Praha 3. července 2024 (PROTEXT) - Novou, lépe placenou práci si našly už desítky tisíc absolventů kurzů ITnetwork. Také na Slovensku firmy ve velkém hledají IT specialisty. S řešením teď přichází ITnetwork - od července zde totiž spustí své ověřené rekvalifikační kurzy i na Slovensku!Mzdy v IT jsou celosvětově nejvyšší. Na Slovensku je průměrný plat v IT přes 4000€. Seniorní IT specialisté si vydělají i přes 6000 €! Navíc mají “ajťáci” celou řadu benefitů, jako je třeba práce odkudkoliv na světě. To dokládá i příběh jednoho z absolventů rekvalifikačního kurzu, Jiřího Svobody, který se jako programátor rozhodl přestěhovat do Peru. Pracovat přitom bude pro české firmy. Nové pracovní možnosti se teď budou otevírat i zájemcům o IT na Slovensku.Jak uvádí jeden ze zakladatelů ITnetwork David Jančík, Slovensko není pro firmu neznámou oblastí. „Součástí komunity programátorů na webu byli již od začátku lidé ze Slovenska, a to včetně prezenčních akcí. Někteří bydleli nebo studovali v Čechách, někteří dojížděli ze Slovenska. Poté, co jsme “vymakali” naše rekvalifikační kurzy v ČR, bychom je chtěli přirozeně rozšířit i do SR, kde již existuje základna lidí.“Rekvalifikační kurzy ITnetwork jsou velmi úspěšné a žádané. Jedním z důvodů je i jejich prestiž. Kurzy totiž mají akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro všechny HR jsou certifikáty vydávané ITnetwork na úrovni středoškolského vysvědčení v oboru IT. Navíc jsou neustále aktualizované. „Spolupracujeme s programátory, kteří pracují v IT firmách v moderních technologiích, a ti nám pomáhají udržovat krok s dobou. Kurzy pak aktualizuje komunita, která se tak rozvíjí, a dozor nad tímto procesem mají zkušení vývojáři,“ upřesňuje Jančík.I na Slovensku se dá zažádat o dotaci z Úřadu práce. Nyní lze využít dotace na 80 % ceny kurzu a do budoucna akademie plánuje úhradu kurzu v plné výši s pomocí Ministerstva školstva, výzkumu, vývoja a mládeže Slovenskej republiky. S žádostí a formalitami v ITnetwork rádi poradí. Na jejich straně je k dispozici tým zkušených studijních referentů, kteří s nástupem do kurzu pomohli už tisícovkám studentů v ČR.ITnetwork na Slovensku postupně spustí rekvalifikační kurzy ve všech jazycích, o které je na pracovním trhu stabilně největší zájem. Jako první se ve slovenštině spustí nejžádanější kurz programování v Javě. Absolventi právě tohoto kurzu dosahují nejvyššího procenta uplatnění na trhu práce!„Když se podíváte na náš web do záložky Příběhy absolventů, tak uvidíte, jak rozmanité typy lidí k nám chodí. Máme tam studenty, kteří zrovna vyšli školu a chtějí si rozšířit své znalosti v IT. Jsou tam také nějací freelanceři, bývalý chirurg, ale i maminky na mateřské dovolené. Myslím tedy, že do IT se může rekvalifikovat úplně každý,“ vysvětlil Jančík, spoluzakladatel společnosti ITnetwork, a dodává: „Zajímavé je, že 30 % nových programátorek jsou ženy.“Stačí mít tedy základní povědomí o používání počítače, připojení k internetu, ale hlavně chuť změnit svůj život! ITnetwork učí národ IT. Nově tedy i slovenský národ. Vstoupit do světa IT ještě nikdy nebylo jednodušší. Odkazy: www.itnetwork.sk  

Čas načtení: 2025-02-17 08:54:24

Balkánské stopy na jazzovém Slovensku

Předposlední den minulého roku se objevilo na Slovensku pozoruhodné album s titulem „Balkánske stopy“, vydané labelem Hlava XXII. Za tímto crossoverovým počinem stojí Janko Petraš a jeho syn Alen Petraš, čili PETRAŠ PROJEKT. Album přináší fúzi autentické balkánské hudby s moderním, vesměs jazzovým přístupem. Oba protagonisté pocházejí ze Srbska, ale na Slovensku našli nový domov. Jejich tvorba čerpá z lidových písní a rytmických zvláštností hudby jížního Srbska, severní Makedonie a Bosny. Hudební všestrannost Janka Petraše, hlavně pak klávesové mistrovství, tvoří základ […] Zobrazit celý článek Balkánské stopy na jazzovém Slovensku

Čas načtení: 2024-02-21 05:05:38

Na Slovensku už začali prodávat naftu z odpadu. ČR se brzy přidá také

V rámci pohonných hmot se v posledních letech dějí poměrně velké změny. V České republice od začátku roku vzrostl podíl ethanolu v benzinu na 10 %, jinde v Evropě například zase zavádějí ekologičtější naftu, která je vyráběna z odpadu. Nejnověji na Slovensku. Slovenské čerpací stanice nově nabízejí 100% bionaftu s označením HVO100. Ta má až … Na Slovensku už začali prodávat naftu z odpadu. ČR se brzy přidá také Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2025-01-15 15:38:05

Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech?

Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech? redakce St, 01/15/2025 - 15:38 Zábava Klíčová slova: platební metody v kasinu Česká kasina pro Slováky vklad v kasinu 1 EURO Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Minimální vklad v oblíbených online kasinech pro hráče ze Slovenska Hráči na Slovensku by si měli vybrat kasino, které nabízí konkurenční minimální vklady, aby se snížilo riziko a zajistil se pohodlný herní zážitek. Například, Česká kasina pro Slováky často nabízejí výhodné podmínky, včetně minimálních vkladů od 5 do 20 eur, což je činí atraktivními pro široké publikum. Je také vhodné zvážit, že minimální vklady mohou záviset na použitém platebním systému, protože různé způsoby doplňování účtu mají různé podmínky a limity. Srovnání minimálních vkladů ve slavných kasinech Různé platformy pro online hazardní hry mají své vlastní minimální vklady, které se mohou lišit v závislosti na typu hry nebo regionu. Například v některých mezinárodních spojích minimum vklad v online kasinu 1 euro je standard, který přitahuje začátečníky a hráče s nízkým rozpočtem. V jiných kasinech může minimální částka začínat od 10 eur a výše. Pamatujte, že nízké minimální vklady mohou být atraktivní pro začátečníky, ale mohou omezit přístup k bonusům a akcím. Jak místní platební systémy ovlivňují minimální vklad? Místní platební metody, jako jsou bankovní karty nebo elektronické peněženky, mohou nabízet nižší minimální vklady ve srovnání s mezinárodními metodami. To platí zejména na Slovensku, kde místní hráči často volí pohodlné a rychle zpracované transakce prostřednictvím systémů jako Skrill nebo Neteller. Výběr vhodné platební metody může výrazně ovlivnit minimální výši vkladu v online kasinu. Jak si vybrat kasino s požadavky na minimální vklad Výběr kasina s minimálními vklady závisí na preferencích hráčů a rozpočtu, který jsou ochotni na hru vyčlenit. Hráči by měli vzít v úvahu podmínky pro provádění vkladů a porovnávat kasina podle těchto parametrů, aby vybrali to nejziskovější. Je také důležité podívat se na bonusové nabídky, které mohou být dostupné s minimálními vklady, a vzít je v úvahu při výběru kasina.   Výhody a nevýhody nízkého minimálního vkladu Minimální vklad v online kasinu je důležitým aspektem, který přímo ovlivňuje výběr hráčů. Nízký minimální vklad má výhody i nevýhody, které je třeba zvážit, než začnete hrát. Výhody pro začátečníky a malé hráče Nízký minimální vklad zpřístupňuje online kasina začátečníkům a hráčům s omezeným rozpočtem. Možnost začít s malou částkou snižuje finanční rizika, což je důležité zejména pro ty, kteří svou cestu hazardem teprve začínají. Hráči mohou testovat různé hry, prozkoumávat platformu a experimentovat s různými strategiemi bez výrazných finančních ztrát. Pro malé hráče je nízký vklad šancí zapojit se do hazardních her bez nutnosti velkých investic. Nevýhody nízkého minimálního vkladu pro kasina a hráče U kasin mohou nízké minimální vklady vést ke zvýšení počtu transakcí, což způsobuje dodatečné provozní náklady. Kromě toho mohou být minimální vklady omezeny pro účast v některých propagačních nebo bonusových programech. To omezuje přístup hráčů k lukrativním nabídkám. Pro hráče nemusí nízký vklad vždy zaručit přístup k plným bonusům nebo možnost hrát s vysokými sázkami, což omezuje váš potenciál výdělku. Důležité jsou také platební metody v kasinu, protože na nich může záviset minimální výše vkladu a pohodlí transakcí. Jak minimální vklad ovlivňuje herní strategie? Minimální vklad může mít dopad na strategie hráčů, protože nízký vklad omezuje velikost sázek a počet odehraných kol. To může ovlivnit vaše strategie a herní styl. Například hráči s omezeným vkladem často preferují opatrnější přístup a neriskují velké sumy při hledání velkých výher. Zatímco vyšší vklady mohou hráčům umožnit používat agresivní strategie, jako je zvýšení sázek, aby kompenzovaly možné ztráty.   Licence a bezpečnost: Proč je minimální vklad v licencovaných kasinech bezpečný? Licence není jen ukazatelem spolehlivosti kasina, ale také zárukou, že splňuje všechny požadavky na bezpečnost a integritu. Hráči se při výběru licencovaného kasina mohou spolehnout na to, že jejich prostředky jsou chráněny a že jsou splněny všechny zákonné normy. Role licencí při zajišťování spravedlnosti a bezpečnosti Licencovaná kasina jsou povinna dodržovat přísné bezpečnostní standardy, které chrání hráče před podvody. Licence zajišťuje, že kasino používá certifikovaný software, který minimalizuje riziko manipulace s výsledky hry. Kromě toho musí licencovaná online kasina chránit osobní a finanční údaje hráčů pomocí moderních metod šifrování. Tato opatření zabraňují úniku dat a zajišťují bezpečné transakce. Ověřená online kasina na Slovensku s nízkými vklady Na Slovensku existuje několik licencovaných online kasin, která nabízejí hráčům dostupné minimální vklady. Tato kasina splňují přísné bezpečnostní požadavky, nabízejí širokou škálu platebních systémů, nízké minimální vklady a transparentní herní podmínky. Hráči ze Slovenska si mohou být jisti, že jejich finanční prostředky jsou v bezpečí a že samotná kasina splňují všechny regulační požadavky stanovené regulačními orgány. Příklady takových kasin zahrnují platformy s ověřenými licencemi a známé značky na trhu.   Tipy pro výběr kasina s minimálním vkladem Výběr vhodného kasina s minimálním vkladem vyžaduje pečlivý přístup a analýzu. Hráči ze Slovenska by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod. by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod.       Hodnocení kasina na základě minimálních vkladů a bonusů Při výběru kasina se vyplatí zvážit nejen minimální vklad, ale také bonusové programy s ním spojené. Mnoho kasin nabízí atraktivní uvítací bonusy i pro malé vklady, jako jsou bezplatná otočení nebo dodatečné prostředky na účtu. Pečlivě si však prostudujte podmínky bonusů. Mohou obsahovat omezení sázek, sázek nebo podmínek použití, které mohou ovlivnit jejich skutečný prospěch. Jak najít nejlepší nabídky pro hráče ze Slovenska Hráčům ze Slovenska se doporučuje vybírat kasina, která nejenže nabízejí nízké minimální vklady, ale také podporují místní platební systémy. Měli byste si prostudovat hodnocení a recenze, abyste pochopili, která kasina nabízejí nejlepší nabídky pro místní hráče. Je také dobré sledovat sezónní akce a nabídky, které vám umožní ušetřit nebo získat další výhody provedením minimálního vkladu. Důležitost kontroly licenčních a vkladových podmínek Licence kasina je hlavním kritériem výběru. Zaručuje bezpečnost a dodržování pravidel. Hráči by si měli ověřit na oficiálních webových stránkách kasina, zda mají licenci, a přečíst si podmínky pro provedení vkladu, včetně minimálních částek a poplatků. Spolehlivá kasina vždy transparentně informují o licenci a pravidlech spojených s doplňováním účtu, což je důležité zejména pro úsporu finančních prostředků a ochranu dat.   Přidat komentář Minimální vklad v online kasinu je částka, kterou musí hráč vložit na svůj herní účet, aby mohl začít hrát. Pro mnoho uživatelů se vyplatí vědět, jak toto nastavení ovlivňuje jejich hru a jaké výhody či omezení poskytuje. Navíc musíte mít na paměti, že minimální vklad se může výrazně lišit v závislosti na kasinu a jeho zásadách. To platí zejména pro hráče na Slovensku, kde může být výběr online kasin s atraktivními podmínkami velký. Pojďme se podívat na hlavní body, které byste měli zvážit při výběru kasina, abyste se nesetkali s neočekávanými požadavky na vklad.

Čas načtení: 2025-07-01 09:59:00

Suntel Slovakia a TeleDat, patřící do telekomunikační divize skupiny DRFG, převezmou údržbu sítě operátora Orange na Slovensku

Praha 1. července 2025 (PROTEXT) - Telekomunikační divize skupiny DRFG, působící na Slovensku prostřednictvím společností Suntel Slovakia a TeleDat, uspěla ve výběrovém řízení slovenského telekomunikačního operátora Orange Slovensko. V rámci tohoto kontraktu bude po dobu pěti let zajišťovat komplexní údržbu a servis jeho telekomunikační sítě. Zahájení prací je plánováno na 1. července 2025.„Tento úspěch potvrzuje naše dlouhodobé zaměření na kvalitní a spolehlivá řešení v oblasti telekomunikační infrastruktury. Služby údržby telekomunikačních sítí patří mezi klíčové pilíře našeho podnikání a jsme rádi, že na Slovensku se nám podařilo uspět i u společnosti Orange,“ říká Roman Řezníček, generální ředitel investiční skupiny DRFG a zakladatel společnosti Suntel Group.V rámci kontraktu převezmou společnosti zodpovědnost za kompletní údržbu sítě v celém regionu středního a východního Slovenska. Součástí dohody je také převzetí zkušených zaměstnanců od současného dodavatele, kteří doplní stávající týmy a zajistí provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Skupina v souvislosti s touto zakázkou zahájila výstavbu moderního dohledového centra v Banské Bystrici, které umožní efektivnější správu sítě na celém území.„Tato spolupráce je pro nás důležitým krokem vpřed. Již nyní na Slovensku vykonáváme tuto činnost pro O2 nebo Slovak Telekom a chceme tyto vztahy nadále rozvíjet. Nový kontrakt se společností Orange Slovensko nám umožní posílit naši pozici na trhu a přinést partnerům ještě vyšší standard služeb,“ říká Peter Žitňan, ředitel skupiny Suntel na Slovensku. „Kvalitní a spolehlivá síť je jedním z klíčových aspektů, díky nimž jsme schopni zajistit nejvyšší kvalitu a nejlepší zákaznický komfort. Jsem přesvědčen, že i s novým partnerem dokážeme naše již nyní vysoko nastavené standardy dále překonávat,“ říká ke spolupráci Eric Maintenay, Chief Technical Officer společnosti Orange Slovensko.Telekomunikační divize skupiny se dlouhodobě věnuje výstavbě, modernizaci a údržbě telekomunikačních sítí. Jejími partnery jsou nejvýznamnější světové telekomunikační společnosti jako Swisscom, Salt, Cellnex, Vodafone, Ericsson, Nokia, Huawei, Cetin, T-Mobile, O2 a další. Na slovenský trh vstoupila před 22 lety pod značkou Suntel Slovakia a v posledních letech koupila majoritní podíly ve společnostech TeleDat a Lukromtel. Vedle toho se její společnost FibreNet zaměřuje na optickou infrastrukturu a vlastní páteřní síť vedoucí od Bratislavy až k hranicím s Ukrajinou. Její délka přesahuje 650 kilometrů optických sítí. Na začátku roku rozšířila své portfolio také o 10 tisíc FTTH přípojek v okolí Bratislavy. O investiční skupině DRFGInvestiční skupina DRFG byla založena v Brně v roce 2011. Jako strategický investor se dlouhodobě věnuje nemovitostem, telekomunikacím a finančním službám. Prostřednictvím svých investičních aktivit působí hned na osmi evropských trzích. DRFG spravuje v Česku, Polsku a na Slovensku nemovitosti a developerské projekty v hodnotě přes 25 miliard korun. V telekomunikacích se věnuje výstavbě a servisu telekomunikačních sítí pro nadnárodní mobilní operátory. DRFG je zakladatelem a správcem nemovitého majetku investičních fondů pod značkou CZECH FUND. Více na www.drfg.cz. Zdroj: DRFG 

Čas načtení: 2024-07-04 17:25:15

Jeden z prvních pick-upů Tesla Cybetruck v Evropě málem utopili na Slovensku v jezeře. Auto z něj nedokázalo vyjet

Tesla Cybertruck se sice v Evropě oficiálně prodávat nebude, ale přesto se tu už pár kusů objevilo. A na Slovensku jeden z nich, který navíc pochází z České republiky, skoro utopili v jezeře. Na vše se můžeme podívat ve videu. Tesla Cybertruck je čtyřkolka s poměrně velkou světlou výškou, což ji dává určité schopnosti i […]

Čas načtení: 2024-08-22 12:00:01

Fanatický úředník na Slovensku přerušil divadlo. Rozklad demokracie tam bude rychlý, říká expert

„Nacházím se v Malé Frankové a před malou chvílí jsem zažil něco tak nehorázného, že se z toho doteď třesu,“ říká ve videu na Instagramu šéfredaktor Zamagurských novin Lukáš Marhefka, který se stal svědkem bizarní události. „Seděl jsem jako divák na představení Národního divadla Košice, kde měla svůj výstup Dana Košická. Odehrávalo se představení, do kterého svévolně vstoupil státní tajemník Štefan Kuffa, a začal určovat, pro koho je představení vhodné a pro koho není a kdo by tam měl zůstat a kdo ne. Svévolně přerušil výstup herečky, a když jsme začali odmítat to, co si nesmí dovolit, označil mě za sluníčkáře a nechtěl opustit prostor, dokud nepřišel starosta a neodvedl ho odtud,“ líčí novinář to, co se na místě odehrálo. Nehorázné chování v divadle „Je to neuvěřitelné a nezáleží na tom, jestli to představení se někomu líbilo, nebo nelíbilo. Pokud člověk chce, může zůstat, když potřebuje, může odejít, ale nikdo z takových lidí, kteří přijedou za státní peníze na majácích do malé vesničky, nebudou ukazovat ramena na divadelním představení. Z úcty k divákovi a z úcty k hercům. Je to nehorázné a pojďme prosím bránit svobodu. Protože jsme ve stavu, kdy je to vážnější, než jsme si mysleli. Něco takového se nesmí dít,“ dodává Marhefka. Na Slovensku byla mafie a stát jedna ruka, o bossovi Černákovi byl natočen film Číst více K incidentu se vyjádřil i Kuffa, který tvrdí, že jej herci a kulisáci divadla napadli tyčemi. „Měl jsem krásný večer, bylo tam folklórní představení, svatá mše a všechno. A na závěr večera pustili perverzní film, kde v hledišti byly děti, malé děti, osm sedm roků. A když jsem je upozornil na to, že to nemají pouštět, že je to nevhodné, a vyzval jsem rodiče, aby děti poslali pryč, napadli mě s tyčemi a člověk, který točil video, dostal do ruky,“ říká na videu na Facebooku s tím, že mu lidé rozbili telefon. Jakým právem ale druhý tajemník ministerstva životního prostředí zasahoval do kulturního programu, nevysvětlil. Chtěl jmenovat Ježíše slovenským králem Postava Štefana Kuffy není Slovákům neznámá. Ten samý člověk, ještě na pozici náměstka ministryně kultury, například vedl iniciativu, která měla uznat Ježíše Krista jako krále Slovenska. Od jeho „projektu“ se však tehdy distancovala i konference biskupů. Poté byl Kuffa z ministerstva kultury odklizen na ministerstvo životního prostředí. Ani tam ho ale boj za „správnou“ kulturu zřejmě nepřešel.  Chtějí rozbít systém, říká politolog Politolog Jan Charvát to připisuje hlavně nástupu antisystémových stran. „Vidíme tu snahu napříč zeměmi o rozklad institucionálních záležitostí – Maďarsko, Itálie a právě třeba Slovensko. Většinou je pomalý, na Slovensku to ale, zdá se, zkouší rychle. Uvidíme, jestli to společnost vydrží, zatím se proti tomu razantně vymezuje a uvidíme, k čemu to povede. Na Slovensku vidíme, že iluze, že všichni budou dodržovat nějaká demokratická pravidla, je totálně chybná,“ glosuje politolog situaci u našich východních sousedů. „Vidíme tam, že když ti lidé, kteří jsou ve vedení, chtějí ten systém bourat, tak vidíme, že ho mohou klidně narušovat a jeho jednotlivé části podřizovat politickému rozhodnutí. Pak zjistíme, že je to věc, která se může odehrát velmi, velmi rychle. Na Slovensku se evidentně rozhodli, že to zvládnou hned,“ uvádí se smutnou ironií Charvát.  Pohroma ve slovenské kultuře Kontroverze už před několika týdny vzbudila šéfka zmiňovaného resortu kultury, kam dříve patřil i Kuffa. Petici za odstoupení Martiny Šimkovičové z jejího postu už podepsalo přes sto osmdesát tisíc lidí. Pochybnosti způsobily hlavně odchody šéfů významných institucí, které iniciovala. „Dozvěděl jsem se to brzy ráno, když mi doma zazvonil zvonek. Otevřel jsem dveře a za nimi stála úřednice ministerstva kultury se dvěma stokilovými chlapy. Oznámila mi, že mi přinesla odvolávací dekret, dala mi ho do rukou a následně mi popřáli pěkný den,“ popisuje bizarní situaci s odvoláním generální ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička.  Destrukce slovenské kultury v přímém přenosu: Ministryně posílá bodyguardy s výpověďmi Číst více Takové kroky udělala Šimkovičová jen několik týdnů poté, co v bizarním rozhovoru pro Topky.sk blouznila o tom, že LGBT komunita má za vinu vymírání bílé rasy. „Vezměte si ideologickou agendu LGBTI. Vždyť oni nepřipustí jiný názor. Oni nepřipustí, že mohou být i heterosexuálové. Oni si stále hájí tu svou skupinu. To jsou homofobové, my nejsme homofobové vůči nim,“ prohlašovala. KAM DÁL: Sovětská olympijská pomsta Američanům, která stála naše sportovce medaile.

Čas načtení: 2024-08-23 16:13:16

23.08.2024 - Společnost VOP Nováky slavnostně otevřela novou výrobní linku na plnění munice

Autor: Admin Datum: 23.08.2024 16:13:16 Za účasti vzácných hostů v čele s ministrem obrany Slovenské republiky Robertem Kaliňákem či majitelem skupiny Czechoslovak Group Michalem Strnadem se v pátek 23. srpna uskutečnilo ve VOP Nováky slavnostní otevření nové výrobní linky na plnění munice od 81 mm do 122 mm. Takzvaná šnekovačka, plnící linka s automatickým podáváním, je důležitou součástí výrobního programu společnosti, jež patří k předním a strategicky významným výrobcům velkorážové munice. Do nové linky investovala společnost VOP Nováky více než 10 milionů eur.Marian Goga, prezident MSM Group, v pozadí Robert Kaliňák, ministr obrany SR a Zuzana Helbichová, generální ředitelka VOP Nováky Nová šnekovačka bude v první etapě využívána na výrobu 122 mm a 120 mm munice pro tanky a minomety. Výrobní linka přispěje k doplnění a rozšíření výrobních schopností společnosti VOP Nováky, kterou má již od roku 2013 pronajatou od Ministerstva obrany Slovenské republiky společnost MSM Group, jež je součástí průmyslově technologické skupiny Czechoslovak Group. Spolu s dalšími provozy na Slovensku, ale také ve Španělsku či Srbsku patří skupina Czechoslovak Group a její divize CSG Defence k nejvýznamnějším evropským producentům velkorážové munice.Nová plnící linka „Od roku 2013, kdy začala náš podnik provozovat skupina Czechoslovak Group, bylo postupně proinvestováno v areálu společnosti 25 milionů eur. Pořízena byla mimo jiné nová automatická robotizovaná výrobní linka, zařízení na výrobu cvičné munice či fyzikálně-chemická laboratoř, protože naše společnost se kromě výroby věnuje též výzkumu a vývoji,“ říká Zuzana Helbichová, generální ředitelka VOP Nováky, a dodává: „Aktuální investice do nové šnekovačky rozšířila výrobní kapacitu naší společnosti o jedinečné zařízení jak na Slovensku, tak v celé skupině CSG.“ Společnost VOP Nováky se od roku 2013 zaměřila na export. Své produkty dodává do sedmdesáti zemí po celém světě. I z důvodu současné bezpečnostní situace, kdy je po celém světě o velkorážovou munici velký zájem a výrobní kapacity jsou nedostatečné, společnost VOP Nováky roste. V letošním roce očekává tržby ve výši téměř 280 milionů eur, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. „VOP Nováky je významný podnik muničního průmyslu nejen na Slovensku či ve střední Evropě, ale na celém kontinentě. Jsme strategickou kapacitou v rámci Evropské unie i NATO. Naše výroba posiluje bezpečnost v Evropě. Naše know-how je důležité pro další evropské země, které mají zájem stát se ve výrobě velkorážové munice nezávislými a posílit tak svoji obranyschopnost. Díky tomu, že jsme součástí dynamické soukromé skupiny, mohli jsme okamžitě reagovat na události z roku 2022 a rozvíjet náš podnik tak, aby naplnil strategické potřeby NATO a jeho členských zemí,“ doplňuje Zuzana Helbichová. Díky rostoucímu zájmu o produkty společnosti se zvyšuje též počet zaměstnanců, jejichž počet v letošním roce dosáhne tří set. Společnost VOP Nováky díky tomu přispěla k ekonomické transformaci Horní Nitry, kde došlo k útlumu důlního průmyslu. Deset procent zaměstnanců společnosti jsou bývalí horníci z tamních uhelných dolů. Průměrná mzda ve společnosti se meziročně zvýšila o více než 11 procent a pohybuje se vysoko nad průměrem jak v Trenčínském regionu, tak v rámci celého Slovenska. Díky masivním investicím a rozšiřování výrobního programu čeká společnost další růst. O společnosti VOP NovákySpolečnost VOP Nováky byla založená v roce 2013 a svou činností navazuje na bývalý státní podnik působící ve městě Nováky od 50. let 20. století. Věnuje se výrobě dělostřelecké munice v rážích od 122 do 155 mm, výrobě iniciačních komponentů pro dělostřeleckou munici, výrobě cvičné munice a výrobě minometných střel ráží 60, 81, 98 a 120 mm. Kromě výroby velkorážové munice provádí též revize, modernizace a prodlužuje životní cyklus munice. O skupině CSGGlobální průmyslově-technologická skupina CSG vlastněná českým podnikatelem Michalem Strnadem má klíčové výrobní podniky v České republice, na Slovensku, ve Španělsku, v Itálii, Indii, Velké Británii a USA a své výrobky exportuje do celého světa. CSG soustavně investuje do rozvoje svých společností a zároveň expanduje v hlavních oborech svého podnikání. Součástí skupiny jsou například česká automobilka Tatra Trucks, významný světový výrobce malorážové munice Fiocchi nebo český výrobce radarů Eldis. V podnicích začleněných do skupiny CSG a v propojených firmách pracuje více než 10 000 zaměstnanců. V roce 2022 dosáhly konsolidované tržby skupiny hodnoty 25 mld. korun. Hlavními obory CSG jsou strojírenství, automobilový, železniční, letecký průmysl, obranný průmysl a výroba malorážové munice. S produkty společností CSG se lze díky silné proexportní orientaci setkat na všech kontinentech.Zdroj : Tiskový servis Czechoslovak Group a.s.

Čas načtení: 2024-09-25 10:12:07

Candy Dulfer – saxofónová ikona v novembri na Slovensku

Fanúšikovia jazzu a funku majú dôvod na radosť! Candy Dulfer, svetoznáma holandská saxofonistka, zavíta na Slovensko v rámci svojho svetového turné We Funk Harder Tour 2024. Táto fenomenálna hudobníčka bude koncertovať 21. novembra v bratislavskom MMC klube. Vystúpenie, ktoré je súčasťou City Sounds festivalu, sľubuje nezabudnuteľný večer plný funku, jazzu a prvotriednej energie. Bližšie informácie a vstupenky sú k dispozícii na www.citysounds.sk. „Candy Dulfer je fenoménom hneď v niekoľkých aspektoch. Je Európanka a je z generácie, kedy nebolo na scéne veľa žien hudobníčok – inštrumentalistiek. Ženy […] Zobrazit celý článek Candy Dulfer – saxofónová ikona v novembri na Slovensku

Čas načtení: 2024-10-31 13:00:01

Fico nadbíhal Putinově železné panně

Robert Fico prolomil něco, co drželi všichni evropští politici od začátku války na Ukrajině. Dal rozhovor některému z ruských médií. A to ne ledajakému, ale rovnou propagandistické televizi Rossija 1, kde se pravidelně vyhrožuje Západu, jeho politikům a dokonce celým národům. Místní propagandisté navrhují svrhnout na evropská hlavní města atomové bomby, nebo vyprávějí lži o tom, jak Evropa trpí bez ruského plynu. Lépe si prostě Fico vybrat nemohl. Orbán už musel začít splácet dluhy Putinovi. Evropa bude chtít Maďarsko odříznout Číst více Fico je mistr ruské propagandy Aby mistry ruské propagandy Fico potěšil, papouškoval jejich lži a polopravdy, které o válce na Ukrajině šíří od samého začátku. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že by Rusko mělo zájem na konfliktu s celým světem," říkal v televizi, kde právě takové výhružky zaznívají s železnou praviodelností. Slepě opakoval také bludy o údajném míru v Istanbulu, který navrhlo Rusko, ale měj jej odmítnout Boris Johnson. Ačkoliv ukrajinská i britská strana shodně tvrdí, že to tak nebylo. Zapomněl také tak trochu zmínit, že příměří mělo být uzavřeno za šílených podmínek pro Ukrajinu.   Nesmlouvavá Putinova železná panna To vše dělal tváří v tvář Olze Skabejevové, ikoně ruské dezinformační scény, která si vysloužila díky svým plamenným projevům přezdívku "Putinova železná panna." Ta je známá třeba legendární scénou, kterou ztropila, když si jeden z jejích hostů dovolil kritizovat Putinův režim. „Jedinec může kritizovat armádu, ministerstva a tak dále, ale jenom doma! V kuchyni,“ řvala na hosta moderátorka, který se v tu chvíli jen omezil na bázlivé přikyvování. „Kritizujte a pak jděte do postele,“ překřikovala překvapeného hosta rozlícená Skabejevová. Charvát: Slovensko zažívá rychlý obrat Podle politologa Jana Charváta, se kterým se redakce ČtiDoma.cz o situaci na Slovensku bavila, se situace na Slovensku zřejmě příliš zlepšovat nebude. Na situaci Slovenska jsme se ptali i politologa Jana Charváta z Univerzity Karlovy. „Vidíme tu snahu napříč zeměmi o rozklad institucionálních záležitostí – Maďarsko, Itálie a právě třeba Slovensko. Většinou je pomalý, na Slovensku to ale, zdá se, zkouší rychle. Uvidíme, jestli to společnost vydrží, zatím se proti tomu razantně vymezuje a uvidíme, k čemu to povede. Na Slovensku vidíme, že iluze, že všichni budou dodržovat nějaká demokratická pravidla, je totálně chybná,“ říká politolog. „Ta ‚nová generace politiků‘, jako je třeba Trump, Orbán nebo právě Fico s Babišem, dokáže využívat nálad ve společnosti tak, aby na jejich vlně surfovali k moci,“ dodává. Fico je hrozba, Slovensko na to může brzy ošklivě doplatit. Obstojí srovnání s Orbánem? Číst více Slovensko se izoluje Co za svou loajalitu vůči Rusku může Fico získat? To je skvělá otázka. Ze strany Evropské unie mu zatím za jiné prohřešky hrozí pozastavení peněz, pokud se ale bude dále přibližovat k Rusku, rozhodně mu to nepomůže ve vztahu jak s Českem, tak podstatně větším a silnějším Polskem, které si nebezpečí z Ruska velmi dobře uvědomuje. Vztahy Česka a Slovenska ale už jeho chováním velmi trpí a dostávají se do stavu, kdy bude velmi složité je napravovat. KAM DÁL: Střídavá péče. Co se stane, když jeden z rodičů přestane fungovat?

Čas načtení: 2025-01-26 14:00:30

Na Slovensku můžete za překročení rychlosti o 11 km/h dostat pokutu i 20 tisíc. Týká se to specifického porušení

Pokuty za překročení rychlosti jsou u nás i na Slovensku zpravidla v řádu jednotek tisíc korun, přesto můžete na Slovensku za překročení rychlosti už za 11 km/h dostat pokutu v přepočtu 20 tisíc korun. Platí to v jedné specifické situaci, ale na tu je potřeba dávat velký pozor. Vysoká pokuta 798 eur je za překročení […]

Čas načtení: 2025-05-21 07:06:53

Česká auta za méně? U nás jsou ojetiny levnější než na Slovensku

Česká ojetá auta jsou levnější než na Slovensku. Porovnáváme ceny, stáří vozů a důvody rozdílů na trhu ojetých aut v Česku a na Slovensku.

Čas načtení: 2025-06-04 11:27:37

Nové album a exkluzivní koncerty v Česku a na Slovensku projektu KOMARA s hostem Treyem Gunnem + soutěž o 3× 2 vstupenky

V roce 2015 se setkali tři hudebníci, kteří překročili hranice stylů, zemí i zvuku – Pat Mastelotto (King Crimson), David Kollar (Slovensko) a Paolo Raineri (Itálie). Z jejich spojení vznikl projekt KOMARA – zvuková alchymie, kde se prolíná progresivní rock, ambientní krajina a avantgardní jazz. Jejich debutové album se stalo kultovní nahrávkou – zařazeno mezi nejlepší alba roku ve 13 zemích světa, s podporou kapely TOOL, jejíž kytarista Adam Jones vytvořil ikonický obal. Hudba KOMARA zazněla před koncerty TOOL během jejich světového turné. Projekt od […] Zobrazit celý článek Nové album a exkluzivní koncerty v Česku a na Slovensku projektu KOMARA s hostem Treyem Gunnem + soutěž o 3× 2 vstupenky

Čas načtení: 2025-08-06 20:13:32

Jak se najíte na Slovensku

Tentokrát se podíváme k našim východním sousedům a – snad to tak ještě stále můžeme říct – bratrům, na Slovensko.Sama mám ke Slovensku blízký vztah především proto, že můj tatínek pochází ze Slovenska a mám tam velkou část rodiny. I když se tak často nescházíme, je pro mě návštěva tohoto kraje vždycky silným zážitkem. Opravdu.Slovenskou stravou jsem byla poctivě odchována – jak ze strany naší nevlastní babičky, tak i díky strýčkům a tetičkám, kteří nám vždy servírovali ty nejlepší dobroty ve stylu: „Zatím sis ještě nic nedala, tak si dej ještě trošku toho a tamtoho,“ a to už v sobě […] The post Jak se najíte na Slovensku appeared first on Blog Kuchti.me - s chutí a humorem.