Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-23 08:00:00

Nedostala jsem se na gymnázium

Ahoj Mourrisone, přibližně před měsícem jsem Ti psala o tom, že bych se moc chtěla dostat na gymnázium, že se bojím přijímaček atd. Na konci odpovědi jsi uved, že bys byl rád, kdybych ti později napsala, jak jsem dopadla. Nevím, jestli na tento dopis budeš odpovídat nebo ne, přeci jenom to není otázka, a ostatní se tady obracejí se svými problémy. Byla bych ale moc ráda, kdyby sis to přečetl- i kdybys neodpovídal. Už dopředu se omlouvám, že tento text bude dlouhý, ať už chci nebo ne, vždy se rozepisuji. Možná je to tím, že tolik čtu, ale zpátky k tématu. Jak jsem tedy dopadla? No, ani nevím, kde začít. Moje mamka je učitelka, a viděla už dříve, jestli jsem se na jejich gympl dostala, nebo ne. Bohužel to neklaplo. Body z přijímaček jsem neměla vůbec špatné, k tomu se vrátím ještě později. Poslední přijatý/á na jejich škole měl/a o 20 bodů méně z přijímaček než já, takže mi to zkazily známky. Štvalo mě to- celkem dlouho. Protože my jsme psali nehlášené testy z hudebky, na přírodopis máme učitelku, co nás zkouší z toho, co jsme ani nebrali a matikářka nám testy opravuje dost nesmyslně. Nechci tady nikoho pomlouvat, ale já ty vědomosti opravdu mám lepší než ti, co měli z jiných škol 1 z matiky, a já jsem měla 3. Proto mě tento závěr dost zklamal. O to více, když jsem věděla, že mě nepřijali kvůli kapacitě (byla to 2. škola na přihlášce), takže mě nevzali ani na 1. gympl (tam mi mimochodem chybělo 10 bodů k přijetí). Zklamaná jsem se podívala na 3. školu, ta měla být přeci záchytný bod, kdyby náhodou. Jenže když jsem viděla ty počty, na chvíli se mi zastavil dech. Na ten obor se hlásilo 146 lidí, a brali 46. Byla jsem na tom psychicky celkem špatně, představa, že bych se nikam nedostala, mě děsila. Už jen proto, že bych v 2. kole přijímaček už nejspíš nenašla žádný obor, který by mě bavil. Když jsem zjistila výsledky, zatajil se mi dech. Přijali mě! Měla jsem a pořád mám obrovskou radost, i když ta škola nebyla první volba. Myslela jsem si, že budu jedna z posledních, koho přijali, ale byla jsem 14. z 46 přijatých, a 146 přihlášených! Doteď jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala. A na jaký obor jsem se tedy dostala? Na předškolní a mimoškolní pedagogiku. A víš, co je na tom nejzajímavější? Nejdříve jsem doufala, že se dostanu na ten gympl, ale když jsem se podívala na ty předměty, docvaklo mi, že studovat tento obor mě bude bavit o dost více. Pedagogika, psychologie, didaktiky z TV, HV, VV, a DV, hra na hudební nástroj, ekologie, ani nemůžu uvěřit, že se na tu školu teď tolik těším. Upřímně? Jsem ráda, že jsem se dostala zrovna tady. Navíc se zbavím chemie, kterou moc nemusím (jen do jisté míry, ale rozhodně ji nebude tolik). Takže i když jsem se nedostala na první dvě školy, tak jsem nakonec šťastná. A pokud si toto bude někdy číst nějaký osmák nebo deváťák- nebojte se, co se má stát, to se stane. A třeba si stejně jako já uvědomíte, jak se na nějakou školu těšíte až po přijímačkách. Děkuji, jestli jsi tento text dočetl až sem, vím, že není zrovna nejkratší, ale shrnout moje myšlenky jinak moc neumím, no a ještě jednou děkuji za odpověď na minulý dopis.

Čas načtení: 2024-06-21 12:06:15

Po druhém kole přijímaček zůstalo bez školy 701 deváťáků

Ve druhém kole přijímaček na střední školy uspělo 89 procent žáků, kteří se hlásili z devátých tříd. Celkem se do ně zapojilo 6293 deváťáků, místo ve škole může ve třetím či dalším kole přijímaček shánět 701 z nich. Většina uchazečů, konkrétně 73 procent, byla přijata na školu, o kterou měla po prvním kole největší zájem. O výsledcích druhého kola informovalo v pátek ministerstvo školství.

Čas načtení: 2025-04-10 04:30:00

Budoucnost děti u přijímaček neřeší, za selhání mohou i rodiče, říká psycholog

Už v pátek poprvé žáci zasednou k testům jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Děti se dostávají pod tlak a v mnoha rodinách atmosféra houstne do nesnesitelné podoby. Podle psychologa Jana Laška tak na rodiče čeká velký úkol, kdy by se spíše než na znalostní úspěch a velká očekávání měli soustředit na to, aby se jejich děti cítily dobře jak v den přijímaček, tak i potom. Začít musí u sebe. „Rodiče mají nějaká očekávání, a aniž by si to uvědomovali, jejich vnitřní vibrace dítě dobře vnímá a může u přijímaček selhat už jen kvůli tomu, že očekávání a ambice rodičů na něj padají a dostává se pod tlak,“ říká Lašek.

Čas načtení: 2025-05-20 12:45:40

Chyba byla nejen v maturitách, ale i v přijímačkách

Chyba se nenašla jen v maturitním testu z matematiky. Odborníci ji objevili i u přijímaček. Zatímco za chybu u maturit rozdali úředníci všem 4 body, u přijímaček uznali dvě možné odpovědi.

Čas načtení: 2025-08-07 11:00:00

„Vietnamci si vše vydřeli. A Ukrajinci?“ Učitelka v důchodu popsala poměry

„Vietnamské děti i u přijímaček excelují v češtině. Nechápu, proč se pro ukrajinské děti dělají výjimky a jsou zvýhodňovány nebo brány bez přijímaček z češtiny, přitom je to slovanský jazyk a je pro ně lehčí, než pro Vietnamce,“ Mgr. Jana Kofránková, učitelka s 50 lety praxe, pro ParlamentníListy.cz rekapituluje své zkušenosti s inkluzí i s výukou cizinců.

Čas načtení: 2025-11-25 12:33:15

Jen pro nejbystřejší: Dokázali byste vyřešit logickou hádanku z přijímaček na Oxford?

Hádanka, která prověřuje logiku těch nejlepších Velká Británie je proslulá svými prestižními univerzitami – a také náročnými přijímacími testy, které dokážou potrápit i mimořádně schopné uchazeče. Oxford a Cambridge pravidelně zařazují úlohy zaměřené na logické uvažování, dedukci a schopnost pracovat s informacemi pod tlakem. Jedna z nejznámějších hádanek, která se objevila i podle serveru The […] The post Jen pro nejbystřejší: Dokázali byste vyřešit logickou hádanku z přijímaček na Oxford? first appeared on electropiknik.cz.

Čas načtení: 2021-02-21 13:55:53

Boření stereotypů stereotypy aneb Filtr na konformisty

Milí čtenáři, jen málokdy začvachtám v českém rybníčku, ale rozhovor se současnou rektorkou brněnské Mendelovy univerzity Danuší Nerudovou za to stojí. Připomíná mi snahu vysušit bažinu zaváděním vody z jiného potoka. Jmenuje se Stereotypy nejde bořit silou, snažím se být ženám inspirací, říká Nerudová a má u mě jeden kladný bod, totiž, že aspoň nevolá po tvrdých kvótách. Aspoň něco, inspirovat vlastním příkladem je daleko méně násilné než jiné postupy. Paní rektorka v rozhovoru zcela neironicky říká věci jako: * „Když je kolektiv čistě mužský, tak je prostě jednooký, ženy mají jinou empatii a vidí jiné věci, které muži nevnímají.“ * A každá žena vede vnitřní boj a cítí tlak okolí, který od ní vyžaduje, aby byla dokonalá v práci, aby byla dokonalá matka, aby byla perfektně upravená.“ * „Ale jedním z důvodů je i to, že ženy velmi rády dělají věci na sto procent a chodí maximálně připravené.“ Jasně, všechny čtyři miliardy žen na světě mají empatii, cítí tlak na dokonalost své úpravy a dělají věci na sto procent… Neposilujete teď náhodou z pozice své funkce, paní rektorko, pouze jiné stereotypy? Toto totiž jsou stereotypy, vysázené pěkně vedle sebe jak květinky v záhonu. Opravdu je ironické, že ani sama novinářka, která rozhovor vedla, na to neupozorňuje. Přílišná deference před autoritou, řečeno učeně. Přitom za protipříklady není potřeba cestovat na opačný konec světa. Stačí počkat na trochu teplejší počasí a svézt se v Brně šalinou do nějaké horší čtvrti, abyste na pískovišti potkali kuřácký kroužek dam v teplákách, kterým je nějaký tlak na dokonalost oblečení, pracovního výkonu a péče o děti zjevně úplně ukradený. Abychom byli spravedliví, jejich mužíčci málokdy vypadají líp, jsou-li vůbec k vidění. V té base koneckonců někdo sedět musí. A chcete-li dělat terénní výzkum i v zimě, zavítejte místo toho do nějakého nonstopu, pokud jej zrovna covid nezavřel. Až se vaše oči přizpůsobí šeru a dýmu, zjistíte, že i zdejší kolektiv násosků má obvykle jistou diverzitu, genderovou i etnickou. Patrně proto se tak dobře umisťuje v celorepublikové soutěži O zlatý jaterní transplantát. Stereotypy šířené akademiky Ano, je to pustá ironie, ale zároveň také věcná námitka. V akademickém světě se takové pochybné generalizace o tom, jak jsou ženy stoprocentní, dělají snadno, protože neustále potkáváte velmi podobné typy lidí, vyfiltrované opakovanými síty přijímaček a jiných zkoušek, které navíc z nějakého důvodu neláká daleko chaotičtější soukromý sektor. Ale právě proto by akademici neměli šířit výše zmíněné stereotypy, a právě proto asi vesměs tak neslavně ztroskotávají, pokud jim pocit vlastní erudovanosti stoupne do hlavy a dají se na politiku. Jsou uzavřeni v takové profesní bublině, že jim schází povědomí o diverzitě sociální, kterou jinak vesměs chápe a zažívá každý starosta ze Zelné Brázdy a Kopníku pod Pařezem. Posledním příkladem budiž jistý ministr zdravotnictví, který během několika měsíců ve funkci zcela spálil svoji dřívější dobrou pověst odborníka na medicínu a patrně ani nechápe, jak moc jej teď obyvatelstvo nesnáší. Americký článek víry „jedinou diverzitu uctívati budeš, protože přináší výsledky“ ve skutečnosti zas tak samozřejmý není, a dokonce si myslím, že v takto generálním pojetí jde o vysloveně pseudovědecké tvrzení. Kdyby diverzita sama o sobě skutečně dávala tvůrčím kolektivům křídla, nebylo by potřeba ji subvencovat udělováním bonusových bodů při posuzování projektů nebo vytvářením speciálních komisí, které ji podporují. Nepotřebovala by neustálou psychickou podporu v podobě nějakých pozitivních řečí, letáků a proslovů, kterých je na tom Západě ještě více než u nás, a to přesto, že tam ta kampaň trvá podstatně déle a teoreticky by tedy měla mít lepší výsledky. Ve vědě funguje poměrně silná konkurence. Tým nebo instituce, které by se dobrovolně vzdávaly zřetelné a nepochybné výhody, by byly ve stejné pozici jako bojovník s lukem a šípy proti kulometu. Všechny armády světa už dávno přesedlaly z luku na kulomet a nikdo je k tomu nemusel vést za ručičku ani motivovat bodovým systémem nebo granty. Dokonce i ti severoameričtí indiáni ve skutečnosti v kontaktu s bělochy přezbrojili na pušky (pokud tedy měli šanci je sehnat, což vždycky neplatilo), i když jiných svých kulturních tradic se drželi pevně až do okamžiku definitivní porážky, leckdy i po ní. Taková je povaha souboje o zdroje, pro sentimentalitu v něm nebývá moc místa. A vědci, přes veškeré sladké řeči kolem, také bojují o citace, financování a všeobecný respekt svých kolegů, což jsou zatraceně omezené zdroje, jeden jako druhý. Na Floridě se nestárne rychleji Přitom skutečně je pravda, že nejlepší vědecké týmy světa dnes bývají smíšené, jenže ten řetězec příčin a následků může být zcela jiný, než jak se to tradiční diverzitní průmysl snaží předestřít. Odbočka stranou, která má ten problém v povrchním uvažování ilustrovat. Na Floridě je mnoho důchodců. Opravdu hodně. Ale pokud byste z toho odvodili, že se tam ve vodě vyskytuje něco, po čem místní obyvatelé předčasně stárnou, byli byste vedle jak ta jedle; skutečným důvodem je, že se tam ti starší lidé na „podzim svého života“ stěhují, protože floridské subtropické klima je příjemnější než mrazy někde v Minnesotě. Usuzovat, že Florida sama o sobě je gerontogenní prostředí, by byla čistá pseudověda. Podobně se Harvard nebo Cambridge můžou pyšnit skvělými vědeckými výsledky a ty výsledky vesměs vzešly od velmi různorodých týmů. (I když jejich složení bývá jiné, než by ti současní neorasoví teoretici chtěli; typicky je dnes ve špičkové vědě vysoké procento Východoasiatů.) Jenže Harvard nebo Cambridge vyzobávají nejlepší mozky po celém světě, takže různorodé složení jejich týmů je očekávatelným důsledkem toho, že dnes je cestování levné, většina hranic otevřená, a tudíž talentovaný Filipínec nebo Maďar má lepší šanci se k těm přijímačkám na Harvard vůbec dostavit a případně je udělat. Pak máte ve výsledném výběru směsku nejkvalitnějších lidí z celé skoro osmimiliardové planety; bodejť by nebyli různorodí. Ale to podivné vysvětlení, že takové týmy mají úspěch proto, že ženy, černoši atd. uvažují jinak, to se nepříjemně blíží tradici úplně klasického rasismu z 19. století. O něco málo (málo! viz dále) větší smysl by snad takové vysvětlení dávalo u jiných kultur než u těch povrchně fyzických atributů, jako je barva pleti nebo pohlaví. Kultury se od sebe opravdu hodně liší, a to nejenom mezinárodně. I u nás se Ostravsku říká „kraj razovity“, protože tam je opravdu společnost jiná než v Brně či Praze; no a takové Prajzsko, to jako kdyby svým charakterem vůbec nepatřilo k České republice. Ale snahu mít v každém vědeckém kolektivu aspoň jednoho Prajzáka, tu jsem ještě neviděl, i když by to statisticky vzato znamenalo, že laboratoř by byla vzorně uklizená a rozpočet vyrovnaný do halíře. Prajzáci jsou totiž prý vesměs hrozně pořádní, třeba to paní rektorku zaujme jako kladný stereotyp. (Ne, nejsem Prajzák.) Ale samozřejmě je otázka, jestli vzorně uklizená laboratoř je zas takovou výhodou. Nakonec Sir Alexander Fleming, vědec z nejlepších, prý objevil penicilin proto, že mu zplesnivěla zapomenutá miska s bakteriální kulturou, protože byl notorický bordelář. Kdyby mu ji nějaký doktorand z Ludgeřovic umyl, protože ho to jeho prajzská máma naučila, možná bychom byli o jeden objev chudší. Kulturní faktory samozřejmě můžou působit i záporně, proti směru, kterým chcete jít; vůbec nevím, kde se v řadách fandů diverzity bere to přesvědčení, že všechny nové prvky přinesené diverzitou do kolektivu mají nutně kladné znaménko. Klidně je možné, že kladné a záporné vlivy se navzájem vyruší. Navíc je tu určitý problém s tím, v čem přesně by ty odlišnosti měly pomáhat. Ve vědě se dnes většinou pohybujete tak daleko od normálního lidského světa, že tam těžko zatahovat nějaká vlastní kulturní specifika. Čím přesně pomůže údajná ženská empatie při studiu Velké Fermatovy věty? A rozumí Inuit mitochondriálnímu metabolismu líp než Španěl? Proč by měl? Ani jedna ta kultura žádné mitochondriální tradice nemá. Kdyby šlo o studium ledu a sněhu, tam bych ten potenciál pro náskok Inuita nad Španělem viděl. Umím si představit i to, že podobné efekty vznikají, pokud studujete jiné lidi. Někdo, kdo má zkušenost s náboženským půstem, asi bude vědět, jak reaguje lidský organismus na vyřazení toho či onoho prvku ze stravy, protože to prostě zamlada viděl na svých ortodoxních sousedech. Ale jakmile se dostanete do té zóny viditelné jen mikroskopem, nebo dokonce až na úroveň molekul, atomů a abstraktních vzorců, tam už začíná být to poučování o přínosnosti diverzity přetažené jak guma u tepláků, které jste si koupili s tím, že do nich přece zhubnete. (Tak si všímám, že v tomto textu se už podruhé vyskytuje slovo tepláky, inu, vliv karanténní garderoby.) Navíc je tu historie, někdy i velmi nedávná. Hodně velkých skoků ve vědě a technice stojí buď na práci jednotlivců, nebo jen velmi malých týmů, které zas tak různorodé nebyly. Poptávka po konformistech sílí Dnes to tak nevypadá, protože je v módě podepisovat pod články desítky různých lidí (to je zase vedlejší efekt principu „publish or perish“), což pak působí dojmem, že za tím či oním objevem stojí obrovský a různorodý dav. Ale reálně bývá u velkých projektů těch tahounů jen několik, běžně třeba dva nebo tři, kdežto ostatní zúčastnění hrají nepříliš kritickou roli tzv. přicmrndávačů; jejich práce je sice nenulová, ale na rozdíl od lídrů většinou relativně snadno nahraditelná. A můžeme vůbec o dvojici „tahounů“ říci, zda je dostatečně různorodá nebo ne? Vždyť jsou to jen dva lidi, tam budou osobní vztahy a vlastnosti hrát větší roli než nějaký statistický kulturní vliv. Článek začíná svojí délkou přerůstat rozumné meze, tak tedy poslední zastávka, zmíněná už v titulku. Celebrování diverzity má podle mého názoru i jiný efekt, kterého si rektoři a děkani mohou či nemusejí být vědomi. Je to filtr na konformisty, přesně ve smyslu Grahamovy eseje o konformismu. Pokud nastavíte uchazečům o zaměstnání v určitém podniku, třeba zrovna na té univerzitě, překážku v podobě nutnosti hlásit se k nějakým ideologickým principům („Oslavujme diverzitu, zdroj kvalitní vědy!“), vyfiltrujete si tím poslušnější jedince, kteří jsou v rámci budování kariéry ochotni sklonit hlavu před tím či oním požadavkem shůry. Ti, kdo se v daný moment začnou vzpouzet a zpochybňovat, by mohli dělat problémy i při jiných příležitostech. A to je pro vedení nepříjemná vyhlídka do budoucna; lépe je identifikovat a odradit, ne-li přímo vyřadit, pokud možno hned na vstupu. S tím, jak nám do akademické sféry pronikají korporátní manýry, sílí i poptávka po konformistech a konformismu, takže zavádění lakmusových papírků, které dokážou včas určit, kdo je kdo, by právě z hlediska vedoucích kádrů mělo perfektní smysl. Jestli to ale bude výhodné pro vědu samotnou, o tom bych trochu pochyboval. Ta většinou těžila z těch nekonformních typů.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-28 13:00:00

Komentář: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy

Kvalitní vzdělání pro naše děti je jeden z mála požadavků, které tuzemské rodiny po sociálním státu opravdu chtějí. Frustrace a stres z období přijímaček dnes opět připomínají, že stát úkol nezvládá. Není to jenom jeho chyba.

Čas načtení: 2024-03-03 12:00:00

Digitální přijímačky dlouho nevznikaly, protože se nikdo nesnažil jako táta

S otcem a synem Krejčími o vytváření digitálních přijímaček, zkušenosti s médii a o tom, co státní správě chybí

Čas načtení: 2024-03-07 05:50:00

Šéfka ředitelů gymnázií kritizuje ministra Beka: Jsme zahlceni přihláškami

Přihlašovací systém elektronických přihlášek na střední školy má první zatěžkávací zkoušku za sebou. Předsedkyně asociace ředitelů gymnázií České republiky, Renata Schejbalová tento systém v Epicentru označila jako výhru. Další změny ve školství ohledně přijímaček, které navrhuje ministr školství Mikuláš Bek, označila jako ne příliš šťastné.

Čas načtení: 2024-03-13 13:47:41

Firma získala třeskutá data, nabízí je k přípravě na přijímačky

Poprask na ministerstvu školství loni způsobila firma Integritas.ai, když si zažádala o informace, jak si vedou dlouhodobě žáci konkrétních základních škol u přijímaček na střední školy. Zpracovaná data nyní firma nabízí uchazečům, aby se zorientovali ve svých vyhlídkách a úžeji směřovali svou přípravu.

Čas načtení: 2024-03-15 05:02:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z češtiny pro 9. třídu

Níže najdete první z našich jedenácti variant zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-15 05:01:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z češtiny pro 5. třídu

Níže najdete první z našich jedenácti variant zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-16 00:01:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z matematiky pro 9. třídu

Níže najdete první z našich jedenácti variant zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z matematiky pro 5. třídu

Níže najdete první z našich jedenácti variant zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-18 00:01:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z češtiny pro 9. třídu

Přinášíme další variantu zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-18 00:00:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z češtiny pro 5. třídu

Přinášíme další variantu zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-19 00:01:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z matematiky pro 9. třídu

Přinášíme další variantu zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-19 00:00:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z matematiky pro 5. třídu

Přinášíme další variantu zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.

Čas načtení: 2024-03-20 00:01:00

Vyzkoušejte si přijímací test nanečisto z češtiny pro 9. třídu

Přinášíme další variantu zkušebního testu k přijímačkám na střední školy. Můžete si ji snadno stáhnout a vytisknout. Obsahuje sadu úloh i s řešením na konci, a to v takové podobě, na jakou můžete narazit během skutečných přijímaček.