EUR 24,170
||
JPY 13,041
||
USD 20,888
|| Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to řekl ve Washingtonu před odletem na návštěv...
Čas načtení: 2025-09-24 10:00:00
Příspěvek amerického prezidenta na sociálních sítích je jedním z dosud nejsilnějších projevů podpory KyjevaTrump tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna území, která od roku 2022 ztratila ve prospěch RuskaTrump říká, že země NATO by měly sestřelit ruské letouny, pokud vstoupí do jejich vzdušného prostoruTrump říká, že Ukrajina je schopna získat zpět všechna území, která ztratila od začátku invazeV příspěvku na Truth Social Donald Trump uvedl, že Ukrajina je v pozici, kdy může „bojovat a získat zpět“ všechna území, která ztratila od začátku ruské invaze v roce 2022.„Proč ne? Rusko už tři a půl roku bezcílně bojuje ve válce, kterou by skutečná vojenská síla měla vyhrát za méně než týden,“ napsal Trump v ojedinělém plném vyjádření podpory potenciálu Ukrajiny.„Ukrajina by byla schopna získat zpět svou zemi v původní podobě a kdo ví, možná by mohla jít i dál! Putin a Rusko jsou ve VELKÝCH ekonomických potížích a nyní je čas, aby Ukrajina jednala,“ uvedl Trump ve svém dlouhém zamyšlení na sociálních médiích. Dodal, že USA budou i nadále dodávat NATO zbraně k nákupu.Dříve, při bilaterálním setkání s Volodymyrem Zelenským, Trump řekl, že „ruská ekonomika je momentálně v hrozném stavu“ a Ukrajina odvedla „úžasnou“ práci při odrážení sil Kremlu.
\nČas načtení: 2025-04-02 05:27:00
Nové riziko pro Evropu. Trump chce získat pod kontrolu tranzitní plynovody na Ukrajině
Jednání o spolupráci mezi Spojenými státy a Ruskem v oblasti energetiky nabírá poněkud ďábelské rysy. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška varuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce získat pod svou kontrolu nejen nerostné bohatství Ukrajiny, ale také tamní tranzitní plynovody.
\nČas načtení: 2025-03-15 07:28:26
G7 hrozí Moskvě rozšířenými sankcemi, pokud nepodpoří ukrajinské příměří
Spojené státy a jejich partneři z G7 varovali Moskvu, že by mohli rozšířit sankce a použít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny. Americký boss Donald Trump se tak snaží získat ruského vůdce Vladimira Putina pro svůj návrh příměří.
\nČas načtení: 2025-03-29 07:50:03
Trump otevřeně: USA musí získat Grónsko, aby zajistily světový mír
Spojené státy potřebují získat kontrolu nad Grónskem v zájmu „světového míru“, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump. (Foto: Flickr) Šéf Bílého domu již... Článek Trump otevřeně: USA musí získat Grónsko, aby zajistily světový mír se nejdříve objevil na AC24.cz.
\nČas načtení: 2026-03-17 11:51:06
Trump má na mušce další stát: Bude mi ctí jej získat!
Americký prezident Donald Trump v pondělí opět pohrozil Kubě vojenským zásahem a vyjádřil naději, že bude mít „tu čest“ tento ostrov získat nebo případně... Článek Trump má na mušce další stát: Bude mi ctí jej získat! se nejdříve objevil na AC24.cz.
\nČas načtení: 2020-05-16 10:13:14
Co bude potom? Komentátoři tří významných médií k uspořádání světových záležitostí
V záplavě informací o pandemii koronaviru se občas objeví i zajímavé úvahy na téma, co bude potom. A samotná pandemie v nich hraje možná téměř vedlejší roli. Autoři francouzského deníku Le Figaro, amerického časopisu National Interest a ruské vládní agentury RIA Novosti představují určitý výběr názorů, které nejde odmítnout mávnutím ruky. Pandemie znamená úpadek Západu a začátek „století Asie“! Sébastien Faletti, Le Figaro Pandemie koronaviru odhalila neefektivnost tzv. rozvinutých zemí ve srovnání s rozvojovou Asií, která okamžitě dostala šíření pod kontrolu. Asijské století skutečně začalo v roce 2020, je si jistý Sébastien Faletti. Očekávalo se, že to bude u úpatí šanghajských mrakodrapů nebo v singapurském přístavu, ale začalo „v ponurých nemocnicích Wu-chanu, průmyslového „čínského Detroitu“, který je ztracený v srdci rýžových polí Říše středu“. „Dlouho očekávaný a neúprosný vzestup asijsko-tichomořské oblasti a jeho nevyhnutelný důsledek – odpovídající úpadek Západu – se dočkaly svého 11. září, které otřese myslí.“ O skutečnosti, že „XXI. století bude stoletím Asie“, se v posledních letech hodně mluvilo a příliš se tomu nevěřilo. Celkově se chápe, že asijské země se samozřejmě „probudily“, poháněné zběsilou touhou vyrovnat ekonomiku v oblasti vyspělých technologií, ale západní mocnosti zůstaly v čele díky své myšlence na sociální stát, tvořivost a převahu demokratického modelu. Západ se uvelebil v této sebedůvěře a shovívavě sledoval tyto „asijské mravence“, pracovní den i noc a budování dálnic budoucnosti a utopických měst. Poté, co virus dorazil do evropských pečovatelských domů a vesnic, byl však politický systém těchto zemí rozsahem této vlny přetížen a dezorientován stejným způsobem jako jejich systém zdravotní péče, poznamenává autor. Úmrtnost na pandemii, kterou zatím nelze plně posoudit, se stala nemilosrdným ukazatelem účinnosti zdravotních systémů po celém světě a přesunula takzvané rozvinuté země do nejnižší kategorie. Oběťmi Covid-19 bylo již 17 tisíc Francouzů proti 229 lidem v padesátimilionové Koreji nebo šesti lidí na Tchaj-wanu. „Asijští draci“, poučeni zkušenostmi se SARS v roce 2003, okamžitě přijali opatření na ochranu své populace, vedeni realistickými nápady. Dokonce i v komunistické Číně, jejíž oficiální statistika 3 300 úmrtí je jistě podceňována, radikální karanténní opatření velmi pomohla omezit šíření viru v provincii Chu-pej, čímž ušetřila velká města jako Šanghaj nebo Peking. Virus nezachrání západní demokracie, které rády poučovaly zbytek světa, pyšnily se zjevnou převahou svého politického modelu, ale ztratily prostor pro ekonomický manévr, konstatuje pozorovatel. Rozvíjející se Asie, mistr hospodářského růstu, nám předkládá úžasnou lekci politické efektivity. Východoasijské státy, které se často zdály být zastánci tvrdého státního kapitalismu na Západě, postavily zdraví svých občanů do popředí, zatímco mnoho evropských vůdců odkládalo omezující opatření až do samého konce kvůli slepotě nebo strachu ze zpomalení hospodářské činnosti. Tento test prokázal na Západě hluboké nepochopení významu globalizace, která byla zahájena před čtyřmi desetiletími a jejíž hlavní arénou byl asijsko-tichomořský region, poukazuje autor. Zatímco stratégové z New Yorku, Londýna nebo Paříže věřili, že rozšiřují rozsáhlou říši kapitalismu a demokracie přesunem svých továren a prodejem svých produktů do Asie, asijská hlavní města použila tento proces k oživení svých zemí, přezbrojení svých států a obohacení své vlastní střední třídy. „V Pekingu, Soulu nebo Singapuru se růst stal pákou, aby se vrátily do popředí světové historie a odstranily ponížení koloniální éry,“ uvedl pozorovatel. Skutečnost, že šíření pandemie začalo z „celosvětové továrny“, vypadá jako poslední brutální rána historii. Západ ucítil nápor lží diktátorského režimu, kterému „slepě předal klíče ke své průmyslové budoucnosti,“ píše Faletti. Je příliš pozdě klást vinu na Čínu za všechny hříchy, když Západ sám pohřbil své základní hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, aby snížil náklady, konstatuje pozorovatel. Přesto evropské země a Amerika stále mají na skladě mnoho aktiv, aby mohly konkurovat Asii v tomto novém postzápadním světě. Jsou to demokratické hodnoty a tvořivost, vzdělávací systémy a kultura, která inspiruje celý svět. Za tímto účelem však musí mít strategickou vizi, která sladí zájem o hospodářský růst s myšlenkami na veřejné blaho a poskytne občanům nové perspektivy. Tolik Faletti. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Moskva – Washington – Peking – nová „Velká trojka“? Petr Akopov, Ria Novosti Myšlenka, že uspořádání světa po koronakrizi bude v mnohém řídit Čína, USA a Rusko, zaznívá v poslední době od různých pozorovatelů (například South China Morning Post), a to nikoli zcela bezdůvodně – o tom, že vše neodvratně vede k vytvoření této „Velké trojky“ se mluvilo už dlouho před začátkem pandemie. K USA je třeba bezpochyby přidat Evropskou unii – avšak nikoli obvyklým způsobem jako mladšího partnera jednotného Západu, ale jako potenciálně zcela samostatnou mocnost. Problém této moci je ovšem v tom, že prožívá krizi vlastní totožnosti. Chápe, že její budoucnost nespočívá v podřízení se nebo spojení s Amerikou, ale ještě nemá odhodlání a schopnost hrát sama za sebe. Evropě se nedostává celkového pohledu na své postavení a svou roli v budoucnosti – o tom neustále mluví Emmanuel Macron. Nicméně krize vyvolaná koronavirem neuspíší návrat její subjektivity, spíše naopak – načas oslabí pocit jednoty. Proto v krátkodobém výhledu, nejbližší dva tři roky, budou mít rozhodující vliv na změnu uspořádání světa právě tři aktivní zápasníci super těžké váhy. Ekonomická slabost Ruska, ve srovnání s Čínou a USA, jej nepřipravuje o statut účastníka „Velké trojky“, protože je kompenzována aktivní geopolitickou hrou na všech frontách, historickými zkušenostmi a reputací. Na jaře roku 2014 to bylo právě Rusko, které zahájilo novou etapu světové historie tím, že odpovědělo na provokaci na Ukrajině Krymem. USA na to reagovaly pokusem zablokovat a izolovat naši zemi od celého světa. Pokus skončil nezdarem – všem ukázal, že celý americký svět se vešel do Severoatlantické aliance, tj. NATO. Rusko se jednoduše neroztáhlo na východ a jih, ale stalo se pro celý svět symbolem pochodu proti severoatlantickému uspořádání světa. Takovou autoritu nelze koupit za žádné peníze, přičemž ta, společně s umnou geopolitickou hrou Kremlu, kompenzuje nedostatečnou ekonomickou váhu Ruska na pozadí Číny a USA. Jakým způsobem bude ale „Velká trojka“ ovlivňovat nové světové uspořádání? USA – upadající supervelmoc, Čína – nabírající sílu, ale jaké místo má Rusko? Rusko není jen závažím na vahách, které je vychyluje na tu či onu stranu. Rusko je spíše rozehrávač stanovující pravidla, který má dostatečnou autoritu k vytváření pravidel nových. Společně s Čínou jsme pro mírnou formu přechodu z postamerického světa k multipolárnímu – s několika centry moci, mezi nimiž rovnováha a soupeření vytvoří rysy nového celkového světového uspořádání. Nikoli věčného, ale mnohem stabilnějšího, než je to současné rozpadající se. V tomto smyslu jsme s Čínou pravými spojenci. Spojené státy vztahy uvnitř trojúhelníku Rusko – USA – ČLR posledního půlstoletí chápaly podle závětí Kissingera jako úsilí o to, aby vztahy Washingtonu s Moskvou a Pekingem jednotlivě byly lepší než mezi Ruskem a Čínou. Tento model ale už dlouho nefungoval a od počátku vlády Si Ťin-pchinga, tj. od roku 2012, se stal absolutně nemyslitelným. Spojené státy ale nadále věřily ve svou velkolepou budoucnost, dokonce i poté, co v roce 2014 neuposlechly Kissingerových rad vyhnout se nebezpečí pokusů izolovat Rusko, které by jej popostrčily k Číně. Ve skutečnosti se Rusko s Čínou sblížily už před Krymem a v tomto strategickém směřování by pokračovaly i bez něj. Konflikt Západu a Ruska tyto procesy pouze zvýraznil a uspíšil. Avšak Washington se nepřestával utěšovat iluzemi, že se nic neděje. Mezi Ruskem a Čínou jsou tak hluboké a neodstranitelné rozpory, že jejich spojení nemůže být stabilní, beztak to skončí konfliktem nebo ochlazením, takže z této strany světovému vedoucímu postavení USA nic nehrozí. V tomto stavu Spojené státy vstoupily do roku 2016, kdy se pro Severoatlantickou alianci nečekaně dostal k moci Donald Trump. Ten spustil obchodní válku s Čínou a zatoužil se sblížit s Ruskem – tj. jako by se choval přesně podle Kissingerova schématu. Ve skutečnosti ale Trump vůbec neztělesňoval ty Spojené státy, které do té doby hrály podle pravidel „Velké trojky“. Toto byla nová, antiglobalistická Amerika. Její zájem spočíval v tom, aby její státní ekonomika zesílila, a nikoli v tom, aby za každou cenu (včetně degradace vlastní země) podporovala světovou hegemonii nadnárodních severoatlantických elit. Takže došlo k unikátní situaci, kdy se v rámci trojúhelníku sešli tři nepřátelé stávajícího světového uspořádání. Samozřejmě, že vzájemná domluva mezi Trumpem, Putinem a Si není jednoduchá. Nikdo neruší geopolitické, obchodně-finanční a další rozpory mezi velmocemi. Nicméně, jsou to rozpory právě mezi národními státy (říšemi, státy – civilizacemi), tj. těmi, které existují v jednom systému souřadnic a nikoli mezi globalistickým plánem unifikace a světové hegemonie (s podporou USA) a zeměmi, které si chrání své právo na existenci vlastního civilizačního modelu a které přiznávají stejné právo druhým. Trojice Trump – Putin – Si se nezačala formovat před koronavirem ze zcela pochopitelných příčin a už vůbec ne kvůli obchodní válce s Čínou. Byla přesně v duchu trumpovského izolacionismu a její aktivní fáze v podstatě skončila dosažením částečné dohody doslova těsně před počátkem globální pandemie. Samozřejmě že politika nátlaku na Čínu z mnoha stran, ke které se pravidelně Trump uchyloval a ke které jej obzvlášť aktivně podněcovala globalistická část jeho okolí, překážela i příležitosti vést velký strategický dialog mezi Čínou a USA. Kromě toho Trumpovi jednoduše znemožnili dokonce samotnou možnost být v kontaktu s Putinem. Nicméně, po volbách na podzim tohoto roku Trump dostane – pokud je vyhraje – velkou svobodu, včetně jednání v rámci „Velké trojky“. Za první krok k jejímu vytvoření lze považovat iniciativu Vladimira Putina zorganizovat summit jaderných velmocí, stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se kterou vystoupil v lednu letošního roku v Jeruzalémě. „Velká pětka“ by v podstatě byla „Velkou trojkou“, doplněná o Evropu pomocí tváře prezidenta Macrona, protože anglosaská jednota (tím spíš geopolitická) USA a Británie na pozadí Brexitu se stala ještě výraznější. Putinovu myšlenku všichni odsouhlasili a summit byl předběžně naplánován na září do New Yorku, kde v té době bude probíhat zasedání Valného shromáždění OSN. Koronavirus uzavřel celý svět do karantény. Na podzim pandemie opadne a Putin se Si Ťin-pchingem, stejně jako Macron s Johnsonem, budou moci přiletět do New Yorku. Jestli ovšem Spojené státy nepodlehnou protičínské hysterii, kterou se už snaží roztáčet jak blízcí, tak i vědomě proatlantičtí politici. Například senátor Lindsey Graham se nechal slyšet, že Čína je zodpovědná za smrt Američanů kvůli nákaze koronavirem a za nezaměstnanost, a proto musí USA Čínu tvrdě potrestat a „přinutit ji změnit své chování“: „Chci začít sepisovat část našeho dluhu Číně, protože oni za to musí zaplatit nám, nikoli my jim!“ Je pochopitelné, že pokud by něco podobného vyšlo z Trumpových úst, o žádném summitu v září by už nemohlo být ani řeči. Si Ťin-pching by schůzku s ním jednoduše zrušil. Ale Trump v takovém duchu mluvit nebude, protože Amerika potřebuje schůzku na nejvyšší úrovni mnohem víc než Čína, a globální krize vyvolaná koronavirem posilňuje Trumpovu opozici vůči globalistům, kteří se snaží zachovat svou politiku „americké hegemonie“ (na úkor USA). Rusko ji také potřebuje – čím dříve se začneme domlouvat na postkoronavirovém uspořádání světa, tím lépe pro všechny. Zatím v nás „Velká trojka“ vyvolává asociace hlavně Stalina, Roosevelta a Churchilla. Avšak velmi brzy může získat nový význam, samozřejmě až poté, co bude Trump v říjnu opětovně zvolen prezidentem. Pak budeme v roce 2021 svědky prvního dějství zrození nového světa. Deset bodů, proč už nepotřebujeme NATO Sharon Tennison, David Speedie, Krishen Mehta, National Interest Koronavirová pandemie, která pustoší svět, upozorňuje na dlouhodobou krizi veřejného zdraví – spolu s bezútěšnou perspektivou dlouhodobé hospodářské krize, která může zničit sociální strukturu napříč národy. Světoví vůdci musí přehodnotit výdaje na zdroje založené na skutečných a současných hrozbách pro národní bezpečnost – aby znovu zvážili, jak je lze řešit. Je třeba zpochybnit pokračující závazek vůči NATO, jehož globální ambice jsou do velké míry poháněny a financovány Spojenými státy. V roce 1949 první generální tajemník NATO popsal misi NATO jako „udržet Rusko venku, Američany uvnitř a Němce dole“. O sedmdesát let později se bezpečnostní prostředí úplně změnilo. Sovětský svaz a Varšavská smlouva už nejsou. Berlínská zeď padla a Německo nemá po svých sousedech žádné územní ambice. Přesto je Amerika stále v Evropě s aliancí NATO s dvaceti devíti zeměmi. To vyvolává zásadní otázku: Zda NATO dnes zvyšuje globální bezpečnost, nebo ji ve skutečnosti snižuje. Jsme přesvědčeni, že existuje deset hlavních důvodů, proč NATO již není potřeba: 1. NATO bylo vytvořeno v roce 1949 ze tří hlavních důvodů uvedených výše. Tyto důvody již nejsou platné. Bezpečnostní prostředí v Evropě je dnes úplně jiné než před sedmdesáti lety. Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti navrhl nové kontinentální bezpečnostní opatření „z Dublinu do Vladivostoku“, které Západ odmítl. Pokud by bylo přijato, zahrnulo by to Rusko do kooperativní bezpečnostní architektury, která by byla pro globální společenství bezpečnější. 2. Někteří tvrdí, že hrozba dnešního Ruska je důvodem, proč musí Amerika zůstat v Evropě. Ale zvažte toto: Ekonomika EU byla před Brexitem 18,8 bilionu dolarů a po Brexitu 16,6 bilionu dolarů. Ve srovnání je dnes ruská ekonomika jen 1,6 bilionu dolarů. Věříme, že s ekonomikou EU více než desetkrát vyšší než ruské hospodářství si Evropa nemůže dovolit vlastní obranu proti Rusku? Je důležité poznamenat, že Spojené království jistě zůstane v Alianci pro obranu EU a bude s největší pravděpodobností i nadále přispívat k této obraně. 3. Studená válka byla jedním z extrémních globálních rizik – se dvěma supervelmocenskými protivníky, z nichž každý byl vyzbrojen třiceti tisíci a více jadernými hlavicemi. Současné prostředí představuje ještě větší nebezpečí – extrémní nestabilitu vyplývající z nestátních aktérů, jako jsou teroristické skupiny, získávání zbraní hromadného ničení. Rusko a šéfové NATO jsou jediní schopni čelit těmto hrozbám – pokud jednají ve shodě. 4. Jenom jednou se stalo, že se člen NATO dovolával článku 5 (klauzule „útok na jednoho je útok na všechny“). Byly to Spojené státy po teroristickém útoku 11. září 2001. Skutečným nepřítelem nebyl jiný národ, ale společná hrozba terorismu. Rusko tento důvod spolupráce důsledně rozvíjelo – Rusko skutečně zajistilo neocenitelnou logistickou podporu a základní podporu afghánské angažovanosti po 11. září. Koronavirus dramatizoval další závažné znepokojení: Obavy teroristů, kteří vlastní a používají biologické zbraně. To nelze podceňovat v klimatu, ve kterém nyní žijeme. 5. Když má Rusko na své hranici potenciálního nepřítele, stejně jako v případě vojenských cvičení NATO do roku 2020, bude donuceno k tomu, aby se změnilo v autokracii a oslabí demokracie. Když se občané cítí ohroženi, chtějí stát vůdcovského typu, který je silný a poskytuje jim ochranu. 6. Vojenské akce NATO v Srbsku za prezidenta Clintona a v Libyi za prezidenta Baracka Obamy a téměř dvacetiletá válka v Afghánistánu – nejdelší v naší historii – byly v podstatě vedeny USA. Neexistuje zde žádný „faktor Ruska“, ale tyto konflikty se používají k argumentaci raison d´etre hlavně ke konfrontaci s Ruskem. 7. Spolu se změnou klimatu je největší existenční hrozbou jaderný holokaust – tento Damoklovův meč stále visí nad námi všemi. Vzhledem k tomu, že NATO má základny ve dvaceti devíti zemích, mnoho podél ruských hranic, některé v dělostřelecké oblasti Petrohradu, riskujeme jadernou válku, která by mohla zničit lidstvo. Riziko náhodného nebo „falešného poplachu“ bylo zdokumentováno několikrát během studené války a je nyní ještě hroznější vzhledem k rychlosti Mach 5 dnešních raket. 8. Dokud budou Spojené státy utrácet téměř 70 procent svého rozpočtu na armádu, bude vždy potřeba nepřátel, ať už skutečných, nebo vymyšlených. Američané mají právo se ptát, proč jsou takové přemrštěné „výdaje“ nezbytné a komu to skutečně prospívá? Výdaje NATO přicházejí na úkor jiných národních priorit. Objevujeme to uprostřed koronakrize, když jsou systémy zdravotní péče na západě žalostně podfinancované a dezorganizované. Snížení nákladů a zbytečných výdajů NATO vytvoří americké veřejnosti prostor pro další národní priority. 9. Použili jsme NATO k jednání jednostranně, bez kongresového nebo mezinárodního právního souhlasu. Americký konflikt s Ruskem je v zásadě politický, ne vojenský. To volá po kreativní diplomacii. Pravda je, že Amerika potřebuje silnější diplomacii v mezinárodních vztazích, ne tupý vojenský nástroj NATO. 10. A konečně, exotické válečné hry v ruském sousedství – spojené s anulací smluv o kontrole zbrojení – představují rostoucí hrozbu, která může zničit každého, zejména pokud je mezinárodní pozornost zaměřena na nepolapitelnějšího „nepřítele“. Koronavirus se přidal na seznam globálních hrozeb, které vyžadují spolupráci spíše než konfrontaci ještě naléhavěji než dříve. Nevyhnutelně budou existovat další globální výzvy, kterým budou země v průběhu času čelit společně. NATO, nyní sedmdesátileté, však není nástrojem k jejich řešení. Je čas přejít od konfrontace a vytvořit globální bezpečnostní přístup, který řeší hrozby dneška i zítřka. Autoři článku: Sharon Tennison je předsedou Centra pro občanské iniciativy. David Speedie je zakladatelem a bývalým ředitelem programu pro globální angažovanost USA v Carnegieho radě pro etiku v mezinárodních záležitostech. Krishen Mehta je seniorem v oboru globální spravedlnosti na Yale University. (rp, prvnizpravy.cz, nationalinterest) {/mprestriction}
\nČas načtení: 2024-07-08 06:00:01
Putin vyhlíží vítězství Trumpa. Katastrofa pro Ukrajinu, problémy pro Evropu
Americký prezident je považovaný za jednoho z nejmocnějších a nejvlivnějších lidí na světě. V USA si hlavu státu vyberou už v listopadu letošního roku a Donald Trump začíná mít navrch. Dokonce se mu povedlo získat více než 20 % černošských voličů, což by bylo historické maximum, pokud by se to promítlo do prezidentských voleb. Obavy o Bidenovo zdraví O důležitosti tohoto faktu svědčí skutečnost, že Joe Biden svého soka mezi černošskými voliči v roce 2020 drtivě porazil. Na poplach už bije také viceprezidentka Kamala Harris, která se snažila na nebezpečí druhé Trumpovy administrativy upozornit i na festivalu Essence v New Orleans před pár dny. Ne náhodou šlo o jednu z největších černošských akcí svého druhu. Slabá Evropa není schopna vyřešit vlastní problémy. Dalším vojenským konfliktům se nevyhneme Číst více Bílý dům se v posledních dnech snažil potlačit obavy z prezidentovy duševní zdatnosti a životaschopnosti jeho kampaně po jeho špatném výkonu v prezidentské debatě CNN minulý týden. Někteří demokraté vyzvali prezidenta, aby důkladně zvážil kandidaturu na znovuzvolení, zatímco jiní zašli tak daleko, že ho vyzvali, aby odstoupil. Biden to ale odmítl a v pátek novinářům v Madisonu ve Wisconsinu řekl, že „zcela vylučuje“ odchod z boje. USA mají hodně svých problémů Případný triumf Trumpa by ale mohl být katastrofou pro celou Evropu. „USA se mohou vrátit k politice, že evropské problémy by si měla Evropa řešit především sama,“ vysvětlil Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Jiří Šedivý. Bývalý elitní voják ale nepředpokládá, že by Trump odmítl pomáhat spojencům v rámci NATO, jelikož ani prezident USA není všemocný. „Předpokládám však, že by tlačil na evropské státy, aby se obraně více věnovaly a alokovaly nejméně 2 % HDP do svých obranných programů.“ Mnohem větší problém by však zřejmě měla Ukrajina. „Trump může tvrdit, že pomoc Ukrajině by měla být záležitost především evropských států, protože USA mají hodně svých problémů,“ uvažoval generál Šedivý. V mnoha očích oprávněný postoj by mu mohla dodat i skutečnost, že žádný ze států NATO nebyl napaden, tudíž není třeba uplatnit článek 5 Washingtonské smlouvy. Trump prezidentem? Dar pro Putina Případné zásadní omezení pomoci USA by zřejmě mělo drtivý dopad na válku na Ukrajině. „Ano. Na obranyschopnost Ukrajiny by to mělo fatální důsledky.“ Pro ruského prezidenta Vladimira Putina by tak byl Trump v Bílém domě v podstatě darem z nebes. Přitom se dá předpokládat, že Trump by neměl až takový problém řadu vlivných lidí přesvědčit, že pomáhat Ukrajině je nesmysl. Drogový boss Pablo Escobar by měl radost: S jeho hrochy si neví rady policie ani armáda Číst více Skutečnost, že USA mají vlastní problémy, je totiž zcela evidentní. Nejde zdaleka „jen“ o vnitroamerické potíže či větší či menší spory na mexické hranici. Jako nejvážnější nebezpečí se stále víc ukazuje spor s Čínou. Trump se celkem logicky může ptát, zda by Evropa pomohla Spojeným státům v boji s Čínou. Zároveň si může pravdivě odpovědět, že asi ne. Tak proč by se měly USA jakkoli podílet na řešení konfliktu na Ukrajině? „Dá se předpokládat, že by takto uvažoval. Mimochodem, i NATO by mělo mít scénář velké války v Pacifiku,“ dodal pro Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Putin se po Ukrajině vrhne na země NATO a povzbudí Čínu. Střet s USA se blíží, říká generál Šedivý
\nČas načtení: 2024-07-03 19:25:00
Bez peněz do voleb nelez. Biden i Trump vybrali miliardy
Za pár měsíců proběhnou v USA prezidentské volby a oba kandidáti – úřadující prezident Joe Biden a jeho vyzyvatel Donald Trump – shánějí peníze, kde můžou. A Biden podle všeho začíná mít problémy. Trumpův tým totiž za poslední tři měsíce dokázal získat více peněz než Bidenův tým. Trump se svým týmem dokázali získat za čtvrtletí 331 milionů dolarů. Biden dokázal za stejnou dobu získat 264 milionů. Ale Biden má prý na své straně jednu velkou výhodu.
\nČas načtení: 2025-11-05 09:00:00
Zohran Mamdani byl zvolen starostou New Yorku v historickém vítězství
Návrh 50: Kaliforňané schválili změnu volebních obvodů ve prospěch demokratů Nově zvolený starosta New Yorku Zohran Mamdani ve svém vítězném projevu oslovil Donalda Trumpa, zatímco demokraté vyhráli klíčové volby v USA Mamdani odsoudil „oligarchii a autoritářství“ v projevu, ve kterém se přímo obrací na Trumpa, zatímco demokraté vyhráli hlasování o změně volebních obvodů v Kalifornii a guvernérské volby v New Jersey a VirginiiMamdani triumfuje v úspěšnou noc pro demokratyZohran Mamdani je nově zvoleným starostou New Yorku, který rozhodujícím způsobem porazil bývalého guvernéra Andrewa Cuoma. Po sečtení více než 97 % hlasů získal Mamdani více hlasů – nejméně 1,03 milionu – než všichni ostatní kandidáti dohromady, včetně Cuoma a republikána Curtise Sliwy. Kalifornie schválila návrh zákona Proposition 50, který dočasně změní rozdělení volebních obvodů ve státě v naději, že se tak podaří čelit snahám republikánů o totéž v Texasu. Nové rozdělení by mohlo demokratům pomoci získat pět dalších křesel v americké Sněmovně reprezentantů.Byla to dobrá noc pro demokraty, Abigail Spanbergerová vyhrála volby guvernéra ve Virginii a Mikie Sherrillová vyhrála volby guvernéra v New Jersey. Prezident Donald Trump se na své oblíbené platformě Truth Social distancoval od těchto porážek. Vyzval také republikány, aby prosadili reformu volebního systému a ukončili obstrukce. Zatímco Mamdani hovořil, Trump zveřejnil tajemný závěrečný vzkaz večera: „A TAK TO ZAČÍNÁ!“. Mamdani se ve svém vítězném projevu v Brooklynu přímo obrátil na Trumpa a slíbil, že využije své role v radnici k boji proti jeho politice rozdělování. Nově zvolený starosta řekl: „Donalde Trumpe, vím, že se díváte, a mám pro vás čtyři slova: zesilte si hlasitost.“ Návrh 50: Kaliforňané schválili změnu volebních obvodů ve prospěch demokratů Nově zvolený starosta New Yorku Zohran Mamdani ve svém vítězném projevu oslovil Donalda Trumpa, zatímco demokraté vyhráli klíčové volby v USA Mamdani odsoudil „oligarchii a autoritářství“ v projevu, ve kterém se přímo obrací na Trumpa, zatímco demokraté vyhráli hlasování o změně volebních obvodů v Kalifornii a guvernérské volby v New Jersey a VirginiiMamdani triumfuje v úspěšnou noc pro demokratyZohran Mamdani je nově zvoleným starostou New Yorku, který rozhodujícím způsobem porazil bývalého guvernéra Andrewa Cuoma. Po sečtení více než 97 % hlasů získal Mamdani více hlasů – nejméně 1,03 milionu – než všichni ostatní kandidáti dohromady, včetně Cuoma a republikána Curtise Sliwy. Kalifornie schválila návrh zákona Proposition 50, který dočasně změní rozdělení volebních obvodů ve státě v naději, že se tak podaří čelit snahám republikánů o totéž v Texasu. Nové rozdělení by mohlo demokratům pomoci získat pět dalších křesel v americké Sněmovně reprezentantů.Byla to dobrá noc pro demokraty, Abigail Spanbergerová vyhrála volby guvernéra ve Virginii a Mikie Sherrillová vyhrála volby guvernéra v New Jersey. Prezident Donald Trump se na své oblíbené platformě Truth Social distancoval od těchto porážek. Vyzval také republikány, aby prosadili reformu volebního systému a ukončili obstrukce. Zatímco Mamdani hovořil, Trump zveřejnil tajemný závěrečný vzkaz večera: „A TAK TO ZAČÍNÁ!“. Mamdani se ve svém vítězném projevu v Brooklynu přímo obrátil na Trumpa a slíbil, že využije své role v radnici k boji proti jeho politice rozdělování. Nově zvolený starosta řekl: „Donalde Trumpe, vím, že se díváte, a mám pro vás čtyři slova: zesilte si hlasitost.“
\nČas načtení: 2020-11-16 18:48:43
Americké volby III. – co bude dál?
Milí čtenáři, dostávám hodně dotazů na to, jak vidím aktuální vývoj v USA a co by se mohlo stát v nejbližších čtyřech letech. Zde tedy shrnutí toho, co považuji za méně či více pravděpodobné – a proč. První otázka: může se Trump vrátit v roce 2024? Další volby jsou za čtyři roky, to bude Bidenovi těsně pod 82 let (narozeniny slaví 20. listopadu) a Trumpovi 78 let. Žádná mladá kuřátka to tedy nebudou a zvlášť u Bidena pochybuji, že by kandidoval ještě jednou. Pokud se bude Trump chtít vrátit do hry, musí nejdříve získat republikánskou nominaci. Ve vrchních patrech strany nikdy moc silnou pozici neměl, jeho nejsilnějším prvkem byla podpora „odspoda“, částečně realizovaná pomocí velkých mítinků (rallies). To se teď v době covidové nedá pořádně dělat. Ale pokud poté, co ten pandemický problém pomine nebo se aspoň zmenší, začne DJT zase jezdit po Americe a pronajímat si stadiony, bude to znamení, že se chystá na další kolo. A naopak; pokud nic takového neudělá, přenechal tu vysokou hru definitivně jiným. Takže na konečný verdikt počkejte dva roky. Pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro republikány Trumpova administrativa po sobě tak jako tak zanechává několik trvalých stop. Probrat bychom mohli aspoň tři. Obměněný Nejvyšší soud, kde zasedli tři relativně mladí soudci konzervativního střihu: Neil Gorsuch (53 let), Brett Kavanaugh (55 let) a Amy Coney Barrettová (48 let). Ti budou nejspíš vykonávat svůj mandát zhruba další čtvrt století, ne-li déle (Barrettové předchůdkyně Ginsburgová zemřela v 87 letech věku v úřadě), takže jejich vliv na budoucí podobu USA bude značný. U Nejvyššího soudu končí řada zásadních sporů (volební právo, různé formy diskriminace včetně té takzvaně pozitivní, držení a nošení zbraní, občanské svobody a svoboda projevu, imigrační pravidla) a jeho judikáty mají tendenci „přehazovat výhybky“ amerického práva na desítky let dopředu. Dalším trvalejším efektem je uvědomění republikánů, že pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro jejich stranu. Naprostá hysterie panující dnes v USA kolem barvy pleti poněkud zakrývá skutečnost, že ty skutečně hluboké příkopy v americké společnosti jsou (pro nedostatek lepšího slova) třídního charakteru. A tím nemám ani tolik na mysli peníze, jako skutečnost, že světy pobřežních elit a vnitrozemské populace ve „flyover country“ se vzájemně vzdálily tak, že už na sebe ani nedokřiknou. Toho, že ta vnitrozemská populace se od oněch mluvících hlav v CNN cítí odcizena, budou nejspíš využívat i další republikánští politici. Třetí položka možná některé čtenáře nevěřícně pobaví, ale součástí trvalejšího dědictví Trumpovy administrativy bude podle mě vznik Space Force, vesmírných sil, coby separátní ozbrojené síly rovnocenné těm starším (Army, Navy, Marine Corps, Coast Guard, Air Force). Tohle si myslím, že Trump odhadl velmi dobře. Po letech stagnace se zase jednou rozjely závody v kosmických technologiích a jen tak se nezastaví. A dominance na oběžné dráze a případně i za ní bude mít zásadní dopad na rovnováhu sil dole na Zemi. Představte si například něco jako právě budovanou síť Starlink, ale osázenou navíc kamerami s vysokým rozlišením, které neustále chrlí ony gigapixely nasbíraných dat zpátky do centrály. To by byl špionův sen. A takové systémy se už dnes realizovat dají, jenom potřebujete dostatečně levnou dopravu na orbit, abyste ty desetitisíce družic dokázali za rozumné peníze vynést nahoru – na čemž se pracuje. Samozřejmě, že Čína a spol. nebudou chtít zůstat pozadu; ostatně do klubu zemí vysílajících lidské posádky do vesmíru se chce kvalifikovat i Indie (projekt Gaganyaan, který už značně pokročil). No, takže Space Force. Ani demokrati ji neořežou, na to je moc zajímavá pro ten silně rozrostlý vojensko-průmyslový komplex navázaný na armádní utrácení. Ještě navíc se její vznik dobře trefil do doby, kdy například klasické stíhačky začínají být poněkud zastaralé a jejich nákup těžko zdůvodnitelný. Zato oběžná dráha, Měsíc atd. působí znovu sexy. Demokraté budou muset kousnout do kyselého jablka Dobrá, zpátky z vesmíru sem dolů, k přízemnějším věcem. Jak se bude vládnout nové administrativě? Odpověď na tuto otázku silně závisí na tom, jak dopadne druhé kolo senátních voleb v Georgii, které se koná 5. ledna 2021, a také zvláštní volby rozhodující o druhém georgijském křesle, jejichž druhé kolo se koná v ten samý den. Jde tedy celkem o dva senátory. Georgia je převážně republikánský stát, ale s velmi významnou černošskou menšinou (skoro třetina obyvatel), která zase tvoří spolehlivý voličský blok demokratů. Kdyby republikáni vyhráli aspoň jedno z těchto dvou křesel, podrželi by si většinu v Senátu. Je pravděpodobné, že se republikáni pokusí maximálně mobilizovat své georgijské voliče – pod sloganem, že když už bude v Bílém domě Joe Biden, právě Senát musí sloužit jako brzda různých ambicí typu Zeleného Nového dealu. Rozdělení prezidentského úřadu, Senátu a Sněmovny reprezentantů mezi obě strany je poměrně běžné, naopak mít pod kontrolou všechny tři instituce (trifecta) se vítězné straně podaří jen občas. Zdá se, že Američanům rozdělená vláda vyhovuje; například midterm elections, konané v polovině prezidentského mandátu, obvykle vedou k oslabení prezidenta a posílení opozice (typicky k nim totiž chodí spíš opoziční voliči). Od druhé světové války se stalo jen jednou, že by prezidentova strana v midterm elections posílila v obou komorách Kongresu, za George W. Bushe roku 2002, zato však 13krát v obou komorách křesla ztratila. Pokud tedy Bidenova administrativa začne s menšinou v Senátu – což záleží právě na výsledku georgijských voleb v lednu – je to dost nevýhodná pozice, která se v roce 2022 po midterm elections může ještě zhoršit. Ve stavu rozdělené moci toho prezident zas tak moc nezmůže a jeho schopnost vládnout pak záleží na ochotě dělat kompromisy s opozicí, případně přesvědčovat jednotlivé senátory. Z republikánských senátorů je ke spolupráci s demokraty nejvíce nakloněná senátorka za Maine Susan Collinsová, která provozuje velmi samostatnou politiku a spolehnout se na ni nemůžou ani jedni, ani druzí. I proto by pro republikány bylo výhodné získat obě georgijská křesla. Collinsová je ovšem posledním republikánským senátorem z Nové Anglie, navíc doma oblíbeným; není divu, že se jí strana drží. V souvislosti s převzetím moci a jmenováním nových ministrů budou muset demokraté kousnout do kyselého jablka a dořešit otázku, jak moc prostoru chtějí přepustit Alexandře Ocasio-Cortezové a silně levicovému křídlu kolem ní. Progresivní levice má ohromnou sílu v médiích a v akademické sféře, ale v reálných volbách bývá slabá; širší americký elektorát nemá pro tenhle typ politiky, s výjimkou několika velkoměstských okrsků, pražádné sympatie. Bez fixace na Trumpa a jeho prohřešky nespojuje progresivní levici a centristy prakticky nic, takže boj o to, kdo bude mít v budoucí administrativě svoje lidi, bude asi adekvátně tvrdý. Už teď obviňují centristé Cortezovou a její melody girls z nepotěšujících výsledků v kongresových volbách. V nerozhodných okrscích, kde jsou síly obou stran vyrovnané, prý byla asociace se socialismem či s myšlenkou defundovat policii těžkou volební překážkou. Levičáci naopak vyčítají centristům nedostatek zápalu a nových myšlenek. Osobně si sice nemyslím, že opětovné ohřátí sto let starých konceptů znárodňování kdečeho se dá nazvat novými myšlenkami, ale každému jeho perspektivu… Tlak z Washingtonu, aby se evropské země více staraly o svoji vlastní obranu, nepomine Trochu volnější ruce bude mít prezident v zahraniční politice, jejíž zaměření se v posledních desetiletích pozvolna stěhuje po glóbu. Kdysi to byla Evropa, později Blízký a Střední východ, teď hlavně východní Asie. Myslím si, že naděje evropských politiků, že Bidenova administrativa k nim bude nějak zásadně přátelštější než Trumpova, jsou tak trochu sebeiluzí. Verbálně budou nepochybně jejich vztahy hladší a daleko diplomatičtější, určitě si nebudou vyměňovat ťafky po Twitteru. Sílící orientace USA na Asii ovšem není dána osobními sympatiemi, ale měnícími se poměry ve světě. První důvod je ekonomický. V širokém pásu od Indie po Japonsko a Indonésii, potažmo Austrálii, žijí přes tři miliardy lidí, asi osmkrát tolik než v EU. Jsou zatím výrazně chudší než Evropané, ale řada těch zemí silně ekonomicky roste. Masivně se tu rozrůstá střední třída a navíc jsou tamní národy vesměs v průměru mladší než národy evropské, které vzhledem ke svému stárnutí musejí čím dál větší část svého bohatství utrácet za sociální služby a nezbývá jim tedy tolik peněz k nákupu drahých hraček či služeb z ciziny. V jižní a východní Asii má tenhle charakter zestárlé mocnosti zatím jenom Japonsko. A jelikož USA je stále ještě především země velkého businessu, americkým zájmem bude vydělat na těchto rostoucích trzích co nejvíce peněz. To znamená věnovat jim pozornost – politicky, diplomaticky, ekonomicky a možná i vojensky. Čímž se dostáváme ke druhému důvodu, proč bude muset Bílý dům v následujících letech věnovat lví podíl své pozornosti právě Asii. Právě tam roste Americe skutečně velký soupeř v podobě Číny, ale zároveň i potenciálně velmi silný spojenec v podobě Indie, která je do anglosféry ekonomicky i osobně integrovaná. (Hodně indických boháčů, podnikatelů, vědců i dalších elit studovalo v Británii či v Americe.) Už přes dvě stě let, nejpozději od bitvy u Trafalgaru, vládnou světovým oceánům anglosaské mocnosti, které za ta staletí mj. nasbíraly ohromné penzum institucionálních zkušeností. Provozovat blue water navy, která dokáže operovat na opačné straně planety, není jednoduché a například Němci se k tomu nepřiblížili ani na vrcholu svého suchozemského impéria. Jenže Čína poslední dobou do svých námořních sil investovala poměrně dost peněz a vypadá to, že mít vlastní blue water navy je jejich strategickým cílem. Na to budou Američané nuceni nějak reagovat. Kdyby tak neučinili, mohli by svoje dlouhodobé investice do budování vojenských koalic a zahraničních námořních základen rovnou odepsat, protože máloco oslabí pozici dosavadního hegemona více než neochota reagovat na zjevnou výzvu. Nutnost postavit se rostoucímu čínskému vlivu je jedna z mála věcí, na které se demokrati a republikáni dokážou shodnout. (Letos se vysloveně předháněli v tom, kdo bude tvrdší.) Osobně si nemyslím, že to bylo běžné politické divadélko, ale že nám před očima vzniká pravý thukidydovský konflikt, polarizace světové scény mezi „starého hegemona“ a „nového vyzyvatele“, která v historii běžně vedla k válečným konfliktům. Nepříliš potěšující perspektiva, ale Konec historie se zkrátka nekonal a nová administrativa bude nucena podle toho jednat. Což mimo jiné pro evropské země znamená, že tlak z Washingtonu, aby se více staraly o svoji vlastní obranu a více investovaly do svých armád, nepomine. Nebude sice vyjadřován tak zjevným a tvrdým způsobem jako za Trumpa, ale na jeho podstatě se nic nezmění. Na světě přibylo potenciálních bojišť a ani Amerika nemá prostředky a chuť k tomu, udržovat svoji přítomnost všude naráz. A z pohledu takového Jihočínského moře působí Evropa jako relativně klidné závětří, které tolik pozornosti a nákladů zkrátka nepotřebuje. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-10-03 16:10:56
Jak získat odškodnění, když dojde k stále častějšímu úniku dat?
Jak získat odškodnění, když dojde k stále častějšímu úniku dat? redakce Čt, 10/03/2024 - 16:10 Počítače a Internet Klíčová slova: únik dat z Avastu facebook únik dat pojištění hypoték půjček Remunzo Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Co je to únik dat a kdo za ním stojí? Únik dat může mít více podob. Cílem hackerských útoků bývá nejčastěji krádež přihlašovacích údajů k emailu nebo internetovému bankovnictví. Častý je pokus o zneužití platební karty při online nákupech či krádeži citlivých osobních údajů, jako je rodné číslo, adresa nebo zdravotní dokumentace. Důsledky takového úniku mohou být zničující a v některých případech mohou mít dlouhodobý dopad na soukromý život. Mezi obvyklé následky úniku dat patří ztráta finančních prostředků z běžného účtu. Nemáte-li sjednané odpovídající pojištění, získat peníze zpět je téměř nemožné. Výjimkou není krádež identity, kdy útočníci zneužijí osobní údaje k sjednání půjček, hypoték nebo jiných produktů na vaše jméno. Dochází i k vydírání, kdy vám útočníci hrozí zveřejněním citlivých informací, pokud jim nezaplatíte vysoké výkupné. Lze získat odškodnění za únik dat. Jak? Remunzo, která pomáhá obětem úniků dat domoci se spravedlnosti a získat zasloužené finanční odškodnění. Mnoho lidí si myslí, že získání odškodnění za únik dat je složité a zdlouhavé, což vede k tomu, že celou záležitost hodí raději za hlavu. Remunzo se však snaží celý proces co nejvíce zjednodušit a zpřístupnit ho všem bez ohledu na jejich finanční možnosti. Jak to funguje? Pokud se domníváte, že jste se stali obětí úniku dat, otevřete si stránky Remunzo.cz. Zde můžete vybírat z různých společností, u nichž dochází k častému úniku dat (např. Facebook a Tik Tok). V roce 2020 vyvolal velké pobouření únik dat z Avastu. Nejprve si projeďte aktivní případy, jichž můžete být součástí. Pro získání kompenzace stačí vyplnit online dotazník a formulář. O vše ostatní se postarají. Úspěšnost činí 85 %, přičemž vyplacené kompenzace jsou poměrně štědré. Za únik dat z účtů sociálních sítí můžete obdržet odškodné až 1 500 EUR. Vyplacení odškodného nicméně může trvat týdny až měsíce. Předem neplatíte žádné poplatky. Svou odměnu si společnost účtuje jenom z vyplacené kompenzace. Remunzo podává hromadné žaloby, což výrazně zvyšuje šanci poškozených na úspěch, protože společnosti zodpovědné za úniky dat se totiž častěji uchylují k mimosoudnímu vyrovnání. Hromadné podání žaloby je vhodné i pro Remunzo, které má větší šanci na to, že získá dohodnutou odměnu z vysouzené kompenzace. Co je potřeba k podání žádosti? Kromě vyplnění formuláře můžete být požádáni i o dodání dalších dokumentů. V některých případech je třeba doložit důkazy o tom, že jste byli únikem dat dotčeni. To může zahrnovat například snímky obrazovky s potvrzením o registraci u dané služby, výpisy z účtu, které dokazují neoprávněné transakce nebo emailovou komunikaci s útočníky. Nebojte se, nejste-li si jistí, jaké důkazy jsou relevantní nebo jak je získat, tým Remunzo vám poskytne potřebnou podporu a poradenství. Poté stačí už jen čekat, kdy se vám kompenzace připíše na účet. Služby typu Remunzo proces podání žaloby výrazně zjednodušují a zvyšují vaši šanci na spravedlivé vyrovnání. Pokud jste se stali obětí úniku dat, není nic jednoduššího, než vyplnit formulář a nechat zahraniční firmy zaplatit za to, že adekvátně nechrání vaše data. Autor: Nikola Engelmann Přidat komentář Autor: Nikola Engelmann Foto pixabay.com Žijeme v době, kdy se naše životy přesouvají do online světa. Sdílíme fotky s přáteli a rodinou na sociálních sítích, nakupujeme online z pohodlí domova a spravujeme své finance skrze mobilní a internetové bankovnictví. S tím roste i riziko úniku osobních dat. Co dělat, stanete-li se obětí hackerů?
Čas načtení: 2025-07-10 12:21:00
Samsung Galaxy Z Flip7: Kapesní génius s umělou inteligencí a novým větším předním displejem
Praha 10. července 2025 (PROTEXT) - Kompaktní rozměry, neuvěřitelné schopnosti – Galaxy Z Flip7 předvádí, co všechno skládačky dokážou Společnost Samsung Electronics představuje Galaxy Z Flip7, kompaktní skládačku umělou inteligencí, multimodálními schopnostmi a zbrusu novým předním displejem. Telefon se bez potíží vejde do jakékoli kapsy, přitom ale zvládá plnit i mimořádně náročné úkoly. Umělá inteligence Galaxy AI výborně ladí s předním displejem FlexWindow, který zabírá téměř celou přední plochu přístroje, se špičkovým fotoaparátem i s ikonickým designem v maličkém provedení. Galaxy Z Flip7 je zkrátka ideální chytrý parťák na každý den – nabízí toho opravdu hodně, od intuitivního hlasového ovládání až po dokonalá selfíčka.„Galaxy Z Flip7 je skvělý důkaz, že se nejmodernější umělá inteligence nevylučuje s kapesním provedením,“ vysvětluje TM Roh, prezident a výkonný ředitel divize Device eXperience (DX) v Samsung Electronics. „Multimodální AI funkce bez problémů fungují i na menším předním displeji FlexWindow, nová skládačka se dokáže dokonale přizpůsobit potřebám uživatelů, a dokonce je i předvídat. Tím pádem nabízí chytřejší a atraktivnější způsob, jak komunikovat se světem.“ Největší a nejlepší přední displej v historii skládaček Hlavním designovým lákadlem nového Flipu je tedy jedinečný přední displej FlexWindow zabírající celou přední stranu. Přehledně a komfortně se na něm zobrazí nejdůležitější informace, můžete na něm psát zprávy, kontrolovat kalendář či pořizovat skvělá selfíčka. Kromě jasného obrazu se displej pyšní špičkovou obnovovací frekvencí, což dohromady znamená živé barvy a plynulý pohyb i venku za slunečného poledne.Přední displej FlexWindow s technologií Super AMOLED má úhlopříčku 4,1 palce1 neboli 10,4 cm – s takovými rozměry jsme se ještě u Flipů nikdy nesetkali. Ke zobrazení využívá plochu od kraje ke kraji, což samozřejmě jeho kvality ještě vylepšuje. Oba displeje, hlavní i přední, se pyšní jasem 2600 nitů a obnovovací frekvencí 120 Hz. To znamená plynulý pohyb při scrollování, sledování filmů i hraní. Přední displej FlexWindow navíc prošel vylepšením v podobě technologie Vision Booster, což znamená výrazně lepší obraz v denním světle.2Hlavní displej má úhlopříčku 6,9“ (17,5 cm) a technologii Dynamic AMOLED 2X3. Proto slibuje špičkový obraz o velikosti, jakou u telefonů opravdu nevídáme často. Nejtenčí Flip v historii, přesto pevný a odolnýKompaktní provedení je u Galaxy Z Flip7 základ všeho, vejde se i do malé kapsy a můžete si ho vzít kamkoli. A navíc se nemusíte bát, že se poškodí, když vám z kapsy náhodou vypadne, což se dříve či později stane každému. Má dostatečně odolnou konstrukci, aby tyhle patálie všedního dne přežil bez problémů. Galaxy Z Flip7 váží jen 188 gramů4 a ve složeném stavu měří jen 13,7 mm, jde tedy o nejtenčí Flip všech dob.Ze všech stran ho chrání spolehlivé krycí sklo Corning® Gorilla® Glass Victus® 2.Mechanismus Armor FlexHinge je tenčí než pant u předchozí generace, je jinak konstruovaný a výrobci zvolili odolnější materiály. Díky tomu je pohyb plynulejší a celý systém vydrží delší dobu. K robustnímu provedení přispívá i rámeček Armor Aluminum.5 Delší výdrž baterie a chytřejší práce s energiíNavzdory tenčímu a kompaktnějšímu provedení má Galaxy Z Flip7 nejen větší displej než jeho předchůdci, ale také lepší baterii. Na jedno nabití tedy vydrží opravdu dlouho – oproti předchozímu modelu klidně přidá celý celovečerní film, než si řekne o nabíječku. Na dlouhých cestách tak můžete sledovat či poslouchat oblíbený multimediální obsah zcela bez obav, případně se klidně pusťte do úpravy fotek a jejich sdílení na sítích.Baterii s kapacitou 4 300 mAh6 ještě žádný Flip neměl – na jedno nabití zvládá kupříkladu až 31 hodin videa.7Srdcem telefonu je nejnovější3nm processor, speciálně upravený na míru technologii Galaxy. Základní jednotka CPU, grafika GPU i neuronová jednotka NPU8 jsou výkonnější než u Galaxy Z Flip6.Jako první Flip nabízí nový model i systém Samsung DeX, díky němuž se z telefonu rázem stane výkonná pracovní stanice. Stačí telefon otevřít a můžete s ním začít pracovat úplně stejně jako s počítačem. Dokonalá umělá inteligence v kapse S vylepšeným předním displejem a dosud nejvyspělejší verzí umělé inteligence Galaxy AI9 nabízí Galaxy Z Flip7 uživatelský komfort na nevídané úrovni – lze ho ovládat přirozenou řečí a ke spoustě funkcí používat přední displej ve složeném stavu. Díky nejnovějšímu uživatelskému rozhraní One UI 810 a operačnímu systému Android 16 nabízí telefon dosud netušené multimodální zážitky s umělou inteligencí, která je navíc na míru přizpůsobená skládacímu designu s ovládáním jednou rukou. Galaxy Z Flip7 tedy funguje jako skutečný inteligentní a šikovný parťák doma i na cestách. Zájemci se můžou mimo jiné těšit, že si přední displej upraví zcela dle vlastního vkusu a potřeb. Systém na základě jejich preferencí a zvyklostí nabídne vhodnou tapetu, barevnou kombinaci, smajlíky či na míru šitou podobu widgetů. Telefon zkrátka může mít stejně jedinečnou povahu, jako vy sami, a dává to najevo, ať už se chystáte na cesty nebo prostě jen v klidu relaxujete. Přímo z předního displeje FlexWindow lze nyní ovládat asistenta Gemini Live11, a zjišťovat tak nejrůznější informace či plnit různé úkoly pouhým hlasem. Chystáte se třeba na dovolenou? Gemini vám podle údajů na palubním lístku v peněžence Samsung zjistí, v kolik vám to letí, následně uloží do kalendáře upozornění, ať let nezmeškáte, a klidně i v místě dovolené najde nejlepší restaurace. Tohle všechno se dá navíc přehledně sepsat do poznámek Samsung Notes, takže se k informacím dostanete kdykoli, samozřejmě opět na předním displeji. Pokud v režimu Gemini Live povolíte sdílení kamerového záznamu, reaguje asistent na to, co kamera vidí. Namíříte objektiv na několik vybraných kusů oblečení a zeptáte se, co z toho se vzhledem k aktuálnímu počasí nejlíp hodí na dovolenou na Maltě nebo třeba v Norsku. A Gemini ochotně, a hlavně správně odpoví, jako opravdový parťák.Na liště Now Bar12 se v reálném čase zobrazí přehrávaný podcast, nejrůznější upozornění nebo třeba předpověď počasí. Now Bar navíc podporuje stále víc aplikací třetích stran, takže tu vidíte, kdy vám přijede taxík, můžete zkontrolovat aktuální výsledky fotbalové ligy apod. Ještě osobnější pohled do světa nabízí aplikace Now Brief13 – tady najdete aktuální zprávy z dopravy, údaje z kalendáře nebo třeba souhrnná data o fyzické aktivitě. Na základě nejrůznějších předplacených nebo bezplatných služeb může systém doporučit hudbu či videa, zobrazí se tu i zdravotní a fitness data z aplikace Samsung Health a z hodinek Galaxy Watch.Hodiny na předním displeji se automaticky dokážou přizpůsobit aktuálně nastavené tapetě, číslice obtékají tváře a objekty, aby se s nimi vzájemně nerušily. Je jedno, zda máte na fotografii detailní selfie nebo krajinářský záběr, hodiny jsou pokaždé dobře vidět, a přitom v kompozici nepřekážejí. Fotografický ateliér v kapse14Fotografování je obecně jednou z nejsilnějších stránek telefonů Galaxy, ovšem Galaxy Z Flip7 se ze všech nejlépe hodí k pořizování selfies. Vyspělý systém ProVisual Engine dokáže každou scénu optimalizovat tak, aby byl výsledek skvělý v jakémkoli světle, bez nutnosti jakýchkoli manuálních úprav. Ať už fotíte hrátky s domácími mazlíčky, oblíbené kapely na festivalech nebo působivé portréty při západu slunce, s novým Flipem se můžete těšit na parádní výsledky bez stativu, a často dokonce i bez otevírání telefonu. Duální zadní fotoaparát disponuje širokoúhlým objektivem s 50 megapixely15 a ultraširokým modulem se 12 MPix, což znamená špičkovou kvalitu obrazu v jakémkoli světle od krajinářských záběrů po selfíčka s náhledem na předním displeji. Vyspělý systém nočního fotografování se stará o výjimečně kvalitní záběry i v šeru nebo ve tmě. Žádný šum ani neostrost, místo toho působivé barvy a magická atmosféra.10bitový HDR režim je zárukou živých barev, bohatého kontrastu a spousty detailů i při natáčení videozáznamů v libovolné denní době.To nejlepší ovšem z Galaxy Z Flip7 dostanete při fotografování selfíček. Díky speciální sadě filtrů se dopředu podíváte, jak bude snímek vypadat, a vyberete si nastavení podle chuti. Nástroj Zoom Slider zase umožňuje zoomovat16 pouhým přetažením prstu po displeji, což člověk ocení především při skupinových selfies. Díky funkci Dual Preview vidí kompozici živě na displeji oba, fotograf i člověk v záběru. To samozřejmě výslednému snímku výrazně pomáhá. Součástí sady Asistent fotografií je Portrétní studio17, které přijde vhod i při fotografování domácích mazlíčků. K dispozici je mimo jiné hravá úprava ve stylu animáků, originální „rybí oko“ nebo naopak dokonale naleštěný profesionální portrétní vzhled. Samsung Galaxy Z Flip7 FEChceme, aby se naše skládačky dostaly k širšímu okruhu zájemců, proto představujeme i další model – Galaxy Z Flip7 FE. Jako všechny telefony téhle třídy je i tahle novinka ve složeném stavu příjemně kompaktní a v rozloženém zaujme rozměrným displejem, v tomto případě s úhlopříčkou 6,7 palce neboli 17 cm. Hlavní fotoaparát má i v tomto případě vynikající rozlišení 50 megapixelů, což znamená skvělá selfíčka a video dokonce i v hands-free režimu bez otevření přístroje (režim Flex). Na předním displeji se zobrazí aplikace Now Brief s aktuálními informacemi (počasí, kalendář, dopravní spojení apod.) v podobě optimalizované přímo pro tento model. K dispozici jsou dvě elegantní barevné varianty, černá a bílá, které dávají telefonu příjemně minimalistický vzhled. Spolehlivé zabezpečení i do budoucnaMobilní svět je stále chytřejší a propojenější, to ovšem znamená vyšší nároky na zabezpečení systémů. Samsung neustále vylepšuje ochranu pro umělou inteligenci, vyvíjí systémy, díky nimž se přístroje mohou chránit navzájem, a posiluje i síťovou bezpečnost pomocí kvantového šifrování. S uživatelským rozhraním One UI 8 přichází i vylepšený systém ochrany osobních údajů zvaný KEEP neboli Knox Enhanced Encrypted Protection.18 KEEP vytváří pro jednotlivé aplikace speciální šifrované úložné prostory přímo v zabezpečeném úložišti telefonu, takže se každá aplikace dostane jen k těm důvěrným informacím, které jsou určeny přímo jí. Kromě toho Samsung vylepšuje systém Knox Matrix tak, aby spolehlivě fungoval v celém ekosystému Galaxy. A v rámci nové technologie kvantového zabezpečení vývojáři zapojili do systému Zabezpečené Wi-Fi i postupy postkvantové kryptografie,19 která chrání osobní údaje i při připojení do veřejných sítí. Dostupnost a speciální nabídky Mobilní telefony Galaxy Z Flip7 a Galaxy Z Flip7 FE se v České republice začnou prodávat od 25. července 2025. Pokud jde o barevné varianty, u modelu Galaxy Z Flip7 se můžete těšit na modrou, černou nebo červenou20 . Při objednání online na stránkách samsung.cz můžete získat exkluzivní zelenou barvu (Mint)21 Galaxy Z Flip7 FE bude k dispozici v černé a bílé. Zákazníci, kteří si v období předprodeje od 9. 7. do 24. 7. (včetně) nebo do vyprodání zásob zakoupí Galaxy Z Flip7 a Z Flip7 FE můžou získat model s dvojnásobně vyšší kapacitou úložiště za cenu modelu s kapacitou nižší. Mechanismus získání modelu s vyšší pamětí za cenu modelu s nižší se může u jednotlivých prodejců lišit. Dál v období od 9. července do 31. srpna 2025 můžou zákazníci ke Galaxy Z Flip7 a Z Flip7 FE získat pojištění Samsung Care+ na 3 měsíce zdarma22. Nabídka platí pouze při zvolení měsíční platby pojištění. Zákazníci můžou navíc po registraci na stránkách www.novysamsung.cz pohodlně odprodat své staré zařízení, a získat tak část jeho hodnoty zpět. Pokud zákazníci zaregistrují do 31. 8. 2025 v mobilní aplikaci Samsung Members svou recenzi na zakoupené nové zařízení (Galaxy Z Flip7, Z Flip7 FE) alespoň s 200 znaků, můžou získat bezdrátová sluchátka Galaxy Buds3 jako bonus. Tato nabídka platí do vyčerpání zásob23.S modely Galaxy Z Flip7 and Galaxy Z Flip7 FE navíc získáte rozšířený přístup ke Google AI Pro24 a 2 TB cloudového prostoru na 6 měsíců zdarma. Další informace o skládačkách Galaxy Z Flip7 a Z Flip7 FE najdete na webových stránkách samsung.cz nebo news.samsung.com/cz. Dostupné barvy, velikosti úložiště a doporučené maloobchodní cenyMODELVELIKOST ÚLOŽIŠTĚBARVYDOPORUČENÁ MALOOBCHODNÍ CENASPECIÁLNÍ CENA V PŘEDPRODEJI VYŠŠÍ ZA NIŽŠÍ**Galaxy Z Flip712 + 512 GBčerná, modrá, červená, zelená*33 299 Kč29 999 KčGalaxy Z Flip712 + 256 GBčerná, modrá, červená, zelená*29 999 Kč-Galaxy Z Flip7 FE8 + 256 GBbílá, černá26 699 Kč24 999 KčGalaxy Z Flip7 FE8 + 128 GBbílá, černá24 999 Kč- [1] Rozměr se udává jako úhlopříčka. Přední displej Galaxy Z Flip7 měří 4,1” jako plný obdélník, skutečná zobrazovací plocha je vzhledem k zaobleným rohům a otvoru fotoaparátu menší.[2] Galaxy Z Flip7 má maximální jas 2600 nitů na obou displejích. Displeje jsou adaptivní, jas se upravuje automaticky podle okolního prostředí. Při jistém typu osvětlení se aktivují režimy High Brightness Mode a Vision Booster.[3] Rozměr se udává jako úhlopříčka. Hlavní displej Galaxy Z Flip7 měří 6,9” jako plný obdélník a 6,8” s ohledem na zaoblené rohy. Skutečná zobrazovací plocha je vzhledem k zaobleným rohům a otvoru fotoaparátu menší.[4] Hmotnost může záviset na zemi nebo regionu.[5] Rámeček Armor Aluminum neobsahuje tlačítka hlasitosti, postranní tlačítka, držák SIM karty ani tubus objektivu. [6] Typická hodnota podle nezávislých laboratorních testů. Typickou hodnotou se rozumí průměrná odhadovaná hodnota vzhledem k odchylkám kapacity baterie u testovaných vzorků podle standardu IEC 61960. Jmenovitá kapacita modelu Galaxy Z Flip7 je 4 174 mAh.[7] Na základě interních laboratorních testů Samsungu s předprodukční verzí daného modelu se sluchátky připojenými přes Bluetooth přes LTE v základním nastavení. Bere se v úvahu kapacita baterie, naměřený proud a spotřeba baterie při přehrávání videa s rozlišením 720p, videosoubor byl uložený v přístroji. Na skutečnou výdrž baterie má vliv síťové prostředí, aktuálně využívané funkce a aplikace, frekvence hovorů a zpráv, počet dobíjení a další faktory. Odhad podle běžného uživatelského profilu sestaveného firmou UX Connect Research. Nezávisle otestováno firmou UX Connect Research ve dnech 12.-20.6.2025 v USA s předprodukční verzí SM-F766 se základním nastavením LTE a 5GSub6. V síti 5G mmWave Network se netestovalo.[8] Vylepšený výkon procesoru v porovnání s modelem Galaxy Z Flip6. Skutečné hodnoty závisejí na uživatelském prostředí, aktuálních podmínkách a předinstalovaném softwaru či aplikacích.[9] Některé funkce s umělou inteligencí Galaxy AI vyžadují přihlášení k účtu Samsung. Samsung neslibuje ani nezaručuje přesnost, úplnost nebo spolehlivost informací poskytnutých díky funkcím s umělou inteligencí. Dostupnost funkcí s umělou inteligencí Galaxy AI se liší, vliv na ni může mít země nebo region, verze operačního systému nebo uživatelského rozhraní, konkrétní model nebo mobilní operátor.[10] Některé funkční widgety vyžadují síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Dostupnost funkcí podporovaných v rámci aplikací může záviset na zemi.[11] Gemini je ochranná známka společnosti Google LLC. Výsledky jsou jen ilustrační. Funkce Gemini Live vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Google. Dostupnost služby může záviset na zemi, jazyku nebo zařízení. Funkce se můžou lišit podle předplatného, výsledky se též můžou lišit. Systém je kompatibilní jen s některými funkcemi a účty. V současnosti lze používat osobní účet Google, který spravujete sami, nebo pracovní/školní účet, u nějž administrátor povolil přístup ke Gemini. Minimální věk použití Gemini s osobním či školním účtem činí 13 let (pokud zákon nestanoví v dané zemi jinak), minimální věk použití Gemini s pracovním účtem činí 18 let.[12] Dostupnost funkcí podporovaných v rámci aplikací může záviset na zemi. Některé funkční widgety vyžadují síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung.[13] Funkce Now Brief vyžaduje přihlášení k účtu Samsung. Dostupnost služby se může lišit podle země, jazyka, přístroje nebo aplikací. Některé funkce můžou vyžadovat internetové připojení. U nástroje Módy a Rutiny je nutno povolit využití Personal Data Engine. Uživatel musí povolit přístup k fotografiím, videím, audiosouborům a položkám z kalendáře. Popis fotografií nemusí odpovídat záměru uživatele. Upozornění na nadcházející události je k dispozici u kalendářů, které využívají kalendářovou databázi operačního systému Android, v případě, že je nainstalovaný kalendář Samsung. Upozornění na kupony funguje jen u kuponů přidaných do peněženky Samsung s datem expirace. Pro zobrazení Energy skóre je nutné synchronizovat zdravotní data z hodinek Samsung Galaxy Watch nebo prstenu Samsung Galaxy Ring prostřednictvím aplikace Samsung Health. Výsledky jsou určeny jen k osobnímu využití, nikoli k lékařským účelům.[14] Výsledky můžou záviset na okolním světle a na fotografických podmínkách. Roli hraje víc objektů v záběru, z nichž některé jsou mimo hloubku ostrosti nebo se pohybují.[15] Rozlišení 50 MPix je k dispozici jen u zadního fotoaparátu Galaxy Z Flip7.[16] Při ohniskových vzdálenostech mimo rozsah digitálního zoomu se uplatní AI Zoom. Za přesnost výsledků se neručí.[17] Portrétní studio, součást sady Asistent fotografií, vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Výsledkem úpravy může být zmenšená fotografie. Při uložení se na fotografii zobrazí viditelný vodoznak svědčící o tom, že fotografie je generovaná pomocí umělé inteligence. Za přesnost a spolehlivost výsledků se neručí.[18] K dispozici u chytrých telefonů a tabletů Galaxy s uživatelským rozhraním One UI 8 či pozdějším.[19] Zabezpečená Wi-Fi nabízí bezplatnou ochranu až 1 024 MB měsíčně u operačního systému Android OS 13 či pozdější, resp. 250 MB měsíčně u Androidu OS 12 či starší. Dostupnost se může měnit podle země či mobilního operátora, konektivita závisí na síťovém prostředí.[20] Dostupnost barevných variant závisí na zemi, regionu nebo mobilním operátorovi.[21] Exkluzivní barvy jsou dostupné pouze online na samsung.cz.[22] Zákazníci můžou službu získat při nákupu na oficiálním e-shopu samsung.cz, pokud do košíku vloží zařízení společně se Samsung Care+ a zvolí měsíční platbu. V případě, že zákazníci skládačku pořídili u dalších oficiálních prodejců, můžou službu aktivovat dodatečně prostřednictvím webu https://samsung-eu.servify.tech/store.[23] Víc informací o akci najdete na stránkách www.novysamsung.cz.[24] Google AI Pro je registrovaná ochranná známka společnosti Google LLC. Google AI Pro a Gemini pro Gmail, Doxs atd. jsou k dispozici jen pro uživatele ve věku minimálně 18 let. Gemini for Gmail, Docs a další služby jsou k dispozici jen v určitých jazycích. Využití služby může být omezené.
Čas načtení: 2025-07-10 13:17:00
Samsung Galaxy Z Fold7: Takhle se zvedá laťka pro nejchytřejší telefony
Praha 10. července 2025 (PROTEXT) - Jak vypadá nejlepší skládačka Galaxy všech dob? Jedinečná kombinace špičkové mechanické kvality a výkonné umělé inteligence, všechno v dosud nejtenčím a nejlehčím provedení Přichází Samsung Galaxy Z Fold7, designový zázrak se špičkovým fotoaparátem a vyspělou umělou inteligencí. A také nejtenčí a nejlehčí skládačka, jakou kdy Samsung představil. Připravte se na ultra zážitky a výkon. Díky jeho vynikající hardwarové výbavě nezastaví nový Fold ani nejnáročnější pracovní úkoly a velký displej vás v rozloženém stavu zaručeně ohromí. S novým uživatelským rozhraním One UI 8 navíc telefon bezchybně zvládá multimodální funkce a nástroje, dokonale přizpůsobené skládací konstrukci. „Galaxy Z Fold7, to je umělá inteligence Galaxy AI a k tomu natolik výkonný hardware, že je z toho dosud nejvyspělejší chytrý telefon z naší dílny,“ neskrývá nadšení TM Roh, prezident a výkonný ředitel divize Device eXperience (DX) v Samsung Electronics. „V historii skládaček se začíná psát nová kapitola, v níž se jedinečný design snoubí s mechanickou dokonalostí a umělá inteligence je šitá na míru skládací konstrukci. Díky tomu se uživatelé můžou těšit na ultra zážitky, po nichž tolik touží. Nové telefony jsou výkonné, inteligentní a k tomu příjemně kompaktní.“ Ultra výkon v elegantním štíhlém těleNejtenčí a nejlehčí Fold všech dobGalaxy Z Fold7 je přístroj pro uživatele, kteří touží po kompaktním provedení a intuitivním ovládání tradičních smartphonů, ale zároveň je lákají možnosti a flexibilita velkého displeje. Se svou ultratenkou konstrukcí, nízkou hmotností a širším předním displejem splňuje nový Fold tyhle nároky naprosto jedinečným způsobem – i ve složeném stavu se na něm dá psát i procházet internet téměř stejně, jako u standardního chytrého telefonu. Galaxy Z Fold7 váží jen 215 gramů,[1] je tedy lehčí než Galaxy S25 Ultra.Ve složeném stavu činí jeho tloušťka jen 8,9 mm, v rozloženém 4,2 mm.[2]Přední displej s technologií Dynamic AMOLED 2x má úhlopříčku 6,5 palců[3] neboli 16,5 cm, je širší[4] a nově je poměr jeho stran 21:9. Největší displej, jaký kdy telefony Galaxy nabídly Když Galaxy Z Fold7 rozložíme, stane se z něj rázem víc než jen běžný chytrý telefon. Změní se v úplně jiné zařízení – na rozměrném displeji lze pracovat, otevírat víc oken nebo sledovat filmy jako na tabletu, navíc se tu skvěle uplatní umělá inteligence Galaxy AI. Hlavní displej nového Foldu je o 11 % větší než u předchozí verze, což znamená podstatně víc prostoru na tvůrčí práci i multitasking.Hlavní displej s technologií Dynamic AMOLED 2x má úhlopříčku 8 palců[5] neboli 20,3 cm. Obraz se vyznačuje mimořádným kontrastem, skvělým podáním černé a vynikající kresbou detailů, což oceníme při sledování filmů i při práci s tabulkami. S technologií Vision Booster a jasem až 2600 nitů je obraz na displeji jasně viditelný i v přímém slunci. Elegantní, ale pevná konstrukce Nenechte se tenkou a lehkou konstrukcí zmást, Galaxy Z Fold7 je dostatečně robustní, aby vydržel i v náročných podmínkách. Zvládá neustálé otevírání i zavírání, nevadí mu, když ho hodíte do tašky a vyrazíte ven. Zásluhu na tom má mimo jiné nová konstrukce pantu i skládacího displeje. Pantový mechanismus Armor FlexHinge je tenčí a lehčí než dřív[6] – zásluhu na tom má zejména vylepšený „kapkový“ design a nově použitá konstrukce s několika kolejničkami. Sklad na displeji je díky tomu méně výrazný, zato odolnost narůstá, protože mechanismus rovnoměrně rozkládá sílu při zavírání a otevírání. Přední displej chrání nový sklokeramický materiál Corning® Gorilla® Glass Ceramic 2 s krystaly ve skleněné matrici[7]. Tím se výrazně posiluje odolnost displeje proti prasknutí, aniž by bylo nutné obětovat štíhlé provedení. Součástí rámu a pantu je vyspělý hliníkový materiál Advanced Armor Aluminum[8], odolnost i pevnost díky němu vzrůstá o 10 %.Hlavní displej má jinou konstrukci než dřív, díky čemuž je tenčí a lehčí, ale zároveň odolnější. Největší zásluhu na tom má titanová vrstva. Odolnost vzrostla i díky 50% posílení ultratenkého skla (Ultra-Thin Glass, UTG). Nejvýkonnější procesor, na míru přizpůsobený skládačce Galaxy Hardwarovým srdcem nového Foldu je nejlepší procesor, s jakým jsme se v zařízeních Galaxy kdy setkali. Je jedinečným způsobem přizpůsobený skládací konstrukci a významně urychluje a usnadňuje náročné úkoly z kategorie AI, třeba tlumočení v reálném čase nebo generativní úpravy fotografií. S procesorem Snapdragon 8 Elite for Galaxy[9] se výkon neuronové jednotky NPU zvýšil v porovnání s předchozí generací o 41 %, u základní jednotky CPU činí nárůst 38 % a u grafiky GPU 26 %[10]. Galaxy Z Fold7 tak může využívat výkonnější umělou inteligenci přímo v přístroji, aniž by hrozilo, že se zahltí. Ultra fotoaparát s 200 megapixely Ultra kresba detailů, ultra jasné a čisté barvy[11]S novým Foldem se do kategorie skládaček dostává nejvyšší třída fotoaparátů Galaxy. O jedinečné výsledky se tu stará výtečný hardware i optika, ale také inteligentní zpracování fotografických dat. Snímač s mimořádně vysokým rozlišením dokáže zachytit nevídanou kresbu detailů, živé barvy i bohatou texturu, takže ze snímků doslova dýchá život. A obrazový procesor s umělou inteligencí automaticky optimalizuje světlo, detaily i realistické vyznění, aby fotky i videa byly vždy maximálně ostré, dokonce i ve slabém světle v noci nebo v interiéru. Poprvé je v řadě Z k dispozici širokoúhlý fotoaparát s 200 megapixely. Oproti předchozí verzi zachytí 4x tolik detailů, a snímky jsou o 44 % jasnější. Fotoaparát s 10 MPix a úhlem záběru 100° na hlavním displeji se výborně hodí na skupinová selfíčka nebo momentky. Nový obrazový procesor ProVisual Engine zpracovává fotografie i videa rychleji a kvalitněji, takže jsou ostřejší, jasnější a plné detailů. V nočním režimu pro video se aktivuje inteligentní rozpoznávání pohybu, které dokáže samostatně zpracovat obraz z nehybného pozadí, a tím snížit množství šumu. 10bitový HDR režim znamená u videozáznamů lepší barevnou hloubku. Výsledkem jsou sytější barvy, výraznější kontrasty a živější kresba detailů ve dne i v noci. Kreativní zpracování na velkém displeji S Galaxy Z Fold7 máte v kapse grafické studio v profesionální kvalitě, s inteligentními nástroji, jejichž práce se navíc dokonale přizpůsobí velkému displeji. Zpracování fotografií a videa tedy nedá žádnou velkou práci, ať už jde o retušování rušivých motivů ze snímků z dovolené nebo odstranění ruchů v pozadí při natáčení. Díky intuitivním a inteligentním funkcím nového Foldu lze dosáhnout profesionálních výsledků velmi snadno a žádné další nástroje k tomu nepotřebujete. Díky sadě nástrojů s výmluvným názvem Asistent fotografií[12] lze objekty v záběru snadno přesouvat, mazat nebo zvětšovat, dá se různě měnit úhel záběru nebo čistit pozadí, vše s dokonalou precizností umělé inteligence. Pro úpravu portrétů se nejlépe hodí Portrétní studio[13], pro kreativní hrátky s objekty v záběru tu máme Generativní úpravy. Tahle funkce je mezi uživateli obzvlášť populární, protože umožňuje snadno odstranit ze záběru nechtěné prvky nebo nepovedené pozadí. A v současnosti funguje ještě inteligentněji než dřív, protože v ní lze zvolit příkaz Doporučit mazání a systém sám navrhne, co by se ze záměru mělo odstranit. Běhemúprav je možné zobrazit originální snímek ve druhém okně, takže uživatel v reálném čase vidí, jaký efekt úprava má. Snadno tak může rozhodnout, zda na úpravě skutečně trvá, či zda byla lepší původní verze. Vylepšení se dočkalo i Mazání zvuku[14], rovněž je inteligentnější a líp se s ním pracuje. Přímo v galerii nyní najdeme přepínač, který nechtěné zvuky (vítr, hluk z dopravy) přímo v nahrávce detekuje a hned je odstraní. Ultra zážitky s umělou inteligencí Nová éra Galaxy AI[15] na velkém displeji Galaxy Z Fold7 využívá všechny výhody skládacího displeje a nechává schopnosti umělé inteligence náležitě vyniknout. Díky tomu telefon reaguje instinktivně, výtečně se dokáže přizpůsobit situaci a je nesmírně efektivní. Nové uživatelské rozhraní One UI 8 velmi dobře vnímá aktuální kontext a vývojáři jeho podobu i fungování zdařile optimalizovali pro velký displej, což výhody nového systému ještě zvýrazňuje. Není třeba tak často přepínat mezi jednotlivými aplikacemi a okny, místo toho se spousta kreativních i jiných činností odehrává na jediném místě. Uživatelské rozhraní One UI 8[16] funguje jako skutečný multimodální systém – podporuje multitasking v kombinaci s inteligentními nástroji, které dokážou rozpoznat, co uživatel píše, říká nebo dokonce vidí. S inteligentní kamerou a zabezpečením v několika vrstvách se Galaxy Z Fold7 mění ve skutečného chytrého a spolehlivého osobního asistenta, který kdykoli a kdekoli přiskočí na pomoc. Nové uživatelské rozhraní One UI 8, součást operačního systému Android 16, se poprvé v historii představuje na skládacím telefonu.Asistenční služba Gemini Live[17] je nově vybavená multimodální umělou inteligencí, která rozpozná, co uživatel vidí, říká a dělá. Můžeme jí tedy klást otázky, ať už písemně či mluvenou formou, a bez jakéhokoli přepínání mezi aplikacemi čekat na odpovědi. A pokud v režimu Gemini Live nasdílíme s asistenční službou obraz na displeji nebo v kameře, systém dokáže obraz analyzovat a snadno pochopí, nač se ptáme. Funkce Circle to Search[18] nabízí nově praktické rady a tipy pro hráče. Stačí zakroužkovat nějaký objekt na displeji a systém okamžitě poradí vhodnou taktiku či další možnosti, co v dané situaci nejlépe dělat. Díky optimalizaciGalaxy AI pro velký displej dokáže Galaxy Z Fold7 nabídnout lepší využití umělé inteligence než tradiční telefony. Funkce AI Results View zobrazí výsledky práce AI v samostatném okně, takže původní obsah zůstává viditelný a nic ho neruší. Obsah generovaný umělou inteligencí, třeba Asistentem kreslení[19] nebo Asistentem psaní,[20] lze snadno přenášet do jiných oken. Spolehlivé zabezpečení i do budoucnaMobilní svět je stále chytřejší a propojenější, to ovšem znamená vyšší nároky na zabezpečení systémů. Samsung neustále vylepšuje ochranu pro umělou inteligenci, vyvíjí systémy, díky nimž se přístroje můžou chránit navzájem, a posiluje i síťovou bezpečnost pomocí kvantového šifrování. S uživatelským rozhraním One UI 8 přichází i vylepšený systém ochrany osobních údajů zvaný KEEP neboli Knox Enhanced Encrypted Protection[21]). KEEP vytváří pro jednotlivé aplikace speciální šifrované úložné prostory přímo v zabezpečeném úložišti telefonu, takže se každá aplikace dostane jen k těm důvěrným informacím, které jsou určeny přímo pro ni. Kromě toho Samsung vylepšuje v uživatelském rozhraní One UI 8 systém Knox Matrix tak, aby spolehlivě fungoval v celém ekosystému Galaxy. A v rámci nové technologie kvantového zabezpečení vývojáři zapojili do systému Zabezpečenou Wi-Fi i postupy postkvantové kryptografie[22]. Ta chrání osobní údaje i při připojení do veřejných sítí. Dostupnost a speciální nabídky Mobilní telefon Galaxy Z Fold7 se v České republice začne prodávat 25. července 2025. Pokud jde o barevné varianty, můžete se těšit na[23] modrou, černou nebo šedou. Při objednání online na stránkách samsung.cz můžete získat exkluzivní zelenou barvu (Mint)[24].Zákazníci, kteří si v období předprodeje od 9. 7. do 24. 7. (včetně) nebo do vyprodání zásob zakoupí Galaxy Z Fold7 můžou získat model s dvojnásobně vyšší kapacitou úložiště za cenu modelu s kapacitou nižší. Mechanismus získání modelu s vyšší pamětí za cenu modelu s nižší se může u jednotlivých prodejců lišit. Dál v období od 9. července do 31. srpna 2025 můžou zákazníci ke Galaxy Z Fold7 získat pojištění Samsung Care+ na 3 měsíce zdarma[25]. Nabídka platí pouze při zvolení měsíční platby pojištění. Zákazníci můžou navíc po registraci na stránkách www.novysamsung.cz pohodlně odprodat své staré zařízení a získat tak část jeho hodnoty zpět. Pokud zákazníci zaregistrují do 31. 8. 2025 v mobilní aplikaci Samsung Members svou recenzi na zakoupené nové zařízení Galaxy Z Fold7 alespoň s 200 znaků, můžou získat bezdrátová sluchátka Galaxy Buds3 jako bonus. Tato nabídka platí do vyčerpání zásob[26]. S modelem Galaxy Z Fold7 navíc získáte rozšířený přístup ke Google AI Pro[27] a 2 TB cloudového prostoru na 6 měsíců zdarma. Další informace o skládačce Galaxy Z Fold7 najdete na webových stránkách samsung.cz nebo news.samsung.com/cz. Dostupné barvy, velikosti úložiště a doporučené maloobchodní cenyMODELVELIKOST ÚLOŽIŠTĚBARVYDOPORUČENÁ MALOOBCHODNÍ CENASPECIÁLNÍ CENA V PŘEDPRODEJI VYŠŠÍ ZA NIŽŠÍ**Galaxy Z Fold716 GB + 1 TBšedá, modrá, černá, zelená*63 499 Kč55 999 KčGalaxy Z Fold712 GB + 512 GBšedá, modrá, černá, zelená*55 999 Kč52 999 KčGalaxy Z Fold712 GB + 256 GBšedá, modrá, černá, zelená*52 999 Kč-Všechny uvedené ceny jsou doporučené maloobchodní ceny stanovené výrobcem. Prodejní cena se může lišit v závislosti na prodejci.* Barva dostupná exkluzivně na samsung.cz.** Cena při využití nabídky vyšší kapacity paměti za cenu té nižší [1] Hmotnost může záviset na zemi nebo regionu.[2] Do tloušťky modelu Galaxy Z Fold7 v rozloženém stavu se nepočítá rámeček hlavního displeje[3] Rozměr se udává jako úhlopříčka. Přední displej Galaxy Z Fold7 měří 6,5” jako plný obdélník a 6,5“ s ohledem na zaoblené rohy. Skutečná zobrazovací plocha je vzhledem k zaobleným rohům a otvoru fotoaparátu menší.[4] V porovnání s předchozí řadou Galaxy Z Fold.[5] Rozměr se udává jako úhlopříčka. Hlavní displej Galaxy Z Fold7 měří 8” jako plný obdélník a 8” s ohledem na zaoblené rohy. Skutečná zobrazovací plocha je vzhledem k zaobleným rohům menší.[6] V porovnání s předchozí řadou Galaxy Z Fold.[7] Corning® Gorilla® Glass Ceramic 2 chrání přední stranu přístroje, na zadní straně je verze Corning® Gorilla® Glass Victus® 2.[8] Rámeček Advanced Armor Aluminum neobsahuje tlačítka pro hlasitost, postranní tlačítka, držák SIM karty ani tubus objektivu.[9] Produkty značky Snapdragon pocházejí z produkce společnosti Qualcomm Technologies, Inc., resp. jejích dceřiných firem.[10] Vylepšený výkon procesoru v porovnání s modelem Galaxy Z Fold6. Skutečné hodnoty závisí na uživatelském prostředí, aktuálních podmínkách a předinstalovaném softwaru či aplikacích.[11] Výsledky můžou záviset na okolním světle a na fotografických podmínkách. Roli hraje víc objektů v záběru, z nichž některé jsou mimo hloubku ostrosti nebo se pohybují.[12] Generativní úpravy, součást sady Asistent fotografií, vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Výsledkem úpravy může být zmenšená fotografie. Při uložení se na fotografii zobrazí viditelný vodoznak svědčící o tom, že fotografie je generovaná pomocí umělé inteligence. Za přesnost a spolehlivost výsledků se neručí.[13] Portrétní studio, součást sady Asistent fotografií, vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Výsledkem úpravy může být zmenšená fotografie. Při uložení se na fotografii zobrazí viditelný vodoznak svědčící o tom, že fotografie je generovaná pomocí umělé inteligence. Za přesnost a spolehlivost výsledků se neručí.[14] Výsledky funkce Mazání zvuku se můžou lišit podle podoby zvuku ve videozáznamu. Vyžaduje se přihlášení k účtu Samsung. Lze rozpoznat určité typy zvuku – hlas, hudbu, vítr, přírodní zvuky, šum davu a ruchy. Funkce je kompatibilní s běžnými video/audioformáty dostupnými v aplikacích Galerie, Samsung Notes, Videopřehrávač, Hlasový záznamník a Přepis hovorů. Na rozpoznávání může mít vliv zdroj zvuku a stav videozáznamu. Za přesnost výsledků se neručí.[15] Některé funkce s umělou inteligencí Galaxy AI vyžadují přihlášení k účtu Samsung. Samsung neslibuje ani nezaručuje přesnost, úplnost nebo spolehlivost informací poskytnutých díky funkcím s umělou inteligencí. Dostupnost funkcí s umělou inteligencí Galaxy AI se liší, vliv na ni může mít země nebo region, verze operačního systému nebo uživatelského rozhraní, konkrétní model nebo mobilní operátor.[16] Některé funkční widgety vyžadují síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Dostupnost funkcí podporovaných v rámci aplikací může záviset na zemi.[17] Gemini je ochranná známka společnosti Google LLC. Výsledky jsou jen ilustrační. Funkce Gemini Live vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Google. Dostupnost služby může záviset na zemi, jazyku nebo zařízení. Funkce se můžou lišit podle předplatného, výsledky se též můžou lišit. Systém je kompatibilní jen s některými funkcemi a účty. V současnosti lze používat osobní účet Google, který spravujete sami, nebo pracovní / školní účet, u nějž administrátor povolil přístup k Gemini. Minimální věk pro použití Gemini s osobním či školním účtem činí 13 let (pokud zákon nestanoví v dané zemi jinak), minimální věk pro použití Gemini s pracovním účtem činí 18 let.[18] Circle to Search je ochranná známka společnosti Google LLC. Sekvence jsou zkrácené a simulované. Výsledky jsou jen ilustrační. Dostupnost služby se může lišit podle země, jazyka a přístroje. Vyžaduje internetové připojení. Může být zapotřebí aktualizace systému Android a Google na nejnovější verzi. Funguje jen na kompatibilních aplikacích. Výsledky můžou záviset na vizuální shodě. Přesnost výsledků se nezaručuje.[19] Funkce Asistent kreslení vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Při uložení se na obrázku zobrazí viditelný vodoznak svědčící o tom, že je obrázek generovaný pomocí umělé inteligence. Za přesnost a spolehlivost výsledků se neručí.[20] Funkce Asistent psaní vyžaduje síťové připojení a přihlášení k účtu Samsung. Text musí splňovat požadavky na délku. Dostupnost služby může záviset na jazyku. Za přesnost výsledků se neručí.[21] K dispozici u chytrých telefonů a tabletů Galaxy s uživatelským rozhraním One UI 8 či pozdějším.[22] Zabezpečená Wi-Fi nabízí bezplatnou ochranu až 1024 MB měsíčně pro operační systém Android OS 13 či pozdější, resp. 250 MB měsíčně pro operační systém Android OS 12 či starší. Dostupnost se může měnit podle země či mobilního operátora, konektivita závisí na síťovém prostředí.[23] Dostupnost barevných variant závisí na zemi, regionu nebo mobilním operátorovi.[24] Exkluzivní barvy jsou dostupné pouze online na samsung.cz.[25] Zákazníci můžou službu získat při nákupu na oficiálním e-shopu samsung.cz, pokud do košíku vloží zařízení společně se Samsung Care+ a zvolí měsíční platbu. V případě, že zákazníci skládačku pořídili u dalších oficiálních prodejců, můžou službu aktivovat dodatečně prostřednictvím webu https://samsung-eu.servify.tech/store.[26] Víc informací o akci najdete na stránkách www.novysamsung.cz.[27] Google AI Pro je registrovaná ochranná známka společnosti Google LLC. Google AI Pro a Gemini pro Gmail, Doxs atd. jsou k dispozici jen uživatelům ve věku minimálně 18 let. Gemini for Gmail, Docs a další služby jsou k dispozici jen v určitých jazycích. Jejich využití může být omezené.
Čas načtení: 2020-09-11 15:30:36
Jak získat cashback kartu s až 8 % (NÁVOD)
Chcete dostávat cashback až 8 % z každé platby kartou v obchodech i na internetu? Stačí nehledat jen mezi českými bankami a nebát se zkusit něco jiného. Když skončila v Česku Citibank se svým 2% cashbackem, zdálo se, že časy sbírání zajímavých odměn z každé platby jsou definitivně pryč. Není to ale tak úplně pravda. ... Číst dál Příspěvek Jak získat cashback kartu s až 8 % (NÁVOD) pochází z Kreditní karty.com
Čas načtení: 2024-03-19 15:03:00
Společnost Bybit oznamuje akci Deposit Dash, inspirovanou probíhajícím upgradem kryptoměny Ethereum
Dubaj (SAE) 19. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Bybit, jedna ze tří největších světových burz s kryptoměnami dle objemu transakcí, oznámila svou nejnovější akci „Deposit Dash", určenou novým i zkušeným obchodníkům. Tato propagační akce se koná u příležitosti vysoce očekávaného upgradu Ethereum Dencun, který představuje významný krok ke zvýšení škálovatelnosti a efektivity blockchainu.Akce Deposit Dash, která probíhá v období od 13. března do 27. března, je pro nadšence v oboru kryptoměn jedinečnou příležitostí. Noví uživatelé, kteří nakoupí ETH v hodnotě alespoň 100 USD prostřednictvím Fiat Deposit, One-Click Buy nebo P2P Trading, budou odměněni tajnými tokeny Layer-2 nebo USDT v hodnotě 10 USD. Účastníci, kteří se v době konání akce zapojí do derivátových nebo spotových transakcí nebo investují do Bybit Savings, získají navíc další bonus.Ale to není zdaleka vše. Akce Deposit Delight je součástí rozsáhlejší kampaně, která potrvá až do 7. dubna. Během této doby mohou účastníci získat bonusy ve výši až 305 USDT. Stačí se zaregistrovat a splnit několik úkolů, které jsou podrobněji uvedeny na stránkách této akce. Výjimečné akce se mohou zúčastnit jak nováčci, kteří mají šanci získat sympatický bonus ve výši až 305 USDT, tak i stávající uživatelé, kteří mohou získat bonus až 300 USDT."Je nám potěšením, že můžeme společně oslavit Ethereum Dencun Upgrade a nabídnout našim uživatelům možnost získat prostřednictvím akcí Deposit Dash a Deposit Delight nezanedbatelné bonusy," prohlásila Emily Bao, Web3 evangelist (odbornice na Web3) společnosti Bybit. "Pro nové i stávající uživatele tak jde o skvělou příležitost se zapojit, maximalizovat své vklady a objevit potenciál tokenů Layer-2."Akce je součástí cíle společnosti Bybit podporovat živý a uživatelsky přístupný ekosystém kryptoměn, jehož prostřednictvím mají uživatelé možnost vyzkoušet si nejnovější inovace blockchainových technologií a zároveň získat štědré odměny.#Bybit / #TheCryptoArkO společnosti BybitBybit je jednou ze tří největších burz s kryptoměnami dle objemu transakcí s celkem 20 miliony uživatelů, která byla založena v roce 2018. Nabízí profesionální platformu pro investory a obchodníky v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i jezdců Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press.S dotazy médií se můžete obrátit na adresu media@bybit.comDalší informace naleznete na adrese https://www.bybit.comAktuální informace můžete sledovat prostřednictvím: komunit a sociálních sítí společnosti BybitDiscord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | YoutubeFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2364476/EN_2309_T9511_ETH_Cancun_1600x900.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2267288/Logo.jpg PROTEXT
Čas načtení: 2026-02-23 03:55:52
Vždycky někdo s něčím obchoduje
Hodnota u všeho je přímo úměrná tomu jak obtížné je to získat, pokud dříve bylo něco obtížné získat a dneska je to snadné získat, tak to ztrácí hodnotu díky inflaci logicky to funguje i opačně kdy to co bylo dříve snadno získat, může být dneska obtížné to získat a tím to díky deflaci získává hodnotu… Číst dále »Vždycky někdo s něčím obchoduje
Čas načtení: 2020-07-07 06:03:33
Ukázka z knihy Petera Lehra Historie pirátství: Od vikingů po somálské lupiče
Kniha popisuje historii pirátství od samého počátku až po současnost, kdy je omezeno jen na některé lokality. Popisuje způsoby přepadávání lodí, přístavů nebo vesnic a měst na pobřeží i to, jak se tyto strategie vyvíjely s příchodem nových technologií, politických spojenectví apod. Vyvrací romantické představy o pirátech, které byly vytvořeny mnoha příběhy a hollywoodskými filmy. Kniha také přináší portréty nejslavnějších pirátů, mapy a kresby lodí. Ukázka z knihy ČÁST I izolované oblasti, od 700 do 1500 připojení ke zlotřilému řádu Proč si lidé zvolí stát se pirátem nebo privatýrem, proč se rozhodnou pro kariéru námořního lupiče? Většina romantických filmů a románů o pirátech nevšímavě opomíjí ošklivou pravdu, že pirátství bylo – a v mnoha přímořských oblastech stále je – velmi nebezpečné povolání, ohrožující přinejmenším zdraví samotného piráta. Člověk, který se pro tuto kariéru rozhodl v minulosti, tak patrně učinil s nadějí na rychlé zbohatnutí. Mnohem pravděpodobněji ho však čekalo utonutí, vyhladovění, úmrtí na kurděje, malárii, mor či jinou z mnoha exotických a tehdy ani nepojmenovaných chorob, doživotní zmrzačení při nehodě či v boji, zabití v bitvě nebo umučení k smrti řadou velmi nepříjemných způsobů, po dopadení mohl zemřít na popravišti nebo shnít ve vězení. Je tedy důležité mít na paměti, že volba pirátství za povolání nemusí být vždy motivována romantickými představami ani láskou k dobrodružství. Za rozhodnutím stát se pirátem obvykle stála jedna ze dvou hnacích sil. Za prvé neutěšené postavení zavdávající oprávněný důvod ke stížnostem, jako je bída či chudoba, nezaměstnanost, drsnéživotní podmínky a obecně bezútěšná a beznadějná budoucnost. A za druhé nenasytná touha po bohatství nebo vidina snadno vydělaných peněz. Mocným motivačním faktorem býval rovněž útěk před spravedlností. „Moře vždy sloužilo jako útočiště nezákonných a kriminálních společenských živlů.“ Přesná směsice zmíněných prvků nezávisela ani tak na zeměpisné oblasti, ale spíše na místních okolnostech, které se v průběhu času mohly podstatně měnit. V době pozdního středověku, tedy mezi roky 1250 a 1500, existovaly ve Středomoří oblasti, které se těšily hospodářskému růstu, což podnikavým jedincům, zejména velmi zručným řemeslníkům, nabízelo řadu dokonale legálních příležitostí. Na druhé straně bylo možné narazit na místa, kde vládla stagnace a růst nezaměstnanosti ještě urychloval zvyšující se počet obyvatelstva, na oblasti, kde charakteristickou chudobu zhoršovaly neustálé nájezdy a protiútoky různých námořních mocností a jejich loďstev, často podporovaných privatýry – nebo korzáry –, soukromými osobami vybavenými licencí (oficiálním vládním pověřením k vedení kořistnické činnosti na moři), jakož i piráty bez licence. V křesťanských oblastech na středomořském pobřeží profitovaly zavedené námořní mocnosti jako Benátky, Janov a Pisa z prudce rostoucího obchodu s byzantskou říší a s hlavními přístavy muslimských říší, například s Alexandrií, i s přístavy na pobřeží Černého moře, například s Kaffou (dnešní Feodosija). Benátští, janovští a pisánští kupci bohatli na vzácném zboží, mezi něž patřily drahokamy, hedvábí, koření, porcelán, zlato, stříbro, kožešiny a otroci, a spolu s nimi bohatli i alexandrijští a byzantští obchodníci. Pokud se občané zmíněných vzkvétajících přístavních měst rozhodli pro pirátství, činili tak nejčastěji z touhy po zbohatnutí a stávali se hlavně korzáry, licencovanými piráty. Není překvapením, že se mezi piráty hlásili zejména občané ze spodních příček společenského žebříčku, kteří měli vstupem do tak rizikové profese nejmíň co ztratit, zato mohli nejvíc získat. Například v případě přístavů Bidžája (Alžírsko) a Trapani (Sicílie) se do pirátských aktivit na „zkrácený úvazek“ zapojovali „lidé skromného původu“ jako dělníci, maloobchodníci nebo řemeslníci, rybáři a námořníci. Na ostrovech podél námořních tras nuzně se protloukající chudobní rybáři a rolníci určitě sledovali dychtivýma očima těžce naložené obchodní lodě. Tato místa byla obvykle odříznuta od ekonomického pokroku a často se stávala cílem loupeživých nájezdů korzárů, kteří zde lovili otroky a odváželi s sebou vše, co mohlo posloužit jako zdroj zisku. Nikoho nepřekvapí, že se žalostné životní podmínky a touha po bohatství spojily a daly na těchto místech vzniknout pirátským základnám, z nichž některé přežily až do devatenáctého století. I v severoevropských vodách stály tvrdé životní podmínky za vznikem a vzestupem volně organizovaných pirátských a privatýrských flotil námořních lupičů, známých nejprve jako „vitaliáni“ (německy Vitalienbrüder, volně přeloženo bratři živitelé) a později jako „likedeeleři“, které na přelomu čtrnáctého a patnáctého století operovaly v Baltském a Severním moři. Vdůsledku neustálých námořních válekv této části Evropy byly vypleněny mnohé přímořské oblasti a tuhý feudální řád na pevnině držel poddané v pevném područí. Není divu, že mnozí chudí rolníci a nádeníci, kteří nevlastnili ani kousek půdy, se ve třináctém a čtrnáctém století přesouvali do měst v naději na lepší život. Tam však zjistili, že jejich bída se v relativní anonymitě města ještě prohloubila. Platilo to zejména v případě státu Řádu německých rytířů, který se rozkládal na částech území dnešního Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Ruska a Švédska. Ovládal ho katolický vojenský řád, který se až do počátku patnáctého století podílel na křížových výpravách proti pohanským kmenovým královstvím a knížectvím. V té době byly akty pirátství v Baltském moři poměrně časté a docházelo k nim ze stejných důvodů jako v jiných koutech světa: hustý námořní provoz nabízel bohatou kořist a neustále se měnící politická spojenectví přímořských států znemožňovala ustavení a účinné dodržování námořního práva. Například již v roce 1158 obyvatelstvo dánských pobřežních oblastí Jutska a Sjællandu uprchlo v důsledku neustálých nájezdů do vnitrozemí a nechalo za sebou neobdělávanou a nechráněnou půdu. „Všude vládla sklíčenost, nikdo nemohl spoléhat na zbraně ani na pevnosti.“ Vévoda Jan z Meklenburku (do vévodského stavu jej roku 1348 v Praze povýšil Karel IV.) nabídl v rámci války, kterou koncem čtrnáctého století vedl proti dánské královně Markétě, privatýrské pověření prakticky každému, kdo si o ně řekl. Tím jen dále otevřel stavidla a do té doby neorganizovaní piráti se sdružili do velkých flotil. Převážně námořní válka Meklenburska proti Dánsku vyžadovala stavbu nových lodí, pro něž bylo třeba zajistit posádky. A protože válka přinášela naději na rozsáhlé drancování a plenění, hrnuly se do meklenburských přístavů zástupy dobrodruhů a zoufalců vesměs severoněmeckého původu, dychtivých nechat se najmout. Dětmarova Kronika je popisuje těmito slovy: V tomto roce [1392] se shromáždil neukázněný a vzpurný dav dvořanů, měšťanů z mnoha měst, úředníků a sedláků, kteří nazvali sami sebe vitaliáni. Tvrdili, že vyrazí proti královně Dánska, aby osvobodili švédského krále, jehož uvěznila, a že nebudou nikoho zajímat ani plenit, pouze podpoří zbožím a pomocí ty [z Meklenburska], kdo budou bojovat proti královně. Svému slibu se vitaliáni zpronevěřili, ohrožovali „celé moře a všechny kupce, přátele i nepřátele“. Vitaliáni ani jejich nástupci likedeeleři se – podobně jako jiné velké organizované pirátské skupiny – neobjevili znenadání a zčistajasna. Můžeme jen spekulovat, zda tyto muže vedla touha po bohatství, nebo zoufalé životní podmínky, aby se stali námořními lupiči, neboť nikdo z těch zástupů povětšinou negramotných a nevzdělaných lidí nezanechal paměti. Je však pravděpodobné, že oba zmíněné faktory poháněly četné obyvatele hanzovních měst, aby se dali na pirátství. Volání meklenburského vévody po privatýrech jim znělo jako vábení sirén. Nabízelo naději na únik ze spárů bídné chudoby a na zbohatnutí – nebo alespoň na smrt při snaze získat lepší postavení. Ještě pochopitelnější je, že se k vitaliánům přidávali i stávající námořníci. Podmínky úmluvy sice mohly zahrnovat ustanovení, že meklenburští privatýři budou placeni pouze z kořisti, přesto naděje na obohacení při rabování byla jistě svůdná. Pokud se kapitán rozhodl připojit se k pirátskému bratrstvu, posádka ani nemusela přestoupit na jiné plavidlo. Rozdíl mezi obchodní a pirátskou či privatýrskou lodí spočíval jen v tom, že ta druhá uvedená mívala lepší posádku i výzbroj. Názvy, pod nimiž tyto aliance námořních lupičů vešly ve známost, jsou dostatečně výmluvné. Podle některých názorů vděčí vitaliáni, bratři živitelé, za své pojmenování jednomu z úkolů, jimiž byla tato skupina privatýrů pověřena. Roku 1390 dostali příkaz zásobovat, tedy živit, vyhladovělé obyvatele Stockholmu, když dánský nepřítel odřízl město od zásobovacích tras. Přijatelnější vysvětlení zní tak, že název bratři živitelé odkazuje na skutečnost, že si tito privatýři zajišťovali obživu vlastními silami. Odkaz na „bratry“ nebo „bratrstvo“ naznačuje vzájemnost, když už ne rovnost. Tento prvek je výraznější v pojmenování (ve středověké dolnoněmčině) Likedeelern, které se vyskytuje v soudobých německých pramenech kolem roku 1398 a znamená „rovnocenní podílníci“. V dobách striktního hierarchického rozdělení společnosti, kdy všichni měli vědět, kde je jejich místo, je kvazi socialistická představa rovnocenného podílu bez ohledu na původ sama o sobě výzvou předhozenou politickým elitám – aristokracii, církvi a mocným hanzovním obchodníkům. Zajímavé je, že to nebyli pouze utlačovaní, kdo se ve středověku rozhodli pro pirátskou nebo privatýrskou dráhu. Kariéra piráta nebo privatýra lákala dokonce i šlechtu a často z velmi podobných důvodů: uniknout životu v chudobě a strádání, do něhož je uvrhl nepřející osud. Chudoba šlechticů byla samozřejmě relativní a mnozí urození zřejmě vyrazili na moře spíše z touhy po dobrodružství než pro cokoliv jiného. Zůstává ovšem neměnným faktem, že mnoho jedinců urozeného původu se stalo piráty nebo privatýry z donucení. Tak například v Itálii čtrnáctého století se běžně stávalo, že v důsledku častých násilných srážek mezi různými městskými státy i mezi jednotlivými frakcemi uvnitř těchto států byla řada vysoce postavených rodin nucena uprchnout ze svých domovských měst. Snažily se udržet své postavení (nebo spíš prostě přežít) tím, že se daly na pirátství a lupičství. Kolem roku 1325 napadaly ghibellinské galéry vyplouvající z Janova konvoje obchodních lodí, plenily a loupily. V roce 1464 se pirátem, a to velmi neblaze proslulým, stal dokonce janovský vévoda a arcibiskup Paolo Fregoso, když jej političtí nepřátelé vyhnali z města. Italští vyhnanci ovšem nebyli jediní příslušníci šlechty, na něž tehdy dolehly zlé časy. Když nečekané uzavření míru v roce 1302 vedlo k obrovské nezaměstnanosti mezi vojáky a žoldnéři, trpěli i katalánští rytíři. Mnozí se uchýlili pod vlajku jistého Rogera de Flor, bývalého templáře, který se po vyloučení z řádu pro údajné krádeže stal pirátem. S námořními nájezdy měl bohaté zkušenosti, neboť se od svých osmi let plavil na templářských lodích a z plavčíka to dotáhl až na velitele galéry. Tato skupina profesionálních žoldnéřů, známá pod názvem (Velká) Katalánská kompanie, působila po většinu čtrnáctého století převážně ve východním Středomoří buď jako privatýři, nebo jako piráti – podle toho, zda bojovali pro nějakého pána, nebo pro sebe. Situace vitaliánů v Baltském moři byla koncem téhož století jen mírně odlišná. Mnozí příslušníci nižší šlechty v tomto regionu strádali ve stavu infausta paupertas neboli „nešťastné chudoby“, a to navzdory možnostem a ambicím svého původu. Většina z nich byla závislá na příjmech z půdy, kterouvlastnili, abylitakvelmizranitelnívpřípadech agrárních krizí, kdy ceny zemědělských výrobků klesaly na samotné dno. Tito šlechtici představovali typický důsledek oněch nejistých válečných časů, ovšem na rozdíl od jiných skupin chudiny měli jednu dobře zpeněžitelnou výhodu – byli zocelení častými válkami, v nichž bojovali, takže prokazovali neobyčejné bojové schopnosti. Navíc svým ubohým postavením ospravedlňovali své loupení a drancování jakožto „drobný“ nebo „odpustitelný“ hřích, který na nich nezanechá žádné stigma. Potvrzuje to i soudobé rčení: „Ruten, roven, det en is gheyen schande, dat doynt die besten von dem lande.“ (Potulka a loupež neznamená hanbu, dělají to i ti nejlepší ze všech zemí.) Bylo tedy jen logickým krokem rozšířit loupení ze souše i na moře. Většina šlechticů, kteří se dali k pirátům, se na rozdíl od „obyčejných“ lidí stala veliteli. Vyškrábali ze dna truhlice posledních pár zlatek, koupili loď, vyzbrojili ji a najali posádku z řad svých bojem zocelených přívrženců v nikoliv liché naději, že jim pár úspěšných nájezdů vynaložené prostředky bohatě vrátí. Jiní, ještě chudší šlechtici, byli natolik zběhlí a zruční ve válečném umění, že se stali pirátskými veliteli, aniž by si napřed museli pořídit loď. To byl i případ dvou mnichů žebravého řádu, kteří se stali vůdci vitaliánů. Není známo, co tyto dva „svaté“ muže přimělo připojit se k námořním lupičům, ale překvapivě nešlo o první „klášterníky“, řádové bratry, kteří se stali piráty. Mnich Eustach, známý také jako Černý mnich, se narodil jako Eustache Busket ve francouzském Boulogne-sur-Mer při pobřeží Lamanšského průlivu někdy kolem roku 1170 do vznešené rodiny – jeho otec Baudoin patřil k předním šlechticům tohoto přímořského kraje. Mladíkovi se zřejmě dostalo řádného rytířského i námořnického výcviku, jeho pozdější pozoruhodné činy jako privatýra a piráta naznačují, že první zkušenosti získal jako korzár ve Středomoří. Není jasné, proč se rozhodl vstoupit jako mnich do benediktýnského kláštera. O něco zřejmější jsou důvody, proč duchovní službu opustil. Když odmyslíme zvěsti o údajných zločinech, hnala jej touha pomstít smrt svého otce, jehož zabil jiný šlechtic. Po krátkém působení jako bandita ve svém rodném kraji dobře využil nabyté korzárské dovednosti a kolem roku 1204 se připojil k privatýrům anglického krále Jana, který vedl dlouhou a úpornou válku proti francouzskému panovníkovi Filipu II. Téměř deset let Eustach napadal francouzské koráby a útočil na francouzské pobřeží Lamanšského průlivu. Za svou polonezávislou základnu si zvolil ostrov Sark – k velké mrzutosti obyvatel nedalekých anglických přístavů Hastings, New Romney, Hythe, Dover a Sandwich (známých jako Cinque Ports, Pět přístavů), kteří byli rovněž vystaveni jeho drancování. Když se proti Eustachovi v letech 1212 a 1213 postavil anglický dvůr, rychle změnil strany a ve francouzských službách napadal anglické lodě a pobřeží. Jeho osud se naplnil 24. srpna 1217 v bitvě u Sandwiche, když se anglickým námořníkům podařilo proniknout na palubu jeho lodi poté, co napřed oslepili francouzské protivníky tím, že jim nasypali doočí nehašené práškové vápno.„Naskákali na Eustachovu loď a mimořádně krutě se vypořádali s jeho muži. Pochytali všechny barony a mnicha Eustacha zabili. Usekli mu hlavu a bitva okamžitě skončila.“ Nebyl jediný člen církevního řádu, který porušil svaté sliby a vydal se na dráhu piráta. Na druhé straně zeměkoule najdeme jiné zbloudilé, tentokrát buddhistické mnichy, kteří učinili totéž. Například jistý Sü-chaj vedl mnoho let poklidný život jako vzdělaný a uznávaný mnich ve slavném Tygřím klášteře nedaleko Chang-čou. Avšak roku 1556 se z neznámých důvodů náhle rozhodl, že opustí klášter a přidá se k pirátům Wo-kchou, kteří v letech 1440 až 1570 aktivně působili ve Východočínském a Jihočínském moři. Dobře využil svých znalostí náboženský chrituálů, liturgických žalmů i věšteckého umění as jejich pomocí si získal „věrnost své posádky, která ho nazývala ,generálem, jehož seslala nebesa, aby zpacifikoval oceány‘“. Ale stejně jako křesťanští duchovní, kteří se připojili k pirátům v Severním a Baltském moři, i on představoval spíše výjimku než pravidlo. Wo-kchou, což doslova znamená „japonští bandité“, verbovali své členy převážně mezi Japonci, Číňany a Malajci, hnanými buď touhou po zbohatnutí, nebo chudobou. Většinu tvořili zkušení čínští námořníci, kteří dříve sloužili ve válečném nebo obchodním loďstvu. Proud rekrutů zesílil po schválení tvrdého omezení či přímo zákazu námořního obchodu a rozpuštění mocného námořníholoďstva dynastie Ming, které pod velením admirála Čeng-chea brázdilo vody Indického oceánu mezi roky 1405 a 1433. Náhlá změna čínské námořní politiky měla za následek tisíce nezaměstnanýcha strádajících námořníků, kteří se zoufale snažili najít nové uplatnění. Mnozí obchodníci se rozhodli pokračovat ve svém, nyní již prakticky nezákonném podnikání a zapojili se do pirátství – buď aktivně organizováním nájezdů, nebo pasivně obchodováním s kradeným zbožím. Nejmocnějším mezi těmito kupci-piráty byl jistý Wang Č’, původně bohatý a vážený obchodník se solí. Základnu si zbudoval na ostrově Kjúšú pod ochranou japonských feudálních pánů a z ní ovládal stále rostoucí pirátskou říši, aniž by se sám aktivně podílel na nájezdech a plundrování. V jeho případě proběhl přerod z uznávaného obchodníka v obávaného piráta nedobrovolně: zákaznámořníhoobchoduzničiljehopodnik, který na mořeplavbě závisel. Neměl prostě jinou možnost. bůh to tak chce Stát se pirátem bylo mnohem snazší, pokud se k tomu nevztahovalo žádné společenské stigma. Některé přímořské národy – například Vikingové, kteří za raného středověku (od osmého století) napadali pobřeží britských ostrovů, Irska i evropské pevniny, nebo ve stejné době, ale na druhé straně zeměkoule takzvaní Orang Laut (Mořští lidé), kteří pocházeli od Malackého průlivu – pokládaly nájezdné lupiče za vznešené válečníky, kteří zasluhují úctu a obdiv. V těchto kulturách patřila účast na pirátských nájezdech ke způsobům, jak získat nejen reputaci, ale také bohatství. Pro členy válečnické společnosti, kteří se chtěli osamostatnit jako nezávislá feudální knížata, byly nejdůležitější tři prvky. Museli si vydobýt pověst neohrožených bojovníků, získat do svých vojů dostatečný počet otroků-bojovníků a nashromáždit bohatství. Platilo to zejména pro Vikingy: Bohatství u Vikingů neznamenalo pasivní hromadění zlata a stříbra, ukrytého kdesi v jámě nebo v truhlici, ale spíše je představovalo postavení, spojenectví a styky. Skandinávské komunity v období Vikingů tvořily otevřený systém, v němž musel každý jedinec či rodina soustavně bránit svou pozici vůči ostatním, kteří si s ním byli teoreticky rovni. Universum 2020, z anglického originálu Pirates: A New History, from Vikings to Somali Raiders přeložil Dalibor Míček, vázaná, 360 stran, 1. vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-02-14 06:35:39
Umělecký šéf Per Boye Hansen: Státní opera nesmí být muzeum
Začátkem ledna byla po tříleté generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena Státní opera, čtvrtá scéna ND. Umělecký šéf Per Boye Hansen má ambici vrátit ji na výsluní evropského operního života nejen smělým rozsahem repertoáru, čerpajícím z historie této scény. Jeho devízou jsou čtyřicetileté profesní úspěchy v Norsku a Německu. K Národnímu divadlu ho poutá obdiv k české hudební tradici. Kdy vás oslovila česká hudba? Zajímal jste se o ni hlouběji ještě před příchodem do Prahy? Shodou okolností byla mou první profesionální zkušeností s operou Janáčkova Káťa Kabanová. Na podzim roku 1979 jsem studoval divadelní vědu na Univerzitě v Oslu. Mým hlavním zaměřením byla opera. Dostal jsem příležitost hostovat jako asistent režie. V té době byl ředitelem Norské státní opery český dirigent Martin Turnovský. V souboru působil i německý režisér Dieter Bülter-Marell. Tito zkušení a dovední umělci mě fascinovali. Později se Bülter-Marell stal mým profesorem operní režie v německém Essenu. Tehdy vznikl můj silný zájem o Janáčka. A první práce, kterou jsem během studií napsal, byl rozbor opery Její pastorkyňa. Čím je pro vás česká opera jedinečná? Je v něčem ojedinělá inscenační praxe u nás v porovnání s Norskem nebo Německem, kde jste pracoval? Nejvýraznější rozdíl mezi Českou republikou a Norskem z hlediska opery je nesmírný význam hudby a opery pro českou národní identitu. Tato tradice je silně zakořeněná a podle všeho stále zaujímá důležité místo v českém společenském životě. Na druhé straně v Norsku je opera spíše okrajovou záležitostí – historie naší opery je vlastně velice krátká a skromná. Vždyť Norská národní opera vznikla teprve v roce 1959! Pokud jde o inscenační praxi, vnímám podstatné strukturální i estetické rozdíly mezi operou v Praze a zkušeností, kterou jsem získal během svého působení v berlínské Komické opeře. Na podrobný a vyčerpávající popis těchto rozdílů však nemáme v tomto rozhovoru prostor. Stručně řečeno, mohu však konstatovat, že oba přístupy mají svá pro a proti. Co jste objevil během studia historie Státní opery? Byl jste něčím překvapen? Natrefil jsem na nesmírně zajímavou knihu Die Prager Oper heisst Zemlinsky. Podává úžasné detailní svědectví o situaci v Novém německém divadle (původní název Státní opery, pozn. red.) v době, kdy operní soubor řídil Alexander Zemlinsky. Byl to umělec, který měl obrovský vliv na vývoj globální opery. Podněty, které během jeho éry Praha vstřebávala a dále šířila do světa, mě inspirovaly a přímo ovlivnily můj vlastní výběr repertoáru. Za povšimnutí stojí například náš záměr uvést operu Franze Schrekera Der ferne Klang (Vzdálený zvuk), poprvé od její české premiéry v Praze v roce 1920. V následující sezoně máme v plánu inscenace jednoaktovek Zemlinského a Hindemitha. Novátorská dramaturgie Zemlinského nás také inspirovala k nastudování Ligetiho opery Le grand macabre, kterou uvedeme v české premiéře v červnu 2021. Plánujete uvádět také skladby žijících autorů... Opera nesmí být muzeum. Uvádět nová díla je naší povinností. O našich plánech budeme podrobněji mluvit později v letošním roce, avšak nejdůležitějším vodítkem pro naši další práci je snaha o objevování a rozvíjení českých talentů: skladatelů, libretistů, zpěváků, dirigentů, režisérů, scénografů a kostýmních výtvarníků. Mimořádnou pozornost budeme věnovat nadaným umělkyním. Naše plány pochopitelně zahrnují také uvádění oper, které ještě pražští diváci neviděli. Můžete zmínit jména některých zahraničních umělců a operních domů, s nimiž budete spolupracovat? V koprodukci s Mannheimskou operou připravujeme DaPonteovský cyklus, v jehož rámci se budou konat představení v barokním divadle ve Schwetzingenu. Dále máme domluvených několik zajímavých společných projektů s různými zahraničními operními domy. V polovině února bude naše inscenace opery Lolita Rodiona Ščedrina uvedena v peterburském Mariinském divadle pod taktovkou dirigenta Valerije Gergijeva. Naše nastudování se setkalo s naprostým nadšením zahraničního tisku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Vrcholem příští sezóny ve Státní opeře mají být Wagnerovi Mistři pěvci norimberští. Tato opera klade na umělce vysoké nároky. Jaká jsou vaše očekávání a co by měli očekávat diváci? Ano, Mistři pěvci norimberští představují velkou výzvu. Tato opera vyžaduje nesmírné nasazení od všech zúčastněných. Připouštím, že naše ambice jsou velké, ale považuji takové náročné úkoly za důležité. Hudební ředitel Karl-Heinz Steffens už výrazně vylepšil náš orchestr i sbor a získal pro významné role několik vynikajících hostů s mezinárodním věhlasem. A Keith Warner je velice zkušený a uznávaný režisér. Jak si představujete tvorbu uměleckého díla? Spoléháte se na spolupráci jednotlivých uměleckých složek, nebo máte jasnou představu, kterou prosazujete? Když někoho požádám o režírování opery, mám určitou představu o tom, co od tohoto režiséra nebo režisérky mohu očekávat. Také je velmi důležité včas zajistit spolupráci dirigenta. Mělo by to tak být, ale bohužel se to stává jen výjimečně. Mým úkolem je poskytnout ostatním dostatečný prostor k rozvinutí jejich myšlenek, zajistit optimální podmínky pro celý tvůrčí proces, a to v rámci celkové dramaturgie ve spolupráci s mými kolegy. V zahraničí jste inscenoval poměrně nekonvenční produkce. Myslíte, že jsou na ně čeští diváci připraveni? V pozoruhodném textu, který napsal Pavel Kohout pro slavnostní znovuotevření Státní opery, mě zaujala věta „Můj bože, co to bylo za město, Praha v poslední pětině devatenáctého století!“ Poukazuje na to, jaké úžasně globální město tehdy Praha byla, jak se stala jedním z nejvýznamnějších mezinárodních průkopníků nových trendů v opeře a divadle. V tomto ohledu byla stejně významná jako Berlín, Vídeň a Mnichov. Pražské publikum bylo svědkem této úchvatné jízdy, ale brzy bude svědkem nové skvělé éry. Mou ambicí není nic skromnějšího než vrátit Prahu na světovou operní mapu, získat pro ni stejně významné postavení, z jakého se těšila více než 200 let. A chci toho dosáhnout s pomocí diváků, nikoli proti jejich vůli. Za neméně důležité považuji definovat, co vlastně znamená nekonvenční opera. Jsem nadšený obdivovatel a zastánce tradice. Podle mého názoru je jeden z hlavních problémů západní kultury nedostatečná úcta k historii a její nepochopení. Operní literatura představuje drahocenný poklad a naším cílem by mělo být zachování a rozvoj tohoto dědictví, nikoli však jako muzejního exponátu, ale jako živé tradice významné pro dnešní společnost. Poskytnout prostor inovačním interpretacím a zároveň zvýšit prestiž tradice by mělo být klíčovým úkolem každého uměleckého šéfa. Jaká je v současné době nálada v operních souborech Národního divadla? Domníváte se, že jste si od svého nástupu v srpnu minulého roku získal důvěru? Tuto otázku by snad měli zodpovědět jiní. Přestěhování do Státní opery bylo mimořádně náročné, na druhé straně však vedlo k pocitu sounáležitosti, pocitu, že jako tým dokážeme zvládnout komplikované situace. Cítím všude kolem vzrušení, ale uvědomuji si také jisté opatrné očekávání. Každý den se snažím vytvořit co nejlepší prostředí, abychom mohli nerušeně pracovat a dosáhnout všeobecné důvěry. Čeká nás ještě dokončení úprav uvnitř budovy. Provizorní podmínky jsou vyčerpávající pro všechny zaměstnance, avšak jejich pracovní nasazení, profesionalita a lidský přístup jsou ohromující. Co podle vás soubory opery ND postrádají v tuto chvíli? Přes 400 představení za rok potřebuje velký soubor. Řada umělců se obávala, že omezím počet zpěváků, ale udělám pravý opak. Mým cílem je naopak časem operní soubor rozšířit. Když jsem se ujal své funkce v Berlíně, počet zpěváků souboru jsem ztrojnásobil. Musíme zapracovat na zvýšení platů, především členů orchestru a sboru i zpěváků. Je to náročný úkol – byl bych však rád, aby všichni v divadle věděli, že je to na předním místě mého seznamu cílů. Jinak se nedomnívám, že je to především otázka toho, co postrádáme. Musíme pokračovat v budování a rozvíjení naší tradice i zdrojů, které máme k dispozici. Bytostně důležité je zlepšení plánování. Abychom byli schopni naplnit své umělecké ambice, musíme dělat věci s větším předstihem. Také je nezbytné poskytnout všem zúčastněným dobré pracovní podmínky a získat ty umělce, které získat chceme. A diváci by měli mít možnost řádně si naplánovat návštěvy představení. Jak hodláte zvýšit prestiž Státní opery s ohledem na omezené státní dotace? Jak už jsem zdůraznil, chci velký, různorodý soubor. Přejeme si stát se přirozeným domovem pro nejlepší české umělce, kteří v současné době hostují po celém světě. Máme štěstí, že po angažmá v Mnichově a Glyndebourne nyní s námi podepsal smlouvu Pal Christian Moe, nepochybně nejlepší castingový ředitel na světě. Každý den doslova dělá zázraky v hledání nových talentů, které přivezeme do Prahy. Vyhlášením našich ambiciózních plánů týkajících se programu „Musica Non Grata“ jsme už vzbudili zájem o sponzorství, které zvýší náš umělecký rozpočet téměř o třetinu. Není jiná cesta než usilovat o zvýšení kvality. Potřebujeme zlepšit úroveň našich repertoárových představení a vybrat pro ně ty nejvhodnější umělce. Maximalizace potenciálu každého umělce je nesmírně důležitá. Dále máme v plánu uvést všechny naše nové inscenace v rámci festivalu, který se uskuteční na konci sezóny a který podle mého názoru vzbudí zájem i mimo Českou republiku. Během několika dnů budou mít milovníci opery ze zahraničí možnost zhlédnout nové tvůrčí impulzy vznikající v našich souborech. Když jste vedl Norskou národní operu, získala mezinárodní ocenění Nejpřístupnější scéna. Co to přesně znamená? I když si myslím, že to byla budova opery a její přívětivá architektura, která vzbudila mezinárodní pozornost, rád bych poznamenal, že jsme v Oslu představili komplexní program pro děti a mládež, díky němuž jsme vyvolali zvýšený zájem nové generace o operu. To je také jedním z důležitých úkolů v Praze. Jak budete oslovovat nové publikum? Praha je pulzující, úžasné město s mnoha tvůrci trendů v módě, designu a umění, ale také s mnoha sídly nových společností poskytujících internetové služby. Musíme najít nové možnosti spolupráce s těmito lidmi a také je získat jako diváky. Myslím si, že bychom měli navázat kontakt s mladými zájemci o operu a vypracovat pro ně zvláštní program, uspořádat večery pro mladé a samozřejmě zvýšit jejich zájem. Nesmíme tuto skupinu diváků podceňovat. Mládež se o dramatické aspekty života zajímá přinejmenším stejně jako dospělí. Je to velký rozdíl být uměleckým šéfem Opery českého Národního divadla (a Státní opery) a Norské národní opery nebo berlínské Komické opery? Specifikoval byste svou zkušenost s řízením těchto operních domů? Celkem vzato jsou podobnosti větší než rozdíly. Opera je mezinárodní umělecká forma a hudba přesahuje jazykové bariéry. Samozřejmě existují i rozdíly. Každý operní soubor musí vycházet z místní kultury a najít si své místo ve společenství, jehož je součástí. Velkou výzvou během mého působení v Berlíně bylo navázat na jedinečnou tradici Waltera Felsensteina. Zároveň bylo nutné vytvořit nové estetické uspořádání a modernizovat struktury souboru. Dalším důležitým úkolem v té době bylo znovuvybudovat velký ansámbl sólistů. V Oslu bylo zase nezbytné, aby opera získala větší prestiž a uváděla díla, která by oslovila širší okruh diváků, přesahující úzkou skupinu operních nadšenců. A pokud jde o Prahu, za důležitý úkol považuji pozvednout náš soubor na přední pozici na mezinárodní operní scéně a ukázat světu, o jaký nádherný odkaz zde pečujeme. Můžete porovnat technické parametry nově zrekonstruované budovy Státní opery s obvyklými standardy operních domů v zahraničí? Ačkoli Státní opera prošla rozsáhlou rekonstrukcí, je to stále historická budova, která má ve srovnání s moderními operními domy omezené technické možnosti. Z mého hlediska však její výhody daleko převyšují nevýhody. A pokud jde o Národní divadlo, mít možnost účinkovat na třech scénách – v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře – je sen každého uměleckého ředitele. Žádný jiný operní soubor na světě nemá za rok více než 400 představení! Narazili jste už na nějaké zásadní problémy při práci s novou jevištní technologií nebo dispozicemi nově zrekonstruovaného prostoru Státní opery? Mezinárodní ohlasy mě skutečně příjemně překvapily. Všichni se ptali, jak je možné zrekonstruovat a zrenovovat takovou budovu během tak krátkého času. A jak je možné dosáhnout takových skvělých výsledků s takovým omezeným rozpočtem. Ozývají se politici a operní kruhy z okolních zemí. Buďme tedy hrdí na to, čeho jsme zde dosáhli. Závidí nám to všichni návštěvníci ze zahraničí. Pochopitelně ještě v následujících měsících musíme zvládnout určité výzvy a vylepšení. Státní opera je zrenovovaná historická budova, která je nyní vybavená co největším možným množstvím moderních technologií. Samozřejmě to není nová stavba! Ale kdo by se do ní nezamiloval? A naše láska k tomuto opernímu domu nám zajisté pomůže překonat všechny problémy. {/mprestriction}
Čas načtení: 2024-04-26 18:03:00
Kryptoměna Renzo budí rozruch. Binance ji nyní zalistuje na své burze a část tokenů rozdá uživatelům
Praha 26. dubna 2024 (PROTEXT) - Kryptoměna Renzo nedávno vstoupila na scénu s velkým ohlasem mezi investory a získala od nich již 77 milionů Kč. Není proto divu, že zaujala i přední hráče na poli kryptoměn. Největší kryptoburza na světě Binance ji nyní uvede v nejnovějším Launchpoolu, díky kterému ji můžete získat zdarma.Co je Renzo a jak funguje?Renzo (REZ) je liquid restaking protokol, podobný jako například populární Ether.fi (ETHFI). Funguje jako prostředník mezi uživatelem a platformou EigenLayer, která se specializuje na restaking etherea (ETH) – v současnosti druhé největší kryptoměny na trhu.Fungování restakingu Renzo je relativně jednoduché:1. Uživatelé vkládají své prostředky do Renzo, který je následně zastakuje na platformě EigenLayer.2. Za vložené prostředky obdrží uživatelé restaking token ezETH, který si udržuje hodnotu podobnou jako ether. Uživatel navíc token ezETH může libovolně a zároveň úročí své ethery na EigenLayer. Od protokolu jsou mu navíc připisovány body.3. Uživatelé také získávají body od protokolu Renzo, které mohou využít pro další činnosti.4. Díky tomu mohou uživatelé své vklady až zdvojnásobit. Renzo je navíc velmi flexibilní, takže pokud se uživatelé rozhodnou restaking ukončit, jednoduše vrátí do protokolu ezETH a následně mohou vybrat zpět své zastakovné ethery.V současné době je v Renzo uzamčeno kryptoměn za 3,3 miliardy USD, což představuje obrovskou hodnotu a zájem komunity o tento projekt. Renzo nabízí také airdropy a získalo podporu známých fondů, jako jsou Binance Labs, OKX Ventures a další. Renzo je navíc uživatelsky velmi přívětivé, což ocení nováčci, kteří chtějí objevovat možnosti této stále relativně nové formy stakingu.Tokenomika tokenu REZ a jak ho získatDo oběhu se dostane rovných 10 miliard tokenů REZ. Na začátku obchodování bude v oběhu 10,5 % těchto tokenů, přičemž další mince se budou postupně uvolňovat dle stanoveného schématu. Token REZ také dává uživatelům možnost využívat své tokeny také k účasti na rozhodování o budoucnosti protokolu a dává jim právo o změnách hlasovat.Jak získat tokeny REZ zdarma?Investoři mají právě teď možnost získat tokeny REZ zcela zdarma díky Binance Launchpoolu, kde Renzo startuje jako 53. projekt. V rámci aktuálního Launchpoolu rozdělí Binance 2,5 procenta z celkové nabídky nových tokenů, tedy 250 milionů tokenů REZ.Registovaným a ověřeným uživatelům stačí v období mezi 24. dubnem a půlnocí 29. dubnauzamknout své BNB nebo FDUSD a automaticky získají tokeny REZ dle množství uzamčených kryptoměn. Zalistování kryptoměny pak proběhne 30. dubna, kdy budou tokeny k dispozici k nákupu či prodeji na burze Binance.Vstoupit do Binance Launchpoolu pro token REZ je jednoduché. Stačí k tomu pár kroků:1. Registrujte se na Binance pomocí tohoto odkazu.2. Uzamkněte (stakujte) vaše FDUSD nebo BNB je do těchto poolů (stačí jeden).3. Po uzamčení FUSD či BNB asledně získáte token REZ, který je v Launchpoolu zdarma.Binance Launchpool poskytuje výnosnost přibližně 1-2% po celou dobu trvání Launchpoolu, který trvá 3-10 dní. Nepromeškejte tuto příležitost a připojte se k platformě Binance ještě dnes.*Tento článek není investičním doporučením. Pokud vlastníte BNB nebo FDUSD a plánujete je držet, účast v Launchpoolu je spojena téměř s nulovým rizikem. Avšak, pokud zvažujete nákup BNB nebo FDUSD kvůli účasti v Launchpoolu, mějte na paměti, že kurz těchto aktiv může podléhat kolísání. Účastí v Launchpoolu tedy podléháte stakingu na vlastní riziko.Zdroj: Binance
Čas načtení: 2025-09-24 10:00:00
Příspěvek amerického prezidenta na sociálních sítích je jedním z dosud nejsilnějších projevů podpory KyjevaTrump tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna území, která od roku 2022 ztratila ve prospěch RuskaTrump říká, že země NATO by měly sestřelit ruské letouny, pokud vstoupí do jejich vzdušného prostoruTrump říká, že Ukrajina je schopna získat zpět všechna území, která ztratila od začátku invazeV příspěvku na Truth Social Donald Trump uvedl, že Ukrajina je v pozici, kdy může „bojovat a získat zpět“ všechna území, která ztratila od začátku ruské invaze v roce 2022.„Proč ne? Rusko už tři a půl roku bezcílně bojuje ve válce, kterou by skutečná vojenská síla měla vyhrát za méně než týden,“ napsal Trump v ojedinělém plném vyjádření podpory potenciálu Ukrajiny.„Ukrajina by byla schopna získat zpět svou zemi v původní podobě a kdo ví, možná by mohla jít i dál! Putin a Rusko jsou ve VELKÝCH ekonomických potížích a nyní je čas, aby Ukrajina jednala,“ uvedl Trump ve svém dlouhém zamyšlení na sociálních médiích. Dodal, že USA budou i nadále dodávat NATO zbraně k nákupu.Dříve, při bilaterálním setkání s Volodymyrem Zelenským, Trump řekl, že „ruská ekonomika je momentálně v hrozném stavu“ a Ukrajina odvedla „úžasnou“ práci při odrážení sil Kremlu.
Čas načtení: 2022-01-17 18:00:23
Nejvíce nominací na Českého lva získaly shodně filmy Okupace a Zátopek
Český lev zná nominace za rok 2021, výsledky hlasování zveřejnila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Při 29. ročníku Českého lva Nejvíce jich získaly filmy Okupace a Zátopek, dobře si vedly také filmy Muž se zaječíma ušima, Atlas ptáků a Chyby. Již podruhé byly otevřeny další kategorie i pro televizní projekty a stejně tak podruhé soutěží samostatně animované a krátké filmy. Hned několik nominací tak získal animovaný film Moje slunce Mad a s velkým počtem nominací skončila také televizní minisérie Božena. V klání o sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se v závěrečném hlasování utká celkem 25 titulů. Shodně třináct nominací získaly životopisné drama Zátopek režiséra, spoluproducenta a spoluautora scénáře Davida Ondříčka a debut režiséra Michala Nohejla Okupace, tragikomické drama z období normalizace. Jedenáct nominací získala fantaskní komedie Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima, film o spisovateli, jemuž náhlý sled událostí otočí život vzhůru nohama. Devíti nominacemi se může pochlubit Atlas ptáků, sonda do komplikovaných rodinných vztahů a světa komunikačních technologií, jehož režisérem je Olmo Omerzu. Osm nominací si vysloužily Chyby, romantické drama režiséra Jana Prušinovského o vyrovnávání se s vlastní minulostí. S pěti nominacemi nastupuje do závěrečného klání televizní cyklus režisérky Lenky Wimmerové Božena o první velké české spisovatelce Boženě Němcové a čtyři nominace získal mezinárodně ceněný animovaný film Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, poeticky vyprávějící příběh Češky provdané do Kábulu. V kategorii nejlepší celovečerní hraný film za rok 2021 jsou nominovány filmy: Atlas ptáků (producent Jiří Konečný), Chyby (producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská), Muž se zaječíma ušima (producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík), Okupace (producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková) a Zátopek (producenti Kryštof Mucha, David Ondříček). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést autoři snímků Jednotka intenzivního života (režie Adéla Komrzý, producentka Pavla Janoušková Kubečková), Láska pod kapotou (režie Miro Remo, producenti Vít Janeček, Miro Remo), Nebe (režie Tomáš Etzler a Adéla Špaljová, producent Jan Macola), Nová šichta (režie Jindřich Andrš, producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka) nebo Sny o toulavých kočkách (režie David Sís, producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská). Během nominační tiskové konference cen ČFTA byli 17. ledna vyhlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Aleše Najbrta, Jakuba Spurného a Julie Vrabelové, autorů plakátu pro film Zátopek. David Ondříček si za stejný film odnesl i Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si letos může odnést Alena Mihulová za film Atlas ptáků, Anna Kameníková za titulní roli v sérii Božena, Pavla Gajdošíková za film Chyby, Eliška Křenková za výkon ve filmu Marťanské lodě nebo Martha Issová za film Zátopek. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli se na Českého lva mohou těšit: Eliška Křenková, tentokrát za roli ve filmu Atlas ptáků, Eva Hacurová za film Chyby, Denisa Barešová, která hrála v seriálu Kukačky, Zuzana Mauréry za roli ve snímku Muž se zaječíma ušima a Antonie Formanová za film Okupace. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli získali nominace Miroslav Donutil za film Atlas ptáků, Jan Jankovský za hlavní roli ve filmu Chyby, Miroslav Krobot za Muže se zaječíma ušima, Martin Pechlát za titulní roli ve filmu Okupace a Václav Neužil za životopisný snímek Zátopek. O Českého lva ve vedlejší roli za rok 2021 se utkají: Martin Pechlát s rolí ve filmu Atlas ptáků, Oldřich Kaiser, který hrál ve filmu Muž se zaječíma ušima, Otakar Brousek z filmu Okupace, Hynek Čermák, jenž zaujal v televizní minisérii Případ Roubal, a Robert Mikluš s rolí ve filmu Zátopek. Českého lva za nejlepší režii obdrží některý z následujících tvůrců: Olmo Omerzu za Atlas ptáků, Jan Prušinovský za film Chyby, Martin Šulík za film Muž se zaječíma ušima, debutující Michal Nohejl za Okupaci nebo David Ondříček za Zátopka. Známy jsou také nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. Sošku Českého lva tak mohou v březnu získat psychologické drama Amerikánka uváděné na platformě filmnazivo.cz (hlavní tvůrce a producent Viktor Tauš), minisérie Božena České televize (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrce Lenka Wimmerová) a Případ Roubal z produkce Voyo / TV Nova (hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow, hlavní tvůrce Tereza Kopáčová). O Českého lva za nejlepší televizní seriál letos budou usilovat Kukačky (hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš, hlavní tvůrce Biser A. Arichtev), Ochránce (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek) a Zločiny Velké Prahy (hlavní producent Jan Lekeš, hlavní tvůrce Jaroslav Brabec), vše z produkce České televize. Letos podruhé bude Český lev udělen samostatně v kategoriích animovaný a krátký film. Lví sošku za nejlepší animovaný film tak může získat Moje slunce Mad režisérky a výtvarnice Michaely Pavlátové, Myši patří do nebe režisérů a výtvarníků Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka a výtvarníka Jana Kurky nebo snímek Rudé boty režisérky a výtvarnice Anny Podskalské. Tři filmy se utkají v kategorii nejlepší krátký film: Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyenové, Poslední den patriarchátu Olma Omerzu a Příběh hrůzostrašné Eliz, režírovaný společně Eliškou Kováříkovou a Adamem Struhalou. ČFTA vyhlásila také pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, udělovanou ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Mohou ji získat filmaři na začátku své kariéry za krátké filmy Dřevo na příští zimu (režie Karel Šindelář), Ještě nespíš? (režie David Payne), Postup práce (režie Lun Sevnik) a snímek Milý tati (režie Diana Cam Van Nguyen), který získal nominaci i v kategorii nejlepší krátký film, a animovaný snímek Anny Podskalské Rudé boty, jenž také obsadil jednu z nominací v kategorii Nejlepší animovaný film. 29. ČESKÝ LEV – NOMINACE NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM Atlas ptáků – producent Jiří Konečný Chyby – producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská Muž se zaječíma ušima – producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík Okupace – producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková Zátopek – producenti Kryštof Mucha, David Ondříček NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Jednotka intenzivního života – režie Adéla Komrzý – producentka Pavla Janoušková Kubečková Láska pod kapotou – režie Miro Remo – producenti Vít Janeček, Miro Remo Nebe – režie Tomáš Etzler, Adéla Špaljová – producent Jan Macola Nová šichta – režie Jindřich Andrš – producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka Sny o toulavých kočkách – režie David Sís – producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská NEJLEPŠÍ REŽIE Atlas ptáků – Olmo Omerzu Chyby – Jan Prušinovský Muž se zaječíma ušima – Martin Šulík Okupace – Michal Nohejl Zátopek – David Ondříček NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Alena Mihulová Božena – Anna Kameníková Chyby – Pavla Gajdošíková Marťanské lodě – Eliška Křenková Zátopek – Martha Issová NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Miroslav Donutil Chyby – Jan Jankovský Muž se zaječíma ušima – Miroslav Krobot Okupace – Martin Pechlát Zátopek – Václav Neužil NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Eliška Křenková Chyby – Eva Hacurová Kukačky – Denisa Barešová Muž se zaječíma ušima – Zuzana Mauréry Okupace – Antonie Formanová NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Martin Pechlát Muž se zaječíma ušima – Oldřich Kaiser Okupace – Otakar Brousek Případ Roubal – Hynek Čermák Zátopek – Robert Mikluš NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Chyby – Roman Vojkůvka Moje slunce Mad – Ivan Arsenjev Muž se zaječíma ušima – Marek Leščák, Martin Šulík Okupace – Marek Šindelka, Vojtěch Mašek Zátopek – David Ondříček, Alice Nellis, Jan P. Muchow NEJLEPŠÍ KAMERA Atlas ptáků – Lukáš Milota Lidi krve – Jakub Halousek Muž se zaječíma ušima – Martin Štrba Okupace – Jan Baset Střítežský Zátopek – Štěpán Kučera NEJLEPŠÍ STŘIH Atlas ptáků – Jana Vlčková Chyby – Michal Böhm Láska pod kapotou – Šimon Hájek Okupace – Petr Turyna Zátopek – Jarosław Kamiński NEJLEPŠÍ ZVUK Atlas ptáků – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Moje slunce Mad – Jan Čeněk, Régis Diebold Muž se zaječíma ušima – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Okupace – Sandra Klouzová, David Titěra, Roman Sečkař Zátopek – Pavel Rejholec, Jakub Čech NEJLEPŠÍ HUDBA Amerikánka – Petr Ostrouchov Moje slunce Mad – Evgueni Galperine, Sacha Galperine Myši patří do nebe – Krzysztof A. Janczak Okupace – La Petite Sonja, Hank J. Manchini Zátopek – Beata Hlavenková NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Božena – Petr Kunc Kryštof – Milan Býček Muž se zaječíma ušima – František Lipták Okupace – Tomáš Svoboda Zátopek – Jan Vlasák NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Božena – Katarína Štrbová Bieliková Muž se zaječíma ušima – Katarína Hollá Okupace – Josefina Bakošová Zátopek – Kateřina Štefková Zločiny Velké Prahy – Simona Rybáková NEJLEPŠÍ MASKY Božena – Martin Valeš Chyby – Jana Bílková Muž se zaječíma ušima – Martin Jankovič, Katarína Horská Okupace – Jana Dopitová Zátopek – Jana Dopitová NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Amerikánka – hlavní producent Viktor Tauš – hlavní tvůrce Viktor Tauš Božena – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Lenka Wimmerová Případ Roubal – hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Kukačky – hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Biser A. Arichtev Ochránce – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek, Matěj Podzimek Zločiny Velké Prahy – hlavní producent Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jaroslav Brabec NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Moje slunce Mad – režie, výtvarník Michaela Pavlátová – producenti Kateřina Černá, Petr Oukropec Myši patří do nebe – režie Denisa Grimmová, Jan Bubeníček – producenti Vladimír Lhoták, Alexandre Charlet – výtvarníci Denisa Grimmová, Jan Bubeníček, Jan Kurka Rudé boty – režie, výtvarník Anna Podskalská – producentka Mária Môťovská NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen – producentka Karolína Davidová Poslední den patriarchátu – režie Olmo Omerzu – producenti Rok Biček, Jiří Konečný Příběh hrůzostrašné Eliz – režie Eliška Kováříková, Adam Struhala – producenti Barbora Skoumalová, Miloš Lochman CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Dřevo na příští zimu – režie Karel Šindelář Ještě nespíš? – režie David Payne Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen Postup práce – režie Lun Sevnik Rudé boty – režie Anna Podskalská PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (ve statutárních kategoriích) Okupace – 13 nominací Zátopek – 13 nominací Muž se zaječíma ušima – 11 nominací Atlas ptáků – 9 nominací Chyby – 8 nominací Božena – 5 nominací Moje slunce Mad – 4 nominace Amerikánka – 2 nominace Kukačky – 2 nominace Láska pod kapotou – 2 nominace Myši patří do nebe – 2 nominace Případ Roubal – 2 nominace Zločiny Velké Prahy – 2 nominace Jednotka intenzivního života – 1 nominace Kryštof – 1 nominace Lidi krve – 1 nominace Marťanské lodě – 1 nominace Milý tati – 1 nominace Nebe – 1 nominace Nová šichta – 1 nominace Ochránce – 1 nominace Poslední den patriarchátu – 1 nominace Příběh hrůzostrašné Eliz – 1 nominace Rudé boty – 1 nominace Sny o toulavých kočkách – 1 nominace JIŽ UDĚLENÉ CENY NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Zátopek – Aleš Najbrt, Jakub Spurný, Julie Vrabelová – oceněný plakát Atlas ptáků – Konstantinos Fragkoulis, Adéla Turková Moje slunce Mad – Jan Poukar, Michaela Pavlátová Okupace – Jindřich Hoch Vlci na hranicích – Jan Němec CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena Zátopek – David Ondříček (oceněný režisér) Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 29. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2021 do 9. ledna 2022. Celkem 184 akademiků vybíralo z 84 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmů i televizních děl. Udílení cen se uskuteční v přímém přenosu České televize na ČT1 5. března od 20.10 hodin z pražského Rudolfina. Večerem diváky provede poprvé moderátor Jiří Havelka. Více informací na www.ceskylev.cz. Ve spolupráci s DAFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz. Od 21. února nabídne DAFilms.cz streamované moderované rozhovory s nominovanými tvůrci.
Čas načtení: 2021-09-03 20:21:59
Dohodl se Brežněv s Husákem ještě před srpnovou okupací?
Pro naši rozklíženou společnost je signifikantní, že postupně mizející ohlasy pražského jara rezonují disharmonicky; vždyť ani po půlstoletí nebyly vyjasněny všechny základní otázky jeho cílů, podstaty a smyslu, nejsou plně identifikovány determinující mezinárodní souvislosti atd. U mladé generace převládají médii povrchně zprostředkované, zkreslené, schematické přístupy (nebo spíše odstupy a nezájem); pamětníci, uznávající tuto dobu za největší prožitek svého života, pomalu odcházejí. Pouze občas někteří politici úspěšně zneužívají deformovaný výklad těchto událostí k obhajobě svých pofiderních programů. Ti, kteří byli tenkrát mladí (dnes 70+), však nezapomínají, a proto nepovažují toto období všeobecné naděje i naivního nadšení za „pouhé soupeření dvou skupin v rámci KSČ“, ale za oprávněný pokus o demokratizaci života naší země v daných, silně limitovaných podmínkách; jednoznačně za jeden z prvních kroků směřujících za široké podpory obyvatelstva k postupnému návratu Československa ke skutečné plnokrevné (pluralitní) demokracii a k normálnímu, léty osvědčenému uspořádání moderní společnosti. Nadšeným snílkům a netrpělivým nedočkavcům se však dostalo dvacet let „normalizace“! Má smysl vracet se s pokorou a empatií do nedávné historie a tázat se, zda mohla existovat jiná, příznivější cesta osudu této „postižené“ generace? Mladá generace pražské jaro radostně prožívala Je zbytečné připomínat, že většina tehdejší mládeže (i občanské společnosti) neměla nic společného s „vědeckým učením M-L“, oficiální politika ji příliš nezajímala, chtěla pouze beat a žít jako jejich vrstevníci za Šumavou! V tehdy výrazně vyjadřované podpoře všeobecně oblíbeného Alexandra Dubčeka (dnes jí neprávem vyčítané) spatřovala jedinou cestu úniku z nenáviděného krunýře svírajícího ji přemírou nepřirozených omezení a nesmyslných a pro současné generace nepochopitelných zákazů. Nečekaná naděje na rychlou změnu, přílišný optimismus a nehrané, nespoutané nadšení náhle probuzených občanů vedlo k překotnému vývoji (opřenému mimo jiné též o ne zcela vykrystalizované názory) plnému upřímné touhy a naivity i neúmyslných chyb a nezvládnutých přešlapů i omylů. Obrodný proces, stěsnaný do pouhých několika nádherných měsíců, nestačil přinést zralé plody. Nemůže být proto až troufalé a pramálo seriózní pokoušet se dnes autoritativně o exaktní měření jejich kvality bez existence jejich vzorků? Nekriticky je odsuzovat bez pochopení nutných souvislostí a hluboké empatie oné doby, například pouze na chatrném základě jejich zbylých pozůstatků? Naše, tehdy mladá generace pražské jaro nejen radostně prožívala, do jeho proudů též aktivně vstupovala. Své radikální představy dychtivě a bez bázně diskutovala ve škole i v hospodě, na čundru, na potlachu i cestou ve vlaku, necítila však zrovna nutkavou potřebu tisku vlastních programů a petic apod. (Historici ale preferují tištěnou podobu dokumentů!) Akční program KSČ byl pro ni překonán dříve, než byl vytištěn. Nikdo netušil, kde a kdy se dravý proud převratných změn, který prudce strhával břehy zatuchlých předsudků a nenáviděných rigorózních pravidel, zastaví. Vynucená demise Antonína Novotného spustila takovou lavinu personálních změn, že nikdo na vrchu si nemohl být svou židlí jistý. Ještě větší zemětřesení spojené se zásadní obměnou křesel se očekávalo po mimořádném sjezdu KSČ v září. Meze svobody se každým dnem nadějně posunovaly, byly to krásné časy naivních ideálů a dívky nosily krátké sukně… Sověti u nás chtěli mít své armádní jednotky „Kdyby nebyl Tonda Novotný tak tvrdohlavě umíněný a až ješitně pyšný a sebevědomě se nedomníval, že v rámci Varšavské smlouvy je Československo schopno ubránit se vlastními silami bez trvalé přítomnosti cizích armád na svém území; mohlo to v 68 všechno dopadnout úplně jinak a národ by nebyl tak tragicky rozdělen!“ litoval v důchodu Miloš Jakeš. O strategické potřebě alokace sovětských jednotek na našem území přesvědčoval Novotného již Nikita Chruščov. Sovětský záměr rozmístit u nás svá vojska trval od války. Na podzim 1945 se totiž prezidentu Benešovi povedl husarský kousek, prosadil současný odchod U.S. Army i Rudé armády a naše území se tak ocitlo bez cizích armád, což v poválečné Evropě představovalo téměř raritu! Při slavnostním loučení Rudé armády s dojatými a vděčnými občany sovětští důstojníci slibovali, že se k nám brzy vrátí. (Vrátili se až za 23 let na další 23 roků, ale to už je nikdo nevítal.) Sovětský nátlak okamžitě zesílil po nástupu Brežněva, který byl maršálům zavázán nejen za podporu při sesazení Chruščova – jemuž mimo jiné vyčítali nedomyšlené stažení vojska z Rumunska v roce 1958. Generál-politruk Leonid Brežněv uniformy miloval, v soukromí nosil oblíbené lampasy alespoň na teplácích. Hned na jaře 1965 si maršál Andrej Grečko vynutil dohodu o výstavbě tří skladů s jadernými hlavicemi v Československu. Novotný sice zvyšoval výdaje na zbrojení – vztažené na jednoho obyvatele patřily ve světě mezi enormní; avšak Sověti přesto v roce1966 nekompromisně vyžadovali v zájmu posílení jihozápadního křídla Varšavské smlouvy přesunout do ČSSR dvě sovětské divize! V podmínkách studené války bylo obtížné trvale se stupňujícímu koncentrovanému nátlaku Sovětů dlouhodobě odolávat, vždyť kromě Rumunska byla sovětská armáda přítomna ve všech zemích sovětského bloku, a navíc ČSSR přímo sousedila s NATO! Získat souhlas Novotného se nedařilo, usilovně se proto hledaly jiné cesty. Nepřišel by možná vhod případný „objev kontrarevoluce“ v ČSSR jako vítaná záminka pro finální prosazení plánu vstupu vojsk a jejich trvalého setrvání v Československu? Při sledování časové osy průběhu klíčových událostí jasně vyniká, že úmysl dostat sovětská vojska do Československa byl výrazně staršího data než náhlé zjištění „objevu kontrarevoluce“ v ČSSR! Obrodný proces, který se nacházel ještě v samotném zárodku, na počátku jara se u nás na teprve rozbíhal, byl Sověty okamžitě označen za nebezpečný ohníček tzv. kontrarevoluce, byť se v té době jen nejistě rozhoříval. Ostražité sovětské velení zpozornělo a dlouhodobý strategický záměr, průběžně zpracovávaný do taktických a operačních plánů, vytáhlo z trezoru. Maršálové potom pouze čekali na vhodnou příležitost, záminku, aby kompletně připravené plány „vtržení“ a okupace Československa mohli spustit. S předstihem je předávali určeným vyšším velitelům a vyčkávali na moment, kdy se politbyro podvolí soustředěnému nátlaku „jestřábů“, generality a vojenskoprůmyslového komplexu. Bylo možné v dané situaci bipolárně rozděleného světa a pevně stanovené role ČSSR v něm, reálně uvažovat o nějakém kompromisním východisku? Bylo snad představitelné nalézt způsob určité kompenzace za eventuální souhlas s alokací nevítaných vojsk na našem území, a tak případně předejít jejich pozdějšímu agresivnímu vstupu? Nabízely se v daných podmínkách jiné reálné alternativy? Nerozhodný a nespolehlivý Saša V lednu 1968 tvrdohlavého a nerudného Novotného nahradil usměvavý Alexander Dubček, ke kterému zpočátku choval Brežněv vřelý až otcovský vztah. Na zasedání politbyra ÚV KSSS 16. ledna 1968 dokonce přiznal „osobní odpovědnost za výběr Dubčeka“! Také náčelníci KGB na Lubljance se radovali, že „v Praze vyhrál náš Saša!“ S postupujícím jarem a obrodným procesem jejich optimismus slábl a přestávali věřit, že Saša splní všechna očekávání, která v něj původně vkládali. Brzy mu vyčítali, že odvolává a jmenuje kádry bez obvyklých konzultací a předchozího souhlasu sovětské strany. Stačil tak vyměnit řadu vedoucích funkcionářů v ústředním výboru KSČ, ve vládě i v krajích a hrubě tím narušil pracně budovanou síť Sovětům oddaných a věrných spolupracovníků v ČSSR. Příliš spokojeni nebyli ani se sesazením prezidenta republiky. Dubčekův nový ministr vnitra Josef Pavel už přímo ohrozil těsné vazby na KGB! Podle stížností Sovětů nedodržoval Dubček zavedený zvyk konzultovat s nimi všechny záležitosti předem. Byli notně zklamáni jeho údajnou nerozhodností, výmluvami a celkovou nespolehlivostí. Moskva proto začala vyhledávat nové kádry. V sovětském vedení koordinoval agendu „československé krize“ předseda KGB Jurij Andropov podřízený pouze Brežněvovi. Disponoval vynikajícími zkušenostmi z úspěšného potlačení „kontrarevoluce“ v Maďarsku, kde v roce 1956 působil jako velvyslanec. Důvodně se obával, aby se také v ČSSR neopakovala krvavá verze občanské války. Věděl, že pokud se mu nepodaří zlomit a donutit stávající vedení KSČ k poslušnosti, bude nutné najít vedení nové. Vycházel ze svých osvědčených zkušeností, kdy v Budapešti 1956 objevil, příslušně vychoval a nakonec (po získání souhlasu Moskvy) prosadil do nejvyšší funkce v Maďarsku Jánose Kádára, do té doby druhořadého funkcionáře. Z bývalé oběti politických represí 50. let vygeneroval nejvěrnějšího sovětského místodržitele ve východním bloku, který 35 let obětavě plnil též úlohu prosovětského agenta a provokatéra. (Například v lednu 1968 vylákal Dubčeka na schůzku, na níž – zaúkolován Andropovem – na něm vyzvídal jeho představy a názory, které obratem hlásil do Moskvy. Obdobně zákeřně postupoval též při dalších důvěrných setkáních s Dubčekem.) Andropov potřeboval získat plastický obraz situace, a proto rozšířil síť zpravodajských kontaktů. Zmobilizoval vybranou skupinu nelegálů a na jaře 1968 je převelel do Československa. Vyhledávali tam vhodné kádry, důkladně prověřovali stávající politiky (například Josefa Smrkovského, Oldřicha Černíka, Vasila Bilaka, Aloise Indru aj.), typovali nové; v soukromých diskusích ověřovali jejich skutečné názory, charakter, vztah k SSSR a jeho předákům apod. Například Dubček byl jimi charakterizován jako velmi váhavý a nerozhodný člověk, nepevný a perspektivně nespolehlivý, jenž pouze slibuje, ale dané sliby neplní, „žvanil jako Kerenský“. Konkrétní případ fungování takového nelegála vylíčil Igor Sinicin v knize Andropov zblízka (Moskva 2004) na podkladě vzpomínek svého otce Jeliseje Sinicyna, který byl na jaře 1968 vyslán na sovětský konzulát do Bratislavy pod krytím pracovníka ÚV KSSS. Osvědčil se jako rozvědčík již za války například ve Skandinávii, kde mimo jiné živě komunikoval s emigrantem Willy Brandtem, pozdějším západoněmeckým kancléřem. Na Slovensku byl nasazen především na Bilaka a Gustáva Husáka. Ve svých zprávách zasílaných přímo na stůl Andopova kritizoval tvrdé, extrémně levicové pozice Bilaka – jeho příliš nekompromisní postoje ho vylučovaly z možnosti zastávat nejvyšší funkci v KSČ, postrádal schopnosti získat oporu obyvatelstva atd. Byť Bilak zorganizoval podpisy tzv. zvacího dopisu a „jestřábi“ v moskevském politbyru jej preferovali, od začátku srpna ho Andropov nepovažoval za vhodného pro nejvyšší funkci v Praze. Na doporučení rozvědčíka se Andropov přiklonil k Husákovi, pokládal jej za velmi zkušeného politika, zdatného rétora a velmi ctižádostivého a obratného organizátora, schopného přesvědčit a strhnout za sebou masy. Cenil si také, že Husák přes prožité útrapy a represálie zůstal přesvědčeným komunistou (jako jeho oblíbený Kádár). Prostřednictvím četných rozhovorů s rozvědčíkem získal Husák důvěru samotného Andropova, ač se spolu nesetkali. Na scénu vstupuje Husák „Jednou v polovině srpna 1968 zazvonila v bratislavské kanceláří ‚představitele ÚV KSSS' přímá linka a ve vysokofrekvenčním telefonu se ozval hlas J. V. Andropova,“ píše se v citované knize, „Jeliseji, domníváš se, že se můžeme skutečně spolehnout na Gustáva Husáka? Bude s námi bojovat proti pravici?“ Plukovník potvrdil předsedovi KGB, že Husák má absolutně jeho důvěru a že věří jeho schopnostem zmobilizovat k vítězství levice v KSČ nejen Slováky, ale i Čechy! Andropov se na chvilku zamyslel a potom požádal: „Můžeš do hodiny přivést k tomuto telefonu soudruha Husáka?“ Přesně za hodinu zazvonil opět Andropov: „Je u tebe soudruh Husák? Předej mu telefon!“ Husák převzal telefon a odpověděl Andropovovi na pozdrav, poté si krátce vyměnili názory na situaci v Československu. Řeč Andropova v telefonu silně zněla, navíc si Husák přiložil sluchátko tak, aby mohl poslouchat i přítomný rezident. Bez předchozího upozornění Andropov náhle řekl: „Soudruhu Husáku, chce s vámi hovořit Leonid Iljič.“ Husák se podivil. V telefonu zaburácel Brežněvův bas: „Soudruhu Husáku!“ obrátil se na něj generální tajemník ÚV KSSS: „Vím, jak obětavě pracujete pro svoji vlast a jak se snažíte odvrátit silné vnitřní a vnější otřesy. Chci vás ubezpečit, že plně chápeme vaše postoje, ale obáváme se zhoršení situace…Chci se vás zeptat, podpoříte nás v případě vzniku mimořádných okolností?“ „Ano, soudruhu Brežněve,“ klidně odpověděl Husák. „Budu stát na straně Sovětského svazu. Domnívám se, že pouze společně můžeme stabilizovat situaci v Československu a předejít velkému krveprolití.“ Tento rozhovor Andropova a Brežněva prokázal, že Moskva se už definitivně rozhodla a orientovala na spolupráci s Husákem. Nyní lze již lépe porozumět nejen nečekanému mezipřistání letadla delegace vedené prezidentem Ludvíkem Svobodou v Bratislavě cestou na jednání do Moskvy 23. srpna 1968, aby přibralo Husáka, do té doby druhořadého politika, který nebyl ani členem ÚV KSČ; ale především překvapivému hodnocení z úst Alexeje Kosygina, který při rozboru dosavadního průběhu Moskevských rozhovorů na zasedání politbyra 25. srpna 1968 jmenovitě vyzvedl Husákův přístup: „Husák si vedl velmi dobře a rozumně.“ Tehdy politbyro ÚV KSSS navrhovalo tři varianty dalšího postupu v československé krizi – v každé revoluční vládě se počítalo s významnou rolí pro Husáka; jak v první vedené Svobodou, tak i ve druhé, kde figuroval dokonce na postu premiéra a KSČ měl vést Černík. Nakonec se prosadila třetí varianta – zachovat dosavadní skladbu vedení s tím, že provede všechna Moskvou nadiktovaná opatření vlastníma rukama a uskuteční nařízenou „normalizaci“. Ovšem s výhradou účasti Františka Kriegela, Čestmíra Císaře a Oty Šika. Spolu s nimi měl odejít také Bilak, který zbaběle zcela zklamal, plány jeho skupiny na mimořádná opatření se zhroutily a jeho vliv se vytratil. Podle Sinicina bylo velkou zásluhou Andropova a Brežněva, respektive Kosygina a Michaila Suslova, že Moskva v roce 1968 neopakovala krvavou maďarskou cestu a neprosadily se drastické názory „jestřábů“ Nikolaje Podgorného, Petra Šelesta, Dmitrije Ustinova a Grečka. Ve své skvělé Husákově biografii uvádí Michal Macháček „svědectví Lubomíra Štrougala, který přisuzuje Sinicynovi klíčovou úlohu v Husákově politické kariéře, a nakonec i v cestě do čela KSČ, jelikož Siniyin dokázal u Brežněva a Andropova vzbudit vůči Husákovi důvěru…Posléze mu (Sinicyn) předal moderní vysílačku americké výroby, přes kterou mohl nový lídr udržovat přímý kontakt s Brežněvovým sekretariátem.“ Podle Macháčka koordinoval Sinicyn přísně utajované setkání Husáka s Brežněvem v noci ze 13. na 14. dubna 1969. Potkali se na letišti v Mukačevu za zády Šelesta i Bilaka. Ambiciózní pragmatik Husák se tam Sovětům zřejmě upsal k submisivní poslušnosti a zavázal k plnění dosud plně neidentifikovaných úkolů, a mohl tak být 17. dubna 1969 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ! Soupeřící supervelmoci nad Československem společně zlomily hůl Když se na podzim 1969 nedařilo situaci v ČSSR zcela normalizovat, požádal Husák Andropova o vyslání osvědčeného zpravodajce, nyní již generálmajora zahraniční rozvědky PGU KGB Sinicyna, do funkce vedoucího rezidentury KGB v Československu. S Husákem potom těsně spolupracoval až do roku 1981. Pamětníci vzpomínají, že neoficiální vliv tohoto rezidenta na veškeré zdejší dění byl enormní, mimo jiné zprovoznil tajný kanál do Moskvy, kterým Husák (a Bilak) dostával informace, rady a příkazy přímo z Kremlu. Komunikace probíhala bez vědomí sovětské ambasády a našich vrcholných představitelů a stranických orgánů. Autor uvedené knihy, který působil jako pomocník člena politbyra ÚV KSSS a předsedy KGB Andropova, připomíná, jak se jeho šéf velmi pyšnil tím, že osobně stvořil dva genseky – Kádára v Maďarsku a Husáka v Československu, rád se s nimi stýkal. V té době nemohl ještě vědět, že zdárně umetá cestičku dalšímu – Michailovi Gorbačovovi. Tak, jak byl Husák vyzdvižen a dosazen, byl Sověty obdobným způsobem též odejit. Rozhodnutí o jeho odchodu z nejvyšší stranické funkce bylo definitivně stvrzeno v sobotu 10. dubna 1987 při pražské návštěvě Gorbačova s tím, že jej nahradí Jakeš. S oběma Gorbačov na Hradě předtím osobně jednal. Aby mezi lidmi nevznikl dojem, že výměna je přímým následkem návštěvy, bylo stanoveno, že se uskuteční až na podzim. (Odejít z funkcí se zavázal též Bilak.) Ke změně v čele KSČ došlo 17. prosince 1987. Při zpětné deskripci průběhu tzv. československé krize 1968 vyplývá, že se zde osudově protnuly minimálně tři roviny determinujících zájmů. Vedle barvité interní plochy známého domácího kvasu obrodného procesu se ostře a nekompromisně prosazovala rovina zájmů sovětského bloku diktovaných Moskvou. Na globální úrovni hrozivě působily nepřekročitelné geopolitické limity dané dohodami Spojenců z dob druhé světové války, které nadlouho zpečetily neradostný osud Československa. Z klíčového mezinárodního hlediska zůstalo v roce 1968 Československo ve světě osamocené. Svět československé reformní pokusy příliš nevítal, v obavách je spíše zamrazil. Nový československý model socialismu sice vzbudil nadšené sympatie a verbální podporu světové levicové veřejnosti, vyzbrojené však pouze tužkami a psacími stroji; potřebnou pozitivní pozornost mocných tehdejšího světa ale nezískal, jejich oči poutala více válka ve Vietnamu, Střední východ, Čína apod. Podle jejich pohledu mohl československý experiment dokonce ohrozit křehkou rovnováhu bipolárně rozděleného světa přímo na horké hranici obou bloků. Zásadní faktor představoval postoj USA. (Jak by se asi zachovaly USA v čistě hypotetickém případu drtivého vítězství radikální levice v západním Německu, která by mimo jiné jednoznačně směřovala k vystoupení z NATO a EHS a bezprostřednímu vyhlášení neutrality a k nevratnému sjednocení Německa, aniž by brala ohledy na stanoviska USA a svých západních spojenců?) Na schůzi politbyra ÚV KSSS 24. července 1968 diplomatický veterán Ivan Majskij úzkostlivě varoval před vyvoláním možného konfliktu se Západem v důsledku připravované invaze do ČSSR. Andrej Gromyko na místě jeho obavy vyvrátil. Velvyslanec Anatolij Dobrynin se totiž již 22. července 1968 setkal se státním tajemníkem USA Deanem Ruskem a zjistil, že USA se rozhodně nechtějí zaplést do konfliktu kvůli Československu! V tomto směru byla vláda USA od samého počátku zdrženlivá a nechtěla být zatažena do událostí v ČSSR; považovali je za záležitost samotných Čechů a dalších států Varšavské smlouvy. Američané se navíc snažili o bilaterální setkání na nejvyšší úrovni a o jednání o odzbrojení. Politbyru bylo nyní jasné, že případná sovětská aplikace krajních opatření v ČSSR určitě nenarazí na aktivní odpor ze strany USA. V Čierne nad Tisou 29. července 1968 proto Brežněv mohl spokojeně ujistit Bilaka, že USA plně akceptují právo Sovětů řešit si poměry v sovětském východoevropském bloku. USA považovaly vojenskou intervenci za pouhou nehodu na cestě k uvolnění mezinárodního napětí v době studené války! Mimořádná noční návštěva Dobrynina v Bílém domě 21. srpna 1968 proto prezidenta ani příliš nepřekvapila. Husák ji později (1990) výstižně okomentoval: „Prezident Johnson se dohodl s Brežněvem a vzal okupaci ČSSR na vědomí. Formálně protestoval, ale jinak nehnul ani prstem.“ Násilné potlačení Pražského jara přesto sehrálo ve světových dějinách výraznou roli a paradoxně přispělo ke zmírnění mezinárodního napětí. Při řešení československé krize dospěly obě soupeřící supervelmoci k dojemné shodě, když nad vzpurným Československem společně zlomily hůl a daly přednost ochraně svých imperiálních zájmů v adekvátních sférách vlivu. (Přece nelze připustit, aby malé, submisivní státy svévolně překreslovaly hranice bloků, na nichž se dohodly velmoci!) V atmosféře po Glassboro, v době příprav jednání o odzbrojení a chystané cesty Johnsona do Moskvy, USA velkoryse tolerovaly masivní přesuny statisíců po zuby ozbrojených vojáků Varšavské smlouvy riskantním západním směrem i samotnou okupaci Československa za sovětský příslib zastavit pohyb okupačních armád v ČSSR v dostatečné vzdálenosti před hranicemi NATO. Historici dokumentují, jak překvapivý únorový převrat v Praze 1948 „popohnal“ Stalinem vystrašené západoevropské státníky k urychlenému podpisu Bruselského paktu (17. března 1948) a založení NATO. Nečekaný projev mimořádně silné vzájemné důvěry jindy vždy ostražitých úhlavních nepřátel – jaderných supervelmocí, získaný a prověřený během československého srpna 1968, se proto mohl stát jedním z hlavních impulsů, který úspěšně pootevřel dveře na cestě k nastartování Helsinského procesu. Potenciální pozitivní efekt pro světové dějiny byl ale i tentokrát dosažen mimo jiné opět na úkor upozaděných československých občanů!
Čas načtení: 2021-04-27 16:57:55
Literární sci-fi seriál z vesmíru Kotlety a Sněgoňové přináší Šprty a frajery
Jedni z nejznámějších českých autorů sci-fi František Kotleta a Kristýna Sněgoňová loni rozjeli svůj literární seriál s názvem Legie, který popisuje příběh posádky lodě Kraksna, plné uprchlíků ze Země obsazené mimozemskou invazí a hledající cestu, jak bojovat proti agresivnímu mimozemskému impériu známému jako Společenství. Ve čtvrtek 6. května vychází její třetí díl s názvem Šprti a frajeři. Porazit Společenství, osvobodit zotročené lidstvo, získat zpátky Zemi – to jsou sice záslužné cíle, ale jen odhodlání nestačí a prostředky k jejich dosažení posádce lodi Kraksna chybí. Zakázka pro vesmírnou mafii se proto nedá odmítnout. Naštěstí nevypadá složitě – dostat se na místo poslední bitvy dvou vyhynulých druhů a něco speciálního odtamtud odnést. Vesmírný hřbitov plný mrtvol a zničených lodí ve vzdáleném koutu sektoru nevypadá jako nic, s čím by si kapitán Bouchač, tedy Moravec nedokázal poradit. Aspoň do okamžiku, než se objeví staří nepřátelé a jejich vinou si posádka Kraksny začne dělat nové. Závod s časem začíná a poslední svobodní lidé ve vesmíru nejsou jediní, kdo v něm hraje svůj part o přežití. Ukázka z knihy: A tím to všechno začalo. Ne přistáním vesmírných lodí na Sibiři, kdy si nás zástupci Společenství okoukli a konstatovali, že se nebudeme moc bránit, zato budeme nutričně hodnotní. Ne pokusem proniknout mezi mimozemské nepřátele v rámci operace na záchranu lidstva, předem odsouzené k neúspěchu. Ani službou na těžební planetce, kde jsem navenek působil jako kolaborantský předák, ale ve skutečnosti se snažil pomoct lidem vrátit se do hry. Natož neplánovaným útěkem, únosem telepatického pavouka a krádeží staré nákladní lodi. Dokonce ani Gerasimovým rozhodnutím pojmenovat ten vrak Kraksna a mým rozhodnutím dál se na ní pokoušet o záchranu lidstva s posádkou složenou z existencí, které v lidstvu většinou nechcete. Doopravdy všechno začalo až na Namathé. Setkáním se zástupcem mimozemského druhu huntů, který přes svou převahu ve všech možných ohledech připomínal přerostlou slepici a jehož nevyslovitelné jméno jsem zkomolil na Aštara. Nebo spíš jeho návrhem, abychom pro něj začali pracovat výměnou za ochranu a osobní svobodu. Svoboda bylo něco, po čem jsem toužil a čeho se lidem ve vesmíru zoufale nedostávalo. Mohli jsme sundat otrocké mundúry, ukrást vesmírnou loď, a dokonce si i vyrobit zbraně, ale se skutečnou svobodou to nemělo moc společného. Aštar pochopitelně nepodnikal v charitativní výrobě háčkovaných panenek, takže se za jeho nabídkou mohlo skrývat cokoliv a dost možná to nebylo nic lepšího než „spolkněte kondomy naplněné bílým práškem deset minut před nástupem do lodi, a kdyby vás kontrolovali, nikdy jsme se neviděli“. A to na tom bylo nejhorší. Operace Thümmel shořela jako papír, a pokud jsem chtěl pro záchranu lidstva udělat aspoň něco, musel jsem polykat. Nebo Aštarovu nabídku odmítnout a pokusit se lidstvo obnovit jen pomocí dvou žen a bandy mužů, kvůli kterým ženy většinou víru v muže ztrácejí. Dost jsem pochyboval, že kdybych o tom nechal hlasovat, byl by pro kdokoliv kromě Gerasima. Ale co jiného jsem mohl dělat? Byl jsem si až bolestně vědom toho, jak málo o Aštarovi a jeho obchodech vím, a přitom jsem v podstatě neměl na vybranou. Tvrdil, že neobchoduje s otroky, a mně nezbývalo než mu věřit a doufat, že pochází ze sorty správňáků a já se právě neupsal ďáblu. Spolu s celou svou posádkou. Ještě pořád jsem si nebyl jistý, jestli můžu něco takového rozhodnout za ostatní, na druhou stranu jsem si dokázal jen stěží představit, že by si Vodička sbalil nářadí a Giuseppe hrnce a dali by mi sbohem, aby vedli lepší život na Namathé. Vodička by možná skončil jako něčí údržbář, ale Giuseppe by svým kulinářským uměním sotva někoho ohromil, aspoň ne v kladném smyslu toho slova. Natož když se lidi na Namathé používali převážně jako sexuální otroci nebo ke krmení zvířat. Nakrmit pouštní hady Giuseppem jsem i já považoval za smysluplnější než nakrmit kohokoliv Giuseppeho kuchyní. Pouštní planeta ve vzdáleném koutě sektoru, kterou mrzačil kulšeš jménem En-ruk, aspoň dokud jsme se s ním nezapletli my a nakonec ho nerozpustil sup s červem v krku – dlouhý příběh –, nebyla pro zástupce našeho druhu zrovna ideální místo k novému začátku. A i kdyby, já do něj ostatním nemohl nic nabídnout. Možná jen to nářadí a hrnce. Takže nakonec měli i oni na vybranou ze dvou zel a přinejmenším já jsem službu Aštarovi považoval za to menší. Posádka Kraksny, které jsem velel, nebo se o to spíš pokoušel, se skládala z ruského poručíka, jehož silnou stránkou nebyla disciplína, kuchaře, jenž se nikdy nenaučil vařit, geniálního technika, co ještě nedávno umíral na chepitovou rakovinu, a chany, která mi po záchraně života člověkem přísahala sloužit, dokud nebude moct ona zachránit život mně. Potom měla v plánu mě zabít za všechna příkoří, jež jsem jí způsobil, a to bezpochyby pomalu a oprávněně. Během pobytu na Namathé se mi posádka rozrostla o dva nováčky, distingovanou lingvistku – nebo možná už xenolingvistku – s triliardou titulů a pološílenou španělskou dívku. To, že jsme je zachránili z En-rukova područí, bylo zatím naším největším úspěchem. V jeho rámci jsme taky zničili celou oázu, vypustili na svobodu velké množství smrtících zvířat a zabili nebo aspoň zmrzačili spoustu různých mimozemských tvorů. A já teď seděl proti Aštarovi, zvažoval naše nevalné možnosti a snažil se přesvědčit sám sebe, že podat mu ruku a stisknout pařát je z nich ta nejlepší. Působil upřímně. To ovšem nemuselo nic znamenat, sám jsem předstíral věrnost švestkám, jen abych si udržel post kápa na Základně zmaru, aspoň než šlo všechno do kopru. Neprokoukl mě ani první enlil, s nímž jsem se setkal tváří v tvář – protektor Bronas, kterého bych se nebál označit za víc než nebezpečného soupeře –, tak dobrý lhář jsem byl. Ale lhář lháře pozná. A huntové nelžou. Jenže to mi tvrdil hunta, takže… Moment! Znělo to jako klasická hádanka o Pravdě a Lži. Když jsme ji kdysi dávno řešili na semináři z logiky, ani mě nenapadlo, že si na ni jednou vzpomenu na nehostinné pouštní planetě na konci vesmíru. Ale i kdyby mi hunta lhal, bylo mi to platné jako mrtvému zimník. Protože když odmítneme, vykopne nás na ulici města, které jsme málem zničili, a tam nám těžko někdo nabídne chleba se solí. Takže jsem kývl. A Aštar přišel s první prací, jako by jen čekal, až se na planetě, na níž léta úspěšně podnikal v šedé ekonomice, objeví rozvrzaná kocábka plná vyhublých lidí a jejich chanské kámošky. I když Aga asi o konceptu přátelství nikdy neslyšela, a pokud ano, určitě ho nehodlala praktikovat v našem případě. Nerad jsem to přiznával, ale občas, jenom občas, mě to mrzelo. I když z ní šel strach a svou touhu urvat nám hlavy nijak neskrývala, uvědomil jsem si, že si vážím jejího odhodlání i věrnosti chanskému odboji. V enlilském otroctví ostatně dělala to samé co já – předstírala, že slouží Společenství, aby se dostala k chepitu a s jeho pomocí na kobylku modrým sviním. A já nejlíp věděl, jak je takové předstírání těžké. O dobrém spánku jsem si od vpádu švestek na Zem mohl nechat jen zdát, ale když už se mi něco zdálo, většinou to souviselo s tím dnem, kdy nám kulšešové rozdali zbraně a řekli, abychom postříleli všechny lidi, kteří se jim nehodili. Já to udělal a jen díky tomu jsem získal nejen pozici kápa na těžební planetce, ale i biočip, který mi umožňoval dorozumět se se všemi tvory na ní. Jenže vzpomínka na to, co to stálo, se mi nepřestávala vracet, byť jsem si nesčetněkrát opakoval, že jsem to udělat musel. Chana musela mít za sebou spoustu podobných věcí, a jestli spala aspoň z poloviny tak špatně jako já… Přerušil jsem úvahy o své nezáviděníhodné pozici a zeptal se hunty: „Co to bude za práci?“ Aga, která se mnou absolvovala boj o život na okraji vathúsu, už s námi tou dobou v místnosti nebyla. Nevím, nakolik se Aštar vyznal ve složitých vztazích v naší posádce, ale pochopil, že chana slouží mně, a laskavě jí nabídl, aby si šla odpočinout. Já byl ještě pořád vyčerpaný po útoku na oázu zmrda En-ruka a nepovedeném úprku pouští, ale s léky proti bolesti a dvěma panáky mimozemského pití navrch jsem si připadal skoro jako na nenuceném pokecu s kámošem v baru. Až na to, že Aštar nebyl kámoš, ale nový šéf. Doufal jsem jen, že mi za to dřív než Aga neutrhnou hlavu ostatní. Aštar sáhl do schránky na stole a vytáhl z ní dlouhou tenkou tyčinku. Odlomil konec a tyčinka zrudla a zapraskala. Hunta si vložil druhý konec do zobáku, potáhl a pomalu vypustil kouř. Místnost provoněl… když už ne úplně tabák, pak aspoň něco tabáku dost podobného. Uvědomil jsem si, jak moc mi chybí pozemské doutníky. Svou poslední cigaretu jsem vykouřil, když jsme vypouštěli Bohdanovo tělo do vesmírné prázdnoty. Její chuť jsem cítil na jazyku, kdykoliv jsem si na Bohdana vzpomněl. Vybavil jsem si, jak jsem držel jeho tělo v náručí, věděl, že se musím zvednout, jinak nás kulšešové dostanou všechny, a současně měl pocit, že to nedokážu. Připadalo mi to jako celá věčnost. Aštar mi podal krabičku a já si nabídl a doufal přitom, že se z mimozemského cigára neposeru, nebo aspoň ne před huntou. Po jeho vzoru jsem odlomil špičku tyčinky, vsunul jsem si ji do pusy a potáhl. První šluk byl jako rána na solar. Měl jsem co dělat, abych se nerozkašlal jako sedmák, který se snaží zapůsobit na holku ze střední. S doutníkem, jaké jsem znal ze Země, to mělo společný spíš tvar než chuť – a ani tím tvarem to pozemský doutník nepřipomínalo. Ať už bylo uvnitř cokoliv, nechutnalo to přímo jako opium, ale určitě to k němu nemělo daleko. Snažil jsem se tyčinku si vychutnat, ale měl jsem podezření, že si ještě dvakrát potáhnu a buď omdlím, nebo huntovi pozvracím koberec. Za dobu nuceného půstu v enlilském otroctví jsem odvykl silnějšímu kuřivu a tohle by mi dalo zabrat i na staré dobré Zemi. „Slyšel jste někdy o poslední bitvě Nevenů?“ zeptal se hunta. Neslyšel jsem skoro o ničem, co se netýkalo mojí vlastní planety, ale diplomaticky jsem jen zavrtěl hlavou. Už to, že se mě Aštar zeptal, jako by připadala v úvahu i jiná odpověď než ne, bylo milé. Ještě před pár hodinami jsem přitom ani netušil, že existuje něco jako huntové. Vzpomněl jsem si, jak Gerasim v baru dělal na Aštarova synovce „Kšá!“, a Giuseppe plánoval, jak ho na lodi uvaří. Kdyby u toho Aštar byl, nabídku práce by si nejspíš rozmyslel. „Nevenové byli zvláštní druh,“ pokračoval Aštar zahalený do hustého oblaku kouře. V hlase mu poprvé od našeho seznámení zaznělo vzrušení. Sice slabě, ale bylo tam. „Nevíme o nich skoro nic, krom toho, čím byli především. Učenci. Výzkumníky. Badateli. Předběhli svou dobu o stovky let.“ To nebylo zase tak těžké, pokud jsme je srovnávali s námi. Vrcholem pozemské techniky těsně předtím, než Zemi ovládlo Společenství, byly věci, které všude jinde upadly v zapomnění v době, kdy jsme se my teprve dostávali z doby kamenné. I na Vodičkův něco-jako-nebozízek, jenž dokázal narušit molekulární strukturu věcí, jsem zíral jako neandrtálec, jemuž někdo poprvé ukázal zapalovač. Oproti lidem byli určitě neskutečně technicky vyspělí i šneci, které jsem na Namathé párkrát úspěšně použil jako zbraň. A to neměli ani pořádné ruce. „Jak se ale zdá, současně to byl mírumilovný druh,“ řekl Aštar. Kdoví proč mi bylo jasné, že pokud jde o mírumilovné druhy, většinou se o nich mluví v minulém čase. „Žel Vejci nepřežil boj s mnohem zaostalejším, nicméně o to tvrdším protivníkem.“ „Enlily,“ hádal jsem. Aštar zavrtěl opeřenou hlavou. „Enlilové tehdy nebyli zdaleka tak expanzivní. V podstatě rozumně nechávali špinavou práci na jiných a… čekali.“ „Dokud se nedočkali,“ pochopil jsem. Hunta znovu kývl. „Na druhém konci namathského sektoru proběhla před sto lety velká vesmírná bitva, kterou nevenové prohráli. Zůstal po ní tak trochu památník a tak trochu tekutý písek, do kterého není radno šlápnout. Vrakoviště.“ Když Aštar skrze kouř zahlédl můj nechápavý výraz, vysvětlil: „Říká se tak části vesmíru poseté troskami zničených lodí, ale i automatických obranných systémů a pastí. Některé z nich jsou vysoce nestabilní, a pokud spustí, mohou i dnes způsobit katastrofu. Aspoň se to tvrdí.“ „To na tom pohřebišti někdo žije?“ zarazil jsem se. „Naopak, vstup do nevenské části sektoru je zakázaný. A z dobrého důvodu. Centrální nevenské plavidlo tehdy vypustilo puls, který ochromil všechny ostatní. Jen díky tomu se trosky lodí nerozletěly po celém sektoru. Kdyby je někdo uvolnil nebo neúmyslně aktivoval stále funkční zbraně… dokázal by napáchat velkou škodu.“ Na velkou škodu jsem byl tak trochu odborník. Ale najednou jsem měl pocit, že celou dobu stojím na nášlapné mině, a teprve když se chystám pohnout, někoho napadne se mi o tom zmínit. Představa, že jakýkoliv blbeček u kniplu špatně odbočí a omylem narazí do vesmírné atomové bomby, se mi vůbec nelíbila. Kdoví proč jsem náhle zatoužil ověřit si, že Gerasim ještě pořád jen pár podzemních místností ode mě okouzluje profesorku silou svého slovanského šarmu a Kraksna je bezpečně zakotvena na orbitě planety. „Nechávat tam něco takového…,“ začal jsem opatrně. „Je bezpečnější než se pokoušet trosky odstranit,“ dokončil Aštar. „Aspoň to jsme si donedávna mysleli.“ Nevěděl jsem, co na to říct, a měl jsem znepokojivý pocit, že jsme se buď nepochopitelně vzdálili od mé původní otázky, jakou práci nám nabízí, nebo na ni právě odpovídáme, což byla ta horší varianta. „Donedávna?“ „Nechávali jsme Vrakoviště být a ono nechávalo být nás,“ pokračoval Aštar. „Je samozřejmě hlídané, obehnané ochranným pásmem, do kterého nesmí nikdo vstoupit. Dokonce ani enlilové se o to nepokoušejí. Dokud platí příslušná meziplanetární dohoda. Která… skončí příští měsíc.“ „A pak?“ nadhodil jsem. „Pak se tam Společenství vydá. Všechno nepotřebné nechá odtáhnout a zbytek prohledá. A není divu. To místo ukrývá velké bohatství. Opravdu velké.“ „A taky velké nebezpečí.“ „To nejlepší vám nikdy nespadne do klína jen tak.“ Hunta se pousmál. „Proto je potřeba být opatrný.“ „Víte, že jsme zničili En-rukův palác, nechali mamuta rozšlapat část jeho lidí a zabili jeho i jeho ženu, i když v původním plánu nic z toho nebylo?“ „Opatrnější.“ Nechtěl jsem dělat ďáblova advokáta, ale zdálo se, že hunta nechápe, co všechno jsme už na Namathé způsobili. „Obávám se, že ani to by nestačilo, abychom se vydali mezi nestabilní a nebezpečné vraky a… “ „Našli loď a dostali se na její palubu, něco cenného z ní vzali a vrátili se sem,“ rozvedl zadání Aštar. „Abychom byli přesní.“ Najednou jsem měl pocit, že úkol, který jsme plnili pro jeho synovce, byl ve srovnání s tímhle brnkačka. A i tak skončil naprostým chaosem. Odkašlal jsem si. „Možná vypadá En-rukova oáza potom, co jsme s ní skončili, zdálky líp než zblízka, ale…“ Aštar povytáhl ekvivalent obočí v podobě dlouhých černých peříček nad očima. „Předpokládám, že domluvit se s hlídkami, které slouží na Vrakovišti za trest a mnohem déle, než by měly, nebude problém.“ „Pro nás?“ „Pro mě. Lépe řečeno pro mé zlato. Ale i vy si s nimi určitě poradíte. Do města jste se ostatně taky dostali, i když jste nebyli víc než otroci.“ Nezmínil jsem, že jsme kulšeše a chana na kontrolním stanovišti jednoduše zabili. A ani jsem nemusel. Na tanec mezi vejci v podobě neodpálených bomb nebyl nejlepší nápad vybrat někoho, kdo za sebou za jeden den nechal spoušť monstrózních rozměrů, a dva mrtví navíc už na tom nic neměnili. Přesto… se Aštarovi povedlo mě zaujmout. Představa, že někdo daleko odtud omylem zmáčkne červené tlačítko s nápisem „NEMAČKAT“ a trosky se volně rozletí vesmírem, nebyla nic moc, ale to se ostatně mohlo stát i na Zemi. Pokud bylo ve vracích vesmírných lodí opravdu bohatství tak velké, jak Aštar tvrdil – a kdyby nebylo, asi by nás tam neposílal –, mohli bychom na tom získat i my. Nejenomže budeme v budoucnu potřebovat z něčeho žít, a když budeme mít štěstí, živit na Kraksně čím dál víc lidí, ale neuškodí mít něco v záloze, až se ty lidi budeme pokoušet na Kraksnu dostat. Peníze dokážou otevřít spoustu dveří, o tom jsem nepochyboval ani ve vesmíru. I kdybychom každého lidského otroka museli vykoupit… Aštar jako by pochopil, na co myslím. „A cokoliv dalšího tam najdete a budete si chtít odnést…,“ udělal nepatrný pohyb pařátem a potom se na mě zadíval skrze kouř, „… je právem nálezce vaše.“ „Cokoliv?“ ujistil jsem se. Hunta kývl. „Myslím, že toho nebude málo.“ Poposedl jsem si v křesle. Pokud si smíme nechat všechno, co tam najdeme, musí to, co si chce hunta nechat pro sebe, představovat neskutečné jmění. „Pro co nás tam vlastně posíláte?“ Aštar se usmál a korálkové oči se mu zaleskly. A pak mi to řekl. Hlasování K ostatním jsem se vracel jako spráskaný pes. Netušil jsem, jestli už jim Aga řekla, že nám Aštar nabídl ochranu výměnou za naše služby a já souhlasil, a ani co si o tom myslí. Na jednu stranu jsem trochu zbaběle doufal, že ano a nebudu to muset udělat já, na druhou stranu jsem si dokázal představit, jaká slova by k tomu použila, a „maso“, „idiot“ a „všechny nás odsoudil k smrti“ by mezi nimi určitě nechyběla. V doprovodu Gerasimovy mirské prostitutky jsem se vydal chodbami Aštarova úkrytu. Ve zdech byly místo oken zasazené obrazovky s výhledem na písčité pláně zalité červeným sluncem, takže jsem skoro zapomněl, že jsem pod zemí. Do ruda zbarvená zrnka písku se dokonce přesýpala v jemném vánku. Namathská poušť působila nečekaně poklidně. „Já… ehm, jsem kapitán František Moravec,“ napadlo mě konečně se představit. Přece jen nám mirska zachránila život, a možná nejednou – přinejmenším nás díky ní nezneužili kulšešští naháči v nevěstinci. „Ze Země.“ Mirska se na mě s úsměvem podívala. Jen před pár hodinami jsem sledoval, jak kouří mého ruského zástupce, ale najednou jsem měl neodbytný pocit, že identita společnice sloužila převážně k oklamání slaboduchých. Byl jsem nejspíš natolik zaujatý pohledem na její nahotu, že mě ani nenapadlo uvažovat nad tím, jestli jsou všechny namathské nevěstky tak pohotové, chladnokrevné a úžasné se zbraní. Sex bylo ostatně vždycky parádní krytí. Jak by potvrdila i Nataša Alinová, moje bejvalka a současně špiónka, kterou na mě ještě před koncem světa nasadili Rusové. „Já jsem Karame. Z Miru.“ Na rozdíl od Aštara nepředpokládala, že se vyznám ve vesmíru. Začínala se mi líbit a nemělo to nic společného s tím, že se jí pod halenkou houpalo šest prsou. „Ale ty asi nevíš, kde to je.“ Zavrtěl jsem hlavou. „Jsou mirsové součástí Společenství?“ „Všichni jsou,“ vyhnula se Karame přímé odpovědi. „Tak, nebo onak.“ Onak patrně znamenalo separát. „Pracuješ pro Aštara dlouho?“ pokračoval jsem. Přimhouřila oči, jako by uvažovala, o kom mluvím. Moje výslovnost huntova jména asi nebyla žádná hitparáda. Ještě že jsem ho zatím ani jednou neoslovil, možná by bylo po spolupráci dřív, než vůbec začala. I když stačilo, abych si představil, jak se snažím své posádce vysvětlit, kam a proč nás hunta posílá, a nebyl jsem si jistý, jestli by to tak nebylo lepší. „Ještě ne dost, abych mu splatila dluh,“ odpověděla Karame po chvíli. „Zachránil mi život. To ostatně i tobě.“ „Zadarmo to asi nedělá.“ „Ovšemže ne, není přece hlupák. A protože není hlupák, může si v téhle hře dovolit víc než většina z nás.“ „Pro mě to není hra.“ Zastavil jsem se. „Snažím se zachránit svůj druh.“ „Jsi šťastný muž.“ Karame se ke mně naklonila s úsměvem, ale její mandlové oči zůstaly vážné. „Ještě máš co zachraňovat.“ Nadechl jsem se, ale Karame nečekala, co odpovím, prošla kolem mě a otevřela dveře do místnosti, kam nechal Aštar odvést zbytek mé posádky. „Prosím, kapitáne,“ pobídla mě mirska. „Určitě už se nemůžou dočkat.“ Odkašlal jsem si a vešel jako první. Aga snad už všem řekla, co se stalo na poušti, a že nás tím pádem Aštar En-rukovi nepředhodí. Tím spíš, když už ani nebylo jak. Zmrd En-ruk, kulšešský správce jedné z oáz a samozvaný pán Namathé, se po zásahu mimozemským červem proměnil v natrávený kožený pytel. A i ten nejspíš skončil v břiše písečného hada. Zarazil jsem se hned za prahem. Aga s Amandou ze sebe spláchly krev a převlékly se. Oběma to slušelo, Aze samozřejmě v mezích možností daných tím, že nás všechny převyšovala o dvě až pět hlav, místo kůže měla šupiny v různých odstínech zelené, a když jsem ji vytočil, což se stávalo často, nervózně kolem sebe švihala ocasem. A – na to jsem nemohl zapomenout – jen čekala, až mi v souladu s chanským morálním kodexem kor-fa zachrání život, aby mě pak mohla zabít. I Gerasim s Vodičkou sundali s‘tur, otrocké odění tvořené koženými řemínky, a zahalili se do volných bílých halen, které se zavazovaly na zádech. Trochu tak připomínali pacienty psychiatrické léčebny, ale aspoň se ostatní nemuseli dívat na jejich holá břicha s vypálenou značkou, památkou na otroctví v chepitových dolech. A vzato kolem a kolem, chovance ústavu pro choromyslné občas připomínali, ať už měli na sobě cokoliv. Danka Krasiński naproti tomu dál připomínala ředitelku dívčího katolického internátu. Její zvláštní schopností bylo očividně i po zajetí zuurity v ZOO a úprku na mamutovi zůstat upravená, s dokonale hladkým drdolem i sukní. A předem skeptická k čemukoliv, co jsem se chystal říct. Nutno ovšem uznat, že k tomu, co jsem se chystal říct tentokrát, jsem jistou dávku skepse pociťoval i já sám. Giuseppe seděl na pohovce z inteligentního plastu a šťoural se mezi zuby něčím, co mohlo být párátko, pokud by na Malé Kraksně nějaká párátka byla. Když ho Aštarovi muži na palubě transportéru přepadli a odvedli, těžko měl čas sundat si zástěru uvázanou přes Vodičkou vyrobený overal, ale tak trochu jsem předpokládal, že by se nepřevlékl, ani kdyby na to čas měl. Špinavá zástěra patřila k Italovi stejně jako operní zpěv a na výsledcích nezaložené přesvědčení, že umí vařit. Když Rus poznal Karame, vrhl na ni pohled zaražený, lascivní i provinilý, přesně v tomto pořadí, přičemž nakonec nejspíš usoudil, že čím míň profesorka o jeho temné minulosti ví, tím větší má šanci získat její náklonnost, a odhodlaně předstíral, že se mnou mirska, kterou si jen před pár hodinami zaplatil v bordelu, vůbec není. Karame to, jak se zdálo, nevadilo. „Nechám vás v klidu oznámit vašim lidem, na čem jste se dohodli,“ prohlásila a vrátila se do chodby. „Jsem si jistá, že je to nadchne.“ Ať už byl Mir kdekoliv, ironie tam asi patřila k oblíbené kratochvíli. Když za sebou Karame zavřela dveře, posádka Kraksny na mě znepokojeně upřela oči. Možná by bylo lepší, kdyby se mnou mirska zůstala a zastala se mě pro případ, že by moje rozhodnutí posádku nenadchlo. Což byl výsledek, který jsem očekával. Jak se ukázalo, i bez karet jsem byl hotová Jolanda. S každým mým slovem v místnosti rostlo napětí a ve chvíli, kdy jsem říkal, že jsem práci pro ptáka vzal, jsem si přál být hodně někde jinde. Aga se zjevně rozhodla nechat to na mně a o jednání s Aštarem se ostatním vůbec nezmínila. Jako první kupodivu promluvila profesorka, která situaci zhodnotila nemilosrdně přesně: „To ale není to, o čem jste mluvil, když jste mě unášel.“ „Zachraňoval,“ opravil jsem ji. „Šla jste s námi z vlastní vůle.“ „Protože jste tvrdil, že chcete bojovat za svobodu lidstva, ne pašovat drogy pro zločineckou organizaci, mladíku.“ Někomu jinému v mém věku by možná její přesvědčení o mém mládí lichotilo, natož po měsících strávených na Základně zmaru, během kterých člověk zestárl o celé roky, mně ale po podobném oslovení pokaždé zacukalo víčko. Nenechat En-ruka umřít u vathúsu, možná bych uvažoval o tom, že mu trojnásobnou doktorku vrátím. „Nebudeme pašovat drogy,“ oznámil jsem posádce. Nevyvolalo to v ní takovou úlevu, jak jsem doufal. Všem už asi došlo, že jsou i horší věci, ke kterým by nás mohl namathský mafiánský boss využít. „Ani obchodovat s otroky, podporovat Společenství nebo jakkoliv škodit lidstvu. A chanům,“ dodal jsem. Pochybovačně se kupodivu netvářila jen Aga, ale i Gerasim s Vodičkou. Chápal jsem, že služba huntovi nebyla zrovna to, co jsme si pod bojem proti švestkám představovali, ale sakra! S holýma rukama a nulovým zázemím jsme zatím neměli na nic lepšího než krást vyřazené vraky. A s jednou Kraksnou a nejistou vazbou na chanský odpor, který navíc neměl proč nám pomáhat, jsme toho proti obrovskému modrému impériu moc nezmohli. Spojení s huntou byla naše jediná šance na to, abychom na tom jednou byli líp. I když všechno ve mně křičelo, abychom enlilům nakopali prdele, nemohl jsem se nechat unést. Skončili bychom dřív, než bychom s tím vůbec začali. „K čemu jinému by nás mohl drogový kartel potřebovat?“ zeptala se profesorka. „Co to máte s těmi drogami?“ nechápal jsem. „Já nic, ale z vás cítím opium až sem.“ „Mají tu opium?“ zbystřil poručík. „Koho to zajímá?“ pokusil jsem se vrátit k podstatnému. Každý jsme ale za podstatné považovali něco jiného. „Asi mě, když se ptám,“ podotkl Gerasim. „Ty se ptáš na všechno,“ vložil se mezi nás Giuseppe. „A nejvíc na to, do čeho ti nic není.“ „Myslíš jako, proč jsem v pudinku, cos uvařil, našel kus žínky?“ Gerasim bodl ukazováčkem do vzduchu. „To je podle mě dobrá otázka, tím spíš, když jsem si nevšiml, že by ses někdy myl.“ „Kdybych věděl, že tě tak zajímá moje tělo, mohl ses sprchovat se mnou,“ odpověděl kuchař. „Sice se nedivím, že tě kulšešové v bordelu nechtěli, ale naštěstí pro tebe už nejsem tak vybíravý jako před otroctvím.“ Povedlo se mu zasáhnout poručíkovo citlivé místo, a kupodivu ne nabídkou společného sprchování. „Kulšešové v bordelu si spletli Vodičku se ženskou! Někdo takový vůbec nedokáže posoudit, jak má vypadat…“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-01-18 14:34:02
Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila 18. ledna nominace pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmech i televizních dílech, které splnily statut cen Český lev. Nejvíce nominací získaly s takřka vyrovnaným počtem filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán. Od letošního ročníku se nově otevřely další kategorie i televizním projektům a díky tomu tak například minisérie Herec získala sedm nominací. ČFTA vyhlásila poprvé také kategorie pro animovaný a krátký film, které v nominacích s převahou ovládla nastupující generace filmařů z řad studentů. O sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se tak bude ucházet v závěrečném hlasování 27 titulů. Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 28. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2020 do 10. ledna 2021. Akademici hodnotili 21 hraných celovečerních filmů, sedm animovaných a 18 krátkých filmů, dále 14 dokumentárních filmů vybraných předvýběrovou komisí sestavenou ze členů akademie a 10 televizních děl. Z filmové produkce loňského roku nejvíce akademiky zaujal s 15 nominacemi filmové drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu, které je kronikou malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Po 14 nominacích shodně získal film režiséra Slávka Horáka Havel inspirovaný životem Václava Havla a příběh vyprávějící osud léčitele Jana Mikoláška Šarlatán režisérky Agnieszky Holland. Úspěšně si vedla také televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka a snímek Modelář Petra Zelenky, které získaly od akademiků po sedmi nominacích. V kategorii nejlepší celovečerní film za rok 2020 jsou nominovány filmy: Havel (producent Slávek Horák), Krajina ve stínu (producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl), Modelář (producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal), Šarlatán (producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson) a Žáby bez jazyka (producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést snímky Alchymická pec (režie Jan Daňhel, Adam Oľha, producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista), Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský (režie Martin Vadas, producentka Alena Müllerová), Můj otec Antonín Kratochvíl (režie Andrea Sedláčková, producent Martin Hůlovec), Postiženi muzikou (režie Radovan Síbrt, producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě), V síti (režie Barbora Chalupová, Vít Klusák, producenti Vít Klusák a Filip Remunda). Na tiskové konferenci ČFTA 18. ledna byli ohlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Jana Poukara za výtvarný návrh pro film Krajina ve stínu. Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s CSFD.cz, si odnesl snímek V síti režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli mohou získat: Jana Plodková za film Bábovky, Anna Geislerová za roli ve filmu Havel, Jenovéfa Boková za výkon v minisérii Herec, Magdaléna Borová za roli ve filmu Krajina ve stínu a Tereza Těžká za dokumentární film V síti. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly: Barbora Seidlová ve filmu Havel, Elizaveta Maximová v minisérii Herec, Barbora Poláková a Petra Špalková v Krajině ve stínu a Jaroslava Pokorná ve filmu Šarlatán. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli byli do druhého kola nominováni: Viktor Dvořák za hlavní roli ve filmu Havel, Jan Cina za minisérii Herec, Csongor Kassai za Krajinu ve stínu, Kryštof Hádek za film Modelář a Ivan Trojan za snímek Šarlatán. Nominace pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za rok 2020 získali: Martin Hofmann za film Havel, Stanislav Majer za Krajinu ve stínu, Jiří Mádl za snímek Modelář a Juraj Loj a Josef Trojan za role ve filmu Šarlatán. Českého lva za nejlepší režii si mohou odnést Slávek Horák za film Havel, Bohdan Sláma za Krajinu ve stínu, Petr Zelenka za Modeláře, Agnieszka Holland za Šarlatána a Mira Fornay za režii filmu Žáby bez jazyka. Zveřejněny i nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. O sošku Českého lva tak budou letos usilovat televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka, Stockholmský syndrom režiséra Dana Svátka a televizní film Veterán Jana Hřebejka z produkce České televize. Českého lva za nejlepší televizní seriál může získat Místo zločinu Ostrava v režii Dana Wlodarczyka, Jiřího Chlumského a Jana Hřebejka, Zrádci režisérů Viktora Tauše a Matěje Chlupáčka z produkce České televize nebo seriál Specialisté tvůrců Heike Richter-Karsty a Michaela Bütowa vytvořený televizí Nova. ČFTA také 18. ledna vyhlásila pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, kterou mohou získat začínající filmaři za krátké filmy Anatomie českého odpoledne – Adam Martinec, Hranice – Damián Vondrášek, Musí to být bolestivý – David Semler, Pripyat Piano – Eliška Cílková a za animovaný film Jsme si o smrt blíž Bára Anna Stejskalová. Snímky Anatomie českého odpoledne, Hranice a Pripyat Piano poustoupily rovněž do nominací v nové kategorii nejlepší krátký film a snímek Jsme si o smrt blíž získal nominaci rovněž v nové kategorii nejlepší animovaný film. Ceremoniál předávání výročních cen České filmové a televizní akademie, které symbolizují sošky Českého lva, proběhne v sobotu 6. března 2021 od 20.10 hodin v přímém přenosu na ČT1 z pražského Rudolfina. Moderátorem večera bude již potřetí herec Václav Kopta. Průběh večera bude opět řídit trio Marek Najbrt, režijní supervizor, Michael Čech, režisér slavnostního večera, a scénograf Martin Chocholoušek. Ve spolupráci s DaFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz od 1. do 14. března. NOMINACE NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ FILM Havel – producent Slávek Horák Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl Modelář – producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson Žáby bez jazyka – producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Alchymická pec – režie Jan Daňhel, Adam Oľha – producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – režie Martin Vadas – producentka Alena Müllerová Můj otec Antonín Kratochvíl – režie Andrea Sedláčková – producent Martin Hůlovec Postiženi muzikou – režie Radovan Síbrt – producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě V síti – režie Barbora Chalupová, Vít Klusák – producenti Vít Klusák, Filip Remunda NEJLEPŠÍ REŽIE Havel – Slávek Horák Krajina ve stínu – Bohdan Sláma Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Agnieszka Holland Žáby bez jazyka – Mira Fornay NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Bábovky – Jana Plodková Havel – Anna Geislerová Herec – Jenovéfa Boková Krajina ve stínu – Magdaléna Borová V síti – Tereza Těžká NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Havel – Viktor Dvořák Herec – Jan Cina Krajina ve stínu – Csongor Kassai Modelář – Kryštof Hádek Šarlatán – Ivan Trojan NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Barbora Seidlová Herec – Elizaveta Maximová Krajina ve stínu – Barbora Poláková Krajina ve stínu – Petra Špalková Šarlatán – Jaroslava Pokorná NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Martin Hofmann Krajina ve stínu – Stanislav Majer Modelář – Jiří Mádl Šarlatán – Juraj Loj Šarlatán – Josef Trojan NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Havel – Slávek Horák, Rudolf Suchánek Herec – Petr Bok, Pavel Gotthard Krajina ve stínu – Ivan Arsenjev Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Marek Epstein NEJLEPŠÍ KAMERA Havel – Jan Šťastný Herec – Martin Žiaran Krajina ve stínu – Diviš Marek Modelář – Alexander Šurkala Šarlatán – Martin Štrba NEJLEPŠÍ STŘIH Havel – Vladimír Barák Herec – Marek Kráľovský Krajina ve stínu – Jan Daňhel Modelář – Vladimír Barák Šarlatán – Pavel Hrdlička NEJLEPŠÍ ZVUK Bourák – Jiří Klenka FREM – Dominik Dolejší Havel – Viktor Prášil, Pavel Rejholec Krajina ve stínu – Marek Poledna Šarlatán – Radim Hladík jr. NEJLEPŠÍ HUDBA Bourák – Roman Holý Havel – Petr Malásek Krajina ve stínu – Jakub Kudláč Šarlatán – Antoni Komasa-Łazarkiewicz Zrádci – Petr Ostrouchov NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Cesta do nemožna – Noro Držiak, Milan Ondruch, Martin Máj, Jan Kolegar Havel – Vladimír Hruška Krajina ve stínu – Jan Pjena Novotný Marie Terezie II – Martin Kurel Šarlatán – Milan Býček NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Bourák – Tereza Kučerová Havel – Natálie Steklová Krajina ve stínu – Zuzana Bambušek Krejzková Marie Terezie II – Ján Kocman Šarlatán – Katarína Štrbová Bieliková NEJLEPŠÍ MASKY Bourák – Jana Bílková Havel – Adriana Bartošová, René Stejskal Krajina ve stínu – Lukáš Král Marie Terezie II – Barbara Kichi Šarlatán – René Stejskal, Gabriela Poláková NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Herec – hlavní producenti Rastislav Šesták, Peter Bebjak, Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Peter Bebjak Stockholmský syndrom – hlavní producentka Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Dan Svátek Veterán – hlavní producent Jiřina Budíková – hlavní tvůrce Jan Hřebejk NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Místo zločinu Ostrava – hlavní producenti Jan Lekeš, Martin Froyda – hlavní tvůrci Dan Wlodarczyk, Jiří Chlumský, Jan Hřebejk Specialisté – hlavní producenti Rastislav Šesták, Bernd Alexa – hlavní tvůrci Heike Richter-Karst, Michael Bütow Zrádci – hlavní producenti Viktor Tauš, Jan Lekeš – hlavní tvůrci Viktor Tauš, Matěj Chlupáček NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Barevný sen – režisér, producent, výtvarník Jan Balej Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová – producenti Jakub Košťál, Vratislav Šlajer – výtvarník Bára Anna Stejskalová Mlsné medvědí příběhy – režie Kateřina Karhánková, Alexandra Májová – producentka Barbora Příkaská – výtvarník Filip Pošivač NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec – producent Matěj Paclík Hranice – režie Damián Vondrášek – producentka Martina Netíková Pripyat Piano – režie Eliška Cílková – producent Jindřich Andrš CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec Hranice – režie Damián Vondrášek Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová Musí to být bolestivý – režie David Semler Pripyat Piano – režie Eliška Cílková NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Krajina ve stínu – Jan Poukar – oceněný plakát FREM – Adéla Valha Vorbová Havel – Jan Poukar Můj otec Antonín Kratochvíl – Radka Beránková Šarlatán – Rudolf Havlík, Marcela Šedivá CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák (ocenění režiséři) PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (celovečerní hrané a dokumentární filmy a televizní projekty) Krajina ve stínu – 15 nominací Havel – 14 nominací Šarlatán – 14 nominací Herec – 7 nominací Modelář – 7 nominací Bourák – 4 nominace Marie Terezie II – 3 nominace Bábovky – 1 nominace V síti – 2 nominace Zrádci – 2 nominace Žáby bez jazyka – 2 nominace Alchymická pec – 1 nominace Cesta do nemožna – 1 nominace FREM – 1 nominace Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – 1 nominace Místo zločinu Ostrava – 1 nominace Můj otec Antonín Kratochvíl – 1 nominace Postiženi muzikou – 1 nominace Specialisté – 1 nominace Stockholmský syndrom – 1 nominace Veterán – 1 nominace {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2023-09-13 12:36:29
Motivace získat SPZ na přání může mít mnoho podob. Od darování neotřelého dárku, který zaujme blízké okolí, přes pobavení kolemjdoucích až po pojízdnou reklamu pro vaše podnikání. Není přitom jednodušších kroků, jak si takovou registrační značku pro své vozidlo osvojit a na následujících řádcích vám napovíme, jak na to. Zvažujete-li, že byste mohli takovou originální SPZ […] Příspěvek Jak získat SPZ na přání je z webu Napovíme.cz.
Čas načtení: 2024-03-04 10:22:34
Chceš získat bonus 200 % za vklad dle tvé úrovně u LuckyBet?
Máš rád výzvy a chceš si přitom přilepšit? Představujeme ti jedinečnou šanci, jak získat bonus až 1000 Kč, jenž tě posune na novou úroveň zábavy. Stačí splnit jasné podmínky, a bonus je tvůj! Náš přehledný článek ti poskytne veškeré informace k získání tvého bonusu. The post Chceš získat bonus 200 % za vklad dle tvé úrovně u LuckyBet? appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.
Čas načtení: 2024-03-18 12:00:22
Nedávno sme upozorňovali na masívnu online kampaň, v ktorej sa útočníci snažili presvedčiť odberateľov plynu a elektrickej energie, aby zmenili dodávateľa. Sľubovali im lepšie ceny. Išlo ale o podvod, pri ktorom sa útočníci snažili získať citlivé údaje od obetí, ktoré by následne zneužili. Tento podvod prebiehal hlavne v zahraničí. No udrel aj u nás. V tom čase SPP upozorňovalo, že neznámy … The post Premiér, moderátori a ďalšie známe osobnosti vo videách radia, ako môžete poľahky získať peniaze. O čo ide a môžete týmto videám veriť? appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení:
ASISTENT - ASISTENTKA - zkouška profesní kvalifikace
[skoleni-kurzy.eu] Cíle kurzu: Složit zkoušku profesní kvalifikace a získat osvědčení o nové profesní kvalifikaci pro povolání Asistent - Asistentka. Popis: Pro koho je zkouška určená: Zkouška je určená pro všechny, kdo chtějí získat osvědčení o profesní kvalifikaci Asistent - Asistentka . Je vhodná pro ty, kdo mají znalosti a zkušenosti získané praxí v oboru nebo studiem a chtějí získat dokument pro doložení své kvalifikace u zaměstnavatele. Příprava na zkoušku: Na zko ...Centrum služeb pro podnikání s.r.o.
Čas načtení: 2024-03-29 18:21:00
Bybit Web3 oznamuje kampaň „Mantle Sharding With Ethena"
Dubaj (Spojené arabské emiráty) 29. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Bybit, jedna ze tří největších světových kryptoburz podle objemu, s potěšením oznamuje společnou kampaň s Mantle Network – Mantle Sharding With Ethena. Tato napínavá akce nabízí držitelům $MNT možnost získat podíl na masivních 2,5 miliardy Ethena Shards.Uzamkněte $MNT a získejte mShardsOficiální období uzamčení pro kampaň Mantle Sharding With Ethena trvá od 27. března 2024, 10:00 UTC do 26. dubna 2024, 10:00 UTC. Během této doby mohou uživatelé Bybit Web3 uzamknout své tokeny $MNT a získat tak ceněné mShards. Tyto mShards, plně podporované Mantle Treasury, lze později vyměnit za nativní token Ethena, $ENA.Maximalizujte své odměny a obchodujte s mShards napříč aplikacemi DeFi dAppsPro dosažení maximálního potenciálu odměn se uživatelům doporučuje uzamknout $MNT po celou dobu kampaně. Odměny jsou dynamicky vypočítávány a aktualizovány v reálném čase na základě celkového množství $MNT uzamčených všemi účastníky za sekundu.Bybit Web3 se pyšní tím, že jako první ekosystém umožňuje obchodování s Ethena Shards ve formě mShards napříč různými DeFi dApps. Tato integrace představuje významný milník pro ekosystém Mantle a otevírá cestu k dalšímu zajímavému vývoji.Nenechte si ujít příležitost získat nemalé odměny a přispět k růstu ekosystémů Mantle a Ethena. Veškeré podrobnosti a pokyny k účasti naleznete na adrese:https://announcements.bybit.com/en/article/limited-time-offer-lock-in-mnt-and-grab-your-share-of-2-500-000-000-ethena-shards--blt66c8da8bd86d0910/ #Bybit / #TheCryptoArk / #BybitWeb3O Bybit Web3Bybit Web3 redefinuje otevřenost v decentralizovaném světě a vytváří jednodušší, otevřený a rovný ekosystém pro všechny. S naší stále rostoucí komunitou (čítající přes milion uživatelů peněženek a více než 10 velkých ekosystémových partnerů) vytváříme na blockchainu prostor pro tvůrce, kreativce a partnery a zveme nejen stávající nadšence do krypta, ale i ty, kteří se s ním chtějí teprve seznámit.Bybit Web3 poskytuje komplexní sadu Web3 produktů navržených tak, aby umožnily co nejotevřenější a nejjednodušší přístup k Web3 aktivům, jejich výměnu, shromažďování a rozšiřování. Naše peněženky, tržiště a platformy stojí na zabezpečení a odborných znalostech, které Bybit řadí mezi tři nejlepší světové kryptoburzy, jež se těší důvěře 25 milionů uživatelů po celém světě.Staňte se součástí revoluce a otevřete bránu ke své Web3 budoucnosti s Bybit!Další informace o společnosti Bybit naleznete na stránkách Bybit Web3.O společnosti BybitBybit je jednou ze tří největších burz s kryptoměnami podle objemu transakcí s celkem 25 miliony uživatelů. Byla založena v roce 2018 a nabízí profesionální platformu pro investory a obchodníky v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i pilotů Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press.S dotazy médií se laskavě obracejte na adresu media@bybit.com .Další informace najdete na adrese https://www.bybit.comAktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti Bybit:Discord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | YoutubeLogo - https://mma.prnewswire.com/media/2311075/Bybit_Web3_Logo.jpg
Čas načtení: 2024-04-06 11:24:46
Samsung se odhodlal k investici do této nové kryptoměny. Vy ji po 4 dny můžete získat zdarma
Jedná se o mince SAGA stejnojmenné platformy. Obrovské ambice, ale i již dosažené úspěchy této sítě dávají najevo, že Saga zamíří v žebříčku kryptoměn vysoko. Jak ji získat? Článek Samsung se odhodlal k investici do této nové kryptoměny. Vy ji po 4 dny můžete získat zdarma z webového portálu Finex.cz.