Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 09.06.2026 || EUR 24,170 || JPY 13,041 || USD 20,888 ||
úterý 9.června 2026, Týden: 24, Den roce: 160,  dnes má svátek Stanislava, zítra má svátek Gita
9.června 2026, Týden: 24, Den roce: 160,  dnes má svátek Stanislava
DetailCacheKey:d-1753099 slovo: 1753099
Premiér Babiš zdůraznil klíčovou roli všech zdravotníků při příležitosti Mezinárodního dne sester

Při příležitosti Mezinárodního dne sester se v úterý 12. května v Lichtenštejnském paláci premiér Andrej Babiš setkal se zdravotními sestrami a zdravotníky. Součástí programu byl také podpis Deklarace o spolupráci na podporu duševního zdraví a personální stabilizace ve zdravotnictví a sociálních službách.

---=1=---

Čas načtení: 2025-03-29 15:50:34

8. dubna - Mezinárodní den Romů

8. dubna - Mezinárodní den Romů redakce So, 03/29/2025 - 15:50 Ostatní - Svátky a Oslavy Klíčová slova: 8. dubna Mezinárodní den Romů romská vlajka romská jídla romská kultura Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Kultura a tradice Romů Romové jsou rozptýleni po celém světě, přičemž největší komunity se nacházejí v Evropě, zejména v zemích jako je Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika, ale také v Indii, kde mají svůj původ. Romové mají bohatou kulturu, která zahrnuje hudbu, tanec, jazyk (romštinu) a řadu tradičních řemesel, jako je kovářství nebo výroba nástrojů. Mezinárodní den Romů se stává příležitostí k oslavám jejich kultury, ale i k reflektování problémů, které tato komunita čelí. I dnes jsou Romové často vystaveni diskriminaci, chudobě, a to jak v oblasti bydlení, tak i v přístupu k vzdělání, zdravotní péči nebo zaměstnání. Kolik je na světě Romů? Odhady počtu Romů na světě se liší, ale odhaduje se, že na celém světě žije přibližně 12 až 15 milionů Romů. Největší počet Romů se nachází v Evropě, konkrétně v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Romové jsou také přítomní v dalších částech světa, včetně USA, Kanady a Latinské Ameriky. Jak Romové slaví Mezinárodní den Romů? Romové slaví Mezinárodní den Romů různými způsoby, a to jak v soukromí, tak i na veřejnosti. V mnoha zemích probíhají kulturní akce, koncerty, výstavy a besedy, které mají za cíl informovat širokou veřejnost o romské kultuře, historii a problémech, kterým Romové čelí. V některých zemích jsou organizovány protesty a demonstrace, které mají za cíl upozornit na problémy diskriminace a sociálního vyloučení Romů. Některé komunity také využívají tento den k tomu, aby připomněli důležité historické události, jako jsou perzekuce Romů během druhé světové války, kdy mnoho Romů zahynulo v nacistických koncentračních táborech. Pro Romy je tento den i příležitostí k oslavení své identity a kultury, a to nejen v Evropě, ale i v dalších oblastech světa, kde tvoří menšiny. Symbolika dne Romská vlajka, která je často vyvěšována na Mezinárodní den Romů, má velký symbolický význam. Je rozdělena na dvě poloviny: modrou a zelenou, přičemž modrá symbolizuje nebe a zelená zemi. Uprostřed je červené kolo, které symbolizuje romskou cestovatelskou tradici a pohyb, a zároveň odkazuje na kolo osudu. Význam pro společnost Mezinárodní den Romů je také příležitostí k větší reflexi o postavení Romů v současné společnosti. Zatímco některé komunity slaví tento den s radostí a hrdostí, pro jiné je to spíše den smutku a připomínky těžkých časů, kterým Romové čelili a čelí. Tento den tedy slouží nejen jako oslava, ale i jako připomínka potřeby změny v přístupu k romské menšině ve společnosti. Romská vlajka Romská vlajka má hluboký symbolický význam a je důležitým znakem romské identity a kultury. Byla přijata na Prvním mezinárodním kongresu Romů v roce 1971, který se konal v Londýně, a od té doby je používána po celém světě jako symbol romské národnosti. Vlajka je nejen nástrojem pro vyjádření jednoty romské komunity, ale také připomíná její historické kořeny a tradice. Popis romské vlajky Romská vlajka je rozdělena na dva horizontální pruhy: · Horní modrý pruh symbolizuje nebe a svobodu. Modrá barva se často spojuje s představou nekonečného prostoru a volnosti, což je důležité pro romskou historii kočovného života. · Dolní zelený pruh představuje zem a úrodnost, tedy spojení s přírodou a půdou, což má také význam pro romskou kulturu, která byla často v minulosti spjata s prací na poli a přírodními cykly. Uprostřed vlajky se nachází červené kolo (takzvaný "kolotoč"), které je klíčovým symbolem romské identity: · Kolo symbolizuje cestu a kočovný způsob života, který byl historicky charakteristický pro mnoho romských komunit. Kolo je také symbolem pohybu, změny a cykličnosti, která odráží jak historický životní styl, tak i cyklus života samotného. · Červená barva kola symbolizuje odhodlání, sílu a spojení s minulostí. Historie a význam vlajky Romská vlajka byla navržena a přijata během mezinárodního kongresu Romů v roce 1971, kdy byla vyhlášena Mezinárodní romská unie (IRU). Tento kongres byl významným milníkem v historii romské komunity, protože došlo k vytvoření jednotné organizace, která měla za úkol podporovat práva Romů a zlepšovat jejich postavení na celosvětové úrovni. Vlajka je tedy nejen symbolem národní identity, ale i symbolem romské solidarity a mezinárodního sjednocení. Dnes ji často vidíme vyvěšenou při oslavách Mezinárodního dne Romů, na různých romských festivalech a demonstracích, kde vyjadřuje hrdost na romskou kulturu a historii. Kultura a identita Romská vlajka je také významným symbolem při protestech proti diskriminaci Romů a při usilování o uznání jejich práv na celosvětové úrovni. Je to znak, který spojuje Romy po celém světě a vyjadřuje jejich touhu po uznání a respektu. V zemích, kde Romové čelí předsudkům a vyloučení, je romská vlajka také znamením odporu a boje za rovnost. Oblíbené recepty Romů Romská kuchyně je plná chutí a tradic, které se předávají z generace na generaci. V mnoha případech je jídlo spojené s rodinnými a komunitními oslavami. Mezinárodní den Romů je tak skvělou příležitostí k tomu, abychom si připomněli nejen kulturní dědictví Romů, ale i jejich kulinářskou tradici, která je stejně rozmanitá a chutná jako samotná romská kultura. Cigánská pečienka · Jedno z nejznámějších a nejpopulárnějších romských jídel, zejména v České republice. Jedná se o smažený vepřový řízek, který je často podáván s bramborami a zeleninovým salátem. Může se připravovat s různými marinádami a kořením, což mu dává specifickou chuť. Pirohy · Pirohy jsou jedním z oblíbených jídel romských rodin. Jde o těstovinové kapsičky, které jsou plněné různými ingrediencemi, například bramborami, sýrem, zelím nebo masem. Pirohy se mohou podávat vařené nebo smažené a často jsou součástí rodinných oslav nebo svátků. Langoš · Langoš je tradiční pokrm, který se v mnoha zemích střední a východní Evropy podává jako rychlé občerstvení. Je to smažené těsto, které se často podává s česnekem, kysanou smetanou a strouhaným sýrem. Langoše mají svůj původ v Maďarsku, ale i Romové si je oblíbili. Zelňačka · Tento kyselý a vydatný polévkový pokrm je oblíbený v romské kuchyni, zejména v chladnějších měsících. Je založený na kysaném zelí, bramborách a různých druzích masa, jako je klobása nebo vepřové. Je to jídlo, které zahřeje a zasytí. Rizoto · Romové často připravují různé verze rizota, které může obsahovat maso, zeleninu nebo i uzeniny. Rizoto je oblíbené pro svou jednoduchost a možnost přizpůsobit ho podle dostupných surovin. V některých variantách se k rizotu přidává také luštěniny, které z něj dělají výživné jídlo. Babiččiny koláče · Tradiční sladké pečivo, které se často připravuje na svátky nebo oslavy. Může obsahovat různé náplně, jako je tvaroh, povidla, mák nebo ořechy. Koláče jsou oblíbeným dezertem na romských rodinných sešlostech a oslavách. Guláš · Guláš je tradiční pokrm, který se v romské kuchyni objevuje ve mnoha variantách. Romové ho často připravují s různými druhy masa, jako je hovězí, vepřové nebo kuřecí, a dochucují ho paprikou, cibulí a dalšími kořeními. Guláš se podává s knedlíky nebo chlebem a je oblíbený zejména na společenských akcích. Přidat komentář foto pixabay.com Mezinárodní den Romů se slaví 8. dubna každého roku. Tento den byl poprvé vyhlášen v roce 1990 na konferenci Romů v polském městě Wrocław. Datum 8. dubna bylo vybráno na památku prvního mezinárodního kongresu Romů, který se konal v roce 1971 v Londýně. Na tomto kongresu byla ustanovena Mezinárodní romská unie a zároveň byla přijata romská hymna "Gelem, gelem" a romská vlajka. Hymna i vlajka symbolizují romskou jednotu a identitu.

\n

Čas načtení: 2019-08-04 08:50:59

Historie českého PEN klubu a jeho polistopadová éra

Letos si připomínáme 30 let od „probuzení“ českého centra Mezinárodního PEN klubu na podzim roku 1989, proto jsme o stručný přehled klíčových okamžiků jeho dosavadní existence požádali profesora Vladimíra Křivánka, mj. autora knihy Svědomí slova. Český PEN klub v proměnách doby.  Mezinárodní spisovatelská organizace PEN klub vznikla po první světové válce, kdy řada evropských intelektuálů byla přesvědčena, že nebezpečným vlnám nesvobody, nacionalismu, šovinismu, xenofobie a intolerance, které rozpoutala v tragickém měřítku světová válka, je třeba vzdorovat nenásilnou a cílevědomou cestou sbližování lidí a národů, svobodným šířením humanistických myšlenek a vzájemným poznáváním. U zrodu této organizace stála autorka venkovských románů a podnikatelka ve stavebnictví Catherine Amy Dawson Scottová, která pojala myšlenku jakéhosi výběrového „diner clubu“, kde by se na pravidelných slavnostních večeřích setkávali spisovatelé, zprvu angličtí, poté z USA, Evropy, a nakonec z ostatních zemí. Chtěla postupně vybudovat celosvětovou síť takovýchto klubů, v nichž by domácí literáti hostili zahraniční členy, mluvili s nimi, poznávali jejich tvorbu a názory. Pátého října 1921 se v salonku londýnského podniku Florence Restaurant sešlo jednačtyřicet anglických spisovatelů a založili PEN klub. Hlavní podmínkou členství bylo profesní mistrovství v oboru slovesného umění – moc zacházet s perem: iniciálová značka názvu v angličtině značí jednak pero, tradiční nástroj spisovatelů, jednak označuje jednotlivé profese lidí vládnoucích perem – P (Playwrights [dramatici], Poets [básníci], Prosaists [prozaici]); E (Essayists [esejisté], Editors [vydavatelé, editoři, redaktoři]); N (Novelists [romanopisci, spisovatelé]). Československé centrum PEN klubu vzniklo z popudu Karla Čapka, který si po úspěšné návštěvě Londýna a britských ostrovů v roce 1924 uvědomil, že idea PEN klubu je jedinečnou příležitostí, jak navázat důležité kontakty s významnými spisovateli celého světa, nabídnout literární díla českých autorů k překladu a porozhlédnout se po světě po textech vhodných k překladu do češtiny. Ustavení československého centra PEN klubu se konalo 15. února 1925, kdy se 38 českých spisovatelů, redaktorů, vědců a překladatelů sešlo v kavárně Louvre k založení nové spisovatelské organizace. Slavnostně zahájil pražský PEN klub svou činnost 30. března 1925 společnou večeří v Obecním domě za účasti prezidenta Masaryka, jeho dcery Alice a ministrů Edvarda Beneše a Ivana Markoviče. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} V tomto nejslavnějším období své pohnuté historie byl československý PEN klub mnohonárodnostní a tolerantní – vedle demokraticky smýšlejících Němců se k němu hlásili Slováci, v Praze žijící Maďaři, Rusové, Židé. Vedle novinářů, básníků, dramatiků a prozaiků byli v PEN klubu zastoupeni i někteří významní vědci, nakladatelé, divadelníci, diplomaté a vysocí státní úředníci. V roce 1938 měl pražský PEN klub kolem 150 členů. Vrcholem meziválečných aktivit československého PEN klubu byl mezinárodní kongres PEN klubů v roce 1938 v Praze. Byl to i důležitý politický čin, neboť po březnovém anšlusu Rakouska, ohrožení republiky ze strany hitlerovského Německa a sudetských Němců bylo třeba přesvědčit světovou veřejnost o demokratických poměrech v zemi, a vyvrátit tak nacistickou propagandu o potlačování práv německých spoluobčanů. Přes velký úspěch pražského kongresu se však dějiny posunuly k dalšímu tragickému konfliktu. V prosinci 1938 zemřel na zápal plic nevybíravými útoky reakčního tisku tzv. druhé republiky tehdy napadaný Karel Čapek. Jeho pohřeb lze pokládat za symbolický konec prvního období existence českého PEN klubu. Po mnichovské krizi existovalo pražské centrum až do roku 1942, ale jeho činnost byla ochromena. V roce 1940 byl exilovými spisovateli založen Československý PEN klub v Anglii, jehož předsedou se stal František Langer, tajemníkem pak Viktor Fischl. Po osvobození byla činnost domácího PEN klubu zahájena symbolicky tryznou za všechny, kteří zemřeli v době války, byli popraveni, umučeni a nedožili se vytoužené svobody. V letech 1949–1957 byl klubový život v útlumu. Řada tehdejších spisovatelů, mnohdy členů PEN klubu, skončila v emigraci, ve vězení nebo v táborech nucených prací. V letech 1957–1969 pražské centrum PEN klubu znovu zintenzivnilo svou činnost, přijímalo významné hosty ze zahraničí, pořádalo zajímavé přednášky, členové PEN klubu začali znovu pravidelně jezdit do zahraničí na kongresy PEN klubů. V těchto letech pražský PEN klub přijímal nové, významné a velmi zajímavé členy: D. Tatarka, E. Goldstücker, J. Škvorecký, I. Klíma, V. Havel, K. Šiktanc a další. Vstupem okupačních vojsk v srpnu 1968 a následnou Husákovou „normalizací“ byly znovu přerušeny nadějeplné aktivity českého PEN klubu. Téměř po dvacet let bylo pražské centrum PEN klubu hibernováno (mělo status „spícího centra“) a teprve koncem osmdesátých let se otevřela pro jeho činnost příznivější doba. Tehdy vzniklo provolání, jež podepsali autoři z řad disidentů, literáti volně publikující i několik spisovatelů, kteří byli členy oficiálního Svazu českých spisovatelů. Na podzim roku 1989 proběhla v bytě Jiřího Muchy schůze prozatímního vedení PEN klubu (účastnili se jí V. Havel, I. Klíma, H. Bělohradská, J. Štroblová, M. Kadlečíková, D. Fischerová, J. Nesvadba, K. Šiktanc, L. Čivrný a další). V neděli po pátečním listopadovém zásahu proti studentům se konala v bytě Karla Šiktance další schůze, kde bylo vytvořeno ostré provolání PEN klubu proti represím na studentech a za svobodu projevu. Někteří pozvaní návštěvníci se však na schůzi vůbec nedostali; bezpečnost je v přízemí domu zadržela a odvezla k výslechu na dejvickou policejní stanici. Skutečná obnova PEN klubu se uskutečnila na řádně svolané valné hromadě v domě U Melounu na Starém Městě 4. ledna 1990. Tam bylo zvoleno nové vedení pražského centra s předsedou Jiřím Muchou. Následujícího roku převzal vedení Ivan Klíma, kterého po dvou letech nahradil Jiří Stránský. Čestným předsedou českého PEN klubu se stal Václav Havel. Dlouholetého úspěšného předsedu PEN klubu Jiřího Stránského vystřídal od roku 2006 básník, písničkář, prozaik a překladatel Jiří Dědeček. V začátcích znovuobnoveného PEN klubu bylo třeba obnovit vztahy se spisovateli různých zemí, zejména se západními sousedy, jež minulý režim na dlouhou dobu přerušil. V květnu 1990 se na dobříšském zámku konalo setkání českých a německých spisovatelů, tradiční čtení autorů Skupiny 47 – Wernera Richtera, Güntera Grasse a dalších německých autorů. Největší polistopadovou událostí mezinárodního významu, kterou uspořádal český PEN klub, byl pražský mezinárodní kongres PEN klubů. Uskutečnil se ve dnech 6.–12. listopadu 1994 pod záštitou prezidenta republiky Václava Havla. Byl kongresem diskusním s hlavním tématem „Literatura a tolerance“. V průběhu konání kongresu byla poprvé udělena Cena Karla Čapka za literaturu, která se od té doby uděluje pravidelně každý sudý rok. Poprvé tuto prestižní cenu, určenou nejvýznamnějším českým spisovatelům, výjimečně obdržely dvě velké osobnosti světové literatury – německý spisovatel Günter Grass a americký prozaik Philip Roth. Vedle tohoto ocenění je od roku 1996 udílena Cena PEN klubu za celoživotní dílo, kterou vystřídala obdobná cena s názvem Vlastní cestou; je udílena v každém lichém roce. Oceněním polistopadové práce českého PEN klubu bylo i zvolení českého zástupce Jiřího Gruši prezidentem mezinárodního PEN klubu na dvě funkční období (2003–2009). Významnou aktivitou nového vedení českého PEN klubu byla celková rekonstrukce Domu bratří Čapků v Budislavi u Litomyšle. Český PEN klub má dnes 200 členů; dvanáctičlenné prezidium v čele s předsedou pracuje v několika výborech. Nejvýznamnější z nich je výbor pro vězněné spisovatele. Ten vyhledává a zveřejňuje případy perzekvovaných a utiskovaných slovesných tvůrců a žádá jejich vlády o svobodu pro ně. Dnes je České centrum Mezinárodního PEN klubu aktivní součástí celé sítě celosvětového společenství s ústředím v Londýně (145 center ve 104 zemích; zastupují kolem 20 000 autorů). Rozvíjí Čapkovo dědictví, stará se o sbližování spisovatelů, národů, států a kultur. {/mprestriction}  Autor je básník a literární historik.

\n

Čas načtení: 2026-03-24 09:00:00

Krize na Blízkém východě: Írán odmítá Trumpovo tvrzení o jednáních; Izrael prohlašuje, že převezme „kontrolu“ nad jižním Libanonem

Předseda íránského parlamentu konstatuje, že s USA neproběhla „žádná jednání“, zatímco Trump odkládá údery na energetická zařízení o pět dníTrump tvrdí, že jednání s Íránem jsou „plodná“Válka USA a Izraele proti Íránu je „porušením mezinárodního práva“, říká německý prezidentV neobvykle upřímných výrocích německý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že válka USA a Izraele proti Íránu je „porušením mezinárodního práva“.„Rozkol je příliš hluboký a důvěra v americkou mocenskou politiku byla ztracena, a to nejen mezi našimi spojenci, ale... po celém světě,“ řekl na akci u příležitosti 75. výročí německého ministerstva zahraničí.Steinmeier, bývalý ministr zahraničí, který nyní zastává převážně reprezentativní funkci, dodal: „Naše zahraniční politika se nestane přesvědčivější jen proto, že porušení mezinárodního práva nenazýváme porušením mezinárodního práva.“„Není pochyb o tom, že v každém případě ne obstojí ospravedlnění bezprostředního útoku na USA,“ řekl.Na začátku války se americká administrativa formálně odvolala na článek 51 Charty OSN – ustanovení o sebeobraně – s argumentem, že íránský raketový arzenál a jaderné ambice představují přímou hrozbu pro americké síly v regionu.Právní experti se však široce shodují, že válka proti Íránu je nelegální, jelikož v době jejího zahájení 28. února neexistovaly žádné důkazy o bezprostřední hrozbě ze strany Íránu.Několik expertů uvedlo tvrzení Donalda Trumpa, že loni zničil íránský jaderný program, jako důkaz, který přímo vyvrací tvrzení o bezprostřední hrozbě.Německý kancléř Friedrich Merz se v prvních dnech války držel blízko Washingtonu, ale od té doby změnil svůj postoj a poukázal na její destabilizující dopad na ceny energií a „potenciál vyvolat rozsáhlou migraci“.Jako hlava vlády se však Merz, možná ve snaze zaujmout diplomatickější postoj, vyjádřil mnohem zdrženlivěji než dnes Steinmeier. Merz opakovaně prohlásil, že Německo sdílí „cíl, aby Írán v budoucnu již nepředstavoval hrozbu“, zároveň však dal jasně najevo, že jeho země do války nevstoupí.

\n

Čas načtení: 2020-06-22 11:36:34

Vladimír Putin: Skutečné ponaučení ze 75. výročí druhé světové války

Ruský prezident Vladimír Putin napsal článek o událostech 2. světové války pro americký časopis National Interest. Zveřejňujeme jej v plném znění. Uběhlo 75 let od konce Velké vlastenecké války. Za tyto roky vyrostlo hned několik generací. Změnila se politická mapa planety. Neexistuje již Sovětský svaz, který grandiózně a drtivě vyhrál nad nacismem a zachránil celý svět. I samotné události této války jsou i pro její účastníky v dávné minulosti. Ale proč se v Rusku 9. květen slaví jako hlavní svátek, ale 22. června jakoby život umírá a v krku máme hroudu? Hodnoty ruské společnosti Říká se, že válka zanechala hlubokou stopu v historii každé rodiny. Pod těmito slovy jsou osudy miliony lidí, jejich utrpení a bolest ze ztrát rodin. Hrdost, pravda a vzpomínka. Pro mé rodiče byla válka velkým utrpením při blokádě Leningradu, kde zemřel můj dvouletý bratr Víťa a kde zázrakem přežila má matka. Otec odešel dobrovolně na frontu bránit své rodné město, zachoval se stejně jako miliony sovětských občanů. Bojoval na Něvském pětníku, byl těžce zraněn. A čím jsou tato léta vzdálenější, tím víc si chci s rodiči promluvit a zjistit podrobnosti o válečném období v jejich životě. Ale už není možné se na nic zeptat, proto v srdci posvátně uchovávám rozhovory s otcem a mámou na toto téma, jejich emoce. Pro mě a mé vrstevníky je důležité, aby naše děti, vnuci a pravnuci chápali, jakou zkouškou a utrpením si museli projít jejich předci. Jak, proč to zvládli a zvítězili? Kde se vzala jejich vskutku železná síla ducha, která překvapovala a uchvacovala celý svět? Ano, oni bránili své domovy, děti, blízké a rodinu. Ale všechny spojovala láska k vlasti. Tento hluboký a osobní pocit je v celé své velikosti odražen v samotné podstatě našeho národa a stal se jedním z určujících v jeho hrdinném a obětavém boji proti nacistům. Často si pokládám otázku, jak se dnešní generace bude chovat, jak se zachová v kritické situaci? Vidím mladé lékaře, zdravotní sestry, absolventy, kteří se dnes vrhají do červené zóny, aby mohli zachránit lidi. Naši vojáci během boje proti mezinárodnímu terorismu na severním Kavkazu a v Sýrii neuhnou ani o krok, jsou to mladí kluci! Mnohým bojovníkům legendární, nesmrtné šesté výsadkové roty bylo 19 až 20 let. Ale všichni ukázali, že si zaslouží stejné uznání jako vojáci, kteří bránili naši vlast ve Velké vlastenecké válce. Proto jsem přesvědčený, že v charakteru národů Ruska je vyplnění svého dluhu, pokud si to okolnosti vyžádají, aniž by se lidé litovali. Obětavost, patriotismus, láska k rodnému domu, ke své rodině, k vlasti. Všechny tyto hodnoty jsou i dnes pro ruskou společnost fundamentální a stěžejní. Na těchto hodnotách v mnohém stojí suverenita naší země. Dnes se u nás objevily nové tradice, které samy vznikly vůlí národu, například Nesmrtelný pluk. Je to pochod naší vděčné vzpomínky, krevního a živého spojení mezi generacemi. Miliony lidí vychází na průvod s fotografiemi svých blízkých, kteří ubránili naši vlast a zadupali nacismus. To znamená, že jejich životy, utrpění a oběti, vítězství, kterou nám předali, nikdy nebudou zapomenuty. Naše odpovědnost před minulostí a budoucností je taková, že nesmíme dopustit, aby se tyto tragédie opakovaly. Proto považuji za svůj dluh, abych vystoupil se článkem o 2. světové válce a Velké vlastenecké válce. Nejednou jsem tuto myšlenku projednával v rozhovorech se světovými lídry, narazil jsem na jejich pochopení. Na konci minulého roku, na summitu lídrů zemí SNS, jsme všichni byli jednotní. Je důležité potomkům předat vzpomínku na to, že vítězství nad nacismem dosáhl především sovětský národ, že v tomto hrdinném boji – na frontě, v týlu, vedle sebe – stáli zástupci všech republik Sovětského svazu. Tehdy jsme s kolegy mluvili o nelehké předválečné době. Tento rozhovor v Evropě i ve světě vyvolal velký ohlas. To znamená, že návrat k lekcím minulosti je skutečně nutný a aktuální. Zároveň se vyhrnulo i mnoho emocí, špatně skrývaných komplexů a hlasitých obvinění. Řada politiků ze zvyku rychle prohlásila, že se Rusko snaží přepsat historii. Zároveň však nedokázali vyvrátit jediný fakt, jediný argument. Bezpochyby je těžké a nemožné vést spory o originálních dokumentech, které mimochodem nejsou uloženy pouze v ruských, ale i v zahraničních archivech. Neefektivní Společnost národů Proto je nutné pokračovat v analýze důvodů, které vedly ke světové válce, přemýšlet o jejích složitých událostech, tragédiích a vítězství, o jejích lekcích pro naše státy a celý svět. A opakuji, že tady je principiálně důležité se opírat pouze o archivní materiály, svědectví současníků a vyloučit jakékoliv ideologické a politické dohady. Ještě jednou připomínám zřejmou věc. Hloubkové důvody 2. světové války v mnohém vyplývají z rozhodnutí přijatých na základě výsledků 1. světové. Versailleská smlouva se pro Německo stala symbolem hluboké nespravedlnosti. Fakticky šlo o okradení státu, který západním zemím musel vyplatit obrovské reparace, které zničily jeho ekonomiku. Vrchní velitel spojeneckých vojsk, francouzský maršál Ferdinand Foch prorocky charakterizoval Versailles: „Není to mír, ale příměří na dvacet let.“ Právě národní ponížení vytvořilo živnou půdu pro radikální a odvetné nálady v Německu. Nacisté zručně hráli na tyto pocity, budovali svoji propagandu a slibovali, že Německo zbaví od „dědictví Versailles“, obnoví jeho sílu. Tím ve skutečnosti tlačili německý národ do nové války. Paradoxně tomu přímo nebo nepřímo pomáhaly západní státy, především Velká Británie a USA. Jejich finanční a průmyslové kruhy zcela aktivně investovaly kapitály do německých fabrik a závodů, které vyráběly produkci vojenského určení. A mezi aristokraty a politickým establishmentem bylo dost přívrženců radikálních, krajně pravicových, nacionalistických hnutí, která získávala sílu nejen v Německu, ale i Evropě. Versailleský „mír“ zrodil početné skryté protiklady a jasné konflikty. Na jejich základě byly volně vítězi 1. světové války vytvořené hranice nových evropských států. Prakticky hned po jejich objevení se na mapě začaly územní spory a vzájemné stížnosti, které se změnily v časované bomby. Jedním z nejdůležitějších výsledků 1. světové války bylo vytvoření Společnosti národů. Do této mezinárodní organizace byly vkládány velké naděje na zajištění dlouhodobého míru, kolektivní bezpečnosti. Byla to progresivní myšlenka, postupná realizace, která by bez nadsázky mohla zabránit opakování hrůz globální války. Ale Společnost národů, ve které dominovaly vítězné velmoci – Velká Británie a Francie, ukázala svoji neefektivitu a jednoduše se utopila v prázdných rozhovorech. Ve Společnosti národů, ani na celém evropském kontinentu nebyly uslyšeny opakované výzvy Sovětského svazu na vytvoření rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti. Zejména šlo o uzavření východoevropského a ticho-oceánského paktu, který by postavil bariéru agresi. Tyto nabídky byly ignorovány. Společnost národů nemohla zabránit ani konfliktům v různých částech světa, jako je útok Itálii na Etiopii, občanská válka ve Španělsku, agrese Japonska proti Číně, anšlus Rakouska. A v případě Mnichovské dohody, které se kromě Hitlera a Mussoliniho účastnili lídři Velké Británie a Francie, s plným souhlasem Společnosti národů, došlo k rozdělení Československa. V této souvislosti poznamenám, že na rozdíl od mnohých vůdců Evropy se Stalin „nezašpinil“ osobní schůzkou s Hitlerem, který byl tehdy v západních kruzích považován za dost důstojného politika, byl vítaným hostem v evropských hlavních městech. Kruté a cynické rozdělení Československa Rozdělení Československa se zároveň s Německem účastnilo i Polsko. Předem a společně rozhodovaly, kdo dostane jaké oblasti československé země. 20. září 1938 velvyslanec Polska v Německu Józef Lipski oznámil polskému ministrovi zahraničí Józefu Beckovi následující ujištění Hitlera: „V případě, že mezi Polskem a Československem na půdě polských zájmů v Těšíně dojde ke konfliktu, Reich se postaví na naší (polskou) stranu.“ Vůdce nacistů dokonce napovídal a radil, aby začátek polských akcí „následoval až po německém obsazení Sudet“. V Polsku si byli vědomi toho, že bez podpory Hitlera by jejich dobyvačné plány byly odsouzeny k neúspěchu. Tady budu citovat zápis rozhovoru německého velvyslance ve Varšavě G. A. Moltkeho s Józefem Beckem z 1. října 1938 o polsko-českých vztazích a pozici SSSR v této otázce. A tohle je tam napsáno: „Pan Beck... vyjádřil velkou vděčnost za loajální podání polských zájmů na Mnichovské konferenci a také za upřímnost vztahů během českého konfliktu. Vláda a veřejnost (Polska) náležitě oceňují pozici führera a reichskanzlera.“ Rozdělení Československa bylo kruté a cynické. Mnichov zbořil dokonce ty formální křehké garance, které na kontinentu zůstávaly, ukázal, že vzájemné dohody nic nestojí. Právě Mnichovská dohoda posloužila jako ten spouštěč, po kterém velká válka v Evropě byla nevyhnutelná. Dnes by evropští politici, především polské vedení, chtěli „zamlčet“ Mnichov. Proč? Nejen proto, že jejich strany tehdy zradily své závazky, podpořily Mnichovskou dohodu a některé se dokonce účastnily rozdělování kořisti, ale i proto, že je trochu nepohodlné vzpomínat, že v těchto dramatických dnech roku 1938 se za Československo postavil pouze SSSR. Sovětský svaz se na základě svých mezinárodních závazků, včetně dohod s Francií a Československem, pokusil zabránit tragédii. Polsko sledovalo své zájmy a všemi silami bránilo vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. Polský ministr zahraničí Jozéf Beck o tom 19. září 1938 přímo psal již zmíněnému velvyslanci Józefu Lipskému před jeho schůzkou s Hitlerem: „V průběhu loňského roku polská vláda čtyřikrát odmítla nabídku na připojení k mezinárodnímu zásahu na ochranu Československa.“ Británie a také Francie, která tehdy byla hlavním spojencem Čechů a Slováků, se vzdaly svých záruk a tuto východoevropskou zemi nechaly roztrhat. Nejen, že ji nechaly napospas, ale také šlo o snahu poslat nacisty na východ, kde se Německo a Sovětský svaz musely střetnout a zlikvidovat se. Právě v tom spočívala západní politika „míru“. A nejen vůči třetí říši, ale i vůči dalším účastníkům takzvaného paktu proti Kominterně – fašistické Itálii a militantnímu Japonsku. Její kulminací na Dálném východě byla anglo-japonská dohoda z léta roku 1939, díky které Tokio mělo v Číně volnou ruku. Vedoucí evropské velmoci nechtěly přiznávat, jaké smrtelné nebezpečí pro celý svět vychází z Německa a jeho spojenců, počítaly s tím, že se jich válka nebude týkat. Mnichovská dohoda Sovětskému svazu ukázala, že západní země budou řešit bezpečnostní otázky bez jeho zájmu a při vhodných okolnostech mohou založit protisovětskou frontu. Smlouva o neútočení s Německem Zároveň se Sovětský svaz do posledního momentu snažil využít jakoukoliv šanci na vytvoření protihitlerovské koalice, opakuji, že nehledě na pokryteckou pozici zemí Západu. Cestou výzvědných služeb sovětské vedení získávalo podrobné informace o zákulisních anglo‑německých kontaktech z léta roku 1939. Upozorňuji na to, že probíhaly velmi intenzivně, přičemž prakticky zároveň s trojstrannými jednáními zástupců Francie, Velké Británie a SSSR, která byla západními partnery vědomě natahována. V této souvislosti zmíním dokument z britských archivů. Je to instrukce britské vojenské mise, která do Moskvy dorazila v srpnu roku 1939. Přímo se v ní píše, že delegace musí „vést jednání velmi pomalu“, že „vláda Spojeného království není připravena přijmout podrobně popsané závazky, které mohou omezit naši svobodu akcí při jakýchkoliv okolnostech“. Poznamenám, že na rozdíl od Angličanů a Francouzů sovětskou delegaci vedli nejvyšší velitelé Rudé armády, kteří měli všechny potřebné pravomoci k „podepsání vojenské konvence v otázkách organizace vojenské obrany Anglie, Francie a SSSR proti agresi v Evropě". Svou roli v krachu jednání sehrálo Polsko, které nechtělo žádné závazky vůči sovětské straně. Dokonce pod tlakem západních spojenců polské vedení odmítalo společné akce s Rudou armádou v odporu proti Wehrmachtu. A když vyšel najevo přílet Joachima von Ribbentropa do Moskvy, Józef Beck nepřímo přes francouzské diplomaty informoval sovětskou stranu: „V případě společných akcí proti německé agresi spolupráce mezi Polskem a SSSR, při technických podmínkách, které je potřeba určit, není vyloučena." Zároveň svým kolegům vysvětlil: „Nejsem proti této formulaci pouze za účelem zlehčení taktiky a naše principiální pozice vůči SSSR je konečná a beze změn." V této situaci Sovětský svaz podepsal smlouvu o neútočení s Německem, fakticky to udělal jako poslední ze zemí Evropy. Přičemž na pozadí skutečné hrozby střetu na dvou frontách – s Německem na západu a s Japonskem na východě, kde už probíhaly intenzivní boje na řece Chalchyn gol. Stalin a jeho okolí si zaslouží mnohá spravedlivá obvinění. Pamatujeme si zločiny režimu proti vlastnímu národu, hrůzy masových represí. Opakuji, že sovětské vůdce je možné obviňovat v mnohém, ale ne v absenci chápání charakteru vnějších hrozeb. Viděli, že Sovětský svaz chtějí nechat jeden na jednoho s Německem a jeho spojenci, a jednali s chápáním tohoto reálného nebezpečí, aby získali drahocenný čas na posílení obrany země. Ohledně tehdy uzavřené smlouvy o neútočení je dnes mnoho rozhovorů a výhrad právě na adresu dnešního Ruska. Ano, Rusko je nástupnickým státem SSSR a sovětská doba se všemi jejími trumfy a tragédiemi je nedílnou součástí naše tisícileté historie. Ale také připomínám, že Sovětský svaz právně a morálně zhodnotil takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov. V rozhodnutí Nejvyššího sovětu z 24. prosince roku 1989 jsou oficiálně odsouzeny tajné protokoly jako „akt osobní moci", který nijak neodráží „vůli sovětského národu, který nenese vinu na této dohodě". Společně s tím další státy raději nevzpomínají na dohody, na kterých stojí podpisy nacistů a západních politiků. Nemluvě už o právním nebo politickém zhodnocení takové spolupráce, včetně mlčenlivého kompromisního jednání některých evropských činovníků s barbarskými plány nacistů až do jejich přímého ocenění. O čemž svědčí i cynická fráze velvyslance Polska v Německu Józefa Lipského, která zazněla v rozhovoru s Hitlerem 20. září 1938: „Za vyřešení židovské otázky mu my (Poláci) postavíme... krásný památník ve Varšavě." My také nevíme, jestli existovaly nějaké „tajné protokoly“ a přílohy k dohodám řady zemí s nacisty. Nezbývá nám nic jiného, „než věřit slovům“. Zejména dodnes nebyly odtajněny materiály o tajných anglo-německých jednáních. Proto vyzýváme všechny státy, aby aktivizovaly proces otevření svých archivů, publikaci dříve neznámých dokumentů předválečné a válečné doby, jako to v posledních letech dělá Rusko. Jsme tady připraveni k široké spolupráci a společným výzkumným projektům vědců a historiků. Západní spojenci nevyplnily polské naděje Ale vrátíme se k událostem přímo předcházejícím 2. světové válce. Bylo naivní věřit, že Hitler po vyrovnání se s Československem nepředloží další územní nároky. Tentokrát svému nedávnému spoluúčastníku rozdělení Československa – Polsku. Tady mimochodem důvodem posloužilo také dědictví Versailles – osud takzvaného Gdaňského koridoru. Následovala tragédie Polska, která leží na svědomí tehdejšího polského vedení, které bránilo uzavření anglo‑franko‑sovětské vojenské unie a spoléhalo na pomoc západních partnerů, čímž svůj národ vystavili hitlerovské likvidační mašinérii. Německý útok se vyvíjel v souladu s doktrínou blitzkrieg. Nehledě na hrdinný odpor polské armády byla už týden po začátku války, 8. září 1939, německá vojska na přístupových cestách do Varšavy. A vojenské a politické špičky Polska 17. září utekly na území Rumunska a zradily svůj národ, který nadále bojoval proti agresorům. Západní spojenci nevyplnily polské naděje. Po vyhlášení války Německu se francouzská vojska dokázala dostat pouze několik desítek kilometrů na německé území. Vypadalo to pouze jako demonstrace aktivních akcí. Navíc anglo-francouzská Nejvyšší válečná rada, která se poprvé sešla 12. září ve francouzském Abbeville, rozhodla o úplném ukončení útoku kvůli rychlému vývoji situaci v Polsku. Začala nechvalně proslulá „podivná válka“. Evidentní přímá zrada ze strany Francie a Anglie svých závazků vůči Polsku. Později během Norimberského procesu němečtí generálové vysvětlili svůj tak rychlý úspěch na východě, bývalý velitel štábu operativního vedení Nejvyššího hlavního velení Ozbrojených sil Německa, generál Alfred Jodl přiznal: „Pokud jsme ještě v roce 1939 neutrpěli žádnou porážku, tak jen proto, že asi 110 francouzských a anglických divizí stojících během naší války s Polskem na Západě proti 23 německým divizím zůstávalo zcela pasivní." Nechal jsem si z archivů vynést celek materiálů spojených s kontakty SSSR a Německa v dramatických srpnových a zářijových dnech roku 1939. Jak svědčí dokumenty, bod 2 Tajného protokolu k Dohodě o neútočení mezi Německem a SSSR z 23. října 1939 stanovoval, že v případě územní a politické přestavby oblastí, které spadají do složení polského státu, hranice sfér vlivu obou zemí musí „přibližně probíhat po linii řek Narew, Visla a San“. Jinými slovy do sovětské sféry vlivu spadaly nejen území, na kterých převážně žilo ukrajinské a běloruské obyvatelstvo, ale i historické polské země mezi řekami Bug a Visla. O tomto faktu neví zdaleka všichni. Stejně jako o tom, že hned po útoku na Polsko v prvních zářijových dnech roku 1939 Berlín vytrvale a opakovaně vyzýval Moskvu k připojení se do válečných akcí. Sovětské vedení však podobné výzvy ignorovalo a do posledních chvil se nechtělo nechat zatáhnout do dramaticky se vyvíjející situace. Až když bylo zcela jasné, že Velká Británie a Francie svému spojenci nepomůžou a Wehrmacht dokáže rychle okupovat celé Polsko a fakticky se dostat na přístupové cesty k Minsku, bylo rozhodnuto, že ráno 17. září byly jednotky Rudé armády vyslány na takzvané Kresy – dnes jsou to části území Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Je zřejmé, že jiné varianty nezbývaly. V opačném případě by se rizika pro Sovětský svaz mnohonásobné zvýšila, protože, opakuji, stará sovětsko‑polská hranice probíhala několik desítek kilometrů od Minsku a nevyhnutelná válka s nacisty by pro zemi začala ve velmi nevýhodných strategických pozicích. A miliony lidí různých národností, včetně Židů, žijících u Brestu a Grodna, Přemyšle, Lvovu a Vilniusu by byly ponechány napospas nacistům a jejich místním přisluhovačům – antisemitům a radikálním‑ nacionalistům. Právě tento fakt, že Sovětský svaz se do poslední možné chvíle snažil vyhnout účasti v začínajícím konfliktu a nechtěl hrát na straně Německa, vedl k tomu, že k reálnému setkání sovětských a německých vojsk došlo mnohem východněji, než byly hranice domluveny v tajném protokolu. Ne po Visle, ale po takzvané Curzonově linii, která již v roce 1919 byla Trojdohodou navržena jako východní hranice Polska. Sovětský svaz se nenechal přemluvit Německem ke společným akcím Jak je známo, podmiňovací způsob se jen těžko používá k již uplynulým událostem. Řeknu jen, že v září 1939 sovětské vedení mělo možnost posunout západní hranice SSSR ještě dále na západ až k Varšavě, ale rozhodlo se to neudělat. Němci navrhli zafixovat nový status quo. 28. září 1939 v Moskvě Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov podepsali Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie a také tajný protokol o změně státní hranice, za kterou byla považována demarkační linie, kde de facto stály dvě armády. Na podzim 1939, když řešil své vojenské a strategické obranné úkoly, Sovětský svaz zahájil proces inkorporace Lotyšska, Litvy a Estonska. Jejich vstup do SSSR byl realizován na dohodě při souhlasu zvolených vlád. To odpovídalo normám mezinárodního a státního práva té doby. Navíc Litvě byly v říjnu 1939 vráceny Vilnius a okolní oblasti, které dříve patřily Polsku. Pobaltské státy si ve složení SSSR zachovaly své orgány, jazyk, měly zástupce v sovětských nejvyšších strukturách. Všechny tyto měsíce pokračoval pro cizí oči neviditelný diplomatický a vojensko‑politický boj, práce rozvědky. V Moskvě chápali, že před ní stojí nesmiřitelný a krutý nepřítel a že skrytá válka s nacismem už probíhá. A neexistují žádné základy k tomu, aby oficiální prohlášení a formální nóty těch let sloužily jako důkazy „přátelství" mezi SSSR a Německem. Aktivní obchodní a technické kontakty SSSR neměl pouze s Německem, ale i s jinými státy. Přitom se Hitler několikrát snažil zatáhnout SSSR do souboje proti Velké Británii, ale sovětské vedení tomuto přemlouvání nepodlehlo. Poslední pokus přesvědčit Sovětský svaz ke společným akcím Hitler přijal během návštěvy Molotova do Berlína v listopadu 1940. Ale Molotov přesně vyplnil příkazy Stalina a omezil se pouze na rozhovory o myšlence Němců ohledně připojení SSSR k Paktu tří – unie Německa, Itálie a Japonska, který byl podepsán v září 1940 a byl zaměřen proti Velké Británii a USA. Ne náhodou již 17. listopadu Molotov instruoval sovětského zplnomocněného představitele v Londýně Ivana Majského: „K vaší orientaci... Žádná smlouva v Berlíně podepsána nebyla a ani se to nepředpokládalo. V Berlíně se všechno omezilo... výměnou názorů... Němci a Japonci by nás zřejmě chtěli postrčit k Perskému zálivu a Indii. Upustili jsme od projednávání této otázky, protože takové rady ze strany Německa považujeme za nemístné.“ A 25. listopadu sovětské vedení tady zcela postavilo tečku. Oficiálně Berlínu navrhlo pro nacisty nepřijatelné podmínky, včetně vyvedení německých vojsk z Finska, smlouvu o vzájemné pomoci mezi SSSR a Bulharskem a řadu jiných, tím zároveň vědomě vyloučilo jakékoliv možnosti připojení k Paktu tří. Tato pozice definitivně upevnila führera v jeho záměru rozpoutat válku proti SSSR. A už v prosinci Hitler zavrhl všechna varování svých stratégů o katastrofickém nebezpečí války na dvou frontách a schválil plán operace Barbarossa. Udělal to, když chápal, že právě Sovětský svaz je hlavní silou, která mu stojí na cestě v Evropě, a nadcházející střet na východě rozhodne o výsledku světové války. A nepochyboval o tom, že pochod na Moskvu bude rychlý a úspěšný. Chtěl bych speciálně poznamenat, že západní státy tehdy fakticky souhlasily se sovětskými akcemi, přiznaly snahu Sovětského svazu o zajištění své bezpečnosti. Ještě 1. října 1939 tehdejší bývalý velitel britské admirality Winston Churchill ve vystoupení v rádiu řekl: „Rusko provádí studenou politiku vlastních zájmů... Pro ochranu Ruska před nacistický nebezpečím bylo nutné, aby ruské armády stály na této linii (nové západní hranici).“ 4. října 1939 ve Sněmovně lordů britský ministr zahraničí Edward Wood, 1. hrabě z Halifaxu, oznámil: „...Musíme připomenout, že akce sovětské vlády spočívaly v přesunu hranice do té linie, která byla doporučena během Versailleské konference lordem Georgem Curzonem... Pouze přivádím historická fakta a předpokládám, že jsou nepopiratelná.“ Známý britský a politický státní činovník David Lloyd George zdůrazňoval: „Ruské armády obsadily území, která nejsou polská a která byla silou obsazena Polskem po 1. světové válce... Bylo by zločinným šílenstvím postavit ruský posun na jednu desku s posunem Němců.“ A v neformálních rozhovorech se sovětským zplnomocněncem Ivanem Majským angličtí vysoce postavení politici a diplomaté mluvili otevřeněji. Náměstek ministra zahraničí Velké Británie Rab Butler 17. října 1939 uvedl: „...V anglických vládních kruzích si myslí, že se nedá mluvit o návratu západní Ukrajiny a Běloruska Polsku. Pokud by se podařilo vytvořit etnografické Polsko skromných rozměrů se zárukou nejen SSSR a Německa, ale také Anglie a Francie, tak by to britská vláda považovala za zcela uspokojivé.“ 27. října 1939 hlavní poradce Nevilla Chamberlaina Harold Wilson řekl: „Polsko musí... být obnoveno jako samostatný stát na své etnografické základně, ale bez západní Ukrajiny a Běloruska.“ Stojí za zmínku, že během těchto rozhovorů byla sondována půda ke zlepšení sovětsko-britských vztahů. Tyto kontakty v mnohém položily základ budoucího spojenectví a protihitlerovské koalice. Mezi národními prozíravými politiky vyčníval Winston Churchill, který nehledě na známou antipatii k SSSR i dříve vystupoval za spolupráci s ním. Ještě v květnu 1939 v Dolní sněmovně Spojeného království oznámil: „Ocitneme se ve smrtelném nebezpečí, pokud nedokážeme vytvořit velký svaz proti agresi. Bylo by největší hloupostí, pokud bychom zamítli přirozenou spolupráci se sovětským Ruskem.“ A již po začátku bojových akcí v Evropě – na schůzce s Ivanem Majským 6. října 1939 – důvěrně řekl: „...Mezi Velkou Británií a SSSR nejsou žádné velké rozpory, čímž nejsou důvody k napjatým a nevyhovujícím vztahům. Britská vláda... by chtěla rozvíjet... obchodní vztahy. Byla by připravená také projednat všelijaká další opatření, která mohou napomoci zlepšení vzájemných vztahů.“ Posmívání se a výsměch paměti je podlost Druhá světová válka nezačala náhle, nezačala nečekaně. Ani agrese Německa proti Polsku nebyla náhlá. Byla výsledkem mnohých tendencí a faktorů v mírové politice té doby. Všechny předválečné události se spojily do jednoho nešťastného řetězu. Ale bezpochyby největší tragédii v historii lidstva podnítily státní egoismus, zbabělost, podpora sílícího agresora, nepřipravenost politických elit a hledání kompromisu. Proto není spravedlivé tvrdit, že dvoudenní návštěva Moskvy nacistického ministra zahraničí Ribbentropa je hlavním důvodem vypuknutí 2. světové války. Všechny přední státy v různých stupních nesou svůj podíl viny za její začátek. Každá páchala nenapravitelné chyby, sebevědomě předpokládala, že je možné obelstít ostatní, zajistit si jednostranné výhody nebo zůstat stranou od blížící se světové bídy. A za takovou krátkozrakost, za odmítnutí vytvoření systému kolektivní bezpečnosti musely platit miliony životů, kolosálními ztrátami. Píšu o tom bez nejmenší snahy převzít roli soudce, někoho obvinit nebo zprostit viny, nebo vyvolat nový kolotoč mezinárodního informačního boje na historickém bojišti, který proti sobě může postavit státy a národy. Myslím si, že hledáním promyšlených hodnocení minulých událostí by se měla zabývat akademická věda v širokém zastoupení uznávaných vědců z různých zemí. Všichni potřebujeme pravdu a objektivitu. Ze své strany jsem vždy vyzýval a vyzývám kolegy ke klidnému, otevřenému a důvěrnému dialogu, k sebekritickému a nezaujatému pohledu na společnou minulost. Takový přístup umožní nezopakování tehdy spáchaných chyb a zajistí mírový a úspěšný rozvoj na dlouhé roky dopředu. Ale mnozí naši partneři zatím nejsou připraveni na společnou práci. Naopak sledují své cíle, zvyšují proti naší zemi počet a měřítka informačních útoků, chtějí nás donutit k omluvám a pocitu viny, přijímají zcela pokrytecké politizované deklarace. Například 19. září 2019 Evropským parlamentem schválená rezoluce O důležitosti evropské paměti pro budoucnost Evropy přímo obvinila SSSR společně s nacistickým Německem z rozpoutání 2. světové války. Samozřejmě žádné zmínky o Mnichovu neobsahuje. Myslím si, že podobné „papíry", nemohu tuto rezoluci nazvat dokumentem, při jasné kalkulaci skandálu nesou nebezpečné a reálné hrozby. Vždyť rezoluci přijal zcela vážený orgán. A co ukázal? Ačkoliv je to smutné, záměrnou politiku na zničení poválečného světa, jehož vytvoření bylo dílem cti a odpovědnosti zemí, jejichž řada představitelů dnes hlasovalo pro tuto lživou deklaraci. A tímto způsobem sáhli na závěry Norimberského procesu, na úsilí světového společenství, které po vítězném roce 1945 vytvořilo univerzální mezinárodní instituty. V této souvislosti připomínám samotný proces evropské integrace, během které byly vytvořeny odpovídající struktury, včetně Evropského parlamentu. Tento proces byl možný jen díky lekcím z minulosti a jejich jasného právního a politického vyhodnocení. A ti, kteří ohrožují a zpochybňují tuto schodu, ničí základy celé poválečné Evropy. Kromě hrozby pro fundamentální principy světového pořádku je tady i morální a mravní strana. Posmívání se a výsměch paměti je podlost. Podlost bývá úmyslnou, pokryteckou, zcela vědomou, když v prohlášeních ohledně 75. výročí konce 2. světové války jsou vyjmenovávány všichni účastníci protihitlerovské koalice kromě SSSR. Podlost bývá zbabělou, když ničí památníky postavené na počest bojovníků proti nacismu a ostudné akce odůvodňují lživými slogany boje s nepohodlnou ideologií a jakoby okupací. Podlost bývá krutou, když ty, kteří vystupují proti neonacistům a následníkům banderovců, zabíjejí a pálí. Opakuji, podlost se projevuje různě, ale tím nepřestává být odpornou. Zapomínání na poučení z historie se nevyhnutelně promění v těžkou odplatu. Budeme tvrdě bránit pravdu založenou na dokumenty potvrzenými historickými fakty, budeme nadále čestně a nezaujatě mluvit o událostech 2. světové války. Na toto je také zaměřen náš rozsáhlý projekt na vytvoření v Rusku největší kolekce archivních dokumentů, filmových a fotografických historických materiálů z 2. světové války a předválečné doby. Taková práce již probíhá. Mnohé nové, nedávno nalezené, odtajněné materiály jsem použil i při přípravě tohoto článku. A v této souvislosti mohu odpovědně oznámit, že neexistují archivní dokumenty, které by potvrzovaly verzi o snaze SSSR zahájit preventivní válku proti Německu. Ano, sovětské vojenské vedení se drželo doktríny, že v případě agrese bude Rudá armáda rychle klást odpor nepříteli a přejde do protiútoku a povede válku na území protivníka. Ale takové strategické plány vůbec neznamenaly snahy, že by SSSR jako první zaútočil na Německo. Samozřejmě dnes historici mají k dispozici dokumenty válečného plánování, direktivy sovětských a německých štábů. Nakonec víme, jak se vyvíjely události ve skutečnosti. Z výšky těchto vědomostí mnozí diskutují o akcích, chybách, omylech vojensko-politického vedení země. V této souvislosti vám řeknu jedno: společně s obrovským potokem různých dezinformací sovětští lídři dostávali i reálné informace o připravované agresi nacistů. A v předválečných měsících přijali kroky namířené na zvýšení bojové připravenosti země, včetně skryté mobilizace, přemístění jednotek a rezerv z vnitřních okruhů k západním hranicím. Gigantická síla sovětského národa Vojna nebyla nečekaná, čekali ji, připravovali se na ní. Ale útok nacistů byl skutečně nevídaný v historii ničivé síly. 22. června 1941 Sovětský svaz narazil na nejsilnější, mobilizovanou a vycvičenou armádu světa, na kterou pracoval průmyslový, ekonomický a vojenský potenciál prakticky celé Evropy. Tohoto smrtonosného vpádu se neúčastnil pouze wehrmacht, ale také satelity Německa, vojenské kontingenty mnohých států evropského kontinentu. Nejtěžší vojenská porážka roku 1941 postavila zemi na hranici katastrofy. Bojová schopnost a řízení muselo být obnovováno mimořádnými metodami celkové mobilizace, zapojením všech sil státu a národu. Již v létě 1941 pod palbou nepřítele začala evakuace z východu země milionů obyvatel, stovek závodů a výrob. Za krátkou dobu byla v týlu zahájena výroba zbraní a munice, které se na frontu dostávaly již v první válečné zimě, k roku 1943 byly převýšeny výsledky vojenské výroby Německa a jeho spojenců. Za rok a půl sovětský lid dokázal to, co se zdálo nemožné, jak na frontě, tak v týlu. A dodnes je těžké si uvědomit, pochopit a představit, kolik neuvěřitelného úsilí, hrdinství, sebeobětavosti potřebovaly tyto obrovské úspěchy. Proti silné, po zuby ozbrojené, chladnokrevné a dobyvačné mašinérii nacistů se pozvedla gigantická síla sovětského národa, který se spojil ve snaze ochránit rodnou zemi, pomstít se nepříteli, který zničil mírový život, plány a naděje. Samozřejmě v době této strašné a krvavé války některé lidi přepadl strach, beznaděj a zoufalství. Nechyběly zrada a dezerce. Dávaly o sobě dávat znát kruté zlomy z revolucí a občanské války, nihilismus, posměšný vztah k národní historii, tradicím, víře, někteří se snažili lákat bolševiky, především v prvních letech po příchodu k moci. Ale celková nálada sovětských občanů a našich krajanů, kteří se ocitli v zahraničí, byla jiná – ochránit a zachránit vlast. To byl skutečný nezadržitelný závan. Lidé hledali oporu v pravých patriotických hodnotách. Nacističtí „stratégové“ byli přesvědčení, že obrovský mnohonárodnostní stát dokážou lehce dostat pod kontrolu. Počítali s tím, že nečekaná válka, její nemilosrdnost a nesnesitelnost, vyostří vztahy mezi národnostmi a země se rozdělí na části. Hitler přímo prohlašoval: „Naše politika vůči národům, které osídlily široké prostory Ruska, musí spočívat v tom, abychom podněcovali jakoukoliv formu sporů a rozkolu.“ Ale od prvních dnů bylo jasné, že tento plán nacistům nevyšel. Brestskou pevnost do poslední kapky krve bránili vojáci více než 30 národností. V průběhu celé války i ve velkých rozhodujících bitvách, i v obraně každého bojového pole, každého metru rodné země, vidíme příklady takové jednoty. Pro miliony evakuovaných se rodným domovem stalo Povolží a Ural, Sibiř, Dálný východ, republiky Střední Asie a Zakavkazska. Jejich obyvatelé se dělili i tím posledním, podporovali je vším, čím mohli. Družba národů, jejich vzájemná pomoc se pro nepřítele stala opravdovou neporazitelnou pevností. Do rozdrcení nacismu, ať se nyní snaží dokázat cokoliv, hlavní a rozhodující vklad vnesl Sovětský svaz, Rudá armáda. Hrdinové, kteří dokonce bojovali v obklíčení u Bělostoku, Mogilevu, Umaňu a Kyjevu, Vjazmy a Charkovu. Šli do útoku pod Moskvou a u Stalingradu, Sevastopolu a Oděsy, Kurskem a Smolenskem. Osvobozovali Varšavu, Bělehrad, Vídeň a Prahu. Zaútočili na Kaliningrad a Berlín. Hájíme skutečnou, ne uhlazenou nebo „lakovanou“, pravdu o vojně. Tuto národní, lidskou pravdu – surovou, hořkou a nelítostnou – v mnohém nám předali spisovatelé a básníci, kteří si prošli ohněm a peklem fronty. Pro moji, stejně jako pro jiné generace, jejich čestné, hluboké povídky, romány, pronikavá „důstojnická próza“ a básně navždy zanechaly stopu v duši, staly se důvodem úcty k veteránům, kteří pro vítězství udělali všechno, co mohli, vzpomínat na ty, kdo zůstal na bojových polí. Rudá armáda zničila 626 divizí zemí Osy I dnes mnou cloumají jednoduché a velké řádky básně Alexandra Tvardovského Padl jsem u Rže, která je věnována účastníkům krvavé a kruté bitvy Velké vlastenecké války na centrální části sovětsko‑německé fronty. Jen během bitvy o Ržev od října 1941 do března 1943 Rudá armáda ztratila, včetně raněných a zmizelých, 1 342 888 lidí. Nazývám tato shromážděná z archivních zdrojů, strašná, tragická a zdaleka neúplná čísla poprvé, čím vzdává hold paměti hrdinského činu známých i bezejmenných hrdinů, o kterých v poválečných letech z různých důvodů mluvilo nezaslouženě nespravedlivě, nebo se mlčelo úplně. Uvedu ještě jeden dokument. Je jím zpráva Mezinárodní komise pro reparace s Německem v čele s Ivanem Majským, který byl připraven v únoru roku 1945. Mezi úkoly komise patřilo vytvoření formule, podle které poražené Německo mělo nahradit škody vítězným státům. Komise došla k následujícímu závěru: „Množství Německem vložených vojákodnů na sovětské frontě překonává to samé množství na všech ostatních spojeneckých frontách, a to minimálně 10násobně. Sovětská fronta také odebírala čtyři pětiny německých tanků a okolo dvou třetin německých letounů.“ Celkově SSSR vynaložil okolo 75 procent všech vojenských úsilí protihitlerovské koalice. Rudá armáda za roky války zničila 626 divizí zemí Osy, 508 z nich byly německé. Americký prezident Roosevelt ve svém projevu z 28. dubna roku 1942 k americkému národu prohlásil: „Ruská vojska zničila a nadále ničí více živé síly, letounů, tanků a děl našeho společného nepřítele než všechny ostatní národy dohromady.“ Churchill v dopise Stalinovi z 27. září 1944 psal, že „právě ruská armáda vypustila střeva z německé vojenské mašinérie…“ Takové hodnocení rezonovalo po celém světě. Protože v těchto slovech je ta veliká pravda, o které tehdy nikdo nepochyboval. Téměř 27 milionů sovětských občanů zemřelo na frontách, v německém zajetí, zemřely hlady a bombardováním, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. SSSR ztratil každého sedmého ze svých občanů, Velká Británie jednoho ze 127, USA jednoho z 320 lidí. Bohužel tento počet těžkých a nenahraditelných ztrát Sovětského svazu není konečný. Je před námi mravenčí práce na zjištění jmen a osudů všech zemřelých: vojáků Rudé armády, partyzánů, sabotérů, vojenských zajatců a obětí koncentračních táborů, civilních obyvatel, kteří byli zavražděni agresory. Takový je náš dluh. A zde má zvláštní roli hnutí lidí hledajících padlé, vojenští patrioti a dobrovolníci, projekty jako elektronický seznam informací Paměť národa, který je založen na archivních dokumentech. A, samozřejmě, pro řešení takového velkého humanitárního úkolu je nezbytná mezinárodní spolupráce. K vítězství vedlo úsilí všech občanů a národů, které bojovali se společným nepřítelem. Britská armáda ochránila svoji vlast před útokem, bojovala s nacisty a jejich satelity ve Středozemním moři, v severní Africe. Americká a britská vojska osvobozovala Itálii, otevřela druhou frontu. USA nanesly likvidační údery agresorovi v Tichém oceánu. Pamatujeme si kolosální oběti čínského národa a jeho obrovskou roli v likvidaci japonských militaristů. Nezapomeneme na vojáky „bojující Francie“, kteří nepřiznali hanebnou kapitulaci a pokračovali v boji s nacisty. My budeme vždy vděční za pomoc, kterou poskytovali spojenci, když Rudé armádě poskytovali munici, pohonné hmoty, potraviny a techniku. I ona byla podstatná – okolo sedmi procent z celkových objemů vojenské výroby Sovětského svazu. Heroizace nacistických spolupachatelů je zradou paměti našich otců a dědů Jádro antihitlerovské koalice se začalo vytvářet hned po útoku na Sovětský svaz, kdy ho USA a Velká Británie okamžitě podpořily v boji s hitlerovským Německem. Během Teheránské konference roku 1943 Stalin, Roosevelt a Churchill vytvořili alianci velkých mocností, dohodli se na vypracování koaliční diplomacie, společné strategie v boji proti společné smrtelné hrozbě. Lídrům Velké trojky bylo jasné, že spojení průmyslových zdrojů a vojenských potenciálů SSSR, USA a Velké Británie vytvoří jasnou převahu nad protivníkem. Sovětský svaz v plném rozsahu plnil své povinnosti plynoucí ze spojenectví, vždy podával pomocnou ruku. Velkou operací Bagration v Bělorusku Rudá armáda podpořila výsadek anglo-amerických výsadkářů v Normandii. V lednu roku 1945, poté, co se naši probojovali k řece Odra, Rudá armáda zneškodnila poslední velký útok wehrmachtu na západní frontě, v Ardenách. A tři měsíce po vítězství nad Německem SSSR zcela podle Jaltských dohod vyhlásil válku Japonsku a uštědřil porážku milionové Kuantungské armádě. Ještě v červenci roku 1941 sovětské vedení prohlásilo, že „cílem války proti fašistickým tyranům je nejen likvidace hrozby, která visí nad státem, ale i pomoc všem národům Evropy, které trpěly pod nadvládou německého fašismu“. Uprostřed roku 1944 byl nepřítel vyhnán prakticky z celého území Sovětského svazu. Bylo ovšem nutné ho dorazit v jeho hnízdě. A Rudá armáda začala svoji osvobozující misi v Evropě, zachránila před zničením a zotročením, před hrůzami holokaustu celé národy. Zachránila je za cenu stovek tisíc životů sovětských vojáků. Je také důležité nezapomínat na tu obrovskou materiální pomoc, kterou SSSR poskytoval osvobozeným zemím při odstraňování hrozby hladu, při obnově ekonomiky a infrastruktury. Dělal to tehdy, kdy se na tisících verstách (stará ruská délková míra – pozn. red.) od Brestu do Moskvy a Volhy prostírala pouze spálená země. Například v květnu 1945 rakouská vláda požádala SSSR o pomoc s potravinami, protože „nevěděla, jak nakrmit své obyvatelstvo v následujících sedmi týdnech až do nové sklizně“. Souhlas sovětského vedení poslat jídlo popsal státní kancléř prozatímní vlády Rakouské republiky K. Renner jako „záchranný akt...“, na který „Rakušané nikdy nezapomenou“.  Spojenci společně vytvořili Mezinárodní vojenský tribunál určený k potrestání nacistických politických a válečných zločinců. Jeho rozhodnutí poskytují jasnou právní kvalifikaci takovým zločinům proti lidskosti, jako jsou genocida, etnické a náboženské čistky, antisemitismus a xenofobie. Norimberský tribunál přímo a jednoznačně odsoudil nacistické spolupachatele, různorodé kolaboranty.   Tento hanebný jev měl místo ve všech evropských zemích. Takoví „činitelé“ jako Pétain, Quisling, Vlasov, Bandera, jejich přisluhovači a následovníci, přestože se oblékali do šatů bojovníků za národní nezávislost nebo svobodu od komunismu, jsou zrádci a kati. V nelidskosti často vynikali nad svými pány. Ve snaze se vyšplhat výše ochotně plnili nejhorší úkoly v sestavě zvláštních kárných skupin. Popravy zastřelením v Babím Jaru, Volyňský masakr, spálená Chatyň a akce vyhlazování Židů v Litvě a Lotyšsku jsou dílem jejich krvavých rukou. A dnes zůstává naše pozice nezměněna: trestné činy nacistických spolupachatelů nelze ospravedlnit, nemají promlčecí lhůtu. Proto vyvolává rozpaky to, kdy se v řadě zemí ti, kteří se pošpinili spoluprací s nacisty, najednou přirovnávají k veteránům 2. světové války. Považuji za nepřípustné přirovnávat osvoboditele a okupanty. A heroizaci nacistických spolupachatelů můžu pokládat pouze za zradu paměti našich otců a dědů. Zradu těch ideálů, které spojily národy v boji proti nacismu.   Vůdci SSSR, USA a Velké Británii tehdy bez přehánění čelili historickému úkolu. Stalin, Roosevelt, Churchill zastupovali země s různými ideologiemi, státními ambicemi, zájmy, kulturami, ale prokázali velkou politickou vůli, povznesli se nad rozpory a vášně a upřednostnili skutečné zájmy světa. Výsledkem bylo, že se dokázali dohodnout a dosáhnout řešení, díky čemu zvítězilo celé lidstvo.   Vítězné mocnosti nám zanechaly systém, který se stal kvintesencí intelektuálních a politických hledání několika staletí. Řada konferencí – v Teheránu, Jaltě, San Franciscu, Postupimi – položila základy toho, že svět již 75 let, a to bez ohledu na nejostřejší rozpory, žije bez globální války.  Historický revizionismus, jehož projevy pozorujeme nyní na Západě, a to zejména vůči 2. světové válce a jejím výsledkům, je nebezpečný tím, že hrubě a cynicky zkresluje chápání zásad mírového rozvoje stanovených v roce 1945 na konferencích v Jaltě a San Franciscu. Hlavním historickým úspěchem Jalty a dalších rozhodnutí té doby byla shoda na vytvoření mechanismu, který by vedoucím mocnostem umožnil zůstat v rámci diplomacie při řešení vznikajících se mezi nimi sporů.  Summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli Dvacáté století přineslo totální a všestranné světové konflikty, a v roce 1945 do arény vstoupily také jaderné zbraně schopné fyzicky zničit zemi. Jinými slovy se urovnávání sporů silou stalo extrémně nebezpečným. A vítězové 2. světové války tomu rozuměli. Chápali a uvědomovali si svou vlastní odpovědnost vůči lidstvu.  Smutná zkušenost Společnosti národů byla vzata v úvahu v roce 1945. Struktura Rady bezpečnosti OSN byla vypracována tak, aby mírové záruky byly co nejkonkrétnější a nejúčinnější. Tak vznikla instituce stálých členů Rady bezpečnosti a právo veta jako jejich privilegium a odpovědnost.   Co je právo veta v Radě bezpečnosti OSN? Upřímně řečeno, je to jediná rozumná alternativa přímému střetu největších zemí. Je to prohlášení jedné z pěti mocností, že to či ono řešení je pro ni nepřijatelné, je v rozporu s jejími zájmy a ponětími o správném přístupu. A jiné země, i když s tím nesouhlasí, akceptují takovou pozici, jaká je, a vzdávají se pokusů uskutečnit své jednostranné záměry. Tak či onak, ale je třeba hledat kompromisy.  Nové globální vzdorování začalo téměř okamžitě po skončení 2. světové války a občas bylo velmi krutým. Ta skutečnost, že studená válka nepřerostla do třetí světové, prokazatelně potvrdila účinnost dohod uzavřených Velkou trojkou. Pravidla chování sjednaná při zřízení OSN umožnila další minimalizaci rizik a udržení konfrontace pod kontrolou.   Samozřejmě vidíme, že momentálně systém OSN pracuje s napětím, ne tak efektivně, jak by mohl. Avšak svou hlavní funkci OSN nadále plní. Zásady činnosti Rady bezpečnosti OSN jsou jedinečným mechanismem předcházení velké válce nebo globálnímu konfliktu.   Výzvy, které jsou v posledních letech často slyšeny, zrušit právo veta a odmítnut zvláštní příležitosti stálých členů Rady bezpečnosti, jsou ve skutečnosti nezodpovědné. Vždyť, pokud k tomu dojde, Organizace spojených národů se v podstatě promění v tuto Společnost národů – ve shromáždění na prázdné řeči, zbavené pák vlivu na světové procesy; jak to skončilo, je dobře známo. Právě proto vítězné mocnosti přistoupily k vytvoření nového systému světového řádu s největší vážností, aby neopakovaly chyby předchůdců. Vytvoření moderního systému mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Ani ty nesmiřitelné rozpory – geopolitické, ideologické, ekonomické – nebrání hledání forem mírového soužití a součinnosti, pokud je k tomu touha a vůle. Dnešní svět neprochází nejklidnějšími časy. Všechno se mění: od globální rovnováhy moci a vlivu do sociálních, hospodářských a technologických základů života společností, států, celých kontinentů. V minulých dobách nebyly tyto změny téměř nikdy bez velkých vojenských konfliktů, bez silového boje za vybudování nové globální hierarchie. Díky moudrosti a prozíravosti politických vůdců spojeneckých mocností se podařilo vytvořit systém, který zabraňuje extrémním projevům takové objektivní a historicky neodmyslitelné pro světový rozvoj rivality.  Naší povinností – všech, kdo přebírají politickou odpovědnost, zejména zástupců vítězných mocností ve 2. světové válce – je zajistit, aby se tento systém zachoval a zdokonaloval se. Dnes, stejně jako v roce 1945, je důležité projevit politickou vůli a společně prodiskutovat budoucnost. Naši kolegové – pánové Si Ťin-pching, Macron, Trump, Johnson – podpořili ruskou iniciativu k uspořádání setkání vůdců pěti jaderných států – stálých členů Rady bezpečnosti. Děkujeme jim za to a očekáváme, že takové osobní setkání se může uskutečnit při nejbližší příležitosti.  Jakou se nám představuje agenda nadcházejícího summitu? Za prvé podle našeho názoru je účelné prodiskutovat kroky k rozvoji kolektivních postupů ve světových záležitostech, upřímně projednat otázky udržování míru, posílení globální a regionální bezpečnosti, kontroly strategických zbraní, společných úsilí v boji proti terorismu, extremismu a dalším aktuálním výzvám a hrozbám.   Samostatným tématem pořadu jednání je situace v globální ekonomice, především překonání hospodářské krize způsobené pandemií koronaviru. Naše země přijímají bezprecedentní opatření na ochranu zdraví a života lidí, na podporu občanů, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Jak však závažné dopady pandemie budou, jak rychle se globální ekonomika dostane z recese – závisí na naší schopnosti pracovat spolu a sladěně jako skuteční partneři. Navíc je nepřijatelné proměňovat ekonomiku v nástroj nátlaku a konfrontace. Mezi požadovaná témata patří ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu, jakož i zajištění bezpečnosti globálního informačního prostoru.  Navržená Ruskem agenda nadcházejícího summitu „pětky“ je nesmírně důležitá a naléhavá jak pro naše země, tak i pro celý svět. A ohledně všech bodu máme konkrétní nápady a iniciativy.  Nelze pochybovat o tom, že summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby a prokáže společnou oddanost duchu spojenectví, vysokým humanistickým ideálům a hodnotám, za které otcové a dědové bojovali bok po boku.   S oporou na společnou historickou paměť si můžeme a musíme důvěřovat. To poslouží pevným základem pro úspěšná jednání a společné kroky ve prospěch posílení stability a bezpečnosti na planetě, pro prosperitu a blahobyt všech států. Bez nadsázky je to naše společná povinnost a odpovědnost vůči celému světu, vůči současným i budoucím generacím.   Překlad pořídila redakce Sputniku. Mezititulky jsou dílem redakce Literárních novin. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2024-10-01 13:03:00

Program Digitální odysea pomáhá zdarma seniorům vyznat se v online světě. V Česku ho využilo už přes 50 tisíc lidí

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) - V úterý 1. října slavíme Mezinárodní den seniorů. Nadace Vodafone se dlouhodobě věnuje jejich vzdělávání v digitálním světě. Program Digitální odysea nabízí online i osobní kurzy napříč Českou republikou, nyní také v 50 knihovnách.Díky programu Digitální odysea se každoročně tisíce seniorů po celé České republice mohou zapojit do světa moderních technologií. Program nabízí osobní kurzy, nyní také v 50 knihovnách. Senioři se zde učí, jak pracovat s chytrým telefonem nebo tabletem a jak naplno využít možnosti dnešní doby a zůstat tak v kontaktu se svými blízkými i společností.„Skrze program Digitální odysea jsme už v Česku oslovili více než 50 000 seniorů, kteří se díky němu stali sebevědomějšími a nezávislejšími v digitálním světě. Při příležitosti Mezinárodního dne seniorů bychom chtěli poděkovat všem, kteří se podílejí na těchto iniciativách, a povzbudit seniory, aby využili nabízené příležitosti k objevování nových dovedností a možností, které digitální svět nabízí,“ říká Jan Fencl, programový manažer Nadace Vodafone.Kurz „Jak na chytrý telefon, tablet“ se tak například 4. října uskuteční v Klubu seniorů Jaroslavice v okrese Znojmo nebo 7. října v Klubu seniorů Malenovice v okrese Frýdek-Místek. Aktuální nabídku je možné sledovat na webu.Kurzy jsou i onlinePro ty, kteří preferují vzdělávání online nebo si chtějí po osobním kurzu ještě rozšířit své znalosti, je vytvořena platforma Digitální odysea, kde mohou senioři pokračovat ve svém vzdělávání z pohodlí domova.Platforma nabízí lekce z různých odvětví: od prvního používání chytrého telefonu a jeho nastavení přes bezpečnost na internetu až po hledání informací o koníčcích a zájmech nebo digitální komunikaci se státem. Online platformu může používat senior samouk, senior s digitálním asistentem anebo s kýmkoliv z široké veřejnosti, může tak jít třeba i o společný čas prarodičů s vnoučaty.Pomoc s mobilem, počítačem nebo třeba tiskárnouDigitální odysea spolupracuje s různými organizacemi specializujícími se na vzdělávání seniorů. Jednou z nich je Moudrá sovička, která nabízí osobní kurzy a skrze Moudrou síť dokáže individuálně pomoci seniorům v konkrétním problému. „Nevíte si rady s mobilem, počítačem, tiskárnou nebo jiným zařízením? Najdeme vám nejbližšího digitálního asistenta a zajistíme individuální pomoc,“ uvádí organizace ke svému programu Moudrá síť.Zájemci o osobní školení v programu Digitální odysea, které je zdarma pro lidi ve věku 65+, se mohou přihlásit na bezplatné telefonní lince 800 220 044 nebo přes e-mailovou adresu odysea@moudrasovicka.cz.Digitální odysea je součástí mezinárodního projektu Hi Digital, který působí v šesti zemích Evropy: Irsku, České republice, Anglii, Lucembursku, Rumunsku a Holandsku.vodafone.cz Zdroj: Vodafone CRČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

\n

Čas načtení: 2019-12-02 12:18:43

Literární vyhlídky (2. až 8. prosince)

První prosincový týden nabídne kromě řady autorských čtení a knižních křtů též několik diskuzí s literární tematikou a mnohdy i mezinárodní účastí. Do Prahy také zavítá francouzsky píšící spisovatel českého původu Pavel Hak, s nímž přinášíme rozhovor v prosincových Literárních novinách. A s hledem na blížící se Vánoce nešetříme ani tipy na zajímavé knižní a audioknižní novinky.   POZVÁNKY 2. 12. Praha / Od 19.30 se v kavárně Divadla Na Prádle uskuteční večer spisovatelky Daniely Fischerové, nazvaný Matky, macechy a podivné rodinné vztahy v životě i v literatuře. Na klavír hraje a zpívá Přemysl Rut, čtou a besedují Hana Kofránková, Markéta Potužáková, Vratislav Jiljí Slezák, Václav Jamek, Michal Zahálka, Libor Vacek a René Nekuda. Praha / V 19.30 proběhne v kavárně Fra Malá česko-německá literární konfrontace, která představí tvorbu Heinze Helleho, Dagmary Kraus, Veroniky Bendové a Luboše Svobody. Moderují Jitka Nešporová a Petr Borkovec, překlad textů Kateřina Klabanová a Viktorie Hanišová. Praha / Od 20 hodin bude v Knihovně Václava Havla uvedena kniha Rozhovory přes rozbouřené doby (Prostor 2019), přinášející dvanáct rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Pozvání na křest knihy a diskusi přijali disident a politik Luboš Dobrovský, bývalý studentský aktivista a spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, ústavní právník Jan Kysela, novinář a spisovatel Aleš Palán, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, dokumentaristka Olga Sommerová, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a autoři rozhovorů Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Uvádí editorka knihy Denisa Novotná.   3. 12. Brno / V 17.30 zavítá do Knihovny Jiřího Mahena v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník Jan Škrob. Na svém kontě má dvě sbírky, Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). V roce 2015 byl zařazen do sborníku Nejlepší české básně 2015 a o dva roky později byl nominován na Literu pro objev roku. V roce 2018 získal třetí místo v soutěži Básne SK/CZ a zvítězil v Drážďanské ceně lyriky. Na Radiu Wave moderuje pořad Hergot! a komentuje v rubrice Prolomit vlny. Klatovy / Od 18 hodin přivítá Městská knihovna Klatovy v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básníka, prozaika a překladatele Pavla Kolmačku. Svým civilně spirituálním básnickým dílem bývá řazen mezi pokračovatele reynkovského proudu české poezie. Vystudoval elektrotechniku na ČVUT a religionistiku na Filozofické fakultě MU Brno. Pracoval v ústavu sociální péče, v domově důchodců, jako redaktor, překladatel, učitel a korektor. Vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (1994), Viděl jsi, že jsi (1998), Moře (2010), Wittgenstein bije žáka (2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (2018) a román Stopy za obzor (2006). Praha / V 17 hodin představí ve Ville Pellé svou novou knihu Historie Čechů v USA (Práh 2019) spisovatelka a ilustrátorka Renáta Fučíková. Patrony knihy budou starosta Městské části Praha 6, Ondřej Kolář, diplomat a hebraista, bývalý kulturní atašé v USA, Robert Řehák, a vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství České televize a bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu, Michal Kubal. Praha / Od 18 hodin proběhne ve Francouzském institutu v Praze setkání se spisovatelem Pavlem Hakem a čtení z autorova románu Warax u příležitosti vydání jeho českého překladu (v překladu Zdeňka Humla vydal Milan Hodek v nakladatelství Paper Jam). Strhující příběh o válce, moci, bohatství a chudobě vyšel poprvé v roce 2009 ve Francii. Rozhovor s autorem přináší aktuální prosincové číslo Literárních novin! Praha / V 18 hodin se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskuteční První bilance 2019 – diskuzní setkání nad českou poezií a prózou uplynulých dvanácti měsíců. Debaty se zúčastní Markéta Kittlová, Jan M. Heller, Ondřej Horák a Jakub Chrobák. Moderuje Martin Lukáš. Praha / Od 18 hodin se v oddělení naučné literatury Městské knihovny v Praze uskuteční další z cyklu přednášek Světová poezie, pořádaného pod patronací Básnířky města Prahy Sylvy Fischerové a věnovaného zejména epické poezii v různých dobách a kulturách: od indické Mahábháraty přes Homéra a Vergiliovu Aeneidu až po Apollinairovo Pásmo. Tentokrát vystoupí Záviš Šuman s přednáškou na téma Apollinaire a jeho Pásmo. Bílovec / V 18 hodin zavítá do Městské knihovny Bílovec v rámci projektu Spisovatelé do knihoven vydavatelka, překladatelka a spisovatelka Markéta Hejkalová. Těšit se můžete na perličky z překládání finské literatury, jaké to je organizovat knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, vydávat knihy a samozřejmě i psát. V druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Od roku 2006 je místopředsedkyní Českého centra PEN klubu a čtyři roky byla členkou mezinárodního výboru světového PEN klubu. Kromě románů píše také povídky, knihy faktu. Praha / Od 19 hodin proběhne na palubě (A)VOID Floating Gallery pražské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Vedle autora knihy vystoupí Mikoláš Chadima a MCH3 s řadou písní na Wernischovy texty, bohemistka Barbora Čiháková a kmotrové knihy – bývalý šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík a antikvář a literát Jan Placák. Praha / V 19.30 nabídne Božská Lahvice autorské čtení a besedu s bosenským básníkem a prozaikem Adinem Ljucou při příležitosti uvedení jeho knihy Stalaktit (Protimluv 2019). Besedovat s ním bude překladatel František Šístek, úvodem promluví nakladatel Jiří Macháček. Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor. Jako kdybychom při čtení básní sestoupili s autorem do hlubin tmy, kde pomalu odkapává voda z krápníků, jejíž rytmus sám řetězí slova, tempo a způsob výstavby věty. Praha / Od 19.30 se v kavárně Fra uskuteční sedmé pokračování celovečerních rozhovorů o práci básníka. Tentokrát se Daniela Vodáčková bude ptát básníka a překladatele Jana Škroba, autora sbírek Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). Jejich rozhovor se bude dotýkat tematických okruhů, jako jsou jazyk, dikce, (ne)interpunkce; krajina, město, dystopie, tělo; přírodní lyrika vs. klimatická poezie; spoluvina a sociální soucit.   4, 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Café Kampus křest knihy básníka a výtvarníka Michala Matzenauera s názvem Haeffnerova lidová tvořivost opuštěná na počátku 19. století pro národní nespolehlivost (Paper Jam 2019). Sbírka přináší veselé a absurdní básně nejen o smutných věcech. Praha / Od 17.30 se v Kavárně Potrvá uskuteční křest nové knihy Felixe Boreckého Makabrózní povídky (Paper Jam 2019). Autor vychází z přirozené zvědavosti zabývat se smrtí a vkládá ji do kulis současné doby. Smrt je zde tematizovaná nikoliv jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje se rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti silnější než kdy dřív. Úvodní slovo pronese redaktor a editor Jan Šulc. Ukázku z knihy přečte herec Jiří Lábus. Večer hudebně doprovodí Camões House Band. Praha / V 18 hodin proběhne v Nakladatelství Meander křest nové knihy spisovatele Petra Stančíka a ilustrátorky Lucie Dvořákové s názvem Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů (Meander 2019). Jedná se o další díl ze série knih o jezevci Chrujdovi, pojednávající tentokrát o tom, jak – chvíle napětí – jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů. Praha / Od 19 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční křest knihy Krvavý cukr (přeložila Petra Johana Poncarová, Host 2019) a s ním spojená debata o problematice otroctví v britské literatuře, kultuře a dějinách. České vydání románu britské autorky Laury Shepherd-Robinsonové uvedou historička, etnoložka a přední česká odbornice na téma otroctví Markéta Křížová (SIAS), překladatelka a anglistka Petra Johana Poncarová (ÚALK) a Jana Glózová (nakladatelství Host). Praha / Ve 20 hodin bude v Kavárně Liberál uvedena kniha Bohorovné horory (Krásné nakladatelství 2019), která je uměleckým setkáním básníka Roberta Jandy, výtvarníka Martina Mulače a designéra knihy Bohuslava Vaňka-Úvalského. Jsou setkáním nutným, nekompromisním, setkáním vedeným z rozličných pozic týmž směrem. Jsou návratem ke kořenům obrazu, slova a zvuku v prvotních podobách magických formulací, balad a obrazných zjevení.   5. 12. Chomutov / Ve 14 hodin zavítá do Chomutovské knihovny v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, rozhlasový redaktor a hudebník Jonáš Zbořil. Vystudoval češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Za básnický debut Podolí (2013) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena a Literu pro objev roku v rámci cen Magnesia Litera 2014. Působí na Rádiu Wave, kde moderuje pořady On Air, Startér a literární pořad Liberatura (s Karolínou Demelovou). Kromě psaní se věnuje hudbě, hraje s kapelami Sundays on Clarendon Road a Steakhouse Orchestra. Praha / Od 18 hodin přivítá Dům čtení (pobočka MKP) spisovatelku a překladatelku Pavlu Horákovou, držitelku ocenění Magnesia Litera 2019 za román Teorie podivnosti. Je autorkou dalších knih, například trilogie knih pro děti o Hrobařících, či knihy Přišel befel od císaře pána: polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. Překládá ze srbštiny a angličtiny. Patronát Domu čtení na rok 2020 jí předá stávající patron, básník Kamil Bouška. Praha / V 17 hodin nabídne Národní knihovna ČR (Klementinum), kde nyní sídlí český PEN klub, autorské čtení spisovatelky a scenáristky Terezy Brdečkové z jejího historického románu Zrcadlo Serafína (2016). Magický dobrodružný román se odehrává mezi Prahou, Paříží a Benátkami před vypuknutím třicetileté války. Píše se rok 1577 a kolem Země letí velká jasná kometa. V Čechách se ujímá moci Rudolf II., v Benátkách řádí mor. V rodině zrcadláře Paduana zemře nejstarší syn na otravu rtutí, a téhož dne najde v Praze brusič drahých kamenů Miseroni na zápraží novorozenou holčičku. Dá jí jméno Serafina, ale brzy ji musí přestrojit za chlapce… Krnov / Od 18 hodin zavítá do Městské knihovny Krnov v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, spisovatel a překladatel Michal Ajvaz, jeden z nejvýraznějších autorů porevoluční literární scény, který se řadí k představitelům magického realismu, žánru tradičně spojovaného s oblastí Latinské Ameriky, ve kterém se náš všední svět běžně prolíná se světem mystična a fantaskna. Svou první básnickou sbírku, překvapivě pojmenovanou Vražda v hotelu Intercontinental, napsal v roce 1989, od té doby pravidelně publikuje sbírky poezie, filozofické spisy a prózu, nejnovější z jeho děl – rozsáhlý román Města – vyšlo letos na podzim. Za svou práci byl také několikrát oceněn, je držitelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta nebo Magnesie Litery za knihu roku 2012. Brno / V 19 hodin proběhne v Domě Skleněná louka brněnské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Křtu se zúčastní i básník a nakladatel Martin Reiner a Martin Evžen Kyšperský, který některé Wernischovy texty zhudebnil, dále Martin Stőhr z nakladatelství Host a bohemistka Barbora Čiháková. Praha / Od 19 hodin nabídne Kampus Hybernská večer nazvaný Bez pevných jistot. Německá a česká próza současnosti. Zkušenost autorek je jiná než autorů, liší se generačně, liší se lokálně, liší se osobním i kolektivním kontextem a historií, liší se podobou literárního prostředí, liší se podle přístupu a stylu autorství. Jak rychle proniká současnost do literárních textů? Nakolik lze osobní zkušeností vypovědět o prožívání celé generace? Co se děje s románovou formou v době messengerů? Česká literatura se v poslední době snaží výrazněji profilovat v německojazyčném prostředí, současná německá literatura je do češtiny překládána již tradičně. V čem se stýkají a v čem se míjejí, v čem jsou uzavřeny ve svých hranicích a v čem je překračují. O tom budou číst a diskutovat tři dvojice českých a německých spisovatelek a spisovatelů Tereza Semotamová, Viktorie Hanišová a Jan Němec (jejichž romány v posledním roce vyšly v německých nakladatelstvích) a jejich protějšky ze SRN Dilek Güngör, Paula Fürstenberg a Jörg-Uwe Albig.  Praha / Od 20 hodin v Knihovně Václava Havla básník Daniel Hradecký u příležitosti vydání své nové sbírky básní Přibližování dřeva (Perplex 2019) představí básně svoje i dalších autorů, spjatých s Litvínovem, Josefa Jedličky či Pavla Růžka. S autorem bude hovořit majitel nakladatelství Perplex Martin Kubík a také šéfredaktor a editor jeho knihy Dan Jedlička.   6. 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Kavárně Liberál křest debutové sbírky Dagmar Plamperové Z naší louky (Malvern 2019). Poezie Dagmar Plamperové je ztišená, minimalistická, ale o to silnější, neboť každé slovo tu má svou nezpochybnitelnou váhu. Konkrétní přírodní motivy se tu organicky prolínají s abstraktními osobními reflexemi, její obrazy mají jakousi křehkou, subtilní sílu a jsou stavěny s neobyčejným citem pro jazyk, jakož i pro vztahy mezi světem fyzickým a metafyzickým. Děčín / Od 19 hodin se v Baru Bodenbach uskuteční další (již osmý) večer českých prozaiček v Děčíně, který představí Veroniku Bendovou a její novou knihu Vytěženej kraj (Fra 2019). Dvojice jejích protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu. Stopy v čase, které k vám stále mluví, staré křivdy, staré vzpomínky, starou lásku. Praha / V 19.30 uvede v Božské Lahvici básnířka a teoložka Magdaléna Šipka svou debutovou básnickou sbírku Město hráze (Malvern 2019), která zahrnuje 31 rozsahem spíše kratších, poetikou a obsahem ovšem hutných básní. Ve sbírce se hojně objevují angažované motivy, poezie Šipky čerpá z autorčiny osobní občanské angažovanosti na poli sexuálních i etnických menšin a práva na město. Současně je to sbírka hluboce intimní a svým zacházením s básnickými obrazy bytostně lyrická. Úvodní slovo pronese básník a dramaturg Lahvice Matěj Senft, o knize promluví její redaktor a básník Kamil Bouška.   7. 12. Praha / Od 11 hodin proběhne v Knihkupectví Přístav uvedení nové knihy pro děti od Daniely Krolupperové s názvem Vánoční pohádka (Mladá fronta 2019) – laskavý vánoční příběh na motivy klasických českých pohádek. S pořádnou zimou, spoustou sněhu, vesničkou pod horami, hustými lesy i pekelnou branou ve skalách. A nebyli by to čerti, aby nekuli nekalé pikle. Ovšem dvě malé statečné děti – Maruška s Josífkem – se zlé moci nezaleknou a svým důvtipem se pokusí čerty přelstít.   8. 12. Praha / Ve 20 hodin bude žižkovský klub Punctum – Krásovka hostit Zimní večírek Psího vína. Zuzana Augustová zde představí knižní novinku Wolfram Höll: My jsme tři, kterou Psí víno vydalo se Studio Rote. Čtou Kamil Bouška, Zofia Bałdyga a David Fesl (performativní čtení), moderuje Ondřej Buddeus. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY Karolína Světlá: Vesnický román (Host 2019 – edice Česká knižnice) Je tomu právě 150 let, co Vesnický román opustil Grégrovu tiskárnu. A ačkoli se tehdy zdálo směšné, že by se žena stala spisovatelkou, Karolina Světlá předstihla všechny české prozaiky, dokonce i Nerudu či Hálka, když plně ovládla kompozici moderního evropského románu. Mnohovrstevný příběh lásky a žárlivosti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, situovaný do malebného Podještědí, však nekopíruje tradiční sentimentální šablony. Naopak odhaluje spletitost mezilidských vztahů: partnerských, mezigeneračních, sousedských i národnostních, a směřuje k nečekanému rozřešení. Smířlivému? Nebo tragickému? V dramatickém dialogu se tu střetává křesťanský svět ve své nesmiřitelné dichotomii katolictví a protestantství se světem lidových obyčejů, v nichž se každá z postav stává nositelem jedné výrazné vlastnosti či obhájcem určitého přesvědčení. Vypravěč zůstává nestranný a ponechává na čtenáři, aby sám promýšlel oprávněnost jejich postojů a jednání: Má člověk právo na osobní štěstí, nebo se musí vzdát svobody ve prospěch obecného řádu? Dokáže se vzepřít společenským konvencím? Smí překročit morální a etické normy? A boží zákony?   Irvine Welsh: Kalhoty po mrtvém (přeložil Rani Tolimat, Argo 2019) Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže.   Igor Malijevský: Otevřený prostor (Argo 2019) Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.   Michal Havran: Analfabet (přeložil Miroslav Zelinský, Větrné mlýny 2019) Devadesátky v Bratislavě. Sex, drogy a okultismus v hlavním městě nicoty. Analfabet je generační román s dráždivou příchutí černého romantismu, zároveň vyznívá jako nenávistná pocta rodnému městu, městu-omylu, ideálnímu prostoru pro přípravu sebevraždy. Děj románu se odehrává v éře společenské transformace, v momentě, kdy se pádem starého režimu ve společnosti uvolňuje obrovská energie. Lidé ji však nehodlají využít k obnově svobody a duchovních hodnot, nýbrž k zuřivému pěstování konzumu. Této motivaci podléhá i spiritualita — stává se předmětem kšeftování a podvodů, je přetvořena ve falešný idol zoufalců toužících dát svému životu smysl. Společnost ovládají úspěšní predátoři, kdežto „ztracené existence“, neschopné aklimatizovat se na nové poměry, smutně živoří. Hrdinové románu patří k těm druhým. Razí si cestu mezi mafiány, prostitutkami, feťáky a šarlatány a jejich osudy se přitom nebezpečně stahují kolem jednoho ukradeného středověkého rukopisu. Rozbíhá se mystický příběh o knize s nerozluštitelným obsahem. Originální zpráva o střední Evropě, Slovensku a jeho metropoli může začít.   Ivan Acher: Nate tumáte (Dybbuk 2019) O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami, zvířecími kostřičkami a mrtvolkami, masem, peřím ale také biblickými motivy. Celý tento hravý i temný kosmos se živí českým, německým i polským živlem, přízračnou severočeskou krajinou, místem jazykového trojmezí, v němž rezonují dramatické pohyby minulosti i současný uleželý bordel. Kudy do téhle krajiny čtenář vkročí a kam v ní dojde, čeho se zachytí a na čem zůstane překvapeně viset, to zůstává zcela na něm. Bližší návody k použití ani jasné společenské postoje se nekonají. Jak si s tím vším poradíme, je pouze na nás — nuže: „Nate tumáte!“   Ilana Shmueli: Zvolila jsem si život (přeložil Radek Malý, Archa 2019) Izraelská básnířka Ilana Shmueli (1924–2011) ve své poezii, kterou začala psát po desetiletích dlouhého mlčení, navazuje na odkaz poezie židovských autorů, kteří přežili holocaust a reflektují jeho zkušenost. Český výbor přináší její básně, ale také ukázky z memoárů a z posledních dopisů s Paulem Celanem. – Básnířka patří k posledním autorům, kteří ve svém díle nechali rezonovat literární odkaz židovsko-německé kulturní symbiózy východoněmeckého regionu Bukoviny s hlavním městem Černovicemi. Válečná léta prožila v černovickém ghettu, kde poznala básníka Paula Celana. Později emigrovala do Palestiny, kde studovala sociální pedagogiku a hudbu. Paula Celana, svého přítele z mládí, znovu potkala v Paříži roku 1965 a po letech intenzivní korespondence se stala jeho průvodkyní při jeho návštěvě Izraele roku 1969. Po roce 2000 vyšly knižně její memoáry, korespondence s Paulem Celanem a také dvě sbírky originální a svébytné poezie psané v německém jazyce.   Krzysztof Bortnik, Libor Martinek (eds.): V duchu Edgara Allana Poea (přeložil Libor Martinek, Volvox Globator 2019) Antologie polské fantastiky známých i dnes méně známých polských autorů z přelomu 19. a 20. století. Mezi ty známé patří bezesporu dva polští nositelé Nobelovy ceny za literaturu - Władysław Reymont a Henryk Sienkiewicz -, ke známým autorům rozhodně patří i Bolesław Prus. Mezi ty méně známé, ale stále velmi kvalitní se řadí například Karol Irzykowski nebo Stefan Grabiński, jehož dílo je v Polsku i u nás znovu objevováno a vydáváno. A je zde i několik zajímavých děl daleko méně známých polských literátů, kteří své řemeslo perfektně ovládali a jež můžeme spolu s těmi známějšími a proslulejšími s čistým svědomím zařadit mezi duchovní dědice díla E. A Poea.   Radim Kopáč, Jakub Šofar (eds.): Praha v množném čísle (Slovart 2019) Povídková antologie na téma: Jaké bylo hlavní město zkraje devatenáctého století a jaké je dnes. Jak se měnilo v překotném běhu dějin. Z jakých úhlů kdo Prahu portrétoval: oknem salonu, z ulice, v centru, na periferii. Jako stříbropěnnou, jako stověžatou, jako temnou, magickou, neviditelnou. Jak ji viděli obrozenci, jak romantici a realisté, jak pražští Němci jako Meyrink, Leppin nebo Kisch, jak plejáda autorů dvacátého století. Pětadvacet tematických textů, od Tyla a Světlé přes Čapka a Hrabala po Kahudu nebo Pachtovou. Vybrali a uspořádali Radim Kopáč a Jakub Šofar.   Žena filmového kritika (Listen 2019) Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě), jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití ženy se zvláštním druhem muže: filmovým kritikem. Texty svými ilustracemi doprovodila umělkyně vystupující pod pseudonymem Toy_Box, pozoruhodná autorka komiksů, výtvarnice a malířka. – Zároveň s tištěnou knihou vychází Žena filmového kritika i jako audiokniha, kterou načetla Iva Pazderková.   Robert Musil: Muž bez vlastností (Radioservis 2019) Audiokniha Muž bez vlastností obsahuje román, který se setkal ve 30. letech s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Monumentální román Muž bez vlastností zůstal nedokončen. V tomto díle vytvořil rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942) ironické deziluzivní panorama moderní společnosti a jejího myšlení, umístěné do prostředí císařské a královské rakousko–uherské monarchie. Vlna zvýšeného zájmu o Musilovo dílo propukla deset let po jeho smrti, po roce 1952, kdy vyšly zlomky a koncepty z jeho pozůstalosti a kdy nakladatelství Rowohlt zahájilo právě touto knihou vydávání Musilových sebraných spisů. Čte Jiří Hromada.   Jakub Szántó: Za oponou války (Tympanum 2019) Audiokniha Jakuba Szántó, válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě, přibližuje autorovy dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků, revolucí i státních převratů. Původně vystudovaný historik své zážitky očitého svědka zasazuje do širšího dějinného kontextu a demytizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Čte David Matásek.   David H. Thoreau: Walden aneb Život v lesích (Radioservis 2019) Audiokniha Walden aneb Život v lesích obsahuje výjimečnou autobiografii amerického filozofa a básníka Davida H.Thoreaua (1817–1862), který je považován za zakladatele přírodního eseje v moderní světové literatuře. V letech 1845–1847 se dobrovolně nastěhoval do osamělé lesní chaty, kterou si postavil na břehu jezera Walden v americkém státě Massachusetts – a po sedmi letech pak vydal o tomto svém pobytu svědectví v podobě pozoruhodné knihy Walden aneb Život v lesích. Nejsou to však útržkovité deníkové zápisy pozorování přírody nebo záznamy osobních pocitů a dojmů; jde o výjimečnou duchovní autobiografii s promyšlenou kompozicí. „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života. Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální... Čte Ladislav Mrkvička.

\n

Čas načtení: 2019-09-09 11:15:16

Literární vyhlídky (9. až 15. září)

Druhý zářijový týden nabídne mimo jiné dva pořady věnované 100. výročí narození Jiřího Ortena nebo výstavu pořádanou u příležitosti dvojího výročí E. A. Poea. Někteří z vás pak dost možná dají před knižními křty a autorskými čteními přednost návštěvě kina, aby konečně zhlédli Marhoulovo Nabarvené ptáče. Na závěr jako obvykle zařazujeme několik knižních tipů.   POZVÁNKY 9. 9. Praha / V 19 hodin bude v Knihovně na Vinohradech uvedena nová básnická sbírka Běly Janoštíkové nazvaná Cestou tančících kroků (vydáno vlastním nákladem), která jemně a neznatelně přetváří skutečnost v něco ještě bližšího, téměř niterného, ať už se jedná o Čechy, Řím nebo Los Angeles. Uvádí Robert Wudy.   10. 9. Ostrava / V 17 hodin proběhne v Ostravském muzeu vernisáž výstavy Předčasný pohřeb aneb Edgar Allan Poe v Ostravě, kterou zahájí básník a performer Patrik Linhart. Výstava konající se u příležitosti 210. výročí autorova narození a 170. výročí jeho úmrtí nabídne první české překlady klasika světové literatury, vzácná ilustrovaná vydání knih i časopisů a bibliofilských edic a potrvá do 3. listopadu. Praha / Od 18 hodin se v sídle Společnosti Franze Kafky uskuteční pořad nazvaný Jiří Orten: Peklo tvého nebe /Elegie I.–IX./ a věnovaný 100. výročí narození tohoto autora. Velká básnická zpověď a odkaz jednoho z nejvýznamnějších autorů české poezie 20. století, reakce citlivé duše na zradu milované ženy i válečnou dobu plnou nástrah i osobního ponížení, jednoho z nejsilnějších básnických svědectví české poezie v podání recitátora a divadelníka Miroslava Kovaříka, s hudbou Jiřího Pertla a Václava Prejzka. Praha / V 19 hodin proběhne v Židovském muzeu v Praze u příležitosti 100. výročí narození básníka Jiřího Ortena komponovaný večer nazvaný Chci být básníkem celým srdcem. Na jaře 2019 vyšel poslední z devíti svazků Ortenova díla Spisy: Korespondence. V jubilejním roce se tak podařilo dokončit projekt, který v úplnosti představuje Ortenovo dílo. O osudech a osobnosti Jiřího Ortena, o projektu devíti svazků Spisů i o situaci, která panovala v Praze v době Ortenova tvůrčího života, pohovoří editorky Spisů Marie Rút Křížková a Marie Havránková a redaktor nakladatelství Torst Jiří Šulc. Úryvky z Ortenova díla a vybraných dopisů přednese herečka Michaela Bendová a herec Marek Adamczyk. Večerem provede herečka a moderátorka Ester Janečková.    11. 9. Praha / Od 15 hodin vystoupí v rámci dobročinného bazaru v Domě čtení – pobočce Městské knihovny v Praze – hosté patrona Domu čtení, básníka Kamila Boušky: Josef Straka, Bohdan Bláhovec a Básník Ticho.   12. 9. Ve čtvrtek 12. září bude mít v českých kinech premiéru hojně diskutovaný film Václava Marhoula Nabarvené ptáče, adaptace stejnojmenného světového bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińského, který byl vybrán do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost… Praha / V 18 hodin proběhne v Paláci knih Luxor křest knihy Hotel Sen, pokoj 36 (nakladatelství Práh) za účasti kmotra knihy Mirka Kovaříka a nakladatele Martina Vopěnky. Po úspěšném debutu Klec pro majáky přichází český autor Mike Perry s další odvážnou až drásavou románovou výpovědí o lásce po změně pohlavní identity.   14. 9. Praha / Od 18 hodin se na palubě (A)VOID Floating Gallery uskuteční večírek pořádaný majitelem nakladatelství Dauphin Danielem Podhradským, který vydává knihy již 25 let. Na programu je mimo jiné uvedení nových básnických sbírek Lukáše Marvana (Cestovní básně), Jitky N. Srbové (Svět:) a dalších titulů nebo autorská čtení Michala Maršálka, Anny Beaty Hablové, Ladislava Zedníka či Víta Janoty. Večírek má ambice setkání s lidmi, kteří pro nakladatele profesně i osobně hodně znamenali a znamenají a jejich duch v nakladatelství jaksi stále vane... a doufejme bude vanout i nadále.   15. 9. Praha / Ve 14 hodin odstartuje v Prague Central Camp open-air festival Literatura v parku, který neformálně přibližuje současnou českou, německou a rakouskou prózu i poezii. Nabídne kupříkladu autorská čtení Josefa Moníka (CZ), Raimunda Madera (DE), Jaromíra Typlta (CZ), Nikoly Mizerové (CZ), Maxe Zaloudka (DE), Aleny Mornštajnové (CZ), Isabelly Feimer (AT), Marie Iljašenko (CZ) a Mariuse Hulpeho (DE).   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Kniha Bezcitnost – prozaický debut polské novinářky Martyny Bundy, který v překladu Barbory Kolouchové vydalo Argo – je věnována mámě, sestře, dcerám, našim babičkám, tetičkám a přítelkyním. Směle si ji však mohou přečíst i muži. Jde o lakonicky úsečný text, v němž není ani slovo navíc. Charakterizuje ho především střet starých vesnických pořádků s městským světem, stejně jako druhé světové války s poválečnou dobou v podobě nového lidového Polska. Kniha pojednává o životě stárnoucí Rozely a jejích tří dcer – Gerty, Trudy a Ildy; každá z nich trpí jistým druhem „bezcitnosti“ a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje. Bezcitnost není jen dobře napsaná sága o ženách z oblasti Kašub. Je to příběh o těžkých poválečných časech, o venkovských tradicích a rituálech, o nalezení svého místa ve světě, o budování vlastní identity a konečně o štěstí. Hrdina příběhu, ve kterém se finské podivno suverénně mísí s magičností Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem, začnou se dít nezvyklé věci. Lépe řečeno neuvěřitelné věci. Jako by nestačilo, že získá pocit, že ho ve ztichlých studovnách někdo sleduje. Na scéně se objeví trpaslík bez nohou – a záhadný telefonát, který oznámí, že chybějící končetiny jsou v pražské Maiselově ulici. Tedy přesně tam, kde se dle legendy skrývá tajemný Golem… Román finského spisovatele Anttiho Leikase Skřítek vydalo v překladu Vladimíra Piskoře nakladatelství Paseka. V povídkovém souboru Ostrovy (nakladatelství Druhé město) tematizuje spisovatelka Dora Kaprálová na intimních příbězích ohraničenost ostrovů. Ne topograficky, ale především ve všech smyslech ostrovanství, izolovanosti, ohraničenosti. Tucet povídek a příběhů opisují rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která leží stále a stále víc na východě. Román Smrt krále Šumavy, příběh ze současných Čech od spisovatele Martina Sichingera, nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí a vychází ze skutečností, o nichž pojednával snímek Karla Kachyni Král Šumavy. Nyní se dočkal vydání v podobě audioknihy, kterou načetl herec Kajetán Písařovic a ve spolupráci s Audiotékou vydalo nakladatelství 65. pole. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2020-07-15 15:59:03

Otevřený dopis velvyslance Ruské federace v České republice Alexandra Zmejevského historikovi Janu Tesařovi

Historik Jan Tesař zveřejnil v Literárních novinách otevřený dopis velvyslanci Ruské federace, ve kterém mimo jiné napsal, že „zaprodanými režimními historiky jsou totálně přehlíženy zločiny zrádce Vlasova proti Československu“ (celý text si můžete přečíst ZDE). Nyní mu rovněž otevřeným dopisem odpověděl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v České republice Alexandr Zmejevský. Dopis publikujeme v plném znění.   Vážený pane Tesaři, jsme Vám vděčni za otevřený dopis zveřejněný 29. května v Literárních novinách na téma osvobození Československa od nacismu. Velice si vážíme v něm vyjádřeného nelhostejného postoje vůči nebezpečným procesům spjatým se snahou přepsat dějiny 2. světové války, vznikajícím dnes v České republice. Tato válka se stala nejrozsáhlejším a nejničivějším konfliktem v lidských dějinách. Cena vítězství nad nacismem byla nesmírně vysoká. Pro znalce dějin není tajemstvím, že největší ztráty v ní nesl Sovětský svaz, jenž ztratil 27 milionů svých občanů včetně více než 140 tisíc rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa. Ale vítězství nad nacismem je společným vítězstvím všech zemi protihitlerovské koalice, které překonaly rozpory a spojily síly v boji o mír. Lidé v Rusku si pamatují a váží si přínosu všech národů včetně Čechů a Slováků, kteří bojovali po boku vojsk Rudé armády ve sboru generála L. Svobody, československých partyzánů a příslušníků odboje, z nichž mnozí položili život za svobodu své vlasti. Naše země spojuje společný boj proti nacismu a památka na něj, společní hrdinové, na něž jsme hrdi. S každým rokem se stále více vzdalují válečné události, otupuje se pronikavost jejich vnímání, slábne „očkování“ proti nacismu. Vyrůstají nové generace, které se dozvídají o válce z učebnic, knih a filmů, jakož i z vyprávění veteránů, jichž bohužel s každým rokem ubývá. Právě mládež, která nezažila válečné hrůzy a neuvědomuje si v plné míře nebezpečí obnovy nacismu, je nejvíce vystavena vlivu sil, které se dnes snaží přepsat dějiny. Manipulací s fakty a jejich vytrhováním z kontextu zaměňují pojmy, osvoboditelé a okupanti jsou stavěni do jedné řady, stejně jako oběti a kati, nebo jsou dokonce zaměňováni. Názorným příkladem toho je snaha prezentovat Smlouvu o neútočení mezi Německem a SSSR z roku 1939 jako předehru 2. světové války. Nezmiňuje se ale, že to byla poslední z celé řady obdobných Hitlerových dohod s jinými evropskými státy. Není už ani překvapením, že se nezdůrazňuje taková smutná stránka předválečných dějin, jako je Mnichovská zrada v roce 1938, na níž se kromě Hitlera a Mussoliniho podíleli vedoucí představitelé Velké Británie a Francie. Tehdy v důsledku prováděné politiky appeasementu byl nezávislý stát – Československo – ponechán napospas nacistům, a Sovětský svaz se ukázal být jedinou mezinárodní silou ochotnou nabídnout pomocnou ruku zemi zrazené předními evropskými mocnostmi. Navíc došlo k dělení území Československa s naprostým souhlasem Rady Společnosti národů, v níž stejně jako na celém evropském kontinentu nebyly vyslyšeny četné výzvy SSSR k vytvoření rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti. „Rozdělení Československa bylo kruté a cynické. Mnichov zbořil i ty křehké záruky, které zůstávaly na kontinentu, ukázal, že vzájemné dohody nic neznamenají. Právě Mnichovská dohoda byla tou spouští, po které se velká válka v Evropě stala nevyhnutelnou“. Zdůraznil to prezident Ruské federace V. V. Putin ve svém nedávno zveřejněném článku 75 let velkého vítězství: společná odpovědnost za historii a budoucnost. Nanejvýš zřetelně a objektivně v něm zhodnotil na základě historických listin východiska, průběh a výsledky 2. světové války a jejich vliv na současnost. Příklady překrucování historických skutečností jsou dnes bohužel vidět i v Praze, kde dochází k pokusům podceňovat osvobozeneckou úlohu Rudé armády jen na základě toho, že se přímo v českém hlavním městě neodehrála velká bojová střetnutí. Nezodpovědní komunální úřednici využívají tuto skutečnost jako roušku pro schválení rozhodnutí, které jsou až svatokrádeží – jako odstranění pomníku maršála Sovětského svazu I. S. Koněva navzdory mezinárodněprávním závazkům české strany nebo zamítnutí navrácení pamětní desky na počest osvobození Prahy vojsky 1. Ukrajinského frontu Rudé armády na budovu Staroměstské radnice, odkud byla sejmuta v dubnu 2017. Usilovně se zamlčuje, že během Pražské operace zahynulo více než 11 tisíc vojáků Rudé armády. Právě před tankovými armádami I. S. Koněva prchaly z Prahy elitní útvary skupiny Střed pod velením polního maršála F. Schörnera. Právě sovětská vojska konečně osvobodila drtivou část země včetně takových smutně proslulých míst v Česku jako koncentrační tábor Terezín a Lidice nacisty doslova srovnané se zemí. Nehledě na to „bojovníci“ proti historické pravdě raději přisuzují I. S. Koněvovi jistou mýtickou úlohu v událostech roku 1968. Podobný přístup je vidět i v případě glorifikace přisluhovačů nacistů z řad takzvané Ruské osvobozenecké armády (ROA). Zdůrazňuje se jejich konfrontace v průběhu půldruhého dne proti bývalým pánům – nacistům. Přitom se opomíjí, že vlasovce k tomu vedla snaha zlehčit svůj osud, zmírnit trest za dříve spáchané zločiny, nikoli záměr pomoci Pražskému povstání. Pro pochopení stačí zmínit jenom to, že značnou část divize ROA S. K. Buňačenka, která se ryze konjunkturně (na pár dní) přidružila k pražským povstalcům, tvořily jednotky 29. granátnické divize SS RONA (1. ruské), rozpuštěné kvůli páchání zvěrstev a drancování při potlačování Varšavského povstání. Za to byl její velitel brigadeführer, generálmajor Waffen-SS B. V. Kaminskij zastřelen samotnými hitlerovci. Těm, kdo se pokouší ospravedlnit vlasovce, by měla být častěji připomínána skutečnost, že ROA byla kolaborantským ozbrojeným útvarem, vytvořeným nacistickým vedením Třetí říše. V souladu se statutem Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku jsou zločiny A. A. Vlasova a jeho přisluhovačů kvalifikovány jako účast na vojenských zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných nacisty a napomáhání těmto zločinům. Zásady Norimberského tribunálu byly odsouhlaseny za účasti ČSR v rezoluci 95 (1) Valného shromáždění OSN ze dne 11. prosince 1946. Mimo to je instalace pomníku vlasovců v městské části Praha-Řeporyje přímým porušením závazků Česka jako účastnického státu Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968. Je v ní mimo jiné zakotveno, že na takové zločiny (nikoli jen na pachatele) „se nevztahuje žádná promlčecí lhůta bez ohledu na dobu jejich spáchání“. Zkreslený výklad historických událostí nevyhnutelně vede k tomu, že se objevují nové historické a politické fobie, roste napětí ve společnosti, dochází k vzájemnému střetu států a národů. Odsud pochází rostoucí poptávka po nacistické symbolice, stále častější akty vandalismu vůči vojenským memoriálům, objevující se stoupenci demolice pomníků. Avšak zapomínání poučení z dějin, jak ve zmíněném článku poznamenal V. V. Putin, se nevyhnutelně vrací ve formě těžké odplaty. Zdůraznil, že naší odpovědností vůči minulosti a budoucnosti je udělat všechno, abychom nepřipustili opakování děsivých tragédií. Dnes je našim hlavním společným cílem uchování historické pravdy o 2. světové válce, jejích hrdinských a strašných stránkách. Tuto pozici sdílí drtivá většina členů mezinárodního společenství, která každoročně přijímá rezoluci Valného shromáždění OSN o nepřípustnosti glorifikace nacismu. Účinnou metodou odporu proti snahám o zkreslování dějin je bezpochyby dokumentární potvrzení historických skutečností. Právě proto ruské instituce a úřady v poslední době pracují na odtajnění četných dokumentů o Velké vlastenecké válce a 2. světové válce. Ve svém textu prezident Ruské federace rovněž zdůraznil, že budeme tvrdě bránit pravdu, která se zakládá na dokumentárně potvrzených historických skutečnostech, budeme pokračovat v pravdivém a nezaujatém vyprávění o událostech 2. světové války. K práci zaměřené na zachování paměti o hrdinství našich předků v krvavém boji proti nacismu značně přispívají i takové rozsáhlé akce, jako je každoroční vojenská přehlídka v Moskvě a dalších ruských městech, která se v roce 75. výročí vítězství uskutečnila 24. června – v den historické přehlídky vítězů v roce 1945 na Rudém náměstí, jakož i pochod Nesmrtelného pluku – lidový projekt, opravdu výjimečný a unikátní z hlediska počtu jak účastníků, tak zúčastněných zemí včetně Česka. Vycházíme z toho, že veřejné objektivní hodnocení událostí válečného období uznávanými a kompetentními představiteli veřejnosti, k nimž bezpochyby osobně patříte, je rovněž jedním z účinných způsobů zachování historické pravdy, jejího předání dorostu a budoucím generacím. Chtěl bych využít této příležitosti, abych Vám, Vašim přátelům a kolegům, celému českému národu poblahopřál k 75. výročí vítězství ve 2. světové válce! Přeji Vám štěstí, blahobyt a pevné zdraví. S úctou A. Zmejevskij {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2020-04-20 10:36:53

Zemřela herečka Jitka Pelikánová. Pro Itálii a západní společnost vůbec má Pražské jaro a jeho následky neobyčejný význam, říkala

Herečka, tanečnice a autorka Jitka Frantová Pelikánová zemřela ve věku 87 let v Římě. Jejím manželem byl politik a publicista Jiří Pelikán. Připomínáme ji rozhovorem, který poskytla Literárním novinám v roce 2014 při příležitosti vysílání filmové podoby jejího představení Moje pražské jaro v Praze na mezinárodní konferenci Itálie a československá svoboda 1968–1989. Rozhovor s ní vedla Dagmar Sedlická.   Pražské jaro roku 1968 je zvlášť pro mladou generaci vzdálenou historickou kapitolou. Jak je toto představení vnímáno v Itálii a jak u nás? A co vlastně stálo u nápadu tak staré vzpomínky vynést na světlo světa? K třicátému výročí Pražského jara Jiří Pelikán, tehdy již těžce nemocný, připomínal tuto důležitou část českých dějin na konferencích po celé Evropě. Když jsem mu řekla, že se musí šetřit, tak mně odpověděl: „Až potom, teď nemám čas, protože za 10 let už si na naše boje nikdo nevzpomene.“ Když se pak přiblížilo čtyřicáté výročí a já jsem byla už sama, pokládala jsem to za svoji morální povinnost. Úspěch byl tak velký, že jsem tomu ani nemohla uvěřit. Italské publikum v Římě, v prestižním Piccolo Teatro v Miláně, v Terstu na italských festivalech, ale také v divadle v Praze a Brně bylo doslova dojaté. Dostalo se mi i oficiálního ocenění ze strany italského prezidenta Giorgia Napolitana, který zaštítil moje představeni s L’Alto Patronato, je to prestižní patronát, což se stalo na divadelní představení vůbec poprvé. Byl přítomen na premiéře a následně mě vyznamenal vysokým řádem „Commendatore“ za zásluhy. Po tom všem, zájmu, dojetí i úspěchu jsem si teprve uvědomila důležitost toho představení zvlášť pro mladé publikum, pro které mnohé bylo objevné.   Jak byste tu důležitost popsala? Myslím nejen vzhledem k představení, ale i k samotným událostem Pražského jara – z dnešního úhlu pohledu? Mottem představení je citát ze Senecy: „Dokud bude existovat lidstvo, bude také chybovat.“ Důležité je vyvodit z chyb důsledky. Pelikán chtěl, aby se hlavně mladí poučili z chyb, kterých se v dobré vůli a víře dopustila minulá generace.  Ptáte se na smysl událostí Pražského jara? Pro Itálii a západní společnost vůbec má pražské jaro a jeho následky neobyčejný význam, protože znamenalo v celosvětovém měřítku začátek rozkladu mezinárodního, do té doby jednolitého komunistického hnutí. Pád Berlínské zdi a sametová revoluce, které se připomínají daleko častěji, byly logickým důsledkem Pražského jara.   Jak 21. srpen 1968 postihl váš osobní život? Především mě coby manželku Pelikána vyhodili z divadla Rokoko, odvážný ředitel karlínského divadla, kde jsem právě hostovala, mně sice nabídl novou smlouvu, ale brzy jsem měla zakázanou veškerou uměleckou činnost.   Jiří Pelikán se ještě oficiálně a na krátký čas stal v Římě kulturním atašé. Jak v té době vypadal váš život? Brežněv chtěl tehdy doslova Pelikánovu hlavu. Pokládal československou televizi za centrum kontrarevoluce. Proto byl Pelikán donucen odevzdat klíče od televize, byl vyloučen ze strany, zbaven poslaneckého mandátu a později i státního občanství. Bylo rozhodnuto odstranit ho do ciziny, aby nepřekážel v normalizaci. A tak byl jmenován prvním radou československého velvyslanectví v Římě zodpovědným za tisk a kulturu. Byl to děsivý skok nazpět. Atmosféra a myšlení tam byly jako v padesátých letech, což byl pro Pelikána zvláště po Pražském jaru velký šok. Funkcionáři ambasády museli bydlet pohromadě a vrátný pečlivě zapisoval každý pohyb a každou návštěvu. Všichni byli pod stálou kontrolou. Asi tak, jako byly v Sovětském svazu v hotelích „děžurné“. Nakonec se mi podařilo najít byt mimo tento objekt, který jsme si museli ale platit sami. Po deseti měsících, přesně 21. srpna 1969, byl Jiří odvolán a měli jsme se okamžitě vrátit do Prahy. Vzhledem k tomu, že Jiří mluvil šesti jazyky a měl velmi hluboké mezinárodní kontakty z doby, kdy byl prezidentem Mezinárodního svazu studentstva, po poradě s profesorem Šikem a Zdeňkem Hejzlarem a dalšími přáteli, bylo rozhodnuto, že v cizině může být užitečnější než doma. Nebyly to snadné roky. Ztratili jsme všechno. Zůstali jsme bez práce, bez peněz, bez dokumentů, bez znalosti jazyka a neustále pronásledovaní českou tajnou policií.   Jak v zahraničí vypadaly vaše nové divadelní začátky? Kdy a jak jste zvládla italštinu? V Itálii jsem nikoho neznala a nikdo neznal herečku Frantovou. Italsky jsem neuměla ani slovo. Přesto jsem na začátku měla štěstí. Díky znalosti němčiny jsem hrála v Německu, když jsem ještě žila v Praze. Měla jsem za sebou několik televizí, desítky programů v rádiu. Ale pak jsem na vlastní kůži poznala, že v exilu je najednou všechno jinak. Neměla jsem už záda kryta vykonanou prací, nebyla jsem host, jemuž se s úsměvem vše promine, včetně akcentu. Nic mi nedarovali.   Jak se dá naučit hrát ve čtyřech jazycích? V podstatě to je jednoduché. Je nutno jazyk studovat, učit se, učit se, učit. Ale na hraní to nestačí. To je jen technický základ. Aby člověk v té oné řeči mohl hrát, musí v té řeči myslet a cítit, a to se nedá naučit. Je to téměř nemožné. Prostě mě hodili do vody a řekli plav, tak jsem plavala. Dodnes, když dostanu novou roli, tak musím začít studovat o měsíc dříve než ostatní, abych se v řeči dostala na jejich úroveň. Naštěstí ráda studuji, baví mě to a když to pak zvládnu, tak jsem šťastná. Jednou mě jedna významná česká herečka řekla: Ty se máš, ty umíš jazyky… jenže člověk se je musí naučit a za tím jsou stovky hodin práce. A taky to stojí peníze, a ty pro nás byly v té době velký problém. A pak je nutno obstát ve světové konkurenci mezi herci, kteří hrají ve své mateřštině.   Jak fungovala italská pomoc české emigraci? To bylo složité. Vše vysvětluje podrobně Pelikán ve své poslední knize z roku 1999 Io, esule indigesto (Já nestravitelný exulant). Ve stručnosti: Pelikán na začátku doufal v politickou pomoc italských komunistů, protože na začátku odsoudili sovětskou invazi. Ale Rusové si na ně došlápli a oni ze dne na den otočili a postavili proti disidentům zeď. Dopisy odeslané Berlinguerovi, Occhettovi a dalším funkcionářům zůstaly bez odpovědi. Dokonce v září 1970 vysoký komunistický funkcionář Cossutta při oficiální návštěvě v Praze prohlásil, jak stojí v zápisech z této návštěvy, že: „Komunistická strana italská se rozešla s českými disidenty v exilu, že odsuzuje jejich stanovisko a že se nezúčastní žádného veřejného setkání ať už v rozhlase nebo televizi, kde by byli disidenti přítomni.“ O tom jsme věděli. Jedinou opravdovou politickou podporu našel Jiří v socialistické straně Bettina Craxiho, který díky finanční pomoci umožnil vydávání časopisu Listy, jenž byl tajně dopravován a rozšiřován v Československu. To se nemohlo líbit ani v Praze, ani v Moskvě, a tak udělali vše, aby ho zničili – známými metodami. Falšováním dokumentů, anonymními dopisy, dopisy s fotografiemi představujícími mrtvoly a nakonec, když psychologický nátlak neměl žádný efekt, poslali poštou balík s výbušninou do našeho bytu v Římě. Tento „dárek“ měl Pelikána definitivně zlikvidovat. Následně, díky své inteligenci a osobní a politické odvaze se rozhodl Craxi kandidovat Pelikána do prvních voleb do Evropského parlamentu. Pokládal za důležité, aby se dostal do Evropského parlamentu politik, který by reprezentoval utlačované země Ale to bylo až v roce 1979. Těch prvních deset let bylo skutečně velmi těžkých, a to pro oba.   Když se díváte zpět – jak moc vlastně politika ovlivňovala „harmonii vašeho života“? Na začátku našeho vztahu mi Pelikán řekl: Ty se mi nepleť do politiky a já se ti nebudu plést do divadla. Když vám ale domů začnou chodit balíčky s bombou, tak se to prostě začne jedno s druhým hodně proplétat. Život mě naučil zacházet s politikou tak, aby mi nebránila uskutečňovat vlastní sny. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2019-07-16 08:51:43

Letošní Letní Letnou zahájí provazochodkyně nad Vltavou

Přechodem přes Vltavu ve výšce 35 metrů na laně dlouhém 350 metrů odstartuje ve středu 14. srpna letošní ročník mezinárodního festivalu Letní Letná. Provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga se českému publiku představila již před šesti lety, kdy u příležitosti 10. výročí festivalu vystoupala na vrchol šapitó. Tentokrát je však laťka nastavená výš – její „procházka v oblacích“ povede od Právnické fakulty, přes Vltavu až do Letenských sadů, to vše za doprovodu živé hudby, která provazochodkyni celou dobu hraje do rytmu. Přímo na Letné pak bude zahájení pokračovat hned několika open air představeními. Na programu je tanečně akrobatická show volně inspirovanou šamanismem a mystikou Shamaniac v podání Blackout paradox. Nové pouliční představení Cink The Universe představí dvojice mladých performerů, Zuzana Drábová z Cink Cink Cirk a Jan Jirák z Feel The Universe Circus Company a uskteční se i koncert argentinsko-španělské kapely La Orquesta Informal ve festivalovém baru. Na Letní Letnou se letos vrátí kanadští vousáči z Cirque Alfonse s novinkou Tabarnak. Trojice akrobatů ze souboru Théâtre d’Un Jour v roce 2011 zaujala svými akrobatickými výkony i zdánlivě nekonečnými lidskými pyramidami. Na své novince s názvem Strach – A Fear song si ke spolupráci přizvali také sopranistku Julii Calbete, jejíž zpěv provází celým představením a dodává mu zcela nový rozměr. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Artistky z předních francouzských novocirkusových souborů přivezou do Prahy představení s názvem Projet.PDF  (Projekt PDF), které diváci Letní Letné uvidí jako jedni z mála mimo Francii. Cirque Aïtal alias Viktor Cathala a Kati Pikkarainen představí své nejnovější představení Saison du Cirque (Cirkusová sezóna), v němž přenesou návštěvníky do světa, kde se tradiční cirkus potkává s tím současným. Premiéru nového představení Hrdinové letos uvedou Losers Cirque Company. Cirk La Putyka dorazí na Letnou se svou letošní novinkou Isole. Holektiv představí dobové zpracování příběhu první české pilotky s názvem Božena a VOSTO5 pro změnu vzdá hold Hančovi a Vrbatovi v loutkohereckém představení Slzy ošlehaných mužů. Další představení uvedou například soubory Collective Momentum, Feel the Universe, Lukas Blaha a Eva Stará, Squadra Sua a další.  Ani letos nebudou chybět tematické večery Cirksession a Žonglérská galashow. Již 16. ročník mezinárodního festivalu Letní Letná proběhne mezi 14. srpnem a 1. zářím a v průběhu necelých tří týdnů nabídne to nejlepší ze světové i české novocirkusové scény. Více ZDE.

\n
---===---

Čas načtení: 2024-04-12 15:02:00

Společnost Cognizant podpořila globální rozvoj rozmanitých komunit 70 miliony dolarů

Teaneck (New Jersey) 12. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Filantropické příspěvky v rámci iniciativy Synapse potvrzují dlouhodobý závazek společnosti připravovat kandidáty na pracovní pozice budoucnostiPřední světová technologická společnost Cognizant (Nasdaq: CTSH ) poskytla od roku 2018 prostřednictvím 117 grantů 70 milionů dolarů na dobročinné účely 77 organizacím po celém světě. Tento milník navazuje na dlouhou historii společnosti Cognizant, která filantropicky investuje finanční prostředky do globálních programů zvyšování kvalifikace a budování partnerství, podporujících ekonomickou mobilitu nedostatečně reprezentovaných komunit. Aktuálně se toto charitativní úsilí společnosti Cognizant stalo klíčovou součástí podnikové iniciativy Synapse, jejímž cílem je připravit do konce roku 2026 jeden milion nových talentů pro pracovní pozice budoucnosti.Společnost Cognizant má dlouhou tradici investic do školení a vzdělávání pracovní síly po celém světě, stejně jako do podpory nedostatečně reprezentovaných komunit a marginalizovaných skupin poskytováním příležitostí k úspěchu. V rámci nedávno zahájené iniciativy Synapse pomohou finanční dary, partnerství s komunitami a dobrovolnická práce podpořit 300.000 osob v kariérním přestupu do technologických oborů a k perspektivním pracovním pozicím využívajících umělou inteligenci.Tobi Young, senior viceprezident a ředitel pro firemní záležitosti ve společnosti Cognizant, k těmto iniciativám uvedl: „Společnost Cognizant zahájila iniciativu Synapse jako součást našeho závazku vzdělávat a připravovat pracovníky pro éru AI a digitální ekonomiky. Jsme hrdí na to, že můžeme s našimi neziskovými organizacemi a komunitními vzdělávacími partnerstvími investovat do zajištění nových technologických dovedností pro jednotlivce, podpořit komunity v souvislosti s rozvojem digitální ekonomiky a zlepšit ekonomické příležitosti pro každého."Společnost Cognizant směřuje své investice do zvyšování kvalifikace k organizacím, které 1) poskytují včasný přístup ke vzdělávání a navazování kontaktů; 2) vytvářejí příležitosti pro jednotlivce zahajující nebo rozvíjející kariéru v oblasti technologií a 3) přinášejí nové podněty pro posun technologického průmyslu v oblasti podpory zvyšování kvalifikace. Tyto organizace mají jako celek zásadní význam pro inspiraci, vzdělávání a přípravu komunit i jednotlivců libovolného věku pro úspěch na dnešním prudce se vyvíjejícím pracovním trhu. Jen za rok 2023 podpořila společnost Cognizant mimo jiné:1. Organizace, které poskytují včasný přístup ke vzdělávání a navazování kontaktů:• Girlstart• Podpora celoročního vzdělávání dívek v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). V roce 2024 chce Girlstart zapojit více než 1800 dívek ze 4. a 5. tříd prostřednictvím 88 mimoškolních programů v Texasu, Kalifornii a Massachusetts a také více než 900 dívek ze 4. až 8. tříd prostřednictvím 36 tematických letních táborů zaměřených na obory STEM.• Nadace Raspberry Pi• Podpora programů Code Club a CoderDojo ve Velké Británii, které nabízejí mladým lidem bezplatné a dostupné příležitosti naučit se programovat a tvořit pomocí digitálních technologií. Tyto kluby, které na místní úrovni zajišťují pedagogové a dobrovolníci v komunitních zařízeních, jako jsou školy a knihovny, by měly podle očekávání přímo podpořit celkem 17.000 studentů.• Year Up• Podpora přímých služeb organizace Year Up a jejích inovativních programů rozvoje pracovních sil po celé zemi v regionech, jako je Atlanta, Austin, Bay Area, Charlotte, Chicago, Dallas, Denver, New York, Phoenix a další. Financování pomáhá Year Up pokračovat v realizaci programů profesního vzdělávání, zkoušet nové modely programů a zlepšovat vnitřní provoz organizace, aby v roce 2024 mohla poskytnout kvalitnější služby více než 4000 mladých dospělých.2. Organizace, které vytvářejí příležitosti pro jednotlivce zahajující nebo rozvíjející kariéru v oblasti technologií:• Blind Institute of Technology• Podpora akademie Blind Institute of Technology, která poskytuje školení a certifikaci relevantních technických dovedností pro zdravotně postižené uchazeče o zaměstnání, kteří chtějí zvýšit svůj mzdový potenciál a najít smysluplnou práci.• Code Platoon• Podpora vzdělávacích programů společnosti Code Platoon zaměřených na fullstack softwarové inženýrství a DevOps cloudové inženýrství v roce 2024. Od roku 2016 absolvovalo vzdělávací programy CodePlatoon více než 500 veteránů a partnerů příslušníků armády, z nichž 74 % si našlo práci do šesti měsíců od ukončení studia.• ReDI School of Digital Integration• Podpora vzdělávací instituce ReDI School of Digital Integration v Německu, která zlepšuje postavení jednotlivců ohrožených vyloučením z technologického prostředí. Zaměřením na tyto skupiny přispívá k vytvoření rozmanité, kvalifikované a propojené globální komunity. Finanční prostředky od společnosti Cognizant podpoří projekt Digital Career Program, nabízející špičkové technologické kurzy pro studenty, kteří chtějí rozvíjet kariéru v odvětví technologií, a projekt The Digital Women Program, který usiluje o zlepšení pozice žen v tomto sektoru.• ICT Academy• Nadace Cognizant Foundation India v rámci své stěžejní iniciativy „Tech4All" navázala partnerství s organizací ICT Academy v Tamilnádu s cílem poskytnout pokročilé technické vzdělání 5000 žen ze znevýhodněných skupin prostřednictvím zřízení Center excelence pro posílení postavení žen na 71 vysokých školách v indických státech Karnátaka, Kérala, Tamilnádu a Telangána. Cílem projektu je podpořit absolventky poskytnutím dovedností klíčových pro průmysl 4.0 a zajistit jejich připravenost na dynamický trh práce.3. Organizace, které přinášejí nové podněty pro posun technologického průmyslu v oblasti podpory zvyšování kvalifikace:• National Governors Association Center for Best Practices, Workforce Innovation Network• National Governors Association Center for Best Practices (NGA Center), Workforce Innovation Network: Podpora III. fáze projektu NGA Center's Workforce Innovation Network, jehož cílem je podpořit vedoucí pracovníky ve veřejném a soukromém sektoru, kteří prosazují inovativní řešení pro přípravu pracovních sil na pozice budoucnosti. Příspěvek podpoří setkání poradců guvernérů a tvůrců státních politik, ale i ideové vedení pro rozvoj této oblasti a pomoc státům při zavádění osvědčených postupů.• Work Shift, AI & Economic Opportunity Reporting Initiative• Podpora hloubkového informování o změnách v oblasti vzdělávání a práce v důsledku využívání umělé inteligence se zvláštním zaměřením na to, zda její užívání prohlubuje nerovnosti, nebo naopak otevírá nové cesty k ekonomickému vzestupu. Projekt se soustředí na: 1) specifickou roli umělé inteligence při vytváření (nebo naopak ztěžování) lepšího propojení postsekundárního vzdělávání a pracovního uplatnění, 2) potenciální dopady na ekonomický vzestup osob v dolní polovině mzdového spektra a 3) konkrétní příklady toho, jak využívání umělé inteligence již dnes ovlivňuje postsekundární vzdělávání a pracovní trh.Cílem iniciativy Synapse společnosti Cognizant je připravit a vybavit osoby z nejrůznějších sociálních skupin po celém světě, které dosud neměly přístup k technologickým dovednostem, k aktivnímu zapojení a prosperitě v době, kdy stále více pracovních míst závisí na technologickém know-how. Společnost Cognizant věří, že investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikace, které umožní jednotlivcům získat technologické dovednosti, zachovat si zdroj příjmů a podporovat své komunity, tvoří klíčovou složku udržitelného rozvoje. Další informace o iniciativě Synapse naleznete zde .O společnosti CognizantSpolečnost Cognizant (Nasdaq: CTSH) buduje moderní podniky. Našim klientům pomáháme s modernizací technologií, změnami interních procesů i transformací zkušeností, aby si v rychle se měnícím světě dokázali udržet náskok. Společně zlepšujeme každodenní život. Více se dozvíte na www.cognizant.com nebo @cognizant.Pro další informace kontaktujte:    USA:Gabrielle GuglioccielloE-mail: gabrielle.gugliocciello@cognizant.com  Evropa / Asie a Tichomoří:Christina SchneiderE-mail: christina.schneider@cognizant.com  Indie:Rashmi VasishtE-mail: rashmi.vasisht@cognizant.com Logo - https://mma.prnewswire.com/media/1794711/Cognizant_Logo.jpg  PROTEXT     

Čas načtení: 2024-11-18 11:06:00

Program Hello CleanTech 3.0 vytvoří jedinečné spojení mezi inovativními start-upy a vedoucími firmami v oboru

Praha 18. listopadu 2024 (PROTEXT) - Velmi očekávaný třetí ročník programu Hello CleanTech, který pořádá společnost EIT InnoEnergy, nyní začíná přijímat přihlášky, což představuje klíčový okamžik pro inovace v oblasti čistých technologií v Evropě. V návaznosti na pozoruhodný úspěch předchozího ročníku, který představil téměř 300 průkopnických řešení a do kterého se zapojilo téměř 50 předních představitelů průmyslu, je Hello CleanTech 3.0 připraven katalyzovat další vlnu průlomových udržitelných technologií.Tento rok EIT InnoEnergy vytváří jedinečný most mezi inovativními start-upy a vedoucími firmami v oboru. Umožňuje také účastníkům získat odbornou podporu v oblasti rozvoje podnikání a technologií a získat finanční prostředky, včetně přístupu k předním fondům rizikového kapitálu. Mezi partnery programu patří např: AGH University of Science and Technology, Beamline, Boryszew Group, Chemovator, cofunder zone, Commercialization Reactor, Doral, E44, Enerco, Green Brother, Impact Prosper, InCarbZero, Inci, InnoAGH, Jagellonská univerzita, ORLEN Skylight, ORLEN VC, OVHcloud, Qemetica, Sabanci ARF Almost Ready to Fly, Silesian University of Technology, South Poland Cleantech Cluster, Vestbee, WEG a World Fund.Program Hello Cleantech nabízí začínajícím podnikům skutečné příležitosti navázat kontakt s investory a vedoucími představiteli v oboru a urychlit tak jejich cestu k získání finančních prostředků a partnerství. Program umožňuje společnostem v rané fázi vývoje diskutovat a testovat své technologie s klíčovými partnery z oboru, čímž jim poskytuje reálné ověření a zpětnou vazbu. Kromě toho propojení s finančními partnery a průběžné investiční diskuse, které náš program zprostředkovává, zajišťují, že začínající firmy jsou dobře připraveny a mají pozici pro budoucí růst, říká Marcin Lewenstein, Innovation Officer a Thematic Field Leader ve společnosti EIT InnoEnergy.Program se zaměřuje na osm strategických odvětví, která mají zásadní význam pro inovace v oblasti čistých technologií:• Skladování energie: Revoluční přístupy k účinnému a ekologickému uchovávání energie• Kritické suroviny: Řešení nové generace pro udržitelné hospodaření se zdroji• Zelené molekuly: Pokročilé systémy pro výrobu čistého vodíku a aplikace obnovitelných plynů• Dekarbonizace průmyslu: Průlomové technologie pro snižování emisí uhlíku v průmyslu• Oběhové hospodářství a bioekonomika: Inovativní řešení pro přeměnu odpadu na hodnotu a udržitelná materiálová řešení• Digitální řešení: Inteligentní technologie optimalizující účinnost zdrojů v různých odvětvích• Řešení pro datová centra: Špičkové přístupy k udržitelné digitální infrastruktuře• Další inovace: Převratná řešení mimo tradiční kategorieVybraní inovátoři dostanou bezprecedentní příležitosti k urychlení svého růstu. Účastníci získají přímý přístup ke specializovaným službám partnerů programu a budou moci využívat odborného mentoringu spojeného s technickým vedením po celou dobu své cesty. Prostřednictvím EIT InnoEnergy a partnerů budou mít účastníci na dosah ruky urychlené investiční příležitosti a také potenciální přístup k průmyslovým testovacím zařízením pro ověření svých řešení. Program také otevírá dveře k cenným kontaktům s globálními sítěmi rizikového kapitálu a vrcholí příležitostí představit inovace na exkluzivním Demo Day, kde účastníci předvedou svá řešení klíčovým osobám s rozhodovací pravomocí v průmyslu.Program Hello CleanTech se stal základním kamenem evropských inovací v oblasti čistých technologií. Jedinečná struktura programu zajišťuje, že každé inovativní řešení najde svého ideálního partnera - ať už je to investor, zákazník nebo strategický partner. Partneři budou předložené projekty posuzovat individuálně a vytvoří tak příležitosti pro přímou spolupráci se s nadějnými podniky.Kdo by se měl přihlásit? Hledáme ambiciózní začínající podniky, podnikatele, výzkumné pracovníky a inovátory, kteří vyvíjejí technologická řešení s velkým dopadem. Ať už se zabýváte revolučním skladováním energie nebo průkopnickými přístupy k průmyslové udržitelnosti, Hello CleanTech 3.0 vám nabízí platformu pro rozšíření vašeho dopadu.Jste připraveni změnit budoucnost?Přihlaste se do 10. prosince 2024. Navštivte https://www.hellocleantech.com/ a připojte se k přední evropské komunitě pro inovace v oblasti čistých technologií. Zdroj: 2020 Communications s.r.o. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2021-09-28 20:30:52

Pavel Smutný: Význam svaté Ludmily je stále nedoceněn

Pavel Smutný, český právník, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory a mecenáš umění poskytl rozhovor u příležitosti premiéry oratoria Nádech věčnosti zkomponovaného českým skladatelem Janem Zástěrou. Uvedení tohoto díla podpořil Bohemia Heritage Fund, fond sloužící podpoře českého umění, který Pavel Smutný založil.   Než se dotkneme otázek souvisejících s českou historií, dalšímu směřování a odpovědi na otázku jací jsme a jací bychom měli být, pojďme se nejprve vrátit k nedávnému výročí 1100 let od násilné smrti svaté Ludmily. U této příležitosti proběhla světová premiéra oratoria Nádech věčnosti, zkomponovaného mladým autorem Janem Zástěrou, který je autorem jak hudby, tak libreta a zároveň i dílo dirigoval. Význam svaté Ludmily je stále nedoceněn. Byla to první historicky známá žena, která se ocitla v čele nejstaršího českého státu v dějinách, a to nejenom v roli manželky, tchyně a babičky, ale v roli panovnice nejvyšší a regentky. Po smrti jejích synů jí byla svěřena výchova následníků i správa území, které se postupně proměnilo z knížectví na království a po první světové válce v novodobou republiku. Jsem nesmírně rád, že u této příležitosti zazněla tak krásná, výpravná, optimistická a povzbudivá hudba. Libreto odkazuje nejen na náboženské prvky, ale skrývá i jedinečný český humor. Moc děkuji za podporu a záštitu prezidenta Miloše Zemana, protože samotné provedení díla ve Vladislavském sále Pražského hradu zásadně přispělo k symbolice a státnosti. V hlavní postavě Ludmily, kněžny a světice, zazářila Soňa Červená. Málokdo ví, že nové oratorium je po Janáčkově Osudu v Národním divadle a inscenaci 1914 ve Stavovském divadle již třetím dílem, kterým se tato naše velká umělkyně inspirovala.      Během slavnostního večera jste řekl, že jsou časy, kdy se daří a jsou časy, kdy se nedaří. Mám pocit, že navzdory loňskému těžkému covidovému roku se nám celkově daří dobře, jen si to neuvědomujeme. V uplynulých 30 letech jsme byli svědky poměrně ojedinělého jevu, kdy se toho hodně podařilo nejen v oblasti politické a ekonomické, ale hlavně v povznesení národa z poddaných, pracující inteligence a družstevních rolníků, starší generace si jistě na tuto definici národa vzpomenou. Z této trapné pozice jsme se pozvedli. Nedařilo se nám v otázkách duchovních či v oblasti vysoké kultury. Stáli jsme daleko za Čapkem a za Smetanou a kladli jsme si otázku, zda se všichni věnují businessu či zda národ nezhloupnul. Čekali jsme na osobnosti, které opět národ povedou a budou rozvíjet kulturní identitu. Konečně máme tu svobodu, za kterou tolik lidí a padlo a zemřelo. My ceněnou svobodu máme, ale jak s ní zacházíme? Stačí využití svobody k redukování na ekonomické zabezpečení rodiny a každoroční dovolenou u moře?   Jste Čech, ale nikoliv nacionalista. A vždy dodáváte, že jste přesvědčeným Evropanem.  A vaším třetím rysem je věčný optimismus. Jsem přesvědčen, že český národ má stále co říct. Potřebujeme dějiny, potřebujeme je znát a potřebujeme se jimi kochat. My i naše děti. Na druhou stranu pohled do minulosti nestačí. Česká minulost nedává jednoznačnou odpověď na to, co bychom měli být. Doba Karla IV. je neopakovatelná, husitské hnutí bylo velmi polarizující a národní obrození splnilo svůj účel, ale bylo nacionalistické. Za zásadní považuji Masarykův humanismus, který ovšem navazuje na humanismus 16. století. Pár odkazů tedy najdeme, ale není jich dost. Zároveň se ovšem profilovaly významné rysy českého národa, na kterých můžeme stavět. Jmenoval bych zejména technické nadání a schopnosti, kreativitu, specifický humor. Pojďme stavět moderní identitu na těchto unikátních pozitivních vlastnostech. Staňme se moderními Čechy, máme za sebou velkou minulost a máme i nadané talentované lidi, kteří nás můžou vést do další doby. Talentovaný umělec a autor oratoria Nádech věčnosti, Jan Zástěra, je pouze jedním z nich. Myslím, že dobrá doba opět přichází.   Jak tedy vnímáte současné přelomové období v globálním kontextu? Přicházíme do období, kdy budeme muset sami definovat české téma. Vliv supervelmocí na každodenní dění v naší zemi oslabuje. Posledních 30 let se debata často redukovala na názory prezentované dvěma nesmiřitelnými tábory, „proamerickým“ a „proruským“. A dále jsme se upnuli k myšlence, že řešení naší otázky lze redukovat na rovnici Evropská unie plus kapitalismus. K těmto dvěma cílům jsme primárně směřovali. Nyní shledáváme, že problémy má jak EU, tak kapitalismus samotný. Teorie o konci dějin či vítězství liberalismu jsou dávno překonané. Tato situace může být nazírána jako ohrožení, já a mnozí ostatní v ní vidíme příležitost, jak přemýšlet o moderním českém údělu. Není to o tupém nacionalismu či o izolacionismu a uzavírání v české kotlině. Stále opakuji, že Česká republika má světu co nabídnout. Z Izraele si můžeme vzít příklad, jak lépe naše dovednosti a schopnosti světu nabízet. Vždyť dnes už se mluví s velkým respektem o České republice jako evropském lídrovi v oblasti AI (umělé inteligence), v budoucnu se s námi počítá jako líhní pro špičkové IT odborníky. Naše různá řešení v oblasti technologií patří k nejlepším na světě. Pojďme tedy stavět novodobou českou identitu na vlastnostech, které chceme podporovat.    Jakými Čechy tedy máme být? Pojďme si zachovat svébytný smysl pro humor, kritické myšlení, kreativitu a určitý odstup od velkých mocenských center, ať už jsou kdekoliv. Pojďme využít našich znalostí a svést se na vlně moderního, inovativního a ekologického přístupu k řešení výzev, které jsou před námi. A inspirujme se od Izraele a využijeme všech příležitostí, které nám tento vzájemný blízký vztah nabízí. Vždyť židovský národ byl součástí české kultury od samého prvopočátku české státnosti a nyní díky úzkému spojení s Izraelem stále zůstává naší součástí. Opravdu máme na čem stavět.   Autorka je členkou výkonné rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory, kde vede sekci Věda, výzkum a inovace. Působí jako koučka a lektorka. Je rovněž členkou Rady pro komercializaci Univerzity Karlovy. Již více než 10 let se věnuje podpoře žen a propojování akademické sféry a businessu. Jejím nejnovějším koníčkem šíření izraelského konceptu Sebevědomé sebeobrany v České republice.

Čas načtení: 2020-02-03 11:05:51

Literární vyhlídky (3. až 9. února)

Nadcházející týden přinese kromě oslav 200. výročí narození Boženy Němcové řadu dalších literárních akcí – od autorských čtení (hned několikrát se představí Dora Kaprálová) přes knižní křty (například svazku próz Arthura Machena Temnota nepomíjí) po besedy a diskuse (třeba na téma „Poezie včera, dnes a zítra“). Na závěr jako obvykle přinášíme několik tipů na nové knihy a audioknihy.   POZVÁNKY   3. 2. Praha / 17.00, Werichova vila V únoru uplyne devět let od úmrtí Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýznamnějších světových spisovatelů, jejichž životním tématem je holokaust. Spisovatelka Markéta Mališová představí rukopis připravované knihy o tomto klasikovi české literatury. Praha / 19.00, Kampus Hybernská Literární večery mají ve Škole zotavení dvouletou tradici. Ten nejbližší proběhne u příležitosti vydání zimního čísla časopisu Zámezí s tematikou Humoru. Večerem provází Jan Škrob a zvláštním hostem bude básník Jonáš Hájek.   4. 2. Praha / 13.00, Památník národního písemnictví (Strahovský klášter) Památník národního písemnictví pořádá u příležitosti 200. výročí narození Boženy Němcové přednáškové pásmo věnované životu a dílu největší české spisovatelky 19. století. Přednášky budou doprovázet ukázky dobových fotografií a historických materiálů z písemné pozůstalosti B. Němcové, která patří k nejvýznamnějším fondům ve sbírce Literárního archivu PNP. V rámci programu vystoupí Magdaléna Pokorná („Spisovatelka Božena Němcová a český literární život 40. let 19. století“), Dorota Lábusová s Helenou Šebestovou („Digitalizace osobního fondu Boženy Němcové v Literárním archivu PNP“), Yvetta Dörflová („Ty děti mně největší starost dělají…“) a Hana Taudyová („Muži v životě Boženy Němcové“). Praha / 18.30, prostor39 Setkání s výtvarnicí a autorkou komiksů Toy_Box a křest její Komiksové učebnice komiksu (Paseka 2019) a nového vydání komiksového románu Moje kniha Vinnetou. Praha / 19.00, Městská knihovna v Praze (Ústřední pobočka) Představení 89. čísla časopis Analogon s tématem Ocas romantismu. Program nabídne vystoupení Ivana Horáčka („Milion chvilek pro romantismus“) a Jana Švankmajera („Jednotný proud myšlení aneb Život se rodí v ústech – ukázka z románu“). Moderuje František Dryje. Praha / 19.30, kavárna Fra Hostem večera bude Zofia Bałdyga, polská básnířka, bohemistka a překladatelka. Vydala básnické sbírky Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Překládá nejnovější českou a slovenskou poezii do polštiny, soustředí se především na tvorbu autorů narozených v 70. a 80. letech. Její básně v českém překladu Ondřeje Zajace byly publikovány časopisecky (Psí víno, Tvar). V posledních letech píše poezii také česky. Praha / 19.30, Božská Lahvice Poezie včera, dnes a zítra. Panelová diskuse s předními básníky a básnířkou a zároveň osobami utvářejícími českou literární scénu o proměnách české poezie v uplynulém roce a jejích vyhlídkách do roku následujícího. Diskutovat přijdou šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar Adam Borzič, organizátor kulturního života v Domě čtení Josef Straka a editorka literární internetové platformy Ravt a literární kritička Jitka N. Srbová. Večer moderuje Matěj Senft.   5. 2. Pardubice / 17.00, Krajská knihovna v Pardubicích Setkání se spisovatelkou a překladatelkou Alenou Mornštajnovou, jednou z nejoblíbenějších současných českých autorek, která napsala mj. úspěšné romány Hana a Tiché roky. Kladno / 17.30, Středočeská vědecká knihovna v Kladně Přednáška Jiřího Miky věnovaná pozoruhodné kladenské osobnosti, nájemci kročehlavského pivovaru a inženýru chemie Otakaru Zacharovi (1870–1921), mezi jehož zájmy patřily kromě výroby dobrého piva také alchymie, spiritismus, výtvarné umění, divadlo a literatura. Díky němu zavítal do místního pivovaru malíř Mikoláš Aleš, jeho zásluhou se veřejnost mohla seznámit se starými alchymickými spisy. Přednášku doplní obrazový materiál a ukázky z knihy Jiřího Miky Mezi alembikem a spilkou. Plzeň / 19.00, Kačaba Autorské čtení Přemysla Krejčíka z jeho knihy Malej NY (Host 2019), románu o tom, že je rok 2005, vám je -náct a máte hiphopovou kapelu. Všechno kolem vás je nějaký zrychlený a nakonec se to semele tak tragicky, že po pár letech skončíte na gauči u psychoterapeuta. Právě tady vlastně Krejčíkův příběh začíná. Jako terapeutická cesta přes divokou minulost k sobě samému. Jenže někdejší události se z odstupu jeví v jiném světle — zvlášť když vám napíše esemesku mrtvý kamarád. Těžko se rozhodnout, co je blbý vtip a co už vyhrožování. Tváře z někdejší subkulturní komunity se proměnily, lidé jsou nečitelní a vzpomínky se zdají být jediným klíčem k tomu hlavnímu: že smrt vaší první holky určitě nebyla nešťastná náhoda.   6. 2. Praha / 17.30, Božská Lahvice Křest básnické sbírky Michala Maršálka Arménská klávesnice (Dauphin 2019). Autorské čtení bude spojené s vernisáží kreseb a ilustrací Jindry Vikové. Pořadem bude provázet hudba – Jan Jiráň z divadla Ypsilon, Vít Janota a Michal Hrubý. Brno / 18.00, Moravské zemské muzeum (Dietrichsteinský palác) Představení monografie Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce (Akropolis, Moravské zemské muzeum 2020). Kdo by z dětství neznal Ferdu Mravence, pana Hlemýždě, pana Cvrčka, Berušku či brouka Pytlíka? Tento kouzelný hmyzí svět a mnohé další stvořil před více než osmdesáti lety významný český spisovatel, kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Mezi jeho nejznámější postavičky patří Ferda Mravenec a brouk Pytlík. Jejich příběhy jsou nejen zábavné, ale obsahují zároveň i poučení a z každého plyne mravní ponaučení. K loňskému 120. výročí narození tohoto velmi oblíbeného autora přichází Tomáš Prokůpek a kolektiv s ojedinělou a ucelenou monografií, která dopodrobna mapuje Sekorův život a dílo. Čtenáři mají také příležitost seznámit se s dosud nepublikovanou Sekorovou výtvarnou tvorbou. Pardubice / 18.00, Klub 29 (malá scéna Divadla 29) Autorské čtení Dory Kaprálové z její nové povídkové knihy Ostrovy (Druhé město 2019). Tucet povídek a příběhů opisuje rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která leží stále a stále víc na východě. Praha / 18.00, Dům čtení (pobočka MKP) V rámci projektu Spisovatelé do knihoven zavítá do Domu čtení Aleš Palán. Je jedním ze signatářů Charty 77. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice, vedl též kurzy tvůrčího psaní a byl ředitelem nakladatelství Kalich. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesiu Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku 2018. V roce 2019 vydal kromě prózy Miss Exitus další úspěšnou knihu Jako v nebi, jenže jinak / Nová setkání se samotáři Čech a Moravy. V listopadu minulého roku vyšla též jeho kniha Návrat do divočiny. Praha / 19.00, Knihovna Václava Havla Petr Placák představí svou novou knihu Křesťanský zápas o českou věc – Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v čs. exilu (Argo, ÚSTR 2019), věnovanou jedné z nejpozoruhodnějších protikomunistických iniciativ, které se díky své otevřenosti podařilo na katolické půdě spojit v odporu proti pražskému normalizačnímu režimu nejrůznější proudy exilu – od konzervativců přes liberály a zelené k exkomunistům, příslušníky české šlechty, stejně jako stoupence čs. undergroundu, katolíky a evangelíky, nebo aktivisty židovského původu. Hosty budou spisovatel Ivan Binar, Dana Němcová, vídeňský hostinský Jiří Chmel a redaktor Rádia Svobodná Evropa Martin Schulz. Na závěr zazpívá hymnu exilu Dáša Vokatá. Praha / 19.00, Galerie Ščigol Autorské čtení poezie Jakuba Řeháka, autora tří básnických sbírek (Světla mezi prkny, 2008; Past na Brigitu, 2012; Dny plné usínání, 2016) a nositele ceny Magnesia Litera za poezii. Spolu s Miloslavem Topinkou vybral Nejlepší české básně 2010. Jako recenzent spolupracuje s literárním obtýdeníkem Tvar, kulturním týdeníkem A2 nebo revue Souvislosti. Píše esejisticky laděné texty, zabývající se obecnými problémy poezie, i studie, které věnuje konkrétním dílům důležitých básníků. Z poslední doby například statě věnované Tristanu Tzarovi, Ladislavu Novákovi či Petru Královi. Pracuje jako redaktor webových stránek Městské knihovny v Praze, kde rovněž žije. Uvádí Robert Wudy. Praha / 20.00, Potrvá Na další košt literatury přijaly pozvání česky hovořící autorky pocházející ze zahraničí – Sofija Kordić (Chorvatsko), autorka románu Hypofýza v exilu (překlad Jakub Novosad), a Elena Buixaderas (Španělsko), autorka sbírky Koperníkovy hvězdy (překlad Tereza Riedlbauchová a Denisa Škodová).   7. 2. Praha / 19.00, Divadlo na Vinohradech (velká scéna) Premiéra inscenace Zmoudření Dona Quijota v režii Martina Čičváka. Viktor Dyk napsal básnické drama vyhrocující rozpor mezi idealismem a pragmatismem, tvořícími dva všudypřítomné póly českého společenského myšlení. Moudrý blázen Don Quijote rozlišuje kontrast dobra a zla a věří tomu, že zlo je možné ve světě porazit. Jeho víra v dobro a důvěra k lidem je idealistická, stejně jako rytířská láska k neexistující ženě. Pragmatický svět přece dobře ví, že nic v něm není černobílé. Jen blázen by krvácel pro neuskutečnitelné hodnoty... Hradec Králové / 17.30, NUUK Autorské čtení Dory Kaprálové z její nové povídkové knihy Ostrovy (Druhé město 2019). Tucet povídek a příběhů opisuje rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. Praha / 19.30, Božská Lahvice Uvedení knihy Arthura Machena Temnota nepomíjí (Malvern 2019). Knihu uvede překladatel Patrik Linhart. Čtení a performance Bohuslav Vaněk-Úvalský a Petr Stejskal. Přednášku o imaginativní literatuře pronese Ivan Adamovič.   8. 2. Praha / 16.30, Městská knihovna v Praze (Ústřední pobočka – Klubovna) Touhou po autenticitě, hledáním vlastního hlasu, scházením neotřelých cest… no zkrátka každou větší „kreativitou k trvalé IN validitě“, s tvorbou do blázince a zase zpátky! V rámci programu vystoupí se svými texty: – Sára Báchorová je čerstvě plnoletá holka s dlouhou minulostí. Píše o problémech ve společnosti, drogách, tabuizovaných tématech. Jejím cílem je rozšířit povědomí o psychických poruchách jako jsou poruchy příjmu potravy, deprese, spánkové paralýzy a další a ukázat tak lidem, jak křehká dokáže být lidská psychika. Ví, o čem mluví, sama má za sebou pět hospitalizací na psychiatrii. – Věra Dumková je prokletá básnířka a autorka erotické literatury. Vzděláním učitelka češtiny a hudební výchovy. Střídala různá zaměstnání, publikovala časopisecky i knižně, má za sebou četná autorská čtení. Představitelka ztracené generace. – Kateřina Málková píše, aby posvětila svět. V jejích básních lze proto hledat určitý „haiku moment,“ pokud to není rovnou haiku. Vystudovala anglistiku-amerikanistiku na filosofické fakultě a jako dárek k promoci jí vyšla kniha Zlá škola. Ještě předtím studovala psychologii, ale nebylo jí doporučeno pokračovat. Tenkrát se ještě věřilo, že člověk s duševním onemocněním by se neměl v žádném případě stát psychologem. Nyní pracuje jako peer mentorka a peer lektorka ve spolku Dobré místo. Publikuje na FEST-WEBu Offtheroad, v časopisech Na scestí a Zámezí. – Pavel Oulík bydlí v Praze, kde tráví čas prací peer konzultanta a psaním. V Londýně vystudoval ekonomii a business, později se živil prací v nakladatelství. Píše rád a často – jeho práce je možné najít na FEST-WEBu Offtheroad či v magazínu Na scestí a Zámezí. – Tereza Saxlová vystudovala FF UK obor filozofie-logika. Od 27 let trpí schizoafektivní poruchou. V posledních pěti letech se hodně věnovala divadlu pro lidi se zkušeností s duševní nemocí. Soustavněji začala psát básně v roce 2015, povzbuzena literární dílnou Dobrého Místa. V současnosti pracuje v téže organizaci jako peer lektorka. – Martin Šaffek vystudoval bakalářský stupeň filosofie na ÚFAR FF UK, magisterský stupeň nedokončil. Pracuje jako knihovník. Je aktivistou v různých levicových a kritických organizacích. Má diagnostikovanou paranoidní schizofrenii. Básně píše příležitostně. – Tomáš Vaněk, autor melancholických, erotických a experimentálních textů debutoval v roce 2019 knihou Hra na život. Vystudoval srovnávací literaturu, pracuje na novinářských projektech v oblasti duševního zdraví. Čelákovice / 18.00, U Kubelků Křest prozaické knihy Michaely Kalivodové Dokud jsme mladí (Nakladatelství Petr Štengl 2019). Útrapy dětství a mládí ale mohou mít tolik podob a ve svých maskách se tak rády vrací, aby potrápily zas a znovu. Není nakonec jistější spolehnout se na to, že klid a štěstí přijde až s dospělostí? Nebo to i v době osobní zralosti bude zase ta stejně smutná písnička? Anebo jsme jen přehnaně pesimističtí? A stačí si pro společný život najít někoho, s kým si rozumíme, nebo je třeba k sobě pasovat, jak zpívá kapela Mandrage, jako šrouby a matice? Na rozhovor s autorkou se můžete těšit v příštím Bibliu.   9. 2. Praha / 15.00, Knihovna na Vinohradech Cukrárna u Šilhavého Jima – divadelní představení z Divokého západu pro chlapce i dívky od šesti let a jejich rodiče, vyprávějící příběh o síle literatury a přátelství, o desperátech a statečné knihovnici, která se pokouší přivábit zálesáky k četbě. Během představení si děti na vlastní kůži vyzkoušejí boj s živly, lekci plížení, zpěv drsňáckých písní a mnoho dalšího. Hra vznikla podle stejnojmenné knihy Marka Tomana (Baobab 2018, oceněno Zlatou stuhou 2019) a měla již mnoho desítek úspěšných repríz v knihovnách, ve školách a na festivalech.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY   Flannery O’Connorová: Tajemství a mravy (přeložil Marcel Arbeit, Argo 2019) Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy její texty vznikaly, nijak nepozvedl, vtipně vysvětluje začínajícím autorům, čeho se mají při psaní povídek a románů vyvarovat, a na příkladech ukazuje, že se učitelé literatury nejvíce ze všeho bojí literatury samé. Kniha, z níž v jednom ze svých sporadických rozhovorů citoval i Cormac McCarthy, je jedním ze zásadních amerických literárněvědných textů a to, že jeho autorka nebyla profesí literární teoretička, je jen ku prospěchu věci: jednotlivé texty se vyznačují stejnou živostí podání a ostrým, průrazným stylem jako autorčiny prózy.   Michal Jareš, Pavel Mandys: Dějiny české detektivky (Paseka 2020) Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva. Mnohdy jejich příběhy psali uznávaní spisovatelé, knížka předních znalců však představuje i málo prozkoumané a temné uličky detektivní literatury. První podrobné shrnutí dějin kriminálního žánru v českých zemích ukazuje, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela. V monografii, která se čte jedním dechem jako detektivka, se potkávají Emil Vachek, Edgar Collins, Eduard Fiker, Josef Škvorecký, Hana Prošková, Václav Erben, Jaroslav Velinský, Pavel Frýbort, Michal Sýkora, Michaela Klevisová a další.   Michal Topor, Josef Vojvodík (eds.): Čtení o Otokaru Březinovi. Kritika a zjevení (Institut pro studium literatury 2020) Antologie představuje Otokara Březinu – jednoho z nejvýznamnějších básníků české moderní poezie – prizmatem kritické reflexe jeho rozsahem nevelkého, dosahem však zcela zásadního díla. Výbor ohlasů, kritik a výkladů sleduje a ukazuje, jak se recepce a tím i obraz básníka vyvíjely a proměňovaly. Těžiště antologie spočívá v letech 1896–1968. Čtení o Otokaru Březinovi je rozděleno do sedmi bloků. Jejich časové a obsahové vymezení je dáno vnějšími okolnostmi, analogicky k rozhodnutí vstoupit volbou textů i do širokého pole březinovských textů, jež mají převážně povahu spíše příležitostnou, vyznavačskou, ba obdivnou. První blok sleduje období 1895–1903, tedy kritický ohlas provázející vydání pěti Březinových básnických cyklů (1895–1901) a knihy esejů Hudba pramenů (1903). Jádrem druhého bloku jsou texty napsané u příležitosti Březinových čtyřicátin (1908) a prvního souborného vydání Březinových básnických spisů v roce 1913. Třetí blok tvoří stati Otokara Fischera (1918) a Arna Nováka (1919), vzniklé jednak u příležitosti Březinových padesátin (1918), a tedy krátce před koncem první světové války, jednak v dotyku s vyhlášením samostatné Československé republiky. Rámec čtvrtého bloku tvoří Březinovy šedesátiny v desátém roce republiky, provázené udělením tzv. velké Státní ceny, setkáním s T. G. Masarykem v Jaroměřicích nad Rokytnou (13. 6. 1928) a dalšími oslavami básníkova jubilea. Pátý blok obsahuje vybrané reakce na Březinovo úmrtí a následující šestý blok polemiky týkající se Březinova „obrazu“, především v provokativním Mém svědectví o Otokaru Březinovi Jakuba Demla (1931), a další texty o Březinovi z třicátých let. Závěrečný sedmý blok v trojici článků z let 1949–1968 naznačuje poválečné fasety rozumění Březinovu dílu.   Bianca Bellová: Mona (čte Lenka Krobotová, Audiotéka a Host 2020) Ona je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem, před všemi těmi pravidly, jak se má chovat žena a jak muž, před vzpomínkami, před sebou samým. Stejně jako v proslaveném románu Jezero (Magnesia Litera — Kniha roku a Cena Evropské unie za literaturu) i v Moně vykresluje Bianca Bellová mistrovským způsobem tíživou a naléhavou atmosféru chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout.   Petr Stančík: Andělí vejce (čte Lukáš Hlavica, Audioberg 2020) Román Petra Stančíka se odehrává v kulisách první poloviny 20. století. Hlavní hrdina Augustin Hnát se narodil zásluhou mořské panny. Jeho matka běhá po lese se srnami, otec mu vybral za kmotra obecního blázna. Místo hlavy má vejce, z něhož se líhnou andělé prapodivných nápadů. Asi by prožil nudný život, nebýt přátelství se strašidlem, vynálezu nekonečnítka, sibiřské anabáze, zničující lásky k mušli, dvou světových válek a jednoho vojenského zběha. Děj směřuje k tragickému rozuzlení, kde končí veškerý humor. Audiokniha byla natočena ve studiu DAMU pod vedením režiséra Dimitrije Dudíka. Hlavní role se zhostil Lukáš Hlavica. Autorem originální hudby je Kryštof Marek. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-27 08:41:00

Li Peng ze společnosti Huawei: Uvolnění nového růstu v oblasti 5G a počátek komercializace 5.5G

Barcelona (Španělsko) 27. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei dnes v rámci veletrhu MWC Barcelona 2024 uspořádala summit o rozvoji sítí 5G – 5G Beyond Growth Summit. Korporátní senior viceprezident a prezident pro prodej a služby ICT společnosti Huawei Li Peng zde rozebral, jak mohou operátoři dosáhnout obchodního úspěchu v oblasti 5G, i o tom, jak 5.5G dále uvolní potenciál sítí a vytvoří nové příležitosti k růstu.„5G je na nejlepší cestě k obchodnímu úspěchu," řekl Li. Komerčně se tyto sítě začaly využívat v roce 2019 a za posledních pět let si získaly již 1,5 miliardy uživatelů 5G po celém světě. U 4G totéž trvalo devět let. V současné době využívá 5G 20 % celosvětových mobilních zákazníků. Tito uživatelé generují 30 % veškerého mobilního provozu a představují 40 % příjmů z mobilních služeb.„Rok 2024 s sebou přináší zahájení komerčního využití 5.5G – a vzhledem ke konvergenci 5.5G, AI a cloudu mohou nyní operátoři využít potenciál nových aplikací a funkcí," vysvětlil Li.Dodal také, že pro uchopení těchto příležitostí by se měli operátoři po celém světě zaměřit na vysoce kvalitní sítě, víceúrovňovou monetizaci, nové služby a generativní umělou inteligenci.Vysoce kvalitní sítě stále základem obchodního úspěchuVíme, že při dostatečné kvalitě sítí jsou uživatelé mobilních služeb ochotni v rámci svých mobilních balíčků dokupovat vylepšení služeb. U provozu generovaného těmito uživateli se následně očekává výrazné zvýšení, které umožní operátorům maximalizovat hodnotu provozu. V důsledku těchto skutečností stále více operátorů navrhuje strategické cíle, jejichž součástí je výstavba vysoce kvalitních sítí 5G.Někteří operátoři na Blízkém východě již například nasadili sítě Massive MIMO a díky optimálním službám, které tyto sítě poskytují, je zavádění 5G FWA (fixního bezdrátového přístupu) úspěšné. V současné době jsou prostřednictvím sítí 5G FWA připojeny téměř 3 miliony domácností, což z nich činí mocnou hnací sílu růstu příjmů operátorů.Víceúrovňová monetizace pro maximální zhodnocení každého bituModely odstupňování cen podle rychlosti již zavedlo více než 20 % globálních operátorů sítí 5G. Jeden z operátorů v Thajsku například nedávno uvedl na trh doplněk 5G Boost Mode, který umožňuje předplatitelům vybrat si různé úrovně rychlosti tak, aby co nejlépe odpovídaly jejich potřebám užívání sítí. Tento model pomohl operátorovi zvýšit ARPU (průměrný výnos na jednoho uživatele) o přibližně 23 %. Jiný čínský operátor uvedl na trh balíček garantovaného uplinku, který umožňuje livestreamerům plynulé živé vysílání ve vysokém rozlišení. Tento balíček si získal značnou oblibu a pomohl operátorovi zvýšit ARPU o více než 70 %.Nově zaváděné služby umožňují dlouhodobě udržitelný růstNové služby, jako je New Calling, cloudové telefony a 3D bez brýlí, si získávají stále větší pozornost spotřebitelů. V oblibě stoupají například doplňkové funkce služby New Calling, jako jsou virtuální avataři. Uživatelé jsou také ochotni si připlatit za služby, které poskytují servis v reálném čase, jako je například komplexní vyřizování pojistných událostí vozidel.Sítě 5G se prosadily také v mnoha průmyslových odvětvích. V Číně již zahájilo komerční využití více než 50.000 soukromých aplikací sítě 5G ve více než 50 oborech. Očekává se, že nové schopnosti 5.5G, včetně deterministické latence, přesného určování polohy a pasivního internetu věcí, přinesou operátorům na trhu B2B ještě více příležitostí.Generativní AI posune mobilní sektor do éry univerzální inteligencePodle IDC dosáhnou v roce 2024 celosvětové dodávky mobilních telefonů vybavených umělou inteligencí 170 milionů kusů. Toto číslo bude představovat 15 % všech dodávek chytrých telefonů. Telefony s umělou inteligencí nové generace budou mít výkonnější úložiště, displeje i zobrazovací funkce. Aplikace pro AIGC (Artificial Intelligence Generated Content, vytváření obsahu umělou inteligencí) využívané těmito telefony budou generovat stovky miliard GB dat a přinesou tak nové příležitosti pro operátory.Li své vystoupení na summitu uzavřel příslibem do budoucna: „Společně s operátory uvolníme potenciál 5G a 5.5G – a podpoříme nevídaný nový růst."Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2346903/Li_Peng_Corporate_Senior_Vice_President__President_ICT_Sales.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2346906/Li_Peng_delivers_opening_remarks_summit.jpg KONTAKT: Tao Ling, +86 020-18520121896, taoling1@huawei.com

Čas načtení: 2024-02-29 07:37:00

Huawei: Využití 5.5G k rozvoji inteligentního světa

Barcelona (Španělsko) 29. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Li Peng ze společnosti Huawei: Využití 5.5G k rozvoji inteligentního světa Na veletrhu MWC Barcelona 2024 vystoupil Li Peng, senior viceprezident společnosti Huawei a prezident pro prodej a služby ICT, s klíčovou přednáškou o nových strategických příležitostech, které se v inteligentním světě otevřou odvětví ICT. „Rychle se blížíme k inteligentnímu světu," řekl Li. „S rostoucími nároky na sítě se technologie 5.5G staly klíčovým krokem na cestě k inteligentnímu světu. Očekává se, že 5.5G se začne komerčně používat v roce 2024. Vytvořme tedy dnešní sítě pro budoucí aplikace, abychom posunuli inteligentní svět kupředu." Vydáváme se na cestu komercializace 5.5G Li vysvětlil, že informatizace a digitalizace přinesly za posledních 20 let odvětví informačních a komunikačních technologií příležitosti v hodnotě bilionů dolarů. Tento inteligentní svět klade vyšší požadavky na sítě, jako je ultraširokopásmové připojení, širokopásmová komunikace v reálném čase a internet věcí pro všechny scénáře použití. To podnítilo rychlý vývoj na 5.5G, který umožní realizovat inovativní scénáře použití a obchodní modely. Očekává se, že do roku 2030 bude mít inteligentní ekonomika hodnotu více než 18,8 bilionu dolarů, což přinese novou vlnu příležitostí pro tento průmysl. V Číně, na Blízkém východě a v Evropě již přední operátoři ověřili pokročilé funkce 5.5G v komerčních sítích. Jejich testy zahrnují širokou škálu scénářů, včetně inteligentních připojení pro lidi, domácnosti, vozidla a stadiony. Kromě toho se na celém světě objevuje stále více 10gigabitových chytrých měst využívajících 5.5G. Na letošním veletrhu MWC představí společnost Huawei celou řadu produktů a řešení 5.5G pro širokou škálu různých scénářů a také první základní telekomunikační model v oboru. Tento model pomůže operátorům maximalizovat hodnotu jejich sítí, zejména v oblastech, jako je spolehlivost sítí a automatizovaná správa a údržba. S tím, jak síťové technologie stále redefinují toky informací a hodnot a uvolňují sílu všudypřítomného připojení, se brzy ocitneme v plně inteligentním světě. Nové vymezení informačních toků: Obsah poháněný umělou inteligencí je hnací silou nového datového provozu Inteligentní technologie se rychle vyvíjejí a inteligentní aplikace jsou stále rozšířenější. To vytvořilo nové příležitosti pro průmyslová odvětví. Pokud jde o informační toky, generativní umělá inteligence již pohání nové typy propojených objektů a scénářů, jako jsou digitální lidé a inteligentní automobily. Tyto nové scénáře vyžadují lepší infrastrukturu, včetně nových modelů pro kooperativní ukládání dat a výpočetní techniku mezi cloudem, místními servery a zařízením. AIGC umožní vytvořit více než 100 miliard gigabajtů dat a řídit více než jeden bilion gigabajtů datového provozu. Společnost Huawei předpovídá, že jen v roce 2026 bude umělá inteligence použita k vytvoření více než 250 miliard obrázků a 70 milionů videí, což zcela změní světový přístup k tvorbě obsahu. Nové vymezení hodnotových toků: Monetizace mobilních služeb nad rámec konektivity Vzhledem k tomu, že v odvětví informačních a komunikačních technologií přibývá inovací v oblasti inteligentních aplikací, poroste poptávka po spolehlivém síťovém provozu. Zejména garantovaná rychlost uplinku, QoS a latence budou mít zásadní význam pro splnění různých potřeb spotřebitelů a firemních zákazníků. Dopravcům se tak naskytnou neuvěřitelné nové příležitosti k růstu, které jim otevřou nové hodnotové toky v hodnotě stovek miliard dolarů. Jeden čínský operátor například spustil streamovací balíček 5G, který poskytuje garantovaný uplink pro bezproblémové živé vysílání. Tato nová nabídka služeb pomohla operátorovi zvýšit průměrný výnos na uživatele o více než 70 %. V odvětví dopravy umožňují služby nového 5G volání jiného operátora přesné určení polohy v reálném čase a interakci během hovoru pro situace, jako je hlášení pojistné události. Řidiči tak mohou na jednom místě komunikovat s likvidátorem, provést ohledání na místě a vyřídit pojistnou událost na místě dopravní nehody. Tento nový typ služby pomohl operátorovi úspěšně zpeněžit trh B2B2C. Využití síly všudypřítomného připojení: vytváření nových hodnot pro všechna odvětví Vysoce kvalitní připojení k síti 5G pomáhá operátorům propojit více lidí s více věcmi kdykoli a kdekoli. Skvělým příkladem jsou cloudové telefony. Díky větší šířce pásma a nižší latenci mohou spotřebitelé hrát nejnáročnější online hry a používat nejpokročilejší pracovní aplikace daleko za hranicemi úložného prostoru a výpočetního výkonu místního zařízení. Pokročilé technologie, jako je rozsáhlý internet věcí, mění pravidla hry i pro průmyslové aplikace. Díky desetinásobnému zvýšení hustoty a přesnosti připojení může odvětví informačních a komunikačních technologií uspokojit potřeby připojení v jakémkoli průmyslovém scénáři, od inteligentních sítí po výrobu, skladování a logistiku. Průkopníci dláždí cestu k inteligentnímu světu. Na závěr Li Peng vyzval ostatní hráče v odvětví, aby přijali 5.5G a vybudovaly pevný základ ICT pro prosperující inteligentní svět. Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2348797/Li_states_global_digital_economy_ICT_industry.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2348799/Huawei_embrace_5_5G_a_prosperous_intelligent_world.jpg KONTAKT: Tao Ling, 020-18520121896, taoling1@huawei.com

Čas načtení: 2024-11-01 15:56:00

Yang Chaobin ze společnosti Huawei: Technologie 5.5G zpřístupňují plný potenciál mobilní umělé inteligence

Istanbul (Turecko) 1. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Yang Chaobin, člen představenstva a prezident divize produktů a řešení informačních a komunikačních technologií společnosti Huawei, dnes na akci Global MBB Forum 2024 přednesl hlavní projev, ve kterém konstatoval: "Nastupující éra mobilní umělé inteligence nabídne v oblasti mobilních technologií celou řadu jedinečných příležitostí a zásadním způsobem ovlivní celé nadcházející desetiletí. Rozvíjející se technologie 5.5G budou přitom pro dosažení plného potenciálu umělé inteligence v mobilních zařízeních klíčové. Společnost Huawei se těší na spolupráci se svými oborovými partnery na rozvoji technologií 5.5G připojení a posilování základů éry mobilní umělé inteligence. Společně máme možnost společnosti i našemu oboru pomoci s přechodem na inteligentní technologie."Podle Yanga se díky rychlému rozvoji technologií 5.5G připojení a umělé inteligence v nedávné době objevily dva nové trendy, které tento obor zcela změní a nastolí společně „éru mobilní umělé inteligence". První z trendů označuje jako "Mobilní přechod na umělou inteligenci" (Mobile going AI), čímž odkazuje na probíhající transformaci mobilních internetových služeb, vyvolanou zaváděním nových služeb a obchodních modelů. Druhý trend pak označuje jako "Mobilní umělou inteligenci" (AI going Mobile), kdy se díky novým mobilním službám, jakými jsou chytrá vozidla nebo roboti, otevírají obrovské a zcela nové obchodní příležitosti. Tento vývoj je podle něj zdrojem nových impulsů a příležitostí pro společnost i pro mobilní průmysl.Podle společnosti Huawei tyto trendy ovlivní odvětví informačních a komunikačních technologií třemi konkrétními způsoby. Zaprvé dojde ke změně podoby mobilních internetových služeb, vyvolané přístupností umělé inteligence jednotlivcům. Každý uživatel bude mít osobního inteligentního asistenta, z čehož vyplývá, že tyto asistenční sítě umělé inteligence budou muset podporovat zajištění služeb v reálném čase. Zadruhé dojde díky inteligentním vozidlům ke změnám stávající koncepce mobility a z vozidel se stanou flexibilní a inteligentní prostory. To znamená, že sítě pro inteligentní vozidla budou muset disponovat vysokorychlostním přístupem pro uplink. A konečně zatřetí najde všeobecně aplikovaná umělá inteligence využití v celé řadě aplikací, aby tak zpřístupnila novou úroveň produktivity a otevřela trh s roboty vybavenými umělou inteligencí na úrovni 10 miliard jednotek. To znamená, že budoucí robotické sítě budou mít výrazně vyšší nároky.Yang vysvětlil, že sítě technologií 5.5G mohou podporovat diverzifikovaná připojení, zkušenosti a služby, které jsou pro splnění těchto nových požadavků ze strany asistentů s umělou inteligencí, chytrých vozidel a aplikované umělé inteligence nezbytné, protože tyto sítě podporují inovace a vývoj v celkem pěti klíčových oblastech:V první řadě jsou technologie 5.5G připojení schopny plnit různorodé požadavky zajištěním sítí s vysokou šířkou pásma. Vzhledem k tomu, že uživatelé stále častěji vyžadují diverzifikované zážitky, lze pásma s frekvencemi pod 100 GHz integrovat na vyžádání a flexibilně tak poskytovat síťové funkce, potřebné pro vynikající všestranné uživatelské zážitky. K dosažení výjimečné energetické efektivity lze využít také technologii "0 Bit 0 Watt".Technologie 5.5G lze zadruhé také využít k optimalizaci TCO zařízení, protože umožňují integrovat do jediné sítě všestranná IoT připojení. Systémy RedCap a pasivní IoT technologie snižují náklady na realizaci IoT a technologie 5.5G jsou nezbytné k maximalizaci počtu současně podporovaných připojení. Pro posílení možností zařízení a všeobecné zavedení připojení internetu věcí je také nutné síťové funkce modernizovat.Zatřetí jsou technologie 5.5G schopny zajistit provoz jednotných portálů s podporou diferencovaného zajištění zkušeností a monetizace, tedy něčeho, co bude pro operátory nezbytné, aby se byli schopni vyrovnat se stále rozmanitějšími požadavky na poskytované služby. Páteřní sítě na technologiích 5.5G disponují dostatečnou kapacitou pro poskytování funkcí zaměřených na uživatele, služby a sítě, které jsou potřebné pro diferencovanou monetizaci založenou na zkušenostech.Začtvrté mohou připojení 5.5G nabídnout provoz jednotného portálu služeb, díky kterému stoupá úroveň dostupnosti mobilní umělé inteligence za současné podpory diverzifikovaných inteligentních služeb. Operátoři budou nativní portály služeb umělé inteligence, poskytované páteřními sítěmi technologie 5.5G, potřebovat k tomu, aby byli schopni sdílet síťové funkce s třetími stranami. Díky tomu se inteligentní služby rozšíří i na dostupnější mobilní zařízení.Za páté pak technologie 5.5G umožňují použití modelu Telecom Foundation, který zpřístupňuje realizaci autonomních sítí na vysoké úrovni i konceptu „0 Touch, 0 Wait, 0 Fault". Model Telecom Foundation umožňuje provoz autonomních sítí na vysoké úrovni s plnou inteligencí tím, že poskytuje dva typy aplikací - kopiloty a agenty - a tři typy digitálních expertů. To bude představovat zcela nový trend v oblasti síťového provozu.15. globální fórum Global Mobile Broadband s mottem "5.5G technologie zavádějí éru mobilní umělé inteligence" (5.5G Leads Mobile AI Era) se koná od 30. do 31. října v tureckém Istanbulu. Akci pořádá společnost Huawei za podpory svých oborových partnerů GSMA a GTI. Společně s operátory, předními výrobci v této oblasti a partnery z celého ekosystému se zde podělíme o nejnovější pokroky v našem oboru a poodhalíme nové příležitosti. Zástupci zúčastněných stran z tohoto oboru zde budou diskutovat o tom, jak dosáhnout obchodního úspěchu technologií 5.5G připojení v éře mobilní umělé inteligence a jak využít úspěchu 5G sítí k dosažení ještě větších úspěchů se sítěmi 5.5G. Další informace najdete na stránkách MBBF2024 na adrese: https://www.huawei.com/en/events/mbbf2024Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2546527/Yang_Chaobin_delivering_a_keynote_speech.jpg KONTAKT: Pei Fu, fupei6@huawei-partners.com PROTEXT 

Čas načtení: 2025-03-05 08:13:00

Yang Chaobin z Huawei: Síťové řešení AI-Centric Network pomůže operátorům využít možnosti AI

Barcelona (Španělsko) 5. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Yang Chaobin, ředitel představenstva a generální ředitel skupiny ICT Business Group společnosti Huawei, představil na prezentaci produktů a řešení Huawei (Huawei Product & Solution Launch) v rámci veletrhu MWC Barcelona 2025 síťové řešení AI-Centric Network.Podle Yanga povede vznik vysoce kvalitních, levných a otevřených modelů AI ke vzniku široké škály dalších inovací v oblasti aplikací a urychlí nástup inteligentního světa.Pokroky v oblasti AI promění společnost hned na třech úrovních. Umožní skutečně individualizovanou uživatelskou zkušenost, podpoří inteligentní spolupráci v organizacích a položí základy inkluzivnější inteligence pro všechny.Co se týče odvětví informačních a komunikačních technologií, vývoj technologií a rozmanitější škála aplikačních scénářů sice vytvoří nebývalé příležitosti k růstu, ale zároveň zvýší nároky na síťovou infrastrukturu. Aby bylo možné tyto příležitosti co nejlépe využít, musí operátoři uskutečnit zásadní pokroky v oblasti šířky pásma, latence, pokrytí a provozování a údržby sítě.„Síťové řešení AI-Centric Network od Huawei je navrženo tak, aby na tyto potřeby reagovalo," uvedl Yang. „Revolučním způsobem mění možnosti sítě s cílem umožnit propojení všech domén. Stane se hnací silou posunu směrem k provozování a údržbě zaměřené na aplikace a přetvoří telekomunikační služby a obchodní modely tak, aby plně využily nové příležitosti, které AI přináší."Sítě zaměřené na AI – čtyřúrovňový přístupYang dále rozvedl výzvy, kterým operátoři s dalším rozvojem čelí, a vysvětlil, jak jim řešení společnosti Huawei může pomoci lépe se připravit na vlnu nových aplikací na bázi umělé inteligence.Připojení všech domén. Zesílením spolupráce mezi AI a sítěmi mohou provozovatelé sítí optimalizovat orchestraci zdrojů pro směrování, šířku pásma atd. Inteligentní aplikace tak získají univerzální přístup k síti, extrémně vysoký uplink i downlink a garanci SLA (úrovně poskytovaných služeb).2. Provoz a údržba (O&M) se zaměřením na aplikace. Pokrok ve využívání aplikací umělé inteligence přinese složitější scénáře služeb a velmi různorodé nároky na poskytovanou zkušenost. To si vyžádá přechod od tradičního, na zdroje orientovaného O&M sítě k přístupu více orientovanému na aplikace. Model Huawei Telecom Foundation podporuje prediktivní a proaktivní O&M, optimalizaci zkušeností pomocí poznatků na úrovni aplikací a detailněji rozvrstvené operace přizpůsobené na míru. Díky tomu budou operátoři schopni výrazně zvýšit efektivitu O&M sítí a zároveň posunout uživatelskou zkušenost na zcela novou úroveň.3. Rozšíření služeb AI-to-X. Na úrovni jednotlivých uživatelů mohou sítě orientované na AI poskytovat odpovídající služby pro různé scénáře AI přiřazením přesné úrovně potřebné šířky pásma, latence a spolehlivosti. Na úrovni organizací mohou překonat problematická místa v kapacitě a době odezvy nakonfigurované pro interakce mezi jednotlivými osobami a rozvíjet sítě tak, aby podporovaly možnosti interakce mezi osobami a agenty a dokonce i mezi agenty navzájem. Na úrovni společnosti pak umožní sítě zaměřené na umělou inteligenci všudypřítomnou konektivitu, která urychlí zavádění umělé inteligence ve veřejných službách, jako je vzdělávání a zdravotní péče, a poskytne komunitám po celém světě větší inkluzivní hodnotu.4. Inovativní obchodní modely. A konečně, odlišné nároky na uživatelskou zkušenost poskytnou operátorům příležitost prozkoumat nové obchodní modely, které jim umožní zpeněžit širší škálu metrik. Sítě zaměřené na umělou inteligenci v podstatě umožní operátorům opustit tradiční monetizaci na základě provozu a začít monetizovat samotnou zkušenost. Díky tomu budou moci využít plný potenciál konektivity a dosáhnout na nové zdroje příjmů.„Musíme se spojit a spolupracovat napříč celým telekomunikačním odvětvím," uzavřel své vystoupení Yang Chaobin. „Odhalením možností sítí, spoluprací s různými odvětvími a zapojením do inovací v konkrétních scénářích můžeme maximálně využít nové příležitosti k růstu ve věku umělé inteligence a posunout svět o krok blíže ke světlejší a inteligentnější budoucnosti."Veletrh MWC Barcelona 2025 se koná od 3. do 6. března ve španělské Barceloně. Společnost Huawei bude po celou dobu prezentovat své produkty a řešení na stánku 1H50 v hale Fira Gran Via 1.V roce 2025 se zrychlí komerční zavádění 5G-Advanced a umělá inteligence pomůže operátorům přetvořit své podnikání, infrastrukturu i provoz a údržbu. Společnost Huawei aktivně spolupracuje s operátory a partnery po celém světě na urychlení přechodu k inteligentnímu světu.Více informací najdete na adrese https://carrier.huawei.com/en/events/mwc2025.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2631939/Huawei_MWC.jpgKONTAKT: michael.chenjipeng@huawei.com, taoling1@huawei.com 

Čas načtení: 2025-03-05 17:43:00

Společnost Huawei pomáhá operátorům přetvářet podnikání, infrastrukturu, provoz a údržbu pomocí umělé inteligence

Barcelona (Španělsko) 5. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Během veletrhu MWC 2025 v Barceloně zve společnost Huawei operátory, průmyslové partnery a názorové vůdce z celého světa, aby prozkoumali vztah mezi 5G sítěmi a umělou inteligencí a způsoby, jak se mohou tyto technologie vzájemně podporovat, a odhalit tak nové příležitosti k růstu.Společnost představuje širokou škálu řešení:• Umělá inteligence pro různé účely – Umělou inteligenci mohou využívat zákazníci, firmy i domácnosti. Řešení společnosti Huawei pomohou operátorům rozšířit služby umělé inteligence a zajistit nové, specifičtější využití, které jim pomůže dále růst.• Síťové řešení zaměřené na umělou inteligenci – Pomáhá operátorům budovat sítě, které dokáží splnit náročné požadavky nových aplikací umělé inteligence, a zajistit tak uživatelům bezproblémový, kvalitní zážitek.• Provoz a údržba řízené umělou inteligencí – Umělou inteligenci lze využít k revitalizaci provozu a údržby sítí a k tomu, aby operátoři získali autonomní sítě L4 (AN) pro plně inteligentní provoz a údržbu.Tyto diskuse probíhají v době, kdy dochází k rychlému rozvoji vysoce kvalitních, opensourcových modelů umělé inteligence, které pohánějí novou vlnu inovací v oblasti využití umělé inteligence.Tématem společnosti Huawei pro letošního ročník je "Zrychlování inteligentního světa". Její stánek na veletrhu je posetý hvězdami, které mají představovat nesčetné kousky inteligence osvětlující noční oblohu. Společnost Huawei zde představuje inovace v oblasti digitální infrastruktury a využití služeb pro jednotlivce, domácnosti i podniky. Sdílí také příběhy úspěchu svých zákazníků a partnerů.Vývoj 5G sítí s cílem využít nové příležitostiDo konce roku 2024 bude na celém světě více než 2,1 miliardy uživatelů 5G sítí a v budoucnu jejich počet dále poroste. Společnost Huawei spolupracuje s operátory na rozvoji 5G sítí prostřednictvím obchodních i síťových inovací a pomáhá jim přejít od mobilního internetu k mobilní umělé inteligenci.V roce 2024 již řada průkopnických operátorů zahájila komerční provoz sítě 5G-Advanced (5G-A) a ve více než 200 městech po celém světě spustila pro uživatele balíčky 5G-A. Balíčky využívají rozšířené možnosti sítě 5G-A a poskytují optimalizovaný uživatelský zážitek například pro živé vysílání, hraní her, cestování metrem a obchodní cesty. Pro operátory jsou tyto balíčky příležitostí, jak jít nad rámec tradiční konektivity a monetizovat personalizovanější zážitky pro různé uživatele. Pokrok operátorů v této oblasti posouvá odvětví do éry sítí 5G-A, které budou poháněny umělou inteligencí.Společnost Huawei aktivně spolupracuje s operátory v Číně, Evropě, na Blízkém východě a v asijsko-pacifických zemích. Spolu s nimi zkoumá inovativní modely monetizace zkušeností, definuje možnosti využití, navrhuje nové nabídky a buduje uživatelskou základnu. Díky tomu, že se společnost místo na konektivitu začala zaměřovat na zkušenosti, došlo ke zlepšení uživatelské zkušenosti a zvýšení příjmů operátorů.Síť zaměřená na umělou inteligenciSpolečnost Huawei představila řešení sítě zaměřené na umělou inteligenci AI-Centric Network. Řešení pomáhá operátorům modernizovat síťovou infrastrukturu IKT tak, aby splňovala nové požadavky na šířku pásma, latenci, pokrytí a provoz a údržbu, které jsou nutné pro nová využití umělé inteligence. Řešení je navrženo tak, aby pomohlo rychle přetvořit telekomunikační služby i obchodní modely a využít nové příležitosti v éře umělé inteligence.S rychlým rozvojem technologií, jako je síť 5G-A, cloud a umělá inteligence, se operátoři budou muset změnit z poskytovatelů připojení na poskytovatele digitálních služeb. Jako průvodce tímto procesem uvádí společnost Huawei na trh třívrstvou technologickou architekturu pro operátory, kteří se chtějí transformovat z telekomunikačních společností na společnosti technologické. Pomáhá jim proniknout do nových oblastí podnikání a otevřít dveře novým příležitostem růstu.Zrychlení průmyslové inteligenceNa letošním veletrhu MWC předvádí divize Enterprise Business společnosti Huawei, jak mohou různá průmyslová odvětví začlenit umělou inteligenci do svých obchodních scénářů pomocí referenční architektury průmyslové inteligence.Během akce představila společnost Huawei celkem 83 průmyslových ukázek se zákazníky a společně se svými partnery uvedla deset hlavních řešení pro urychlení inteligentní transformace.Posouvání hranic spotřebitelských zařízení a zkušenostíSpotřebitelská divize společnosti Huawei na veletrhu představí řadu špičkových, módních a technologicky vyspělých vlajkových produktů. Prostřednictvím několika zážitkových zón se společnost podělí o své nejnovější inovace z oblasti skládacích telefonů, fitness a zdraví či fotografie a kreativity, přičemž se zaměří na to, jak mohou technologie dále obohatit každodenní život.Společnost Huawei věří, že při vývoji technologií, které utvářejí budoucnost, je třeba se soustředit na člověka. V roce 2025 bude společnost pokračovat ve vývoji spotřebitelských produktů, které posouvají hranice technologií, poskytují dokonalý inteligentní zážitek a budují špičkovou značku, kterou si zákazníci oblíbí a jíž budou důvěřovat.Veletrh MWC 2025 se koná od 3. do 6. března ve španělské Barceloně. Během akce představí společnost Huawei své nejnovější produkty a řešení na stánku 1H50 v hale 1 ve Fira Gran Via.V roce 2025 se zrychlí komerční zavádění sítě 5G-Advanced a umělá inteligence pomůže operátorům změnit podnikání, infrastrukturu i provoz a údržbu. Společnost Huawei aktivně spolupracuje s operátory a partnery po celém světě, aby urychlila přechod k inteligentnímu světu.Více informací najdete na stránce: https://carrier.huawei.com/en/events/mwc2025Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2633559/HuaweiImage.jpg Kontakt: Lingfeng Zhou, zhoulingfeng11@h-partners.com   

Čas načtení: 2025-03-10 10:12:00

Výročí iniciativy Bitget Blockchain4Her's: roční rekapitulace

Victoria (Seychely) 10. března 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Bitget, přední kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3, bilancuje úžasný rok plný úspěchů své iniciativy Blockchain4Her. Od svého vzniku v lednu 2024 podnikla iniciativa Blockchain4Her významné kroky k překlenutí genderové propasti ve Web3 tím, že dala ženám více možností skrze vzdělání, mentoring, finanční podporu a možnosti networkingu, aby zvýšila jejich sebevědomí v prostředí Web3.Gracy Chen, CEO společnosti Bitget a iniciátorka Blockchain4Her, dostala v březnu 2024 možnost věnovat se iniciativám zaměřeným na genderovou rovnost v komisi OSN pro postavení žen (UNCSW). Tato inkluzivní aktivita podtrhuje dopad společnosti Bitget na světovou scénu a její význam pro otázky diverzity, inkluze a rovných příležitostí v oboru blockchainu.Ve snaze posunout tuto misi dál společnost Bitget představila svůj Blockchain4Her Ambassador Program a výrazné ženské postavy kryptosvěta vyzvala, aby se staly jeho oficiálními tvářemi a pohonem změn. Našimi tvářemi jsou: Tess Hau, zakladatelka firmy Tess Ventures, Yevheniia Broshevan, spoluzakladatelka firmy Hacken a Cecilia Hsueh, CEO ekosystému Layer 2 projektu Morph. Ambasadorský program se opírá o jejich profesní znalosti a zkušenosti a bere si za cíl podpořit i další ženy, aby se připojily k budování bezpečného prostoru pro ženy, které chtějí poznat blockchain.V září 2024 se společnost Bitget účastnila summitu SheFi v Singapuru, kde se sešly stovky účastníků z celého světa. V rámci této události se udělovaly ceny Blockchain4Her Awards, které ocenily pětici významných žen za jejich přínos pro obor blockchainu. Společnost Bitget se zaměřila na jihovýchodní Asii a rozdala i ceny Southeast Asia Blockchain4Her Awards, které ocenily úspěchy vůdčích ženských osobností v tomto regionu. Podnikatelky Jenny Nguyen (Nguyen Ngoc Son Quynh), Bea Llana, Theresa Tjandrawinata a Cheryl Law byly oceněné za inovativní řešení a přispění kryptoscéně, Tascha Punyaneramitdee pak dostala ocenění „Innovative Web3 Female Entrepreneur Award – SEA edition“."Ve společnosti Bitget věříme, že se daří inovacím, které vznikají díky diverzitě. Blockchain4Her je víc než jen program, je to hnutí. Zavázali jsme se poskytovat ženám vzdělání, mentoring a příležitosti, které potřebují, aby se mohly účastnit revoluce Web3 a stát se vůdčími postavami. Budoucnost blockchainu se opírá o inkluzivitu a společně utváříme její podobu,“ vysvětluje Gracy Chen, CEO společnosti Bitget.Společnost Bitget také zahájila program "Pitch n Slay“, který má za cíl poskytování finanční podpory, profesionálního vedení a příležitostí pro ženy podnikatelky. Poslední událost se konala v thajském Bangkoku v listopadu 2024, kde měly vybrané projekty vedené ženami možnost soutěžit o 100.000 USD počátečního financování prostřednictvím Foresight Ventures. Anne Beh, zakladatelka Art3mis, předvídacího systému z tarotových karet na bázi AI, získala třetí místo, Doris Hernandez, spoluzakladatelka Functor Network, což je automatická vrstva pro AI agenty, obsadila druhé místo. První cenu vyhrála Julija Bainiaksina, zakladatelka MiniMe, tedy projekt AI agenta jako služby.Iniciativa Blockchain4Her v posledním roce udělala významné kroky směrem k podpoře žen v oboru blockchainu. V rámci programu bylo rozděleno 50.000 USD na podporu slibných projektů vedených ženami. Devět žen za svůj inspirativní přínos získalo cenu Blockchain4Her. Program Blockchain4Her navíc po celém světě pořádal více než 10 schůzek, jejichž výsledkem byly plodné diskuse a spolupráce v rámci komunity. Tyto akce přilákaly více než 1000 žen, které se zúčastnily networkingu, výuky a podpory inovací v rámci blockchainového světa. Iniciativa si také získala pozornost celosvětových médií, čímž se zvýšil její globální dopad i povědomí o jejím poslání.V budoucnu bude společnost Bitget i nadále bojovat za příležitosti pro ženy v oblasti blockchainu. Prostřednictvím partnerství a investic do vzdělání a mentoringu bude společnost Bitget i nadále hnací silou při vytváření ekosystému Web3, který má dát ženám možnosti společnými silami vést, inovovat a utvářet budoucnost blockchainu.Více informací o iniciativě Blockchain4Her najdete zde.O společnosti BitgetPlatforma Bitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3 založená v roce 2018. Burza Bitget, která obsluhuje více než 100 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech, se snaží pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji díky své průkopnické funkci kopírování obchodů a dalším obchodovacím řešením a zároveň nabízí v reálném čase přístup k ceně Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn. Bitget Wallet, dříve známá pod názvem BitKeep, je prvotřídní multichainová kryptopeněženka, která nabízí celou řadu komplexních řešení a funkcí Web3, včetně funkcí peněženky, směny tokenů, NFT Marketplace, prohlížeče DApp a dalších.Společnost Bitget hraje přední roli v rozvoji adopce kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa, LALIGA, na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, a také jako globální partner tureckých národních sportovců Buse Tosun Çavuşoğlu (mistryně světa ve wrestlingu), Samet Gümüş (zlatý medailista v boxu) a İlkin Aydın (volejbalová reprezentantka), aby inspirovali světovou komunitu k přijetí budoucnosti kryptoměn.Další informace najdete zde: Web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget Wallet V případě dotazů médií kontaktujte: media@bitget.comUpozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a je možné, že nebudou splněny finanční cíle ani získána zpět hlavní investice. Vždy byste měli vyhledat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Platforma Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.Fotografie k tomuto oznámení je k dispozici na adrese https://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/44e198f4-64e3-44d0-ba60-6bbc88d51a90/cs Informace pro média získáte na adrese: media@bitget.com 

Čas načtení: 2025-03-29 15:50:34

8. dubna - Mezinárodní den Romů

8. dubna - Mezinárodní den Romů redakce So, 03/29/2025 - 15:50 Ostatní - Svátky a Oslavy Klíčová slova: 8. dubna Mezinárodní den Romů romská vlajka romská jídla romská kultura Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Kultura a tradice Romů Romové jsou rozptýleni po celém světě, přičemž největší komunity se nacházejí v Evropě, zejména v zemích jako je Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika, ale také v Indii, kde mají svůj původ. Romové mají bohatou kulturu, která zahrnuje hudbu, tanec, jazyk (romštinu) a řadu tradičních řemesel, jako je kovářství nebo výroba nástrojů. Mezinárodní den Romů se stává příležitostí k oslavám jejich kultury, ale i k reflektování problémů, které tato komunita čelí. I dnes jsou Romové často vystaveni diskriminaci, chudobě, a to jak v oblasti bydlení, tak i v přístupu k vzdělání, zdravotní péči nebo zaměstnání. Kolik je na světě Romů? Odhady počtu Romů na světě se liší, ale odhaduje se, že na celém světě žije přibližně 12 až 15 milionů Romů. Největší počet Romů se nachází v Evropě, konkrétně v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Romové jsou také přítomní v dalších částech světa, včetně USA, Kanady a Latinské Ameriky. Jak Romové slaví Mezinárodní den Romů? Romové slaví Mezinárodní den Romů různými způsoby, a to jak v soukromí, tak i na veřejnosti. V mnoha zemích probíhají kulturní akce, koncerty, výstavy a besedy, které mají za cíl informovat širokou veřejnost o romské kultuře, historii a problémech, kterým Romové čelí. V některých zemích jsou organizovány protesty a demonstrace, které mají za cíl upozornit na problémy diskriminace a sociálního vyloučení Romů. Některé komunity také využívají tento den k tomu, aby připomněli důležité historické události, jako jsou perzekuce Romů během druhé světové války, kdy mnoho Romů zahynulo v nacistických koncentračních táborech. Pro Romy je tento den i příležitostí k oslavení své identity a kultury, a to nejen v Evropě, ale i v dalších oblastech světa, kde tvoří menšiny. Symbolika dne Romská vlajka, která je často vyvěšována na Mezinárodní den Romů, má velký symbolický význam. Je rozdělena na dvě poloviny: modrou a zelenou, přičemž modrá symbolizuje nebe a zelená zemi. Uprostřed je červené kolo, které symbolizuje romskou cestovatelskou tradici a pohyb, a zároveň odkazuje na kolo osudu. Význam pro společnost Mezinárodní den Romů je také příležitostí k větší reflexi o postavení Romů v současné společnosti. Zatímco některé komunity slaví tento den s radostí a hrdostí, pro jiné je to spíše den smutku a připomínky těžkých časů, kterým Romové čelili a čelí. Tento den tedy slouží nejen jako oslava, ale i jako připomínka potřeby změny v přístupu k romské menšině ve společnosti. Romská vlajka Romská vlajka má hluboký symbolický význam a je důležitým znakem romské identity a kultury. Byla přijata na Prvním mezinárodním kongresu Romů v roce 1971, který se konal v Londýně, a od té doby je používána po celém světě jako symbol romské národnosti. Vlajka je nejen nástrojem pro vyjádření jednoty romské komunity, ale také připomíná její historické kořeny a tradice. Popis romské vlajky Romská vlajka je rozdělena na dva horizontální pruhy: · Horní modrý pruh symbolizuje nebe a svobodu. Modrá barva se často spojuje s představou nekonečného prostoru a volnosti, což je důležité pro romskou historii kočovného života. · Dolní zelený pruh představuje zem a úrodnost, tedy spojení s přírodou a půdou, což má také význam pro romskou kulturu, která byla často v minulosti spjata s prací na poli a přírodními cykly. Uprostřed vlajky se nachází červené kolo (takzvaný "kolotoč"), které je klíčovým symbolem romské identity: · Kolo symbolizuje cestu a kočovný způsob života, který byl historicky charakteristický pro mnoho romských komunit. Kolo je také symbolem pohybu, změny a cykličnosti, která odráží jak historický životní styl, tak i cyklus života samotného. · Červená barva kola symbolizuje odhodlání, sílu a spojení s minulostí. Historie a význam vlajky Romská vlajka byla navržena a přijata během mezinárodního kongresu Romů v roce 1971, kdy byla vyhlášena Mezinárodní romská unie (IRU). Tento kongres byl významným milníkem v historii romské komunity, protože došlo k vytvoření jednotné organizace, která měla za úkol podporovat práva Romů a zlepšovat jejich postavení na celosvětové úrovni. Vlajka je tedy nejen symbolem národní identity, ale i symbolem romské solidarity a mezinárodního sjednocení. Dnes ji často vidíme vyvěšenou při oslavách Mezinárodního dne Romů, na různých romských festivalech a demonstracích, kde vyjadřuje hrdost na romskou kulturu a historii. Kultura a identita Romská vlajka je také významným symbolem při protestech proti diskriminaci Romů a při usilování o uznání jejich práv na celosvětové úrovni. Je to znak, který spojuje Romy po celém světě a vyjadřuje jejich touhu po uznání a respektu. V zemích, kde Romové čelí předsudkům a vyloučení, je romská vlajka také znamením odporu a boje za rovnost. Oblíbené recepty Romů Romská kuchyně je plná chutí a tradic, které se předávají z generace na generaci. V mnoha případech je jídlo spojené s rodinnými a komunitními oslavami. Mezinárodní den Romů je tak skvělou příležitostí k tomu, abychom si připomněli nejen kulturní dědictví Romů, ale i jejich kulinářskou tradici, která je stejně rozmanitá a chutná jako samotná romská kultura. Cigánská pečienka · Jedno z nejznámějších a nejpopulárnějších romských jídel, zejména v České republice. Jedná se o smažený vepřový řízek, který je často podáván s bramborami a zeleninovým salátem. Může se připravovat s různými marinádami a kořením, což mu dává specifickou chuť. Pirohy · Pirohy jsou jedním z oblíbených jídel romských rodin. Jde o těstovinové kapsičky, které jsou plněné různými ingrediencemi, například bramborami, sýrem, zelím nebo masem. Pirohy se mohou podávat vařené nebo smažené a často jsou součástí rodinných oslav nebo svátků. Langoš · Langoš je tradiční pokrm, který se v mnoha zemích střední a východní Evropy podává jako rychlé občerstvení. Je to smažené těsto, které se často podává s česnekem, kysanou smetanou a strouhaným sýrem. Langoše mají svůj původ v Maďarsku, ale i Romové si je oblíbili. Zelňačka · Tento kyselý a vydatný polévkový pokrm je oblíbený v romské kuchyni, zejména v chladnějších měsících. Je založený na kysaném zelí, bramborách a různých druzích masa, jako je klobása nebo vepřové. Je to jídlo, které zahřeje a zasytí. Rizoto · Romové často připravují různé verze rizota, které může obsahovat maso, zeleninu nebo i uzeniny. Rizoto je oblíbené pro svou jednoduchost a možnost přizpůsobit ho podle dostupných surovin. V některých variantách se k rizotu přidává také luštěniny, které z něj dělají výživné jídlo. Babiččiny koláče · Tradiční sladké pečivo, které se často připravuje na svátky nebo oslavy. Může obsahovat různé náplně, jako je tvaroh, povidla, mák nebo ořechy. Koláče jsou oblíbeným dezertem na romských rodinných sešlostech a oslavách. Guláš · Guláš je tradiční pokrm, který se v romské kuchyni objevuje ve mnoha variantách. Romové ho často připravují s různými druhy masa, jako je hovězí, vepřové nebo kuřecí, a dochucují ho paprikou, cibulí a dalšími kořeními. Guláš se podává s knedlíky nebo chlebem a je oblíbený zejména na společenských akcích. Přidat komentář foto pixabay.com Mezinárodní den Romů se slaví 8. dubna každého roku. Tento den byl poprvé vyhlášen v roce 1990 na konferenci Romů v polském městě Wrocław. Datum 8. dubna bylo vybráno na památku prvního mezinárodního kongresu Romů, který se konal v roce 1971 v Londýně. Na tomto kongresu byla ustanovena Mezinárodní romská unie a zároveň byla přijata romská hymna "Gelem, gelem" a romská vlajka. Hymna i vlajka symbolizují romskou jednotu a identitu.

Čas načtení: 2024-06-10 13:42:00

Budoucnost je v našich rukou: Jak se připravit na změny a využít příležitosti?

Žijeme v době nebývalých změn. Technologie postupují závratným tempem, klimatické změny ovlivňují naši planetu, a společenské i ekonomické struktury se neustále proměňují. Mnozí vnímají tuto dynamiku s obavami, ale ti, kteří se naučí na změny reagovat a využívat příležitosti, které přinášejí, mohou nejen přežít, ale i prosperovat. Budoucnost není něco, co se nám stane – je to něco, co aktivně utváříme svými rozhodnutími a přístupem. Identifikujte trendy: Kam směřuje svět? Prvním krokem k přípravě na budoucnost je porozumět hlavním trendům, které ji formují: Sledování těchto trendů nám pomůže předvídat budoucí potřeby a příležitosti. Rozvíjejte klíčové dovednosti: Vybavte se pro budoucnost V rychle se měnícím světě budou nejcennější ty dovednosti, které jsou univerzální a adaptabilní: Investice do rozvoje těchto dovedností je investicí do vaší budoucnosti. Buďte proaktivní a hledejte příležitosti Místo pasivního čekání na to, co přinese budoucnost, buďte proaktivní a aktivně hledejte příležitosti: Připravte se na nejistotu: Budujte odolnost Budoucnost je nevyhnutelně spojená s nejistotou. Důležité je budovat svou psychickou a finanční odolnost: Závěr: Budoucnost je výzva i příležitost Budoucnost není předem daná. Je to dynamické pole možností, které můžeme aktivně ovlivňovat. Tím, že budeme sledovat trendy, rozvíjet klíčové dovednosti, budeme proaktivní a budeme se připravovat na nejistotu, můžeme nejen …

Čas načtení: 2025-08-30 15:07:00

Huawei uspořádala v Německu akci „Budoucnost herního salonu" a připravila tak půdu nové éře čínských her v Evropě

Kolín nad Rýnem (Německo) 30. srpna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei úspěšně uspořádala akci „Budoucnost herního salonu – německé vydání", strategickou iniciativu zaměřenou na propojení dynamických herních ekosystémů Číny a Evropy. Salonu, který zorganizovalo Huawei Game Center, se zúčastnili přední čínští vývojáři her, renomovaní evropští herní analytici, vlivní klíčoví tvůrci veřejného mínění a globální vedoucí tým Huawei v oblasti her. Akce poskytla čínským vývojářům her důležitou platformu, kde získali na míru šité poznatky, inovativní zdroje a strategická partnerství, která jim pomohou dosáhnout udržitelného růstu na konkurenčním evropském trhu.Cesty k úspěchu v EvropěAkce se podrobně zabývala uměním lokalizace a přijetím uvolněné atmosféry, která rezonuje mezi evropskými hráči. Hlavní projev a panelové diskuse se zabývaly kritickými tématy, jako jsou integrované strategie provozu, závažné společné operace, příležitosti v minihrách a rámec dodržování předpisů v celém řetězci na podporu vydávání her. Prezident evropské divize Huawei pro zařízení Žung Tchao zahájil akci a zdůraznil raketový vzestup čínských her v posledních letech, na které nyní připadá 30 % ze stovky nejlepších mobilních titulů v Evropě, přičemž výzvy, jako jsou rozmanité jazyky, kulturní nuance a přísné předpisy GDPR (obecného nařízení o ochraně osobních údajů), vyžadují přesnost. Aby pomohla vývojářům překonat tyto výzvy, vybudovala společnost Huawei sofistikovanou a hluboce lokalizovanou podpůrnou infrastrukturu. Ta zahrnuje dceřinou společnost Aspiegel v Irsku, která se věnuje podpoře herních služeb a řešení evropských požadavků na dodržování předpisů, lokalizační operační centrum v Madridu pokrývající 90 procent hlavních jazyků regionu a komplexní centrum pro dodržování předpisů v Dublinu. Tam pracuje více než 100 odborníků poskytujících komplexní podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí a dodržování předpisů. Prostřednictvím vylepšených lokalizačních služeb zahrnujících rozšíření kanálů, přizpůsobení obsahu a zajištění souladu s předpisy se společnost Huawei zavázala pomáhat partnerům v oblasti her využít nové příležitosti a dosáhnout udržitelného růstu na dynamickém evropském trhu.Hlavní body salonu – souběh vizionářůAkce přilákala řadu významných představitelů odvětví a kreativních průkopníků, mezi nimiž nechyběli přední čínští vývojáři her, jako jsou Tencent, eFun, NetEase Games, NEOCRAFT a Nuverse. Ředitel pro rozvoj a prodej evropského ekosystému cloudových služeb Šan Süe-feng přednesl úvodní projev na téma „Využijte příležitosti k růstu v evropském herním průmyslu", ve kterém se zaměřil na vyspělý, ale vysoce konkurenční trh v tomto regionu, kde se daří strategickým a RPG hrám (s hráči jako fiktivními postavami). Výrazně byly představeny lokalizační schopnosti společnosti Huawei, zejména kanály s vysokou konverzí v HUAWEI AppGallery, partnerství s více než 500 vlivnými tvůrci veřejného mínění a aktivní komunita více než 50.000 hráčů, která posiluje dlouhodobé zapojení. Kromě digitálních aktivit společnost zvýšila Huawei viditelnost značky prostřednictvím poutavých aktivací ve svých vlajkových obchodech a dynamických esportových akcí.Postřehy partnerů – jak se orientovat v regionálních preferencích a budovat trvalý úspěchInformace sdílené partnery také osvětlily klíčové strategie k přizpůsobení regionálnímu vkusu a dosažení trvalého úspěchu na evropském trhu. Společnost NEOCRAFT, klíčový partner čínských herních společností expandujících do zahraničí, poskytla cenné informace o preferencích evropských hráčů. Poznamenala, že evropské publikum má tendenci oceňovat individualitu a preferuje zážitky orientované na PVE (hráč versus prostředí), což je v kontrastu s vysokou hustotou obsahu, která je přijatelná pro čínské publikum. Další přední evropské herní společnosti, jako jsou King, Gameloft a Nexters, také upoutaly pozornost a zdůraznily význam personalizovaného hraní, posilování propojení komunit a zkoumání různých kanálů přímého oslovování spotřebitelů.Proč si Evropa vybírá pro růst herního průmyslu HuaweiEvropský herní průmysl je dynamickým centrem inovací s pestrou hráčskou základnou a rostoucí poptávkou po vysoce kvalitních mobilních hrách. Huawei Game Center využívá svůj rozsáhlý globální dosah a působí ve více než 170 zemích a regionech, kde poskytuje výjimečné herní zážitky více než 260 milionům hráčů po celém světě. Z 30 nejvýznamnějších čínských herních společností expandujících do zahraničí se 28 připojilo k zahraničnímu hernímu ekosystému Huawei Mobile Services a spolupracuje na otevírání nových příležitostí a utváření budoucnosti globálního herního trhu. Od lokalizačního centra v Madridu po odborné znalosti v oblasti dodržování předpisů v Dublinu – dlouholetá přítomnost společnosti Huawei v Evropě, podpořená jejím vedoucím postavením v oblasti nositelných zařízení, tabletů a vlajkových zařízení, vytváří dynamický ekosystém, ve kterém se výtečně daří vývojářům.Zdroj: Huawei

Čas načtení: 2026-03-04 14:56:00

Za hranicemi telekomunikací: Zkoumání deterministických cest k podnikatelskému úspěchu v agentní éře

Barcelona 4. března 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - Eric Yang, prezident divize Huawei Carrier Business, přednesl hlavní projev na veletrhu MWC 2026 v Barceloně. Yang uvedl: „Agentní éra vytváří bezprecedentní příležitosti pro komunikační průmysl a operátoři mají jedinečnou pozici tyto příležitosti využít. Mohou hluboce integrovat inteligentní schopnosti do svého hlavního byznysu, scénářů pro spotřebitele a domácnosti i do interních operací. To jim umožní prozkoumat deterministické cesty a dosáhnout skokového nárůstu hodnoty."Přehodnocení domácích a spotřebitelských služeb s cílem odhalit nové příležitosti v oblasti umělé inteligenceDomácí služby představují klíčový scénář byznysu, ve kterém byli operátoři tradičně silní. Integrací AI do služeb, jako je správa domácí sítě, zajištění deterministické zkušenosti a inteligentní sledování videa, a kombinací s kvalitními sítěmi a zařízeními Wi-Fi 7 mohou operátoři posunout domácí služby od pasivního používání (uživatelé se přizpůsobují síti) k proaktivním službám (síť se přizpůsobuje požadavkům uživatele). Uživatelé mohou jediným hlasovým příkazem realizovat automatickou detekci a řešení síťových problémů, kontrolovat dobu přístupu k internetu a užívat si zaručenou kvalitu služeb v klíčových oblastech, jako jsou hry a videa. Díky kombinaci těchto inovací se zvyšováním šířky pásma a domácích síťových služeb mohou operátoři zlepšit kvalitu služeb a zvýšit příjmy.Jednou z hlavních spotřebitelských služeb poskytovaných operátory jsou tradičně hlasové služby. Hlasoví asistenti pohánění umělou inteligencí mohou zlepšit kvalitu služeb v různých scénářích. Dokáží eliminovat hluk na pozadí a zajistit vysokou kvalitu hovorů i v rušném prostředí. Navíc mohou poskytovat simultánní tlumočení, záznamy a zdravotní asistenci, a to vše prostřednictvím hovorů. Hlasoví asistenti umožňují operátorům objevovat nové způsoby, jak zvyšovat příjmy z hlasových služeb. V scénářích mobilního přístupu k internetu mohou AI asistenti poskytovat služby, jako je inteligentní monitorování zhoršení kvality sítě (QoE) a zajištění reálné zkušenosti v reálném čase. Jsou rovněž schopni realizovat plánování a provádění napříč aplikacemi, což umožňuje vytvářet inteligentní asistenty pro různé účely, jako jsou například rezervace cest, plánování cest a překlady či tlumočení v reálném čase.Zajištění konzistentního zážitku napříč zařízeními a scénáři pro zvýšení loajality uživatelůAI asistenti mohou poskytovat konzistentní a personalizované služby uživatelům kdekoliv – doma, v kanceláři či na cestách – napříč obrazovkami všech velikostí. Například doma mohou uživatelé získat vysokorychlostní přístup ke cloudovému úložišti operátora a využívat asistenta pro hlasovou interakci a inteligentní vyhledávání. Uživatelé na cestách mohou také prostřednictvím vyhrazeného síťového kanálu operátora rychle získat přístup ke svému domácímu úložišti. Navíc díky použití platformy agentních služeb schopné multimodálního porozumění záměrům, dlouhodobé a krátkodobé paměti a souběžného plánování více úkolů mohou operátoři překonat hranice mezi scénáři a zařízeními a poskytovat uživatelům konzistentní a inteligentní služby napříč scénáři a zařízeními.Využití umělé inteligence nejprve ke zlepšení vnitřní provozní kvality a efektivity a poté k podpoře průmyslových odvětvíPro operátory, kteří zkoumají nové příležitosti v inteligentní transformaci B2B, jsou servisní scénáře klíčem k monetizaci a schopnosti tvoří základ pro poskytování služeb.  Marketing a prodej, zákaznické služby, kancelářské činnosti a provoz a údržba jsou klíčové scénáře, kde vzniká hodnota. Operátoři se mohou nejprve zaměřit na tyto scénáře a využít umělou inteligenci ke zlepšení provozní efektivity, optimalizaci uživatelské zkušenosti a rozvoji svých servisních schopností. Tyto schopnosti vytvoří základ pro lepší pozici operátorů v éře AI.Operátoři pak mohou tyto schopnosti umělé inteligence integrovat do podnikání a provozu svých zákazníků. U klíčových scénářů vyžadujících vysokou bezpečnost a spolehlivost, jako jsou vládní služby a výroba, mohou operátoři plně využít své systematické výhody v cloudu a sítích a spolupracovat s partnery na implementaci end-to-end řešení. Takovými kroky mohou operátoři svým zákazníkům pomoci realizovat digitální a inteligentní transformaci.Eric Yang zakončil svůj projev citátem: „Budoucnost není jen místo, kam směřujeme, ale místo, které vytváříme." Zopakoval, že společnost Huawei vytváří řešení AI-Centric Network, které zajišťuje inteligentní služby, sítě a síťové prvky, čímž pomáhá operátorům využít jejich silné stránky v oblasti sítí a poskytovat diferencované zážitky a inteligentní služby. Společnost Huawei bude i nadále spolupracovat s operátory a průmyslovými partnery na společných inovacích, budování ekosystému, společném směřování k novému inteligentnímu světu a dosažení nového skoku v hodnotě.Veletrh MWC 2026 se bude konat od 2. do 5. března ve španělské Barceloně. Během akce představí společnost Huawei své nejnovější produkty a řešení na stánku 1H50 v hale Fira Gran Via 1. Éra agentních sítí se rychle blíží a komerční nasazení 5G-A ve velkém měřítku nabírá na tempu. Společnost Huawei aktivně spolupracuje s operátory a partnery po celém světě, aby plně využila potenciál 5G-A a připravila cestu pro evoluci k 6G. Společnost rovněž vytváří řešení AI-Centric Network pro zajištění inteligentních služeb, sítí a síťových prvků, urychluje rozsáhlé nasazení autonomních sítí úrovně 4 (AN L4) a využívá umělou inteligenci k modernizaci svého hlavního byznysu. Společně s dalšími hráči v oboru bude společnost Huawei vytvářet špičkové sítě orientované na hodnotu a páteřní sítě pro výpočetní techniku AI pro plně inteligentní budoucnost.Další informace naleznete na: https://carrier.huawei.com/en/minisite/events/mwc2026/  Foto: https://mma.prnewswire.com/media/2924771/image1.jpgKontakt: xuziwei6@h-partners.com 

Čas načtení: 2020-04-02 17:51:37

Český rozhlas odvysílá speciální program k devadesátinám „pohádkáře českého“ Karla Weinlicha

Režisér rozhlasových pohádek a her pro mládež Karel Weinlich oslaví v pondělí 6. dubna 90. narozeniny. Český rozhlas připravil u příležitosti životního jubilea „pohádkáře českého“, jak se i sám hrdě označuje, pro posluchače několik pořadů, jejichž prostřednictvím chce připomenout jednu z nejvýraznějších osobností Československého a později Českého rozhlasu. V pondělí 6. dubna, přesně v den 90. narozenin rozhlasového režiséra, odvysílá v premiéře Český rozhlas Dvojka rozhovor s Karlem Weinlichem v pořadu Noční Mikrofórum, který při této příležitosti natočila redaktorka Jana Rychterová. Ve stejný den začne Český rozhlas Vltava vysílat reprízu desetidílných Osudů o jeho životě v jeho vlastním podání. „Karel Weinlich za více než půl století práce pro Československý a poté Český rozhlas režíroval několik stovek pořadů. Hlavně pohádek a pořadů pro děti a mládež a i jeho život je nesmírně bohatý a barvitý. Prostřednictvím jeho pořadů a pořadů věnovaných jeho osobě bychom posluchačům rádi umožnili, aby s ním oslavili jeho krásné životní jubileum,“ říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Stanice Český rozhlas Dvojka bude v průběhu celého dubna vysílat Měsíc s pohádkami Karla Weinlicha. V rámci nedělní pohádky mezi 13. a 14. hodinou se tak mohou posluchači těšit na výběr nejlepších děl věhlasného rozhlasového režiséra. Na Bílou sobotu 11. dubna v 17:00 připravil Český rozhlas Dvojka hodinový speciál věnovaný dílu a životním osudům „pohádkáře českého“ s názvem Poklona, pane Weinlichu. Rádio Retro Zlatý fond příští týden spustí osmihodinový blok Pocta Karlu Weinlichovi, který se bude skládat nejen z pohádek, ale také čerstvých vzpomínek Karla Weinlicha natočených u příležitosti životního jubilea redaktorem Tomášem Černým. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-02 12:18:43

Literární vyhlídky (2. až 8. prosince)

První prosincový týden nabídne kromě řady autorských čtení a knižních křtů též několik diskuzí s literární tematikou a mnohdy i mezinárodní účastí. Do Prahy také zavítá francouzsky píšící spisovatel českého původu Pavel Hak, s nímž přinášíme rozhovor v prosincových Literárních novinách. A s hledem na blížící se Vánoce nešetříme ani tipy na zajímavé knižní a audioknižní novinky.   POZVÁNKY 2. 12. Praha / Od 19.30 se v kavárně Divadla Na Prádle uskuteční večer spisovatelky Daniely Fischerové, nazvaný Matky, macechy a podivné rodinné vztahy v životě i v literatuře. Na klavír hraje a zpívá Přemysl Rut, čtou a besedují Hana Kofránková, Markéta Potužáková, Vratislav Jiljí Slezák, Václav Jamek, Michal Zahálka, Libor Vacek a René Nekuda. Praha / V 19.30 proběhne v kavárně Fra Malá česko-německá literární konfrontace, která představí tvorbu Heinze Helleho, Dagmary Kraus, Veroniky Bendové a Luboše Svobody. Moderují Jitka Nešporová a Petr Borkovec, překlad textů Kateřina Klabanová a Viktorie Hanišová. Praha / Od 20 hodin bude v Knihovně Václava Havla uvedena kniha Rozhovory přes rozbouřené doby (Prostor 2019), přinášející dvanáct rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Pozvání na křest knihy a diskusi přijali disident a politik Luboš Dobrovský, bývalý studentský aktivista a spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, ústavní právník Jan Kysela, novinář a spisovatel Aleš Palán, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, dokumentaristka Olga Sommerová, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a autoři rozhovorů Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Uvádí editorka knihy Denisa Novotná.   3. 12. Brno / V 17.30 zavítá do Knihovny Jiřího Mahena v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník Jan Škrob. Na svém kontě má dvě sbírky, Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). V roce 2015 byl zařazen do sborníku Nejlepší české básně 2015 a o dva roky později byl nominován na Literu pro objev roku. V roce 2018 získal třetí místo v soutěži Básne SK/CZ a zvítězil v Drážďanské ceně lyriky. Na Radiu Wave moderuje pořad Hergot! a komentuje v rubrice Prolomit vlny. Klatovy / Od 18 hodin přivítá Městská knihovna Klatovy v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básníka, prozaika a překladatele Pavla Kolmačku. Svým civilně spirituálním básnickým dílem bývá řazen mezi pokračovatele reynkovského proudu české poezie. Vystudoval elektrotechniku na ČVUT a religionistiku na Filozofické fakultě MU Brno. Pracoval v ústavu sociální péče, v domově důchodců, jako redaktor, překladatel, učitel a korektor. Vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (1994), Viděl jsi, že jsi (1998), Moře (2010), Wittgenstein bije žáka (2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (2018) a román Stopy za obzor (2006). Praha / V 17 hodin představí ve Ville Pellé svou novou knihu Historie Čechů v USA (Práh 2019) spisovatelka a ilustrátorka Renáta Fučíková. Patrony knihy budou starosta Městské části Praha 6, Ondřej Kolář, diplomat a hebraista, bývalý kulturní atašé v USA, Robert Řehák, a vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství České televize a bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu, Michal Kubal. Praha / Od 18 hodin proběhne ve Francouzském institutu v Praze setkání se spisovatelem Pavlem Hakem a čtení z autorova románu Warax u příležitosti vydání jeho českého překladu (v překladu Zdeňka Humla vydal Milan Hodek v nakladatelství Paper Jam). Strhující příběh o válce, moci, bohatství a chudobě vyšel poprvé v roce 2009 ve Francii. Rozhovor s autorem přináší aktuální prosincové číslo Literárních novin! Praha / V 18 hodin se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskuteční První bilance 2019 – diskuzní setkání nad českou poezií a prózou uplynulých dvanácti měsíců. Debaty se zúčastní Markéta Kittlová, Jan M. Heller, Ondřej Horák a Jakub Chrobák. Moderuje Martin Lukáš. Praha / Od 18 hodin se v oddělení naučné literatury Městské knihovny v Praze uskuteční další z cyklu přednášek Světová poezie, pořádaného pod patronací Básnířky města Prahy Sylvy Fischerové a věnovaného zejména epické poezii v různých dobách a kulturách: od indické Mahábháraty přes Homéra a Vergiliovu Aeneidu až po Apollinairovo Pásmo. Tentokrát vystoupí Záviš Šuman s přednáškou na téma Apollinaire a jeho Pásmo. Bílovec / V 18 hodin zavítá do Městské knihovny Bílovec v rámci projektu Spisovatelé do knihoven vydavatelka, překladatelka a spisovatelka Markéta Hejkalová. Těšit se můžete na perličky z překládání finské literatury, jaké to je organizovat knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, vydávat knihy a samozřejmě i psát. V druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Od roku 2006 je místopředsedkyní Českého centra PEN klubu a čtyři roky byla členkou mezinárodního výboru světového PEN klubu. Kromě románů píše také povídky, knihy faktu. Praha / Od 19 hodin proběhne na palubě (A)VOID Floating Gallery pražské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Vedle autora knihy vystoupí Mikoláš Chadima a MCH3 s řadou písní na Wernischovy texty, bohemistka Barbora Čiháková a kmotrové knihy – bývalý šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík a antikvář a literát Jan Placák. Praha / V 19.30 nabídne Božská Lahvice autorské čtení a besedu s bosenským básníkem a prozaikem Adinem Ljucou při příležitosti uvedení jeho knihy Stalaktit (Protimluv 2019). Besedovat s ním bude překladatel František Šístek, úvodem promluví nakladatel Jiří Macháček. Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor. Jako kdybychom při čtení básní sestoupili s autorem do hlubin tmy, kde pomalu odkapává voda z krápníků, jejíž rytmus sám řetězí slova, tempo a způsob výstavby věty. Praha / Od 19.30 se v kavárně Fra uskuteční sedmé pokračování celovečerních rozhovorů o práci básníka. Tentokrát se Daniela Vodáčková bude ptát básníka a překladatele Jana Škroba, autora sbírek Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). Jejich rozhovor se bude dotýkat tematických okruhů, jako jsou jazyk, dikce, (ne)interpunkce; krajina, město, dystopie, tělo; přírodní lyrika vs. klimatická poezie; spoluvina a sociální soucit.   4, 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Café Kampus křest knihy básníka a výtvarníka Michala Matzenauera s názvem Haeffnerova lidová tvořivost opuštěná na počátku 19. století pro národní nespolehlivost (Paper Jam 2019). Sbírka přináší veselé a absurdní básně nejen o smutných věcech. Praha / Od 17.30 se v Kavárně Potrvá uskuteční křest nové knihy Felixe Boreckého Makabrózní povídky (Paper Jam 2019). Autor vychází z přirozené zvědavosti zabývat se smrtí a vkládá ji do kulis současné doby. Smrt je zde tematizovaná nikoliv jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje se rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti silnější než kdy dřív. Úvodní slovo pronese redaktor a editor Jan Šulc. Ukázku z knihy přečte herec Jiří Lábus. Večer hudebně doprovodí Camões House Band. Praha / V 18 hodin proběhne v Nakladatelství Meander křest nové knihy spisovatele Petra Stančíka a ilustrátorky Lucie Dvořákové s názvem Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů (Meander 2019). Jedná se o další díl ze série knih o jezevci Chrujdovi, pojednávající tentokrát o tom, jak – chvíle napětí – jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů. Praha / Od 19 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční křest knihy Krvavý cukr (přeložila Petra Johana Poncarová, Host 2019) a s ním spojená debata o problematice otroctví v britské literatuře, kultuře a dějinách. České vydání románu britské autorky Laury Shepherd-Robinsonové uvedou historička, etnoložka a přední česká odbornice na téma otroctví Markéta Křížová (SIAS), překladatelka a anglistka Petra Johana Poncarová (ÚALK) a Jana Glózová (nakladatelství Host). Praha / Ve 20 hodin bude v Kavárně Liberál uvedena kniha Bohorovné horory (Krásné nakladatelství 2019), která je uměleckým setkáním básníka Roberta Jandy, výtvarníka Martina Mulače a designéra knihy Bohuslava Vaňka-Úvalského. Jsou setkáním nutným, nekompromisním, setkáním vedeným z rozličných pozic týmž směrem. Jsou návratem ke kořenům obrazu, slova a zvuku v prvotních podobách magických formulací, balad a obrazných zjevení.   5. 12. Chomutov / Ve 14 hodin zavítá do Chomutovské knihovny v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, rozhlasový redaktor a hudebník Jonáš Zbořil. Vystudoval češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Za básnický debut Podolí (2013) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena a Literu pro objev roku v rámci cen Magnesia Litera 2014. Působí na Rádiu Wave, kde moderuje pořady On Air, Startér a literární pořad Liberatura (s Karolínou Demelovou). Kromě psaní se věnuje hudbě, hraje s kapelami Sundays on Clarendon Road a Steakhouse Orchestra. Praha / Od 18 hodin přivítá Dům čtení (pobočka MKP) spisovatelku a překladatelku Pavlu Horákovou, držitelku ocenění Magnesia Litera 2019 za román Teorie podivnosti. Je autorkou dalších knih, například trilogie knih pro děti o Hrobařících, či knihy Přišel befel od císaře pána: polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. Překládá ze srbštiny a angličtiny. Patronát Domu čtení na rok 2020 jí předá stávající patron, básník Kamil Bouška. Praha / V 17 hodin nabídne Národní knihovna ČR (Klementinum), kde nyní sídlí český PEN klub, autorské čtení spisovatelky a scenáristky Terezy Brdečkové z jejího historického románu Zrcadlo Serafína (2016). Magický dobrodružný román se odehrává mezi Prahou, Paříží a Benátkami před vypuknutím třicetileté války. Píše se rok 1577 a kolem Země letí velká jasná kometa. V Čechách se ujímá moci Rudolf II., v Benátkách řádí mor. V rodině zrcadláře Paduana zemře nejstarší syn na otravu rtutí, a téhož dne najde v Praze brusič drahých kamenů Miseroni na zápraží novorozenou holčičku. Dá jí jméno Serafina, ale brzy ji musí přestrojit za chlapce… Krnov / Od 18 hodin zavítá do Městské knihovny Krnov v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, spisovatel a překladatel Michal Ajvaz, jeden z nejvýraznějších autorů porevoluční literární scény, který se řadí k představitelům magického realismu, žánru tradičně spojovaného s oblastí Latinské Ameriky, ve kterém se náš všední svět běžně prolíná se světem mystična a fantaskna. Svou první básnickou sbírku, překvapivě pojmenovanou Vražda v hotelu Intercontinental, napsal v roce 1989, od té doby pravidelně publikuje sbírky poezie, filozofické spisy a prózu, nejnovější z jeho děl – rozsáhlý román Města – vyšlo letos na podzim. Za svou práci byl také několikrát oceněn, je držitelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta nebo Magnesie Litery za knihu roku 2012. Brno / V 19 hodin proběhne v Domě Skleněná louka brněnské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Křtu se zúčastní i básník a nakladatel Martin Reiner a Martin Evžen Kyšperský, který některé Wernischovy texty zhudebnil, dále Martin Stőhr z nakladatelství Host a bohemistka Barbora Čiháková. Praha / Od 19 hodin nabídne Kampus Hybernská večer nazvaný Bez pevných jistot. Německá a česká próza současnosti. Zkušenost autorek je jiná než autorů, liší se generačně, liší se lokálně, liší se osobním i kolektivním kontextem a historií, liší se podobou literárního prostředí, liší se podle přístupu a stylu autorství. Jak rychle proniká současnost do literárních textů? Nakolik lze osobní zkušeností vypovědět o prožívání celé generace? Co se děje s románovou formou v době messengerů? Česká literatura se v poslední době snaží výrazněji profilovat v německojazyčném prostředí, současná německá literatura je do češtiny překládána již tradičně. V čem se stýkají a v čem se míjejí, v čem jsou uzavřeny ve svých hranicích a v čem je překračují. O tom budou číst a diskutovat tři dvojice českých a německých spisovatelek a spisovatelů Tereza Semotamová, Viktorie Hanišová a Jan Němec (jejichž romány v posledním roce vyšly v německých nakladatelstvích) a jejich protějšky ze SRN Dilek Güngör, Paula Fürstenberg a Jörg-Uwe Albig.  Praha / Od 20 hodin v Knihovně Václava Havla básník Daniel Hradecký u příležitosti vydání své nové sbírky básní Přibližování dřeva (Perplex 2019) představí básně svoje i dalších autorů, spjatých s Litvínovem, Josefa Jedličky či Pavla Růžka. S autorem bude hovořit majitel nakladatelství Perplex Martin Kubík a také šéfredaktor a editor jeho knihy Dan Jedlička.   6. 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Kavárně Liberál křest debutové sbírky Dagmar Plamperové Z naší louky (Malvern 2019). Poezie Dagmar Plamperové je ztišená, minimalistická, ale o to silnější, neboť každé slovo tu má svou nezpochybnitelnou váhu. Konkrétní přírodní motivy se tu organicky prolínají s abstraktními osobními reflexemi, její obrazy mají jakousi křehkou, subtilní sílu a jsou stavěny s neobyčejným citem pro jazyk, jakož i pro vztahy mezi světem fyzickým a metafyzickým. Děčín / Od 19 hodin se v Baru Bodenbach uskuteční další (již osmý) večer českých prozaiček v Děčíně, který představí Veroniku Bendovou a její novou knihu Vytěženej kraj (Fra 2019). Dvojice jejích protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu. Stopy v čase, které k vám stále mluví, staré křivdy, staré vzpomínky, starou lásku. Praha / V 19.30 uvede v Božské Lahvici básnířka a teoložka Magdaléna Šipka svou debutovou básnickou sbírku Město hráze (Malvern 2019), která zahrnuje 31 rozsahem spíše kratších, poetikou a obsahem ovšem hutných básní. Ve sbírce se hojně objevují angažované motivy, poezie Šipky čerpá z autorčiny osobní občanské angažovanosti na poli sexuálních i etnických menšin a práva na město. Současně je to sbírka hluboce intimní a svým zacházením s básnickými obrazy bytostně lyrická. Úvodní slovo pronese básník a dramaturg Lahvice Matěj Senft, o knize promluví její redaktor a básník Kamil Bouška.   7. 12. Praha / Od 11 hodin proběhne v Knihkupectví Přístav uvedení nové knihy pro děti od Daniely Krolupperové s názvem Vánoční pohádka (Mladá fronta 2019) – laskavý vánoční příběh na motivy klasických českých pohádek. S pořádnou zimou, spoustou sněhu, vesničkou pod horami, hustými lesy i pekelnou branou ve skalách. A nebyli by to čerti, aby nekuli nekalé pikle. Ovšem dvě malé statečné děti – Maruška s Josífkem – se zlé moci nezaleknou a svým důvtipem se pokusí čerty přelstít.   8. 12. Praha / Ve 20 hodin bude žižkovský klub Punctum – Krásovka hostit Zimní večírek Psího vína. Zuzana Augustová zde představí knižní novinku Wolfram Höll: My jsme tři, kterou Psí víno vydalo se Studio Rote. Čtou Kamil Bouška, Zofia Bałdyga a David Fesl (performativní čtení), moderuje Ondřej Buddeus. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY Karolína Světlá: Vesnický román (Host 2019 – edice Česká knižnice) Je tomu právě 150 let, co Vesnický román opustil Grégrovu tiskárnu. A ačkoli se tehdy zdálo směšné, že by se žena stala spisovatelkou, Karolina Světlá předstihla všechny české prozaiky, dokonce i Nerudu či Hálka, když plně ovládla kompozici moderního evropského románu. Mnohovrstevný příběh lásky a žárlivosti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, situovaný do malebného Podještědí, však nekopíruje tradiční sentimentální šablony. Naopak odhaluje spletitost mezilidských vztahů: partnerských, mezigeneračních, sousedských i národnostních, a směřuje k nečekanému rozřešení. Smířlivému? Nebo tragickému? V dramatickém dialogu se tu střetává křesťanský svět ve své nesmiřitelné dichotomii katolictví a protestantství se světem lidových obyčejů, v nichž se každá z postav stává nositelem jedné výrazné vlastnosti či obhájcem určitého přesvědčení. Vypravěč zůstává nestranný a ponechává na čtenáři, aby sám promýšlel oprávněnost jejich postojů a jednání: Má člověk právo na osobní štěstí, nebo se musí vzdát svobody ve prospěch obecného řádu? Dokáže se vzepřít společenským konvencím? Smí překročit morální a etické normy? A boží zákony?   Irvine Welsh: Kalhoty po mrtvém (přeložil Rani Tolimat, Argo 2019) Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže.   Igor Malijevský: Otevřený prostor (Argo 2019) Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.   Michal Havran: Analfabet (přeložil Miroslav Zelinský, Větrné mlýny 2019) Devadesátky v Bratislavě. Sex, drogy a okultismus v hlavním městě nicoty. Analfabet je generační román s dráždivou příchutí černého romantismu, zároveň vyznívá jako nenávistná pocta rodnému městu, městu-omylu, ideálnímu prostoru pro přípravu sebevraždy. Děj románu se odehrává v éře společenské transformace, v momentě, kdy se pádem starého režimu ve společnosti uvolňuje obrovská energie. Lidé ji však nehodlají využít k obnově svobody a duchovních hodnot, nýbrž k zuřivému pěstování konzumu. Této motivaci podléhá i spiritualita — stává se předmětem kšeftování a podvodů, je přetvořena ve falešný idol zoufalců toužících dát svému životu smysl. Společnost ovládají úspěšní predátoři, kdežto „ztracené existence“, neschopné aklimatizovat se na nové poměry, smutně živoří. Hrdinové románu patří k těm druhým. Razí si cestu mezi mafiány, prostitutkami, feťáky a šarlatány a jejich osudy se přitom nebezpečně stahují kolem jednoho ukradeného středověkého rukopisu. Rozbíhá se mystický příběh o knize s nerozluštitelným obsahem. Originální zpráva o střední Evropě, Slovensku a jeho metropoli může začít.   Ivan Acher: Nate tumáte (Dybbuk 2019) O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami, zvířecími kostřičkami a mrtvolkami, masem, peřím ale také biblickými motivy. Celý tento hravý i temný kosmos se živí českým, německým i polským živlem, přízračnou severočeskou krajinou, místem jazykového trojmezí, v němž rezonují dramatické pohyby minulosti i současný uleželý bordel. Kudy do téhle krajiny čtenář vkročí a kam v ní dojde, čeho se zachytí a na čem zůstane překvapeně viset, to zůstává zcela na něm. Bližší návody k použití ani jasné společenské postoje se nekonají. Jak si s tím vším poradíme, je pouze na nás — nuže: „Nate tumáte!“   Ilana Shmueli: Zvolila jsem si život (přeložil Radek Malý, Archa 2019) Izraelská básnířka Ilana Shmueli (1924–2011) ve své poezii, kterou začala psát po desetiletích dlouhého mlčení, navazuje na odkaz poezie židovských autorů, kteří přežili holocaust a reflektují jeho zkušenost. Český výbor přináší její básně, ale také ukázky z memoárů a z posledních dopisů s Paulem Celanem. – Básnířka patří k posledním autorům, kteří ve svém díle nechali rezonovat literární odkaz židovsko-německé kulturní symbiózy východoněmeckého regionu Bukoviny s hlavním městem Černovicemi. Válečná léta prožila v černovickém ghettu, kde poznala básníka Paula Celana. Později emigrovala do Palestiny, kde studovala sociální pedagogiku a hudbu. Paula Celana, svého přítele z mládí, znovu potkala v Paříži roku 1965 a po letech intenzivní korespondence se stala jeho průvodkyní při jeho návštěvě Izraele roku 1969. Po roce 2000 vyšly knižně její memoáry, korespondence s Paulem Celanem a také dvě sbírky originální a svébytné poezie psané v německém jazyce.   Krzysztof Bortnik, Libor Martinek (eds.): V duchu Edgara Allana Poea (přeložil Libor Martinek, Volvox Globator 2019) Antologie polské fantastiky známých i dnes méně známých polských autorů z přelomu 19. a 20. století. Mezi ty známé patří bezesporu dva polští nositelé Nobelovy ceny za literaturu - Władysław Reymont a Henryk Sienkiewicz -, ke známým autorům rozhodně patří i Bolesław Prus. Mezi ty méně známé, ale stále velmi kvalitní se řadí například Karol Irzykowski nebo Stefan Grabiński, jehož dílo je v Polsku i u nás znovu objevováno a vydáváno. A je zde i několik zajímavých děl daleko méně známých polských literátů, kteří své řemeslo perfektně ovládali a jež můžeme spolu s těmi známějšími a proslulejšími s čistým svědomím zařadit mezi duchovní dědice díla E. A Poea.   Radim Kopáč, Jakub Šofar (eds.): Praha v množném čísle (Slovart 2019) Povídková antologie na téma: Jaké bylo hlavní město zkraje devatenáctého století a jaké je dnes. Jak se měnilo v překotném běhu dějin. Z jakých úhlů kdo Prahu portrétoval: oknem salonu, z ulice, v centru, na periferii. Jako stříbropěnnou, jako stověžatou, jako temnou, magickou, neviditelnou. Jak ji viděli obrozenci, jak romantici a realisté, jak pražští Němci jako Meyrink, Leppin nebo Kisch, jak plejáda autorů dvacátého století. Pětadvacet tematických textů, od Tyla a Světlé přes Čapka a Hrabala po Kahudu nebo Pachtovou. Vybrali a uspořádali Radim Kopáč a Jakub Šofar.   Žena filmového kritika (Listen 2019) Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě), jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití ženy se zvláštním druhem muže: filmovým kritikem. Texty svými ilustracemi doprovodila umělkyně vystupující pod pseudonymem Toy_Box, pozoruhodná autorka komiksů, výtvarnice a malířka. – Zároveň s tištěnou knihou vychází Žena filmového kritika i jako audiokniha, kterou načetla Iva Pazderková.   Robert Musil: Muž bez vlastností (Radioservis 2019) Audiokniha Muž bez vlastností obsahuje román, který se setkal ve 30. letech s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Monumentální román Muž bez vlastností zůstal nedokončen. V tomto díle vytvořil rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942) ironické deziluzivní panorama moderní společnosti a jejího myšlení, umístěné do prostředí císařské a královské rakousko–uherské monarchie. Vlna zvýšeného zájmu o Musilovo dílo propukla deset let po jeho smrti, po roce 1952, kdy vyšly zlomky a koncepty z jeho pozůstalosti a kdy nakladatelství Rowohlt zahájilo právě touto knihou vydávání Musilových sebraných spisů. Čte Jiří Hromada.   Jakub Szántó: Za oponou války (Tympanum 2019) Audiokniha Jakuba Szántó, válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě, přibližuje autorovy dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků, revolucí i státních převratů. Původně vystudovaný historik své zážitky očitého svědka zasazuje do širšího dějinného kontextu a demytizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Čte David Matásek.   David H. Thoreau: Walden aneb Život v lesích (Radioservis 2019) Audiokniha Walden aneb Život v lesích obsahuje výjimečnou autobiografii amerického filozofa a básníka Davida H.Thoreaua (1817–1862), který je považován za zakladatele přírodního eseje v moderní světové literatuře. V letech 1845–1847 se dobrovolně nastěhoval do osamělé lesní chaty, kterou si postavil na břehu jezera Walden v americkém státě Massachusetts – a po sedmi letech pak vydal o tomto svém pobytu svědectví v podobě pozoruhodné knihy Walden aneb Život v lesích. Nejsou to však útržkovité deníkové zápisy pozorování přírody nebo záznamy osobních pocitů a dojmů; jde o výjimečnou duchovní autobiografii s promyšlenou kompozicí. „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života. Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální... Čte Ladislav Mrkvička.

Čas načtení: 2019-09-09 11:15:16

Literární vyhlídky (9. až 15. září)

Druhý zářijový týden nabídne mimo jiné dva pořady věnované 100. výročí narození Jiřího Ortena nebo výstavu pořádanou u příležitosti dvojího výročí E. A. Poea. Někteří z vás pak dost možná dají před knižními křty a autorskými čteními přednost návštěvě kina, aby konečně zhlédli Marhoulovo Nabarvené ptáče. Na závěr jako obvykle zařazujeme několik knižních tipů.   POZVÁNKY 9. 9. Praha / V 19 hodin bude v Knihovně na Vinohradech uvedena nová básnická sbírka Běly Janoštíkové nazvaná Cestou tančících kroků (vydáno vlastním nákladem), která jemně a neznatelně přetváří skutečnost v něco ještě bližšího, téměř niterného, ať už se jedná o Čechy, Řím nebo Los Angeles. Uvádí Robert Wudy.   10. 9. Ostrava / V 17 hodin proběhne v Ostravském muzeu vernisáž výstavy Předčasný pohřeb aneb Edgar Allan Poe v Ostravě, kterou zahájí básník a performer Patrik Linhart. Výstava konající se u příležitosti 210. výročí autorova narození a 170. výročí jeho úmrtí nabídne první české překlady klasika světové literatury, vzácná ilustrovaná vydání knih i časopisů a bibliofilských edic a potrvá do 3. listopadu. Praha / Od 18 hodin se v sídle Společnosti Franze Kafky uskuteční pořad nazvaný Jiří Orten: Peklo tvého nebe /Elegie I.–IX./ a věnovaný 100. výročí narození tohoto autora. Velká básnická zpověď a odkaz jednoho z nejvýznamnějších autorů české poezie 20. století, reakce citlivé duše na zradu milované ženy i válečnou dobu plnou nástrah i osobního ponížení, jednoho z nejsilnějších básnických svědectví české poezie v podání recitátora a divadelníka Miroslava Kovaříka, s hudbou Jiřího Pertla a Václava Prejzka. Praha / V 19 hodin proběhne v Židovském muzeu v Praze u příležitosti 100. výročí narození básníka Jiřího Ortena komponovaný večer nazvaný Chci být básníkem celým srdcem. Na jaře 2019 vyšel poslední z devíti svazků Ortenova díla Spisy: Korespondence. V jubilejním roce se tak podařilo dokončit projekt, který v úplnosti představuje Ortenovo dílo. O osudech a osobnosti Jiřího Ortena, o projektu devíti svazků Spisů i o situaci, která panovala v Praze v době Ortenova tvůrčího života, pohovoří editorky Spisů Marie Rút Křížková a Marie Havránková a redaktor nakladatelství Torst Jiří Šulc. Úryvky z Ortenova díla a vybraných dopisů přednese herečka Michaela Bendová a herec Marek Adamczyk. Večerem provede herečka a moderátorka Ester Janečková.    11. 9. Praha / Od 15 hodin vystoupí v rámci dobročinného bazaru v Domě čtení – pobočce Městské knihovny v Praze – hosté patrona Domu čtení, básníka Kamila Boušky: Josef Straka, Bohdan Bláhovec a Básník Ticho.   12. 9. Ve čtvrtek 12. září bude mít v českých kinech premiéru hojně diskutovaný film Václava Marhoula Nabarvené ptáče, adaptace stejnojmenného světového bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińského, který byl vybrán do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost… Praha / V 18 hodin proběhne v Paláci knih Luxor křest knihy Hotel Sen, pokoj 36 (nakladatelství Práh) za účasti kmotra knihy Mirka Kovaříka a nakladatele Martina Vopěnky. Po úspěšném debutu Klec pro majáky přichází český autor Mike Perry s další odvážnou až drásavou románovou výpovědí o lásce po změně pohlavní identity.   14. 9. Praha / Od 18 hodin se na palubě (A)VOID Floating Gallery uskuteční večírek pořádaný majitelem nakladatelství Dauphin Danielem Podhradským, který vydává knihy již 25 let. Na programu je mimo jiné uvedení nových básnických sbírek Lukáše Marvana (Cestovní básně), Jitky N. Srbové (Svět:) a dalších titulů nebo autorská čtení Michala Maršálka, Anny Beaty Hablové, Ladislava Zedníka či Víta Janoty. Večírek má ambice setkání s lidmi, kteří pro nakladatele profesně i osobně hodně znamenali a znamenají a jejich duch v nakladatelství jaksi stále vane... a doufejme bude vanout i nadále.   15. 9. Praha / Ve 14 hodin odstartuje v Prague Central Camp open-air festival Literatura v parku, který neformálně přibližuje současnou českou, německou a rakouskou prózu i poezii. Nabídne kupříkladu autorská čtení Josefa Moníka (CZ), Raimunda Madera (DE), Jaromíra Typlta (CZ), Nikoly Mizerové (CZ), Maxe Zaloudka (DE), Aleny Mornštajnové (CZ), Isabelly Feimer (AT), Marie Iljašenko (CZ) a Mariuse Hulpeho (DE).   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Kniha Bezcitnost – prozaický debut polské novinářky Martyny Bundy, který v překladu Barbory Kolouchové vydalo Argo – je věnována mámě, sestře, dcerám, našim babičkám, tetičkám a přítelkyním. Směle si ji však mohou přečíst i muži. Jde o lakonicky úsečný text, v němž není ani slovo navíc. Charakterizuje ho především střet starých vesnických pořádků s městským světem, stejně jako druhé světové války s poválečnou dobou v podobě nového lidového Polska. Kniha pojednává o životě stárnoucí Rozely a jejích tří dcer – Gerty, Trudy a Ildy; každá z nich trpí jistým druhem „bezcitnosti“ a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje. Bezcitnost není jen dobře napsaná sága o ženách z oblasti Kašub. Je to příběh o těžkých poválečných časech, o venkovských tradicích a rituálech, o nalezení svého místa ve světě, o budování vlastní identity a konečně o štěstí. Hrdina příběhu, ve kterém se finské podivno suverénně mísí s magičností Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem, začnou se dít nezvyklé věci. Lépe řečeno neuvěřitelné věci. Jako by nestačilo, že získá pocit, že ho ve ztichlých studovnách někdo sleduje. Na scéně se objeví trpaslík bez nohou – a záhadný telefonát, který oznámí, že chybějící končetiny jsou v pražské Maiselově ulici. Tedy přesně tam, kde se dle legendy skrývá tajemný Golem… Román finského spisovatele Anttiho Leikase Skřítek vydalo v překladu Vladimíra Piskoře nakladatelství Paseka. V povídkovém souboru Ostrovy (nakladatelství Druhé město) tematizuje spisovatelka Dora Kaprálová na intimních příbězích ohraničenost ostrovů. Ne topograficky, ale především ve všech smyslech ostrovanství, izolovanosti, ohraničenosti. Tucet povídek a příběhů opisují rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která leží stále a stále víc na východě. Román Smrt krále Šumavy, příběh ze současných Čech od spisovatele Martina Sichingera, nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí a vychází ze skutečností, o nichž pojednával snímek Karla Kachyni Král Šumavy. Nyní se dočkal vydání v podobě audioknihy, kterou načetl herec Kajetán Písařovic a ve spolupráci s Audiotékou vydalo nakladatelství 65. pole. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-23 11:14:00

Společnost Bybit Web3 představuje Airdrop Arcade: platformu na principu Quest-to-earn, která nabízí zcela nový přístup k aktivitám ve vzrušujícím světě airdropů

Dubaj (SAE) 23. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Bybit, jedna ze tří největších kryptografických burz na světě z hlediska objemu transakcí, s potěšením představuje zbrusu nový gamifikovaný hub Airdrop Arcade se systémem odměn. Jde o platformu nové generace, která v sobě spojuje gamifikaci se vzrušením airdropové distribuce kryptoměn, otevřenou všem uživatelům Web3. Společnost Bybit Web3 kromě toho od 29. února navazuje spolupráci se společností Solana, která v oboru kryptoměn sehrává velice zásadní roli, a společně ve formě airdropů nabídnou celkem 120.000 dolarů.Airdrop Arcade představuje airdrop platformu na principu quest-to-earn, která svým konceptem zcela mění principy interakce uživatelů a mechanismů odměňování v široké škále blockchainů a projektů decentralizovaných aplikací (DApp). V rámci ekosystému Bybit Web3 nabízí začínajícím projektům možnost vytváření interaktivních výherních úkolů, které uživatele pomáhají zapojit do decentralizovaného světa.Sniping odměn za kryptoměny je nyní opravdu snadnýPlatforma Airdrop Arcade reaguje na vznikající potřebu zajištění poutavého a zjednodušeného přístupu k nově uváděným příležitostem v oblasti Web3 a distribuce tokenů. Sloučením mnoha takových příležitostí a způsobů účasti na nich do jedné dostupné aplikace odstraňuje platforma Airdrop Arcade potíže s vyhledáváním výhodných airdropů a proces sbírání odměn v oblasti kryptoměn je díky ní bezproblémový a příjemný.Gamifikace zpřístupňující získávání kryptoměnAirdrop Arcade se inspiruje mobilními hrami a předkládá uživatelům herní prostředí s několika úrovněmi a úkoly, které jim umožňuje soustředit se na zábavné procházení úrovní a rozšiřování portfolia kryptoměnových aktiv v různých tokenech a blockchainech. Je určena pro začátečníky a nadšence pro airdropy. Nabízí jim příležitosti s vysokým potenciálem, které jsou prezentovány ve formě úkolů doplněných instrukcemi a které si mohou prostřednictvím Arcade vybírat.Navržena s cílem snížení potenciálních překážek jako vysoké poplatky za transakce či složitá správa aplikacíPlatforma Airdrop Arcade zjednodušuje poskytnutím srozumitelných pokynů možnosti zapojení uživatelů a nabízí jim výběr nových projektů, bohaté bonusy a také NFT zdarma. Odměny získané plněním interaktivních úkolů v decentralizovaných aplikacích, jako jsou například airdropy tokenů či odměny v podobě NFT, jsou snadno a pohodlně distribuovány přímo do peněženky uživatele služby Bybit.Airdrop Arcade uživatelům umožňuje plnit nejrůznější úkoly a užívat si exkluzivních airdropů kryptoměn. Kromě toho se mohou zúčastnit také blokchainových interakcí a jejich prostřednictvím vyhrát airdropy u příležitosti prvního spuštění tokenových řetězců, jako jsou Dymension, Scroll, LayerZero a řada dalších.„Naším cílem je prostřednictvím platformy Airdrop Arcade uživatelům poodhalit roušku tajemství světa Web3 a poskytnout jim snadno použitelný způsob získávání odměn a zároveň možnost zapojit se do inovativních blockchainových sítí," konstatoval Ben Zhou, spoluzakladatel a CEO společnosti Bybit. „Hodláme našim uživatelům nabízet nové možnosti, jak působit na trzích s kryptoměnami, a Airdrop Arcade představuje skvělý způsob, jak získat přístup k příležitostem, které prostředí Web3 nabízí."#Bybit #TheCryptoArk #BybitWeb3O Bybit Web3Bybit Web3 redefinuje otevřenost v decentralizovaném světě a vytváří jednodušší, otevřený a rovný ekosystém pro všechny. S naší stále rostoucí komunitou (čítající přes 800.000 uživatelů peněženek a více než 10 velkých ekosystémových partnerů) vytváříme na blockchainu prostor pro tvůrce, kreativce a partnery a zveme nejen stávající nadšence do krypta, ale i ty, kteří se s ním chtějí teprve seznámit.Bybit Web3 poskytuje komplexní sadu Web3 produktů navržených tak, aby umožnily co nejotevřenější a nejjednodušší přístup k Web3 aktivům, jejich výměnu, shromažďování a rozšiřování. Naše peněženky, tržiště a platformy stojí na zabezpečení a odborných znalostech, které Bybit řadí mezi tři nejlepší světové kryptoburzy, jež se těší důvěře 20 milionů uživatelů po celém světě.Staňte se součástí revoluce a otevřete bránu ke své Web3 budoucnosti s Bybit!Další informace naleznete na stránkách Bybit Web3.O společnosti BybitBybit je kryptoměnová burza s 20 miliony uživatelů, která byla založena v roce 2018 a patří mezi tři největší burzy na světě dle objemu. Nabízí profesionální platformu pro kryptoinvestory a obchodníky s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i jezdců Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press.S dotazy médií se laskavě obracejte na adresu media@bybit.comDalší informace najdete na adrese https://www.bybit.comAktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti Bybit:Discord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | YoutubeFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2343229/Image.jpgLogo - https://mma.prnewswire.com/media/2311075/Bybit_Web3_Logo.jpg 

Čas načtení: 2024-02-26 23:53:01

Podnikání v oblasti BOZP: Příležitosti a výzvy pro start-upy

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je klíčovou oblastí, která získává na významu v dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí. S rostoucími požadavky na bezpečnostní normy a regulace se otevírají nové příležitosti pro start-upy, které se specializují na inovativní řešení v této oblasti. Přesto podnikání v oblasti BOZP přináší řadu specifických výzev, které je […] Článek Podnikání v oblasti BOZP: Příležitosti a výzvy pro start-upy se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2024-02-26 23:53:01

Podnikání v oblasti BOZP: Příležitosti a výzvy pro start-upy

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je klíčovou oblastí, která získává na významu v dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí. S rostoucími požadavky na bezpečnostní normy a regulace se otevírají nové příležitosti pro start-upy, které se specializují na inovativní řešení v této oblasti. Přesto podnikání v oblasti BOZP přináší řadu specifických výzev, které je […] Článek Podnikání v oblasti BOZP: Příležitosti a výzvy pro start-upy se nejdříve objevil na Super Magazín.