Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-04-27 10:00:00

Írán se nad námi kvůli naší suverenitě smiloval

Tak se zdá, že vedení vražedných gard v Íránu nemůže soucitem s námi spát. Vidí, jak premiér suverénní země, zcela suverénní země, jede do střední Asie žádat o ropu a plyn. To by každému, i nejhoršímu vrahovi, srdce puklo. Naprosto suverénní země!

Čas načtení: 2020-01-23 17:59:42

Nejvíce nominací na komiksovou cenu Muriel získal příběh o atentátu na Heydricha a následných represích

Nejvíce nominací (tři) v třináctém ročníku komiksových cen Muriel posbíral komiks spisovatele Jiřího Šimáčka a kreslíře Jána Lastomírského Článek II, který vypráví o atentátu na Heydricha a následných represích. Zaměřuje se přitom na trochu opomíjeného hrdinu té doby – kaplana Vladimíra Petřeka, který poskytl parašutistům útočiště v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze a zaplatil za to životem. Po dvou nominacích má nostalgický pastiš Pavla Čecha O Červenáčkovi, který s melancholií i humorem nachází titulního hrdinu v situaci, kdy jeho kamarádi z Rychlých šípů dospěli a už o klukovské hry nemají zájem, či černobílý thriller Traum, který jeho autor Tomáš Motal vydává jako nepravidelnou sérii ve vlastním nakladatelství. V loni zavedené kategorii nejlepších komiksů pro děti se opět objevuje seriál Petra Kopla Morgavsa & Morgana z časopisu Čtyřlístek, který loni dostal i knižní podobu, nominaci má také loňský vítěz této kategorie Honza Smolík, tentokrát za knižní komiks Liška Kuliška. Začínajícím tvůrcům je určena kategorie Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks: zde jsou zastoupeny práce studentů pražské VŠUP (Jakub Plachý za fiktivní komiksovou reportáž Jak žijí dnes a Barbora Satranská za Spořilov)) a od studentky plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Alice Břečkové za osobně laděný vzpomínkový příběh Děda. ¨ Kromě dalších kategorií jako nejlepší krátký či překladový komiks bude vyhlášena také kategorie přínos českému komiksu a nový člen komiksové síně slávy. Tím se stane Ivo Pechar, významný scenárista komiksových seriálů v 70. a 80. letech, mimo jiné autor ke scénářům sci-fi komiksů Profesor Dugan a Pavouk Nephila a klukovských příběhů Havraní doga či Stopař. Cenu České akademie komiksu pro nejlepší komiks roku svým hlasováním vyberou členové tohoto profesního spolku, v němž jsou sdruženi komiksoví tvůrci, teoretici a nakladatelé. ČAK byla založena v červnu roku 2018, aktuálně má 76 členů a jejím předsedou je literární a komiksový historik Pavel Kořínek. Ceny Muriel se udílejí pod tímto názvem od roku 2007. Vítěze oznámí moderátorky Ester Geislerová a Johana Švarcová 6. února v pražském kině Bio Oko.   Nominace se zdůvodněním Nejlepší komiksová kniha (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.) Pavel Čech za O Červenáčkovi  Pavel Čech se ve své tvorbě často a rád vrací do světa Rychlých šípů, poprvé tak ale učinil na větší ploše celé komiksové knihy. Podařilo se mu využít mezery v kánonu, která dlouho provokovala k vlastnímu domýšlení, a nabízí svěží nostalgickou výpravu do minulosti, a to jak v rovině jednotlivce, tak i domácího komiksu jako celku. Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek a Karel Osoha za Návrat Krále Šumavy 2: Agent-chodec Druhý díl trilogie je pro hodnocení vždycky složitý, protože neotevírá, ani neuzavírá příběh. Agent-chodec přesto ukazuje, že Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek se v Návratu Krále Šumavy osvobozují od adaptované předlohy a k velkému finále se snaží dospět vlastní cestou. Karel Osoha je jim v tom svým filmovým viděním a znalostí komiksové řeči zdatným pomocníkem. Jiří Šimáček a Ján Lastomirský za Článek II.  V záplavě didaktických komiksů na historické téma vydávaných k nejrůznějším výročím zaujme Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomirského souhrou scénáře a expresivní kresby. Ta pouze neilustruje, ale dává vyprávění další rozměr. Propojení příběhu konkrétního „obyčejného“ hrdiny s nezbytným širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo.    Nejlepší kresba (Cenu získává autor za kresbu komiksu.) Ján Lastomirský za Článek II.  Ján Lastomirský dává v Článku II. vyniknout vlastní expresivní práci s figurou, kresba ale zcela slouží příběhu a umocňuje jeho dopad. Není jen ilustrací bez názoru, ale nese v sobě svébytnou a sebevědomou sílu výpovědi. Sugestivně na čtenáře přenáší znepokojivé lidské drama, jehož obrazy ve čtenáři doznívají dlouho po přečtení komiksu.  Tomáš Motal za Traum Tomáš Motal se ve svém autorském komiksu Traum projevuje jako zralý a suverénní výtvarník, který chytře pracuje s kontrasty černých a bílých ploch pro zhutnění svého díla. Nebojí se přitom nechat do realistické kresby prorůstat abstraktní struktury. Je formálně mimořádně poctivý se smyslem pro detail, zároveň ale i v této poloze zůstává hravý. Jeho kresba je jako oživlé tetování na těle jednoho z jeho hrdinů. Ticho762 za Trikolora             Ticho762 střídá v Trikoloře několik výtvarných poloh, pohybuje se od dětské roztomilosti přes realistický dokument s jistou formou nadsázky až k expresivnímu podání. Vždy hledá způsob, jakým docílit, aby dějová linka měla v kresbě sebevědomého partnera. Výsledný koktejl je vizuálně zábavný a umožňuje přitáhnout čtenáře k historickému tématu.    Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.) Pavel Čech za O Červenáčkovi Loňský sborník krátkých příběhů k poctě Rychlým šípům ukázal, že navazovat na Foglarův odkaz dnes vůbec není snadné. Pavel Čech zvolil formu nostalgického příběhu o konci jedné éry a dokázal pocit posledních návratů do mizejícího světa působivě evokovat tím, že se pohybuje na hraně foglarovské stylizace a jejího nostalgického reflektování. Taťána Rubášová za William & Meriwether 2: Neočekávaný robotí exodus  Knihy o Williamovi a Meriwetherovi jsou v rámci současného českého komiksu pozoruhodným formátem, kde text vystupuje vůči obrazu samostatněji, než je obvyklé. Přesto Rubášová a Janíček vytváří kompaktní celek. Rubášová přitom v jednoduchém vyprávění vtipně pracuje se stylizací a pozicí vypravěče, který bezděčně odkazuje k našemu světu. Jiří Šimáček za Článek II. Jiří Šimáček představuje životaschopnou odpověď na to, jak by mohl vypadat historický komiks. Článek II. má promyšlenou strukturu, která střídá komiksové pasáže s faktografickými texty. Představuje období "Heydrichiády" v různých kontextech, ale přitom udržuje základní dějovou dramatickou linku kolem kaplana Vladimíra Petřeka. Daří se mu také nepotlačovat výtvarnou stránku na úkor textu, obě složky se spojují v organickou komiksovou formou.   Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.) Marek Berger za Octobriana – Hadí plémě Kult polobožské bojovnice proti patriarchátu osvěžil svým komiksem Octobriana – Hadí Plémě Marek Berger. Příběh postavený na akci si často vystačí bez bublin a nezapře autorovu animátorskou profesi. Dynamická práce se střihem, cit pro scenérie společně s osobitě tónovanými barvami jsou hlavními klady dvaatřicetistránkového komiksu. Tomáš Motal za Traum  Traum ukazuje Tomáše Motala jako originálního autora, který zdatně mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit. První tři sešity série na sebe nenavazují, spojuje je především Motalův vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Panely netrpí hluchými místy, naopak sešity charakterizuje propracovanost a na debut překvapivá vyzrálost. Václav Šlajch za Lulenka a poslední přání S aluzí na světoznámé knihy o dětech (ale ne nutně pro děti) ve svém třístránkovém komiksu Lulenka a poslední přání suverénně pracuje Václav Šlajch. Alenka v říši divů nebo Cínový vojáček rezonují v panelech, které jsou surrealistickým snem těžícím z autorovy hravé imaginace. Retrostyl posunuje celý komiks k mnohovrstevnatosti významů a připomíná autorovy začátky, kdy kreslil především tuší.   Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.) Pavel Čech za Dobrodružství Rychlé Veverky 5: Tajemná krabička  Pátý díl komiksové série s indiánským hrdinou tentokrát pojednává o lásce ke knížkám i se nostalgicky ohlíží. Story knihami posedlého táty, který chce svou náklonnost předat potomkovi, se stává rámcem vyprávění o lásce, nástrahách a indiánské magii. Z nenápadného úvodu tak Pavel Čech rozvine vtipný akční metapříběh a zároveň vrstevnatou literární montáž citací z klasických děl, mířící k nečekaně melancholickému vyústění – a to všechno způsobem dokonale srozumitelným dětskému čtenáři. Petr Kopl za Morgavsa & Morgana Dobrodružství zkušené čarodějky a její nadané malé učednice od Petra Kopla jsou dětským čtenářům dobře známá ze stránek časopisu Čtyřlístek. V souborných knihách Dračí chůvy a Živelné měňavice se ukazuje, že zdánlivě epizodické příběhy jsou rozvrženy tak, aby rozvíjely poutavé vyprávění i na větší ploše. Ocenit lze suverénní dynamickou kresbu, sympatické hrdinky a humor, který dětského čtenáře v žádném případě nepodceňuje. Honza Smolík za Liška Kuliška  Příhody lišky Kulišky a jejího kamaráda mývala Zívala mají švih a spád. Svou krátkostí a nekomplikovaností cílí na menší děti a bodují jak přehlednou, výraznou kresbou, tak jazykovou hravostí a vděčnými členicími předěly v podobě úkolů a hádanek po každé kapitole. Liška Kuliška je dobrým příkladem toho, že ani knížka pro nejmenší čtenáře nemusí být infantilní.   Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.) Lukáš Fibrich za Mourrison  Kocour Mourrison dosáhl plnoletosti! Tedy, hrdina je sice pořád stejně ztřeštěný, ale seriál ve kterém vystupuje, vychází v časopise ABC už 19. rokem. Za tu dobu vyrostl i formátově a patří mu celá stránka, přesto nepřestává být v prvé řadě anekdotou. Lukáš Fibrich stále nemá nouzi o vtipné nápady a neztrácí ani hravost ve vztahu k samotné komiksové formě. jaz za Opráski sčeskí historje  Opráski sčeskí historje se proměnily z obskurní internetové zábavy v celospolečenský fenomén, který se probojoval na knihkupecké pulty, a to bez ztráty tempa, dokonce s akcelerací. Nevysychající studnici námětů z české historie pak jaz svým svébytně potměšilým způsobem osvěžuje různými speciály k aktuálním výročím. Se stim smiřme! Jan Pomykač za Pas faux pas  Přestože web Komiksárium, kde strip Jana Pomykače čtyři roky hostoval, ukončil činnost, Pas faux pas pokračuje dál, alespoň na Facebooku. Nepřestává těšit svými vyladěnými kresbami a bavit osobitým humorem, který dokáže být slovní i situační, ale především neotřelý a subtilně vtipný.   Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.) Crew za Zpráva pro Adolfa  Osamu Tezuka patří ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům dvěma masivními svazky Zprávy pro Adolfa je zásadní počin. Tezukovo obsáhlé vyprávění z druhé světové války se navíc komplexně a neobvykle zamýšlí nad tématem rasy a rasismu. Trochu historický román, trochu konspirační thriller, stoprocentně jeden z nejvýznamnějších světových komiksů. Paseka za Essex County Grafický román Essex County Jeffa Lemirea je velkou splátkou dluhu domácím čtenářům. Komiks, který přepsal kanadské literární dějiny, když zvítězil v anketě o román desetiletí, vypráví o obyčejných Kanaďanech. Ti si život komplikují hlavně nekomunikováním, potlačováním citů a násilím. Lemire neomlouvá životní prohry a kotrmelce svých hrdinů, naopak je čtenářům představuje s porozuměním, které jim je přibližuje. Trystero za Sabrina  Sabrina je jedním z nejzásadnějších komiksů současnosti, vstupující navíc na český trh již s nominací na prestižní literární Bookerovu cenu. Kniha do komiksového formátu působivě absorbuje současná média i společenské frustrace. U českého vydání je navíc třeba ocenit odvahu tento náročný kus u nás prakticky neznámého autora vydat tak brzy po původním vydání.   Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.) Martina Knápková za Mrtvej svět Enid a Rebecca se těsně po střední bezcílně potloukají rodným maloměstem, čekají, co jim život přinese, a čas si krátí vyhlašováním drobných válek namachrovaným čůzám a trapáckým pozérům všeho druhu. Komiks Daniela Clowese Mrtvej svět, který se stal předlohou slavného filmu, přetéká cynickou adolescentní chandrou a nabízí překladatelskou výzvu, které se Martina Knápková, zejména prostřednictvím sarkasticky přezíravého slovníku obou hrdinek, zhostila výtečně.  Anna Křivánková za Zpráva pro Adolfa Dvoudílný komiksový román Osamu Tezuky rozehrává v příběhu tří nositelů jména Adolf komplikovaný konspirační příběh na pozadí událostí, které v minulém století tragicky zásadně změnily chod dějin. Překladatelka a japanoložka Anna Křivánková se v překladu monumentálního komiksu nejen se ctí vyrovnala s množstvím historických reálií a jejich zprostředkováním českému čtenáři, ale projevila i hlubokou znalost celého díla, které japonský klasik přezdívaný „bůh mangy“ vytvořil. Richard Podaný za Kosmo knedlíci Violet je obyčejná holka z obyčejné vesmírné přívěsové kolonie, jejíž táta je obyčejný vesmírný těžař velrybího trusu a máma obyčejná módní návrhářka. Violetčina mise za záchranou otce z velrybího žaludku je po jazykové stránce hotovou záplavou slovních hříček, mluvících jmen a zvukových i jiných efektů. Překlad Richarda Podaného činí z díla Craiga Thompsona hutnou pastvu pro oči a pobízí čtenáře k luštění i těch nejdrobnějších nápisů, aby mu z mimořádně vtipného a invenčního převodu neuniklo ani písmenko.    Cena Magnesia za Nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci.) Alice Břečková za Děda  Alice Břečková dokázala ve svém komiksu Děda citlivě a více než důstojně uchopit náročné téma odcházení člověka. S formální stránkou komiksu přitom autorka pracuje suverénně a její komiksová řeč umocňuje uvěřitelné a v neposlední řadě lidsky intimní vyprávění. Jakub Plachý za Jak žijí dnes Jakub Plachý ve svém komiksu Jak žijí dnes nastavuje vtipnou dokumentární formou zrcadlo různým postavičkám z domácí komiksové historie. Staví je do polohy stárnoucích hvězd, se kterými si život často tragicky pohrál. Mimořádně svěží dílko svým námětem vyvolává ve čtenáři pocit, že by chtěl v této fikci pokračovat dál.   Barbora Satranská za Spořilov Barbora Satranská ve svém komiksu Spořilov kreativně pracuje s atmosférou města a jeho zákoutími. Její výtvarná poloha je upřímná a autentická, kresba okouzluje svou nápaditostí a bohatostí. Svým vyprávěním autorka ve čtenáři dokáže úspěšně budit zájem o to, co přijde záhy, a gradovat napětí. Jedná se o vyzrálé dílko, které by svou zajímavostí sneslo i násobně větší rozsah. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-10 17:30:00

Nestrašit válkou. Čím se liší Peter Pellegrini od Josepa Borella?

O strašení velkou válkou se mluví od ruského vpádu na Ukrajinu. Není divu. V Evropě poprvé od roku 1945 napadl jeden velký suverénní stát, člen OSN, jiný velký suverénní stát, též člena OSN. To vyvolá úvahy o riziku velké války.

Čas načtení: 2024-04-28 10:28:19

Messi zničil slovenského brankáře. Inter díky jeho gólům a asistencím slaví suverénní výhru

Po výborné sezóně v Polsku, která ho dostala i do reprezentace se slovenský gólman Henrich Ravas dočkal životního přestupu do New England Revolution. Včerešjí zápas s Interem Miami byl proti Messimu a spol rozhodně highlightem jeho kariéry. Vzpomínat na to ale v dobrém nebude. Messi dal 2 góly, na 2 nahrál a byla z toho suverénní výhra Interu.

Čas načtení: 2024-05-30 10:00:00

To si dělá ČR srandu… odvolává se proti Německu do Bruselu

Musím se přiznat, že jsem šokován. Německo chce zvýšit poplatky za tranzit plynu přes své území a Česku to vadí. My jsme přece suverénní a soběstační, ne? Soběstační, máme přece plynu a všeho dost. Náš automobilový a strojírenský průmysl nepotřebuje žádné dovozy surovin přece. Naprosto suverénní a soběstační jsme. My nějaké Německo a nějakou Unii vůbec nepotřebujeme. A proč proboha tu suverenitu nedopřejeme Německu, proč se proti němu odvoláváme do Bruselu? My přece Brusel nepotřebujeme, ne? Nemá snad Německo své oprávněné národní zájmy? Copak si nesmí rozhodovat o tom, co se děje na jeho území, samo? Co je mu po nás? Tohle jsme přece dávno Evropě už vysvětlili jako apoštolové nového uspořádání světa: suverenita je nad všechno. K tomu: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesko-vytahlo-do-boje-proti-nemeckemu-poplatku-za-tranzit-plynu-40473940

Čas načtení: 2024-11-24 13:30:00

Trojcípá pohádka z Las Vegas. Jak Mercedes ovládl město hříchu

Jak suverénní byla jízda Mercedesu nočním Las Vegas, ilustruje debata mezi nejlepšími ve vítězné limuzíně při jízdě k vyhlášení vítězů. „Ale chvílemi to byla docela akce, co?“ usmíval se Carlo Sainz, který vybojoval třetí místo. „Akce?“ divil se George Russell už pohledem. Celý závod totiž jezdil v čele sám. Ani kamery o něm téměř nevěděly. Poprvé zažil suverénní triumf, pohodlnou cestu, šetření pneumatik a sledování tribun. Přesně to, co z minulých let jeho týmový kolega Lewis Hamilton či Max Verstappen dobře znají.

Čas načtení: 2024-12-02 16:11:40

Kateřina Konečná ztratila nervy. Zdechovskému tykala a posílala ho i s dětmi na smrt

Takhle vyhrocená debata tu ještě nebyla. Na jedné straně debaty na CNN Prima News Jan Farský z TOPky spolu s Tomášem Zdechovským, na druhé Kateřina Konečná a „suverénní" motorista Filip Turek. Jablko sváru? Co jiného než situace na Ukrajině, která trpí agresivní ruskou invazí. „Kolik procent Ukrajinců chce, aby se Vladimir Putin stáhl z jejich území? Devadesát tři procent. Tenhle výzkum ty Kateřino nezmiňuješ z toho důvodu, že se nehodí do tvojí perspektivy světa," řekl Tomáš Zdechovský komunistce. Tím ale komunistku doslova rozhodil a málem i zvedl ze židle, zvláště  když dodal, že jsou pro ni všichni Ukrajinci fašisti a Banderovci. Konflikt mezi Konečnou a Nerudovou kvůli krvi Číst více Konečná vybuchla „Tak a dost! Tak a dost," obořila se na něj komunistka. „Vy všichni, kteří chcete mír, tak tam zároveň posíláte rakety, abyste eskalovali ten konflikt," hřímala Konečná. „Jestli vy chcete jít bojovat na Ukrajinu, tak se, běžte nám to ukázat." A Filip Turek jí přitakává. „Můžete jít," pokyvuje jindy výřečný rétor. Konečná pak líčí, jak se Ukrajinci údajně snaží vyhnout tomu, aby šli bojovat. „Protože vidí, že to znamená jenom smrt a další utrpení," říká o bojích, do kterých před  pár vteřinami Zdechovského i s rodinou sama poslala. Přiznala, že se Ruska bojí „Já se obávám, a opravdu se obávám toho, co tady ta vaše eskalace konflktu může způsobit. Příměří nebo jaderný holocaust? Vy jste si vybrali, já jsem si vybrala," říká předsedkyně komunistů. V podstatě tak otevřeně přiznává, že má z ruských výhružek západním zemím doslova nahnáno. Ohání se sice názorem svých voličů, jedním dechem ale dodává, že se odmítá postavit na stranu napadené země, protože má strach z odvety Vladimira Putina. Zároveň ale paradoxně papouškuje jeho propagandu. Pro mír neudělala konečná nic Konečné argumentace „tak tam jeďte a pomozte jim" by se přitom dala perfektně obrátit. Už byla v Moskvě přesvědčovat Vladimira Putina, aby se stáhl z území cizí suverénní země, kterou bezdůvodně napadl? Vyvinula nějakou snahu o mírové řešení, kterým se tak ohání kromě toho, že sabotuje každé jednání Evropského parlamentu? Jistě, že ne. V Kremlu by jí pravděpodobně ani nezvedli telefon. Její voliči to vítají Nelze jí ale rozhodně upřít, že hájí názor, který skutečně zastává drtivá většina jejích voličů, kteří ze strachu o svou vlastní bezpečnost odmítají jakoukoliv pomoc, aby se napadená země mohla bránit - to je u ní pochopitelné. V názoru na Ukrajinu se tak shoduje s ostatními levicovými stranami v europarlamentu, v jiných hlasováních se ale paradoxně chová poměrně pravicově. Tomuto fenoménu jsme se věnovali v samostatném článku. Filip Turek má jasno, kdo může za atentát na Trumpa. Dobytek, pustil se do něj Kalousek Číst více Suverén Turek? Ani náhodou Zajímavější je ale Filip Turek, který před eurovolbami zdůrazňoval, že bude přemýšlet vlastní hlavou. Jeho voliči musí být ale poměrně překvapení, když se jeho hlasování v drtivé většině případů shoduje se zvedáním ruky české hlavy komunistů, jak ukazují například statistiky projektu Europarlament přehledně. Tím naštval mnohé své fanoušky - více si o tom můžete přečíst ve speciálním článku zde. Ukrajina je jen jedním z příkladů jeho obratu, když na počátku velebil Zelenského, nicméně hlasoval proti téměř všem formám podpory Ukrajiny od Evropské unie.  

Čas načtení: 2025-06-14 08:34:00

G42 zakládá společnost G42 Europe & UK

Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) 14. června 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Byla založena skupina G42 Europe & UK, jíž společně předsedají Omar Mir a Marty Edelman a která prosazuje řešení AI pro soukromý sektor a budování infrastruktury v celém regionu.Společnost G42, přední skupina v oblasti umělé inteligence a pokročilých technologií se sídlem v SAE, dnes oznámila založení dceřiné společnosti G42 Europe & UK se sídlem v Londýně. Tento subjekt se zaměří na poskytování řešení umělé inteligence šitých na míru soukromému sektoru v Evropě a Velké Británii a na spolupráci s vládami a oborem s cílem podpořit budování kritické infrastruktury umělé inteligence ve Velké Británii a kontinentální Evropě.Konferenci G42 Europe & UK budou společně předsedat dva zkušení, přední technologičtí odborníci:Omar Mir, člen mezinárodního představenstva společnosti World Wide Technology, přináší více než 20 let zkušeností z globálního technologického průmyslu. Ve společnosti WWT stál Omar v čele transformačních iniciativ ve Velké Británii, Evropě, USA a na Blízkém východě, které podpořily růst v oblasti 5G, edge computingu, cloudu a služeb a řešení umělé inteligence.Marty Edelman, hlavní právní poradce skupiny G42, dohlíží na strategii v oblasti práva a dodržování předpisů v rámci různých globálních akcí skupiny a má zásadní podíl na utváření rámce řízení skupiny G42 při jejím rozšiřování na nové trhy."Je mi ctí společně předsedat G42 Europe & UK v tomto klíčovém okamžiku," řekl Omar Mir, spolupředseda G42 Europe & UK. "Naším cílem je využít osvědčené odborné znalosti společnosti G42 v oblasti umělé inteligence a lokalizovat je pro evropské a britské podniky – podporovat digitální transformaci, zvyšovat konkurenceschopnost a budovat odolnou a suverénní infrastrukturu umělé inteligence ve spolupráci s veřejnými a soukromými subjekty.""Velká Británie a Evropa představují dynamický trh s obrovskými příležitostmi pro inovace založené na AI," řekl Marty Edelman, spolupředseda a hlavní právní zástupce skupiny G42. "Založením specializovaného centra v Londýně posilujeme svou schopnost poskytovat služby klientům s hlubokými znalostmi právních předpisů a technologickými řešeními světové úrovně."Založení nového subjektu navazuje na rostoucí dynamiku společnosti G42 v Evropě, která se vyznačuje nedávným oznámením datových center a výpočetních klastrů ve Francii a Itálii a rostoucím zájmem několika dalších zemí v regionu.Společnost G42 Europe & UK bude využívat špičkovou síť superpočítačových uzlů, datových center a schopností v oblasti umělé inteligence, aby mohla poskytovat škálovatelné a bezpečné komplexní služby v oblasti umělé inteligence. Ty sahají od strategického poradenství a vývoje modelů až po zavádění infrastruktury a spravované služby, a to pro různá odvětví od finančních služeb a zdravotnictví až po výrobu a energetiku. Nový subjekt bude rovněž spolupracovat s národními a regionálními orgány na prosazování iniciativ v oblasti datové suverenity a na podpoře zavádění infrastruktury AI nové generace.O společnosti G42G42 je globální podnik zabývající se umělou inteligencí a cloudovými výpočty se sídlem v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. S využitím partnerství s předními poskytovateli technologií a vlastního portfolia – včetně společností Khazna, Core42, CPX, Presight a Inception – poskytuje G42 klientům po celém světě suverénní cloudová řešení, výzkum AI a pokročilou analytiku. Společnost G42 se zavazuje k zodpovědné podpoře inovací v oblasti umělé inteligence, které podporují hospodářský růst a společenský prospěch.Kontakt pro média:Další informace získáte u společnosti TrailRunner International: g42@trailrunnerint.com.Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2158819/5369115/G42.jpg 

Čas načtení: 2025-12-28 09:00:00

Vnitropolitická bilance 2025: nic nad národní zájem, svobodu a demokracii

Nejdůležitější vnitropolitickou událostí roku 2025 bylo a je působení Donalda Trumpa. Chápu, že jsme suverénní a Trump se nás netýká. Asi jako první republika byla suverénní a její proměna v druhou republiku a protektorát byla čistě vnitropolitická věc. Neříkám, že už jsme tak daleko. Ale bohužel tam směřujeme.Ano, měli jsme letos sněmovní volby. Ano, vyhrál v nich trumpismus. Už na jaře se přestalo mluvit o ukrajinském vítězství, tedy v době, kdy Trump obvinil Ukrajinu, že si neměla začínat proti silnějšímu. Slovem roku se stal mír. Premiér Fiala nás v létě poté, co Trump uvítal Putina s potleskem na červeném koberci, ujistil, že prezident Spojených států usiluje o mír. A vraždění na Ukrajině pokračovalo prakticky denně – a pokračuje – celý rok.

Čas načtení: 2026-01-18 11:03:47

Týden na ITBiz: Ceny počítačů a chytrých telefonů letos výrazně porostou kvůli centrům pro AI

Prodeje serverů prudce rostou a dodavatelé hlásí i další rekordní objednávky. NKÚ: Na digitalizaci 50 mld. nestačilo, pouze 18 procent služeb státu je online. AWS spouští první evropský suverénní cloud Suverénní cloud garantuje plnou právní a technologickou kontrolu nad daty, čímž eliminuje riziko přístupu jiných států a zajišťuje digitální nezávislost. Region Evropského suverénního cloudu AWS … The post Týden na ITBiz: Ceny počítačů a chytrých telefonů letos výrazně porostou kvůli centrům pro AI first appeared on Sciencemag.cz.

Čas načtení: 2026-02-16 10:25:00

Vedoucí globální technologické společnosti zakládají iniciativu Trusted Tech Alliance

Mnichov 16. února 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - V době, kdy je svět rozdělený, se 15 předních globálních společností z 10 zemí spojilo, aby sloužily zákazníkům na celém světěPatnáct společností z Afriky, Asie, Evropy a Severní Ameriky v neděli na mnichovské bezpečnostní konferenci oznámilo založení Trusted Tech Alliance (TTA), skupiny podobně smýšlejících globálních technologických poskytovatelů, kteří se spojili, aby spolupracovali přes hranice a na základě společných principů pro důvěryhodnou technologickou základnu – od konektivity, cloudové infrastruktury a polovodičů po software a umělou inteligenci.Tyto zásady mají zajistit, že bez ohledu na národnost dodavatele budou společnosti v této alianci dodržovat společné závazky v oblasti transparentnosti, bezpečnosti a ochrany údajů, které budují důvěru a přinášejí výhody technologie lidem na celém světě.V reakci na bezprecedentní tempo technologických změn a stále složitější prostředí hledají země a zákazníci větší spolehlivost a odolnost u poskytovatelů technologií a služeb, které dodávají. Zároveň přetrvává skepse ohledně digitálních technologií a jejich potenciálního negativního dopadu na jednotlivce a společnost. V tomto prostředí je zásadní, aby se společnosti z celého technologického spektra spojily a tyto obavy řešily.Při definování atributů důvěryhodné technologie a souboru provozních zásad, které budou signatáři dodržovat, se členové TTA zavazují spolupracovat s vládami a zákazníky, aby zajistili, že výhody nových technologií budou přispívat k širší důvěře veřejnosti a zároveň podpoří tvorbu pracovních míst a hospodářský růst.Aliance sdružuje přední společnosti, které se zavázaly dodržovat společný soubor jasných a ověřitelných postupů a zásad, které dokazují, jak může být technologie bezpečná, spolehlivá a odpovědně provozovaná, bez ohledu na to, kde je vyvinuta nebo nasazena.K dnešnímu dni jsou signatáři Trusted Tech Alliance: Anthropic, AWS, Cassava Technologies, Cohere, Ericsson, Google Cloud, Hanwha, Jio Platforms, Microsoft, Nokia, Nscale, NTT, Rapidus, Saab a SAP.Zúčastněné společnosti se dohodly na pěti konkrétních principech, které určují, co to znamená vyvíjet, uplatňovat, provozovat a spolupracovat jako důvěryhodný globální poskytovatel technologií:1. Transparentní podniková správa a řízení a etické chování 2. Provozní transparentnost, bezpečný vývoj a nezávislé hodnocení 3. Robustní dodavatelský řetězec a dohled nad bezpečností 4. Otevřený, kooperativní, inkluzivní a odolný digitální ekosystém 5. Respektování právního státu a ochrany údajů Tyto závazky vyžadují, aby měly společnosti silné podnikové řízení a etické chování, bezpečně budovaly technologie a zodpovědně je spravovaly po celou dobu svého životního cyklu a používaly smluvně závazné záruky bezpečnosti a kvality u dodavatelů. Budou od svých dodavatelů vyžadovat dodržování přísných globálních bezpečnostních standardů a budou podporovat digitální prostředí, které je otevřené a kooperativní a podporuje inovace.TTA bude i nadále rozšiřovat svou komunitu globálních poskytovatelů, kteří se věnují rozvoji důvěryhodné, interoperabilní a otevřené technologické platformy a formování společných přístupů, které podporují národní a mezinárodní úsilí o posílení suverenity, odolnosti a konkurenceschopnosti.„V době rychlých technologických změn je spolupráce mezi podobně smýšlejícími kolegy z oboru nezbytná pro posílení důvěry zákazníků a plné využití výhod technologie pro ekonomiku a společnost. Připojujeme se k Trusted Tech Alliance, abychom posílili svůj trvalý závazek poskytovat zákazníkům důvěryhodnou, bezpečnou a odolnou technologii," řekl David Zapolsky, vedoucí pracovník pro globální a právní záležitosti společnosti Amazon.„Vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence jsou stále výkonnější – pohánějí inovace, urychlují ekonomický růst a mění podobu národní bezpečnosti – musí Spojené státy a jejich spojenci a partneři zajistit, aby nejrozšířenější modely na světě byly bezpečné, spolehlivé, důvěryhodné a vyvíjené transparentním způsobem. Společnost Anthropic je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance a podporuje vedoucí postavení Ameriky v oblasti umělé inteligence a prosazuje společné zásady pro důvěryhodnou umělou inteligenci společně s podobně smýšlejícími partnery," uvedla Sarah Hecková, vedoucí oddělení vnějších vztahů společnosti Anthropic.„V době bezprecedentního pokroku v přijímání nových technologií na celém světě je společnost Cassava Technologies hrdá na to, že je zakládajícím členem Trusted Tech Alliance. Věřím, že odpovědné vedení a spolupráce na globální úrovni zajistí, že technologie budou i nadále umožňovat lidský pokrok a inkluzivní ekonomický rozvoj, což je obzvláště důležité pro naši mládež a budoucí generace," řekl Strive Masiyiwa, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Cassava Technologies.„Žádná společnost ani země nemůže jenom sama vybudovat bezpečnou a důvěryhodnou digitální infrastrukturu. Důvěry a bezpečnosti lze dosáhnout pouze společnými silami. Proto jsme společně s podobně smýšlejícími partnery z oboru založili Trusted Tech Alliance – iniciativu zaměřenou na ověřitelné postupy budování důvěry v celé digitální infrastruktuře," uvedl Börje Ekholm, prezident a generální ředitel společnosti Ericsson.„Google Cloud se dlouhodobě zavazuje podporovat volbu, důvěru a suverenitu, které jsou zakotveny v naší dnešní technologii. Prostřednictvím Trusted Tech Alliance se snažíme prosazovat zásady, které již dodržujeme: podporovat volbu zákazníků a poskytovat portfolio řešení umožněné technickým řízením a místními partnerstvími, aby byly splněny přísné požadavky na suverenitu a regionální standardy," řekl Marcus Jadotte, viceprezident pro vládní záležitosti a veřejnou politiku společnosti Google Cloud.„Důvěra bude hrát klíčovou roli v rozvoji technologií, aby bylo zajištěno, že budou řešit nejnaléhavější potřeby společnosti. Od energetické bezpečnosti a suverénní obrany až po pokročilou výrobu věříme, že důvěryhodné ekosystémy jsou klíčem k zajištění bezpečnosti společností, posílení různých oborů a podpoře budoucí odolnosti," řekl Dong Kwan (DK) Kim, zástupce ředitele skupiny Hanwha.„Důvěryhodná, bezpečná a transparentní technologie je nezbytná pro spuštění inkluzivního digitálního růstu v globálním měřítku. Společnost Jio Platforms je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance, aby podporovala společné standardy a ověřitelné postupy v celé technologické oblasti. Prostřednictvím spolupráce s globálními partnery se snažíme posílit odolnost, rozšířit digitální příležitosti a budovat dlouhodobou důvěru v konektivitu, cloud a systémy umělé inteligence nové generace," uvedl Kiran Thomas, generální ředitel společnosti Jio Platforms.„V současném geopolitickém prostředí je zásadní, aby společnosti se stejným smýšlením spolupracovaly na ochraně bezpečnosti a prosazování vysokých globálních standardů, aby byla zachována důvěra v technologie přesahující hranice," uvedl Brad Smith, zástupce ředitele a prezident společnosti Microsoft. „Tato aliance, která není založena na národnosti poskytovatele, ale na společných závazcích vůči zákazníkům, sdružuje přední společnosti kolem jasných a ověřitelných principů, které ukazují, že technologie mohou být bezpečné, spolehlivé a odpovědně provozované, ať jsou uplatněny kdekoli."„Umělá inteligence urychluje změny v celé technologické oblasti a zvyšuje laťku důvěryhodnosti. Sítě a kritická infrastruktura musí být bezpečné, odolné a interoperabilní již od základu. Spojili jsme se s partnery z oboru v rámci Trusted Tech Alliance, abychom posílili tyto základy v době, kdy se inteligence rozšiřuje na celém světě," řekl Justin Hotard, prezident a generální ředitel společnosti Nokia.„Infrastruktura umělé inteligence je základem, na kterém stojí inovace – a tento základ musí být důvěryhodný a bezpečný. Zákazníci musí mít absolutní důvěru v to, kde se jejich data nacházejí, jak jsou chráněna a kdo spravuje systémy pohánějící jejich umělou inteligenci. V Nscale je naše suverénní infrastruktura umělé inteligence speciálně navržena tak, aby poskytovala tuto jistotu, a kombinuje výkon s přísnou bezpečností, transparentností a místní kontrolou. Jsme hrdí na to, že spolupracujeme s organizacemi na celém světě na rozvoji umělé inteligence způsobem, který je bezpečný, důvěryhodný a postavený na dlouhodobé odolnosti," řekl Josh Payne, zakladatel a generální ředitel společnosti Nscale.„Bez ohledu na to, jak dokonalá může být technologie, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost v připojené síti, pro její společenské přijetí je nezbytná pestrá diskuse. Je nanejvýš důležité, aby důvěryhodné podniky sdílející společné hodnoty a morální zásady úzce spolupracovaly na prosazování svých iniciativ," uvedl Jun Sawada, výkonný ředitel společnosti NTT.„Společnost Rapidus je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance, a uznává důležitost důvěryhodného globálního technologického ekosystému. Plně se ztotožňujeme s principy aliance a zavázali jsme se přispívat k transparentnosti, bezpečnosti, otevřeným inovacím a odolným dodavatelským řetězcům prostřednictvím spolupráce s podobně smýšlejícími globálními partnery," uvedl Dr. Atsuyoshi Koike, generální ředitel společnosti Rapidus Corporation.„Jsme hrdí na to, že se připojujeme k Trusted Tech Alliance s cílem podporovat bezpečnou a spolehlivou digitální infrastrukturu. Prostřednictvím této iniciativy chceme přispět ke zvýšení digitální bezpečnosti a podpořit inovace cestou mezinárodní spolupráce. V éře rychlé digitální transformace je tento druh spolupráce nejen dobrým krokem, ale také nezbytným krokem k dosažení bezpečnější a konkurenceschopnější digitální budoucnosti," uvedl Micael Johansson, prezident a generální ředitel společnosti Saab.„Důvěra a globální technologická spolupráce zůstávají pro konkurenceschopné ekonomiky zásadní. V dnešním prostředí zvýšené citlivosti dat a regulace, kde se důvěra a suverenita stále více prolínají, je nutné důvěru budovat pečlivě a dlouhodobě. Ve společnosti SAP jsme se zavázali k podpoře důvěryhodného a spolehlivého prostředí prostřednictvím otevřených ekosystémů, transparentních bezpečnostních standardů a odpovědných inovací," uvedl Dominik Asam, finanční ředitel a člen představenstva společnosti SAP.Více informací naleznete na: https://www.trustedtechalliance.comLogo – https://mma.prnewswire.com/media/2903939/Trusted_Tech_Alliance_Logo.jpg KONTAKT: tta@wecommunications.com 

Čas načtení: 2026-02-16 10:25:00

Vedoucí globální technologické společnosti zakládají iniciativu Trusted Tech Alliance

Mnichov 16. února 2026 (PROTEXT/PRNewswire) - V době, kdy je svět rozdělený, se 15 předních globálních společností z 10 zemí spojilo, aby sloužily zákazníkům na celém světěPatnáct společností z Afriky, Asie, Evropy a Severní Ameriky v neděli na mnichovské bezpečnostní konferenci oznámilo založení Trusted Tech Alliance (TTA), skupiny podobně smýšlejících globálních technologických poskytovatelů, kteří se spojili, aby spolupracovali přes hranice a na základě společných principů pro důvěryhodnou technologickou základnu – od konektivity, cloudové infrastruktury a polovodičů po software a umělou inteligenci.Tyto zásady mají zajistit, že bez ohledu na národnost dodavatele budou společnosti v této alianci dodržovat společné závazky v oblasti transparentnosti, bezpečnosti a ochrany údajů, které budují důvěru a přinášejí výhody technologie lidem na celém světě.V reakci na bezprecedentní tempo technologických změn a stále složitější prostředí hledají země a zákazníci větší spolehlivost a odolnost u poskytovatelů technologií a služeb, které dodávají. Zároveň přetrvává skepse ohledně digitálních technologií a jejich potenciálního negativního dopadu na jednotlivce a společnost. V tomto prostředí je zásadní, aby se společnosti z celého technologického spektra spojily a tyto obavy řešily.Při definování atributů důvěryhodné technologie a souboru provozních zásad, které budou signatáři dodržovat, se členové TTA zavazují spolupracovat s vládami a zákazníky, aby zajistili, že výhody nových technologií budou přispívat k širší důvěře veřejnosti a zároveň podpoří tvorbu pracovních míst a hospodářský růst.Aliance sdružuje přední společnosti, které se zavázaly dodržovat společný soubor jasných a ověřitelných postupů a zásad, které dokazují, jak může být technologie bezpečná, spolehlivá a odpovědně provozovaná, bez ohledu na to, kde je vyvinuta nebo nasazena.K dnešnímu dni jsou signatáři Trusted Tech Alliance: Anthropic, AWS, Cassava Technologies, Cohere, Ericsson, Google Cloud, Hanwha, Jio Platforms, Microsoft, Nokia, Nscale, NTT, Rapidus, Saab a SAP.Zúčastněné společnosti se dohodly na pěti konkrétních principech, které určují, co to znamená vyvíjet, uplatňovat, provozovat a spolupracovat jako důvěryhodný globální poskytovatel technologií:1. Transparentní podniková správa a řízení a etické chování 2. Provozní transparentnost, bezpečný vývoj a nezávislé hodnocení 3. Robustní dodavatelský řetězec a dohled nad bezpečností 4. Otevřený, kooperativní, inkluzivní a odolný digitální ekosystém 5. Respektování právního státu a ochrany údajů Tyto závazky vyžadují, aby měly společnosti silné podnikové řízení a etické chování, bezpečně budovaly technologie a zodpovědně je spravovaly po celou dobu svého životního cyklu a používaly smluvně závazné záruky bezpečnosti a kvality u dodavatelů. Budou od svých dodavatelů vyžadovat dodržování přísných globálních bezpečnostních standardů a budou podporovat digitální prostředí, které je otevřené a kooperativní a podporuje inovace.TTA bude i nadále rozšiřovat svou komunitu globálních poskytovatelů, kteří se věnují rozvoji důvěryhodné, interoperabilní a otevřené technologické platformy a formování společných přístupů, které podporují národní a mezinárodní úsilí o posílení suverenity, odolnosti a konkurenceschopnosti.„V době rychlých technologických změn je spolupráce mezi podobně smýšlejícími kolegy z oboru nezbytná pro posílení důvěry zákazníků a plné využití výhod technologie pro ekonomiku a společnost. Připojujeme se k Trusted Tech Alliance, abychom posílili svůj trvalý závazek poskytovat zákazníkům důvěryhodnou, bezpečnou a odolnou technologii," řekl David Zapolsky, vedoucí pracovník pro globální a právní záležitosti společnosti Amazon.„Vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence jsou stále výkonnější – pohánějí inovace, urychlují ekonomický růst a mění podobu národní bezpečnosti – musí Spojené státy a jejich spojenci a partneři zajistit, aby nejrozšířenější modely na světě byly bezpečné, spolehlivé, důvěryhodné a vyvíjené transparentním způsobem. Společnost Anthropic je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance a podporuje vedoucí postavení Ameriky v oblasti umělé inteligence a prosazuje společné zásady pro důvěryhodnou umělou inteligenci společně s podobně smýšlejícími partnery," uvedla Sarah Hecková, vedoucí oddělení vnějších vztahů společnosti Anthropic.„V době bezprecedentního pokroku v přijímání nových technologií na celém světě je společnost Cassava Technologies hrdá na to, že je zakládajícím členem Trusted Tech Alliance. Věřím, že odpovědné vedení a spolupráce na globální úrovni zajistí, že technologie budou i nadále umožňovat lidský pokrok a inkluzivní ekonomický rozvoj, což je obzvláště důležité pro naši mládež a budoucí generace," řekl Strive Masiyiwa, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Cassava Technologies.„Žádná společnost ani země nemůže jenom sama vybudovat bezpečnou a důvěryhodnou digitální infrastrukturu. Důvěry a bezpečnosti lze dosáhnout pouze společnými silami. Proto jsme společně s podobně smýšlejícími partnery z oboru založili Trusted Tech Alliance – iniciativu zaměřenou na ověřitelné postupy budování důvěry v celé digitální infrastruktuře," uvedl Börje Ekholm, prezident a generální ředitel společnosti Ericsson.„Google Cloud se dlouhodobě zavazuje podporovat volbu, důvěru a suverenitu, které jsou zakotveny v naší dnešní technologii. Prostřednictvím Trusted Tech Alliance se snažíme prosazovat zásady, které již dodržujeme: podporovat volbu zákazníků a poskytovat portfolio řešení umožněné technickým řízením a místními partnerstvími, aby byly splněny přísné požadavky na suverenitu a regionální standardy," řekl Marcus Jadotte, viceprezident pro vládní záležitosti a veřejnou politiku společnosti Google Cloud.„Důvěra bude hrát klíčovou roli v rozvoji technologií, aby bylo zajištěno, že budou řešit nejnaléhavější potřeby společnosti. Od energetické bezpečnosti a suverénní obrany až po pokročilou výrobu věříme, že důvěryhodné ekosystémy jsou klíčem k zajištění bezpečnosti společností, posílení různých oborů a podpoře budoucí odolnosti," řekl Dong Kwan (DK) Kim, zástupce ředitele skupiny Hanwha.„Důvěryhodná, bezpečná a transparentní technologie je nezbytná pro spuštění inkluzivního digitálního růstu v globálním měřítku. Společnost Jio Platforms je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance, aby podporovala společné standardy a ověřitelné postupy v celé technologické oblasti. Prostřednictvím spolupráce s globálními partnery se snažíme posílit odolnost, rozšířit digitální příležitosti a budovat dlouhodobou důvěru v konektivitu, cloud a systémy umělé inteligence nové generace," uvedl Kiran Thomas, generální ředitel společnosti Jio Platforms.„V současném geopolitickém prostředí je zásadní, aby společnosti se stejným smýšlením spolupracovaly na ochraně bezpečnosti a prosazování vysokých globálních standardů, aby byla zachována důvěra v technologie přesahující hranice," uvedl Brad Smith, zástupce ředitele a prezident společnosti Microsoft. „Tato aliance, která není založena na národnosti poskytovatele, ale na společných závazcích vůči zákazníkům, sdružuje přední společnosti kolem jasných a ověřitelných principů, které ukazují, že technologie mohou být bezpečné, spolehlivé a odpovědně provozované, ať jsou uplatněny kdekoli."„Umělá inteligence urychluje změny v celé technologické oblasti a zvyšuje laťku důvěryhodnosti. Sítě a kritická infrastruktura musí být bezpečné, odolné a interoperabilní již od základu. Spojili jsme se s partnery z oboru v rámci Trusted Tech Alliance, abychom posílili tyto základy v době, kdy se inteligence rozšiřuje na celém světě," řekl Justin Hotard, prezident a generální ředitel společnosti Nokia.„Infrastruktura umělé inteligence je základem, na kterém stojí inovace – a tento základ musí být důvěryhodný a bezpečný. Zákazníci musí mít absolutní důvěru v to, kde se jejich data nacházejí, jak jsou chráněna a kdo spravuje systémy pohánějící jejich umělou inteligenci. V Nscale je naše suverénní infrastruktura umělé inteligence speciálně navržena tak, aby poskytovala tuto jistotu, a kombinuje výkon s přísnou bezpečností, transparentností a místní kontrolou. Jsme hrdí na to, že spolupracujeme s organizacemi na celém světě na rozvoji umělé inteligence způsobem, který je bezpečný, důvěryhodný a postavený na dlouhodobé odolnosti," řekl Josh Payne, zakladatel a generální ředitel společnosti Nscale.„Bez ohledu na to, jak dokonalá může být technologie, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost v připojené síti, pro její společenské přijetí je nezbytná pestrá diskuse. Je nanejvýš důležité, aby důvěryhodné podniky sdílející společné hodnoty a morální zásady úzce spolupracovaly na prosazování svých iniciativ," uvedl Jun Sawada, výkonný ředitel společnosti NTT.„Společnost Rapidus je hrdá na to, že se připojila k Trusted Tech Alliance, a uznává důležitost důvěryhodného globálního technologického ekosystému. Plně se ztotožňujeme s principy aliance a zavázali jsme se přispívat k transparentnosti, bezpečnosti, otevřeným inovacím a odolným dodavatelským řetězcům prostřednictvím spolupráce s podobně smýšlejícími globálními partnery," uvedl Dr. Atsuyoshi Koike, generální ředitel společnosti Rapidus Corporation.„Jsme hrdí na to, že se připojujeme k Trusted Tech Alliance s cílem podporovat bezpečnou a spolehlivou digitální infrastrukturu. Prostřednictvím této iniciativy chceme přispět ke zvýšení digitální bezpečnosti a podpořit inovace cestou mezinárodní spolupráce. V éře rychlé digitální transformace je tento druh spolupráce nejen dobrým krokem, ale také nezbytným krokem k dosažení bezpečnější a konkurenceschopnější digitální budoucnosti," uvedl Micael Johansson, prezident a generální ředitel společnosti Saab.„Důvěra a globální technologická spolupráce zůstávají pro konkurenceschopné ekonomiky zásadní. V dnešním prostředí zvýšené citlivosti dat a regulace, kde se důvěra a suverenita stále více prolínají, je nutné důvěru budovat pečlivě a dlouhodobě. Ve společnosti SAP jsme se zavázali k podpoře důvěryhodného a spolehlivého prostředí prostřednictvím otevřených ekosystémů, transparentních bezpečnostních standardů a odpovědných inovací," uvedl Dominik Asam, finanční ředitel a člen představenstva společnosti SAP.Více informací naleznete na: https://www.trustedtechalliance.comLogo – https://mma.prnewswire.com/media/2903939/Trusted_Tech_Alliance_Logo.jpg KONTAKT: tta@wecommunications.com 

Čas načtení: 2026-05-18 09:13:38

Nizozemská právnička ostře k EU: „Unie není suverénní stát a nemůže nic vnucovat“

Významná kritika plánů Evropské unie na zavedení jednotné digitální identity (EUDI Wallet) a souvisejících systémů sledování přichází od nizozemské právničky Meike Terhorstové. (Foto: LinkedIn)... Článek Nizozemská právnička ostře k EU: „Unie není suverénní stát a nemůže nic vnucovat“ se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-16 09:00:00

Západ ignoruje válku v Súdánu na vlastní nebezpečí

Občanská válka, která v Súdánu stále zuří mezi Silami rychlé podpory (RSF) a súdánskou armádou – vedenou Muhammadem Hamdanem Dagalem neboli Hemedtim a bývalým šéfem súdánské "suverénní rady" generálem Abdal-Fattáhem al-Burhanem – si na civilistech vybrala strašlivou daň, upozorňuje Oved Lobel.

Čas načtení: 2014-05-28 00:00:00

Barevná kabelka je must-have tohoto jara a léta!

Nejspíš se mnou budete souhlasit v tom, že letošní suverénní působení černé s bílou je potřeba alespoň částečně narušit, a to pořádnou dávkou barev. All-white nebo all-black outfit dokáže oživit klidně jediný doplněk výrazné barvy. A jaký doplněk by to měl být? No přeci ten u žen nejoblíbenější – ka ...

Čas načtení: 2024-02-17 14:38:48

Salah se po zranění vrátil ve velkém stylu. Gólem a asistencí pomohl Liverpoolu k suverénní výhře nad Brentfordem

Konfrontace Liverpoolu s Brentfordem byla i ve znamení toho, že v Anglii se spekuluje o tom, že Thomas Frank je jednou z možností Liverpoolu na náhradu Jürgena Kloppa. Kdo měl ale navrch, to byl právě Klopp a to celkem suverénně. Liverpool byl před brankou neskutečně efektivní, což přineslo výhru 4:1. The Reds jsou ale bez dvou zraněných borců.

Čas načtení: 2010-12-19 00:00:00

ČNB a její vliv na kurzy měn

Česká národní banka, banka bank, má v naší ekonomice důležité postavení. Rozhodně není institucí jen „na oko“. Mimo jiné má moc do jisté míry ovlivňovat i kurzy měn a s tím související oblasti. Suverénní Česká národní banka Česká republika je sice členem Evropské unie, do unie měnové však ještě st ...

Čas načtení: 2012-09-11 00:00:00

Usnadněte svým prvňáčkům začátek školní docházky

Mnoho prvňáčků, kteří před pár dny poprvé usedli do školních lavic, může mít zpočátku problémy s pozorností, kázní i samostatností. V novém prostředí, mezi novými dětmi a ve společnosti cizích dospělých není každé dítě suverénní a klidné. Jak jim mohou rodiče usnadnit zvykání na školní režim a pomoc ...

Čas načtení: 2021-10-26 14:38:16

Příběhy okamžiků, které znamenaly víc než roky, představuje nový podcast Hi.storky

V životě nejde o roky, ale o vteřiny. Změní toho mnohem víc. Krátké podcastové divadelní hry Hi.storky takové chvíle zaznamenávají. Některé čerpají z historických událostí, jiné z vyprávění blízkých a přátel tvůrců podcastu. Propojují dějiny všedního dne se zlomovými okamžiky. Hry namlouvají Hana Drozdová, Šimon Bilina a další herci. Dialogy píše Matouš Hartman. Nápad na podcastové hry s příběhy, které se vejdou do pár minut, vznikl jeden večer v době lockdownu. Šlo o momentální ideu, která se objevila, když novinář Matouš Hartman (spoluautor knihy Ten den: 17. listopad 1989) poslouchal svou známou vyprávět, co se jí ten den přihodilo. Během chvíle na stole ležel příběh, který nepotřeboval kulisy nebo zdlouhavé popisy. Byl dostatečně dramatický a stačily mu k tomu dialogy. Přesto nezabral víc než pár minut rozhovoru a odehrával se na jednom místě. Příběhy se inspirují událostmi z českých a světových dějin, vrací se k důležitým okamžikům 20. století, ale občas se vypraví i na cestu do středověku či novověku. Některé hry zaznamenávají rozhovory lidí, kteří se dostali do soukolí velkých dějin, aniž by o to stáli. Další dialogy odkazují na zdánlivě banální okamžiky, které ovlivnily svět do budoucna, třeba jako setkání Evy Duartové s Juanem Domingem Perónem. Právě představa o tom, jak mohlo probíhat jejich seznámení, se odráží ve druhém dialogu podcastové série. Ve hře Výhled z okna zase autoři rozpracovávají pravdivý příběh Češky, která přežila holokaust. Podcast Hi.storky sice neslouží jako historický zdroj, ale z dějin čerpá. Ukazuje události v osobnějším světle – zajímá se o účastníky, nevypráví dějiny jako kniha, nechává postavy, aby mluvily. „Chceme upozornit na to, že i jeden okamžik dokáže hodně. Změnit lidský osud nebo rovnou chod dějin,“ vysvětluje Matouš Hartman. „Mnohdy k tomu stačí jedno slovo, nebo pár minut trvající rozhovor,“ dodává. „Chceme vytvořit formát, který by vznikal napříč žánry a propojoval mladé herce.“ V připravovaných dílech podcastu se dále objeví například Daniel Mišák (Západočeské divadlo v Chebu), Eliška Vocelová (DJKT Plzeň, A Studio Rubín), Tomáš Weisser (DAMU) a Daniel Krejčík (Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo v Řeznické)," vysvětluje Noemi Krausová. Zatím natočené podcasty Jak Evita potkala Peróna Bylo tam volno. Eva Duartová si 22. ledna 1944 přisedla k ministru práce Juanu Domingu Perónovi. Zatímco pódium patřilo benefičnímu vystoupení, v prezidentské loži se dával dohromady jeden z nejmocnějších a nejvlivnějších párů 20. století. Oslava covidu Kolik chyb jsme minulý rok udělali a kolika se ještě dopustíme? Jeden přešlap, jeden výdech, jeden nádech, cesta na JIP a konec. Doufejme, že dialog mezi dvěma příbuznými z podcastové hry je už historií. Postavy jsou anonymní, ale ocitají se v situaci, kterou zažilo mnoho českých rodin.   Výhled z okna Nebylo to zbytečné sebetrýznění. Byla to poslední možnost, jak se rozloučit. Podívat se z okna na příbuzné, kteří odcházejí do transportu. Veletržní palác sloužil jako shromaždiště pražských Židů před cestou do Terezína. Jedna žena zaplatí za okno s výhledem na palác, aby mohla naposledy vidět svou matku. Příběh je inspirován skutečnou událostí, ale postavy jsou anonymizované. Neodsunutí Někteří Němci zůstali. Přišli ale o domov. Sudety se proměnily v cizí místo plné cizích lidí. Jsme v odstaveném železničním voze někde u Plzně, kde žije německá rodina. Na základě Benešových dekretů přišla o všechno, ale Německa nedojela. Otec byl horník a ti se hodili. Hra je inspirovaná rodinnou historií autora dialogů. Srdce v dlaních Je to nejslavnější příběh portugalských dějin. Tři nájemní vrazi podřezali 7. ledna 1355 Inés de Castro, milenku portugalského korunního prince Pedra I. Vraždu si objednal jeho otec. Když se Pedro stal králem, začal se mstít. Byl krutým vládcem poznamenaným ztrátou jediné ženy, kterou kdy miloval. Pro vrahy Inés vymyslel speciální trest. Zelená pro Havla Pár piv udělá disidenta z každé máničky. Stačí podepsat petici, která koluje hospodou. Pak je ale potřeba počítat s následky, zvlášť pokud na vás doma čeká manželka, která chce dostudovat... Vzala jsem si arcivraha Život jí zhořknul, ale ničeho nelitovala. Viděla toho přespříliš a dělala, že je slepá. Veronika Eichmannová se narodila v Českých Budějovicích, válku prožila v Praze a pak unikla do Argentiny. Skrývala se tam se svým mužem Adolfem, organizátorem holokaustu. Když ho 11. května 1960 unesl Mosad, Veronika zůstala sama. Právo na ni nemohlo, ale nevinná nebyla. S flintou v trní Setkání, které trvalo jen chvíli, udělalo ze zabijáka osvíceného bojovníka za mír. Christian Bethelson se zúčastnil obou liberijských občanských válek a když skončily, vydal se do Pobřeží slonoviny, aby tam válčil jako žoldnéř. Před hranicemi potkal skupinu aktivistů z neziskové organizace Everyday Gandhis, dal se s nimi do řeči, a nakonec se k nim přidal. Buď můj král Netušil, že zachraňuje princeznu. Americký mariňák Faustin Wirkus, který sloužil na Haiti, byl v roce 1926 svědkem podivného incidentu. Haitští vojáci zatkli ženu jménem Ti Memenne, která o sobě tvrdila, že je vládkyní ostrova Gonáve nedaleko haitských břehů. Wirkus jí uvěřil a ona v něm uzřela reinkarnaci haitského císaře Faustina. Podivné setkání, chvíle prozření a bláznovství, položily základy pro tři roky trvající Gonavské království, kterému Ti Memenne a Wirkus společně vládli. Kolumbus ukazuje domů Snáz se odchází, než zůstává. Pokud tím nepoděláte život svým blízkým. Ukrajinští zaměstnanci zaoceánského parníku Maxim Gorkij se do sebe zamilovali, chtějí na Západ, ale vědí, že je Východ jen tak nepustí. Jsou na povolené vycházce v barcelonském přístavu a musí se rozhodnout, zda dají přednost svobodě nebo rozumu. Příběh je inspirovaný reálnou situací na ukrajinských lodích těsně před pádem Sovětského svazu. Zloději křížů Rok 1991, dva zloději se vydávají na sudetský hřbitov, aby ho oholili o pár křížů. Nechtějí je šoupnout do sběru, plánují je prodat. Jenže co když se zbaví nejen starého kovu, ale taky něčeho mnohem osobnějšího? Hi.storka je založená na historce, že Češi chodili po sametové revoluci krást na opuštěné německé hřbitovy… Vždyť ty kříže už nikomu nepatřily! Čarodějnice se zabíjejí V roce 1953 se v horách u Valdivie našla mrtvola indiánské šamanky s rozmlácenou hlavou. K vraždě se doznala její vnučka Juana, která se dokonce napila babiččiny krve... Prý aby se vyléčila. Kuriózní případ postavil soudkyni Maríu Mardonesovou před nelehké rozhodování. Musí se právem, které vymysleli bílí kolonizátoři, řídit i původní obyvatelé? Je Juana opravdu vinná, nebo při zabíjení vlastně dělala dobrý skutek? V hi.storce jsou použité překlady Juaniny výpovědi a hra zaznamenává zlomový moment, kdy se musí soudkyně Mardonesová rozhodnout. Připravované díly Zapišme se do dějin Dá se jen hádat, co si mohli říct, když se viděli naposled. Sňatek Anny Marie Toskánské a Giana Gastona Medicejského nepřinesl dědice a brzy zhořknul. Anna Marie odmítala odejít z Čech do Florencie, protože by ztratila postavení suverénní paní a proměnila by se v pouhou manželku. Gian Gaston byl zase gay, který se svou manželkou nechtěl spát a užíval si v Praze bujarý, ale tajný život. Partneři se musejí rozloučit a oběma je jasné, že se už nesetkají. Gianem Gastonem navíc vymírá rod Medicejů. Hi.storka ukazuje vztah dvou lidí, které dala dohromady říšská politika Habsburků a ambice Medicejských a kteří se do doby, v níž žili, vůbec nehodili.  Námořnické námluvy Po tom, co loď vypluje z Virginie, potkává Olaudah Equiano na palubě Richarda Bakera. Zatímco Equiano je otrok unesený z Afriky a prodaný v Karibiku, Baker je o něco starší svobodný muž, který se přidal ke královskému námořnictvu. Pochází z absolutně odlišných poměrů, ale nachází k sobě cestu. Nakonec uzavírají námořnickou formu svazku. Říkalo se jí matelotage a vstupovali do ní dva muži spíše z praktických důvodů. Občas se ale tvrdí, že matelotage byla předchůdkyní dnešního rovnoprávného svazku, který v Česku pořád nemáme… Hi.storka čerpá z pamětí, které Equiano napsal koncem života v Londýně, a zaznamenává, jak mohlo vypadat první setkání dvou námořníků. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-01-11 17:50:11

Kniha Brigid Graumanové Loutkové divadlo strýčka Otta vyvolává ostražitost před přízrakem antisemitismu

Kdo uteče, všechno ztratí, ale zachrání se. Kdo nestihne utéct, nezachrání si ani holý život… A ten, kdo pochopí, že po válce nemá smysl se vracet tam, odkud před ní utekl, bude mít náskok a ušetří si další rozčarování a potíže… Tak by se daly charakterizovat osudy členů židovské rodiny, jež novinářka Brigid Graumanová sleduje v průběhu dvou století. Všichni její předkové byli běženci. Chudí lidé, kteří se dokázali na konci 19. století rychle vyšvihnout a zaznamenat pozoruhodný společenský vzestup. Irský dědeček vyšel z chudé chalupy a stal se prvním velvyslancem Irska ve Velké Británii. Český dědeček, jenž vyrůstal v Brně nad ševcovskou dílnou otce, se stal kapacitou mezinárodního práva ve Vídni. Graumanové se podařilo shromáždit sedm memoárů od rodinných příslušníků, jimž vévodí vzpomínka na strýce Otto Flattera, nadaného malíře, kterému se podařilo včas utéct před Hitlerem z Vídně do Londýna. V roce 1932 vyřezal a omaloval lepenkové figurky znázorňující některé členy rodiny. Jeho loutkové divadlo přečkalo dramata exilu a zachovalo se dodnes. Loutkové divadlo strýčka Otta vychází v době, kdy umírají poslední svědkové holokaustu, což představuje hrozbu, že toto téma přestane být vnímáno skrze konkrétní příběhy konkrétních lidí. I nebezpečí, že bude docela zapomenuto, což může vést k tomu, aby se něco podobného v historii opakovalo. Dílo Brigid Graumanové vyvolává znepokojení a vyzývá k bdělosti. „Velká tragédie druhé světové války tkví v tom, že jednak dosadila osoby s psychopatickými sklony do mimořádně silných mocenských pozic, jednak živila a rozšiřovala zvrácenost společenských systémů do té míry, že i obyčejní lidé začali být schopni páchat zlé skutky, a to dokonce s velkým zápalem,“ vysvětluje britský historik Keith Lowe, proč během žádného jiného válečného konfliktu nezemřelo tolik civilního obyvatelstva. Proto taky druhá světová válka tak silně zasáhla do rodinných historií – a v prvé řadě do těch židovských, včetně předků Brigid Graumanové. Autorka v knize Loutkové divadlo strýčka Otta vypráví dramata sedmi rodinných příslušníků. Dílo můžeme vnímat coby další svědectví o tom, jak druhá světová válka a holokaust vykloubila životy rodin. Možná někdo řekne, že takových příběhů četl již řadu. Ale v tomto případě oněch sedm osudů tvoří dohromady velký panoramatický celek. V knize Brigid Graumanové kupříkladu najdeme zmínku o lodi Arandora Star, jež odvážela za války z Liverpoolu do Kanady nepohodlné cizince – Britové bohužel nedokázali rozlišit mezi německými nacisty a německy mluvícími Židy, a tak skončili absurdně ve stejných sběrných táborech. Tato loď byla torpedována a cestující zemřeli. Členové autorčiny rodiny tomuto osudu naštěstí těsně ušli… „Přízrak antisemitismu patrně nikdy nezmizí,“ píše Graumanová, „a jako doklad svých obav předkládám tento příběh příslušníků běžné židovské rodiny…“   Ukázka z knihy Kapitola dvacátá druhá 1938 Motýlí chlapec Bus byl drobný chlapec, na svůj věk malý, a rychle se zadýchával. Na základní škole v Brně ho šikanovali němečtí spolužáci, zárodeční nacisti, kteří mu říkali „krevetka“ nebo „typický židáček“. Ale v sedmnácti letech byl jedním z nejlepších plavců v Československu a připravoval se k účasti na Olympijských hrách v Berlíně 1936. Z deseti bratranců v mé rodině byl jediným opravdovým sportovcem.      Lékař a kritik společenských poměrů Max Nordau, jenž s Theodorem Herzlem přišel s ideou sionismu, razil na konci 19. století termín Muskeljudentum (svalnaté židovstvo) ve smyslu cvičení na čerstvém vzduchu a rozvíjení tělesné zdatnosti mladých Židů. Inspiroval mimo jiné i zakladatele sportovního klubu Hakoah Vídeň s prvotřídním týmem fotbalistů, který cestoval po celém světě a měl své fanoušky od Ruska po Spojené státy.      Židovští zlatí medailisté v zemích bývalého Rakouska-Uherska se vyskytovali ve všech sportech, počínaje tenisem přes veslování a šerm až po zápas a vodní pólo. Makkabi, zastřešující sportovní organizace v liberálním Československu, čítala tucty sportovních klubů a sponzorovala ji vláda. Sportovní jednotu Hagibor v Praze proslavili její plavci.      V Hagiboru se Bus ocitl spíš náhodou. Když se rodiče přestěhovali z Brna do Prahy, aby tu otevřeli nový dům obuvi, dovolili mu odejít ze školy ve čtrnácti letech a pokračovat v samostudiu. Tak také učinil a trávil celé hodiny v městské knihovně. Zároveň navštěvoval poctivě atletický stadion.      „Jednoho studeného dne v září, když jsem vyšel z převlékací kabinky v kraťasech a vestě, se do mě dala zima a vůbec jsem se cítil mizerně. Začalo pršet. ‚Co tady ksakru dělám‘? řekl jsem chlapci, který tam stál. ‚Atletika mi nejde a ještě tady mrznu. Co to má za smysl?‘ Usmál se a řekl: ‚Se mnou je to úplně stejné. Víš co? Umíš plavat?‘ Řekl jsem, že ano. ‚No tak proč nevstoupíš do Hagiboru, to je židovský plavecký klub? Je to pod střechou a v teple.‘“      Busova matka Klára ho naučila plavat v Dunaji, když byl malý, v zimě chodili plavat do lázní Diana s železnou kopulí. První léto v Praze trénoval po svém, ale napřesrok, když porážel dorosteneckého mistra republiky, všiml si ho trenér. František Getreuer, přezdívaný Getre, byl sportovní hvězda, suverénní polyglot, který držel všechny národní rekordy ve volném stylu i jeden evropský. Vzal Buse pod svá křídla, přinutil ho trénovat několik hodin denně a připravil ho pro pražské mistrovství seniorů.      Zpočátku ještě nezažíval Bus dobré časy, ale byl rozhodnutý vytrvat. „Vypil jsem snad půlku vody ve Vltavě. Všechny svaly mě bolely a ramena jsem měl tak ztuhlá, že jsem chodil shrbený. ‚Tak dobrá,‘ řekl jsem si. ‚Ve škole jsem nestál za nic a v atletice jsem byl beznadějný. Ale plavat umím.‘“      V den mistrovství seděli rodiče v hledišti. „Mezi seniory, kteří byli skoro všichni nejméně o pět let starší, jsem vypadal jako dítě. ‚To budeš závodit s těmihle dospělými?‘ ptal se starostlivě otec. ‚Ovšem, a porazím je!‘ řekl jsem. A taky že jsem je porazil. Byl jsem teď nejlepší prsař v Praze.“      Při tréninku měl jednou příležitost sledovat dvě dánské plavkyně, kraulařku Ragnhild Hvegerovou a prsařku Inge Soerensenovou, v té době obrovský dvanáctiletý talent, jak plavou v plném tempu celých 200 metrů. Zjevně bez námahy pak vyskočily z vody a šly si kopat s míčem. Soerensenová se později stala dánským symbolem hnutí odporu proti německým okupantům.      „Nikdy předtím jsem nic takového u nikoho neviděl. Zavedený způsob na 200 metrů znamenal plavat 150 metrů středním tempem a sprintovat až posledních 50 nebo i méně.“ Bus se zeptal trenéra Soerensenové, jaké má časy, ale ten mu to neprozradil. Když si chtěl její čas změřit sám na stopkách, vyhnali ho.      „Věděl jsem jen to, že plavala o hodně rychleji než já. Jestliže to dokáže tahle dvanáctiletá, dokážu to také, rozhodl jsem se, a začal jsem plavat jako ona. Nebylo snadné udržet stejné tempo po celou dobu, ale viděl jsem, že to jde, a nakonec jsem to dokázal a znatelně si vylepšil čas.“      Hitlerův ministr propagandy Joseph Goebbels spatřoval v berlínské olympiádě zlatou příležitost. Pouhých pár měsíců po přijetí norimberských zákonů zbavujících Židy základních práv byla zavedena diskriminační opatření. Český plavecký tým sestával téměř výhradně z Židů, členů pražského Hagiboru nebo bratislavského klubu Bar Kochba, a ti prohlásili, že se olympiády nezúčastní.      To rozlítilo vedení Československé sportovní federace do té míry, že plavce na rok vyloučilo ze všech soutěží. Pak se ale za ně postavila řada českých herců i Kafkův přítel, spisovatel Max Brod, a zákaz byl zrušen, takže stihli národní mistrovství v roce 1937. Bus byl na prázdninách v Lublani a hned, jak se dozvěděl, že může závodit, spěchal domů. Pár minut před startem vyskočil z tramvaje, roztrhl si oblek, natáhl plavky, skočil do vody – a vyhrál.      Bus sbíral dál medaile, ale Hitler rozdmychával nespokojenost mezi německy mluvící většinou v československém pohraničí a otevřeně Československu vyhrožoval. Hornatá oblast Sudet, kde žili Němci na okraji Československa, byla tvrdě postižena hospodářskou krizí a lidé zde byli snadnou kořistí populistického štvaní. Nálada v Praze byla odbojná. Hagibor zaslal všem členům dopis, v němž žádal, aby spolupracovali s policií při každé dobrovolné činnosti, již bude vyžadovat.      Uprostřed noci 21. května 1938 vzbudila Klára Buse a řekla mu, aby se šel hlásit na policejní stanici. „Mluvilo se o německém napadení. V noci bylo přikázáno zatmění a armádní světlomety pročesávaly oblohu.“ Bus čekal s hrstkou dalších chlapců na stanici do rozednění, kdy uslyšeli rachot tanků, jak startovaly motory, a potom s rámusem projížděly kolem, za nimi dlouhé kolony nákladních aut s vojáky. Ulice byly plné vojáků a ozbrojených policistů.      Vláda vyhlásila všeobecnou mobilizaci a tisíce vojáků a rezervistů se hlásily zázračně rychle a účelně ke svým jednotkám nebo v nejbližších kasárnách, aby odtud pokračovaly do obranných postavení na hranicích. Jeden četař zavedl Buse na křižovatku pod Pražským hradem a poručil mu řídit dopravu. „Bylo mi to teď jasné. Vykonával jsem důležitou práci, abych umožnil policii připojit se k vojsku na německých hranicích. Nakonec to bude hezký den. Měl to být poslední hezký den.“      Vojáci se od hranic brzo vrátili, pušky měli zabalené v černém flóru. Vypadali unaveně a poraženecky. Němci odtáhli. Bus se vrátil k tréninku, plaval bazény sem a tam, jenom paže, potom střídal krátké sprinty se středním prsařským tempem. Doma poslouchal s rodiči rozhlas. „Zprávy v češtině, zprávy z Německa, Británie, Francie. Věděli jsme, že bude válka, jenom jsme chtěli vědět kdy.“      Došlo mu tehdy, jak je strach nestálý. „Zjistil jsem, jako i později během války, že lidé se neumí bát dlouho. Někteří napětí neunesou a zhroutí se nebo spáchají sebevraždu, ale většina si zvykne docela rychle a strach potlačí.“      Podle Buse byla rodina blízko k emigraci do Bolívie. Nakonec se přece jen rozhodli odjet. Vnitrozemská andská země patřila k několika málo státům, které nabídly azyl tisícům utečenců, a přijala 20 000 Židů, jak se lze dočíst v knize Hotel Bolivia. Vyplnili žádosti a čekali, až dostanou víza, když celý plán ztroskotal; diplomat pověřený vystavováním víz byl propuštěn právě ve chvíli, kdy cestoval z La Pazu do Francie, a všechny papíry hodil do moře. Po tomto pokusu zůstat spolu jako rodina soustředil Fritz s Klárou veškeré úsilí k tomu, aby dostali do bezpečí jediné dítě.      Pod pevnou rukou prezidenta Edvarda Beneše bylo Československo v roce 1938 poslední baštou proti nacistům. Hory kolem země znamenaly překážku německé expanzi na východ a pevnosti stavěné od roku 1936 s pomocí francouzských konstruktérů Maginotovy linie byly takřka nedobytné. Země měla také mocnou výzbroj a zbrojní průmysl, zásobovala mimo jiné i Brity těžkými kulomety Bren. Tanky a letectvo patřily v Evropě k nejmodernějším a nejúčinnějším.      Němci ale pokračovali ve své kampani na odtržení sudetských území a Spojenci zapomněli na svůj slib bránit Československo proti německé agresi. Hitler vychrlil v projevu 12. září 1938 urážky na adresu Benešovy vlády a podnítil nacistickou revoltu v Sudetech, kde Němci rozbíjeli a ničili židovský majetek. Gedye z londýnských Timesů odjel do Karlových Varů a viděl tam hákové kříže, sklo a suť obchodů. Graumannovi měli ve Varech závod s obuví, ani ten nebyl ušetřen.      Hitler varoval Čechy, že nepředají-li Sudety do 1. října 1938, zabere je německá armáda silou. Dvacátého třetího října Československo znovu mobilizovalo, rezervisté spěchali na frontu. „Češi se nebáli postavit se obrovské přesile na obranu svobody,“ psal Gedye. „Bylo to i tím, že měli skutečnou svobodu, za niž stálo bojovat. Republika Masaryka a Beneše byla opravdovou demokracií a každý věděl velmi dobře, za co je třeba nasadit život.“      Krátce po tom, co Bus překonal československý rekord na 400 metrů prsa, předal mu tajemník jednoty dopis z londýnského klubu Makkabi. „Pořádali plavecký galavečer v lázních Goulston Street v londýnském East Endu. Dopis byl pozvánkou k účasti a k představení nového stylu motýlek.“      Od této chvíle v září 1938 šlo všechno rychle. Česká národní banka poskytla Busovi jednu libru šterlinků, víc nebylo povoleno. Klára mu koupila zlatý prsten a zlaté švýcarské hodinky Schaffhausen. Obnovili mu pas, a protože si nestihl opatřit vlastní fotografii, použili jednu bratrance Johna.      „Nejdůležitější ze všeho byl kufr. Muselo se do něj vejít dostatek oblečení, které mělo nějaký čas vydržet, protože jsem doufal, že v Británii nelegálně zůstanu. Neměl jsem povolení k emigraci, ani k návštěvě. Imigrační úřady měly rozhodnout, jak dlouho se mohu zdržet. Proto ta starost s kufrem: příliš mnoho věcí by vzbudilo podezření. Takže jeden dostatečně velký kufr s půltuctem košil a dvěma obleky, dva páry bot, nějaké spodní prádlo, plavky a moje alba a výstřižky z novin.“      Nějaký čas ještě běžel život normálně. Časně ráno chodil Bus na trénink, potom do Graumannova obchodu na rohu Příkopů a Václavského náměstí, poobědval, znovu šel trénovat na vojenskou plovárnu na Vltavě a zase do obchodu, kde zůstal do sedmi večer. A než se nadál, odjížděl z Wilsonova nádraží v Praze a vykláněl se z okna. „Máma stála na nástupišti, mávala na rozloučenou a usmívala se. Bylo deset hodin 27. září, studený slunečný den. Na sobě měla hnědý plátěný kabát s kožešinovým lemem, beztvarý hnědý klobouk a plstěné boty s gumovou podrážkou. V té chvíli jsem si uvědomil, že už ji nikdy neuvidím.“      Když Bus dojel do Calais, čekala v přístavu převozní loď. „Nebylo kam si sednout, loď byla přecpaná lidmi. Jakmile jsme vypluli, ozvalo se z amplionů hlášení, že se cizí státní příslušníci mají shromáždit na palubě k imigračnímu odbavení. Vznikla dlouhá fronta a postupovali jsme hrozně pomalu, s kufry v rukou. Jednoho po druhém nebo manželské páry volali do malé kanceláře. Zdálo se to nekonečné. Přede mnou byla jedna velice rozrušená Židovka. Zavolali ji dovnitř, a když za několik minut vyšla, plakala. Musí se vrátit toutéž lodí zpátky do Německa.“      Pak přišel na řadu Bus. „Vytáhl jsem pas. ‚Účel návštěvy?‘ ‚Byl jsem pozván na plavecké závody v Londýně.‘ ‚Jak máme vědět, že umíte plavat?‘ zeptal se imigrační úředník spíš zvesela. ‚Můžete se podívat do mého obrázkového alba, jsou v něm výstřižky z novin.‘ ‚Proč jste tak bledý, když jste tak dobrý plavec? Nemáte náhodou mořskou nemoc?‘ – znělo to znovu jako vtip, ale upíral na mě pátravý pohled. ‚     Trochu snad ano. V plaveckém bazénu nemáme vlny.‘ Dal mi do pasu velké razítko a zasmál se. ‚OK, věřím vám. Tři týdny. Jenom tři týdny. OK?‘“ Mořskou nemoc Bus neměl, ale už týden hladověl. Teď mířil do Londýna. Ostatní plavci z pražského Hagiboru takové štěstí neměli. V době, kdy se dalo uvažovat o vystěhování, zůstal plavecký šampion Getreuer v Praze, protože měl mentálně postiženého bratra a nechtěl ho opustit. Oba byli zavražděni v lágru, stejně tak skoro všichni z 300 členů klubu. Bus už nikdy nezávodil.      29. září září, dva dny po tom, co Busův vlak vyjel z Wilsonova nádraží, byly Sudety rozhodnutím Mnichovské mírové konference přisouzeny Hitlerovi, se souhlasem Británie, Francie a Itálie. Britští a francouzští diplomaté pak sdělili prezidentu Benešovi stanoviska svých vlád, že když se nepodřídí, bude Československo odpovědné za německou agresi. Vláda se raději rozhodla kapitulovat, než aby rozpoutala beznadějnou válku.      „Když přišla zpráva o kapitulaci,“ psal Gedye, „všechen lid se rozplakal. Doslova na každém rohu, ve všech dveřích, v každé hospodě, muži a ženy, oči zarudlé slzami hanby a vzteku.“ Pokud Busovi rodiče Fritz a Klára plakali také, pak museli slzet i úlevou z toho, že jejich syn zemi opustil.   Brigid Graumanová se narodila v roce 1953 v Ženevě irské matce a americkému otci. Dětství prožila ve Francii, Izraeli a Belgii. V Bruselu pracovala jako novinářka a dlouhé roky byla šéfredaktorkou anglického týdeníku The Bulletin. Vedla rozhovory s filmaři a architekty, spisovateli a hudebníky, a zprostředkovávala pro britská a americká média různorodá témata, jako je romská problematika, sociální politika nebo urbanismus.   Z anglického originálu Uncle Otto’s Puppet Theatre, vydaného v Bruselu v roce 2019, přeložil Josef Moník. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020, 312 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}