Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-03 06:30:00

Neviditelná stíhačka čelí nejisté budoucnosti při potížích s náklady na modernizaci

Projekt další americké stealth stíhačky visí na vlásku, protože letectvo zvažuje náklady na modernizaci. Armádní úředníci naznačují, že drony s umělou inteligencí čeká lepší budoucnost než stíhačky nové generace. Drony by mohly létat s nadcházející flotilou F-35 a dalšími staršími, modernizovanými, tryskovými letouny, upozornil Business Insider.

Čas načtení: 2020-07-07 06:03:33

Ukázka z knihy Petera Lehra Historie pirátství: Od vikingů po somálské lupiče

Kniha popisuje historii pirátství od samého počátku až po současnost, kdy je omezeno jen na některé lokality. Popisuje způsoby přepadávání lodí, přístavů nebo vesnic a měst na pobřeží i to, jak se tyto strategie vyvíjely s příchodem nových technologií, politických spojenectví apod. Vyvrací romantické představy o pirátech, které byly vytvořeny mnoha příběhy a hollywoodskými filmy. Kniha také přináší portréty nejslavnějších pirátů, mapy a kresby lodí.   Ukázka z knihy   ČÁST I izolované oblasti, od 700 do 1500   připojení ke zlotřilému řádu Proč si lidé zvolí stát se pirátem nebo privatýrem, proč se rozhodnou pro kariéru námořního lupiče? Většina romantických filmů a románů o pirátech nevšímavě opomíjí ošklivou pravdu, že pirátství bylo – a v mnoha přímořských oblastech stále je – velmi nebezpečné povolání, ohrožující přinejmenším zdraví samotného piráta. Člověk, který se pro tuto kariéru rozhodl v minulosti, tak patrně učinil s nadějí na rychlé zbohatnutí. Mnohem pravděpodobněji ho však čekalo utonutí, vyhladovění, úmrtí na kurděje, malárii, mor či jinou z mnoha exotických a tehdy ani nepojmenovaných chorob, doživotní zmrzačení při nehodě či v boji, zabití v bitvě nebo umučení k smrti řadou velmi nepříjemných způsobů, po dopadení mohl zemřít na popravišti nebo shnít ve vězení. Je tedy důležité mít na paměti, že volba pirátství za povolání nemusí být vždy motivována romantickými představami ani láskou k dobrodružství.      Za rozhodnutím stát se pirátem obvykle stála jedna ze dvou hnacích sil. Za prvé neutěšené postavení zavdávající oprávněný důvod ke stížnostem, jako je bída či chudoba, nezaměstnanost, drsnéživotní podmínky a obecně bezútěšná a beznadějná budoucnost. A za druhé nenasytná touha po bohatství nebo vidina snadno vydělaných peněz. Mocným motivačním faktorem býval rovněž útěk před spravedlností. „Moře vždy sloužilo jako útočiště nezákonných a kriminálních společenských živlů.“ Přesná směsice zmíněných prvků nezávisela ani tak na zeměpisné oblasti, ale spíše na místních okolnostech, které se v průběhu času mohly podstatně měnit.      V době pozdního středověku, tedy mezi roky 1250 a 1500, existovaly ve Středomoří oblasti, které se těšily hospodářskému růstu, což podnikavým jedincům, zejména velmi zručným řemeslníkům, nabízelo řadu dokonale legálních příležitostí. Na druhé straně bylo možné narazit na místa, kde vládla stagnace a růst nezaměstnanosti ještě urychloval zvyšující se počet obyvatelstva, na oblasti, kde charakteristickou chudobu zhoršovaly neustálé nájezdy a protiútoky různých námořních mocností a jejich loďstev, často podporovaných privatýry – nebo korzáry –, soukromými osobami vybavenými licencí (oficiálním vládním pověřením k vedení kořistnické činnosti na moři), jakož i piráty bez licence. V křesťanských oblastech na středomořském pobřeží profitovaly zavedené námořní mocnosti jako Benátky, Janov a Pisa z prudce rostoucího obchodu s byzantskou říší a s hlavními přístavy muslimských říší, například s Alexandrií, i s přístavy na pobřeží Černého moře, například s Kaffou (dnešní Feodosija). Benátští, janovští a pisánští kupci bohatli na vzácném zboží, mezi něž patřily drahokamy, hedvábí, koření, porcelán, zlato, stříbro, kožešiny a otroci, a spolu s nimi bohatli i alexandrijští a byzantští obchodníci.      Pokud se občané zmíněných vzkvétajících přístavních měst rozhodli pro pirátství, činili tak nejčastěji z touhy po zbohatnutí a stávali se hlavně korzáry, licencovanými piráty. Není překvapením, že se mezi piráty hlásili zejména občané ze spodních příček společenského žebříčku, kteří měli vstupem do tak rizikové profese nejmíň co ztratit, zato mohli nejvíc získat. Například v případě přístavů Bidžája (Alžírsko) a Trapani (Sicílie) se do pirátských aktivit na „zkrácený úvazek“ zapojovali „lidé skromného původu“ jako dělníci, maloobchodníci nebo řemeslníci, rybáři a námořníci. Na ostrovech podél námořních tras nuzně se protloukající chudobní rybáři a rolníci určitě sledovali dychtivýma očima těžce naložené obchodní lodě. Tato místa byla obvykle odříznuta od ekonomického pokroku a často se stávala cílem loupeživých nájezdů korzárů, kteří zde lovili otroky a odváželi s sebou vše, co mohlo posloužit jako zdroj zisku. Nikoho nepřekvapí, že se žalostné životní podmínky a touha po bohatství spojily a daly na těchto místech vzniknout pirátským základnám, z nichž některé přežily až do devatenáctého století.      I v severoevropských vodách stály tvrdé životní podmínky za vznikem  a vzestupem volně  organizovaných pirátských a privatýrských flotil námořních lupičů, známých nejprve jako „vitaliáni“ (německy Vitalienbrüder, volně přeloženo bratři živitelé) a později jako „likedeeleři“, které na přelomu čtrnáctého a patnáctého století operovaly v Baltském a Severním moři. Vdůsledku neustálých námořních válekv této části Evropy byly vypleněny mnohé přímořské oblasti a tuhý feudální řád na pevnině držel poddané v pevném područí. Není divu, že mnozí chudí rolníci a nádeníci, kteří nevlastnili ani kousek půdy, se ve třináctém a čtrnáctém století přesouvali do měst v naději na lepší život. Tam však zjistili, že jejich bída se v relativní anonymitě města ještě prohloubila. Platilo to zejména v případě státu Řádu německých rytířů, který se rozkládal na částech území dnešního Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Ruska a Švédska. Ovládal ho katolický vojenský řád, který se až do počátku patnáctého století podílel na křížových výpravách proti pohanským kmenovým královstvím a knížectvím.      V té době byly akty pirátství v Baltském moři poměrně časté a docházelo k nim ze stejných důvodů jako v jiných koutech světa: hustý námořní provoz nabízel bohatou kořist a neustále se měnící politická spojenectví přímořských států znemožňovala ustavení a účinné dodržování námořního práva. Například již v roce 1158 obyvatelstvo dánských pobřežních oblastí Jutska a Sjællandu uprchlo v důsledku neustálých nájezdů do vnitrozemí a nechalo za sebou neobdělávanou a nechráněnou půdu. „Všude vládla sklíčenost, nikdo nemohl spoléhat na zbraně ani na pevnosti.“ Vévoda Jan z Meklenburku (do vévodského stavu jej roku 1348 v Praze povýšil Karel IV.) nabídl v rámci války, kterou koncem čtrnáctého století vedl proti dánské královně Markétě, privatýrské pověření prakticky každému, kdo si o ně řekl. Tím jen dále otevřel stavidla a do té doby neorganizovaní piráti se sdružili do velkých flotil. Převážně námořní válka Meklenburska proti Dánsku vyžadovala stavbu nových lodí, pro něž bylo třeba zajistit posádky. A protože válka přinášela naději na rozsáhlé drancování a plenění, hrnuly se do meklenburských přístavů zástupy dobrodruhů a zoufalců vesměs severoněmeckého původu, dychtivých nechat se najmout. Dětmarova Kronika je popisuje těmito slovy:   V tomto roce [1392] se shromáždil neukázněný a vzpurný dav dvořanů, měšťanů z mnoha měst, úředníků a sedláků, kteří nazvali  sami sebe  vitaliáni. Tvrdili, že vyrazí proti královně Dánska, aby osvobodili švédského krále, jehož uvěznila, a že nebudou nikoho zajímat ani plenit, pouze podpoří zbožím a pomocí ty [z Meklenburska], kdo budou bojovat proti královně.   Svému slibu se vitaliáni zpronevěřili, ohrožovali „celé moře a všechny kupce, přátele i nepřátele“. Vitaliáni ani jejich nástupci likedeeleři se – podobně jako jiné velké organizované pirátské skupiny – neobjevili znenadání a zčistajasna. Můžeme jen spekulovat, zda tyto muže vedla touha po bohatství, nebo zoufalé životní podmínky, aby se stali námořními lupiči, neboť nikdo z těch zástupů povětšinou negramotných a nevzdělaných lidí nezanechal paměti. Je však pravděpodobné, že oba zmíněné faktory poháněly četné obyvatele hanzovních měst, aby se dali na pirátství. Volání meklenburského vévody po privatýrech jim znělo jako vábení sirén. Nabízelo naději na únik ze spárů bídné chudoby a na zbohatnutí – nebo alespoň na smrt při snaze získat lepší postavení. Ještě pochopitelnější je, že se k vitaliánům přidávali i stávající námořníci. Podmínky úmluvy sice mohly zahrnovat ustanovení, že meklenburští privatýři budou placeni pouze z kořisti, přesto naděje na obohacení při rabování byla jistě svůdná. Pokud se kapitán rozhodl připojit se k pirátskému bratrstvu, posádka ani nemusela přestoupit na jiné plavidlo. Rozdíl mezi obchodní a pirátskou či privatýrskou lodí spočíval jen v tom, že ta druhá uvedená mívala lepší posádku i výzbroj.      Názvy, pod nimiž tyto aliance námořních lupičů vešly ve známost, jsou dostatečně výmluvné. Podle některých názorů vděčí vitaliáni, bratři živitelé, za své pojmenování jednomu z úkolů, jimiž byla tato skupina privatýrů pověřena. Roku 1390 dostali příkaz zásobovat, tedy živit, vyhladovělé obyvatele Stockholmu, když dánský nepřítel odřízl město od zásobovacích tras. Přijatelnější vysvětlení zní tak, že název bratři živitelé odkazuje na skutečnost, že si tito privatýři zajišťovali obživu vlastními  silami.  Odkaz na „bratry“ nebo „bratrstvo“ naznačuje vzájemnost, když už ne rovnost. Tento prvek je výraznější v pojmenování (ve středověké dolnoněmčině) Likedeelern, které se vyskytuje v soudobých německých pramenech kolem roku 1398 a znamená „rovnocenní podílníci“. V dobách striktního hierarchického rozdělení společnosti, kdy všichni měli vědět, kde je jejich místo, je kvazi socialistická představa rovnocenného podílu bez ohledu na původ sama o sobě výzvou předhozenou politickým elitám – aristokracii, církvi a mocným hanzovním obchodníkům.      Zajímavé je, že to nebyli pouze utlačovaní, kdo se ve středověku rozhodli pro pirátskou nebo privatýrskou dráhu. Kariéra piráta nebo privatýra lákala dokonce i šlechtu a často z velmi podobných důvodů: uniknout životu v chudobě a strádání, do něhož je uvrhl nepřející osud. Chudoba šlechticů byla samozřejmě relativní a mnozí urození zřejmě vyrazili na moře spíše z touhy po dobrodružství než pro cokoliv jiného. Zůstává ovšem neměnným faktem, že mnoho jedinců urozeného původu se stalo piráty nebo privatýry z donucení. Tak například v Itálii čtrnáctého století se běžně stávalo, že v důsledku častých násilných srážek mezi různými městskými státy i mezi jednotlivými frakcemi uvnitř těchto států byla řada vysoce postavených rodin nucena uprchnout ze svých domovských měst. Snažily se udržet své postavení (nebo spíš prostě přežít) tím, že se daly na pirátství a lupičství. Kolem roku 1325 napadaly ghibellinské galéry vyplouvající z Janova konvoje obchodních lodí, plenily a loupily. V roce 1464 se pirátem, a to velmi neblaze proslulým, stal dokonce janovský vévoda a arcibiskup Paolo Fregoso, když jej političtí nepřátelé vyhnali z města. Italští vyhnanci ovšem nebyli jediní příslušníci šlechty, na něž tehdy dolehly zlé časy. Když nečekané uzavření míru v roce 1302 vedlo k obrovské nezaměstnanosti mezi vojáky a žoldnéři, trpěli i katalánští rytíři. Mnozí se uchýlili pod vlajku jistého Rogera de Flor, bývalého templáře, který se po vyloučení z řádu pro údajné krádeže stal pirátem. S námořními nájezdy měl bohaté zkušenosti, neboť se od svých osmi let plavil na templářských lodích a z plavčíka to dotáhl až na velitele galéry. Tato skupina profesionálních žoldnéřů, známá pod názvem (Velká) Katalánská kompanie, působila po většinu čtrnáctého století převážně ve východním Středomoří buď jako privatýři, nebo jako piráti – podle toho, zda bojovali pro nějakého pána, nebo pro sebe.      Situace vitaliánů v Baltském moři byla koncem téhož století jen mírně odlišná. Mnozí příslušníci nižší šlechty v tomto regionu strádali ve stavu infausta paupertas neboli „nešťastné chudoby“, a to navzdory možnostem a ambicím svého původu. Většina z nich byla závislá na příjmech z půdy, kterouvlastnili, abylitakvelmizranitelnívpřípadech agrárních krizí, kdy ceny zemědělských výrobků klesaly na samotné dno. Tito šlechtici představovali typický důsledek oněch nejistých válečných časů, ovšem na rozdíl od jiných skupin chudiny měli jednu dobře zpeněžitelnou výhodu – byli zocelení častými válkami, v nichž bojovali, takže prokazovali neobyčejné bojové schopnosti. Navíc svým ubohým postavením ospravedlňovali své loupení a drancování jakožto „drobný“ nebo „odpustitelný“ hřích, který na nich nezanechá žádné stigma. Potvrzuje to i soudobé rčení: „Ruten, roven, det en is gheyen schande, dat doynt die besten von dem lande.“ (Potulka a loupež neznamená hanbu, dělají to i ti nejlepší ze všech zemí.) Bylo tedy jen logickým krokem rozšířit loupení ze souše i na moře.      Většina šlechticů, kteří se dali k pirátům, se na rozdíl od „obyčejných“ lidí stala veliteli. Vyškrábali ze dna truhlice posledních pár zlatek, koupili loď, vyzbrojili ji a najali posádku z řad svých bojem zocelených přívrženců v nikoliv liché naději, že jim pár úspěšných nájezdů vynaložené prostředky bohatě vrátí. Jiní, ještě chudší šlechtici, byli natolik zběhlí a zruční ve válečném umění, že se stali pirátskými veliteli, aniž by si napřed museli pořídit loď. To byl i případ dvou mnichů žebravého řádu, kteří se stali vůdci vitaliánů.      Není známo, co tyto dva „svaté“ muže přimělo připojit se k námořním lupičům, ale překvapivě nešlo o první „klášterníky“, řádové bratry, kteří se stali piráty. Mnich Eustach, známý také jako Černý mnich, se narodil jako Eustache Busket ve francouzském Boulogne-sur-Mer při pobřeží Lamanšského průlivu někdy kolem roku 1170 do vznešené rodiny – jeho otec Baudoin patřil k předním šlechticům tohoto přímořského kraje. Mladíkovi se zřejmě dostalo řádného rytířského i námořnického výcviku, jeho pozdější pozoruhodné činy jako privatýra a piráta naznačují, že první zkušenosti získal jako korzár ve Středomoří. Není jasné, proč se rozhodl vstoupit jako mnich do benediktýnského kláštera. O něco zřejmější jsou důvody, proč duchovní službu opustil. Když odmyslíme zvěsti o údajných zločinech, hnala jej touha pomstít smrt svého otce, jehož zabil jiný šlechtic. Po krátkém působení jako bandita ve svém rodném kraji dobře využil nabyté korzárské dovednosti a kolem roku 1204 se připojil k privatýrům anglického krále Jana, který vedl dlouhou a úpornou válku proti francouzskému panovníkovi Filipu II. Téměř deset let Eustach napadal francouzské koráby a útočil na francouzské pobřeží Lamanšského průlivu. Za svou polonezávislou základnu si zvolil ostrov Sark – k velké mrzutosti obyvatel nedalekých anglických přístavů Hastings, New Romney, Hythe, Dover a Sandwich (známých jako Cinque Ports, Pět přístavů), kteří byli rovněž vystaveni jeho drancování. Když se proti Eustachovi v letech 1212 a 1213 postavil anglický dvůr, rychle změnil strany a ve francouzských službách napadal anglické lodě a pobřeží. Jeho osud se naplnil 24. srpna 1217 v bitvě u Sandwiche, když se anglickým námořníkům podařilo proniknout na palubu jeho lodi poté, co napřed oslepili francouzské protivníky tím, že jim nasypali doočí nehašené práškové vápno.„Naskákali na Eustachovu loď a mimořádně krutě se vypořádali s jeho muži. Pochytali všechny barony a mnicha Eustacha zabili. Usekli mu hlavu a bitva okamžitě skončila.“      Nebyl jediný člen církevního řádu, který porušil svaté sliby a vydal se na dráhu piráta. Na druhé straně zeměkoule najdeme jiné zbloudilé, tentokrát buddhistické mnichy, kteří učinili totéž. Například jistý Sü-chaj vedl mnoho let poklidný život jako vzdělaný a uznávaný mnich ve slavném Tygřím klášteře nedaleko Chang-čou. Avšak roku 1556 se z neznámých důvodů náhle rozhodl, že opustí klášter a přidá se k pirátům Wo-kchou, kteří v letech 1440 až 1570 aktivně působili ve Východočínském a Jihočínském moři. Dobře využil svých znalostí náboženský chrituálů, liturgických žalmů i věšteckého umění as jejich pomocí si získal „věrnost své posádky, která ho nazývala ,generálem, jehož seslala nebesa, aby zpacifikoval oceány‘“. Ale stejně jako křesťanští duchovní, kteří se připojili k pirátům v Severním a Baltském moři, i on představoval spíše výjimku než pravidlo. Wo-kchou, což doslova znamená „japonští bandité“, verbovali své členy převážně mezi Japonci, Číňany a Malajci, hnanými buď  touhou po zbohatnutí, nebo chudobou. Většinu tvořili zkušení čínští námořníci, kteří dříve sloužili ve válečném nebo obchodním loďstvu. Proud rekrutů zesílil po schválení tvrdého omezení či přímo zákazu námořního obchodu a rozpuštění mocného námořníholoďstva dynastie Ming, které pod velením admirála Čeng-chea brázdilo vody Indického oceánu mezi roky 1405 a 1433.      Náhlá změna čínské námořní politiky měla za následek tisíce nezaměstnanýcha strádajících námořníků, kteří se zoufale snažili najít nové uplatnění. Mnozí obchodníci se rozhodli pokračovat ve svém, nyní již prakticky nezákonném podnikání a zapojili se do pirátství – buď aktivně organizováním nájezdů, nebo pasivně obchodováním s kradeným zbožím. Nejmocnějším mezi těmito kupci-piráty byl jistý Wang Č’, původně bohatý a vážený obchodník se solí. Základnu si zbudoval na ostrově Kjúšú pod ochranou japonských feudálních pánů a z ní ovládal stále rostoucí pirátskou říši, aniž by se sám aktivně podílel na nájezdech a plundrování. V jeho případě proběhl přerod z uznávaného obchodníka v obávaného piráta nedobrovolně: zákaznámořníhoobchoduzničiljehopodnik, který na mořeplavbě závisel. Neměl prostě jinou možnost.   bůh to tak chce Stát se pirátem bylo mnohem snazší, pokud se k tomu nevztahovalo žádné společenské stigma. Některé přímořské národy – například Vikingové, kteří za raného středověku (od osmého století) napadali pobřeží britských ostrovů, Irska i evropské pevniny, nebo ve stejné době, ale na druhé straně zeměkoule takzvaní Orang Laut (Mořští lidé), kteří pocházeli od Malackého průlivu – pokládaly nájezdné lupiče za vznešené válečníky, kteří zasluhují úctu a obdiv. V těchto kulturách patřila účast na pirátských nájezdech ke způsobům, jak získat nejen reputaci, ale také bohatství.      Pro členy válečnické společnosti, kteří se chtěli osamostatnit jako nezávislá feudální knížata, byly nejdůležitější tři prvky. Museli si vydobýt pověst neohrožených bojovníků, získat do svých vojů dostatečný počet otroků-bojovníků a nashromáždit bohatství. Platilo to zejména pro Vikingy:   Bohatství u Vikingů neznamenalo pasivní hromadění zlata a stříbra, ukrytého kdesi v jámě nebo v truhlici, ale spíše je představovalo postavení, spojenectví a styky. Skandinávské komunity v období Vikingů tvořily otevřený systém, v němž musel každý jedinec či rodina soustavně bránit svou pozici vůči ostatním, kteří si  s ním byli teoreticky rovni.   Universum 2020, z anglického originálu Pirates: A New History, from Vikings to Somali Raiders přeložil Dalibor Míček, vázaná, 360 stran, 1. vydání. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-11-11 13:00:57

Různé cestovky, tatáž klientela

Pojďme si trochu zavzpomínat, jak běžel čas. Maďarsko – srbská hranice, 2015 Řecko – makedonská hranice, 2015 Chorvatsko – srbská hranice, 2015 Marocko – španělská hranice, 2021 Řecko – turecká hranice, 2020 Řecký tábor Moria, 2020 Francouzsko-britská (námořní) hranice, tábor Calais, 2021 Bulharský tábor, 2016. Tam šlo o karanténu. To, že se teď na polsko-běloruské hranici odehrávají podobné scény, není žádným překvapením. Ať už je totiž příslušnou „cestovní kanceláří“ kdokoliv (africké mafie, turecké mafie, běloruský stát atd.), jimi dovezená klientela se chová nápadně podobně. „Chceme do Německa, Francie, Británie, Švédska, a vy ostatní – Španělé, Řekové, Poláci, Maďaři, Bulhaři – kteří máte tu smůlu, že vaše země leží po naší cestě, nám pěkně koukejte uhnout. Pokud ne, pokusíme si vynutit své požadavky násilím.” Držím Polákům v jejich obraně schengenské hranice palce, ale myslím si, že ten současný běloruský „letecký most” je coby vydírací taktika zaměřen hlavně na Němce. Tam totiž pořád ještě ta vítací mentalita úplně nezmizela; a dvě ze tří stran skládajících momentálně budoucí německou vládu (SPD a Zelení) už ústy svých představitelů kritizovaly Polsko za “nedůstojné zatlačování (pushbacky) běženců”. A mimochodem, máme štěstí, že toto se neděje někde u Třince. Těžíme z toho, že z hlediska migračních toků jsme v závětří a žádný soused nás, na rozdíl od Poláků či Řeků, nevystavuje podobným zkouškám nervů. Odhaduji, že nově vznikající pětikoalice by na takovém problému rázem zkolabovala. Lukašenko hraje nebezpečnou hru Tři body, které si zaslouží zastavení. Za prvé, trvalost krize. V uplynulých několika letech jsem si několikrát všiml, že nastane-li dejme tomu půlroční útlum, hned se vynoří komentáře typu „á, migrační krize nám skončila, čím budou strašit populisti teď?“ Toto je tak krátkozraké, že i cvičená ploštěnka by měla chápat, kde je problém. Krize nemusejí být neustále vyhrocené k bodu varu; koneckonců i na té západní frontě prý byl občas klid. Ale v případě migrační krize je jejím základem vysoký přírůstek obyvatelstva v rozvojových zemích, který bude ještě nějakou tu generaci až dvě trvat. Momentálně migrují mladíci narození kolem roku 2000, přičemž mladší generace jsou v řadě zemí ještě početnější. Když se podíváme konkrétně třeba na Afriku, takto vypadá její populační pyramida. Vidíte tam nějaký důvod k optimismu, co se budoucího vývoje týče? Pokud někoho za půl roku uslyšíte říkat, že migrační krize pominula, protože se zrovna na nějaké hranici nic nehýbe, je pravděpodobné, že jste narazili na intelektuála, leč idiota. (Děkuji Nicholasi Nassimu Talebovi za tento trefný pojem.) Toto je naprosté nepochopení toho, jak migrační krize funguje. Ta se vždycky vyhrotí v momentě, kdy se najde nějaká další příležitost překročit masově hranice Evropy. Za druhé, principiální schizofrenie v evropské politice nepůjde jen tak překlenout. Už teď začíná na německém Twitteru zase trendovat hashtag „wirhabenplatz“ (máme místo), který původně používali zastánci otevření hranic, ale poslední dobou jej čím dál více používají jejich protivníci jako výsměch. Jádrem pudla je neochota si připustit, že mezi migračními aktivitami běloruského autokrata a Caroly Racketeové není žádný zásadní rozdíl. Jedno tedy probíhá v lese a druhé na moři, ale v obou případech jde o cílené masové pašování lidí z rozvojového světa do Evropy, byť třeba s různými motivacemi. Jen Racketeová za to ovšem sklidila v Evropském parlamentu potlesk vestoje. Nejsem si jist, zda toto německé zaseknutí ve spasitelském komplexu dokáží ostatní země Evropy překonat (ostatně podobně jako druhý iracionální německý postoj – snahu sabotovat budoucnost jaderné energie v EU). Geograficky máme tu smůlu, že „Germany, Germany”, kam se ti příchozí snaží dostat, leží dost daleko od migračních hotspotů – což znamená, že efekt migrace na Němce je přece jen poněkud utlumen snahami hraničních a tranzitních zemí bránit svoje území. To Němcům umožňuje držet se právního principu, že „azylové zákony neznají žádnou horní hranici“. Ten ale samozřejmě není slučitelný s realitou téměř osmimiliardového lidstva, z něhož valná většina žije v zemích daleko chudších než SRN. Kdyby se Německo místo toho nacházelo v jižní Itálii nebo v Řecku, na dohled od Afriky a Asie, už by k nim mezitím z Afriky či Turecka přišlo tolik nových Schutzsuchende, že by se nějaká horní hranice vynutila sama. Třetí a pro dnešek poslední bod – Lukašenko hraje nebezpečnou hru. Nebezpečnější než Racketeová, která nevládne ničemu většímu než své vlastní kocábce. Čtyřicet letů týdně, které jsou plánovány mezi blízkovýchodními letišti a Minskem, to je docela dost potenciálních migrantů. Dejme tomu třicet tisíc měsíčně. Na jednu stranu se na nich dá dobře vydělat – kdyby každý zaplatil běloruskému státu dejme tomu 5000 eur za tranzit, tak jsou to velké peníze. Na druhou stranu, pokud se Lukašekovi nepodaří je do té ciziny úspěšně „vmáčknout”, bude mít na krku značně početnou množinu zuřivých mladých mužů, kteří se budou cítit podvedeni. Což nezní úplně bezpečně.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-06-14 10:14:07

O zbraních, dezinformacích a světě, který změnil tvář

Eurokomisařka Jourová poskytla Lidovkám dlouhý rozhovor pod názvem Jakési romantické představy o Rusku nesdílím. Kreml pracuje s dezinformacemi jako se zbraní. Poslední dobou je to druhý rozhovor s ní na podobné téma, který čtu; ten první vyšel na Aktuálně.cz pod titulkem Brusel chce odstřihnout dezinfoweby od inzerce. Musíme je vyhladovět, říká Jourová. Doporučuji nejdřív oba důkladně přečíst, než půjdeme dále. Nuže, o Rusku taky žádné romantické představy nesdílím a pod Putinem bych v žádném případě žít nechtěl. Ale skličuje mě, jak ochotná je představitelka západní výkonné moci mluvit o „polopovinných normách“, „neblahém dopadu na vývoj společnosti! a „případných právních krocích proti šiřitelům dezinformací“. To je totiž mentalita, která míří podobným směrem jako ta moskevská či pekingská. Proč ztratil Brusel důvěru v to, že by mohl současný ideologický souboj vyhrát i bez zavádění represivních opatření? Nemám na to definitivní odpověď, ale nějaké důvody mě napadly. Devadesátky. Doba, kdy „jsme vyhráli natrvalo“. Hlavní důvod, který vidím, zní dost paradoxně, ale politika je plná paradoxů. Jde o dědictví devadesátých let, těch, na která dnes ve střední Evropě často vzpomínáme jako na desetiletí svobody. Velká část současné evropské elity prožila v „devadesátkách“ své mládí. Týká se to i Věry Jourové, která je ročník 1964. Jsem o čtrnáct let mladší než ona, ale také jsem samozřejmě ty devadesátky prožil a vnímal jejich atmosféru. Nikdo už ji z nás úplně nedostane – a to je součást problému, který dnes máme. Protože devadesátky byly zároveň obdobím historicky vzácné celosvětové dominance jedné kultury. Sovětský blok se dezintegroval tak důkladně, že komunismus přestal hrát roli nebezpečného konkurenta. Čína sice tvrdě potlačila vlastní studentské hnutí, ale na světové scéně ještě neměla žádné zjevné ambice. V islámském světě se už něco dělo, ale to jsme byli ochotni až do 11. září 2001 přehlížet jako nevýznamnou aberaci, navíc odehrávající se někde daleko, na primitivní periferii. Zkrátka, devadesátkami se proplétala intelektuální niť v podobě přesvědčení, že „jsme vyhráli natrvalo“. A že budoucnost bude mít hlavně podobu expanze našich institucí a myšlenek do cizích, zaostalejších koutů světa. U nás samotných pak už mělo docházet jen k drobnému ladění různých nedokonalostí. Návrat k multipolaritě To, co se stalo v posledních dvaceti letech, můžeme nazvat návrat k multipolaritě. Nejdřív se situace urvala z řetězu v tom islámském světě, což zasáhlo i nás. Tenhle konflikt má samozřejmě také svoji ideologickou rovinu, třeba mezi muslimskou mládeží na Západě, ale jeho konkrétní krvavá podoba v Iráku nebo ve Francii samozřejmě připoutává větší mediální pozornost. Bohužel právě ty usekané hlavy a budovy vyhozené do vzduchu svádějí k povrchní a falešně uklidňující představě, že jde jen o problém s „pár procenty násilných extremistů“ a odvádějí pozornost od jeho myšlenkové podstaty. Daleko širší podhoubí tichých sympatií, ze kterého ti násilní extremisté vyrůstají, není tak nápadné. (Ale řekl bych, že zrovna ta bezuzdná brutalita bude tím, na co celé to hnutí jednoho dne dojede. Ve světě usekaných hlav a explodujících bomb se nedá natrvalo žít. Náboženské masakry v raně novověké Evropě taky skončily oboustranným vyčerpáním z utrpěných ztrát. Jiná věc je, že ten proces může trvat sto let.) Ale chaotická islámská vzpoura vůči západní modernitě byla jenom začátkem vývoje. Čína roku 2021 má úplně jiné strategické záměry a postavení než Čína roku 1991. Nedaleká Indie, dřív úplně ignorovaná, projevuje poslední dobou minimálně ambici vyšplhat se do první pětky velmocí světa; zatím je nám vcelku přátelská, ale funguje si po svém a rozhodně nejde o civilizaci západního typu, i když některé principy (třeba volby) od nás přebrala. No a Rusové se sebrali z úplného dna, na kterém leželi právě v těch devadesátkách, a zase v tom klubu světových mocností aspoň „přicmrndují“, i když o své bývalé síle z dob Sovětského svazu si můžou leda nechat zdát. Být zkrátka lepší Najednou prostě opět máme konkurenci a ten konkurenční boj se samozřejmě z 99 procent odehrává na ideologické úrovni. Jak jinak taky? Velmoci si nemůžou dovolit pustit se do skutečné války mezi sebou, aniž by riskovaly vyhlazení celé planety; na to jsou dnešní zbraně příliš ničivé. Můžou se pouštět do zástupných konfliktů v chudých částech světa, ale to je zase velmi logisticky náročné a dost drahé. Fuč jsou ty časy, kdy jste mohli vystavit nějaké korzárské listy a nechat aktivní soukromníky, ať nepříteli (levně!) vyrabují námořní konvoj. Jenže my na tento druh ideologického konfliktu nejsme připraveni. Zaskočil nás, a tím „nás“ teď myslím hlavně naše politiky. Náš leadership, který vyrostl či dozrál ve sladkých devadesátkách, nemá žádné zkušenosti se střetem civilizací. A tak z jeho návratu na světovou scénu poněkud panikaří. Dřívější generace západních politiků ty zkušenosti měly. Adenauer, Churchill, Thatcherová, de Gasperi, Kennedy i Reagan; všichni byli na svět, ve kterém západní civilizace musí vést neustálý ideologický konflikt se svými protivníky, zvyklí jako na přirozený stav věcí. A místo „umlčet jejich propagandu“ volili vesměs jiný postup: „být zkrátka lepší“. (Třetí říše trestala poslech nepřátelského rozhlasu káznicí nebo i smrtí. Britská ani americká vláda poslech německé propagandy nijak neomezovaly.) Nekonečná hra na kočku a myš Tady si myslím, že je důvod, proč Věra Jourová raději přichází s návrhy na potlačování, sankce atd., než aby se spoléhala na naši civilizační odolnost. „Děti devadesátek“ nejsou na tento druh konfliktu zvyklé. Žily v příjemné atmosféře vítězství vybojovaného předešlými generacemi a nemají ani základní průpravu, co dělat, když je to vítězství zase ohroženo. A jejich očím plným strachu se ten protivník jeví jako větší a nebezpečnější, než skutečně je. Pak je přirozené, že rychle sahají po „velkých kanónech“ v podobě represe. Když je někdo okolnostmi poprvé strčen do boje, nedůvěřuje vlastním schopnostem a snaží se je nahradit hrubou silou. Ale to je chyba. Jedna z těch skutečně silných stránek západní civilizace – důvěra v sílu osobní svobody a zodpovědnosti – je tím zmrzačena a v efektivitě represe se samozřejmě s těmi tradičními autoritářskými režimy nemůžeme měřit. (Doufejme, že to tak i zůstane.) Měl bych k tomu nějaké protiargumenty. Asi tyto: 1. Stěžujete si, paní eurokomisařko, že cizí propaganda podrývá důvěru lidí v demokracii. Zaváděním zákonů potlačujících šíření určitých typů (dez)informací rozhodně tu důvěru neposílíte. Máloco říká zřetelněji „cítíme se nejistě v kramflecích a nedůvěřujeme vlastní populaci“, než snaha kontrolovat, co kdo může psát, sdílet, číst a poslouchat. A nedůvěra je samozřejmě symetrická. Vy nedůvěřujete lidem a jejich úsudku natolik, že jim chcete kontrolovat informační dietu; proč by oni vás za to měli odměnit důvěrou? Důvěra je druhem odměny, není to samozřejmý a nárokový stav, ani v demokracii ne. 2. Toto je Evropa, ne Čína. Téma svobody projevu a odporu k mocenskému dozoru nad ní je tu jedním ze středobodů politické debaty minimálně od vynálezu knihtisku (1450), ne-li déle. Vaše myšlenka sanitizace informačního prostoru tady bude narážet na tuhý odpor, stejně jako na něj narážela v těch dřívějších dobách, kdy se o podobnou kontrolu snažili králové nebo církev. A nikdy se zatím nestalo, že by paternalistické autority zvítězily na celé čáře a natrvalo. Myšlenka, že mi stát nemá co kecat do čtení a psaní, je tu silně zakořeněná a bude umírat ztuha. 3. Když už jsem v poslední větě zmínil ten „stát“: ten konflikt se nedá obejít tím, že tu rozhodovací moc přehodíte na nějaké jiné organizace a že pod příslušnými rozhodnutími nebude podepsána EK nebo jiný orgán veřejné moci, ale Chytří a spravedliví, v.p.s. Běžný člověk není zas tak hloupý, aby si neuvědomoval, že taková organizace jedná ve vašem zastoupení a že je motivována s vámi být zadobře. 4. Smiřte se s tím, že určité procento lidí bude kverulovat bez ohledu na situaci a že je na svoji stranu nikdy doopravdy nezískáte. Dokonce i kdybyste odváděla perfektní práci a tři čtvrtiny národa vás milovaly, nějaká podmnožina lidí vás nebude mít ráda, ba ani celý ten stát nebude mít ráda. Tak jako všichni neposlouchají jeden typ hudby a nejedí jedno jídlo, tak nebudou všichni spokojeni s daným politickým uspořádáním, včetně demokracie. To je normální jev, a to jsou samozřejmě ti, kteří budou „poslouchat cizí rozhlas“ nejvíce. 5. Pokud vaší odpovědí na „vysílání cizího rozhlasu“ je „rušička“, rozjíždíte nekonečnou hru na kočku a myš, kterou už předtím rozjel kdekdo, včetně bývalé ČSSR nebo Íránské islámské republiky. A ta hra nemá trvalého vítěze. I v tom Íránu je otázka chvilky zjistit, co zase Velký satan říkal o zkorumpovaném ajatolláhovi. A to i přesto, že metody tam používané jsou daleko drastičtější, než jaké kdy může zavést Evropská komise do svých polopovinných norem. 6. Pak je určité, daleko větší procento lidí, které můžete získat na svoji stranu, ale tím, že jim budete naslouchat a pokusíte se reagovat na to, co slyšíte. To je třeba otázka azylové a migrační politiky. Kolik procent Evropanů fandí činnosti Caroly Racketeové a různých spolků vozících plaváčky od afrických břehů? Kolik procent je proti ní? Víte to aspoň, nebo jste to ani nezkoumali? Není to náhodou pole, které by nějací Rusové nebo Číňani nemohli využívat ke své propagandě, kdyby EU začala dělat jinou politiku, bližší k názorům svého vlastního obyvatelstva? Zdá se mi, že dánský postup fungoval v tomto směru docela dobře; proč si zbytečně odcizujete lidi, kteří by třeba byli s vámi? Aby němečtí Zelení mohli i nadále snít svůj multikulturní sen? 7. Tak jako tak, podstatou demokracie je, že občas dopadne hlasování proti vám. V rozhovoru pro Aktuálně si, paní Jourová, stěžujete, že „bezskrupulózní lež vyhrává volby a referenda“ a zmiňujete přitom brexit. Prosím Vás, úplně ten samý názor o bezskrupulózní lži vyhrávající volby má hodně lidí na vítězství hnutí ANO s Babišem v čele. To určitě dobře víte – vždyť v ANO jste od roku 2013 členkou. Abyste byla konzistentní, můžete udělat jen dvě věci: buď přiznat bezskrupulózním lhářům právo vyhrávat volby a referenda (a po svém vítězství třeba … nominovat eurokomisaře), nebo nějak zaškrtit Babišovi nadcházející volební kampaň a pak se vzdát křesla, do kterého vás dosadil. Neumím si totiž představit spravedlivý hodnotící systém, ve kterém by britští Leavers byli za větší lháře a demagogy než váš pan předseda. Tak, pro dnešek jsem hotov – a zvědav na to, na jakých seznamech se zase ocitnu. Update 13.6.2021 v 19.00: Upozornil mne hned zkraje jeden čtenář, abych moc neidealizoval chování západních spojenců za druhé světové války, a to konkrétně poukazem na Rooseveltovu internaci Japonců. Byli mezi nimi i vlastní občané japonského původu a nikdo moc nezkoumal jejich skutečnou loajalitu, což byla pěkná sviňárna. Touché, je to pravda. Zase tak černobílá ta historie není. Ale nepřátelská rádiová propaganda skutečně nebyla potlačována zákonem, a to ani mezi vojáky na frontě. (Británie byla v dosahu celá; do kontinentálních USA německé rádio nedoléhalo, ale k americkým vojákům v Evropě a severní Africe pochopitelně ano.) Což si podle mého názoru zaslouží pochvalu. Update 2: Ano, Věře Jourové bylo v roce 1989 právě 25 let, to není těžké spočítat. Ale mám za to, že člověk se intelektuálně formuje zhruba do třiceti let věku. Navíc lidem, kteří sledovali západní zdroje, muselo být nejpozději od roku 1987 patrné, že ten sovětský blok je nestabilní. Setrvalý trend rozhodně nebyl ve prospěch Biľaků, Živkovovů a Honeckerů, i když ještě byli u moci.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-17 13:57:35

Když se mapa mění v beletristický žánr...

Mapa představuje zevšeobecněné rovinné zobrazení vybraných objektů a atlas tematickou sadu takových obrazů. Potud definiční suchopár. My ale víme, že nejpodstatnější je souvislost, kterou si z ní čtenář vyvodí, protože mu poskytuje osobitý náhled na duši zachyceného místa, jež jinak nelze plně poznat. Bez mapy totiž tápeme v temnotě jeskyně, jak cítil už Platón a jak popsala viktoriánská groteska Plochozemě: k nahlédnutí vyššího smyslu nám vždycky schází jedna geometrická dimenze. Báječným paradoxem dvourozměrných map je však zjištění, že díky oné informaci „shora“ vyprávějí i o našem třetím a čtvrtém rozměru, o půdorysu zjevných trendů či o tom, co se pod písky a zuby času v paměti lidstva drží silou vůle jako nenaplněná touha. A to je teprve podnět k neobyčejné inventuře roztříštěných faktů, jakou před lety uskutečnil Atlas literatury Malcolma Bradburyho, anebo přímo téma na román ve stylu Mapy mých světů Reifa Larsena. Není divu, že i další knihy protkávající slovo s jazykem kartografie jsou u nás stále vyhledávanější. Naznačují, jakých interakcí se ještě v literatuře tohoto století dočkáme. Vykótovat emoci Je stále pouze hrstka těch, kdo z oné souhry vydestilují maximum možného. A přesto německá prozaička Judith Schalanská vykřesala v Atlasu odlehlých ostrovů (česky 2011) plachou nádheru i z míst, kde není skoro nic, nanejvýš trosečník. Přehlídku „50 ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím“ pojala autorka planoucí výtvarnou vášní v duchu učení o gesamtkunstwerku. Nejkrásnější německá kniha roku 2009 – a v českém překladu vlajková loď všech příštích zeměpisných výbojů nakladatelství 65. pole – předložila črtu o tom, kam až se dá dotoulat přemýšlením na dálku v teple pokoje, jak doporučoval rokokový dobrodruh Xavier de Maistre s důrazem na to, co cestou objevíme. Byť nesmíme zůstat ostrovy sami pro sebe, jak ještě před ním varoval John Donne, je malinký námořní topos i útočištěm shakespearovské bílé magie, která spřádá sny o chvále pomalosti a ochotě živořit si po svém. Ano, leckdo jsme dnes vyprahlým plivanečkem souše uprostřed proudu, jenže v podrobném měřítku turistických speciálek, jímž se na majestát izolace zadívala tato konceptuální balada, je na soubor ostrovních samotářů přece jen skvostný pohled. Mapy kótují i jiné křivky emocí. Dějiny morbidnosti Oliviera a Sibylly Le Carrerových, podané formou Atlasu prokletých míst (65. pole 2017), zvou naopak k průzkumu lokalit všelijak děsivých, vykřičených a co do hustoty ponurosti i natolik beznadějných, že příchozímu nezbývá než spáchat sebevraždu. Nejsou to ale letopisy pokleslosti. Sledují, kolik neštěstí může někam seslat přebujelá fantazie, monstrózní strach z neznáma, mystika paranormálna či očividná neobyvatelnost jako v situacích, které nadchly Schalanskou. Ve prospěch východního exotična sice Le Carrerovi uleželé upírské tradice Evropy dost odbyli a ve zbytku se chovají etnocentristicky jako kdekterý jiný Francouz, leč vychutnejme si políčky sarkasmů, s jejichž pomocí komentují jednotlivá sletiště apoštolů Zla, ďáblova doupata i bestiální obdoby dopravní značky Průjezd zakázán. Popřípadě mýty zveličené „tichou poštou“ a mající vcelku prozaické vysvětlení, odrážející univerzální podebranost naší civilizace, jelikož už klínopisy raně biblické éry do světa hlásaly: Bylo líp. Vytříbená tradice britských nedělníků umožnila kartografu Nicku Middletonovi prezentovat obor i sloupkem, což je na Atlasu zemí, které neexistují (65. pole 2016) znát každým coulem, a navrch v průhledech skrz efektní pasparty. Vizuálně přitažlivá práce ozvláštnila jednobarevnost politických map jak fejetonistickou zkratkou, tak hravými průseky z dětského leporela. I na údaj o měřítku došlo, jakkoli autor traumata postižených neškáluje podle pravítka. Padesáti státním útvarům, jež nemají de iure uznaný status, přezdívá „země-nezemě“, jako by v nich prodléval Peter Pan, přestože odpovídají spíš novodobým krajinám stínů. Middleton zaznamenává přetrvávající stereotypy kolonialismu, který zemi dál štěpí, vměšování megalomanského souseda (převážnou měrou zamindrákovaného Ruska) a taky úřední přehmaty či iniciativy hojně vedené i bohulibými záměry. V globální vesnici, kde není nic jistého včetně linie státních hranic, narážejí tyto nepohodlné snahy o sebeurčení na lhostejnost OSN i na pýchu premiantských demokracií. A tak zatímco teritoria původních indiánských osadníků u prezidenta Trumpa opět spolehlivě neuspějí, snad se sen o nezávislosti brzy splní aspoň Grónsku. Katalogy úpadku a ztráty Když dva dělají totéž, nemusí z toho vyjít výsledek jako přes kopírák. Zásluhou filatelistické inspirace – a taky námořnické minulosti – sestavil norský architekt Bjørn Berge katalog Zemí, které zmizely (Kniha Zlín 2019) a přežívají leda v zaprášených sběratelských albech. Mapy sice v rozboru upozadil málem na velikost přiložených známkových rarit, jež kdysi tyto státy pyšně vyslaly do oběhu, nicméně o to víc jsou jeho postřehy pronikavější a datově podloženější. Bergeho ikonografie efemérnosti se s Middletonovou analýzou zneuznání nijak výrazněji nepotkává: zařazená položka tohoto díla coby stát existovala a byla tolerována. V jaké pitvorné tropické zemičce že to působil jánošík Sandokan, díky jakému vévodství se sjednotilo Německo a co proboha záhy nato pohledávalo v srdci Číny? Za vším, jak jinak, stojí hamižnost, velmocenské ambice a pomýlené machistické vize. Snáz než u předešlého soupisu tak tyhle medailony úpadku složí dohromady to, co bychom viděli až v časoměrném videu – jako by planeta Země byla sérií ustavičných státoprávních nezdarů a nesmiřitelných partikulárních zájmů, které takto pojatý náhled eviduje důkladněji než selektivní děravá paměť očitého svědka. Na mementu mori je založen i Atlas ztracených měst (65. pole 2020) Aude de Tocquevillové: defilé 44 „sídel duchů“ ponenáhlu se vracejících do lůna přírody, pokud už rovnou neudeřila pěstí jako v Pompejích. Zůstala jen pachuť vzpomínek na dobyvačnost, developerskou pošetilost, vyumělkovanost, ne-li odfláknutou víru ve světlonošskou budoucnost jako v Pripjati u Černobylu. Na svazku je nejcennější právě naprosto neerasmovská kazuistika bláznovství, když si ji ovšem svépomocí smontujeme, protože kniha rezignovala na zevrubnější shrnutí. Z map trčí francouzské popisky, což je řešení v mezinárodním soutisku levnější, zato daleko laciněji vyznívá sám přístup: stylistické cvičení průměrného průvodce, kde se nedostatek kreativity ředí opakováním, popkulturní argumentací a perexy vyzdvihují sdělení à la „Bohatý materiál představuje pro archeology hotový poklad“, tedy pravdy nosné spíš pro magazíny na křídě. Vědomí pomíjivosti tu asi pohltilo i chuť nořit se hloub – a to je oproti Schalanské rozdíl propastný jako hloubka sloje poetična, kterou mohla de Tocquevillová probádat. Tudy doufejme cesta kříženců krásného slova s atlasem nepovede, pakliže mladý žánr neustrne v poloze, kdy nás zase jen ubaví k smrti načechranou nudou. O mapách víme přece též to, že bývají poněkud ošemetnými průměty lidských přání a matou chybami zobrazení – například Antarktidou zakreslovanou v rovině většinou mimo reálné proporce. I to ale patří k projevům čilé zahraniční nabídky, jež je překladově k dispozici, než se odhodláme psát „mapovou beletrii“ vlastní. Můžeme putovat třeba po stopách iluzí o době předdějinné s doyenem francouzské esejistiky Gillesem Lapougem v Atlase ztracených rájů, můžeme se opájet kouzlem siločar vytvořených srovnávacími analýzami plánů světových podzemních drah. Kdyby byli ještě milovníci strukturovaných seznamů Eco a Borges naživu, určitě by se tetelili: atlas je hlavně myšlenková mapa, výpověď o stavu duše, která tak jako mnohý jiný obraz vydá za tisíc slov. A Ibsen by dodal, že ani tisíc slov převtělených v obraz nezanechá tak blahý dojem jako jeden skutek. Nejvyšší čas, aby česká literatura mapovala taky!   Autor je editor, publicista a překladatel. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-07 08:38:00

ZTT je lídrem inovací na veletrhu MWC v Barceloně: Formování budoucnosti konektivity

Barcelona (Španělsko) 7. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Nedávno se v Barceloně konal největší světový veletrh MWC zaměřený na konektivitu, na kterém se sešli klíčoví hráči a nejnovější inovace z celosvětového odvětví mobilních komunikací. Společnost Jiangsu Zhongtian Technology („ZTT") na této akci představila své vedoucí postavení a inovace v dynamické oblasti globálních informačních a komunikačních technologií (ICT).Společnost ZTT, která je pevně odhodlána realizovat sen o inteligentním připojení, představila průlomové pokroky v oblasti infrastruktury a služeb ICT. V éře výpočetního výkonu buduje společnost ZTT nové paradigma plně optického síťového základu. Díky nabídce optických vláken, která snižují ztráty signálu, optickým kabelům s vysokým počtem jader a špičkovým optickým modulům přináší společnost ZTT revoluci v oblasti konektivity tím, že poskytuje mimořádně velkou šířku pásma a připravuje půdu pro vysokorychlostní propojení 400G a více.V oblasti bezdrátové komunikace – zejména na poli technologie 5G – představila společnost ZTT řadu řešení, která mají zákazníkům umožnit pokročilé možnosti bezdrátové komunikace. Společnost ZTT je lídrem na cestě k rychlejšímu, pohodlnějšímu a ekologicky udržitelnému připojení v digitálním věku – od speciálních netěsných kabelů až po ekologické antény 5G a optoelektronická hybridní kabelová řešení.Předváděné technologie, mezi něž patří například základnové stanice s lehkou zelenou energií a systémy záložního napájení z lithiových baterií, podtrhují závazek společnosti ZTT nejen vůči technologickým inovacím, ale také vůči udržitelnosti. Díky nabídce ekologičtějších alternativ a řešení s nižšími emisemi uhlíku je společnost ZTT lídrem ekologičtějšího přístupu k bezdrátové komunikační infrastruktuře.Společnost ZTT, celosvětový lídr v oblasti ICT infrastruktury a služeb, stále posouvá hranice možností a zavádí novou éru konektivity, která se vyznačuje rychlostí, efektivitou a udržitelností. Společnost ZTT je díky svému neochvějnému úsilí o inovace zaměřené na zákazníky připravena utvářet budoucnost inteligentního připojení, udávat nové standardy a připravovat půdu pro propojenější svět.O společnosti ZTE: ZTT Group (celý název: Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.) má diverzifikované průmyslové portfolio, které zahrnuje námořní zařízení, obnovitelné zdroje energie, nové materiály, inteligentní sítě, komunikační řešení a další diverzifikované průmyslové produkty. S 80 globálními dceřinými společnostmi a více než 16.000 zaměstnanci je ZTT jedním z největších vyspělých výrobních podniků v Číně a je zařazena mezi 500 největších čínských podniků.Společnost ZTT se pyšní celosvětovou působností skrze 44 kanceláří a 14 marketingových center v zahraničí a pět zahraničních závodů v Indii, Brazílii, Indonésii, Maroku a Turecku. Výrobky společnosti se vyvážejí do více než 160 zemí a regionů a v roce 2023 společnost ZTT překonala v tržbách hranici 13,5 miliardy USD.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2354817/1.jpgKONTAKT: Nicole Qian, +86-13809082927, nicole.qian@zttcable.com 

Čas načtení: 2024-03-30 07:30:01

Generál Šedivý varuje před střetem USA a Číny. Předpověď temné budoucnosti

Baba Vanga věštila jadernou katastrofu, svět měla zasáhnout už v roce 2023. Podle některých lidí se možná „jen“ o rok spletla a k apokalypse dojde letos. „Rusko na Ukrajině opravdu může vést intenzivní válku s rizikem eskalace ve válku jadernou,“ řekl Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý. Není to ale jediný katastrofický scénář. Naše životní úroveň by klesla Bulharská vědma totiž „viděla“ vzestup Číny. Mimochodem, to samé předpovídal i její francouzský „kolega“ Nostradamus. Znamenat by to mohlo neodvratitelný střet s USA. Že zdaleka nejde pouze o teoretickou rovinu, potvrdil i Šedivý: „Stratégové v USA zcela vážně s možností vojenského střetu s Čínou počítají,“ řekl bývalý elitní voják s tím, že první měření sil se dá zřejmě očekávat ohledně Tchaj-wanu, kde komunistická země už nějakou dobu stupňuje napětí. Ke střetu s USA v Jihočínském moři bylo už několikrát velmi blízko. Čína zase vyděsila svět. Dala zelenou projektu, na který si zatím netroufla žádná velmoc Číst více I toto poměřování „svalů“ by v konečném důsledku mohlo skončit jadernou válkou ve vší její hrůze. „Konflikt by krok za krokem eskaloval. A ano, mohl by svět uvrhnout do jaderné katastrofy. V každém případě by ale nastal těžko předvídatelný chaos, ekonomiky rozvinutých zemí na obou stranách by se rapidně snížily. Včetně ekonomické síly České republiky. Došlo by k výraznému snížení životní úrovně.“ Na Ukrajině se učí Čína i USA Je také potřeba vidět, že Čína a Rusko už nějakou dobu úzce spolupracují. Asijská země bedlivě sleduje Putinovo počínání na evropském bojišti, mapuje chyby Západu. „Číňané samozřejmě sledují, zda a jak jsou americké zbraně ve službách Ukrajiny účinné proti ruským silám. Faktem je, že jak Čína, tak i USA se na Ukrajině do jisté míry učí. Také NATO z tohoto konfliktu musí analyzovat maximum možného.“ Také je logickým předpokladem, že k Číně (potažmo k Rusku) by se přidávaly další státy, jako je třeba Írán. „Putin rozhodně není osamocen a Si Ťin-pching už vůbec. Těch indicií je celá řada. Vzpomeňme třeba na nedávné společné námořní cvičení Ruska s Čínou a Jihoafrickou republikou. Ukazuje to na společné globální zájmy Ruska a Číny,“ uvedl generál Šedivý pro Čtidoma.cz. Před virem Epsteina–Barrové není úniku, způsobuje mononukleózu i rakovinu. Lék zatím neexistuje Číst více Kdo byla Baba Vanga? Je tedy otázka, jestli se předpověď o jaderné katastrofě Baby Vangy naplní. Jisté však je, že slepá bulharská mystička během svého života učinila mnoho predikcí, které se bohužel vyplnily. Jen namátkou útoky na USA 11. září, smrt princezny Diany, Brexit nebo havárie v Černobylu. Letos by mělo podle ní nastat střídání na britském královském trůnu. A podívejte se, co se v Londýně děje, Karel III. má rakovinu. Bulharská jasnovidka byla od dětství slepá. Svoji schopnost vidět budoucnost údajně získala během tornáda, které ji připravilo o zrak. Bulharský car Boris III. a sovětský vůdce Leonid Brežněv s ní prý osobně konzultovali některé své kroky. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kdo vzal život chlapci, jehož tělo našli nacpané v krabici?

Čas načtení: 2024-10-23 00:00:00

Americké námořnictvo chvátá na stíhačky šesté generace. Předežene letectvo?

Námořní složka amerických ozbrojených sil tlačí na pilu s vývojem stíhačky pro budoucnost. Letectvo přitom práci na vlastní platformě pozastavilo. Cena za jeden nový stroj totiž začínala šplhat do závratných výšin.

Čas načtení: 2025-06-09 12:24:46

2025 / 06

Autor: Janko PALIGA Datum: 09.06.2025 12:24:46 ATM56, 2025, č. 6Obsah čísla:Nový Pandur 8x8 EVO ve světové premiéře (2-3)Špičkový Modulární bojový komplet (MBK) pro AČR (4-8)Patria: Řešení pro měnící se bezpečnostní situaci v Evropě (10-11)Rovenský, Dušan: Simulační podpora leteckého výcviku v LOM PRAHA (12-15)Systém MSHORAD: Budoucí mobilní komplet PVO pro AČR (16)EVPÚ Defence na IDET 2025: Nová řešení pro aktuální bezpečnostní výzvy (18-19)Teleskopické stožáry Compolift pro bojiště v 21. století (20-21)MARS: Plně vyzkoušená a ověřená vozidlová platforma (22)Najmodernejšie CV90 sa predstavilo v Piešťanoch (24-25)Siemens – partner pro obranný a letecký průmysl (26)Kopřivnická automobilka představuje modernizované logistické vozidlo Tatra 810 M (27)CZ stále na špici (28-31)Invisio V60 II ADP: Propojení mezi spojovacími prostředky (32)Česká technologie zabezpečí vyšší standard primárního ošetření zraněných (34)Náhlavní souprava M20 pro taktické nasazení (35)Expozice firem Czechoslovak Group na veletrhu IDET 2025: Ve znamení novinek a světových premiér (36-38)Rovenský, Dušan: Po 20 letech opět přes dvě procenta na obranu (40-43)Kotrba, Štěpán: Soupeření mezi krami (dokončení) (44-49)Visingr, Lukáš: Přehlídky vítězství: Ukázky ruských válečných adaptací (50-51)Visingr, Lukáš: Konec nešíření jaderných zbraní: Budoucnost odstrašujících arzenálů v Asii a Evropě (52-55)Rovenský, Dušan: K dokonalosti vede intenzivní výcvik: Proč kvalitní příprava rozhoduje o vítězství či porážce? (56-58)Visingr, Lukáš: LAAD 2025: Exotická technika v Brazílii (59-61)Visingr, Lukáš: Obrněný vůz Cascavel NG: Modernizace s raketami MAX 1.2 AC (62-63)Krátké zprávy (64-67)Fojtík, Jakub: Šestá generace aneb Přichází skutečná revoluce (68-75)Gyürösi, Miroslav: Okrídlené riadené strely NASEF (76-77)Krátké zprávy (78-81)Zajac, Ivan: Plavidla MSS: Námořní „wingmani“ nizozemských fregat (82-86)Zajac, Ivan: Berežok pro ochranu pobřeží (87)Krátké zprávy (88-89)Dubánek, Martin: LPP-10 jako záchranný prostředek pro jízdu tanků pod vodou (90-93)Informační příloha MO ČR a AČR ATM+:Havrdová, Hana: 20 let služby, 38 tisíc hodin [JAS-39C/D Gripen] (96-99)Kabourková, Tereza: České Gripeny míří na Island (100-101)

Čas načtení: 2025-07-09 09:53:00

Společnost Westwell představuje na výstavě Garonor Park společnosti Logicor v Paříži chytrý a ekologický ekosystém nákladní dopravy v Evropě

Paříž 9. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Westwell, inovativní logistická společnost využívající umělou inteligenci, představila 7. července na speciální přehlídce inovací v Garonor Parku společnosti Logicor v Paříži svá komplexní inteligentní a ekologická logistická řešení.Akce, na níž Westwell předvedla svůj průkopnický pokrok v oblasti nových energetických užitkových vozidel, infrastruktury pro výměnu baterií a autonomní logistiky, se zúčastnili partneři a zákazníci společností Westwell a Logicor.Společnost Logicor, která vlastní a spravuje logistické nemovitosti v Evropě, poskytla pro tento projekt 1200 metrů čtverečních ve svém pařížském logistickém parku. Logistický park Garonor je primárně určen pro řadu zákazníků společnosti Logicor zaměřených na distribuci a dodavatelský řetězec, a to v blízkosti centra Paříže.Společnost Westwell během akce představila celou sadu inteligentních logistických technologií, včetně autonomních užitkových vozidel na novou energii, ekologických stanic pro výměnu baterií a pokročilých softwarových systémů. S účastníky proběhly podrobné diskuse, jejichž cílem bylo prozkoumat budoucnost udržitelné a inteligentní nákladní dopravy v Evropě.Vlajkový produkt společnosti Westwell – plně autonomní elektrické vozidlo Q-Truck bez kabiny – je speciálně navrženo pro uzavřené scénáře. Integruje kamery s umělou inteligencí, LiDAR a pokročilé senzory pro vnímání, určování polohy, rozhodování a řízení. S maximálním dojezdem 150 kilometrů a maximální tažnou silou 75 tun podporuje Q-Truck vysoce efektivní dopravní operace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Každý Q-Truck je poháněn ekologickou energií, což snižuje emise CO2 o 50 tun ročně, a významně tak přispívá k udržitelnosti životního prostředí. Q-Truck je již široce používán v různých zemích a regionech, včetně Velké Británie, Spojených arabských emirátů, Thajska, Malajsie, Egypta, Mexika atd.Navíc ve snaze uspokojit zákazníky v různých fázích transformace, Westwell vyvinula E-Truck, upgradovatelný inteligentní těžký nákladní automobil s novou energií. Toto inovativní vozidlo podporuje flexibilní přepínání mezi režimy autonomní jízdy a manuální jízdy, čímž poskytuje zákazníkům nákladově efektivní a účinnou cestu k osvojení autonomní jízdy jejich vlastním tempem.Pro logistické scénáře v továrnách a skladech představila společnost Westwell inteligentního logistického robota Wellbot, který je uzpůsoben pro přesné třídění, manipulaci s nákladem a inteligentní správu skladů. S využitím technologie více senzorů a velkých modelů s umělou inteligencí umožňuje robot Wellbot přesnou identifikaci nákladu, autonomní navigaci a efektivní koordinaci s vozem Q-Truck. Takto zefektivňuje celý pracovní postup přepravy "nákladní auto – nakládací plošina – sklad" a výrazně zvyšuje provozní efektivitu přímo na místě.Na základě dlouholetých provozních zkušeností v různých scénářích využívá společnost Westwell potenciál dat dodavatelského řetězce ke vzniku větší obchodní hodnoty. Pokročilá inteligentní a propojená logistická platforma Loopo, kterou Westwell vyvinula, je speciálně navržena k transformaci multimodálních přepravních operací v prostředí skladů a logistických parků. Loopo je postavena na špičkové technologii autonomního řízení a poskytuje komplexní řešení díky bezproblémové integraci inteligentních dokovacích platforem, automatizovaných skladovacích systémů, systémů řízení dopravy (TMS), systémů řízení skladů (WMS), systémů prediktivního řízení dopravy (PTMS) a pokročilých systémů řízení dopravy.Předváděcí akce není pouhou technologickou zkouškou, ale také slibnou globální spoluprací s významným potenciálem rozšíření na trhu.Ukazuje se, že v Garonor Parku byl realizován zkušební koncept jako součást inovativní předváděcí plochy. V budoucnu bude Westwell provádět další technické ověřování a společně se společností Logicor vynaloží úsilí na posílení propagace na trhu s cílem poskytovat individuální, efektivní a ekologické inteligentní logistické služby šité na míru evropským zákazníkům.Kay Yang, generální ředitel společnosti Westwell Holdings (Hongkong) Limited, prohlásil:"Tato spolupráce se společností Logicor představuje významný milník na cestě společnosti Westwell ke globální komercializaci. S využitím této nové globální inovační platformy si klademe za cíl urychlit komercializaci svých řešení na světových trzích a posílit své schopnosti globální servisní podpory."Laurent Dubos, vedoucí společnosti Logicor pro Francii, uvedl:"Jsme potěšeni, že můžeme podpořit společnost Westwell nabídkou prostor, kde budou testovány a předváděny inovativní programy, které budou přínosem pro naše zákazníky a jejich zaměření na zlepšení dopadu na životní prostředí."Společnost Westwell slouží k dnešnímu dni více než 200 uživatelům ve 28 zemích a regionech po celém světě. Pokrývá námořní přístavy, letecké nákladní terminály, průmyslové uzly, železniční logistiku, přeshraniční přepravu a další logistické scénáře a bude i nadále věnovat svůj čas a energii rozvoji inteligentních ekologických technologií, které přinášejí více inovací a hodnot uživatelům inteligentní velkoplošné logistiky po celém světě.Společnost Logicor je předním vlastníkem, správcem a developerem evropských logistických nemovitostí. K prosinci 2024 se její portfolio nemovitostí rozkládá na více než 19 milionech metrů čtverečních skladových ploch v klíčových dopravních uzlech a v blízkosti hlavních populačních center, což společnosti umožňuje podporovat více než 2000 zákazníků.Spolupráce mezi společnostmi Westwell a Logicor znamená významný krok směrem k udržitelné transformaci globální logistiky. Prostřednictvím inovací v oblasti "inteligentních" a "zelených" technologií chtějí obě strany pohánět globální logistický obor směrem k inteligentnější, efektivnější a udržitelnější budoucnosti.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2726607/1280X1280__1.jpgKONTAKT: PR tým pr@westwell-lab.com 

Čas načtení: 2024-06-10 13:42:00

Budoucnost je v našich rukou: Jak se připravit na změny a využít příležitosti?

Žijeme v době nebývalých změn. Technologie postupují závratným tempem, klimatické změny ovlivňují naši planetu, a společenské i ekonomické struktury se neustále proměňují. Mnozí vnímají tuto dynamiku s obavami, ale ti, kteří se naučí na změny reagovat a využívat příležitosti, které přinášejí, mohou nejen přežít, ale i prosperovat. Budoucnost není něco, co se nám stane – je to něco, co aktivně utváříme svými rozhodnutími a přístupem. Identifikujte trendy: Kam směřuje svět? Prvním krokem k přípravě na budoucnost je porozumět hlavním trendům, které ji formují: Sledování těchto trendů nám pomůže předvídat budoucí potřeby a příležitosti. Rozvíjejte klíčové dovednosti: Vybavte se pro budoucnost V rychle se měnícím světě budou nejcennější ty dovednosti, které jsou univerzální a adaptabilní: Investice do rozvoje těchto dovedností je investicí do vaší budoucnosti. Buďte proaktivní a hledejte příležitosti Místo pasivního čekání na to, co přinese budoucnost, buďte proaktivní a aktivně hledejte příležitosti: Připravte se na nejistotu: Budujte odolnost Budoucnost je nevyhnutelně spojená s nejistotou. Důležité je budovat svou psychickou a finanční odolnost: Závěr: Budoucnost je výzva i příležitost Budoucnost není předem daná. Je to dynamické pole možností, které můžeme aktivně ovlivňovat. Tím, že budeme sledovat trendy, rozvíjet klíčové dovednosti, budeme proaktivní a budeme se připravovat na nejistotu, můžeme nejen …

Čas načtení: 2024-03-04 11:11:56

Jak se natáčela „budoucnost“ s auty v českém filmu Bod obnovy? S počítači i kaskadérem za volantem

Zvládli byste udělat ze současného auta takové, které bude vypadat jako nové ještě v roce 2041? Tvůrci sci-fi detektivky Bod obnovy to dokázali i s pomocí vozů Škoda. Co vše s auty museli dělat a jaký současný trend v automobilovém designu odhadli už před lety? Píše se rok 2041. Lidé, kteří zemřou nepřirozenou smrtí, mají … Jak se natáčela „budoucnost“ s auty v českém filmu Bod obnovy? S počítači i kaskadérem za volantem Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2020-03-08 20:27:28

Boris Buden: Nevíme, zdali přežije Evropská unie, nevíme, zdali přežije globální kapitalismus

Tento muž patří k evropské intelektuální elitě, a přesto ji usvědčuje z krátkozrakosti. Zpochybňuje pojem populismus, a přesto věří, že by s budoucností měla experimentovat masa. Současně tvrdí, že ve vztahu k budoucnosti jsme bezmocní, a proto měníme minulost. Paradox na paradox.     V těchto dnech si připomínáme třicáté výročí revoluce (rozhovor byl natočen v listopadu 2019, pozn. red.). Co bychom si měli připomínat a co oslavovat? Na takovou otázku by vám různé společnosti – i různé jejich části – odpověděly různě. Guardian nedávno uveřejnil velice zajímavé výsledky výzkumu mínění lidí žijících v bývalých východoevropských komunistických zemích, dnes členských státech Evropské unie. Většina z nich sice hodnotila postkomunistický vývoj pozitivně, ale do budoucna hleděla s obavami. Nebyli si jisti směrem, kterým se jejich země vydaly.   Start dobrý, na trati bloudění? (smích) Ale je to jen průzkum. Kdybyste se v roce 1938 v nacistickém Německu zeptal Němců, co je lepší, zdali Výmarská republika, nebo Hitler, pravděpodobně by vám řekli, že za Hitlera je to mnohem lepší. Nebo položte dnes Rusům otázku: Je lepší Putin, nebo byl lepší Jelcin? Jakou dostanete odpověď? Myslím, že vám řeknou, že Putin je mnohem lepší. Záleží ale taky na tom, koho se ptáte, protože v každé zemi jsou vítězové i poražení.   Nemáte jednodušší odpověď? Mám dlouhou paměť. Byl jsem v Praze na počátku osmdesátých let, takže z mé zkušenosti mohu říci, že vidím zlepšení.   Spíš jsem myslel, že byste mohl říci něco v tom smyslu, že je to dnes lepší, protože máme svobodu nebo protože můžeme volit, koho chceme. Je to o dost složitější.   Proč? Protože bychom neměli mluvit jen o Česku nebo jen o postkomunistických zemích. Měli bychom – po třiceti letech od oněch událostí už to snad není zločin – hovořit o Evropské unii a globálním kapitalismu, a ten je v krizi. Před deseti lety jsme měli jednu finanční krizi a s největší pravděpodobností směřujeme ke druhé. A Evropská unie je rovněž v krizi. Napadlo někoho před třiceti lety, že se může Evropská unie rozpadnout? Že může nastat brexit?   Časy se mění. Časy se strašlivě mění. V roce 1990 si všichni mysleli, že nás čeká skvělá budoucnost, že stačí zkopírovat recepty západních rozvinutých zemí a že všechno v našich zemích bude v nejlepším pořádku; že už nebude žádná krize a že se naše děti budou mít báječně. Všichni jsme se na tento svět těšili. Tento pocit jistoty je pryč; budoucnost je nejistá. Nevíme, zdali přežije Evropská unie, nevíme, zdali přežije globální kapitalismus; je mimochodem docela reálná možnost, že nepřežije. To vše se děje ve chvíli, kdy k evropským břehům připlouvají tisíce a tisíce migrantů, uprchlíků, kteří se zoufale snaží proniknout na kontinent a zlepšit trochu své životy. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Ale svobodu přece máme. To ano, to jistě. (smích)   Ještě se vraťme k uprchlíkům… …omlouvám se, že vás přerušuji, ale když o nich mluvíme v Česku, měli bychom si možná vzpomenout na rok 2003 a na to, že to byl například i Václav Havel, kdo podpořil intervenci do Iráku.   Oplatím stejnou mincí: Mluvíme-li v Česku třicet let po revoluci, měli bychom oslavovat Václava Havla? Nevím… (přemýšlí) Je pro mě poměrně nepříjemné být třeba už jen na Letišti Václava Havla, je to podivný pocit… Jsem rozpačitý ze všech těch malebných obrázků zobrazujících svobodomyslné jedince vzpírající se totalitarismu a užívající si hudbu Lou Reeda.   To je docela pěkný obrázek. Nádherný.   Mluvíte ironicky. Nemýlím-li se, Václav Havel měl dokonce příležitost vyslechnout si koncert Lou Reeda v Bílém domě, a nemýlím-li se, jistě si ho skvěle užil a já mu to přeji, jenže rozhodnutí, která učinil poté, co si tento koncert užil, měla strašlivé, ne-li katastrofické důsledky pro nemalou část světa; a Evropa teď čelí v podstatě jen tomu, co i někteří její političtí vůdci – například svobodomyslný Václav Havel poté, co si poslechl Lou Reeda – způsobili. Víte například, kolik migrantů uvízlo v Bosně, na bosensko-chorvatských hranicích? Je jich pěkná řádka tisíc. Je Bosna viníkem toho všeho? Já si to nemyslím. Viníci jsou ti, kdo učinili rozhodnutí. Proč nenesou následky? Někteří činí rozhodnutí, někteří nesou důsledky.   Tak to bylo vždy. To je sice pravda, ale nemyslíte, že jsme na tom dost špatně, když o něčem, co je pro demokracii natolik zásadní jako suverenita lidu, můžeme jen cynicky utrousit, že to nelze realizovat? Asi to ale neplatí obecně. Třeba německá politická elita – a možná dokonce i německý elektorát – si stále ještě může myslet, že suverénní rozhodnutí činí, ale to například ani v nejmenším není případ takových Řeků.   Nebo Chorvatů? Něco vám – jako člověk pocházející z Chorvatska, na což teď bezpochyby narážíte – řeknu. Byl jsem teď na jedné konferenci veřejných intelektuálů v Sacharovově centru v Moskvě a mluvil jsem tam trochu i o Chorvatsku a zmínil zjevnou skutečnost, že reálným mocenským centrem v této zemi není chorvatský parlament ani chorvatská vláda, ale americká ambasáda. To tam jsou činěna nejvýznamnější rozhodnutí; spolu s Evropskou unií je americká ambasáda nefalšovaným suverénem Chorvatska. To je prostý fakt, ostatní je doprovodný program. Okamžitě poté, co jsem to řekl, mě ruská inteligence onálepkovala jako levičáka. V centru Moskvy… V ruských liberálních kruzích se o Spojených státech kriticky hovořit asi nesmí, a porušíte-li bonton, jste extrémně nebezpečný levičák. Byla to pro mě moc hezká zkušenost, byť předpokládám, že podobnou bych získal i v menších východoevropských postkomunistických zemích. Nad tím se dá asi i mávnout rukou, ale jen tehdy, pokud systém funguje, pokud se nic moc zvláštního neděje; jenže to není náš případ. Dnes – v čase globálního neoliberálního kapitalismu a klimatické změny – je v sázce příliš mnoho na to, abych nad tím mávl rukou. Dnes je třeba bojovat za záchranu důstojného života.   Může být zachráněn? To je otevřená otázka.   Ale naději máte. Vždy je naděje. Doufám v politizaci mas a mladých lidí.   Mladí lidé… Každý říká „mladí lidé“… Myslím, že je chimérou hledat spásu v mládí. Možná.   Je-li otázka záchrany důstojného života otevřená, co nám hrozí, pokud se naděje na jeho záchranu nerealizují? Nástup nikoli konzervativních pravicových řešení, to by nebylo tak strašné, ale nástup hluboce antidemokratických řešení.   Někteří lidé dnes mluví v souvislosti s Trumpem přímo o fašismu. S tím mám trochu problém. Je Trump postfašista nebo nový fašista nebo starý fašista? Nevím… Spíše bych řekl, že nastal pohyb směrem k novému typu autoritářské politiky, která je dnes nazývána populismem.   Slovo populismus se vám v tomto smyslu zamlouvá? Slovem populismus elita častuje masy, když je viní…   …z hlouposti… …z toho, že ji nenásledují. Ale ještě mi dovolte pár slov obecně k populismu. Není to vhodný pojem. Co nám vnucuje? Že je tu nějaká střední cesta a že nalevo od ní je levicový populismus, napravo pravicový populismus… Oba jsou v tomto smyslu stejně špatné, neboť řeší problémy bez racionální expertízy, jinými slovy se tím říká, že je řeší bez racionálně uvažující elity. Tato střední – de facto technokratická – cesta, tato myšlenka demokracie mající společenskou základnu ve středních vrstvách, jež jsou subjektem racionality, vlády práva a ochránci stability, je vlastně docela nová. Nezapomínejme přitom na to, že v rozvinutých zemích neoliberální kapitalismus ničí právě tyto střední vrstvy a že se v nich propast rozprostírající se mezi bohatými a chudými zvětšuje. To je velice nebezpečné. Výsledkem toho všeho je třeba takzvaný populista Viktor Orbán v Maďarsku…   …nebo takzvané populistické hnutí Podemos ve Španělsku, nebo třeba takzvaný populista Bernie Sanders ve Spojených státech. Jinými slovy, nenadužívejme pojem populismus – je využíván elitou k tomu, aby si udržela moc a mohla rozhodovat o věcech, o kterých rozhoduje ráda. To slovo nám má říci, že masy mají špatnou ideologii, že činí špatná rozhodnutí a že by udělaly nejlépe, kdyby se podvolily standardním řešením, nebo mlčely.   Vzedmutí tohoto takzvaného populismu je zjevným symbolem krize liberální demokracie. Zjevným symbolem.   Máme z toho, že je liberální demokracie v krizi, mít radost, anebo se máme bát, co přijde po ní? Obojí. Před třiceti lety se lidé do budoucna dívali s optimismem. Věřili, že krize patří minulosti, že nastává éra růstu všeho – svobody, ekonomické prosperity… S tím je, jak jsem už řekl, konec. Krize přichází, a krize bohužel může vyústit všelijak. Může skončit válkou, opuštěním základních standardů vlády práva. Já vím přesně, o čem mluvím. Pamatuji si na rozpad bývalé Jugoslávie. To bylo také jedno takové vyústění krize. Vzpomínám si, že někteří lidé v této krizi – na jejím počátku – spatřovali naději; mnozí byli přesvědčeni, že z ní vzejde něco dobrého, jenže nevzešlo. Ještě jednou mi dovolte zopakovat: Nehrajme s elitou hru s populismem. Nenechme elitu, aby s využitím tohoto slova udržovala status quo. Současný systém je třeba radikálně změnit.   Předpokládám tedy, že existuje nějaká alternativa k současnému systému? Alternativy neexistují.   Pak nevím, jak změnit systém. To, že si nemyslím, že existuje nějaká laboratoř, ve které by chytré hlavy testovaly a vynalézaly alternativy, přece ještě neznamená, že musím bránit status quo. Budoucnost je otevřená, nelze ji plánovat předem. Experimentujme.   Kdo, když ne chytré hlavy, by měl přijít s alternativou? Masa, tedy právě ti, které pojem populismu vylučuje z debaty; ti by snad mohli vytvořit lepší svět.   Jak chcete tyto masy oslovit? Podívejte se na Trumpa – tomu se to daří velice dobře. Totéž platí třeba pro Putina, pro Orbána…   …jinými slovy, tyto masy se daří mobilizovat pravicovým politikům, ne těm levicovým; ti prohrávají. Mluvíme-li o krizi, je třeba doplnit, že mluvíme o krizi levice.   Změňme téma a ještě jednou se vraťme k výročí československé revoluce. Jak si vysvětlujete, že Češi po necelých třiceti letech od pádu komunistického režimu vynesli ve volbách do funkce premiéra bývalého člena komunistické strany Andreje Babiše? Co značí tato volba? Babišův příběh není výjimečný. Zapomněli Češi volbou Babiše na komunistický totalitarismus? Já si to nemyslím. Nezapomněli, ale mají jistý pocit kontinuity; zpochybňují revoluci jako událost, která vše staré smetla…   …to je ale přece jádro definice revoluce, alespoň té slovníkové. Revoluce je absolutní diskontinuitou. Staré je mrtvé, rodí se nové. Zlom, přerod… Tak se to dosud prezentovalo. Je to ostatně docela přirozené. Kontinuita není tak zajímavá jako óda na radikální diskontinuitu. Já to chápu, ale protože leccos vím o bývalé Jugoslávii, tak bych rád řekl, že jsem si plně vědom kontinuit dokonce i v takové záležitosti, jakými jsou neoliberální politiky; vždyť ty byly součástí – bytostnou součástí! – jugoslávské „socialistické“ ekonomiky. Ale jak říkám, já chápu všechny ty porevoluční teze o hlubokých a nepřekročitelných propastech mezi centrálním plánováním a tržní ekonomikou. Ti, kteří je vedou, se totiž cítí lépe. Co je ale vlastně společnost? Existuje dnes ještě něco takového? A co je ekonomika? Je ekonomika jen věcí růstu, anebo má ekonomika lidem sloužit a přispět ke kvalitnějším životům? Lidé si tyto otázky začínají znovu pokládat, a kdo ví, možná, že právě takové otázky jsou důvodem zvolení bývalého komunisty. Babišův úspěch není – alespoň si to se svou omezenou znalostí českého prostředí nemyslím – pouhopouhým výronem nostalgie po komunistické minulosti, mám pocit, že je symptomem nepotlačitelnosti jistých kontinuit, jistého tázání, které o sobě dává vědět právě prostřednictvím takovýchto symptomů. Zdá se mi zjevné, že lidé potřebují silnější pocit bezpečí. Bojí se o sebe i o své děti a jejich budoucnost, a to kvůli globálnímu kapitalismu, který se vyvinul tak, že děsí. Zprivatizujme všechno a nechme se neviditelnou rukou trhu nést ke světlým zítřkům! Věří tomu dnes – po třiceti letech – ještě někdo?   Vrátím se k otázce, kterou jste před chvilkou sám položil: Existuje dnes ještě něco takového jako společnost? Vím, že jste o tom psal v knize Konec postkomunismu, ale mohl byste svou tezi vysvětlit? Vždy v této věci cituji experta nad jiné povolaného – Margaret Thatcherovou. Ta v osmdesátých letech řekla, že nic takového jako společnost není, že jsou pouze jedinci a rodiny. Thatcher nebyla socioložkou, neteoretizovala, byla političkou, ženou praxe. Jejím větám je třeba rozumět performativně. Na společnost nejprve tvrdě zaútočila a poté, co se její útok zdařil, a společnost byla po jejích zásazích v troskách, vyhlásila, že společnost není; měla samozřejmě pravdu.   Ale dnes běžně slovo „společnost“ používáme. Asi tedy něco takového být musí, jinak bychom mluvili z cesty. Tím slovem máme dnes na mysli nějaký druh identitární komunity, třeba národ.   Ale nejen to, třeba tím také máme na mysli soudní systém… …založený na liberálním pojetí vlastnického individualismu. Jedince dnes chápeme jako jednu ze smluvních stran uzavírajících společenskou smlouvu a jako takovému je mu přiznána rovnost před zákonem. Jenže to je problém, protože takovou liberální představu rovnosti přesvědčivě zpochybnila třídní, feministická i postkoloniální kritika. Ale jistě, mnozí z nás stále věří ve společnost založenou na rovnosti před zákonem; věří, že lze vypěstovat společenskou soudržnost či solidárnost bez čehokoli dalšího.   Je to o institucích, o spolcích, stavovských či pracovně-právních organizacích? Je to i o institucích, ale je to také o krizi národního státu v globálním kapitalismu.   Národní státy jsou dnes slabé? Neřekl bych, že jsou tak slabé. Jde-li o co nejlevnější prodej pracovní síly na globálním trhu, jsou velice silné – a úspěšné. Kapitál přitahovat umí velmi dobře. A silné jsou i jindy. Třeba dokážou učinit natolik silné rozhodnutí, že vyšlou své vojáky do Afghánistánu, do války, kterou není možné vyhrát; přesto, nemýlím-li se, i vaše země své vojáky do této země vysílá. Jinými slovy, národní státy jsou velice silné – v největších hloupostech. Slabé jsou v takových maličkostech, jako je třeba zdravotní péče…   Je globalizace hrozbou? Globalizaci se nelze vyhnout. Návrat k suverénnímu národnímu státu je iluze.   Podle Trumpa ale nadešel čas patriotů, návratu k národnímu státu. Patrioti jsou dnes všude. Ale opakuji – návrat je iluze. Je to politická rétorika.   Ta je ale pro některé lidi tišícím prostředkem na chaos moderního světa, ve kterém se cítí nejistě. Pro některé lidi to tišící prostředek skutečně je, ale nezapomínejme, že Trump je obojí. Trump je nejen odpovědí na chaos, Trump současně chaos plodí. Je ztělesněním utopie národního znovuzrození, návratu ke starému pořádku, suverenitě, moci, impériu. V globální situaci vytvořené neoliberalismem je však takováto obroda možná jen násilím. To bychom si měli vždy uvědomit. Mluvíme-li o touze po návratu do minulosti, dovolte mi trochu odbočit. Společnost byla dlouho chápána jako forma společenství definovaná společnou budoucností. Lidé byli sociální bytosti hledící dopředu – na to, co přijde. Platí to ještě? Já si to nemyslím. To, co zbylo ze společnosti, se mnohem více zajímá o minulost a přetváří ji. V jedné své eseji píši, že jiná minulost je opravdu možná, že máme takřka absolutní svobodu měnit to, co bylo, jenže problém je, že nemáme šanci změnit cokoli podstatného na tom, co přijde. Ztratili jsme tu schopnost. A tak se obracíme do minulosti a produkujeme nejrůznější nové a krásné minulosti, měníme je dle svých představ; tím obrozujeme své politické identity. Viktora Orbána můžeme mimochodem zredukovat na komplex traumatických problémů maďarských dějin posledních sta let. {/mprestriction}  Boris Buden (*1958, Garešnica) je chorvatský kulturní kritik a filozof. V roce 1990 v Záhřebu založil časopis Arkzin, do chorvatštiny přeložil několik děl Sigmunda Freuda. Své eseje zveřejňuje v časopise Zeitschrift für Psychoanalyse und Gesellschaftskritik, Literatur und Kritik a v kulturní revue Springerin. Je autorem řady knih, například Der Schacht von Babel. Ist Kultur überzetzbar? (2004). Česky vyšlo: Konec postkomunismu. Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti (Rybka Publishers 2013). V současnosti je hostujícím profesorem na Bauhaus Universität ve Výmaru. Žije v Berlíně a ve Vídni.

Čas načtení: 2024-03-20 11:05:00

MCE 2024 Milano: Midea RAC představuje udržitelná řešení pro chlazení, vytápění a užitkovou teplou vodu

Milán (Itálie) 20. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Midea, globální lídr na poli klimatizačních řešení, výrazně zapůsobila na veletrhu Mostra Convegno Expocomfort (MCE) 2024 v italském Miláně v duchu inspirativního hesla "GREEN VISION BLUE FUTURE" (Zelená vize, modrá budoucnost). Tato uznávaná událost je centrem zájmu odborníků v oblasti HVAC (vytápění, ventilace a klimatizace), instalatérství a obnovitelných zdrojů energie.Divize Midea Residential Air Conditioner (Midea RAC) zde vynikla představením řady produktů a řešení vystihujících esenci inovací. V rámci její prezentace se představily systémy R290, PortaSplit či produkty z kolekce CirQHP, navržené pro naplnění široké škály potřeb a současně ztělesňující závazek dosáhnout udržitelnou budoucnost.Společnost Midea, která dosáhla s počtem více než 6,2 milionu prodaných kusů pozoruhodného celosvětového milníku v prodeji, udává směr při propagaci svých pokročilých výrobků R290 a demonstruje tak oddanost principu udržitelnosti. Na této výstavě Midea poprvé představila svou produktovou řadu R290 Combo a výzkumný projekt R290 multi-split. Společnost Midea, která se vždy zabývala technickými obtížemi systému R290 s jedním pohonem a třemi funkcemi multi split (one drive three multi-split), nyní dosáhla prvního pokroku ohledně senzoru úniku chladiva. Tyto novinky svědčí o odhodlání společnosti Midea poskytovat svým zákazníkům spolehlivé a bezpečné výrobky a zároveň přispívat ke snahám o ekologickou udržitelnost.Kromě toho se Midea zaměřuje na přizpůsobení různým klimatickým podmínkám, zejména v rámci evropského trhu. Řada CirQHP představuje kompletní řešení tepelného čerpadla typu "vše v jednom" kombinující funkce chlazení, vytápění a ohřevu vody. Tento inovativní systém, navržený s důrazem na všestrannost, nabízí řadu nastavitelných funkcí, včetně řešení pro rekuperaci tepla (Heat Recovery Solution), multihybridního řešení (Multi-Hybrid Solution) a hybridního řešení pro vnitřní prostory (Indoor-Hybrid Solution). Každá z těchto funkcí je navržena tak, aby nabízela bezkonkurenční flexibilitu a pohodlí a zajistila každé domácnosti optimální efektivitu s nejvyšším komfortem. S řadou CirQHP si zákazník nevybírá pouze produkt, ale přijímá inteligentní, energeticky účinné řešení, které zajistí, že jeho domov bude dokonale komfortní po celý rok.Společnost Midea rovněž představila komplexní systém inteligentního řízení spotřeby energie MHELIOS, který ztělesňuje spojení technologie a udržitelnosti. Tento inteligentní systém s hybridním střídačem je navržen tak, aby optimalizoval využití ekologické elektřiny při propojení se solárními panely, úložištěm energie a inteligentními domácími spotřebiči. Představuje holistický přístup k řízení spotřeby energie v duchu ekologické strategie (Green Strategy) společnosti Midea, jejímž cílem je udržitelná budoucnost.V centru pozornosti se ocitl také systém PortaSplit, proslulý svou kreativitou, který v poslední době značně zaujal v oblasti designu a inovací. Řešení PortaSplit přitahuje širokou pozornost díky výjimečnému výkonu a snadné instalaci. Přímo z rukou místopředsedy Německé rady pro design Stefana Anderiho navíc obdrželo ocenění "German Design Award". Po tomto ocenění získal PortaSplit jako další důkaz své nápaditosti prestižní cenu "iF Product Design Award" a znovu tak upevnil svou pověst produktu s mimořádným designem i výkonem.Tyto opakované úspěchy řešení PortaSplit svědčí o inovativní povaze jeho designu. Tento systém je představitelem nového, integrovaného designu, spojujícího jak výhody běžných přenosných klimatizací (AC), tak pevně instalovaných splitových klimatizací.Systém PortaSplit, který reaguje na poptávku trhu po řešeních zajišťujících úsporu energie i teplotní komfort, vyniká svou schopností naplnit nároky spotřebitelů na špičkový výrobek, který řeší běžné problémy konvenčních klimatizací. Na trhu klimatizací nastavuje nový standard a slibuje nejen splnit, ale i překonat očekávání spotřebitelů ohledně vyvážení pohodlí a udržitelnosti v jednom výrobku.Sortiment inovativních produktů, které společnost Midea RAC představila na veletrhu MCE 2024, dokonale naplňuje jeho téma "GREEN VISION BLUE FUTURE" (Zelená vize, modrá budoucnost). Vášeň společnosti Midea RAC pro udržitelný rozvoj jasně dokazuje její vytrvalé odhodlání vytvářet špičkové produkty a řešení, které zvyšují kvalitu lidského života a zároveň chrání naši planetu.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2363822/image_1.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2363823/image_2.jpgVideo - https://mma.prnewswire.com/media/2364177/15s_V2.mp4Kontakt: Echo Huang, huanglx91@midea.com PROTEXT 

Čas načtení: 2024-05-05 09:05:53

Budoucnost začíná ve Zlíně. Ve městě Bati, Zátopka, Hanzelky a Zikmunda i hraček Libuše Niklové startuje 10. ročník festivalu Zlín Design Week. Pořádá ho místní Univerzita.

Jaká nás čeká budoucnost? Přesně na tuto otázku můžete hledat odpověď od 8. do 14. května 2024, kdy se Zlín stane centrem designu a inovací v rámci jubilejního 10. ročníku festivalu Zlin Design Week. Program festivalu, který pořádá Univerzita Tomáše Bati, slibuje týden plný inspirativních výstav, workshopů, performance a Fashion Show s tématem „Future is“. Budoucnost je... The post Budoucnost začíná ve Zlíně. Ve městě Bati, Zátopka, Hanzelky a Zikmunda i hraček Libuše Niklové startuje 10. ročník festivalu Zlín Design Week. Pořádá ho místní Univerzita. first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-08-08 16:12:00

Indosat Ooredoo Hutchison otevírá největší operační centrum digitální inteligence v jihovýchodní Asii, které přináší novou éru telekomunikací s nativní umělou inteligencí

Jakarta (Indonésie) 8. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Indosat Ooredoo Hutchison (Indosat, IOH) si připisuje významný milník na své cestě k digitální transformaci v podobě otevření nejmodernějšího operačního centra Digital Intelligence Operations Center (DIOC). Toto vyspělé zařízení představuje významný pokrok v závazku společnosti Indosat využívat umělou inteligenci (AI) k poskytování výjimečných služeb více než 100 milionům zákazníků v celé Indonésii.DIOC slavnostně otevřel prezident, ředitel a generální ředitel společnosti Indosat Ooredoo Hutchison Vikram Sinha, představenstvo a zmocněnec a také prezident společnosti Huawei pro asijsko-pacifický region Simon Lin s představenstvem, aby tak zdůraznili strategickou spolupráci obou společností. DIOC bude sloužit jako nervové centrum síťových operací společnosti Indosat, které bude poskytovat informace v reálném čase a proaktivní správu služeb pro zajištění optimálního výkonu a spolehlivosti sítě. Toto inovativní zařízení v sobě spojuje tradiční síťové operační centrum (Network Operations Center, NOC) s operačním centrem služeb (Service Operations Center, SOC) a představuje novou éru inteligentního řízení sítí a služeb, která posouvá digitální budoucnost Indonésie.Prezident, ředitel a generální ředitel společnosti Indosat Ooredoo Hutchison Vikram Sinha uvedl: "Dnešním otevřením operačního centra Digital Intelligence Operations Center zahajujeme novou kapitolu v příběhu společnosti Indosat Ooredoo Hutchison. Toto zařízení je ztělesněním naší ambice stát se telekomunikační společností nativní umělé inteligence, vybudované na nejmodernějších technologiích a inovativních řešeních. Díky DIOC nezlepšujeme pouze výkonnost sítě, ale od základů měníme způsob, jakým poskytujeme služby našim zákazníkům. Integrací pokročilých technologií a podporou talentů nastavujeme nová měřítka v oblasti výkonu sítě a spokojenosti zákazníků. Tato spolupráce je klíčovou součástí realizace našeho poslání propojit a posílit každého Indonésana prostřednictvím digitálního připojení."DIOC navíc disponuje novými pokročilými funkcemi, jako je Real-time Network Insights, které společnosti Indosat umožňují přejít od reaktivního řešení problémů k proaktivnímu managementu služeb a využívat data v reálném čase k optimalizaci výkonu a spolehlivosti sítě. Kromě toho DIOC poskytuje End-to-End Service Management – komplexní správu všech služeb včetně výkonu, zkušeností s aplikacemi a kvality, která umožňuje společnosti Indosat rychle řešit problémy zákazníků a zvyšovat jejich spokojenost. Schopnost DIOC integrovat analýzu dat a špičkové technologie pak ve výsledku dokáže stimulovat nepřetržité inovace na základě dat (Data-Driven Innovation), které společnosti Indosat umožňují vyvíjet nové, zákaznicky orientované produkty a služby, a stát se tak lídrem v oblasti rozvoje digitálních služeb.Slavnostní otevření střediska rovněž zdůraznilo prohlubující se partnerství společností Indosat a Huawei. Společným cílem obou partnerů je zlepšení síťové infrastruktury, urychlení digitální transformace a výchova špičkových talentů, které se stanou hnacím motorem digitální budoucnosti Indonésie. Pokročilá ICT řešení a vedoucí postavení společnosti Huawei pomohou společnosti Indosat vybudovat automatizovanou a inteligentní síť orientovanou na budoucnost, která jí zajistí potřebnou flexibilitu při adaptaci na dynamické digitální potřeby zákazníků.Prezident společnosti Huawei pro asijsko-pacifickou oblast Simon Lin se k této spolupráci vyjádřil následovně: "Otevření operačního centra digitální inteligence IOH představuje převratný úspěch, který značí novou éru společného budování inovačního centra a zavádění inteligentní sítě. Tato spolupráce navazuje na naše dlouhodobé strategické partnerství se společností Indosat a je důkazem našeho společného závazku trvale poskytovat výjimečné síťové služby. Jakožto technologický inovátor, průkopník v oboru a lokální spolupracovník, který má v tomto regionu své kořeny, je společnost Huawei připravena využívat svá inovativní řešení, aby pomohla svým zákazníkům zajistit udržitelný obchodní úspěch a konkurenceschopnost. Společně tvoříme digitálnější, propojenější a inteligentnější budoucnost Indonésie."Společnost Indosat již na své cestě k digitální transformaci učinila významné pokroky a dosáhla významných výsledků. Ve spolupráci se společností Huawei prostřednictvím centra řízených služeb a provozu dokončila konsolidaci sítě zaměřenou na zkušenosti (experience-centric network consolidation), přičemž výrazně zlepšila kvalitu sítě a uživatelskou zkušenost. Nezávislé testování třetí stranou prokázalo podstatné zlepšení výsledků společnosti Indosat ve venkovských, městských a příměstských oblastech, kde se rychlost stahování meziročně výrazně zvýšila o 44,1 % ve venkovských oblastech, o 43,5 % ve městech a o 43,9 % v příměstských oblastech, což přispělo k vyšší spokojenosti zákazníků a výkonnosti sítě. Zvýšilo se také pokrytí obyvatelstva zajišťované společností Indosat, a to o 12,7 milionu osob.Zavádění strategií transformace sítě a osvojování nejmodernějších technologií, které jsou spojeny s úzkou spoluprací s globálními partnery, jsou rozhodujícím předpokladem pro poskytování vynikajících zákaznických zkušeností. Společnosti Indosat a Huawei se proto vydaly na společnou cestu prohlubování spolupráce se zaměřením na síťovou infrastrukturu, provoz sítě a kultivaci talentů. Společnost Indosat také vytváří otevřené a spolupracující prostředí úzkou spoluprací s mezinárodními organizacemi, jako je TM Forum, s cílem rozvíjet inovace a zkoumat nové uživatelské scénáře s dalšími globálními lídry v oboru."Společnost Indosat pokračuje v zavádění inovativních technologií, jako jsou digitální dvojčata sítí, AI/ML a automatizace a zůstává i nadále odhodlána katalyzovat digitální budoucnost Indonésie. Využitím našeho rozsáhlého síťového dosahu a zaváděním technologií nové generace se společnost Indosat snaží propojit vše od jednotlivců až po podniky a rozvinout tak plný digitální potenciál Indonésie," uzavřel Vikram.O společnosti Indosat Ooredoo HutchisonSpolečnost Indosat Ooredoo Hutchison (Indosat, IDX: ISAT) má ambici stát se nejpreferovanější digitální telekomunikační společností v Indonésii. Společně se svými dceřinými a přidruženými společnostmi poskytuje Indosat mobilní služby, řešení v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií), datová centra, optické sítě Fiber to the Home (FTTH), elektronické platební služby, finanční služby a další digitální služby. Vyšším záměrem společnosti Indosat je posilovat postavení Indonésie a v duchu myšlenky Gotong Royong chce být hlavním aktérem při realizaci tohoto cíle a přinášení smysluplných změn.Odmítnutí odpovědnostiTento dokument může obsahovat finanční informace a výsledky některých provozních činností a může obsahovat řadu prognóz, plánů, strategií a cílů společnosti Indosat Ooredoo Hutchison, které nepředstavují prohlášení o historických skutečnostech, jež budou v souladu s platnými právními předpisy považovány za výhledová prohlášení. Výhledová prohlášení podléhají rizikům a nejistotám, které mohou vést k tomu, že skutečné události a budoucí úspěchy společnosti Indosat Ooredoo Hutchison se budou lišit od těch, které jsou v prohlášeních očekávány nebo naznačeny. Nelze poskytnout žádnou záruku, že výsledky, které společnost Indosat Ooredoo Hutchison očekává nebo které jsou v těchto prohlášeních naznačeny, budou dosaženy.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2477155/Indosat_Ooredoo_Hutchison.jpg KONTAKT: Další informace získáte zde: Steve Saerang, senior viceprezident – ředitel korporátní komunikace, steve.saerang@ioh.co.id    

Čas načtení: 2024-08-27 08:45:00

Kybernetická bezpečnost v éře chytrých měst: Výzvy a řešení pro IoT a dohledové systémy pohledem aliance All4Cyber

Praha 27. srpna 2024 (PROTEXT) - Nová éra urbanizaceV posledních letech jsme svědky bezprecedentní transformace našich měst. Koncept chytrých měst (Smart Cities) se stal důležitým bodem urbanistického plánování a rozvoje, slibujícím revoluci v tom, jak žijeme, pracujeme a komunikujeme s naším prostředím. Tato digitální revoluce, poháněná informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a internetem věcí (IoT), přináší obrovské příležitosti pro optimalizaci městských služeb, zvýšení efektivity a zlepšení kvality života obyvatel. S rostoucí propojeností a digitalizací městské infrastruktury se ale exponenciálně zvyšují i rizika kybernetických útoků. Na komplexní analýzu kybernetické bezpečnosti v kontextu chytrých měst, IoT a dohledových systémů, s důrazem na implementaci směrnice NIS2 a nejnovější trendy v oblasti zabezpečení se zamýšlí Vladimíra Tesková, co-founder, co-owner a COO TeskaLabs. Firma je členem aliance All4Cyber.Anatomie chytrého města: Propojený ekosystémChytré město lze charakterizovat jako sofistikovaný ekosystém, který využívá širokou škálu elektronických senzorů a IoT zařízení ke shromažďování, analýze a aplikaci dat pro efektivní řízení zdrojů a služeb. Tento ekosystém zahrnuje několik klíčových komponent, které společně vytvářejí integrovanou síť.Inteligentní dopravní systémy tvoří páteř mobility chytrého města. Využívají senzory, kamery a analytické algoritmy k optimalizaci dopravních toků, snížení dopravních zácp a zlepšení bezpečnosti na silnicích. Zahrnují např. adaptivní řízení semaforů, systémy pro dynamické směrování dopravy a platformy pro sdílení dopravních prostředků.Chytré sítě pro distribuci energie reprezentují další kritickou složku. Tyto pokročilé elektrické sítě umožňují obousměrnou komunikaci mezi dodavateli a spotřebiteli, optimalizují distribuci energie, integrují obnovitelné zdroje a poskytují nástroje pro efektivní správu spotřeby.Systémy pro nakládání s odpady v chytrých městech využívají senzory a IoT technologie k optimalizaci sběru a zpracování odpadů. Chytré kontejnery dokážou signalizovat, kdy jsou plné, což umožňuje efektivnější plánování svozu odpadu a podporuje recyklaci.Platformy digitální správy města přinášejí revoluci v interakci mezi občany a městskou správou. Tyto digitální systémy umožňují občanům přístup k široké škále městských služeb online od placení daní až po získávání povolení, čímž se zvyšuje transparentnost a efektivita správy města.Chytré osvětlení kombinuje energeticky úsporné LED technologie s pokročilými systémy řízení. Tyto systémy mohou automaticky upravovat intenzitu osvětlení podle denní doby, počasí a pohybu chodců, což vede k významným úsporám energie a zvýšení bezpečnosti.Environmentální monitorovací systémy využívají síť senzorů rozmístěných po celém městě k měření kvality ovzduší, hluku, teploty a dalších parametrů. Tato data jsou klíčová pro informované rozhodování v oblasti městského plánování a environmentální politiky.IoT: Nervový systém chytrého městaInternet věcí (IoT) představuje něco jako nervový systém chytrého města. Propojuje fyzická zařízení, vozidla, domácí přístroje a další prvky vybavené elektronikou, softwarem, senzory a síťovou konektivitou. Tato propojená síť umožňuje objektům sbírat, analyzovat a vyměňovat data v reálném čase, čímž vytváří pulzující digitální ekosystém.V kontextu chytrých měst IoT umožňuje například:- Monitorování stavu infrastruktury v reálném čase, včetně mostů, silnic a budov,- optimalizaci spotřeby energie v městských budovách, inteligentní řízení parkování, které navádí řidiče k volným parkovacím místům- automatizované zavlažování městské zeleně na základě dat o počasí a vlhkosti půdy,- sledování kvality vody a detekci úniků v městském vodovodním systému apod.Současný stav implementace chytrých měst se globálně významně liší. Města jako Singapur, Barcelona, Amsterdam či New York jsou považována za průkopníky v této oblasti, implementující rozsáhlé IoT sítě a inovativní řešení pro správu města. V České republice se konceptem chytrých měst aktivně zabývají například Praha, Brno nebo Plzeň, které postupně zavádějí prvky chytrých technologií do své infrastruktury.Dohled a bezpečnost: Oči a uši chytrého městaKamerové a dohledové systémy představují kritickou součást infrastruktury chytrých měst, sloužící jako jejich "oči a uši". Tyto sofistikované systémy zahrnují několik klíčových komponent:CCTV kamery s vysokým rozlišením tvoří základní vrstvu dohledových systémů. Moderní kamery nabízejí 4K nebo 8K rozlišení, široký dynamický rozsah (WDR) pro lepší viditelnost v různých světelných podmínkách a pokročilé možnosti nočního vidění.Analytický software pro rozpoznávání obličejů a detekci anomálií představuje mozek dohledových systémů. Tyto algoritmy, často založené na AI a strojovém učení, dokáží v reálném čase analyzovat video stream, identifikovat osoby, detekovat podezřelé chování nebo sledovat pohyb objektů.Integrované platformy pro správu videodat umožňují efektivní ukládání, vyhledávání a analýzu obrovského množství dat generovaných městskými kamerovými systémy. Tyto platformy často využívají cloudové technologie a pokročilé metody komprese dat.IoT senzory pro detekci pohybu, zvuku a dalších parametrů doplňují kamerové systémy o dodatečnou vrstvu kontextuálních informací. Například akustické senzory mohou detekovat výstřely nebo rozbíjení skla, zatímco pohybové senzory mohou aktivovat kamery v oblastech s omezeným provozem.Tyto systémy slouží k zajištění veřejné bezpečnosti, řízení dopravy a poskytování cenných dat pro městské plánování. Mohou například pomoci rychle identifikovat kriminální činnost a reagovat na ni, optimalizovat tok dopravy během špičky nebo analyzovat vzorce pohybu chodců pro lepší návrh veřejných prostor.Rozsáhlé nasazení těchto systémů samozřejmě přináší i významné etické a bezpečnostní výzvy, zejména v oblasti ochrany soukromí a zabezpečení shromaždovaných dat. Balancování mezi potřebou bezpečnosti a respektováním osobních svobod zůstává jedním z klíčových témat v diskusi o rozvoji chytrých měst.Kybernetické hrozby: Stinná stránka digitalizaceS rostoucí digitalizací a propojením městských systémů se dramaticky zvyšuje i potenciál pro kybernetické útoky. Chytrá města a IoT zařízení čelí řadě specifických kybernetických hrozeb, které mohou mít dalekosáhlé důsledky pro fungování města a bezpečnost jeho obyvatel.DDoS útoky na kritickou infrastrukturu představují jedno z nejvážnějších rizik. Útočníci mohou zaplavit městské systémy obrovským množstvím požadavků, což může vést k výpadkům klíčových služeb, jako je řízení dopravy nebo distribuce energie. V roce 2018 například čelilo město Atlanta masivnímu ransomware útoku, který ochromil mnoho městských služeb na několik dní.Man-in-the-Middle útoky na IoT komunikaci představují další významnou hrozbu. Útočníci mohou zachytávat data a manipulovat s nimi při jejich přenosu mezi IoT zařízeními a centrálními systémy, což může vést k falešným alarmům nebo nesprávným rozhodnutím založeným na manipulovaných datech.Ransomware útoky cílící na městské systémy se stávají stále sofistikovanějšími. Útočníci mohou zašifrovat kritická data a požadovat výkupné, což může paralyzovat městské služby a způsobit značné finanční ztráty.Zneužití AI a strojového učení k manipulaci s daty představuje nový model v kybernetických hrozbách. Útočníci mohou využívat pokročilé algoritmy k vytváření přesvědčivých deepfake videí nebo k manipulaci se senzorickými daty, což může vést k chybným rozhodnutím městských systémů.Útoky na dodavatelské řetězce poskytovatelů IoT zařízení mohou mít kaskádový efekt. Kompromitace jediného dodavatele může potenciálně ohrozit tisíce zařízení napříč městem.Zneužití zranitelností v IoT zařízeních k vytvoření botnetu představuje hrozbu nejen pro samotné město, ale i pro širší online prostor.Kamerové a dohledové systémy mají své specifické zranitelnosti, které mohou být zneužity útočníky. Nedostatečné šifrování přenášených dat může vést k úniku citlivých informací. Slabá autentizace a správa přístupů mohou umožnit neoprávněný přístup k video streamům nebo ovládání kamer. Zastaralý firmware a absence pravidelných aktualizací ponechávají systémy zranitelné vůči známým exploitům.Nedostatečná segmentace sítě může útočníkům, kteří získají přístup k jednomu zařízení, umožnit pohyb napříč celou sítí. Zranitelnosti v API rozhraních pro integraci s jinými systémy mohou poskytnout útočníkům další vstupní body. Navíc, fyzické zabezpečení zařízení v terénu představuje další výzvu, protože kamery a senzory umístěné na veřejných místech mohou být náchylné k fyzickému poškození nebo manipulaci.NIS2: Nový regulační rámec pro kybernetickou bezpečnostV reakci na rostoucí kybernetické hrozby Evropská unie přijala směrnici NIS2, která představuje klíčový nástroj pro zvýšení kybernetické bezpečnosti napříč členskými státy. Pro chytrá města a IoT jsou relevantní např. tyto aspekty:- Rozšíření sektorového rozsahu: NIS2 významně rozšiřuje počet sektorů, na které se vztahuje, včetně poskytovatelů veřejných elektronických komunikačních sítí nebo služeb. To znamená, že mnoho komponent chytrých měst nyní spadá pod přísnější regulaci.- Zavedení přísnějších bezpečnostních požadavků: Směrnice vyžaduje implementaci robustních bezpečnostních opatření, včetně šifrování a multi-faktorové autentizace. To je zvláště důležité pro zabezpečení IoT zařízení a dohledových systémů v městském prostředí.- Požadavky na reporting incidentů a sdílení informací: NIS2 klade větší důraz na rychlé hlášení bezpečnostních incidentů a sdílení informací o hrozbách. To může významně přispět k rychlejší detekci a reakci na kybernetické útoky v rámci chytrých měst.Implementace NIS2 v chytrých městech bude vyžadovat komplexní přístup. Města budou muset provést důkladný audit stávajících systémů a procesů, aby identifikovala potenciální mezery v zabezpečení. Bude nutné vytvořit nebo aktualizovat bezpečnostní politiky a procedury tak, aby odpovídaly novým požadavkům směrnice.Významné investice do bezpečnostních technologií a školení personálu budou nezbytné pro dosažení požadované úrovně zabezpečení. Města budou muset zavést robustní systémy pro detekci a reakci na incidenty, aby mohla rychle identifikovat a reagovat na potenciální hrozby.Pravidelné testování a hodnocení bezpečnostních opatření se stane standardní praxí, aby se zajistila kontinuální efektivita bezpečnostních opatření v rychle se vyvíjejícím prostředí hrozeb.Best practices: Budování odolného chytrého městaPro zvýšení kybernetické bezpečnosti chytrých měst a IoT je klíčové implementovat osvědčené postupy, které zahrnují technologická řešení, procesní opatření a kontinuální vzdělávání. Zde jsou některé z klíčových best practices:Implementace přístupu integrované bezpečnosti: Bezpečnost musí být integrální součástí návrhu a vývoje všech IoT řešení a městských systémů od samého počátku, nikoli dodatečným prvkem.Využití silného šifrování: Veškerá komunikace v rámci IoT ekosystému by měla být šifrována pomocí nejmodernějších kryptografických protokolů, aby se zabránilo odposlechu a manipulaci s daty.Zavedení robustního systému správy identit a přístupů (IAM): Implementace sofistikovaných IAM řešení je klíčová pro zajištění, že k citlivým systémům a datům mají přístup pouze autorizované osoby.Pravidelné bezpečnostní audity a penetrační testování: Systematické hodnocení zranitelností a testování odolnosti systémů proti útokům pomáhá identifikovat a adresovat potenciální slabiny dříve, než je mohou zneužít útočníci.Segmentace sítě a implementace Zero Trust Architecture: Rozdělení městské sítě do izolovaných segmentů a aplikace principu „nikomu nedůvěřuj, vše ověřuj" minimalizuje potenciální škody v případě průniku do systému.Automatizované aktualizace firmware a softwaru: Zajištění, že všechna zařízení a systémy jsou vždy aktualizovány na nejnovější verzi s opravou známých zranitelností, je zásadní pro udržení vysoké úrovně zabezpečení.Implementace pokročilých log managementů či SIEM řešení: Tyto systémy poskytují komplexní přehled o bezpečnostních událostech napříč celou infrastrukturou města, umožňují rychlou detekci a reakci na potenciální hrozby.Vytvoření a pravidelné testování plánů reakce na incidenty: Připravenost na různé scénáře kybernetických útoků a pravidelné školení reakcí na ně zvyšuje schopnost města efektivně reagovat v případě skutečného incidentu.Školení zaměstnanců a zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti: Lidský faktor zůstává klíčovým prvkem v kybernetické bezpečnosti. Pravidelná školení a osvětové kampaně pomáhají vytvářet kulturu bezpečnosti napříč městskou správou i mezi občany.Budoucnost: Nové horizonty kybernetické bezpečnostiBudoucnost kybernetické bezpečnosti v chytrých městech bude formována několika klíčovými trendy a výzvami.Rostoucí využití umělé inteligence a strojového učení pro detekci a prevenci hrozeb přinese novou úroveň sofistikovanosti v oblasti kybernetické obrany. AI systémy budou schopny v reálném čase analyzovat obrovské množství dat, identifikovat anomálie a předvídat potenciální útoky dříve, než se stanou.Implementace kvantové kryptografie pro zabezpečení kritické komunikace představuje slibnou cestu k vytvoření teoreticky neprolomitelných komunikačních kanálů. Tato technologie může být klíčová pro ochranu nejcitlivějších dat a systémů chytrých měst.Vývoj nových standardů pro interoperabilitu a bezpečnost IoT zařízení bude hrát důležitou roli v zajištění bezpečnosti a kompatibility různorodých systémů v rámci chytrého města. Tyto standardy pomohou vytvořit jednotnější a bezpečnější ekosystém IoT.Zvýšený důraz na ochranu soukromí a etické využívání dat v městských systémech bude reflektovat rostoucí obavy veřejnosti ohledně využívání osobních údajů. Města budou muset najít rovnováhu mezi využíváním dat pro zlepšení služeb a respektováním soukromí občanů.Rostoucí význam spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti kybernetické bezpečnosti umožní městům využívat expertízu a zdroje soukromého sektoru při řešení komplexních bezpečnostních výzev.Hlavní výzvy, kterým budou chytrá města v budoucnu čelit, zahrnují:- Zajištění kompatibility starších systémů s novými bezpečnostními standardy bude vyžadovat inovativní přístupy a možná i významné investice do modernizace infrastruktury.- Řešení nedostatku kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost bude vyžadovat intenzivní spolupráci s vzdělávacími institucemi a vytvoření atraktivních kariérních příležitostí v městské správě.- Balancování mezi inovacemi a bezpečností v rychle se vyvíjejícím technologickém prostředí bude vyžadovat flexibilní a adaptivní přístup k řízení rizik.- Řešení právních a etických otázek spojených s využíváním dat a dohledových systémů bude vyžadovat kontinuální dialog mezi městskou správou, občany a odborníky na etiku a právo.- Zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic do kybernetické bezpečnosti v kontextu omezených městských rozpočtů bude vyžadovat inovativní finanční modely a jasnou demonstraci hodnoty těchto investic.Budoucnost bezpečných chytrých městKybernetická bezpečnost se stává kritickým aspektem rozvoje chytrých měst a implementace IoT řešení. S rostoucí komplexitou městských systémů a zvyšujícím se počtem připojených zařízení se exponenciálně zvyšuje i potenciál pro kybernetické útoky. Implementace směrnice NIS2 poskytuje důležitý regulační rámec pro zvýšení odolnosti vůči těmto hrozbám, ale skutečný úspěch bude záviset na schopnosti měst efektivně implementovat komplexní bezpečnostní strategie.Úspěšné zabezpečení chytrých měst vyžaduje holistický přístup, který kombinuje nejmodernější technologická řešení, robustní procesy a kontinuální vzdělávání všech zúčastněných stran. Pouze takovýmto integrovaným přístupem mohou města plně využít potenciál moderních technologií při současném zajištění bezpečnosti a soukromí svých občanů.Budoucnost chytrých měst závisí na naší schopnosti efektivně řešit současné i budoucí kybernetické hrozby. Se správným přístupem, investicemi do kybernetické bezpečnosti a kontinuálním vývojem v oblasti technologií a regulací mohou chytrá města významně přispět ke zlepšení kvality života, zvýšení efektivity městských služeb a vytvoření udržitelnějších urban'ích prostředí.V konečném důsledku bude úspěch chytrých měst měřen nejen jejich technologickou vyspělostí, ale také jejich schopností zajistit bezpečnost, soukromí a důvěru svých obyvatel. Kybernetická bezpečnost tak není jen technickým problémem, ale fundamentálním předpokladem pro budování inteligentních, odolných a lidsky centrických měst budoucnosti.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách, řešeních a nadcházejících aktivitách, navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn, X, FCB nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz.O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti.Kontakt pro média:Mariana PohlováE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.czwww.all4cyber.cz

Čas načtení: 2024-11-27 15:45:00

Joe Depa byl jmenován globálním ředitelem pro inovace společnosti EY, povede její globální inovační strategii

Londýn 27. listopadu 2024 (PROTEXT) - • Depa bude řídit objevování a zavádění nových technologií, které pomohou řešit obchodní výzvy a s důvěrou utvářet budoucnost• Přináší hluboké zkušenosti s určením nových způsobů, které mohou prakticky pomoci transformovat podnikání prostřednictvím inovačního myšlení a změny kulturySpolečnost EY dnes oznámila, že s okamžitou platností jmenovala Joea Depu novým globálním ředitelem pro inovace společnosti EY. V rámci této funkce bude stát v čele aplikovaných inovací, které pomohou zlepšit poskytování služeb a povedou týmy EY ke zkoumání a vyřešení obchodních problémů.Depa přichází do organizace EY v klíčovém okamžiku, kdy řada vznikajících technologií mění podobu podniků a průmyslových odvětví a vytváří množství nových výzev a příležitostí. Aby organizace EY udržela krok s vývojem, pokračuje ve významných investicích do oblastí, jako je umělá inteligence (AI), kvantová výpočetní technika a blockchain, a nedávno vytvořila globální poradní radu pro umělou inteligenci EY.ai.Ve své nové funkci bude Depa řídit globální inovační strategii organizace. Ta bude zahrnovat dohled nad úsilím o úspěšné zavádění nových technologií do konkrétních obchodních aplikací, a to jak interně, tak v rámci práce členských firem EY s klienty.Raj Sharma, globální řídící partner EY pro růst a inovace, říká:„V dnešní době neustálé nejistoty si úspěch vyžaduje prozíravý přístup a ochotu přijímat odvážná rozhodnutí, která jsou základem inovativního myšlení. Jsme velice rádi, že Joe má hluboké zkušenosti a znalosti v oblasti umělé inteligence a dat a může vést náš strategický přístup k inovacím, aby týmy EY mohly pomáhat klientům utvářet jejich budoucnost s větší důvěrou."V průběhu posledních deseti let Depa úzce spolupracoval s vedoucími pracovníky a představenstvy, aby uvedl na trh inovativní produkty a služby, zlepšil zkušenosti klientů a zaměstnanců a pomohl zvýšit provozní efektivitu pomocí technologií. Naposledy působil jako prvně jmenovaný ředitel pro data a umělou inteligenci v jedné přední vysokoškolské a zdravotnické organizaci. Na univerzitě pomáhal prosazovat gramotnost v oblasti umělé inteligence, spustit program odpovědného řízení umělé inteligence a umožnit vytvoření bezpečného datového základu. Předtím působil jako vrchní výkonný ředitel a globální vedoucí pracovník pro data a umělou inteligenci v jedné globální nadnárodní společnosti poskytující profesionální služby. Tam vedl tým AI stratégů a datových inženýrů při vývoji a zavádění nových produktů a služeb.Joe Depa, globální ředitel pro inovace společnosti EY, říká:„Jsem opravdu nadšen, že se mohu připojit k organizaci, která se plně věnuje transformačnímu potenciálu vznikajících technologií. Těším se na spolupráci s týmy a klienty EY, která jim pomůže uplatnit inovace odvážnými a novými způsoby, jež pomohou vytvářet hodnoty pro klienty prostřednictvím dat, umělé inteligence a nových technologií, a učinit tak svět lepším."Depa je uznávanou vedoucí osobností myšlenkového vývoje v oblasti umělé inteligence. Byl oceněn jako jeden z „50 nejlepších globálních vedoucích představitelů" organizací Světový summit AI a získal mimo jiné ocenění „Myšlenka měnící svět" společnosti Fast Company.Další informace naleznete na adrese: ey.com.O společnosti EYEY vytváří lepší pracovní svět tím, že produkuje nové hodnoty pro klienty, lidi, společnost a planetu a zároveň buduje důvěru v kapitálové trhy.Díky datům, umělé inteligenci a pokročilým technologiím pomáhají týmy EY klientům s důvěrou utvářet budoucnost a vyvíjet odpovědi na nejpalčivější problémy dneška i zítřka.Týmy EY pracují v celém spektru služeb v oblasti pojišťovnictví, poradenství, daní, strategie a transakcí. Týmy EY, poháněné znalostmi jednotlivých odvětví, globálně propojenou multidisciplinární sítí a různorodými partnery v ekosystému, mohou poskytovat služby ve více než 150 zemích a teritoriích.Vše pro to, abychom s důvěrou utvářeli budoucnost.EY je spjata s globální organizací a může se také vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited. Každá z nich je samostatným právním subjektem. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům. Informace o tom, jak společnost EY shromažďuje a používá osobní údaje, a popis práv, která mají fyzické osoby podle právních předpisů o ochraně osobních údajů, jsou k dispozici na adrese ey.com/privacy. Členské firmy EY nevykonávají právní praxi tam, kde to zakazují místní zákony. Další informace o naší organizaci naleznete na stránkách ey.com.Tuto tiskovou zprávu vydala společnost EYGM Limited, členka globální organizace EY, která rovněž neposkytuje žádné služby klientům.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2567765/EY_Joe_Depa.jpgLogo - https://mma.prnewswire.com/media/381362/EY_Logo.jpgKONTAKT: Eric Minuskin, EY Global Media Relations, +1 908-770-9758, eric.j.minuskin@ey.com 

Čas načtení: 2025-02-17 21:01:45

Vševědoucnost eliminuje naši budoucnost

Jak by lidská společnost vypadala, pokud by bylo možné u všeho rychle a zadarmo spolehlivě předpovědět budoucnost na sto let. Pokud by bylo možné u všeho rychle a zadarmo spolehlivě předpovědět budoucnost na sto let dopředu, lidská společnost by se radikálně změnila ve všech oblastech. Ztráta nejistoty a rizika. Investice, podnikání i výzkum by se… Číst dále »Vševědoucnost eliminuje naši budoucnost

Čas načtení: 2025-02-26 16:10:17

Pravidla tvoří základní rámec reality

Pokud je vše naprogramováno tak by mohla být i budoucnost naprogramována akorát mi nevíme, jak je budoucnost naprogramována, protože nemáme přístup k programům, co budoucnost naprogramovali. To je zajímavá úvaha! Pokud bychom přijali předpoklad, že vše ve vesmíru je řízeno pevnými pravidly (determinismem), pak by budoucnost byla výsledkem těchto pravidel tedy jakýsi „program“, který běží… Číst dále »Pravidla tvoří základní rámec reality

Čas načtení: 2025-03-25 09:29:00

Firma ChangAn je hnací silou inovací a vývoje značek v Evropě

Mnichov (Německo) 25. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Firma ChangAn je hnací silou inovací a vývoje značek v Evropě a utváří budoucnost globálního trhu Společnost ChangAn Automobile (dále také jen „ChangAn" či „společnost"), která se zabývá inteligentními technologiemi nízkouhlíkové mobility, si nedávným oficiálním vstupem na evropský trh pojistila svou budoucnost. Díky plánu Širý oceán, který firmu transformuje z vývozce výrobků na lídra v oblasti technických standardů, se společnost ChangAn zavázala investovat, inovovat a navazovat spolupráce v Evropě s cílem vybudovat systém udržitelného rozvoje na lokální úrovni. V rámci Evropy se společnost ChangAn zaměřuje na tři klíčové oblasti, které mají podpořit dlouhodobý růst: Spolupráce s uživateli: V příštích třech letech bude v Evropě představeno osm nových modelů, z nichž každý bude přizpůsoben různým potřebám zákazníků. Po uvedení modelu DEEPAL S07 bude v druhé polovině roku 2025 představen model DEEPAL S05. Spolupráce s aktéry z odvětví: Společnost ChangAn chce do roku 2030 rozšířit svou síť z přibližně 100 prodejních míst v 10 evropských zemích na více než 1000. Společnost rovněž zřídí své první evropské centrum náhradních dílů v Nizozemsku, které bude sloužit jako centrální centrum pro dealerské a servisní sítě. Firma také již podepsala strategická memoranda o porozumění s předními společnostmi v oboru KUHNE+NAGEL a Allianz Partners. Společenská odpovědnost: Společnost ChangAn si klade za cíl dosáhnout nejvyšších emisí uhlíku v roce 2027 a do roku 2045 dosáhnout uhlíkové neutrality. Bude i nadále spolupracovat s partnery z celé Evropy na podpoře biologické rozmanitosti, využívání čisté energie a zlepšování kvality ovzduší. Společnost ChangAn prosazuje inovace prostřednictvím tří klíčových strategií: prostřednictvím mise Šangri-La pro vozidla poháněná novou energií, plánu Dubhe 2.0 pro inteligentní mobilitu a plánu Širýoceán pro globální dosah, díky čemuž firma buduje technologický základ orientovaný na budoucnost. V rámci projektu Dubhe 2.0 bude společnost ChangAn vyvíjet výhradně inteligentní vozidla a do roku 2026 uvede na trh 35 digitálních modelů. Společnost využívá v rámci výzkumu a vývoje, výroby i služeb umělou inteligenci a zároveň rozvíjí technologii baterií nové generace. Systém GOLDEN SHIELD mise Šangri-La nabízí standardní články o kapacitě 87 Ah a nejkvalitnější izolaci v oboru, přičemž do roku 2030 se počítá s masovou výrobou pevných baterií (>400Wh/kg). Pohonná jednotka BlueCore 2.0 je vybavena technologií PREV, vysoce účinnou 800V platformou a 163 patenty. Plán Širý oceán si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 mezinárodních investic ve výši 10 miliard dolarů, 1,2 milionu zahraničních prodejů a 10.000 zaměstnanců po celém světě. Společnost ChangAn vnímá Evropu jako strategické centrum, a to nejen jako firma, která vstupuje na místní trh, ale i jakožto dlouhodobý partner, který se zavázal vytvářet hodnoty na lokální úrovni. Investicemi do chytrých elektrických technologií a prosazováním cílů udržitelného rozvoje chce společnost podporovat inovace a spolupracovat s evropským trhem na utváření budoucnosti chytré a ekologické mobility. „Naším posláním je vytvářet udržitelnou mobilitu a prospívat lidskému životu. V čínské kultuře platí, že čím více se člověk dělí, tím více získává. To se promítá i do naší obchodní strategie: V Evropě pro Evropu," prohlásil Zhu Huarong, předseda představenstva společnosti ChangAn Automobile. „Společně s našimi evropskými a globálními partnery se společnost ChangAn zavázala poskytovat ikonický design, inteligentní technologie a uživatelsky přívětivé služby. Společně prosazujeme inovace pro lepší budoucnost." O společnosti ChangAn Automobile ChangAn Automobile je společnost zabývající se inteligentními technologiemi nízkouhlíkové mobility s mezinárodním konstrukčním týmem více než 915 odborníků z 31 zemí, různými značkami, jako jsou CHANG-AN, DEEPAL, AVATR, a společnými podniky ChangAn Ford, ChangAn Mazda a JMC. Společnost ChangAn disponuje velkou šíří a rozmanitostí produktů, které zahrnují osobní vozidla, dodávky a lehká užitková vozidla. Díky silnějším schopnostem a průmyslové modernizaci poháněné technologickými inovacemi se společnost ChangAn Automobile zavázala k inovacím v oblasti udržitelné mobility a směřuje k tomu, aby se stala automobilovou značkou světové úrovně. Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2648101/1.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2648102/2.jpg KONTAKT: wangyh19@changan.com.cn ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. PROTEXT

Čas načtení: 2025-04-11 14:04:58

Budoucnost energetiky – teplárny místo jaderek?

Výstavba velkých elektráren dnes stagnuje. Staré se vyřazují. Kde je budoucnost? Někdo vidí malé modulární jaderné reaktory. Možná jsou ale budoucnost teplárny. The post Budoucnost energetiky – teplárny místo jaderek? first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2025-05-13 13:59:00

ETHPragueConf 2025: Jak Ethereum a Web3 formují budoucnost společnosti

Praha 13. května 2025 (PROTEXT) - Jak decentralizované technologie proměňují internet a jaký mají dopad na společnost? Jaké výzvy představují pro oblast regulace, ekonomiky a transparentnosti? Tyto a další klíčové otázky otevře ETHPragueConf 2025 – mezinárodní konference, která propojuje blockchain, decentralizaci a inovace s reálnými společenskými výzvami. Událost se uskuteční ve dnech 27. – 29. května v pražské Holešovické tržnici a nabídne tři dny přednášek, diskusí, praktických ukázek a networkingových setkání.Jedním z hlavních momentů konference bude debata mezi Vitalikem Buterinem, tvůrcem Etherea, a Timem Berners-Leem, vynálezcem World Wide Webu, který je k blockchainovému prostředí kritický. Společně budou diskutovat o tom, jakou roli může blockchain sehrát v dalším vývoji webu, zda Ethereum a Web3 představují stejně revoluční změnu, jakou byl svého času vznik internetu a WWW, a jak mohou decentralizované technologie ovlivnit digitální budoucnost.ETHPragueConf 2025 přivede do Prahy více než 100 speakerů z celého světa, kteří se podělí o své zkušenosti s využíváním decentralizovaných technologií v různých odvětvích.Tři dny přednášek a diskusí o decentralizované budoucnostiETHPragueConf 2025 nabídne pestrý program plný odborných přednášek, panelových diskusí a interaktivních workshopů. Mezi hlavní témata konference patří:● Udržitelná budoucnost a technologie – Jak blockchain pomáhá v oblasti klimatických změn, uhlíkové stopy a smart cities?● Blockchain a umělá inteligence – Vliv na finance, správu a bezpečné ukládání dat, včetně ochrany před kybernetickými hrozbami a ransomwarovými útoky.● Decentralizované finance a ESG – Nové možnosti pro odpovědné investování a řízení rizik.● Budoucnost internetu – Vitalik Buterin & Tim Berners-Lee diskutují o digitální transformaci.Cílem konference je nejen představit aktuální vývoj v oblasti Web3, ale také propojit technologické inovátory s odborníky z různých odvětví – od ekonomů a právníků po urbanisty a sociology. Konference se tak stává platformou pro hledání nových řešení v oblasti digitální transformace.„ETHPragueConf není jen technologická konference, ale místo, kde hledáme řešení pro budoucnost decentralizované společnosti,“ říká Josef Jelačič, hlavní organizátor konference.„Chceme propojit vývojáře, ekonomy, urbanisty, sociology a další odborníky, kteří společně definují nové možnosti, jak může open source a decentralizace přispět společnosti."ETHPragueConf 2025: Setkání inovátorů napříč oboryKonference propojuje vývojáře, odborníky na decentralizované technologie, ekonomy, urbanisty a další experty, kteří se podílejí na formování digitální budoucnosti. Organizátory akce jsou Josef Jelačič a Dan Ligocký, kteří dlouhodobě propojují Ethereum komunitu s inovátory napříč odvětvími. O organizátorechETHPragueConf organizují Josef Jelačič a Dan Ligocký ze společnosti Duct Tape, kteří dlouhodobě propojují komunitu Ethereum a inovátory z oblasti decentralizovaných technologií.● Josef Jelačič je český technologický expert a organizátor v oblasti blockchainu a kryptoměn. Od roku 2015 se věnuje decentralizovaným technologiím a v letech 2018–2022 působil v Ethereum Foundation. Stojí za vznikem ETHPrague a konference EthereumZurich, která propojuje akademickou sféru s inovátory v oblasti DeFi.● Dan Ligocký má více než 20 let zkušeností v event managementu a působí jako výkonný ředitel produkční agentury Duct Tape, která se specializuje na technologické eventy. Je organizátorem klíčových evropských Ethereum konferencí, včetně ETHPrague a EthereumZurich.Více informací na: www.ethprague.com Zdroj: ETHPrague 

Čas načtení: 2025-06-06 10:44:00

Bitget spouští 2. ročník kampaně Anti-Scam Month, která bojuje proti rostoucím kybernetickým hrozbám

Victoria (Seychely) 6. června 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Bitget je přední kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3. Společnost Bitget oficiálně spustila druhý ročník své kampaně Anti-Scam Month. Jedná se o globální iniciativu, která rozšiřuje povědomí o bezpečnosti kryptoměn.Žijeme ve světě, kde se podvody staly tak propracovanými jako technologie, které před nimi mají chránit. Proto se společnost Bitget rozhodla s tímto trendem bojovat. Zabezpečení už není jen druhořadou funkcí, je to způsob myšlení sdílený mezi platformami i lidmi.Znepokojující nárůst podvodů s kryptoměnamiTechnologie Blockchain a Web3 se rychle vyvíjí, ale totéž platí ii pro hrozby. Podvody jsou stále kreativnější, počínaje phishingovými odkazy, které se vydávají za dárkové předměty, po zlomyslné smart kontrakty schovávající se za virální obsah na sociálních médiích. A jsou také stále hůře zjistitelné. Jenom v roce 2024 způsobily podvody s kryptoměnami ztráty přesahující 9,9 miliardy USD. To podle příslušných zpráv znamená od roku 2020 24% roční nárůst.Navzdory tomu, že Bitcoin dosahuje nových rekordních výšin a přijetí kryptoměn se urychluje, tmavé uličky krypto světa skýtají pro ty nepřipravené velké hrozby. A tento nárůst podvodů s kryptoměnami je dále živen podvody generovanými umělou inteligencí a pokročilými taktikami sociálního inženýrství. Nárůst podvodů poukazuje také na urgentní potřebu vyššího povědomí o bezpečnosti a proaktivnější obrany v ekosystému kryptoměn.Kampaň Anti-Scam Month společnosti BitgetSpolečnost Bitget už od roku 2024 prosazuje červen jako Anti-Scam Month, měsíc boje proti podvodům. Cílem této kampaně je zvýšit povědomí o bezpečnosti a chránit digitální aktiva a osobní údaje uživatelů. Společnost Bitget chce letos během června změnit strach na uvědomělé chování.Kampaň Anti-Scam Month společnosti Bitget na téma Chytřejší oči, silnější štíty kombinuje vzdělávání formou her, vyprávění příběhů komunity a obsahu s vysokou mírou zapojení. A díky tomu buduje kulturu ostražitosti.V rámci kampaně dojde ke spuštění centra Anti-Scam Hub společnosti Bitget, což je specializovaný mikroweb, kde naleznete interaktivní prostředky, iniciativu na sociálních sítích „PFP Smarter Glasses“, vícedílný seriál Security Blogu and minihru „Smarter Eyes Challenge“.Společnost Bitget v tom není sama. Spojila síly s rozrůstající se sítí odborníků na bezpečnost. A to jí umožnilo oslovit více lidí a budovat bezpečnější budoucnost blockchainu. Mezi klíčové spolupracující subjekty této iniciativy patří přední bezpečnostní firmy, jako je GoPlus, SlowMist, OneKey, BlockSec a Security Alliance. Ti všichni patří mezi špičku ve zjišťování chyb zabezpečení, analyzování blockchainových hrozeb a budování ochranné infrastruktury.Tuto kampaň podporují také strategické spolupráce s dalšími prominentními hráči světa Web3, jako je Bitget Wallet, Morph a Tapswap. Tyto platformy představují širší závazek ekosystému, aby byl Web3 bezpečnější. Díky tomu uživatelé různých peněženek, aplikací a prostředí sociálních sítí budou mít potřebné znalosti a budou cíleně chráněni.Ale tohle není jenom o nástrojích, ale i o důvěře. „Podvodníci jsou možná přizpůsobiví, ale to my taky,“ uvádí Gracy Chen, generální ředitelka společnosti Bitget. „Budujeme budoucnost Web3, kde bezpečnost není něco, v co uživatelé doufají, ale něco, čeho jsou součástí. Kampaň Anti-Scam Month je v souladu s naším přesvědčením, že ochrana uživatelů není jen technickým úkolem, ale společnou misí.“Vydání Anti-Scam Reportu pro rok 2025Kromě cíleného zapojení uživatelů společnost Bitget také vydá Anti-Scam Report pro rok 2025, který vzniká ve spolupráci s partnery, firmou Slowmist zajišťující kybernetickou bezpečnost, a platformou Elliptic sledující dodržování předpisů. Tato zpráva provádí šetření rozvíjejících se oblastí podvodů, běžných vektorů útoku a toho, jak jsou interní systémy společnosti Bitget upgradovány, aby tyto hrozby efektivně řešily.Anti-Scam Month podporuje dlouhodobý závazek společnosti Bitget zajistit bezpečnost, která je pro budoucnost kryptoměn zásadní. Povědomí o hrozbách je navíc v nepřehledném prostředí Web3 tou nejúčinnější obranou, kterou máme. Tohle odvětví se rozvíjí a je na čase rozvíjet i náš přístup k zabezpečení.V průběhu úvodní kampaně Anti-Scam v roce 2024 společnost Bitget vydala zprávu o tom, jak deepfaky mohou už za dva roky tvořit 70 % trestné činnosti u kryptoměn. Společnost Bitget také uvedla sociální kampaně ve Vietnamu, které varovaly před podvody a riziky kryptoměn.Letos se svět kryptoměn dočkal nového rekordu jak v oblasti šíření kryptoměny, tak i podvodů. Společnost Bitget bude zároveň spolupracovat s globální komunitou a vyhlášenými bezpečnostními institucemi na šíření povědomí a vzdělávání.Chcete-li se kampaně zúčastnit, navštivte Bitget Anti-Scam Hub zde.O společnosti BitgetSpolečnost Bitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3 založená v roce 2018. Obsluhuje více než 120 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech a snaží se pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji. Nabízí průkopnickou funkci kopírování obchodů a další řešení obchodování. Bitget také nabízí přístup k ceně Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn v reálném čase.Bitget Wallet, dříve BitKeep, je špičková multichainová kryptopeněženka. Nabízí celou řadu komplexních řešení a funkcí Web3, včetně funkcí peněženky, směny tokenů, NFT Marketplace, prohlížeče DApp a dalších.Společnost Bitget hraje přední roli v šíření kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa, LALIGA, na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, a také jako globální partner tureckých národních sportovců Buse Tosun Çavuşoğlu (mistryně světa ve wrestlingu), Samet Gümüş (zlatý medailista v boxu) a İlkin Aydın (volejbalová reprezentantka), aby inspirovali světovou komunitu a propagovali budoucnost kryptoměn.Chcete-li získat více informací, navštivte: web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget WalletInformace pro média získáte na adrese: media@bitget.comUpozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a je možné, že nedosáhnete svých finančních cílů nebo nebudete schopni získat zpět svou hlavní investici. Vždy byste měli vyhledat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Společnost Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.Fotografie k tomuto oznámení je k dispozici na adrese http://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/8cc74399-5376-4376-99c2-b47f4adedb72 

Čas načtení: 2025-08-31 07:30:09

Salón elektromobilů 2025 v Ostravě: zažijte budoucnost dopravy na vlastní kůži

Připravte se na elektrizující zážitek, který přinese nejnovější inovace v oblasti elektromobility přímo do srdce Moravy! Salon Elektromobilů 2025 v Ostravě, který se koná od 19. do 21. září v AVION Shopping Parku, je událostí, na kterou se těší všechny generace. Pro všechny, kteří se zajímají o moderní, ekologickou a inovativní dopravu, je tento salon tím pravým místem. Přečtěte si celý článek Salón elektromobilů 2025 v Ostravě: zažijte budoucnost dopravy na vlastní kůži

Čas načtení: 2025-09-10 09:48:00

BlackLine uvádí na trh Verity, důvěryhodnou umělou inteligenci vytvořenou speciálně pro finanční oddělení

Los Angeles 10. září 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Verity nabízí sadu důvěryhodných funkcí umělé inteligence – od agentních zkušeností po inteligentní poznatky – a vytváří tak novou digitální pracovní sílu pro finanční odděleníSpolečnost BlackLine, Inc. (Nasdaq: BL) dnes oznámila uvedení Verity, komplexní sady funkcí umělé inteligence, která poskytuje finančním a účetním týmům novou digitální pracovní sílu v podobě integrované a auditovatelné umělé inteligence. Verity, postavená na důvěryhodném základě platformy Studio360 společnosti BlackLine a její jednotné datové vrstvě, zajišťuje integritu procesů, urychluje řešení a poskytuje inteligentní analýzy pro finanční oddělení.„Mnozí se ptají, jaký důsledek bude mít generativní AI na podnikový software. Naše odpověď je jasná: její síla se projeví pouze tehdy, je-li postavena na neotřesitelném základu datové integrity a důvěry," řekl Owen Ryan, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti BlackLine. „To, co skutečně odlišuje BlackLine, je naše neochvějné odhodlání dodržovat tento princip, díky čemuž máme jedinečnou pozici k tomu, abychom vedli revoluci AI ve financích. S Verity poskytujeme finančním profesionálním pracovníkům takovou AI, jíž mohou důvěřovat – výkonnou, transparentní, auditovatelnou a speciálně vytvořenou pro potřeby finančního oddělení."Nadace pro důvěryhodnou AIVerity – z latinského slova pro „pravdu" – se vyznačuje třemi základními pilíři:1. Kontrolní vrstva pro AI: BlackLine poskytuje centralizovanou správu, auditovatelnost a transparentnost, které podniky potřebují k bezpečnému provozování modelů AI – což je klíčová funkce pro finanční operace.2. Jednotná platforma jako jediný zdroj pravdy o AI: Na rozdíl od izolovaných bodových řešení slouží platforma Studio360 společnosti BlackLine a její jednotná datová vrstva založená na Snowflake jako jediný zdroj pravdy o AI. To dává Verity komplexní přehled o celé oblasti financí a účetnictví, což umožňuje jistější a inteligentnější rozhodování.3. Desítky let znalostí procesů jako základ AI: Společnost BlackLine zapracovala více než dvě desetiletí vedoucího postavení a osvědčených postupů od více než 4 400 zákazníků do základní logiky své AI. Tyto plány slouží jako referenční model pro finanční operace v tomto odvětví a poskytují AI společnosti BlackLine bezkonkurenční inteligenci, díky níž je její automatizace chytřejší a efektivnější než jakýkoli obecný nástroj.Nová digitální pracovní síla pro financeVerity představuje komplexní sadu funkcí umělé inteligence společnosti BlackLine, která je integrována do platformy Studio360 a řešení pro záznam a vykazování a dále fakturaci a inkaso. Verity, navržená tak, aby poskytovala praktickou, důvěryhodnou a auditovatelnou umělou inteligenci, automatizuje složité procesy, odhaluje hluboké analytické poznatky a posiluje finanční a účetní odborníky tím, že je osvobozuje od úmorně se opakující práce.Jádrem této nové digitální pracovní síly je Vera, vedoucí týmu AI, která řídí a koordinuje tým specializovaných agentů. Vera funguje jako jediný kontaktní bod pro finanční a účetní odborníky a umožňuje jim koordinovat složité pracovní postupy, přidělovat úkoly a kontrolovat práci celého týmu agentů. Vera nepůsobí jenom jakési rozhraní, ale také jako supervizorka vaší digitální pracovní síly, díky níž je spolupráce mezi lidmi a AI plynulá, strategická a plně auditovatelná.Verity poskytuje inteligentní funkce v rámci komplexní sady nástrojů a vytváří novou digitální pracovní sílu pro úřad finančního ředitele:• Agentické zkušenosti – Nasazuje agentickou pracovní sílu k řízení komplexních pracovních postupů od odesílatele k přijímateli, která funguje jako rozšíření finančního týmu. Tito digitální pracovníci jsou řízeni a spravováni prostřednictvím Very, přičemž uživatelé si zachovávají plný přehled a kontrolu.• Inteligentní poznatky a vysoce aktivní analýza – Transformuje surová finanční data do předvídavých pokynů, od prediktivních prognóz až po vysoce aktivní odhalování rizik.• Automatizace procesů nové generace – Vylepšuje základní řešení BlackLine o novou vrstvu inteligence, která umožňuje řešit rozsáhlé a komplexní procesy s větší rychlostí a přesností, jako je například párování založené na umělé inteligenci a inteligentní sběr dat.• Automatizované generování a shrnování obsahu – Zefektivňuje manuální práci tím, že vytváří návrhy textů a zpracovává velké objemy finančních dat a dokumentů do jasných a použitelných výstupů.„BlackLine vyniká tím, že poskytuje nezbytnou aplikační a kontrolní vrstvu, díky níž je výkonná umělá inteligence auditovatelná, důvěryhodná a pro podniky nepostradatelná," řekl Jeremy Ung, technologický ředitel společnosti BlackLine. „Naší vizí je poskytovat finanční operace připravené na budoucnost prostřednictvím agentické umělé inteligence, která přesahuje automatizaci a umožňuje zákazníkům předvídat, rozhodovat se a jednat rychleji. S důvěryhodnými partnery, jako je Google Cloud, kombinujeme špičkové modely Gemini od Google se svými bezkonkurenčními znalostmi v oblasti správy a postupů."„Jsme nesmírně rádi, že můžeme spolupracovat se společností BlackLine na urychlení inovací pomocí generativní umělé inteligence Google Cloudu," řekl Rodrigo Rocha, výkonný ředitel pro globální partnerství mezi softwarovými společnostmi ve společnosti Google Cloud. „Díky začlenění umělé inteligence od Googlu do platformy BlackLine mohou společní zákazníci rychleji a s větší jistotou uzavírat své účetní knihy a odhalovat strategické postřehy ve svých finančních datech."V čele budoucnosti důvěryhodné umělé inteligenceSpolečnost BlackLine vytváří nový svět práce, ve kterém lidé a umělá inteligence fungují jako jeden jednotný tým. Neochvějný závazek společnosti BlackLine k integritě dat poskytuje důvěryhodný základ této nové digitální pracovní síle a zajišťuje, že je organizována a kontrolována se stejnou přísností jako kterýkoli člen týmu. To umožňuje odborníkům v oblasti financí a účetnictví řídit své finanční operace se strategickým přehledem a budovat budoucnost s bezkonkurenční přesností a kontrolou.Chcete-li se dozvědět více o schopnostech umělé inteligence společnosti BlackLine a o tom, jak podporují finanční operace připravené na budoucnost, navštivte https://www.blackline.com/why-blackline/blackline-ai/.O společnosti BlackLineBlackLine (Nasdaq: BL), platforma připravená na budoucnost pro finanční oddělení, podporuje digitální transformaci financí tím, že organizacím umožňuje přesné, efektivní a inteligentní finanční operace.Komplexní platforma Studio360 společnosti BlackLine řeší klíčové postupy, včetně zaznamenávání a vykazování a dále fakturace a inkasa, a umožňuje sjednocená a přesná data, zefektivněné a optimalizované procesy a přehled v reálném čase díky viditelnosti, automatizaci a umělé inteligenci. Osvědčený spolupracující přístup společnosti BlackLine zajišťuje nepřetržitou transformaci, která přináší okamžité výsledky a trvalou hodnotu. Díky osvědčeným inovacím, špičkovým investicím do výzkumu a vývoje a bezpečnostním postupům na světové úrovni spolupracuje s BlackLine více než 4 400 zákazníků z různých odvětví, aby vedli své organizace do budoucnosti.Další informace naleznete na blackline.com.Logo - https://mma.prnewswire.com/media/325382/blackline_company_logo.jpg KONTAKT: Samantha Darilek, viceprezidentka pro podnikovou komunikaci, samantha.darilek@blackline.com 

Čas načtení: 2025-09-25 10:39:00

Digitální propast může Evropu stát až 1,3 bilionu eur. Pomohou investice do digitálních dovedností, infrastruktury a služeb

Praha 25. září 2025 (PROTEXT) - Evropa čelí tzv. digitální propasti, která má zásadní dopady na ekonomiku, zdraví, vzdělávání i důvěru ve veřejné instituce. Podle nové studie Vodafonu s názvem „Digitální inkluze jako most napříč komunitami“ je díky nerovnoměrnému rozvoji digitalizace – od nedostatku dovedností přes pokrytí až po nerovný přístup k zařízením a digitálním službám – celý kontinent zranitelný.Digitální propast může znamenat ztrátu až 1,3 bilionu eur HDPNavzdory tomu, že internetové připojení je ve 21. století stejně běžné jako elektřina nebo teplo, miliony Evropanů zůstávají na okraji. 44 % obyvatel EU stále postrádá i základní digitální dovednosti a každá pátá domácnost na venkově byla loni stále bez pokrytí sítí 5G.Zpráva poukazuje na to, že neřešení nedostatků digitální transformace může Evropskou unii do roku 2033 připravit až o 1,3 bilionu eur HDP. Digitální propast při tom hraje klíčovou roli a způsobuje, že digitálně vyloučené komunity mají horší zdraví, dosahují nižší úrovně vzdělání a méně důvěřují veřejným institucím.Zpráva také upozorňuje, že každým rokem se propast mezi bohatými a chudými, městem a venkovem, mladými a staršími zvětšuje. Evropa může růst, být odolnější a nabídnout moderní služby, vyšší produktivitu i pevnou demokracii, ale jednotlivé státy i Evropa jako celek musí jednat.Proč je digitální začleňování důležitéPřístup k internetovému připojení a digitální dovednosti ovlivňují kvalitu života v několika zásadních oblastech:Zdraví: U lidí vyloučených z digitálního světa je 1,5x vyšší pravděpodobnost, že budou mít potíže s přístupem ke zdravotní péči, což zvyšuje tlak na pohotovosti a zdravotní systém. Lepší přístup k digitálním službám a dovednosti sníží izolaci a podpoří dlouhodobou kvalitu života.Vzdělání a příležitosti: Školy s omezenými digitálními možnostmi mají potíže rozvíjet nejen základní, ale i digitální dovednosti. U mladých lidí bez přístupu či podpory je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou postrádat základní digitální dovednosti, což negativně ovlivňuje jejich celoživotní příjmy i občanskou angažovanost.Odolnost demokracie: Digitálně vyloučení občané se méně zapojují do rozhodovacích procesů, což ohrožuje důvěru v demokratické a veřejné instituce.Rozdíly se prohlubujíProhlubující se rozdíly na základě přístupu k internetu a digitální gramotnosti se projevují:Geograficky: Přetrvávající propast mezi městem a venkovem v dovednostech i pokrytí brzdí rozvoj komunit a služeb.Demograficky: V roce 2023 mělo základní digitální dovednosti 70 % mladých lidí ve věku 16–24 let, ale jen 28 % lidí ve věku 65–74 let. Tato generační propast činí 42 procentních bodů, přičemž jihovýchodní Evropa zaostává ještě výrazněji.Mezi malými a středními podniky (SME): Pouze 20 % malých a středních podniků v EU je vysoce digitalizovaných. Posun by mohl EU přinést až 628 miliard eur. Evropské firmy navíc produkují pouze 76 % hodnoty svých amerických protějšků, což je důsledek právě pomalejší digitalizace.V návazných oblastech: Digitální vyloučení posiluje další sociální problémy. Pomalejší růst, regionální úpadek a nižší vzdělanost vedou totiž k fragmentaci společnosti, tlaku na rozpočty a ztrátě důvěry v demokracii.Dobré příklady existují, mezi nimi i ČeskoŘada evropských zemí však dokázala řešení nalézt. Například:Německo: Digitalizace v roce 2023 zvýšila ziskovost firem (EBIT) o 28 miliard eur, rozšiřování sítí přineslo v roce 2022 dalších 5 miliard eur HDP.Portugalsko: Digitalizované firmy zde vyplácejí o 37 % vyšší mzdy, což znamená, že produktivita se promítá do životní úrovně zaměstnanců.Severské země (Finsko, Švédsko, Dánsko): Nejvyšší úroveň digitální gramotnosti zde souvisí se silnou důvěrou v instituce.Česko: Strategické investice zajistily silné digitální začleňování, s minimálními rozdíly mezi muži a ženami a mezi městem a venkovem.Řecko: Jen 53,4 % malých a středních podniků mělo loni alespoň základní úroveň digitální intenzity, což ukazuje na potřebu další podpory.Irsko: Iniciativa Gigabit Hub (SIRO a Vodafone) přinesla gigabitové připojení do venkovských oblastí a podpořila tím malé a střední podniky, práci na dálku a komunitní soudržnost.Rumunsko: Pokud země dosáhne do roku 2027 průměrné úrovně digitalizace EU (Digital Economy and Society Index), naroste její HDP o 3 %, což odpovídá ročnímu rozpočtu na vzdělávání.Řešení existujeZpráva Vodafonu na základě všech zjištění pracuje s několika doporučeními pro regiony, jednotlivé země i Evropu jako celek.Zařazení digitálního začleňování mezi strategické priority vlád a zahrnutí do strategií pro ekonomický růst a odolnost každého státu.Podpora rozvoje digitálních dovedností, ideálně v úzké spolupráci se soukromým sektorem a neziskovými organizacemi.Zrychlení digitalizace veřejných služeb, aby na ně dosáhli a mohli z nich těžit všichni.Investice do kvalitní konektivity napříč Evropou, odstranění administrativních překážek a budování férového, inkluzivního digitálního ekosystému.- Celá stude je k dispozici zde: https://www.vodafone.cz/nejen-pro-media/digitalni-evropa/digitalni-inkluze-pro-budoucnost/ Zdroj: Vodafone PROTEXT 

Čas načtení: 2026-02-11 08:00:45

Vševědoucnost eliminuje naši budoucnost

Jak by lidská společnost vypadala, pokud by bylo možné u všeho rychle a zadarmo spolehlivě předpovědět budoucnost na sto let. Pokud by bylo možné u všeho rychle a zadarmo spolehlivě předpovědět budoucnost na sto let dopředu, lidská společnost by se radikálně změnila ve všech oblastech. Ztráta nejistoty a rizika. Investice, podnikání i výzkum by se… Číst dále »Vševědoucnost eliminuje naši budoucnost

Čas načtení: 2026-05-25 20:00:14

Budoucnost webů v ohrožení? Google Search čeká obří změna, už to nebude klasický vyhledávač

Google na I/O 2026 ukázal další posun vyhledávání: AI Mode, nová vyhledávací pole, navazující dotazy a agenti přímo ve vyhledávání Uživatel dostane shrnutí, srovnání, tabulku nebo návrh dalšího kroku, často bez nutnosti otevírat původní weby Data Pew Research Center ukazují, že u výsledků s AI shrnutím lidé klikali na klasické odkazy méně často než u výsledků bez něj U nákupů, zdraví, financí, práva nebo politiky berte AI odpověď jen orientačně Před pár dny jsme v našem přehledu z Google I/O 2026 psali, že Google chystá největší změnu vyhledávání za posledních 25 let. Nejde jen o další novinku vedle Gemini, Androidu nebo chytrých brýlí. Search je služba, přes kterou lidé každý den vybírají produkty, hledají řešení problémů a často si podle prvních výsledků tvoří názor na svět kolem sebe. Přečtěte si celý článek Budoucnost webů v ohrožení? Google Search čeká obří změna, už to nebude klasický vyhledávač

Čas načtení: 2021-09-22 09:41:19

Odcházení Angely M. z jiné perspektivy

Milí čtenáři, že se já a časopis Respekt ve svých perspektivách moc neshodneme, to asi nebude velké překvapení. Většinou ale jedeme po nezávislých liniích a každý řešíme jiná témata. Tentokrát nicméně pociťuji potřebu reagovat na komentář Tomáše Lindnera “Odchází paní nenahraditelná“, který líčí merkelovskou éru z velmi, podle mého názoru až neúměrně pozitivní perspektivy. Doplním jej tedy o perspektivu svoji; ony totiž i ty samé jevy se dají nahlížet ze zcela jiných úhlů pohledu. Ještě než se pustíme do jiných záležitostí: na začátku článku zmiňuje pan Lindner Adenauera, Kohla a Merkelovou vedle sebe jako tři velikány německé politiky. Myslím, že k tomu je potřeba dodat, že to byla právě Merkelová, která na přelomu tisíciletí Kohla vyšoupla z křesla čestného předsedy strany. Podařilo se jí tak získat vedoucí funkci, ale podkopla přitom židli svému vlastnímu mentorovi, který se jí v předešlých letech postaral o hladký vzestup do spolkové vlády a říkal jí „mein Mädchen“ (mé děvče). On měl Kohl tou dobou už namále, protože aféra kolem utajeného financování strany by jej nejspíš z pozice čestného předsedy sestřelila tak jako tak. Ale stejně by bylo bývalo ohleduplnější pohřbít kariéru bývalého prvního muže CDU a znovusjednotitele Německa nějakým důstojnějším způsobem než útočným dopisem otištěným těsně před Vánocemi 1999 v novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung, což bylo přesně to, co Merkelová tehdy udělala. Říká se, že lidé čekají od ostatních stejné chování jako od sebe samých, a podle toho k nim také přistupují. Za dobu své kariéry v nejvyšších funkcích Německa neprojevila Merkelová žádnou snahu vychovat si nějakého nástupce. Žádný „mein Junge“ ani „mein Mädchen“ po jejím boku neexistovali. Vrchní řady CDU se postupně zaplnily jejími loajálními podřízenými – poslušnými lidmi, kteří ji nijak neohrožovali a neprojevovali žádné nezávislé ambice. Pokud se mezi špičkou strany občas našel někdo, kdo by mohl být Merkelové konkurencí (Friedrich Merz, Roland Koch, Dieter Althaus, Ole von Beust, Karl-Theodor zu Guttenberg, Stefan Mappus, Norbert Röttgen), jeho kariéra vždycky skončila nějak neslavně. Někdy se zřetelným aktivním přičiněním věčné kancléřky, jindy bez něj; ono totiž stačí toho svého protivníka v pravý čas „nepodržet“, když kolem něj propukne nějaký skandál. Proč si Merkelová nevychovala žádného nástupce? Chtěla zůstat ve funkci až do své smrti nebo pokročilého stáří? Obávala se snad toho, že se osud otočí a její nástupce ji v nějaké slabé chvíli veřejně potopí stejně nemilosrdně, jako ona kdysi potopila Kohla? Do hlavy lidem nevidíme, ale ani jednu variantu bych nevylučoval. Merkelová se nevzdává své moci lehce ani dobrovolně, k rezignaci na funkci předsedkyně CDU ji její kolegové v zákulisí donutili až po několikátém špatném výsledku zemských voleb v řadě (Hesensko, říjen 2018). K tomu se ještě dostaneme, protože na budoucnost CDU měla tahle politika dost zásadní vliv. Merkelová nikdy nezariskovala Druhá položka, otrocký postoj vůči veřejnému mínění. Abych citoval pana Lindnera: „A Německo? Tam kancléřka Angela Merkel po pěti, deseti i 15 letech u moci pořád vévodila žebříčku nejoblíbenějších politiků.“ Ano, vskutku. Až do migrační krize roku 2015 vesměs platilo, že Merkelová řídí svoji politiku tak, aby nebylo ohroženo její postavení na vrcholu žebříčku nejoblíbenějších politiků. Pokud došlo ve veřejném mínění k nějakém otřesu, třeba roku 2011 po katastrofě ve Fukušimě, kancléřka se přizpůsobila, i za cenu postupu „odvolávám, co jsem odvolala“, v tomto případě k opakovanému vyhlášení útlumu jaderných elektráren, kterým přitom jen krátce předtím její vlastní vláda značně prodloužila dobu provozu. To není zrovna leadership, tomu se u některých jiných politiků dokonce říká „populismus“, že? Merkelová nastoupila do kancléřského úřadu po sociálně demokratickém politikovi Gerhardu Schröderovi, který převzal Německo v roce 1998 jako „nemocného muže Evropy“ a zavedl řadu nepopulárních reforem sociálního a pracovního práva, zvaných kolektivně Agenda 2010. V dané době byly asi nezbytné a „nakoply ekonomiku“, z čehož pak těžila právě jeho nástupkyně Merkelová, ale po osobní stránce zabolely řadu lidí a Schröderova politická kariéra na nich ztroskotala. Provádět bolestivé reformy zkrátka není recept na to, jak vévodit žebříčku nejoblíbenějších politiků, a Merkelová to také za svého funkčního období nikdy nezariskovala. Důsledkem této neochoty sáhnout na dlouhodobé problémy je třeba to, že stárnoucí SRN se až dosud nepokusila o vážnou reformu svého důchodového systému, jehož základní parametry nutně potřebují úpravu; to bude muset řešit někdo po Merkelové. I v dalších věcech, jako je třeba digitalizace, Německo dlouhodobě zaostává, ačkoliv by vzhledem ke své ekonomické síle vlastně mělo mít náskok. A německá armáda, Bundeswehr, je udržována v podinvestovaném a špatně řízeném stavu, i když poměry na mezinárodní scéně dávno nejsou tak klidné, jako byly na přelomu tisíciletí. Tam jde zase o to, že jakýkoliv militarismus je nepopulární mezi německou intelektuální levicí, která by proti posilování výdajů na armádu hlasitě protestovala. Z tohoto vzorce se zdánlivě vymyká „Wir schaffen das“, léto a podzim 2015, kdy se Německo otevřelo migračním proudům z rozvojového světa. To byla záležitost, která vedla k posílení AfD a oslabení CDU. Jenže přečtete-li si knihu Die Getriebenen (Štvanci) od redaktora Weltu Robina Alexandera, který se specializuje na dění ve spolkové vládě, začne se vám toto rozhodnutí jevit z poněkud jiné perspektivy: zavření hranic bylo už připraveno, ale kancléřka od něj v poslední chvíli couvla, protože měla obavu z možných následků, právních i mediálních. Tomu odpovídá i dnešní dvojaké vyjadřování německých politiků, kteří na jednu stranu vychvalují postoj SRN v roce 2015 a na druhou dodávají, že druhý takový rok už se nesmí opakovat. Takže věříme-li Alexanderovi, nešlo ani v tomto případě o hrdinské morální vzepětí proti veřejnému mínění, ale o strach z toho, že na německých hranicích se začnou opakovat scény, které už televizní diváci znali z čerstvě zadrátované srbsko-maďarské hranice. Tato kancléřčina neochota dělat cokoliv kontroverzního měla z české perspektivy aspoň jednu malou výhodu. Nikdo nás příliš do ničeho nenutil na evropské úrovni, dokonce i ty kvóty jsme dokázali opakovaně odrazit, což není jen zásluha našich politiků, ale i toho, že do jejich prosazování Němci nešli s plnou silou. Zároveň ale tato taktika váhavého střelce uprázdnila politický prostor silám, které tak zdrženlivé rozhodně nebudou. Třeba Zeleným, hnaným vizí hořícího světa. A tím se dostáváme k dalšímu bodu merkelovského dědictví, pro dnešek poslednímu. Voličskou základnou CDU jsou důchodci CDU je po šestnácti letech merkelovské hegemonie polomrtvá strana. Nenajde-li se někdo jako Sebastian Kurz, kdo by se ji pokusil oživit od základu, budeme moci časem škrtnout i to „polo“. Chybějící nástupce, který by dokázal dosahovat aspoň kohlovské popularity a výsledků kolem 35 až 40 procent, je jen nejvýraznějším příznakem celkového úpadku strany. Zde zase ocituji Tomáše Lindnera, jen z jiné perspektivy: „Kampaň založená čistě na důvěře v osobnost kancléřky…“ Ano, zase má pravdu, a zase na tom nevidím nic pozitivního. Na kult Merkelové totiž doplácela právě její strana, které se začalo posměšně říkat Kanzlerinwahlverein (kancléřčin volební spolek). CDU jako organizace ztratila tvář, ztratila ideologický obsah, drive k tomu, cokoliv významného dělat. Být v jejích řadách výraznou osobností se stalo nebezpečným, protože taková osobnost by mohla jednoho dne ohrozit postavení stranické šéfky. Věta „Volím CDU, protože usiluje o …“ se stala víceméně nedoplnitelnou, protože CDU přestala mít zřetelný politický charakter. Stala se extenzí Angely Merkelové. Jedním z důsledků je, že CDU má velmi slabé postavení mezi mladými Němci, mezi kterými jednoznačně dominují Zelení. I když podobný trend existuje v celé Evropě – mladí často tíhnou k idealistické levici – v Německu je tento nepoměr až extrémní, zatímco například rakouská ÖVP si mezi mladými drží solidní zastoupení. (Kdo chce tyto poměry zkoumat detailně, nechť si vyhledá „Wahlverhalten nach Alter“ a vyleze na něj spousta grafů z různých německých i rakouských voleb.) Je to tím, že dnešní CDU se o mladé ani nijak neuchází. Její jedinou spolehlivou voličskou základnou jsou důchodci. Nic ve zlém, důchodci patří k národu stejně jako mladí. Ale velká státotvorná strana, kterou dříve CDU byla, by se měla snažit vyvažovat zájmy všech voličských skupin. Průměrný věk člena CDU byl roku 2019 rovných 61 let (Zelení mají 48). Pokud se nezdaří trend stárnutí členské základny zvrátit, bude za deset let problém vůbec najít nějaké kandidáty v produktivním věku do městských rad a zemských sněmů. (V tom, pravda, nejsou sami, CSU i SPD jedou po úplně stejné šikmé personální ploše.) Část voličů nespokojených s nevýrazným charakterem strany přeběhla k FDP, která se nyní může pyšnit preferencemi přes 10 procent a podstatně živějším stranickým vedením. FDP přitom svého času byla úplně „na odpis“, protože je to strana koketující s klasickým libertariánstvím anglosaského střihu, které není v Německu příliš populární; v letech 2013 až 2017 ani nebyla zastoupena ve Spolkovém sněmu. Z hlediska budování koalic a vlastního vlivu byl ale pro CDU za éry Merkelové zdaleka nejhorším vývojem vznik a růst AfD. Všichni dřívější pravicoví němečtí politici, Adenauerem počínaje a Kohlem konče, věděli velmi dobře, že německý nacionalismus nezmizel a že těch voličů vždycky bude dost na to, aby se s nimi muselo počítat. Nějakým způsobem s nimi dokázali vycházet, aniž by jim přitom přepustili vysloveně dominantní roli. Veterán bavorské politiky Franz Josef Strauß popsal tento princip slovy: „Rechts von uns ist nur noch die Wand.“ (Napravo od nás je už jen zeď.) Tohle pravidlo Merkelová porušila a vytvořila tak pro své nástupce hned dvě komplikace. Jednak poměrně silnou stranu, která posbírala všechny nespokojence v Německu, a přitom s ní ostatní středopravicové subjekty nechtějí jít do koalice, což pak vede k nutnosti vytvářet velmi divná stranická uskupení na zemských scénách. Jednak zřetelně definovanou skupinu obyvatel, která dává svůj hlas „principiální opozici“ i s jasným vědomím, že jimi volená strana bude ostrakizována ostatními a nebude se podílet na vládní činnosti; takové věci děláte jen tehdy, pokud se cítíte od země, ve které žijete, poněkud odcizen. V bývalé NDR má tato voličská skupina cca 20 až 25 procent, což je docela vysoké procento. Z něčeho takového by si Strauß rval vlasy. Takové odcizené podmnožiny lidí jsou státu potenciálně nebezpečné. Prázdná slupka bez ideového obsahu Paní nenahraditelná, jak ji nazval Tomáš Lindner, si svoji nenahraditelnost pojistila hlavně tím, že dokázala všem svým možným náhradám včas vzít vítr z plachet. Co se jemu jeví jako vítaná stabilita, připadá mně jako nebezpečné zkostnatění ve světě, který se od roku 2005 zásadně změnil. Merkelová převzala jednu z nejúspěšnějších pravicových stran Evropy, vyštípala z ní všechny konkurenční talenty a myšlenkově ji vykleštila natolik, že z ní zbyl jen zaběhnutý mechanismus pro technokratický výkon moci. Z okolí CDU vymizeli intelektuálové schopní formulovat konzervativní myšlenky a vize pro budoucnost. To něco málo pravicové intelektuální aktivity, co ještě v Německu zbylo, se koncentruje buď kolem libertariánství, nebo na národovecky orientované části spektra, která je od zbytku politické scény izolovaná ve své vlastní bublině a v podstatě z ní ani nechce ven. Tímto intelektuálním úpadkem, kterému předsedala, ohrozila Merkelová budoucnost své strany, protože taková prázdná slupka bez ideového obsahu není přitažlivá pro mladé lidi a může se spolehnout jen na kmenové voliče, Stammwähler, kterých ovšem přirozenou cestou ubývá. A uvolnila tak německou politickou scénu pro triumfální nástup Zelených. Ti mají myšlenek a vizí až až. V této mizérii máme krapet štěstí v podobě toho, že Zelení asi nedokáží vzniklou situaci naplno využít. Krunýř jejich identitárních dogmat je svazuje natolik, že si do čela kandidátky raději postavili osobu správného genderu než někoho schopného, kdo by dovedl jejich stranu k 30 až 35procentnímu vítězství a kancléřskému postu. Ale to není zásluha Merkelové, to je nezávisle udělaná chyba jiných lidí. Vůbec si nejsem jist, zda škody, které utrpěla CDU na svém charakteru, půjdou ještě nějak napravit. Ale odchod Merkelové do politického důchodu skýtá aspoň maličkou naději, že se do toho někdo bude moci pustit. Popravdě se tak mělo stát už před čtyřmi lety.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.