Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-02-05 06:00:00

Dušan Utinek: O ujařmení lidu Podluží aneb konečně máme CHKO Soutok!

V mnoha článcích z poslední doby se objevila informace, že vláda schválila nařízení, jímž byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok. Řada lidí, nejen profesionální ochránci přírody, ale i různí nadšení přírodomilové, si povzdychli „to to trvalo“. Někde se dokonce píše o letitém dluhu ochrany přírody. O tom, proč je tato část naší země jedinečná a úžasná nejen v našem českomoravském rybníčku, ale nejméně pohledem celé Evropy, se rozepisovat nebudu, to zaznělo už dříve. Jen se připojím k těm, kteří mají radost, že tento jedinečný kousek země je konečně plošně chráněn. Není tak docela pravda, jak argumentovali odpůrci tohoto záměru, že území je dostatečně chráněno i bez vyhlášení CHKO. Ono totiž není chráněno vůbec.

Čas načtení: 2019-11-23 17:15:52

Vrozenou poruchu imunity u dětí může odhalit test ze tří kapek krve

Vyšetření je vhodné provést před očkováním živými vakcínami I když opředeno mnoha mýty, je očkování stále nejúčinnější způsob, jak v populaci zamezit šíření závažných onemocnění. Existují však ojedinělé případy, kdy je očkování opravdu nevhodné. Jedná se například o neodhalené závažné poruchy imunity dětí, které se nemusí v prvním roce života projevit, protože je dítě chráněno ještě přenesenými protilátkami od matky. Děti s touto poruchou imunity by pak neměly být očkovány tzv. živými vakcínami (rotavirové infekce, tuberkulóza, příušnice, spalničky, zarděnky), které by u nich mohly způsobit závažné zdravotní problémy.  Nově je možné imunitu otestovat genetickým vyšetřením krve s názvem TREC/KREC. Zkratka názvu vyšetření působí poněkud technicky, jedná se však o zcela jednoduchou a pro dítě neinvazivní metodu. Vyšetřením se ověřuje, zda dítě netrpí závažnou poruchou imunity, takzvanou imunodeficiencí, umí odhalit poruchu funkčnosti dvou typů bílých krvinek, tzv. T a B-lymfocytů. Ke zjištění přitom stačí jen tři kapky krve, které pediatr odebere dítěti z paty či prstu na ruce.   Odhalte nebezpečí včas „Závažné vrozené poruchy imunity se v populaci vyskytují stejně často, nebo dokonce častěji než metabolické vady, které se vyšetřují v rámci novorozeneckého screeningu u každého novorozence v ČR. Výsledek genetického testu TREC/KREC pak podá dvě informace: zda je imunita vašeho dítěte v pořádku, a zároveň umožní bezpečnou vakcinaci dítěte živými očkovacími látkami. Těmi jsou totiž do těla vpraveny oslabené patogeny, které mohou jedince s imunodeficiencí závažně zdravotně ohrozit,“ vysvětluje prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., přední český expert v oblasti imunologie a alergologie. A kdy je nejvhodnější vyšetření TREC/KREC s dítětem absolvovat? Ideálně hned v prvním roce života, před zahájením očkování živou vakcínou. „Díky odhalení případných poruch vývoje buněčné a protilátkové imunitní odpovědi může dítě podstoupit vhodnou léčbu prakticky okamžitě,“ dodává prof. Thon. Z vyšetření TREC/KREC není třeba mít obavy, jedná se o rychlé a neinvazivní vyšetření. A kde jej můžete s potomkem podstoupit? Buď přímo v ordinaci pediatra, se kterým je vhodné celou záležitost předem konzultovat. Případně si můžete vybrat některé z mnoha odběrových míst AeskuLab v České republice, kde jej provádí.  A co dál? Po šetrném a nenáročném odběru krve se vzorky odešlou do genetické laboratoře AeskuLab v Brně. Výsledky pak rodiče obdrží (osobně od dětského lékaře, nebo přímo emailem z laboratoře) přibližně do deseti dní od doručení odebraného vzorku do laboratoře. Pokud se v laboratoři nepotvrdí porucha imunity, není důvod se očkování živými vakcínami kvůli stavu obranyschopnosti vyhýbat. „Pokud výsledek ukáže podezření na poruchu imunity, je na místě jej zkonzultovat s ošetřujícím lékařem. Pediatr by měl doporučit bezodkladnou návštěvu imunologa a dítě by nemělo být očkováno živou vakcínou, dokud neproběhnou další vyšetření.“ uzavírá prof. Thon.    O vyšetření TREC a KREC U dětí s poruchou buněčné imunity je kontraindikováno podávání živých vakcín, neboť u nich místo ochrany mohou způsobit onemocnění s fatálními důsledky. Toto se týká jak vakcín proti rotavirům, tak vakcíny proti tuberkulóze (BCG), a vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR). V České republice je k dispozici vyšetření vrozených poruch buněčné a protilátkové imunity TREC/KREC (T-cell receptor excision circles; Kappa-deleting recombination excision circles). Jedná se o neinvazivní moderní RT-PCR vyšetření prováděné ze suché krevní kapky (Guthrieho karta). Toto vyšetření se plošně provádí ve vyspělých zemích světa, jako jsou Spojené státy nebo Izrael, a v roce 2013 bylo doporučeno mezinárodní Berlínskou deklarací odborníků k zásadnímu rozšíření i v dalších zemích. Vláda ČR vyšetření poruch imunity podpořila a schválila na svém jednání v roce 2015 jako součást Akčního plánu č. 7 Národní strategie ochrany a podpory zdraví – Zdraví 2020. Více informací je k dispozici na webu ockovani-imunita.cz TZ

Čas načtení: 2021-03-09 20:05:11

Hamáčkovi podřízení rozbíjejí rodinu

Ukoptěná snaha Jana Hamáčka o zabrzdění jízdy ČSSD do politického propadliště je nepřehlédnutelná. Věnuje tomu spoustu umu a energie. Stylizuje se do postavení zachránce národa proti coronavirové pohromě a s velkou pílí využívá kdejakou příležitost k „okopávání kotníků“ koaličního partnera, tedy hnutí ANO a osobně Andreje Babiše. Těžce tím poškozuje důvěryhodnost vlády v očích veřejnosti. Na řízení vnitřního chodu ministerstva vnitra mu kvůli těmto koníčkům zřejmě nezbývá čas. Někteří jeho úředníci pak bezostyšně porušují zákony upravující jejich činnost a bezohledně škodí lidem.   Projevuje se to v jimi ovlivněnému příběhu, který mi absurditou silně připomíná Kafkův Proces. Týká se rodiny starousedlých Gruzínců, přišedších do naší vlasti v roce 1994. Psal jsem o nich již v lednu letošního roku v článku Úředníci rozbíjejí rodinu. Rodinu tvoří rodiče, tři synové s partnerkami a jejich čtyři zdařilé děti. Z mně neznámých důvodů pouze nejmladší syn požádal o české státní občanství a uspěl. Ostatní zde žijí s trvalým povolením k pobytu. Ke Gruzii již dávno nemají žádný vztah. Vztahově jsou vázáni na Českou republiku jako na svou vlast. Jeden ze synů, Emil, zapomněl požádat včas o prodloužení povolení k pobytu. Když se dostavil do úřadovny Cizinecké policie s prosíkem o prominutí prošvihnutí lhůty, policisté jej prolustrovali. Zjistili, že se kdysi v minulosti dopustil bagatelní trestné činnosti. Místo prodloužení povolení k pobytu jej přímo ze služebny eskortovali do střediska pro běžence. Soud na základě jejich návrhu rozhodl o jeho vyhoštění na dobu tří let. Možná měl tehdy smůlu, že jeho obhájce neměl chuť pokoušet osud a neobrátil se k Ústavnímu soudu. Dnes již máme k dispozici judikát, podle něhož spáchání trestného činu na našem území samo o sobě nemá být důvodem k vyhoštění cizince. Ostatně v daném případě by v právním státě trestní minulost žadatele již dále nesměla hrát roli, protože soud rozhodl o zahlazení všech rozsudků. Z hlediska práva je nadále bezúhonný a takto s ním má být nakládáno. Emil si pak po tři roky každý večer povídal s dcerou prostřednictvím skypu. Podle názoru úředníků tak jeho vyhoštění není významným zásahem do rodinného života. Když po vypršení lhůty vyhoštění přiletěl s turistickým vízem do Prahy, nesměl vstoupit na území ČR, protože byl zapsán v seznamu nežádoucích osob. Policisté, kteří jej do země nepustili, mu o důvodech zápisu nedokázali podat vysvětlení. Časem se zjistilo, že seznam je nástrojem vydírání vracejících se vyhoštěných osob: podmínkou vymazání ze seznamu je úhrada nákladů, které stát vynaložil na vyhoštění. Soudržná rodina se tedy složila na „nekřesťanské“ výpalné a Emil znova přicestoval do vlasti s pevnou vůlí dožít mezi svými. Předem si obstaral a smluvně zabezpečil zaměstnání. Již v července 2019 podal žádost o zaměstnaneckou kartu. Podle zákona má být žádost vyřízena do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů. Ale Hamáčkovi úředníci žijí v přesvědčení, že mají výjimku ze zákona, takže čas běžel, ale ministerstvo mlčelo. Po řadě stížností žadatele vydala v říjnu 2020 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako nadřízený orgán imigračnímu a azylovému odboru příkaz k vyřízení věci do 30 dnů. Ale její pokyn měl hodnotu hrachu házeného na zeď. Uvnitř Hamáčkova ministerstva zákony a vnitřní příkazy neplatí. Zvůle úředníků stojí nad právem. Rozhodnutí padlo nakonec až po 595 dnech a je záporné, takže Emil musel svou pravou vlast znova opustit a bude si opět s dcerou povídat jen přes skype. Důvodem zamítnutí je tvrzení, že „je důvodné nebezpečí, že by účastník řízení při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu“. Znám osobně celou rodinu včetně dětí a znám podrobně Emilovu trestní minulost. Nemohu proto pochopit, jak Hamáčkovi podřízení k takovému nesmyslu dospěli. Důvodnost jejich závěrů ale nelze přezkoumat, protože dokument, na který se odvolávají, je tajný. Postižený se tak nemůže bránit proti nařčení. To je čistá „kafkárna“: Člověk, jehož práva úřad krátí, je vystaven jako bezbranná oběť svévoli úředníků nedbajících zákona a dobrých mravů. Hamáčkovi podřízení si asi nevšimli, že byl nějaký 17. listopad 1989, že mravy předlistopadových úřadů jsou dnes mimo zákon, a bez rozpaků pokračují v bolševických manýrech. Emil je z hlediska práva bezúhonný. Právo celé jeho rodiny na zachování rodinné pospolitosti je chráněno právem národním i nadnárodním. Nikdy se nedopustil jednání, jež by se dalo považovat za ohrožující bezpečnost státu. V právním státě by s ním úřad takto jednat nesměl. Rodina je základ státu. Stát, který svévolně rozbíjí rodinné společenství, není právní, ale zločinný. S vědomím, že obracet se na jakékoli ministry jakékoli české vlády je neúčelné, jsem učinil zoufalý pokus: poslal jsem ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi stížnost s podrobným vylíčením bezpráví, jemuž jsou Emil, jeho dcera a všichni členové jeho rodiny vystaveni ze strany jeho úřadu. Dostal tedy možnost zabývat se zhůvěřilostí svých podřízených. Nevyužil ji. Neomlouvá jej nedostatek času, způsobený jeho plýtváním na vytváření profilu hlavního záchrance proti pandemii a okopáváním kotníků koaličního partnera. Ministr nese odpovědnost za nedbání zákona a dobrých mravů jeho podřízenými. Je odpovědný za to, že jeho úřad jedná způsobem, jenž je v rozporu s pravidly chování právního státu. Je na čase, aby zmizel v politickém propadlišti. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-01-27 13:40:39

Z minulých kontroverzí (III.) – Wilsonova válka proti pacifistům

Poslední díl výletu do historie svobody slova na druhé straně Atlantiku se bude točit kolem Woodrowa Wilsona, což je člověk, který v našich krajích požívá vcelku dobré historické pověsti, protože přispěl ke vzniku Československa. Musím hned zpočátku říci, že toto se mi jeví jako extrémně omezený úhel pohledu, daný tím, že o jiných aspektech jeho politiky víme tady za oceánem jen velmi málo. Čím více jsem se ponořil do anglicky psaných materiálů, tím více se mi prezident Wilson jevil jako autoritářská povaha nemající problém s tím, šlapat po svých nepřátelích, a navíc přikrývající tvrdost svých činů pláštěm těžko snesitelného moralizujícího žvanění. Možná jsem k němu nespravedlivý, ale se svobodou projevu v USA „zacvičila“ Wilsonova administrativa v míře dříve (i později) neslýchané. Naštěstí nikoliv natrvalo, i když náprava vzniklých škod se táhla celá léta. Pevná ruka a tvrdé represe Woodrow Wilson se stal prezidentem roku 1912. To byl ještě ve světě mír. O dva roky později vypukla v Evropě válka, se kterou USA zpočátku nechtěly mít nic společného. Kromě pochopitelné nechuti účastnit se krvavých zákopových bojů, o kterých se už vědělo dost, se na tom podílelo i národnostní složení země. Ačkoliv se v Americe mluví převážně anglicky, tou dobou bylo značné množství Američanů německého původu. National German-American Alliance měla dva a půl milionu členů, přičemž celkový počet Němců v USA se odhadoval na 8,2 milionu. V Nové Anglii bylo usazeno značné množství Irů a jejich potomků, kterým mohly problémy, do nichž zabředlo Britské impérium, dělat jedině tak radost. (Rodová antipatie amerických Irů k prokletým Anglánům byla tak vytrvalá a dlouhověká, že ještě v 70. a 80. letech 20. století se zde Irská republikánská armáda mohla spolehnout na štědré dárce.) Wilson si toho byl dobře vědom a kampaň za svoje znovuzvolení vedl roku 1916 pod hesly „Udržel nás mimo válku“ a „Amerika na prvním místě“. Nicméně pouhý měsíc poté, co byl znovu inaugurován, vstoupily USA pod jeho vedením do války. (6. dubna 1917). Ve Wilsonově rozhodnutí požádat Kongres o vyhlášení války sehrála roli německá neomezená ponorková válka, jakož i poněkud šílená a zcela nerealistická nabídka Němců Mexiku, že by mohli Spojeným státům vypovědět válku společně. Nabídka měla být původně tajná, ale nakonec přece jen prosákla na veřejnost a vyvolala adekvátní rozhořčení. (Krátké líčení tohoto incidentu najdete v Zapomenutých příbězích 2, kapitola „Gentlemani cizí dopisy nečtou“). Oboje bylo nepochybně dostatečným důvodem k válce, i když od prezidenta, který právě vyhrál volby coby rozhodný zastánce míru, by se snad dala čekat větší zdrženlivost. Společně s vyhlášením války šel ale veškerý Wilsonův pacifismus z okna ven. Při válečném projevu 2. dubna 1916 v Kongresu (plný text v angličtině zde) prezident prohlásil válku za nezbytnou k zabezpečení demokracie a svobody ve světě: „Svět musí být zabezpečen pro demokracii. Jeho mír musí být založen na osvědčených základech politické svobody.“ Zároveň dal ale najevo, že s případným odporem se nebude „párat“: „Pokud vznikne neloajalita, bude s ní naloženo pevnou rukou a tvrdou represí.“ A tak se i stalo. „Hloupost pacifistů“ Není lepšího způsobu, jak zachránit pro svět demokracii a politickou svobodu, než ucpat protivníkům hubu pod hrozbou vysokých pokut a dlouhých trestů odnětí svobody. Proto následoval Wilsonovu abstraktní výhrůžku zcela konkrétní zákon, Sedition Act 1918, který za šíření informací poškozujících válečné úsilí Spojených států ukládal až 10 tisíc dolarů pokuty (tehdy ohromná suma, odhadem 170 tisíc dolarů dnešních) a maximálně dvacet let za mřížemi. Množina odpůrců války byla různorodá, jak už to v zemi velikosti Ameriky bývá. Existovali nábožensky naladění pacifisté, například mennonité, kteří odmítali sloužit válečnému úsilí jakýmkoliv způsobem, dokonce i beze zbraně (138 jich za to bylo odsouzeno). Woodrow Wilson komentoval situaci odpíračů vojenské služby slovy: „To, proti čemu jsem, není cítění pacifistů, ale jejich hloupost. Mé srdce je s nimi, ale má mysl jimi pohrdá. Chci mír, ale vím, jak jej dosáhnout, kdežto oni ne.“ (ZDROJ S CITACÍ (PDF)) (Upřímně, tento citát mi neuvěřitelně připomíná některé ty současné také-demokraty, které potkáte na sociálních sítích a jejichž mysl podobně pohrdá svobodou projevu svých spoluobčanů. Málokdy je myšlenka „účel světí prostředky“ tak zřetelná, a jak vidno, nejde jen o vedlejší efekt dnešního internetu. Prezidenta Wilsona rozhodně nezkazily poměry na prostořekém Twitteru.) Vojenské odvody nebyly populární Dalším významným typem odpůrců byli různí socialisté, sociální demokraté, odboráři atd., kterých bylo v průmyslovém státě dost a kteří vesměs viděli válku jako něco, co si navzájem vyhlásí páni a nechají pak svoje poddané a podřízené, aby za ně krváceli do bláta. Mimořádný vztek v nich vyvolávaly zejména povinné vojenské odvody (draft), což ostatně v amerických dějinách nebylo poprvé ani naposled. (Krátké odbočení do jiných časů: dokonce i uprostřed občanské války, která se na rozdíl od první světové války odehrávala „přímo doma“ a jejíž ideový základ v podobě otrokářství byl třaskavý, byly odvody natolik nepopulární, že v New Yorku vedly roku 1863 k několikadenním násilnostem se stovkou mrtvých a řadou vypálených budov. Proti této události jsou potíže roku 2020 víceméně slabé kafe, muselo ji potlačit až vojsko čerstvě se vracející z vyhrané bitvy u Gettysburgu.) Wilsonův ministr spravedlnosti Thomas Gregory pronásledoval pacifisty a odpůrce odvodů ve velkém. Šiřitelé letáků a kritici války končili před soudem, odsouzeno jich bylo více než tisíc. Známý odborář Eugene Debs „vyfasoval“ za svůj projev před ohijskou věznicí deset let natvrdo a Woodrow Wilson jej odmítl omilostnit i poté, co válka dávno skončila. Z vězení jej nakonec pustil až nový prezident Harding těsně před Vánocemi roku 1921. Nejvyšší soud šel Wilsonovi „na ruku“ Wilsonova éra potlačování svobody slova byla mimořádně špatná i proto, že tehdejší Nejvyšší soud celému procesu nijak nebránil a šel ve svých rozhodnutích restriktivní politice vlády „na ruku“. Tři tehdejší rozsudky daly budoucím vládám značné pravomoci v potlačování nežádoucích řečí: * Schenck vs. United States (1919) – dva socialisté byli odsouzeni za to, že rozesílali mladým mužům literaturu zpochybňující legalitu odvodů a přirovnávající odvody k nucené práci (involuntary servitude) zakázané ústavou. Předseda soudu Holmes přitom v rozsudku napsal, že v míru by takové projevy byly chráněny, ale za daných okolností představovaly „jasné a bezprostřední nebezpečí“. Z tohoto rozsudku mimochodem pochází přirovnání, že „nikdo nemá právo nepravdivě křičet hoří v zaplněném divadle“, které má tedy daleko špinavější historii, než by se z jeho nevinné formulace dalo soudit. * Debs vs. United States (1919) – výše zmíněný případ Eugena Debse, který byl odsouzen za veřejný projev před věznicí, v níž seděli tři socialisté – odpůrci odvodů. Zajímavé bylo, že v tom projevu samotném se nevyskytl žádný konkrétní útok na odvody ani výzva k nelegální činnosti, pouze obecné odsouzení probíhající války; justice jej nicméně i tak vyhodnotila jako poškozování válečného úsilí a bylo. Nejvyšší soud ponechal rozsudek nižší instance v platnosti. *  Abrams vs. United States (1919) – potrestání několika ruských imigrantů za to, že šířili letáky vyzývající ke generální stávce proti zapojení USA do občanské války v Rusku. V této kauze padly vysoké tresty, tři odsouzení dostali po dvaceti letech vězení. A opět došel v tomto případě Nejvyšší soud k názoru, že tím nebylo porušeno jejich právo na svobodu projevu. (Dvacet let si nicméně nikdo neodseděl, po několika letech byli odsouzenci, kteří neměli americké občanství, deportováni do nově vzniklého Sovětského svazu.) Dnešní právní standardy svobody projevu v USA jsou naštěstí někde zcela jinde než za humanistického idealisty Woodrowa Wilsona, což je dáno hlavně rozsudkem Brandenburg vs. Ohio (1969). V tomto rozsudku byl zaveden standard „imminent lawless action“. K tomu, aby verbální projev byl postižitelný, musí jít o povzbuzování k bezprostřednímu spáchání zločinu. *  Bezprostřední znamená, že se musí jednat o činnost „tady a teď“. Například „zastřelte toho chlapa v červeném tričku”. Obecnější a vzdálenější výhrůžky („jednoho dne postavíme celý Kongres ke zdi“) toto nesplňují. *  Lawless se vysvětluje samo. Vyzývání k legální akci, byť i třeba velmi kontroverzní („zapalte vlajku a pošlapejte ji!“), je chráněno zákonem. *  Action znamená, že musí jít o výzvu ke konkrétní činnosti, ne pouze k dalším řečem, psaním a jiným projevům. Mimochodem, onen výše zmíněný Clarence Brandenburg, jehož případ doputoval až k Nejvyššímu soudu, nebylo žádné nevinné jehňátko. Šlo o příslušníka Ku-klux-klanu, který byl soudně popotahován za řeči na téma „vyžeňme židy a černochy z Ameriky“. Ale tak to bývá, meze občanských svobod se skoro vždycky určují skrze hraniční případy. A k tomu bych tady měl v zásobě ještě jeden citát slavného amerického novináře H. L. Menckena, vůbec poslední v dnešním článku: „Potíž s bojem za lidskou svobodu je v tom, že většinu času strávíte obhajobou darebáků. Represivní zákony totiž bývají ze začátku uplatňovány proti darebákům a útlak je potřeba zastavit hned zpočátku, pokud to ještě je možné.“ Ano, cokoliv se nechá běžet dostatečně dlouho samospádem, bývá později k nezastavení.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-09 05:33:49

Dvě nové památky UNESCO u nás. Co konkrétně se tedy chrání?

Na seznam památek UNESCO se dostaly další dvě pamětihodnosti z ČR, čímž se jejich počet rozrostl na 13. Naposledy na něj byly v roce 2003 zapsány Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, nyní přibyly Hornické památky v saském a českém Krušnohoří a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Co ale konkrétně v Krušných horách a proč je nově chráněno? Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje území, které spojuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně a její širší kontext v souvisejících obcích – Kladruby nad Labem, Selmice, Semín. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina mu byla v minulých staletích „ušita na míru“. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou cíleně nepřerušeně chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví.  Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se 3 hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.  Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu. Hornická krajina Jáchymov  Je jen málo měst na světě, jež sehrála tak zásadní roli v rozvoji hornictví a hutnictví jako Jáchymov, který se krátce po svém založení v roce 1516 stal na krátkou dobu nejvýznamnější oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě. Jáchymov je všeobecně považován za jednu z kolébek vzniku věd o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii, jejichž základy položil v 16. století jáchymovský městský lékař Georgius Agricola. Jeho rozsáhlé kompendium „De re metallica libri XII" (Dvanáct knih o hornictví, 1556) lze pokládat za první ucelený vědecký spis o hornictví a hutnictví, který jako základní učebnice montánních věd sloužil v Evropě i ve světě po více než 200 let. Jáchymovské báňské řády z 16. století měly zásadní význam pro podobu báňské legislativy až do 19. století.  Díky obrovské produkci stříbra měl Jáchymov obrovský význam také pro vývoj měnových systémů v Evropě i na celém světě. Jáchymovské stříbrné tolary, ražené ve zdejší mincovně od roku 1520 po vzoru saských guldengroschů, se staly celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince a od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému, který se v řadě zemí Evropy uplatňoval až do konce 19. století. Z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno nejrozšířenější světové měny – amerického dolaru. S rozvojem těžby stříbra v Jáchymově v 16. století je spojena řada vynálezů a inovací v oblasti dobývacích metod, čerpání důlních vod, úpravy a hutnění rud, které byly přejímány v jiných krušnohorských i vzdálenějších důlních revírech. Patří k nim zvláště mihadla, čerpací stroj vynalezený v Jáchymově v roce 1551, který nacházel široké uplatnění v řadě evropských hornických regionů až do 19. století. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných školských zařízení v habsburské monarchii i jinde v Evropě. Těžbu rud stříbra, ale také kobaltu, vizmutu a niklu v okolí Jáchymova od 16. do konce 19. století dokládá nesčetné množství montánních památek, k nimž patří především rozsáhlé haldové a pinkové tahy, vodohospodářské systémy a podzemní dobývky. Bouřlivý vývoj a bohatství města v 16. století se projevily i výstavbou mnoha pozdně gotických a renesančních budov, jako jsou například kostel sv. Jáchyma, kostel Všech svatých, Královská mincovna, radnice a mnohé hodnotné patricijské domy.  Hornická krajina Jáchymov dokládá rovněž význam Krušných hor pro těžbu a využití uranu. Uranová ruda smolinec byla jako tehdy bezcenná známá už horníkům v 16. století, v roce 1727 byl jáchymovský smolinec poprvé vědecky popsán a v roce 1789 z něj byl připraven nový prvek nazvaný uranit. Od 40. let 19. století začalo v Jáchymově poprvé na světě systematické dobývání uranové rudy, jež zde byla poprvé ve větším měřítku využívána nejdříve k výrobě uranových barev. Poté, co Marie Curie-Sklodowská a její manžel Pierre izolovali v roce 1898 z jáchymovské suroviny nové prvky radium a polonium, měl Jáchymov až do první světové války na výrobu radia světový monopol. V roce 1906 zde byly také založeny první radonové lázně na světě, využívající zdejší radioaktivní důlní vodu k léčbě poruch pohybového aparátu. Největší rozmach těžby uranových rud zažil Jáchymov po druhé světové válce, kdy zdejší uran, vyvážený vesměs do Sovětského svazu, posloužil k výrobě první ruské atomové bomby odpálené v roce 1949. Poválečné období je neodmyslitelně spojeno se zřizováním táborů nucených prací ve 40. a 50. letech, které dokumentují smutné období zneužití odpůrců komunistického režimu pro těžbu suroviny určené ke zbrojním účelům. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná Rozlehlá reliktní hornická krajina v okolí horních měst Abertamy, Horní Blatná a Boží Dar poskytuje vynikající důkazy o metodách rýžování a následně hlubinné těžby různých ložisek cínových rud od 16. do 19. století. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. V důsledku těžby mocných strmých greisenových žil vznikly v 16.–18. století gigantické povrchové dobývky a podzemní komory, které nemají obdobu v rámci nominovaného statku ani jinde ve světě; jejich příkladem jsou Vlčí jámy na Blatenském vrchu, důl Červená jáma na Hřebečné a podzemí dolu Mauritius na Hřebečné. Zcela jiný typ cínového ložiska byl dobýván na Zlatém Kopci u Božího Daru, kde těžbou polymetalických skarnů s obsahem rud cínu, železa, mědi a zinku vznikly v 16. století rovněž unikátní podzemní komory. Dodnes funkční, téměř 13 km dlouhý Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor, které bylo vybudováno pro potřeby cínových dolů v okolí Horní Blatné v letech 1540-1544. Horní město Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských renesančních horních měst budovaných plánovitě na zelené louce na počátku 16. století, jde o jediné horní město v Krušných horách založené plánovitě kvůli těžbě jiných než stříbrných rud. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná podává prostřednictvím nadzemních i podzemních montánních památek zejména na Bludné u Horní Blatné a na Zlatém Kopci u Božího Daru výmluvné svědectví také o způsobu těžby železných rud z obou hlavních typů krušnohorských železorudných ložisek – z křemenných žil s krevelem (hematitem) i ze skarnových ložisek, kde byl hlavní dobývanou rudou magnetit, a to od 16. až do 20. století.  Rudá věž smrti Rudá věž smrti u Ostrova je národní kulturní památkou České republiky připomínající dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku. Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951–1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Rudá věž smrti zároveň dokládá utrpení politických vězňů, kteří byli v 50. letech 20. století vězněni za nelidských podmínek v jáchymovských táborech nucených prací. Místo bylo součástí pracovního táboru Vykmanov II zřízeného v roce 1951, ve kterém bylo internováno na 300 politicky zvláště nepohodlných vězňů. Rudá věž smrti byla jedním z nejnebezpečnějších pracovišť na Jáchymovsku, neboť všichni, kteří tu pracovali bez jakýchkoli ochranných pomůcek, se dostávali do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem. Hornická krajina Krupka Středověké horní město Krupka a okolní reliktní hornická krajina poskytují vynikající důkaz o exploataci různých druhů cínových ložisek od 13. do 20. století. Zdejší hornická krajina je výjimečná mimořádnou hustotou pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl, jejichž rozmístění bylo diktováno charakterem ložiska a tehdejšími báňskými zákony. Krupka jako nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách přispěla k rozvoji a transferu technik dobývání cínových rud v Krušných horách a ve střední Evropě. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Obrovské množství pozůstatků pozdně středověké a raně novověké těžby cínových rud se nachází zejména v důlním revíru Steinknochen severně od Krupky, ale také v revírech Knötel, Preisselberg a na Komáří hůrce. Mnohem mladší štola Starý Martin dokládá důlní techniky používané při dobývání cínových a wolframových rud ​​ve druhé polovině 19. a ve 20. století. S hornictvím úzce souvisí vznik historického horního města Krupka, které představuje jeden z nejlépe dochovaných souborů stavebních památek na české straně Krušných hor. Dominantou města je hrad Krupka ze 14. století, vysoký umělecký a památkový význam mají rovněž gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou hornickou zvonicí, gotický kostel sv. Ducha, renesanční kostel sv. Anny a historické měšťanské domy. Hornická krajina na vrchu Mědník Morfologicky nápadný vrch Mědník s barokní kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674 na svém vrcholu je mimořádný výjimečnou koncentrací autentických důlních děl dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud z tvrdých skarnových hornin po dobu více než čtyř století. Na jediném místě se zde nacházejí pozůstatky kolem 80 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, četné odvaly hlušiny i povrchové dobývky. Část podzemí Mědníku je přístupné prostřednictvím štoly Panny Marie Pomocné s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm.

Čas načtení: 2024-02-24 00:00:45

Získejte historický román inspirovaný skutečnými ženami

Adrienne, Beatrice a Marthe žily každá v jiné době, ale jedno je spojuje – zámek Lafayette. Oproti jiným sídlům, která jsou spjata především s mužskými jmény, toto je chráněno ženami. Přečtěte si o jejich osudech. Neobyčejné ženy z neobyčejného zámku Většinu hradů chrání muži. Tento zámek chrání ženy. Matka zakladatelka… 1774. Urozená šlechtična Adrienne Lafayette

Čas načtení: 2024-03-05 13:21:30

Německé ministerstvo obrany rozesílá dokumenty s heslem 1234

Německé ministerstvo obrany zveřejnilo na svých webových stránkách prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse určené pro novináře a týkající se skandálu kolem odposlechů komunikace vzdušných sil luftwaffe, které bylo pravděpodobně schválně „chráněno“ jedním z nejprofláknutějších hesel na světě, řadou čísel 1234. Informuje o tom německý deník Bild.

Čas načtení: 2024-03-22 09:00:00

Rusko a Čína vetovaly rezoluci USA vyzývající k okamžitému příměří v Gaze

 Rusko a Čína v pátek vetovaly rezoluci OSN, kterou podpořily USA a která vyzývá k "okamžitému a trvalému příměří" ve válce mezi Izraelem a Hamásem v Gaze, aby bylo chráněno civilní obyvatelstvo a umožněna humanitární pomoc více než dvěma milionům hladovějících Palestinců.Podle agentury Associated Press (AP) hlasovalo v patnáctičlenné Radě bezpečnosti 11 členů pro, tři proti a jeden se zdržel hlasování.Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Nebenzia před hlasováním prohlásil, že Moskva podporuje okamžité příměří, zpochybnil však formulaci rezoluce a obvinil amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a americkou velvyslankyni Lindu Thomas-Greenfieldovou, že "uvádějí mezinárodní společenství v omyl" ze "zpolitizovaných" důvodů, uvádí AP.

Čas načtení: 2024-03-25 15:42:00

Muzea se bojí o své exponáty. Jsou v bezpečí, chrání je hned několik zákonů, reaguje ministerstvo

Nový zákon z dílny ministerstva kultury podle Asociace muzeí a galerií může ohrozit kulturní a umělecké sbírky, instituce se bojí jejich možného rozprodávání. Ministerstvo je však uklidňuje - chystaná novinka prý kulturní dědictví neohrozí a navíc je chráněno hned několika dalšími platnými zákony.

Čas načtení: 2024-03-25 15:42:00

Muzea se bojí o své exponáty. Jsou v bezpečí, chrání je hned několik zákonů, reaguje ministerstvo

Nový zákon z dílny ministerstva kultury podle Asociace muzeí a galerií může ohrozit kulturní a umělecké sbírky, instituce se bojí jejich možného rozprodávání. Ministerstvo je však uklidňuje - chystaná novinka prý kulturní dědictví neohrozí a navíc je chráněno hned několika dalšími platnými zákony.

Čas načtení: 2024-05-13 07:54:00

Do Spáleného Poříčí k vodopádu, na zámek i za vodníky

Do Spáleného Poříčí se vydáme na Plzeňsko nedaleko Brd. Jeho centrum je chráněno jako městská památková zóna, a v roce 2003 dokonce získalo ocenění Historické město roku. Spálenému Poříčí dominuje renesanční zámek a kostel sv. Mikuláše. A v důsledku bývalého početného židovského osídlení zde najdeme i pozůstatky synagogy.

Čas načtení: 2024-06-16 16:00:30

Zvyšte těmito jednoduchými nastavení úroveň soukromí vašeho iPhonu

Získejte kontrolu nad informacemi na uzamčené obrazovce iPhonu Chcete se ujistit, že vaše soukromí na iPhonu je chráněno i v případě ztracení či odcizení zařízení? iOS vám umožňuje získat ještě lepší kontrolu nad informacemi zobrazovanými na uzamčené obrazovce. Operační systém iOS nabízí užitečné funkce, které vám pomohou skrýt citlivá data před zraky nepovolaných osob. Postupujte podle následujících kroků: Otevřete na svém iPhonu Nastavení. Přejdete do sekce Face ID a kód. […]

Čas načtení: 2024-06-30 15:47:32

USA se chystají odstranit humanitární molo v Gaze v hodnotě 320 milionů dolarů – a možná se už nikdy nevrátí zpět

Molo postavené americkou armádou pro dopravu pomoci do Gazy bylo kvůli počasí odstraněno, aby bylo chráněno, a úředníci tvrdí, že uvažují o tom, že ho znovu neinstalují, pokud pomoc nezačne opět proudit mezi obyvatele. The post USA se chystají odstranit humanitární molo v Gaze v hodnotě 320 milionů dolarů – a možná se už nikdy nevrátí zpět first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-29 18:41:00

CHKO by mohla přinést předvídatelnost v plánování, doufají lidé z Krušných hor

Vznik chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by přinesl na jednu stranu omezení, ale také by mohl zpřehlednit proces plánování výstavby a rozvoje obcí. Představitelé obcí a organizací, které v oblasti Krušných hor působí, vnímají dnes ohlášený začátek procesu vyhlašování CHKO Krušné hory opatrně, ale oceňují kompromisní dohody, na jejichž základě by mělo být cenné území chráněno, zjistila dnes ČTK.

Čas načtení: 2024-08-29 10:00:00

Šéf MAAE varuje před ohrožením jaderné elektrárny v ruském Kursku

Šéf MAAE Rafael Grossi viděl důkazy o útocích dronů v blízkosti elektrárny.Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), vedl misi do Kurské jaderné elektrárny (KNPP) v ruské Kurské oblasti, kterou 6. srpna napadly ukrajinské vojenské síly.Grossi varoval před nebezpečím jaderného incidentu uprostřed bojů v regionu. „Nedaleko odtud hrozí nebezpečí nebo riziko jaderné havárie,“ sdělil novinářům.Návštěva MAAE se uskutečnila poté, co ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina na elektrárnu střílela z dronů. Kyjev toto obvinění popřel, ale Grossi řekl, že viděl důkazy o útocích dronů v okolí, informuje Dave DeCamp.„Byl jsem informován o dopadu dronů. Byly mi ukázány jejich zbytky, jakož i místa jejich dopadu,“ řekl Grossi.Podle agentury Reuters šéf MAAE varoval, že KNPP je více vystavena riziku než většina moderních jaderných elektráren, protože jí chybí ochranná kopule a ochranná konstrukce.„To znamená, že jádro reaktoru obsahující jaderný materiál je chráněno jen běžnou střechou. To ji činí extrémně exponovanou a křehkou, například vůči dělostřeleckému úderu nebo dronu či raketě,“ uvedl. „Takže to je důvod, proč se domníváme, že jaderná elektrárna tohoto typu, tak blízko kontaktního místa nebo vojenské fronty, je mimořádně závažná skutečnost, kterou bereme velmi vážně.“Grossi již dříve navštívil také Záporožskou jadernou elektrárnu (ZNPP) na Ukrajině, která byla v únoru 2022 obsazena ruskými silami a od té doby je pod kontrolou Ruska. V ZNPP jsou umístěni odborníci MAAE a elektrárna i její okolí jsou často terčem ukrajinského ostřelování a útoků dronů.Celý text v anglickém originále ZDE    

Čas načtení: 2024-09-13 11:57:00

„Jih Moravy se musí připravit na stoletou vodu, Brno před ní chráněno není“

Jihomoravské obce se musí připravit na stoletou vodu a aktivovat své povodňové plány. Například Brno, kde se protipovodňová opatření budují, před ní ale nyní chráněno není, řekl dnes novinářům ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma. Z Brněnské přehrady již nyní vodohospodáři odpouští maximum. Lze očekávat, že voda bude i přepadat. Druhé a třetí stupně povodňové aktivity způsobené počasím očekává Povodí Moravy v horních částech v sobotu, v nižších v noci na neděli. Ústřední povodňová…

Čas načtení: 2024-09-13 13:57:31

Brno podle Povodí Moravy není chráněno před staletou vodou, která hrozí

Jihomoravské obce se musí připravit na stoletou vodu a aktivovat své povodňové plány. Například Brno, kde se protipovodňová opatření budují, podle ředitele pro správu Povodí Moravy Antonína Tůmy, chráněno není. Z brněnské přehrady již nyní vodohospodáři odpouštějí maximum. Lze očekávat, že voda bude i přepadat.

Čas načtení: 2024-09-14 09:21:00

Dokončení protipovodňové ochrany Brna potrvá roky, vyžádá si miliardy korun

Brno - Dokončení protipovodňové ochrany na hlavních brněnských tocích potrvá ještě roky a vyžádá si miliardy korun. Před povodněmi není dostatečně chráněno území o rozloze asi deset kilometrů čtverečních,...

Čas načtení: 2024-09-14 17:51:00

Dokončení protipovodňové ochrany Brna potrvá roky, vyžádá si miliardy korun

Dokončení protipovodňové ochrany na hlavních brněnských tocích potrvá ještě roky a vyžádá si miliardy korun. Před povodněmi není dostatečně chráněno území o rozloze asi deset kilometrů čtverečních, kde žije 24 000 lidí, a to zejména v jižní části města, uvádí specializovaný městský web Voda v Brně.

Čas načtení: 2024-09-20 01:04:00

Výstavba protipovodňových opatření v Brně se podle Vaňkové příliš zrychlit nedá

Tempo výstavby protipovodňových opatření v Brně ovlivňuje projektová příprava, získání stavebního povolení, majetkové vypořádání či peníze. Zrychlit se už příliš nedá, řekla ČTK primátorka Markéta Vaňková (ODS). Ještě před několika dny hrozil Brnu staletý průtok, před kterým podle Povodí Moravy není město chráněno. Vážné škody nakonec nevznikly. Podle primátorky budování opatření proti velké vodě stále patří k nejdůležitějším strategickým projektům města. "Na tom se nic nemění," dodala.