Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2014-07-17 05:00:00

Wolfenstein:The New Order aneb Kosíme stáda nácků

Konečně jsme měli tu čest setkat se s dalším kouskem společnosti Raven Software. Tímto jest akční střílečka Wolfenstein:The New Order. Opět dostanete možnost pomstít se nacistickému Německu a k tomu Vám dopomáhej bůh? Ne ne, zde Vám bůh nepomůže. Pomůžou spíše futuristické zbraně a hodně moc munice. ...

Čas načtení: 2020-08-28 16:45:18

Filmový festival Finále Plzeň nabídne české snímky loňského roku i premiéry

Letošní 33. ročník filmového festivalu Finále Plzeň od 25. do 30. září nabídne české filmy, seriály a dokumenty uplynulého roku, ale i premiéry a předpremiéry. K vidění budou i studentské prvotiny či snímky německé a slovenské kinematografie. „Jarní krize nás jako většinu ostatních silně zasáhla, ale rozhodli jsme se nevzdat se, festival posunout z jarního na podzimní termín a udělat nejlépe jak to půjde i ve ztížených podmínkách. Ostatně to není poprvé, co se odehraje na podzim, takové mimořádné ročníky již byly. Ale festival se vždy oklepal a diváci ho podrželi. Věřím, že tomu bude tak i tentokrát,“ říká Eva Veruňková Košařová, ředitelka Finále Plzeň. Letošní festivalový ročník se uskuteční za dodržení veškerých aktuálně platných hygienických a protiepidemických opatření. Vstupenky si mohou zakoupit pouze registrovaní návštěvníci, a to nejlépe on-line. Prodej vstupenek na místě bude probíhat ve dvou oddělených boxech tak, aby bylo eliminováno tvoření front. Vstupenky jsou nepřenositelné. Pokud si akreditovaný divák vybere na projekci více vstupenek, musí organizátorům v případě potřeby dodat seznam svých „spoludiváků“ (včetně jejich telefonu a e-mailu). Na všechny akce, které nejsou ve venkovních prostorech, se účastník musí registrovat: u projekcí zdarma si vyzvedne vstupenku, u industry programu bude provedena registrace před vstupem na akci. Do sálů tak nebude vpuštěn nikdo bez akreditace či platné vstupenky. Před jednotlivými sály a ve festivalových prostorech budou rozmístěny stojany s dezinfekcí a sály budou po každé projekci vydezinfikovány. Přesáhne-li kapacita sálu 100 osob, budou návštěvníci neprodleně upozorněni na povinnost nasadit si roušky. Kompletní program festivalu najdete ZDE. On-line předprodej akreditací poběží od 28. srpna, vstupenky si můžete rezervovat od 1. září.   Co se bude mimo jiné promítat Amundsen: Espen Sandberg, norský režisér posledního dílu Pirátů z Karibiku, se tentokrát pustil do chladnějších vod. Natočil snímek zachycující příběh muže, který neuměl prohrávat – Roalda Amundsena, dobrodruha, který plnil prázdná místa na mapě světa a dobyl jižní pól. Velká část filmu vznikala v České republice, ve filmu hraje i Vojta Kotek.   Šarlatán: Příběh je inspirován skutečnými osudy bylinkáře Jana Mikoláška, na kterého se obracely s prosbou o pomoc statisíce lidí ze všech vrstev. Jeho mimořádné schopnosti byly ale vykoupeny bojem s vlastními démony. Nejnovější snímek polské režisérky Agnieszky Holland měl světovou premiéru na MFF Berlinale. V hlavní roli se představí Ivan Trojan spolu se svým synem Josefem. V menší roli se objevuje i Trojanův druhý syn František.   Bábovky: Režisér Rudolf Havlík natočil již druhý film v tandemu se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou. Ta si po práci na původním scénáři ke snímku Po čem muži touží vyzkoušela adaptaci své vlastní knihy Bábovky. Scénář vznikal čtyři roky. V hlavních rolích hrají Barbora Poláková, Jana Plodková, Ondřej Vetchý nebo Jiří Langmajer.   Trhlina: Nejnavštěvovanější film v historii slovenské kinematografie natočil držitel Českého lva Peter Bebjak podle románu Jozefa Kariky. Hororově mysteriózní příběh vypráví o pátrání po zmizelých pacientech psychiatrie v lesích pohoří Tribeč.   Sviňa: Vražda novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně je hlavním motivem slovenského thrilleru režisérů Mariany Čengel Solčanské a Rudolfa Biermanna. Snímek natočený podle stejnojmenného románu spisovatele Arpáda Soltésze se odehrává ve světě vysoké politiky, mafie bílých límečků, organizovaného zločinu, obchodu s bílým masem a velkých financí.   Služebníci: Studenti teologického semináře Michal a Juraj žijí v totalitním Československu osmdesátých let. Jejich učitelé ze strachu před zrušením semináře vychovávají bohoslovce do podoby vyhovující komunistické straně. Každý se musí rozhodnout, zda podlehne pokušení a zvolí si snazší cestu kolaborace, nebo si zachová víru a stane se předmětem nátlaku StB. Černobílé drama slovenského režiséra Ivana Ostrochovského mělo premiéru na letošním festivalu Berlinale. Kromě ústřední dvojice neherců se ve velké roli představuje rumunský herec Vlad Ivanov, který se svou roli naučil ve slovenštině.   Krajina ve stínu: Nový film režiséra Bohdana Slámy vypráví skutečný příběh jedné mále vesnice v pohraničí, která tři sta let náležela k Rakousku, poté k Československu, pak nacistickému Německu a následně zase k Československu. Film mapuje historii vesnice od 30. do 50. let minulého století a jde možná o jediný snímek, který se takto zabývá národnostními otázkami. V hlavních rolích se objeví Stanislav Majer, Barbora Poláková, Pavel Nový, Petra Špalková nebo Zuzana Kronerová.   Meky: Po loňském úspěchu dokumentu King Skate, za který obdržel Českého lva, se Šimon Šafránek vrací do Plzně. Tentokrát se sondou do života prvního muže, který po čtrnácti nepřetržitých vítězstvích porazil Karla Gotta v anketě Zlatý slavík – Mekyho Žbirky. Film Meky vypráví o naprosté oddanosti hudbě, o víře ve vlastní cestu, přestože často vedla jinudy, než mu všichni doporučili. Portrét hudební legendy přináší Žbirkovu otevřenou zpověď, současné záběry a rozsáhlý archivní materiál.   Na krev: Celovečerní dokument zachycuje osmou generaci loutkářského rodu Kopeckých skrze bratry Rosťu a Vítka Novákovi v klíčovém období jejich existence – od roku 2014, kdy získali svůj vlastní prostor pojmenovaný Jatka 78 a poprvé přičichli k ambicióznějším projektům s novocirkusovým souborem Cirk La Putyka. Vypráví příběh o splněném snu, o sebezničující vůli principála Rosti Nováka, která přinesla teprve po osmi generacích rodině kočovných kumštýřů to, po čem vždy toužili – vlastní prostor, kamenné divadlo.   Modelář: Po pěti letech přichází scenárista a režisér Petr Zelenka s novým celovečerním filmem. Příběh dvou kamarádů, kteří provozují prosperující půjčovnu dronů, se odehrává v současné Praze. Majitel firmy přezdívaný Plech (Jiří Mádl), ve volném čase rapper, sní o velkých penězích a neochvějných jistotách. Chemik a vynikající letecký navigátor Pavel (Kryštof Hádek), který se právě vrátil ze zahraničí, zase sní spíš o spravedlnosti a osobním angažmá v nápravě světa. Když se však jeden z hrdinů rozhodne využít dron k něčemu úplně jinému, situace ve firmě se začne komplikovat.

Čas načtení: 2020-07-01 04:48:44

Roky 1945 až 1947: Vyhnání nebo odsun? Obojí

Nucený odchod českých Němců do Německa v letech 1945 až 1947 provází terminologický zmatek a politicky zbarvená hodnocení nuceného odchodu. Ve skutečnosti situace je poměrně přehledná a jasná. Nucené odchody před dohodou spojenců z Postupimské konference lze hodnotit jako neoficiální/nelegální odsun, evakuaci či vyhnání. Odsun lze též rozčlenit na divoký, místní a republikový – postupimský. Kromě toho kvete v přítomnu revizionistický trend, jehož typickým představitelem byl například prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg, který prohlásil, že prezident Edvard Beneš by za svá rozhodnutí týkající se odsunu sudetských Němců dnes stál jako válečný zločinec před mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. Schwarzenberga argumentace je typicky ahistoricko-pseudohumanistická, protože zcela pomíjí, že šlo o výsledek procesu mezinárodního dohadování o formě potrestání Němcům po porážce nacistického režimu. Začalo to plošným bombardováním Hlavní slovo měli Britové a Sověti, kteří válku postupně stále více interpretovali jako kolektivní vinu Němců, a osobnost Edvarda Beneše nebyla důležitá. (Stejně jako v roce 1938 byla i za války váha Československa v mezinárodní politice nepodstatná.) Odsun německého obyvatelstva byl součástí politiky kolektivní viny přijaté Spojenci vůči nacistickému Německu. Projevila se například i tím, že „plošné bombardování naplno začalo teprve v době, kdy se vlna války už valila proti Německu a nejničivějších rozměrů dosáhla ve chvíli, kdy porážka Německa byla považována pouze za otázku času – v posledním půlroce války… Británie přežila největší hrozbu od nacistického Německa dva roky před přijetím metody plošného bombardování…“ napsal profesor University of London A. C. Grayling v knize Obklopeni mrtvými městy (nakladatelství Ševčík, Praha-Plzeň 2008, str. 193) a upozorňoval na jednání Churchilla a Stalina v srpnu 1942 v Moskvě, kdy Stalin podporoval britské rozhodnutí bombardovat německá města (s.133). Odsun německého obyvatelstva byl víceméně pokračováním plošného bombardování Německa. Divoký odsun Divokým odsunem lze nazývat spontánní akce. Šlo o impulzivní aktivity různých pseudo partyzánských skupin a dočasných místních pomocných ozbrojených policejních formací. Některé divoké místní odsuny měla na svědomí i československá armáda. Armádní jednotky se většinou rozhodovaly po dohodě s místními představiteli obcí na nuceném odchodu Němců podle úvahy velitelů jednotek. Místní úřední odsun V literatuře se sice termín místní úřední odsun nevyskytuje, ale byl rozdíl mezi divokým odsunem na úrovni spontánního (divokého) rabování a vyhánění německého obyvatelstva a mezi odsunem naplánovaným v rámci obce (města). Tehdy byli z měst a obcí v příhraničí místní Němci vypraveni na německou hranici. Jejich byty a domy oficiálně přebraly místní samosprávy jako při pozdějším oficiálním odsunu. Místní vedení obcí a měst tím reagovalo na potřebu získat volné byty pro nové české osídlence, kteří přicházeli z českého vnitrozemí, ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V dochovaných materiálech ústeckého městského archivu z května až července 1945 se kritika divokého odsunu neobjevuje. Spíše jsou registrovány povzdechy nad pomalým odsunem Němců z Ústí nad Labem. Šlo tedy o organizovaný odsun na místní úrovni, prozatím mezinárodně neschválený. Ale protože od roku 1938 provázel příběh druhé světové války fenomén lhostejnosti k právním normám a dohodám, místní úřední odsun byl (psychologicky) v podstatě na úrovni předválečného Mnichova – o nás (Němcích) bez nás (Němců). Místní úřední odsun byl možný proto, že „ve vzduchu“ byla „jistota budoucího“, že Němci budou z Československa odsunuti. Toto „tušení jistoty budoucího“ bylo i v myslích vítězných spojenců. Jinak by sovětská vojska neakceptovala přijetí vyhnaných skupin mnohdy mnoha set lidí přes hranici do své okupační zóny. Republikový (mezinárodní) odsun Republikový odsun byl realizován již na základě Postupimské dohody a v koordinaci s americkou a sovětskou okupační správou. Lze jej také nazývat mezinárodním odsunem – právě kvůli koordinovanému přístupu mezi okupačními mocnostmi a československou vládou. Postupimská konference stanovila, že odsun německého obyvatelstva musí proběhnout spořádaně podle pravidel humánního zacházení. Tento požadavek byl více méně formální, protože brutální zacházení s odsunovanými Němci by bylo kontraproduktivní. Komplikovalo by předávání odsouvaných Němců do americké a sovětské zóny Německa. Odsun znamenal pro místní Němce z Československa prožití dvojité kolektivní viny. Nejen za to, že jsou Němci, kteří se snažili o připojení k Říši. Lidé odsunutí do Německa byli místním obyvatelstvem přijati většinou lhostejně, někdy až s nevraživostí, neboť svou přítomností způsobovali problémy místním Němcům v zásobování a ubytování. U místního obyvatelstva totiž mnohdy panovalo falešné povědomí, že čeští „Sudeťáci“ mohou za to, že došlo k válce, protože vyhecovali Hitlera k agresivním akcím, které nakonec skončily válkou. Čili dopadla na ně druhá kolektivní vina jako na válečné provokatéry. Odsun znamenal v Československu zisk bytového fondu a majetku odsunutých na jedné straně a problémy s masou odsunutých bezdomovců v Německu. Odsun Němců z ČSR a z Polska vytvořil podobné problémy, jako kdyby pokračovala plošná bombardování německých měst. Nemusela se sice hasit hořící města, přesto byly v Německu svízelně řešitelné problémy s přívalem lidí bez přístřeší. Zatímco odsun byl formou mezinárodního kolektivního trestu vůči německy hovořícím lidem na území Československa, povolení k vystěhování bylo formou odměny pro bezproblémové Němce či česko-německé rodiny nebo německé antifašisty, kteří se cíleně stěhovali kam chtěli, ať do Německa nebo do jiných států, i mimo Evropu. Pohled pamětníka Jak probíhal místní úřední odsun ukazuje povídání s Bedřichem Brabcem, který první tři poválečné měsíce v roce 1945 sloužil jako pomocný policista na služebně v Ústí nad Labem na Masarykově ulici na rohu s ulicí Rudé armády (dnes Beethovenovou). Byl také u neoficiálních odsunů Němců z Ústí do Německa v červenci 1945. Tehdy policisté a vojáci chodili po domech a oznamovali Němcům ve čtvrti Klíše, že mají dvacet minut na to, aby si vzali dvacet kilo věcí pro osobní potřebu, a budou vystěhováni. Brabec tehdy byl u soupisu majetku, který po sobě Němci zanechali v bytech. „Bylo to skutečné vyhnání, protože co si ti chudáci měli během tak krátké chvíle vzít? Je mi jich líto, protože se nerozlišovalo, kdo skutečně nacistům pomáhal. Museli potom jít na stadion, odtud ve skupinách zhruba o velikosti roty (kolem 150 osob, pozn. autora) šli pěšky na Všebořice, Telnici, Adolfov … A byli v Německu. Tam na ně nebyli vůbec připraveni, neměli je kam dát,“ vzpomínal Brabec na rok 1945. Se vzpomínkami pamětníka Brabce kontrastují fotografie s rozjásanými davy Němců na náměstích a v ulicích v době, kdy je Hitler v roce 1938 zachránil ze spárů Československa. Tyto dva póly pohledu jsou dvěma stranami jedné mince. Téměř všeobecná spokojenost Němců s přičleněním Ústí nad Labem k Říši a téměř všeobecný odsun Němců do zničené Říše v letech 1945 až 1947. Místní odsun v Chabařovicích ve svědectví dokumentů Neuškodí malá ukázka „technologie“ místního odsunu: S koncem války, podobně jako z jiných měst a větších obcí, i v Chabařovicích menší počet Němců – funkcionářů utekl, a nechal po sobě opuštěné plně vybavené byty. Další Němci byli jako funkcionáři a nepřátelé Československa uvězněni, což byl další zdroj bytů a zabavených věcí. Proto již 30. května 1945 na schůzi revolučního MNV (Místního národního výboru) bylo v zápisu pod bodem 2. uvedeno: „Ohledně zajišťování Němců a zabavování jejich majetku. Vše řádně sepsat, abychom byli při event. kontrole kryty.“ V bodě 3. bylo dodáno: „Zabavené věci od Němců mohou býti těm, kteří je nutně potřebují (chudí Češi) rozděleny.“ O probíhajících konfiskacích majetku nepřátelských Němců svědčí zápis z jednání MNV z 1. června 1946, bod 19: „Josef Hofman přečetl seznam zařízení v bytech rod. (rodiny – pozn. autora) Weiss, Hoffman a Schafranke. Navrhnuto, aby se zařídila v bytové komisi též nábytková komise. Zabavené věci a nábytek spravedlivě a podle nynějších zákonů rozděliti chudým českým obyvatelům. Na návrh p. Franze vyvěsiti vyhlášku, by byl každý vyrozuměn." První odsun ze 4. června 1945 Zárukou klidu a jistoty pro Čechy byla vojenská posádka. Malé posádkové velitelství v Chabařovicích například 4. června 1945 vydalo směrnici, kterou chabařovický národní výbor uplatnil jako vyhlášku o povinném nošení bílých pásek Němci. Vojáci také pomáhali s odsunem německého obyvatelstva. K velkému odsunu (byl nazýván evakuací) došlo 4. června 1945. V ten den muselo opustit městečko 1522 českých Němců. Řada lidí ale neměla kam jít, protože na odsun nebyly německé příhraniční obce v Sasku připravené. Někteří lidé se vraceli zpět z německých hranic i kvůli citovým vazbám. Evakuační komise MNV v Chabařovicích spočítala, že k 12. červnu 1945 z městečka skutečně odešlo 1289 osob. Dne 13. červa 1945 bylo evakuováno z německých navrátilců, kteří přišli zpět do Chabařovic z prvního odsunu, 92 osob a naopak dalších 5 lidí odešlo do Německa dobrovolně. „Stav evakuantů dne 14. 6. 1945 je 1386 Němců,“ uvedla evakuační komise. Po odsunu bylo v zápisu z porady MNV v Chabařovicích konané 5. června 1945 uvedeno pod bodem 35, že došlo k rozpravě o vydávání potvrzení pro spolehlivé Němce, aby „nemuseli za hranice. Vyhotoviti soupis všech německých antifašistů. Rozprava o tom jak se bude konati vyhosťování v příští akci.“ Pod bodem 37: „Byly vypracovány seznamy něm. sociálních demokratů a komunistů v souvislosti vyhošťování Němců.“ O tři dny později, tedy 7. června 1945, bylo na poradě MNV prvním bodem jednání zpracování soupisu německých antifašistů, komunistů a sociálních demokratů „v souvislosti s vypovězením Němců.“ Jednání probíhalo za přítomnosti vedoucích představitelů německých komunistů a sociálních demokratů. Ze zápisu, který není blíže rozveden, ale vyplývá, že šlo o reakci na první velký odsun, do kterého byli neoprávněně zahrnuti i někteří němečtí antifašisté – komunisté a sociální demokrati. Příprava na druhý odsun Další místní, tedy neoficiální (divoký) odsun z Chabařovic, byl připravován na 13. června. Odsun představoval stěžejní téma na deváté schůzi MNV 12. června 1945, kde Ulman z kárné komise referoval: „Zítra ráno bude dána do rozhlasu zpráva ohledně zítřejší vystěhovací akce.“ Franz z bytové komise si povzdechl, že největší potíže po Němcích, kteří odešli, jsou s klíči. K některým bytům, které jsou přebírány, nebyly vůbec klíče nalezeny. Sepisování inventáře dalo velkou práci, ale do osmi dnů bude bytová otázka z největší části vyřízena. Člen MNV Kopejka navrhl, aby z domů opuštěných Němci byly zabaveny potraviny a v pátek zadarmo rozdány mezi české obyvatelstvo. Jeho nápad byl schválen. V zápisu z jednání najdeme rozsáhlý záznam z evakuační komise. V zápisu bylo doslova uvedeno: „…v šest hodin ráno všichni členové Národního výboru, jakož i vojsko, četnictvo a civilní stráže nastoupiti v kanceláři evakuační komise. Pak bude konána prohlídka veškerých bytů osob, které jsou určeny k vystěhování, by byli všichni v 8 hodin na louce severně za městem. Budou vystěhovány všechny osoby, které byly 4. t.m. vypovězeny a zase se vrátily, s výjimkou těch, kteří mají antifašistické legitimace. Z Chabařovic budou vyvezeny autem pana Pokorného a Hrada do Telnic, odkud půjdou pěšky v doprovodu naší stráže až na hranice. Vrácení bez povolení se bude trestati zastřelením. Od vojenského velitelství dostaneme k dispozici 10 mužů, od četnictva 5 mužů.“ Lze připomenout, že k hrozbě smrti vůči odsunovaným Němcům nebyl nikdo oprávněn, ale stejné pohrůžky za neplnění nařízení se objevily i v Ústí nad Labem. Hrozbu smrtí lze považovat za prostředek k udržení pořádku. Zajímavý je záznam o poslání československé armády: „V této záležitosti byla ještě obšírná debata, během které pan kapitán Menšík prohlásil, že nekoná nic, jak se někteří domnívají, na vlastní pěst, nýbrž pouze na rozkaz jeho představených. Pan kapitán má rozkaz, že německá strana musí z českého severu úplně vymizeti. Ohledně této akce vyplývající zastavení závodů poznamenal, že na příklad ústecký závod Schicht již teď může propustiti 50 % německých zaměstnanců, aniž by závod zůstal stát. Dále hovořil ještě pan Franz o nutnosti přesného přezkoušení vystěhovací akce a myslet na to, že musíme též míti lidi na práci. Upozornil na to, že máme též povinnosti vůči československému hospodářství (zásobování českého národa živobytím) k čemuž jsou zapotřebí pracovní síly, o které, když všechny Němce vyhostíme, bude velká nouze. V tom smyslu hovořil též pan Fröhlich a poznamenal, že na příklad v Mělníku jsou ještě němečtí vystěhovalci, kteří pracují ve dvoře na polích…. Na naší poznámku, že potvrzení o loajálním chování některých Němců dostávají fašisti, prohlásil pan Fröhlich, že potvrzenky, které prošly komunistickou komisí, jsou důkladně přezkoušeny. Bylo ještě debatováno o tom, že němečtí komunisti nemají zde v Č.S.R. vůbec žádné působiště, že mají v Německu mnohem větší úkoly a mohou na komunistickou myšlenku převrátit celý národ německý.“ K zápisu z jednání MNV byla přiložena zpráva evakuační komise „o evakuační akci vyhoštěných osob 4. června 1945.“ Citujeme pro úplnost celý její obsah: „Provedli jsme seznam navrácených Němců, kteří byli 4. června 1945 vyhoštěni z Chabařovic do Německa. Počet navrácených osob dle seznamu jest 233. Po vyhotovení shora uvedeného seznamu bylo rozhodnuto, že tito lidé s výjimkou těch, kteří mají antifašistické legitimace, budou zítra 13. června 1945 znovu vyhoštěni. K informaci německého obyvatelstva bylo dnes a bude zítra rozhlasem oznámeno následující: Místní národní výbor v Chabařovicích vyzývá veškeré německé obyvatelstvo vrátivší se Německa, s výjimkou těch, kteří mají antifašistické průkazy k odchodu k přepravení do Německa. Sraz o osmé hodině ranní na louce severně od Chabařovic. Zavazadla jsou povolena pro osobu 50 kg, v hotovosti 50 DM (německých marek), jeden prsten a hodinky. Ti, kteří neuposlechnou této výzvy, a nedostaví se v určený čas na stanovené místo, budou přísně potrestáni. Vyhošťování bude prováděno za spolupráce veškerých bezpečnostních orgánů, t.j. čsl. vojska, četnictva, městské policie a zmobilosovaných stráží Národních výborů. Členové Národního výboru budou přejímati klíče vyhoštěných osob a to v blízkosti bydliště těchto lidí. K převozu na hranice budou dány k dispozici auta pana Hrada a Pokorného po případě povozy pana Halíka. Chabařovice, 12. června 1945.“ Desátá porada na MNV 14. června 1945 byla ve znamení bilancování odsunu z předchozího dne. Kopejska hlásil, že bylo zabaveno zlato a jiné cenné věci v ceně 260 tisíc říšských marek. Bylo dohodnuto, že zabavené věci budou uloženy na „státní spořitelní knížku“. O čtyři dny později, tedy 18. června 1945, bylo na jedenácté schůzi rozhodnuto, že evakuace je prozatím zastavena. „Zítra bude zahájen soupis všech Němců v Chabařovicích (dotazníky).“ Čili začalo plošné kádrování všech Němců v okresu Ústí nad Labem, ve kterém se oficiálně rozhodlo, kdo půjde do mezinárodního (spojenci schváleného) odsunu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-04 06:51:46

Konec májových hvězd

Ať už byl maršál Koněv jakkoli „kontroverzní“, byl to osobně nepochybně velmi statečný člověk. Ten, kdo nechal odstranit jeho sochu v době karantény, kdy se lidí nesmí shromažďovat k protestům, je naopak velmi zbabělý. Dnešním dnem pro mě skončilo mládí. Vím, zní to podivně, protože se blížím šedesátce. Jsem narozená v květnu a asi proto jsem vždy měla období svých narozenin a oslav spojené i s oslavami konce války a osvobození Československa. V předvečer narozenin jsem pravidelně vídala filmy jako Májové hvězdy či Němá barikáda. Slavil se konec okupace, ve které existence českého národa visela na vlásku. A která byla ukončena heroickým bojem americké, francouzské a britské, ale hlavně Rudé armády proti nacistickému Německu a také osvobozením Prahy Rudou armádou. Dodnes si pamatuji poslední scénu z filmu Májové hvězdy podle povídek Ludvíka Aškenazyho, ve které mladý rudoarmějec zastřelí německého odstřelovače, ukrytého v jednom z pražských domů, a se zapálením poslední cigarety zemře. Takových chlapců v Praze v posledních dnech války zemřelo mnoho. Nechci dnes hledat ve Wikipedii jejich počty, to přenechám šťouralům. Nechci spekulovat o podílu Vlasovců na osvobození Prahy a nepochybuji o tom, že i tam zemřelo mnoho mladých chlapců, jak mi vyprávěla babička, která poslední dny války strávila s mou maminkou a tetou sama v pražském bytě, protože děda byl na barikádách Pražského povstání. Dnes jsem si definitivně uvědomila, že v televizi už Májové hvězdy neuvidím nikdy. Nikdy už neuvidím milostný příběh ztvárněný mladičkou Janou Brejchovou a stejně mladým Vjačeslavem Tichonovem. Že nastoupili lidé, kteří budou chtít definitivně přepsat historii tak, aby Sovětský svaz byl ten, kdo válku rozpoutal a Německo tím státem, který válkou nejvíc utrpěl. Jistě mi mnozí budou namítat, že podobné filmy byly pustá propaganda a že je načase otevřít pravdu. Nezlobte se, ale pravdu, která začíná odstraněním pomníku osvoboditele od nacistů, znát nechci. Pomníky Rudé armádě jsou ostatně i ve Vídni a Berlíně. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář tedy jen potvrzuje platnost přísloví, že poturčenec horší Turka. Nemám s Německem problém – koneckonců mě němčina živí. Často ostatně zjišťuji, že mnozí zapálení obdivovatelé německé politiky ani německy neumí. Nemám ale problém ani s Ruskem. A nebudu se ztrapňovat tím, že budu vykřikovat jako mnozí módní cenzoři, že nás Rusové 20 let okupovali. A to jsem tu okupaci, opět na rozdíl od starosty Prahy 6, zažila, a nic pěkného to nebylo. Byla to změna režimu, jakých nejen Sovětský svaz, ale i Spojené státy provedly od války nespočet, a ani z desetiny tak krvavá změna, jako byly puče USA loajálních vojenských junt v jižní Americe, například v Chile. Pro mě budou Rusové už navždy ti, kteří svým nasazením a i s přispěním „kontroverzních“ maršálů zabránili „konečnému řešení české otázky“, které by bylo následovalo krátce po „konečném vyřešení židovské otázky“ a v podobném duchu. Plány byly hotové. Dnešní den bych klidně nazvala Dnem zrady. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-02-22 10:30:06

Vládcové nebes trhají rekordy. Apple TV+ díky němu vyrostla o 65 % za jediný týden

Válečná série, za kterou stojí Tom Hanks i Steven Spielberg zajistila platformě Apple TV+ příliv nových uživatelů  Jedná se o volné pokračování seriálů Bratrstvo neohrožených a Pacifik  Aktuálně je k dispozici 5 z celkem 9 dílů, kompletní řadu budeme moci shlédnout už v polovině března  V hlavních rolích můžeme vidět Austina Butlera nebo Berryho Keoghana  Server Variety nedávno informoval o novém seriálu, který překonává rekordy sledovanosti na Apple TV+. Jedná se o válečnou sérii vykreslující životy vojáků 100. bombardovací letky v boji proti tehdejšímu nacistickému Německu. Ačkoliv Apple nesdělil konkrétní čísla sledovanosti, novinka už překonala populární tituly, jako je The Morning Show nebo Odloučení (v originálu Severance). Originální název populární novinky Masters of the Air byl do češtiny přeložen jako Vládcové nebes. První díl byl odvysílán 26. ledna a celá série má být k dispozici 15. března, díly jsou totiž vypouštěny vždy po týdnu. Zatím je tedy možné shlédnout pět z celkem devíti dílů první řady. Přečtěte si celý článek Vládcové nebes trhají rekordy. Apple TV+ díky němu vyrostla o 65 % za jediný týden

Čas načtení: 2024-02-25 11:04:31

Brazilský prezident: Izrael páchá v Gaze genocidu

BRAZÍLIE – Brazilský prezident Lula da Silva zopakoval své dřívější výroky, v nichž přirovnal postup Izraele v Gaze k nacistickému holokaustu. (Foto: Flickr) President... Článek Brazilský prezident: Izrael páchá v Gaze genocidu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-04-16 02:55:00

02:55 Stopy, fakta, tajemství

Kdo a proč pomáhal nacistickému zločinci unikat před spravedlností? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech (2012). Režie B. Hollanderová

Čas načtení: 2024-04-16 00:00:00

LEŽ: Příslib pomoci v roce 1938

Sovětský svaz nám prý v září 1938 chtěl proti nacistickému Německu pomoci. To je ovšem dávno vyvrácený nesmysl. Krvavý netvor Stalin nic takového v úmyslu neměl.

Čas načtení: 2024-04-16 00:00:00

LEŽ: Příslib pomoci v roce 1938

Sovětský svaz nám prý v září 1938 chtěl proti nacistickému Německu pomoci. To je ovšem dávno vyvrácený nesmysl. Krvavý netvor Stalin nic takového v úmyslu neměl.

Čas načtení: 2024-04-19 15:00:01

Z hrdiny zrádce, Hitler se s ním nepáral: Za 15 minut budu mrtvý, řekl synovi Erwin Rommel

Polní maršál Rommel, přezdívaný přiléhavě „Pouštní liška“, se proslavil svou odvahou a mistrnou taktikou již během první světové války, kde osvědčil svůj vojenský talent. Ve druhé světové válce pak hrál klíčovou úlohu v severoafrické kampani jako velitel Afrikakorpsu, expedičního sboru Wehrmachtu. V letech 1941–1943 byl Afrikakorps činný v Egyptě, Alžírsku, Libyi nebo Tunisku. V té době Hitler Rommelovi věřil a ten se blýskl několika důležitými vítězstvími, například v bitvě u Gazaly v létě 1942, kdy byl obsazen strategicky důležitý libyjský přístav Tobrúk. Nedokázané spiknutí Nicméně po druhé bitvě u El Alameinu v říjnu 1942 byly nuceny německé a italské jednotky ustoupit a postupně je Spojenci vytlačovali z Afriky. Tehdy Rommelovo renomé utrpělo šrámy. Nicméně i tak zatím požíval potřebné důvěry německých politických a armádních špiček v čele s Hitlerem. Na konci roku 1943 se zapojil do obrany Normandie, kde v červnu 1944 proběhlo vylodění Spojenců. Právě v této době se začalo spekulovat o Rommelově vztahu k nacistickému diktátorovi a jeho zapojení do spiknutí, které vedl v operaci Valkýra Claus von Stauffenberg a jehož cílem bylo odstranit Hitlera a ukončit válku. Rommelovo angažmá ve Stauffenbergově akci se však nikdy věrohodně doložit nepodařilo. Seriál, který vládne internetu. Francouzský zloděj Lupin ukazuje českým kriminálkám, jak se to má dělat Číst více Faktem však zůstává, že v roce 1944 začal Rommel pochybovat o tom, že Německo je schopno ve válce zvítězit. Z vývoje, který směřoval naopak ke zhroucení třetí říše, propadal Rommel postupně deziluzi, jak uvádí web history.com. Hitler navíc podrobil kritice Rommelovo vedení obrany Normandie a vzájemné vztahy se začaly prudce zhoršovat.  Hitler už rozhodl Údajně měl mít kontakty s některými spiklenci, ale přímé zapojení historikové vylučují. Tím se zároveň začal pro Rommela kruh uzavírat. Jeho další osud předznamenalo těžké zranění, které utrpěl při vzdušném útoku britských bombardérů na jeho automobil v červenci 1944 během bitvy o Normandii. Hitlerův stealth letoun Horten předběhl dobu, je velké štěstí, že do války nestihl zasáhnout Číst více Hitler a jeho věrní však pojali podezření, že do spiknutí, které nakonec skončilo fiaskem, byl zapleten rovněž Rommel. Nacistický diktátor spustil řetězec zatýkání a následných poprav. V tomto sítu nakonec uvízl i sám Rommel, který všechna obvinění, že připravoval nějaké velezrádné akce, razantně odmítl. Nicméně mu to nebylo nic platné. Hitler už určil jeho další osud za něho. Zhroucený Rommelův syn Za Rommelem, který se zotavoval ze svého zranění, vyslal Hitler v říjnu 1944 své emisary, generála Wilhelma Burgdorfa a generálmajora Ernsta Maisela, kteří mu dali na vybranou ze dvou možností. Obě se jevily pro polního maršála tak jako tak bezvýchodné, protože směřovaly k jednomu cíli – jeho odstranění. Hitlerovi vyslanci sdělili Rommelovi, že buď bude muset čelit soudu pro velezradu, která se dotkne i jeho rodiny (měl 16letého syna), nebo se mu vyhne tím, že spáchá „čestně“ kyanidovou kapslí sebevraždu. Nacistický kat Himmler bral dceru na výlet do koncentráku. Bylo to moc hezké, zapsala si malá Gudrun Číst více Rommel akceptoval druhou možnost, protože nechtěl nechat dát volný průběh možné perzekuci své rodiny. Dne 14. října 1944 se naposledy se svým synem doma nasnídal. Pak mu citlivě řekl, jaký osud pro něj Hitler nachystal. Sdělil mu také, že za 15 minut už nebude mezi živými. Syn se rozplakal a rozmlouval mu jeho rozhodnutí, jenže polní maršál byl pevně rozhodnut. Se svým synem se naposledy rozloučil a odjel přistaveným vozem do lesa, kde měl Rommel spolknout před zraky Hitlerových vyslanců a příslušníků gestapa kyanid. Pokud by si vše Rommel na poslední chvíli rozmyslel, měli jej bez milosti zastřelit. Pompézní pohřeb pro padlého hrdinu Jiný než domluvený scénář se však nerealizoval, polní maršál spolknul kyanid a v odříznuté oblasti po pár minutách zemřel. Hitler se zbavil člověka, kterému kdysi věřil a o kterém se domníval, že jej zradil. Oficiální příčina úmrtí byl infarkt. Úspěšnému veliteli, který sám nakonec spadl do osidel nacistických spárů, nacisté vystrojili honosný státní pohřeb se všemi vojenskými poctami. Veřejné oslavy měly dokonale skrýt, že Rommel se nakonec znelíbil Hitlerovi, který zpečetil jeho osud. Zdroj: history.com, britannica.com KAM DÁL: Ernst Röhm jako Hitlerova nežádoucí konkurence. Z postele putoval rovnou do vězení.  

Čas načtení: 2024-05-01 15:25:00

Hrůzný nález v domě nacistického zločince: Zohavená kostra miminka a dalších čtyř lidí!

Skupina badatelů objevila v Polsku pět lidských koster v domě, který byl za II. světové války součástí Hitlerova Vlčího doupěte a patřil nacistickému pohlavárovi Hermannu Göringovi (†53). Ostatkům chyběly dlaně a chodidla. Ruiny přitom byly pokládány za dobře prozkoumané. 

Čas načtení: 2024-05-04 20:00:00

20:00 Orel přistál

Troufalý únos Winstona Churchilla má nacistickému Německu pomoci zvrátit průběh druhé světové války. Hvězdně obsazený britský válečný film (1976). Hrají: M. Caine, D. Sutherland, R. Duvall, J. Agutterová, D. Pleasence, A. Quayle, J. Marshová, J. Standing, T. Williams, L. Hagman, J. Conaway a další. Režie John Sturges[online]

Čas načtení: 2024-05-06 09:24:00

Trump: Bidenova administrativa se chová jako gestapo

Do prezidentských voleb v USA zbývá ještě řada měsíců, ale republikánský kandidát Donald Trump dál přitvrzuje. Administrativu prezident Joea Bidena přirovnal k nacistickému gestapu. Nedávný průzkum CNN navíc ukázal, že 55 procent dotázaných má za to, že Trumpovo prezidenství bylo úspěšné. O Bidenovi si to myslí 39 procent dotázaných.

Čas načtení: 2024-05-09 10:53:00

Opulentní vojenská přehlídka v Moskvě! Putin opět ukázal střely, stíhačky a jediný tank

Tradiční vojenská přehlídka se dnes koná na Rudém náměstí v Moskvě. Rusko ji pořádá při příležitosti oslav konce druhé světové války v Evropě, respektive "velké vlastenecké války", jak nazývá svůj boj proti nacistickému Německu. Účastní se Vladimir Putin, který se v úterý popáté ujal prezidentského úřadu či čelní představitelé ruské války včetně ministra zahraní Sergeje Lavrova a ministra obrany Sergeje Šojgua.

Čas načtení: 2024-05-22 10:16:56

Trump lákal Američany na vytvoření jednotné Říše. Video s nacistickou rétorikou radši smazal

Americký exprezident a současný kandidát na prezidenta Donald Trump v pondělí zveřejnil na sociální síti Truth Social nové video, ve kterém lákal své voliče na „vytvoření jednotné Říše“, což je výraz, který je připisován nacistickému Německu. Zhruba po 15 hodinách jej ale po negativních ohlasech smazal. Informuje o tom agentura Reuters.

Čas načtení: 2024-05-29 16:09:00

Je to upír a živí se krví, prohlásil Erdogan o Netanjahuovi po zásahu u Rafáhu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za psychopata a upíra, který se živí krví. Vyjádřil se tak po nedělním izraelském úderu u Rafáhu v Pásmu Gazy, v jehož důsledku vypukl smrtící požár v táboře pro vysídlené Palestince. Už dříve Erdogan Netanjahua přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Čas načtení: 2024-05-29 16:15:00

Je to upír a živí se krví, prohlásil Erdogan o Netanjahuovi po zásahu u Rafáhu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za psychopata a upíra, který se živí krví. Vyjádřil se tak po nedělním izraelském úderu u Rafáhu v Pásmu Gazy, v jehož důsledku vypukl smrtící požár v táboře pro vysídlené Palestince. Už dříve Erdogan Netanjahua přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Čas načtení: 2024-06-19 10:22:00

První dojmy: The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Henry Cavill to sice zabalil v Zaklínačovi, ale pořád by chtěl být akčním hrdinou a vypomoci mu s tím mohl Guy Ritchie. Jejich The Ministry of Ungentlemanly Warfare slibovalo být akční jízdou, která sice vychází ze skutečné události a tajné mise, při které Britové pořádně zatopili nacistickému Ně...

Čas načtení: 2024-06-19 10:22:00

První dojmy: The Ministry of Ungentlemanly Warfare od Guye Ritchieho

Henry Cavill to sice zabalil v Zaklínačovi, ale pořád by chtěl být akčním hrdinou a vypomoci mu s tím mohl Guy Ritchie. Jejich The Ministry of Ungentlemanly Warfare slibovalo být akční jízdou, která sice vychází ze skutečné události a tajné mise, při které Britové pořádně zatopili nacistickému Ně...

Čas načtení: 2024-06-30 14:00:00

Náckové se začali mordovat sami mezi sebou. Noc dlouhých nožů dovršila vznik třetí říše

Proti novému, nacistickému režimu, jenž se v Německu dostal k moci 30. ledna 1933, nevznikala opozice pouze na straně demokraticky smýšlejících lidí a části církve, ale postupně dokonce i u hitlerovských esamanů (SA) coby výraz nespokojenosti vrstev cítících se být oklamané. Spor vyvrcholil Nocí dlouhých nožů z 29. na 30. června 1934.