Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-06-27 21:52:00

ONLINE: Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, munici a rakety, zní z Bruselu

Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Ukrajina i Rusko hlásily noční vzdušné údery na své území. Z vyjádření velitele ukrajinského letectva vyplývá, že ukrajinská protivzdušná obrana nesestřelila pouze jednu ruskou sestřelu typu Kinžal z celkově šesti nepřítelem vyslaných střel a 23 útočných dronů. Ruské ministerstvo obrany informuje o sestřelení sedmi ukrajinských dronů, celkový počet vyslaných vzdušných zbraní nezmiňuje. Dramatické dění kolem války na Ukrajině a ruské agrese sledujeme na Blesk.cz v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2020-01-10 12:47:54

Boeing, který nedoletěl do cíle. Pár informací a komentář k aktuálnímu zřícení letadla nedaleko Teheránu

Kolem kauzy ukrajinského letadla, které se před pár dny zřítilo nedaleko Teheránu, je zatím spousta nejasností. Současný názor západních mocností včetně Kanady (ze které pocházela řada obětí) zní, že letadlo bylo omylem sestřeleno íránskou protivzdušnou obranou. Írán to popírá. Kdyby se nakonec přeci jen ukázalo, že je to pravda, znamenalo by to, že se historie tragicky opakuje, protože v roce 1988 došlo k velmi podobné katastrofě, když americké námořnictvo sestřelilo civilní let íránských aerolinií nad Perským zálivem. Tahanice o to, kdo se omluví a neomluví, také trvaly dlouho, ale nakonec USA dosáhly s Íránem kompromisu, podle nějž dostaly rodiny obětí celkem 62 milionů dolarů odškodného a Amerika vyjádřila lítost, aniž by se vysloveně omluvila. Inu diplomacie. Zatím žádné definitivní závěry činit nemůžeme, ale můžeme si shrnout, co se ví jistě, co je hodně (ne)pravděpodobné, a co by se nadále mohlo dít. A závěrem přidám svůj osobní názor a komentář. Co víme jistě Takže, co víme jistě, v tom smyslu, že ani Íránci to nerozporují. (Za zdroj jsem tentokrát zvolil převážně BBC, ale na tyhle informace narazíte všude možně.) 1. Letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním proti původnímu letovému plánu. 2. Kritická událost, která vedla ke zřícení stroje, se odehrála krátce po startu, ve výši zhruba 2 500 metrů. To mimo jiné znamená, že v letadle nemohlo dojít k příliš prudkému poklesu tlaku vzduchu. Za letu se v kabině udržuje tlak vzduchu zhruba odpovídající této výšce a lidé s ním nemají problém. 3. Došlo k okamžitému přerušení rádiového spojení se zemí, což ukazuje na výpadek veškeré elektřiny včetně všech záložních zdrojů. To není typické, naopak i letouny, které už se nacházejí ve fatálních a neřešitelných situacích, ještě obvykle nějakou chvíli se zemí komunikují, často dost barvitě. Kdo si chce přečíst sbírku posledních slov z takových událostí, přeložených do angličtiny, může tak učinit zde. (Polské f*ck bylo samozřejmě v originále k*rwa mać. 4. Letadlo poté změnilo kurz, jako by se pokoušelo vracet na letiště Imáma Chomejního, ze kterého předtím odstartovalo. Tj. v pilotní kabině byl patrně ještě někdo naživu, automat by toto neudělal. 5. Letadlo bylo zánovní, pořízené roku 2016, před dvěma dny bylo na technické kontrole. Typ 737-800 je po světě dost rozšířený a má poměrně slušnou bezpečnostní historii, i když k několika těžkým nehodám také došlo. Častější však byly chyby posádky než technická selhání. 6. Íránská televize odvysílala amatérské záběry letadla padajícího k zemi, na kterých to vypadá, že ještě ve vzduchu dost intenzivně hoří. Nesmyslná tvrzení Dále: co je skoro určitě nesmysl… 1. Vyjádření íránského šéfa úřadu pro civilní letectví Aliho Abdezadeha, že je vědecky nemožné a nelogické, aby šlo o sestřel. Věda nefunguje na základě tvrzení do médií, ale důkazů. Incidentů zahrnujících civilní letadla a protiletadlové střely bylo v posledních dvaceti letech velmi málo, ale byly. V roce 2003 bylo letadlo společnosti DHL zasaženo ruční protiletadlovou střelou po startu z bagdádského letiště a dokázalo poté ještě nouzově přistát. 2. Tvrzení systematicky pobíhající po internetu, že příčinou havárie byla srážka letadla s ptáky. Ptáci jsou všudypřítomný problém, od světových letišť se kompletně vyhnat nedají a moderní motory jsou tedy na kolizi s hejnem ptáků stavěné. Testuje se to dokonce i na zemi, kdy se ptačí mrtvolky úmyslně vstřelují do běžících motorů. K poškození motoru dojít může, ale nemělo by dojít ke katastrofální explozi. Zásah raketou? Co se neví, ale intenzivně se o tom diskutuje mezi lidmi, kteří mají aspoň trochu ponětí… Prolezl jsem různá fóra, kde se scházejí piloti, pracovníci od radarů a další letadlofilové, a univerzálně vyjadřovaná otázka byla, v jakém stavu byl odpovídač (transpondér) letadla a zda nedošlo k jeho selhání nebo chybnému chování. Letadla mají povinnost se identifikovat pozemním radarům svým kódem (říká se tomu squawking), přičemž civilní lety mají určité kódy a vojenská letadla jiné kódy, které zároveň slouží k rozlišení „přátel“ a „nepřátel“ (Identification Friend or Foe). Transpondér je součástka jako každá jiná a porouchat se může. Zálohovaný není, je na palubě jen jeden. V takovém případě by letadlo nemělo vůbec odstartovat. Správně by na to měla přijít předletová kontrola, ale všude se najdou flákači a odfláknutí předletové kontroly už katastrofy způsobilo. (Případ, kdy Pitotova trubice nebyla zakryta proti hmyzu.) Také jsou poruchy, které se běžnou kontrolou odhalit nedají. Z toho, že okamžitě selhaly rádiové přenosy a letadlo se zřítilo k zemi již hořící, můžeme soudit, že na palubě proběhl nějaký dost extrémní jev. Zásah raketou je rozhodně jedna z možných variant. V široké veřejnosti existuje poněkud zavádějící představa, že protiletadlové střely jsou masivní kusy munice, které vymažou letadlo z oblohy a rozpráší jej na tisíce drobných kusů. Možná, že si lidé zaměňují střely protivzdušné obrany s balistickými střelami jaderných mocností, což skutečně velké a mohutné stroje jsou. Jde ale o úplně jiné druhy zbraní, které samozřejmě vypadají jinak. Protiletadlová střela musí být docela manévrovatelná a hbitá, takže nebývá moc velká. A jelikož se počítá s tím, že nepřítel se snaží zásahu také uniknout manévrováním, je obvykle protiletadlová střela stavěná tak, aby nemusela úplně napřímo zasáhnout nepřátelský stroj, ale aby stačilo, když exploduje někde v jeho blízkosti. O ničivý efekt se pak postará hlavně šrapnel, tedy výbuchem uvolněné ostré kusy kovu. Tomu se říká fragmentation warhead (jeden z možných typů). To, že letadlo po takovém šrapnelovém zásahu ještě pár minut letí, je klidně možné. Záleží hlavně na tom, kam přesně bylo zasaženo. Konečnou odpověď by ale přinesla teprve expertiza trosek. A tím se dostáváme k poslední části mého dnešního článku. Podivná reakce Teheránu Slíbil jsem na závěr svůj komentář, tak tady ho máte. Popravdě si myslím, že to skutečně neúmyslný fuckup íránské protivzdušné obrany byl, a hned řeknu, proč si to myslím. Nejde tolik o vyjádření amerických, kanadských či evropských politiků. Tvrzení, že tajné služby zaznamenaly starty dvou protiletadlových střel a následný požár letadla pomocí špionážních družic, je pro nás běžné smrtelníky neověřitelné a chápu každého, kdo je vůči takovým informacím předběžně skeptický. Nicméně mozek nosíme v hlavě všichni a můžeme se podívat na to, jak se vyvíjí situace kolem vyšetřování. Na nevinné obviněné se Írán chová nějak divně. Kdybych byl ajatolláh Alí Kechlibarí a věděl, že mě Velký Satan obviňuje z něčeho, co jsem neudělal, tak během dvanácti hodin visím na telefonu a obvolávám Francii, Německo, Japonsko, Itálii a další mocnosti, o kterých vím, že s Trumpem žádní velcí přátelé nejsou, ale které zároveň mají v mezinárodním společenství pověst technicky kompetentních států. Některé z těch států se ve věci jaderného dealu vysloveně stavěly na stranu Íránu. A měl bych k nim všem jedinou prosbu: pošlete nám sem svoje týmy expertů na letecké katastrofy, pokud možno ihned, aby vyšetřování celé události probíhalo před očima celého světa a nestranně. A do doby, než příslušní experti dorazí, by se trosek nikdo nesměl ani dotknout, kromě předběžného zjištění, že všichni jsou mrtví a není koho zachraňovat. Ať zůstanou všechny zbytky ležet tam, kde jsou. Pro jistotu ještě nafotíme jejich přesnou polohu z dronu, aby k tomu byla co nejlepší dokumentace. Přeci jen může přijít třeba přívalový déšť a drobnější kousky letadla někam posunout. Taková aktivita by pro Íránce byla hned dvojnásob výhodná. Za prvé by je očistila v očích zbytku světa, za druhé by pak měli v ruce pádný důkaz toho, že ti špinaví nevěřící zpoza oceánu hanebně lžou, aby je očernili. Perfektní materiál, který by se jim dal v dalších verbálních konfliktech připomínat aspoň padesát let, podobně jako se dodnes připomíná svržení Mosaddeka roku 1953. Na internetu, v televizi, všude: Vidíte, jací jsou to prolhanci a skety? Dokonce i ze sestřelu cizího letadla plného lidí nás obvinili, a my jsme byli nevinní. To, že to ajatolláhové zatím neudělali, a že dokonce máme zprávy o tom, že jejich síly shrnují trosky letadla buldozerem, pro mě představuje dvě masivní „červené vlajky“, naznačující, že v celé kauze mají máslo na hlavě. Jinak by si teheránské úřady nenechaly takovou příležitost k posílení vlastního PR ujít. Málokdy vám váš tradiční protivník poskytne tak skvělou argumentační munici, jako prokazatelně nepravdivé veřejné obvinění ze zabití skoro dvou set lidí. Třeba si to ještě v Teheránu rozmyslí a udělají to. Pak bych musel svoje podezření odložit. Ale dokud se chovají jako nevěrná manželka, která se snaží nenápadně zakopnout pod postel cizí růžové slipy, ponechávám si právo jim v téhle věci nevěřit. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-06-11 17:05:00

ONLINE: Ukrajina zasáhla ruské odpalovací pozice, ubylo útoků na Charkov

Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2024-06-14 06:54:00

ONLINE: Velký summit o pomoci Ukrajině. Papež František se setká se Zelenským a Bidenem

V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos, píše agentura Reuters. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2024-06-14 13:03:00

ONLINE: NATO převezme koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu a papež se setká se Zelenským a Bidenem

Země Severoatlantické aliance se shodly na tom, že NATO převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Českým novinářům to dnes v sídle aliance řekla česká ministryně obrany Jana Černochová. Shodu podle ní jasně deklarovaly všechny země, přičemž Maďarsko získalo výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál. Plán bude definitivně schválen na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos, píše agentura Reuters. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.  

Čas načtení: 2024-06-27 14:35:00

Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině

Brusel - Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména...

Čas načtení: 2024-06-27 14:35:00

Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině

Brusel - Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména...

Čas načtení: 2024-07-07 09:30:01

Rusko tvrdí, že zničilo části dvou systémů Patriot. Kyjev mluví o maketách

Ruské síly zlikvidovaly dvě odpalovací zařízení pro raketové systémy země-vzduch Patriot v ukrajinské Oděské oblasti, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ale v sobotu večer uvedl, že Rusové zasáhli na dvou místech makety. Podobná tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit. Ukrajina dlouhodobě žádá spojence o další prostředky k posílení ochrany nebe, kde má Moskva převahu. V pátek obdržela už třetí systém Patriot z Německa.

Čas načtení: 2024-07-09 18:03:00

Módí dostal v Moskvě řád, dojatě objal Putina. Ten to ani nečekal

Indický premiér Naréndra Módí a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Moskvě zahájili jednání o posílení strategického partnerství. Putin ocenil snahu Indie hledat mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Dillí ruskou válku na Ukrajině nikdy otevřeně neodsoudilo. Výsledkem úterního jednání bylo rozhodnutí Ruska propustit všechny Indy sloužící v ruské armádě.

Čas načtení: 2024-07-10 08:51:50

Ukrajina získá další systémy protivzdušné obrany

Ukrajina získá další prostředky protivzdušné obrany (PVO), aby se mohla bránit ruským náletům, které se zaměřují i na civilisty a kritickou infrastrukturu. Plyne to ze společného vyjádření o posílení ukrajinské PVO amerického prezidenta Joea Bidena, holandského premiéra Dicka Schoofa, německého kancléře Olafa Schloze, italské premiérky Giorgie Meloniové, rumunského prezidenta Klause Iohannise a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Text v úterý zveřejnil Bílý dům.

Čas načtení: 2019-11-12 19:11:13

V pražských kinech Atlas a Evald startuje Týden ukrajinského filmu

Od úterý 12. 11. mohou diváci zhlédnout v hlavním městě nejlepší snímky současné ukrajinské kinematografie. Filmy, které zaujaly odborníky i diváky na mezinárodních festivalech a sesbíraly různá filmová ocenění, se představí během sedmi večerů od 12. do 18. listopadu v kinech Atlas a Evald. Zahajovacím snímkem festivalu bude Atlantida, která nabízí pohled do blízké budoucnosti ve válkou zničené zemi a jenž získala první cenu v sekci Horizont na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. Režisér Valentyn Vasjanovyč neobsadil do filmu profesionální herce, ale lidi, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu. Hostem úvodního večera v kině Atlas bude hlavní filmový hrdina, válečný veterán Andrij Rymaruk. Andrij (34) byl mobilizován v roce 2015 a na frontě strávil půldruhého roku jako velitel oddílu rozvědky. Po ukončení služby začal pracovat v organizaci Vrať se živý, která pomáhá ukrajinským vojákům a veteránům rusko-ukrajinské války. Většina letošních snímků reflektuje nedávné události, spojené s tak těžkým tématem, jakým je válka. Trauma, které s sebou anexe Krymu a konflikt na východě Ukrajiny nesou, zpracovávají různými způsoby hned tři filmy, které modelují obraz Ukrajiny, kterou stojí za to poznat. Diváci se mohou těšit například na drama Cesta domů, které vypráví příběh otce přijíždějícího do Kyjeva, aby odvezl domů na Krym ostatky mrtvého syna zabitého ve válce na východě Ukrajiny. Na pozoruhodnou a nelehkou cestu s sebou bere i svého mladšího syna. Film vysílají Ukrajinci do boje o Oscara. Týden ukrajinského filmu nabídne ale také komedii Mé tiché myšlenky. Ta byla například na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněna zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West. Debut režiséra Antonia Lukiče, který bude hostem závěrečného večera festivalu, rozehrává na plátně nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Letos zaznamenal festival dvě novinky: poprvé bude jeho součástí výběr krátkometrážních snímků a Týden ukrajinského filmu zamíří i do Brna v termínu od 12. 11. do 2. 12. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Vstupenky je možné zakoupit v online předprodeji jednotlivých kin i na jejich pokladnách v ceně 100 Kč. Festival otevře 12. listopadu v kině Atlas film Atlantida režiséra, scénáristy a kameramana Valentyna Vasjanovyče. Dramatická antiutopie se odehrává v roce 2025, rok po ukončení rusko-ukrajinské války, která zcela zdevastovala východní Ukrajinu. Život bývalého vojáka Serhije je rozerván na kousky, trpí posttraumatickým syndromem a těžce se sžívá s novou realitou. Ve filmu nehrají profesionální herci, ale lidé, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu, který měl premiéru na 76. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde v sekci Horizont získal první cenu. 13. listopadu jistě zaujme diváky v kině Evald Pan Jones, poslední film u nás dobře známé režisérky Agnieszky Hollandové. Polsko-britsko-ukrajinský politický thriller v hvězdném obsazení s Jamesem Nortonem, Vanessou Kirby či Peterem Sarsgaardem je příběhem mladého britského novináře Garetha Jonese, který se pod vlivem zpráv o úspěších sovětské industrializace chystá v roce 1933 do Moskvy s cílem pořídit rozhovor se samotným Stalinem. Následuje drsný střet se sovětskou mocí, smrt kolegy, který byl na stopě odhalení skutečného pozadí stalinských úspěchů, cesta na Ukrajinu a svědectví o hrůzách uměle vyvolaného hladomoru, které vydává po návratu v Londýně. Pravda o hrůzách života v Sovětském svazu naráží na nepochopení západních novinářů, ovlivněných stalinskou propagandou. Jones se nevzdává a svá odhalení svěřuje začínajícímu ambicióznímu spisovateli Georgi Orwellovi. 14. listopadu nabídne kino Atlas drama režiséra Narimana Alijeva Cesta domů. Krymský Tatar Nazim se po okupaci a anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády a byl na východě Ukrajiny zabit. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl ostatky mrtvého syna zpět na Krym. Ve filmu se mluví především krymskotatarsky, ale zazní také ukrajinština a ruština. Letos bude reprezentovat ukrajinskou kinematografii na Ceně Akademie (Oscar) v kategorii Mezinárodní film. V kině Atlas bude možné také zhlédnout 15. listopadu film Ilovajsk režiséra Ivana Tymčenka. Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišůt zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Ten však nehledá spravedlnost, ale pomstu. Novinku v dramaturgii festivalu představuje Krátký metr z dílny projektu Pojízdné kino. 16. listopadu se v něm v kině Evald představí pět dokumentárních a krátkometrážních filmů s různou tématikou. Události, které se odehrály v Užhorodu v roce 1944, jsou tématem filmu Zůstat nemůžeme utíkat Maryna Lopušiny. Fingerman Ivana Šochy je krátkým vhledem do světa dětské fantazie. Knockdown Antona Skripce pojednává silvestrovský příběh apatického Savy v kostýmu praštěného Santa Clause. Dům Slovo, jak se jmenuje film Ihora Vysnevskeho, tak se říkalo charkovskému domu, ve kterém žilo více než 200 spisovatelů, umělců, básníků, hudebníků s rodinami. Po vpádu NKVD jedné noci v roce 1933 se domu po čase bude říkat Krematorium a jeho obyvatelům „rozstřílené obrození“. Mia Donna Pavlo Ostrikova je o šestačtyřicetileté Oksaně, jejíž život se převrátí naruby ve chvíli, kdy se z jejího manžela Tolika stane muž s duší sedmiletého chlapce. 17. listopadu se v kině Evald bude promítat Divoké pole, ukrajinsko-holandsko-švýcarské drama režiséra Jaroslava Lodyhina, natočené na motivyoceňovaného románu známého ukrajinského spisovatele Serhije Žadana Vorošylovhrad. Herman je nucen vrátit se do rodného města na Donbasu, kde se musí postarat o rodinný podnik – starou benzínovou pumpu. Nebude to ale vůbec jednoduché… Musí se postavit těm, kteří kousek po kousku zabírají půdu, aby z ní udělali kukuřičné pole nebo železniční trať, která nikam nevede. Festival zakončí 18. listopadu v kině Atlas vysoce ceněná komedie Mé tiché myšlenky, debut režiséra Antonia Lukiče. Za zvuků syntezátorové hudby rozehrává autor před divákem obrazově nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Vadym se živí nahráváním a prodejem nejrůznějších zvuků. Rád by do Kanady, a tak když přijde velkoryse honorovaná nabídka zaznamenat zvuky ukrajinských domácích zvířat a vzácného ptáka žijícího na Zakarpatí, vydává se na cestu, kterou mu trochu komplikuje matka… Film byl na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněn zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West, v národní soutěži na MFF v Oděse získal hlavní cenu a Irma Vitovska si odnesla cenu za nejlepší hereckou roli. Od 12. listopadu do 2. prosince budou mít možnost nejnovější ukrajinské filmy zhlédnout i diváci v Brně. Týden ukrajinského filmu jim nabídne, jak aktuální snímky, tak i filmy, které v minulých létech měli možnost vidět jen diváci v Praze. Festival se koná za podpory Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. TZ

Čas načtení: 2024-04-08 11:48:50

Anonymní zdroje z řad poradců Donalda Trumpa měly hovořit s deníkem Washington Post ohledně mírového plánu rusko-ukrajinského konfliktu

Kandidát na příštího amerického prezidenta Donald Trump se již několikrát nechal slyšet, že v případě výhry ve volbách ukončí válku Ruska proti Ukrajině do 24 hodin. Deník Washington Post informoval, že Trump v soukromém rozhovoru odhalil svůj mírový plán na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. The post Anonymní zdroje z řad poradců Donalda Trumpa měly hovořit s deníkem Washington Post ohledně mírového plánu rusko-ukrajinského konfliktu first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-29 06:00:01

Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu

Americký prezident Joe Biden krátce po izraelském útoku na íránský konzulát v Damašku varoval Írán před odvetou. Bylo zřejmé, že USA budou stát za Izraelem. Ale z průběhu událostí, které následovaly, víme, že odpověď USA byla poměrně nevýrazná. Rusko předává své zkušenosti „USA připravily své letecké síly k odražení předpokládaného íránského úderu na Izrael přesunutím letadlové lodě USS Gerald R. Ford a USS Eisenhower do prostoru Středního východu jako demonstraci odhodlání zasáhnout. Jenže počátkem ledna byla USS Gerald R. Ford stažena zpět do Norfolku,“ vysvětlil generál Jiří Šedivý. Požadavky ukrajinského prezidenta nejsou reálné, říká generál Šedivý. Kritizoval evropské politiky Číst více Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky měly americké zpravodajské služby poměrně přesné informace o případné íránské odvetě. „Ale že by USA měly v plánu provést pozemní nebo leteckou operaci na území Íránu k podpoře Izraele, se nedá předpokládat,“ uvedl bývalý elitní voják. Jenže i to by se mohlo změnit. Zásadní roli v tom hraje Rusko, respektive jeho ochota a rychlost předávat svému spojenci zkušenosti z války na Ukrajině. Přebírá Írán ruské know-how, je mezi těmito režimy úzké spojenectví? Írán zcela určitě přebírá řadu zkušeností z ruské agrese na Ukrajině. Faktem je i to, že Rusové v rámci svých omezených možností vyzbrojují Írán. Přesto v těchto dnech Írán ještě není připraven na zásadní krok, jako třeba citelně zasáhnout Izrael. To ale neznamená, že v budoucnosti k něčemu takovému nepřistoupí. Což se nám sice nemusí líbit, realita je ale bohužel taková. Proč íránské drony nebyly před pár dny úspěšné? Na Ukrajině přitom své cíle pravidelně zasahují. Území Izraele, na které byl úder cílen, je velmi malé. Tedy soustředění se na toto malé území zároveň definuje podobu finální fáze letu. Na rozdíl od podmínek ukrajinského bojiště, které umožňuje nejenom manévr, ale i velký prostor pro výběr cílů v relativně velké vzdálenosti od sebe. Na Ukrajině také není tak velká hustota protiraketových a protiletadlových prostředků. Připomínám jen urgentní žádosti ukrajinského prezidenta k dodání nejméně systémů Patriot a další požadavky. Objev v mayském chrámu odhalil, jak civilizace skončila. Dnes se blížíme do stejného bodu Číst více Podoba mezi íránským úderem a těmi ruskými tedy neexistuje? Jedinou podobnost s ruským vedením vzdušných úderů na Ukrajinu vidím v počtu bezpilotních prostředků a raket vyslaných na Izrael. Zásadně nevyšel úmysl zahltit izraelský obranný systém Iron Dome tak, aby se nepodařilo zasáhnout všechny útočící cíle a aby několik nezasažených dopadlo na určené objekty. Sofistikovanost provedení úderu zkrátka byla velmi vzdálená současnému vedení ruských vzdušných úderů bezpilotními prostředky a raketami na Ukrajině. Část dronů a raket byla sestřelena letectvem USA, Velké Británie a Jordánska. Zbytek silami Izraele – letectvem a systémem Iron Dome. Čím to bylo? Ani rakety, ani drony nebyly naprogramovány na složitou dráhu, kde manévr ztěžuje zjištění cílů a následně zásah protileteckými a protiraketovými prostředky. Doba, po kterou se rakety a drony pohybovaly na dráze k území Izraele, byla dostatečná k účinnému zásahu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Dvě letadla vrazila do Smědavské hory. Údolí v Jizerských horách se stalo smrtelnou pastí.

Čas načtení: 2024-05-05 09:12:09

Rusko zařadilo na seznam hledaných osob bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka a velitele pozemních sil Pavljuka

Ruské ministerstvo vnitra zařadilo bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a současného velitele Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Pavljuka na seznam osob, po kterých úřady pátrají. Píše o tom deník Ukrainska Pravda. The post Rusko zařadilo na seznam hledaných osob bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka a velitele pozemních sil Pavljuka first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-18 10:32:56

Velitel ukrajinského letectva ukázal na videu bojovou práci ukrajinských pilotů proti nepřátelským cílům

Generálporučík Mykola Oleščuk, velitel ukrajinského letectva, sdílel video bojového úsilí pilotů 40. brigády taktického letectva velitelství letectva Tsentr (střed), uvedl deník Ukrajinska Pravda. The post Velitel ukrajinského letectva ukázal na videu bojovou práci ukrajinských pilotů proti nepřátelským cílům first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-22 10:19:41

Byly zveřejněny satelitní snímky s následky ukrajinského útoku na ruské ropné skladiště

Ruská služba Rádia Liberty zveřejnila satelitní snímky, které ukazují následky útoku ukrajinského dronu na ropný sklad v osadě Enem v Adygejské republice v Ruské federaci. The post Byly zveřejněny satelitní snímky s následky ukrajinského útoku na ruské ropné skladiště first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-12-31 20:24:00

ONLINE: Ve válce není volno. Rusko v Chersonu útočilo na místo, kde si šéf vojenské správy točil novoroční přání

Místo, na kterém šéf vojenské správy ukrajinského Chersonu Roman Mročko natáčel svůj novoroční proslov k obyvatelům města, se stalo terčem ruského ostřelování. V natáčení zprvu pokračovat, ale nakonec ho zastavil. Mročko na svém facebookovém profilu zveřejnil video, na kterém stojí před domem, který opravuje několik mužů na žebřících. Mluví o jakémsi projektu, který se uskutečnil z iniciativy ukrajinského prezidenta, když se v okolí ozve první výbuch. Ten ho nechá v klidu a započatou větu zopakuje. Když ale v jeho bezprostřední blízkosti zazní druhá exploze, podívá se tím směrem a proslov přeruší. Také muži opravující dům slezou ze žebříků a odcházejí zřejmě někam, kde by mohlo být bezpečněji. "Ve válce neexistují svátky a volno," komentoval Mročko tuto událost. Napsal, že zásah byl asi 20 metrů od něj, a poděkoval týmu opravářů za odolnost. Podle propočtu agentury AFP na základě údajů amerického Institutu pro studium války (ISW) ruská armáda letos dobyla 3985 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je velikost srovnatelná se Zlínským krajem.  Dramatické dění sledujeme na Blesk.cz v online přenosu. 

Čas načtení: 2025-02-22 09:00:00

18 věcí, které Trump a jeho tým udělali tento týden

 Od označení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora až po oznámení dalších tisíců propuštěných zaměstnanců ve federálních úřadech - Trumpova administrativa pokračuje ve svých šokujících rozhodnutích1. Nazval ukrajinského prezidenta Zelenského „diktátorem"Trump v úterý označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“.Jeho útoky přišly poté, co Zelenskyj reagoval na americko-ruská jednání o válce, z nichž byl Kyjev vyloučen.Zelenskyj řekl, že Trump „žije v dezinformačním prostoru“ řízeném Moskvou poté, co Trump lživě uvedl, že ukrajinský vůdce klesl na podporu pouhých 4% na Ukrajině - tento údaj podle Zelenského šíří Rusko.Zelenského funkční období mělo skončit v květnu 2024, ale jeho země je od ruské invaze v plném rozsahu před třemi lety ve válečném stavu a volby jsou pozastaveny.Věta o „diktátorovi“ vyvolala kritiku evropských představitelů včetně německého kancléře Olafa Scholze, který ji označil za „jednoduše špatnou a nebezpečnou“.

Čas načtení: 2025-03-11 15:07:01

Maďarsko hlásí pozastavený tok ropy kvůli útoku ukrajinského dronu

Budapešť (ČTK) – Přeprava ropy ropovodem Družba byla pozastavena po útoku ukrajinského dronu na měřicí stanici, uvedl v úterý maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto... Článek Maďarsko hlásí pozastavený tok ropy kvůli útoku ukrajinského dronu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-04-09 15:18:19

Zalužnyj potvrdil existenci společného Americko-Ukrajinského velitelského centra v Německu

Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel Ukrajinských ozbrojených sil, potvrdil existenci společného Americko-Ukrajinského velitelského centra v Německém Wiesbadenu, kde byly plánovány vojenské operace Kyjeva v koordinaci se Západními spojenci. „Minulý týden se hodně mluvilo o Wiesbadenu,“ napsal Zalužnyj v příspěvku na… The post Zalužnyj potvrdil existenci společného Americko-Ukrajinského velitelského centra v Německu first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2025-05-21 16:46:32

Bývalý poradce ukrajinského prezidenta zastřelen na ulici v Madridu

Andrij Portnov byl poradcem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Nyní byl tento bývalý politik zabit ve Španělsku. (Foto: X) Ukrajinský bývalý politik Andrij Portnov... Článek Bývalý poradce ukrajinského prezidenta zastřelen na ulici v Madridu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-08-30 13:38:23

Šokující atentát ve Lvově na prominentního ukrajinského politika

V centru západoukrajinského města Lvov došlo dnes k brutální vraždě prominentního ukrajinského politika Andrija Parubije, bývalého předsedy Nejvyšší rady (Verkhovna Rada) a klíčové postavy... Článek Šokující atentát ve Lvově na prominentního ukrajinského politika se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-11-01 07:21:26

EÚ hrozí súdnymi KROKMI: Slovensko v problémoch pre blokádu ukrajinského dovozu, hrozia MILIÓNOVÉ sankcie

EÚ zvažuje právne kroky voči Slovensku, Maďarsku a Poľsku za blokádu ukrajinského dovozu, čo môže viesť k sankciám a poškodeniu ich medzinárodnej povesti. The post EÚ hrozí súdnymi KROKMI: Slovensko v problémoch pre blokádu ukrajinského dovozu, hrozia MILIÓNOVÉ sankcie appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2025-11-07 14:00:28

Předseda ukrajinského parlamentu se vyjádřil k sundané vlajce Okamurou

„Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince… je jen pochybný úspěch“, napsal předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. (Foto:... Článek Předseda ukrajinského parlamentu se vyjádřil k sundané vlajce Okamurou se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-12-25 17:24:55

Extrémně ostrý projev ukrajinského prezidenta: Zelenskyj přeje Putinovi smrt

Vánoční projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyvolal mezinárodní rozruch. (Foto: Flickr) Nepřímo popřál Vladimíru Putinovi smrt a zároveň předložil návrh na vytvoření demilitarizované zóny... Článek Extrémně ostrý projev ukrajinského prezidenta: Zelenskyj přeje Putinovi smrt se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2026-01-02 18:56:20

Foldyna navrhne vyhostit ukrajinského velvyslance z Česka

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna oznámil, že navrhne vyhoštění ukrajinského velvyslance v ČR Vasyla Zvaryče. (Foto: Flickr) Důvodem je Zvaryčova ostrá kritika novoročního projevu předsedy... Článek Foldyna navrhne vyhostit ukrajinského velvyslance z Česka se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2020-01-12 15:18:15

O íránském odlivu mozků aneb vzpomínka na Mehrdáda

Írán přiznal, že omylem sestřelil ukrajinské letadlo. Proč mě to zas tolik nepřekvapilo… Tak nám vrchní představitelé íránské vlády kápli božskou, tedy Alláhovu: letadlo, na jehož palubě se nacházelo skoro dvě stě lidí, nespadlo skrze žádnou technickou závadu, ale po zásahu íránskou protivzdušnou obranou. Má to nějakou politickou dohru, americký prezident Trump tweetnul íránským občanům vzkaz v jazyce fársí (překlad zde) a v Teheránu probíhají protesty, které režim docela tvrdě potlačuje. Na Redditu jsem se dočetl, že jedno z hesel provolávaných demonstranty prý je „milujeme Trumpa“, což pokud je pravda, asi v příslušných redakcích zavaří pár mozků… Nicméně režim kvůli tomu asi nepadne, to bych se divil. Dneska chci psát o příbuzném tématu. Je jím íránský brain drain, čili odliv mozků. Od bývalého sovětského bloku se Íránská islámská republika liší jedním dost podstatným prvkem: nikdy příliš nekomplikovala svým vlastním občanům možnost vystěhovat se ven. Sám Chomejní svého času prohlásil něco ve smyslu „kdo nemá nervy na život v islámské revoluci, ať vypadne“ (přesný citát v angličtině), a podle toho se tamní stát dodnes řídí. Ono je to svým způsobem i mazané, protože tím zároveň vznikl jakýsi pojistný ventil zajišťující, že vevnitř Íránu nedojde ke kritické koncentraci disidentů a nepřátel režimu. Ti jsou převážně venku, za kopečky. Jenže vedlejším efektem této svobody pohybu je skutečnost, na kterou narazili svého času už soudruzi z NDR a kvůli níž pak vybudovali Berlínskou zeď: ze země utíká zcela disproporční množství mladých, schopných, vzdělaných lidí, kteří v ní nevidí budoucnost. Brain drain v Íránu je jeden z největších na světě, ne-li vůbec největší. Počet vysokoškoláků utíkajících každoročně ze staroslavné Persie činí 150–200 tisíc.  Jednoho z nich jsem osobně poznal už před dvaceti lety v Praze. Nedaleko Národní třídy byla jedna trafika, míval jsem tamtudy tehdy občas cestu a kupoval jsem si tam Ikarii. Časem mi ji tam začali schovávat, aby se náhodou nevyprodala, než dorazím. A v odpoledních hodinách, kdy jsem tam nejčastěji chodil, obvykle prodával Mehrdád. Mehrdád byl o pět let starší než já a přivydělával si v trafice ke studiu; byl tehdy čerstvým postgraduálem na jednom technickém oboru. Česky už docela mluvil, i když s brutálním pšísfukem. Jednou jsem ho pak potkal v čajovně (téhle) a asi tři hodiny jsme kecali. Jeho popis zážitků ze života v islámské republice byl pestrobarevný a vesměs děsivý. V roce 1997 vyhrál prezidentské volby v Íránu relativně umírněný klerik jménem Chatámí a naivní studenti si mysleli, že režim se teď bude liberalizovat. Jenže prezident v íránském politickém systému zas tolik moci nemá, ta spočívá hlavně v rukách vysokých ajatolláhů. Represivní složky daly mládeži brzy najevo, že žádné velké uvolnění se nekoná. Mehrdád, bytostný ateista a posluchač heavy metalu, se rychle ocitnul na nějaké černé listině a vymázl z rodné země právě včas. (Několik jeho kolegů z teheránské univerzity skončilo za mřížemi a ze studií byli v rámci jejich malého rouhačského kroužku vyhozeni všichni.) A jelikož Mehrdádova tetička se ještě někdy za šáha Pahlavího provdala do Československa, skončil v Praze. Poměry, které mi líčil, byly pro Čecha ve svobodné atmosféře 90. let poněkud šokující. Náboženská elita si byla zatraceně dobře vědoma toho, že studenti z velkých měst jsou její úhlavní a nesmiřitelní nepřátelé. A i když je nemohla zničit jako celek – kdo by pak udržoval vyspělejší části ekonomiky v chodu? – pohrdala jimi a nevynechala příležitost, aby jim ukázala, kdo je pánem. Pokud už se nějaký holobrádek ocitl v rukou policie pro podezření z protistátní činnosti, musel v rámci vyšetřování počítat minimálně s nakládačkou. A tím není míněno „pár facek“, ale „šest bachařů stojí kolem jednoho ležícího člověka a kope do něj jako do mičudy.“ Vůbec se nedivím, že život v takových politických poměrech motivuje každého jen trochu svobodomyslného člověka k tomu, aby sbalil kufry a vypadl ven. Zvlášť, když mu v tom vláda, na rozdíl od všeho ostatního, neklade žádné překážky. Nevím, co se nakonec stalo s Mehrdádem, ale jeho kolegů, uteklých vysokoškoláků, potkáte na západě spousty. (Ostatně to sestřelené letadlo bylo taky plné studentů, kteří se vraceli do Kanady.) Jsou nenápadní a nevyčnívají. Na rozdíl od některých jiných migrantských vrstev narazíte na jejich jména spíše v záhlaví vědeckých článků než na seznamu osob, po kterých momentálně pátrá kriminálka. (Výjimky samozřejmě jsou.) Málokdo z nich praktikuje islám, však taky utekli před nádherami islámské republiky. Holky a dámy nenosí šátek a nepřehánějí to s cudností. Takový hromadný útěk kvalitních lidí se ale nutně musí podepsat na fungování země, kterou opustili. Dokážu věřit tomu, že třeba ten zabitý generál Solejmání byl zrovna kompetentní člověk, který dokázal realizovat, co si zamanul. Ale nevěřím tomu, že v Revolučních gardách a podobných organizacích mají těch kompetentních lidí dostatek. Četl jsem někde na internetu jedovatou poznámku, že největší riziko íránské atomové bomby by bylo v tom, že by personálu vybuchla omylem pod rukama, a po sestřelu ukrajinského Boeingu se tomu už ani nemůžu úplně smát. Takoví kariérní odborníci s požehnáním státostrany svého času vyhodili do vzduchu reaktor v Černobylu. (A než mi připomenete, že Američané taky omylem sestřelili letadlo: ano, nejsou vůči tomu imunní a pár incidentů s atomovými bombami už měli, stejně jako ostatní.) V kontextu toho, že z Íránu uteklo až příliš mnoho vzdělaných lidí, mi také dává smysl to, jak brutální ten režim při potlačování nepokojů je. Myslím si, že nejde jen o dědictví oněch psychopatů, kteří v roce 1979 uchvátili moc. Ono to nejspíš bude i tím, že, na rozdíl od mnoha jiných autoritářských systémů, v Teheránu prostě nemají dost odborníků a psychologického know-how k tomu, aby dokázali svoji vlastní populaci manipulovat nějakými jemnějšími, méně násilnými způsoby. Konec konců se jim nepodařilo zprovoznit ani dostatečně účinný firewall pro filtrování nežádoucích informací zvenčí, takže třeba ten Trumpův tweet ve fársí se ihned rozletěl po celé zemi, ačkoliv je v bytostném zájmu režimu, aby se tak nestávalo… No, a kde scházejí mozky, tam musí držet vládu u moci obušky a kulky. Ale kdo s čím zachází, tím taky schází. Četli jste si ten seznam hesel, na který jsem odkazoval? Jedno z nich zní: „Běda vám, jestli se jednoho dne ozbrojíme.“ Pokud se to opravdu jednoho dne stane, tak ta další íránská revoluce nebude mít se sametem nic společného. Na to už ten stát zabil příliš mnoho vlastních lidí, a jejich příbuzní si to pamatují. Neudrží-li se ajatolláhové u moci, skončí u zdi stejně jako Ceausescu, pokud je ještě předtím rozběsněný dav neroztrhá na kusy. Samozřejmě to ti vousatí pánové vědí a podle toho také jednají. Nešťastný národe! No, s tím nic nenaděláme. Maximálně o tom můžeme mluvit. Ale je důležité, aby se o tom aspoň mluvilo. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-01-16 14:35:17

Deset let ukrajinského úpadku

Délský potápěč - Stránky věnované metapolitice, kultuře, historii a geopolitice Vytisknout PDF Autor: Constantin von Hoffmeister Constantin von Hoffmeister odhaluje [k desátému výročí Euromajdanu], jak západní vliv přetvořil kdysi autonomní Ukrajinu v geopolitické bojiště Při zkoumání proměny Ukrajiny v posledním desetiletí, zejména od zlomového okamžiku protestů na Majdanu, které začaly 21. listopadu 2013, je zásadní prozkoumat hlubší geopolitické a společenské důsledky těchto událostí. Protesty, které […] Mohlo by vás zajímat: Všechny cesty vedou do Jalty Holodomor – výstava při příležitosti 75. výročí… 3. světová válka: Nacisté proti nacistům ve válce za… Společné kořeny - K ukrajinským Zbraním SS Naše slečna v Kyjevě The post Deset let ukrajinského úpadku appeared first on Délský potápěč.

Čas načtení: 2024-02-21 12:00:01

Největší letadlo světa uneslo raketoplán a bylo i v Praze. Rusové ho zničili

Na letišti Hostomel však neskončila jen naivní ruská představa o rychlém ovládnutí Kyjeva. Na tomto letišti také došla svého konce 34 let dlouhá kariéra ukrajinského Snu – největšího nákladního letounu světa An-225 Mrija (v kódovém označení NATO „Cossach“ neboli „Kozák“). Raketoplán Buran – stál 30 miliard a letěl jen jednou Číst více Letadlo, které všude budilo rozruch „Bylo to úžasné letadlo, které všude budilo rozruch svými rozměry. Díky nim se zdálo, že neletí, ale jen se vzduchem pomalu převaluje,“ říká Radek Novák, amatérský pilot, a pokračuje: „V roce 2015 bylo naposledy v Praze, vezlo nějaký vojenský materiál do Afriky. Tehdy jsem neváhal a počkal jsem si na něj ve vzduchu, abych se mu při jeho přistání mohl co nejvíce přiblížit. Samozřejmě při dodržení předepsaných rozestupů a respektování řízených prostorů.“ A stejně tak Mriju vítaly na ruzyňském letišti na vyhlídkové terase davy fanoušků letectví. Byl postaven, aby nosil raketoplán Tento obří letoun byl vyroben krátce před rozpadem Sovětského svazu jako nosič raketoplánu Buran a raket Eněrgija či Proton. Jeho konstrukce vycházela z menšího nákladního letounu ze stejné konstrukční dílny, An-124 Ruslan. Ten dodnes vozí těžké náklady, občas ho můžeme vidět i v Praze. Oproti Ruslanu ale byly přidány dva motory na celkový počet šest, byl zesílen podvozek (má tak celkem 32 kol, některá řiditelná) a byly přidány dvě svislé ocasní plochy. Jeho užitečné zatížení je 250 000 kg, maximální vzletová hmotnost je 640 000 kg. Plně naložený má dolet 4 500 km, prázdný dokonce 15 400. Letoun DC-3 Dakota pomohl vyhrát válku, československé piloty odvezl za padající železnou oponu Číst více Nosič raketoplánu byl i v Praze Jeho první zkušební let se uskutečnil 21. prosince 1988. Svůj hlavní úkol, přepravu raketoplánu Buran, začal plnit o půl roku později, když převážel raketoplán na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později se představil celému světu, když dopravil raketoplán na pařížskou leteckou přehlídku v roce 1989. Při zpáteční cestě jej mohla vidět díky poruše hydraulického systému i Praha. Dne 19. června 1989 přistál letoun Mrija na pražském letišti v Ruzyni a umožnil nadšeným fanouškům vidět nezvyklý pohled na tento obří letoun, nesoucí „na zádech“ raketoplán, který nikdy do vesmíru nevzlétl. Jeho kariéra však mohla být nečekaně krátká. Zrušením vývoje raketoplánu přišel o svou hlavní náplň a byl v roce 1994, tedy pouhých šest let po uvedení do provozu, odstaven na ukrajinském letišti Hostomel. Nová kariéra a zmrtvýchvstání Na stránkách společnosti Antonov se dozvídáme, že An-225 byl znovu „probuzen“ v roce 2001. Od té doby provozoval lety po celém světě s nákladem, jako jsou elektrické transformátory a mobilní generátory energie. Podporoval také celosvětové mírové a humanitární operace. Letoun byl oblíbený nejen pro svou možnost transportu obrovských nákladů, ale také používal příďové zařízení, které mu umožnilo „kleknout“, takže náklad bylo možno snadno naložit a vyložit. Mrija se také několikrát vrátila do České republiky. Tentokrát ne náhodou kvůli poruše, ale při svých komerčních aktivitách. A za velkého zájmu fandů letectví. V letech 2003, 2004 a 2006 byla k vidění v Praze a v roce 2015 při převozu vojenského materiálu do Afriky i dvakrát v Ostravě. Česká republika také drží jeden primát – během letu z Prahy do Taškentu Mrija převážela svůj nejtěžší náklad, a to zařízení pro budovaný ropovod o váze 247 tun. Letadlo bylo zničeno, hledá se viník V době únorové invaze 2022 bylo letadlo na letišti Hostomel kvůli servisní opravě, jak se pro CNN vyjádřila společnost Antonov. „Podle ředitele Antonov Airlines byl kvůli opravě demontován jeden z motorů a letadlo nemohlo ten den vzlétnout, přestože byly vydány příslušné příkazy,“ uvedla. Později SBU v souvislosti se zničením letadla obvinila právě bývalého generálního ředitele podniku Antonov Serhije Byčkova, jeho zástupce a také náčelníka oddělení pro leteckou bezpečnost. Mohlo jim hrozit až 15 let vězení. Podezřelí podle SBU krátce před ruskou invazí na Ukrajinu zamezili příslušníkům národní gardy ve vstupu do areálu letiště. Národní garda přitom dostala za úkol zajistit obranu Hostomelu. Garda měla konkrétně vybudovat od ledna do února, kdy nad Ukrajinou visela hrozba ruského vpádu, na strategicky důležitém letišti systém opevnění, uvedla agentura AP s odkazem na vyjádření SBU a kancelář ukrajinského generálního prokurátora. I přesto, že bylo letadlo zničeno, se snad již na utajeném místě opravuje či se připravuje další exemplář tohoto stroje. Je tak přece jen naděje, že toto obří letadlo ještě někdy v Praze uvidíme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: V Praze se umíralo kvůli chybě navigátora. Lidé ignorovali sirény.

Čas načtení: 2024-02-24 16:50:16

Na Staroměstském náměstí v Praze se sešli lidé k podpoře Ukrajiny. Akce v den výročí ruské invaze probíhají i v regionech

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Shromáždění zahájil prezident Petr Pavel, ohlášený je videopozdrav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny. Lidé na náměstí mají vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce jsou v regionech, všechny se konají v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.