Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-13 11:26:56

Jak vyzdobit interiér zahradního domku v zimě?

Zahradní domek, obvykle využívaný jako letní útočiště, úložný prostor nebo příležitostné místo k relaxaci, může být během zimy zanedbán a prázdný. Ale právě toto období nabízí jedinečnou příležitost proměnit váš zahradní domek na útulné, inspirativní a funkční místo. Zimní sezóna přináší s sebou jedinečnou atmosféru, kterou můžete do interiéru přenést pomocí kreativních dekorací a praktických úprav. Pojďme se společně podívat na to, jak můžete s trochou fantazie proměnit váš zahradní domek na místo, na kterém můžete trávit čas i během chladných měsíců. Začínáme s přípravou Než se pustíme do samotného zdobení, je třeba věnovat pozornost několika důležitým praktickým záležitostem. Zahradní domek bývá často místem, na kterém se skladuje zahradní nářadí, sezónní potřeby, dekorace, sportovní potřeby a další věci. Prvním krokem je tedy důkladné vyčištění prostoru. Začněte nejprve s vyklízením domečku – vypracte všechny věci, které v něm skladujete. Zbavte se prachu a pavučin, které se v domečku mohly nahromadit. Věci, které již nepotřebujete, zlikvidujte nebo přesuňte jinam a pro uložení ostatních věcí použijte praktické boxy nebo regály. Pokud plánujete trávit v zahradním domku více času i v zimě, klíčové je zajištění izolace. Domečky lehce zateplíte zateplení přivoláním profesionální firmy, nebo jste-li zkušený kutil, můžete se do ní pustit i svépomocí. Bude důležité zateplit stěnu, střechu i podlahu a zajistit také spolehlivé těsnění oken a dveří. K zabezpečení tepla v domečku můžete využít přenosná topná zařízení, jako jsou elektrické ohřívače nebo infrazářiče. Zimní dny jsou krátké, a proto je důležité také kvalitní osvětlení. Zkombinujte funkční osvětlení se světelnými prvky pro navození atmosféry. Pořiďte si hlavní světla, aby byl prostor dobře osvětlen pro běžné používání a také dekorativní osvětlení, jako například LED řetězy, lucerny či svíčky pro vytvoření příjemné a útulné atmosféry. Vyberte si styl a barevnou paletu Klíčem k vytvoření příjemného a sladěného interiéru je zvolený styl. V zimě se můžeme inspirovat přírodou, útulností a sváteční náladou. Během zimních měsíců dominují jemné barvy a materiály inspirované přírodou. Interiér pro zahradní domky můžete ladit do bílé, krémové, světle šedé či přírodní zelené barvy a využít materiálů, jako je dřevo, ratan, len či vlna. Ideálním stylem pro zútulnění domku je rustikální styl. Ten využívá masivních dřevěných rámů, policových regálů a jednoduchých dřevěných stolů. Z textilií rustikální styl má v oblibě kožešiny, pletené deky a polštáře, které vytváří pocit tepla. Kromě toho, můžete využít přírodní ozdoby, jako větvičky, koblihy, sušené pomeranče, které mohou sloužit jako jednoduché, ale efektní dekorace. Pokud upřednostňujete moderní jednoduchost, dobrou volbou může být čistý a minimalistický design. Zkombinujete barevnou paletu bílé, černé a kovových odlesků. Stříbro, chrom či mosaz dodají prostoru sofistikovanost. Zaměřte se na jednoduché linie a vyhněte se zbytečnému přeplnění prostoru. Kreativní dekorace Ke zkrášlení a zútulnění prostoru vašeho zahradního domku můžete využít různé dekorace. Na zimu si do něj můžete zakomponovat také vánoční stromek. Malý stromek ozdobte jemnými ozdobami. Pokud na stromeček není v domečku dost prostoru, můžete si dát do vázy větvičky z jehličnanů, které si ozdobíte podle svých představ. Můžete si také do domečku vyrobit nebo pořídit zimní věnce z jehličí, zdobené přírodními materiály, jako jsou koblihy či šípky. Kromě toho, na trvalé “ozelenění” interiéru domku si můžete pořídit rostliny v květináčích. Dobrou volbou by mohly být sukulenty, protože nevyžadují mnoho péče. Zde správnou atmosféru mohou dodat také světelné akcenty, jako například světelné řetězy, které můžete zavěsit kolem oken, na police nebo na stěny. Můžete také použít světelné figurky, jako například anděly, sobíky či jiné zimní motivy. Při ozdobování interiéru vašeho domečku se můžete kreativně vyžít i při tvorbě DIY dekorací. Vyrobte si například domácí svíčky s vůní skořice, vanilky nebo jehličí. Pokud máte děti, můžete je zapojit do výroby ručně dělaných ozdob, jako jsou papírové vločky či řetězy. Hezkou ozdobou mohou být i macramé dekorace nebo ozdobné věnce. Detaily, které udělají hodně Zimní dekorace nemusí být jen o vzhledu. Důležitý je také pocit útulnosti a tepla, který vám poskytne pohodu během chladných zimních dnů. Využít můžete plyšové deky, které rozložíte na křesla, lavice nebo postel. Do domečku si můžete pořídit i měkké koberce, které zahřejí nohy. Zkombinujte různé textury a vzory polštářů, například ve vánočních motivech nebo v různých geometrických tvarech. Nezapomeňte ani na příjemné vůně, které patří k zimě – vyberte si voňavé svíčky, případně difuzory, do kterých můžete přidat esenciální oleje s hřejivými vůněmi, jako jsou pomeranč či vanilka. Vytvořte si z domečku místo dokonalé k relaxaci – ať už to bude koutek na čtení s pohodlným křeslem, lampou a malým stolkem, nebo minibar, ve kterém si můžete připravit horkou čokoládu či svařené víno. pro trávení času v interiéru. Zahradní stavby, ať už je to domeček nebo zahradní chatka, nemusí být během zimy pouze skladištěm a opuštěným prostorem. s přírodními ozdobami, nebo moderní eleganci s minimalistickými detaily, domek či zahradní chatka mohou být ideálním místem k odpočinku, tvoření či společným chvílím s rodinou. Vytvořte si i vy své vlastní zimní království přímo na zahradě. Zdroj obrázka: Tetiana / stock.adobe.com <p>The post Jak vyzdobit interiér zahradního domku v zimě? first appeared on Elegantní bydlení.</p>

Čas načtení: 2020-08-02 06:34:43

Jak podpořit nekonvenční vědce

Paul Graham se ve své eseji zmiňoval o univerzitách, které dříve sloužily jako útočiště nekonvenčních jedinců a o tom, že tuhle roli pozvolna vyklidily, minimálně v anglosaském světě. U toho bych se chtěl zastavit. Před mnoha lety jsem seděl na letní zahrádce se svým bývalým školitelem z matfyzu, profesorem K., a on mi líčil své mládí za časné husákovské normalizace. Byl tehdy odborným asistentem na matfyzu, a, dle jeho slov: „Držel jsem se tam zuby nehty, protože na katedře byli docela normální lidi, se kterými se dalo otevřeně mluvit. I ten místní komunista byl vcelku hodný a nikoho neudával. Kdežto venku, tam panoval duševní koncentrák.“ K. je hodně nezávislý jedinec. Když se po něm chtělo papírování, s oblibou vymýšlel různé švejkoviny, ze kterých si úřady zoufaly. Pokud tedy našel na tehdejším matfyzu útočiště, asi to nebyla náhoda. Samozřejmě i na MFF UK se tehdy musely absolvovat různé podivné předměty typu Dějiny mezinárodního dělnického hnutí, ale povaha tvrdých věd obecně neumožňovala zamořit je „bullshitem“ příliš. Chvála starosvětské tradice Magisterské studium na MFF UK jsem absolvoval v letech 1996-2001 a tehdy jsem se tam cítil jako ryba ve vodě. Jediný nedostatek, který ta škola měla, bylo naprosto mizivé množství spolužaček. Tehdejší charakter Univerzity Karlovy se trochu lišil od dnešního. Byl jaksi více starosvětský, jako by to byla (to teď myslím převážně dobře, abychom si rozuměli) směsice řeholního řádu a alchymistické lóže. Takové ty stereotypní věci jako taláry, tituly, insignie na krku hodnostářů, latina na diplomech, to se všechno zachovalo dodnes, ale tehdy působily trochu organičtěji. Součástí té starosvětské tradice bylo i vertikální uspořádání akademické obce, ve které byli řadoví posluchači nepochybně zcela dole. Mělo to svoje nevýhody. Například pokud se tehdy nějaký učitel rozhodl šikanovat studenta, těžko se tomu dotyčný ubránil. Pár takových jedinců bylo na každé fakultě. Ale většina učitelů svého postavení nezneužívala. A jedna z tehdejších hodnot, která poměry vylepšovala, bylo důsledné uznávání studentů coby dospělých lidí, kteří si svoje záležitosti řeší sami. Žádná infantilizace a sklon zacházet s nimi jako s dětmi. Pro prváky zvyklé na středoškolské poměry to byl tak trochu náraz, ale většinou se s tím srovnali dobře. Kdo ne, vyletěl. Sladce znějící závazky Na současných vysokých školách pozoruji trend, který je v anglosaském světě daleko rozvinutější: začínají pomalu přebírat korporátní manýry. Zatím ne úplně, je to pozvolný trend, ale skoro každá fakulta už si dělá nějaké P. R. navenek a to P. R. přestává být odlišitelné od P. R. běžného mobilního operátora nebo lobbovací firmy. Letáky na křídovém papíře, optimistické slogany, barevné obrázky z komerčních fotobank, všudypřítomné odkazy na sociální sítě, e-shopy s propagačními předměty. Tak schválně, poznali byste na čelní webové stránce Univerzity Karlovy, že nejde o nějaký běžný informační portál, ale o prezentaci unikátní, skoro sedm set let staré instituce? Latina, taláry a diplomy na ručním papíře z Velkých Losin nám ustoupily do pozadí. Školní web se ve snaze o maximální modernitu stal poněkud tuctovým. Příčiny tohoto vývoje jsou různé, ale asi v tom bude hrát roli skutečnost, že vysokých škol je dnes strašlivě mnoho (jen si to proklikejte – čtyři záložky) a pro mladého Čecha je navíc velice snadné studovat v zahraničí. Situace se tedy převrátila – místo aby se osmnáctiletý maturant ucházel o studium na vysoké škole, musí se ta škola tak trochu ucházet o něj. Potřebujete-li jako instituce provozovat P. R. navenek, zkopírovat korporátní přístup je asi to nejjednodušší, co můžete udělat, protože korporace to mají „zmáknuté“. Jejich prosperita záleží na tom, vloudit se lidem po celém světě úspěšně do peněženky, pokud možno nejen jednorázově, ale natrvalo. Která to nezvládla, ta už dnes nejspíš neexistuje. Jenže spolu s korporátním P. R. můžete importovat i další rysy typické pro velké firmy. A jelikož velké firmy jsou (v Grahamově smyslu) konvenční skrz naskrz, může adoptování jejich mentality poškodit vaši kapacitu nezávislého myšlení. Jeden z takových rysů je povrchní pozlátko, které s P. R. úzce souvisí. Velké firmy se hrozně rády viditelně hlásí k různým dobře znějícím heslům a kauzám, zejména když je to nijak neohrožuje a nic to nestojí (nasejřit čínskou komunistickou stranu si nedovolí víceméně nikdo, čest výjimkám). To je velmi konvenční vzor uvažování. Dalším takovým rysem je ohromný strach z negativní publicity. Existuje mýtus, že sloni se bojí myší. V případě velkých firem to není mýtus, bez téhle podivné přecitlivělosti by měl Digitální Moloch utrum. Povšimněte si, že ty dvě věci spolu souvisí. Čím více těch sladce znějících závazků si veřejně naložíte, tím více budou různí aktivisti sledovat, jestli jste při poskakování po panákovi současných společenských tabu neudělali přešlap, a vymáhat tresty v případě, že ano. No, a do podobné situace se dostane každá univerzita, která akceptuje tento druh korporátního myšlení. Čím více různých inkluzivit, udržitelností, společenských zodpovědností a misí si vetkne do štítu, tím většímu dozoru bude podléhat a tím více se bude bát, že ji někdo na sociálních sítích veřejně zostudí za porušení tohoto kodexu nějakým zaměstnancem X. A to je špatná zpráva pro heretiky a svébytné myslitele všeho druhu, kteří bez porušování kodexů nemohou žít. Právě proto by univerzity k tomuhle druhu žvanivě pozlátkového P. R. sklouzávat neměly. Držet ústa a krok Další záležitost, která působí jako faktor posilující konvenčnost na vysokých školách, je způsob financování projektů. V grantových systémech jste velmi závislí na tom, co si o vás myslí vaši kolegové sedící v různých komisích. To se dá trochu odbourat anonymizací žádostí, aby komise nevěděly, o kom právě rozhodují. Ale v menších oborech, kde je odborníků je pár, ta anonymizace moc dobře nefunguje – studují-li nějaký druh prvoků jen na dvou pracovištích široko daleko, dost snadno si domyslíte, která žádost je od koho. Kromě toho i tady dochází ke konvenčnosti aspoň na úrovni tématu, které projekt řeší (věda podléhá všelijakým módám), nemluvě o jeho provedení. Je-li váš tým genderově vyvážený, ocitnete se o pár bodíků blíže ke slíbené dotaci atd. Nu, a jste-li řadový vědec či profesor, pro kterého je grantový systém důležitým prvkem jeho kariéry, pak máte docela dobrou motivaci „držet ústa a krok“. Pokud byste se třeba zastali kolegy, kterého se rozhodla nějaká skupinka za jeho výroky zkoupat, mohlo by se stát, že s další žádostí o grant pohoříte… Běžní lidé mají na tenhle druh nebezpečí dobrá tykadla a zalézají do ulity jen při náznaku toho, že by se mohlo něco dít. Zkrátka, grantový systém má velké slabiny a pokud chceme podpořit nekonvenční vědce, měli bychom uvažovat nad nějakými alternativami. Alternativy financování menších projektů Alternativy mě napadají minimálně dvě. Ani jedna není úplnou náhradou, budou fungovat spíš u menších projektů. Urychlovač částic za miliardu eur tímhle způsobem postavit nejde. Ale menší projekty jsou také zajímavé a někdy se stanou semínkem velkého skoku vpřed. Ta první alternativa jsou ceny (prizes). Vesměs vypsané s konkrétním cílem a konkrétní částkou odměny, někdy jen pro vítěze, jindy pro tři nejlepší týmy atd. Nevýhoda tohoto postupu je, že jednotliví soutěžící musejí svoji aktivitu pokrývat z vlastních zdrojů; to je velké omezení a možná by součástí průběhu soutěže měl být třeba přístup k vybavené laboratoři či dílně. Na druhou stranu, tímhle způsobem vznikají naprosto originální konstrukce, třeba rukavice překládající znakovou řeč do slov. Hodně takových cen vypsala NASA, s velmi zajímavými výsledky; je možné, že právě tyhle ceny popostrčily soukromý sektor do závodu o vesmír. Podobně existuje například cena pro toho, kdo dokáže prodloužit život laboratorních myší (Methuselah Mouse Prize). Hlavním pozitivem tohoto přístupu je, že soutěžící se snaží vyrobit něco, co skutečně funguje, a ne hezkou závěrečnou zprávu pro grantovou komisi (ideálně ve formátu PowerPoint). Hlavním negativem je asi to, že sponzorů pro takové projekty je málo. Ale ten princip se mi velmi, velmi líbí. Kdybych byl miliardářem, ročně bych třeba deset milionů na takové vědeckotechnické soutěže vydal. Už jenom pro potěšení z toho, co ti lidi vymyslí. Další alternativa je crowdfunding, kdy zdrojem financování jsou tisíce obyčejných lidí – nemilionářů. Nemýlím-li se, tímto způsobem je financován projekt TAME, ve kterém bude profesor Nir Barzilai studovat otázku, zda metformin, běžný a levný lék nasazovaný při lehčí formě diabetu 2. typu, nemá náhodou nějaké omlazovací účinky na organismus. Oni totiž diabetici léčení metforminem vykazují nižší celkovou míru úmrtnosti, což je zajímavý efekt, naznačující vyspravení metabolismu. Crowdfunding je, na rozdíl od cen, také docela dobrý na projekty uměleckého rázu – vydávání knih, divadlo, publicistiku, hudbu apod. Řadí se sem projekt Substack, americký server pro nezávislé komentátory, který jim umožňuje vybírat příspěvky přímo od čtenářů a má je chránit jak před nátlakem redakcí, tak před snižováním úrovně obsahu při „honění kliků“. Útočiště tu našli komentátoři jako Andrew Sullivan, Matt Taibbi a Yascha Mounk, vesměs zajímaví, ale tzv. kontroverzní lidé. Víte-li, že máte příznivce, kteří za vámi stojí natolik, že jsou ochotni kvůli tomu mírně zredukovat svoje jmění, daleko snáze se vám čelí nepříznivým až agresivním reakcím od protivníků. To je něco, co žádný grant ani cena nahradit nemohou. Cesta crowdfundingu má jediné riziko, zato však veliké. Nesmí se stát, že by banky nebo firmy vydávající platební karty přistoupily plně na progresivní pravidla hry a začaly odmítat zprostředkování plateb na základě politicky motivovaných blacklistů. První vlaštovky už se objevily loni, i když neúspěšné. Dost možná se jim bude potřeba do budoucna bránit zákonem.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-05-13 02:37:20

Domek na stromě: Jak si postavit vlastní útočiště v korunách?

Domek na stromě je snem mnoha dětí i dospělých. Nabízí útočiště v korunách stromů, klidné místo k odpočinku nebo dokonce malý lesní úkryt pro dobrodružství. Pokud plánujete postavit vlastní domek […] Příspěvek Domek na stromě: Jak si postavit vlastní útočiště v korunách? pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2025-09-04 09:49:19

Útočiště – abstraktní puzzle dvojího bodování

Útočiště, název který přesně vystihuje podstatu vašich snah. Lidé ve své bezohlednosti ohrožují rozmanitost života na naší krásné planetě. Naštěstí jsou mezi námi tací, kteří mají srdce i rozum na správném místě. Článek Útočiště – abstraktní puzzle dvojího bodování se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2025-12-16 23:01:00

Lázně Mšené – klidné útočiště pro zdraví i relax

V České republice je mnoho lázní, ale věděli jste, že i nedaleko Litoměřic najdete Lázně Mšené? Byli jsme tu už 2x během jednoho roku na výletě a určitě ne naposledy. Lázně Mšené – základní informace Parametr Hodnota Poloha Obec Mšené-lázně, okres Litoměřice, Ústecký kraj, Česko Vzdálenost od Prahy cca 40–45 km severně či severozápadně, dostupnost ... Celý článek > Příspěvek Lázně Mšené – klidné útočiště pro zdraví i relax pochází z Autovýlet.cz

Čas načtení: 2020-06-17 11:22:37

Hongkong se stal obětí americko-čínské obchodní války

Historie Hongkongu (HK) v letech 2019 až 2020 je poznamenána ekonomicko-mocenským bojem o dominanci mezi USA a ČLR. Důvody a souvislosti politicko-obchodní války jsou rozsáhlé, proto se zaměříme pouze na jeden detail americko-čínské studené války: situaci v Hongkongu. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta postupně došlo k eskalaci napětí mezi USA a Čínou, až Trump nakonec proti Čínské lidové republice (ČLR) rozpoutal obchodní válku. V důsledku tohoto politicko-ekonomického střetu je jedním z cílů také Hongkong (HK). Trumpova administrativa chce omezit možnosti hongkongské burzovní a celkově ekonomické základny, aby je nemohla ČLR efektivně využívat k zahraničním transakcím. Kámen úrazu: bezpečnostní zákon pro Hongkong Nejnovějším předmětem americko-čínského souboje je čínský bezpečnostní zákon pro autonomní oblast Hongkongu. Zákon přichází rok poté, co v Hongkongu v červnu 2019 vypukly nepokoje. Demonstranti lobbovali za mezinárodní podporu prostřednictvím zámořských návštěv opozičních politiků a on-line kampaní. Nosili při demonstracích britské a severoamerické vlaječky, což Peking vnímá jako formu zahraniční intervence. Utvrdil ho v tom v listopadu 2019 Spojenými státy přijatý zákon o lidských právech a demokracii v HK, který administrativě USA umožnil kdykoliv pozastavit zvláštní obchodní status Hongkongu na základě každoročního zkoumání ministerstva zahraničí, zda HK ještě má dostatečnou mírou autonomie v rámci jedné země, dvou systémů. Pro Peking to byl signál, že je zbytečné již omezovat své aktivity v Hongkongu, protože postoj USA průběžně nepřátelsky eskaluje. Podle vyjádření čínských úředníků a diplomatů (samozřejmě hovoří anonymně) již koncem roku 2019 v Pekingu předpokládali, co se stane dál. Americký prezident Donald Trump v pátek 29. května 2020 na tiskové konferenci v Bílém domě oznámil, že dal pokyn administrativě k zahájení procesu rušení politických a ekonomických výjimek poskytovaných Hongkongu. Trump tím reagoval na bezpečnostní zákon pro Hongkong, jehož sepsání schválil čínský parlament na svém květnovém plenárním zasedání a má být prý připraven zhruba do dvou měsíců. A tento zákon zase souvisí s demonstracemi a rozsáhlým vandalismem v Hongkongu od června do poloviny prosince 2019. Načrtněme si základní východiska: a) Část obyvatel Hongkongu není nadšena, že od předání britské kolonie pod čínskou svrchovanost v roce 1997 patří pod Čínskou lidovou republiku. Uvolněnější, tzv. západní styl života v HK, je přitažlivější (s minimem politických regulací) než na pevninské Číně. b) Demonstrace jsou projevem ztráty naděje, protože nejpozději v roce 2047 přejde HK plně pod jurisdikci Číny. Více než 50 procent současných obyvatel HK stráví své stáří v rámci Čínské lidové republiky, tedy v politicky poněkud sešněrovaném systému. Zda se čínský systém během dalších 20 let ještě více uzavře, nebo liberalizuje, je dnes ve hvězdách. c) Demonstranti jsou zneužíváni v rámci čínsko-americké obchodní války k protičínským protestům. Jediným reálným cílem demonstrací může být pro americkou administrativu výhodné oslabení ekonomické pozice Hongkongu, což by nepřímo vedlo k dalšímu ekonomickému oslabení Číny. d) Autorovi těchto řádek je zcela lhostejné, zda se určité tendence dějí v duchu demokracie nebo odlidštěné byrokracie. Pohled autora je ovlivněný nedůvěrou ke zdrojům informací. Tajné služby poskytly zavádějící informace například k podpoře útoku na Irák v roce 2003, nebyly schopny vyhodnotit rizika akcí v Afghánistánu, v Sýrii a v Libyi. Proč by dnešní informace měly být pravdivé? Politici také nejsou důvěryhodní, rozhodují se pragmaticky podle momentální situace. Vlivný americký politolog a historik Henry Kissinger v knize Uspořádání světa (Prostor, Praha 2016) připomíná, že mocenská rovnováha spočívá na ideologické neutralitě a adaptacích vyvíjejících se podle okolností: „Britský státník lord Palmerston vyjádřil v 19. století tento základní princip následovně: ,Nemáme žádné věčné spojence a nemáme žádné věčné nepřátele. Věčné a trvalé jsou naše zájmy, a je naší povinností je sledovat.‘“ Proto lze o situaci v HK uvažovat jenom podle informací prezentovaných v etablovaných médiích a veřejně dostupných informačních vládních zdrojích. Politické komentáře na toto téma jsou většinou informačně bezvýznamné. Začátek příběhu Jisté je, že na jihu Číny okupovali Britové poloostrov Ťiou-lung (Kowloon) a přes 230 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou ostrovy Lan-tao (Lantau) a Siang-kang (Hongkong s rozlohou 78 kilometrů čtverečních). Tato enkláva má dnes jedno z nejhustších osídlení území ve světě, přitom tzv. metropolitní oblasti převyšovali v roce 1996 průměrnou koncentraci obyvatelstva vůči jiným velkoměstům zhruba pětkrát (Vladimír Liščák, Pavel Fojtík: Státy a území světa, Nakladatelství Libri, Praha 1996), dnes už je to možná i více. V roce 1996 zde žilo 5,5 milionu lidí, loni již přes 7,5 milionu. V roce 1984 se Čína s Velkou Británií dohodla, že jí bude Hongkong navrácen v roce 1997 s tím, že současné společenské zřízení bude ponecháno v platnosti po dobu 50 let. V roce 1992 po nástupu guvernéra Chrise Pattena začali Britové koloniální režim poněkud uvolňovat. Vyšší míra demokratizace mohla v budoucnu Číňanům při správě oblasti způsobit určité potíže. Protože nedemokratické řízení britského Hongkongu mělo být nahrazeno přísným nedemokratickým dohledem pekingské Číny, odešlo z Hongkongu několik set tisíc lidí. Jenže přelidněnému Hongkongu – jak ukázala výše zmíněná čísla – se tím neulevilo. Po roce 1997 se západní propaganda dostala do úsměvné pozice. Britskou správu Hongkongu označovala za demokratickou, současnou čínskou správu naopak za vměšující se do demokratických pravidel nastavených na dohodnutých 50 let. Jenže koloniální správa nemohla být demokratická, aby udržela svůj vyžadovaný pořádek.   Jenom málo článků v médiích v ČR na to naráží. Jednou z málo výjimek je článek v Deníku N Hongkong není demokracie, ale dojná kráva magnátů, kteří jdou na ruku diktatuře. „Mýtus o demokratickém Hongkongu, který vzdoruje komunistickým utlačitelům z pevninské Číny, je svůdný. Jenže do pravdy má daleko. Skutečný Hongkong vypadá jinak,“ napsal z místa Martin Šebeňa. V článku upozornil na strukturní problémy hongkongské společnosti vyplývajících z politického zřízení, „které ačkoliv přiznává občanům řadu svobod, je nedemokratické – a tudíž neobsahuje mechanismy, které by vůli lidu promítly do reálné politiky. Ano, vláda se svým voličům zodpovídá. Jenže těch voličů je jenom 1200. A jelikož jde zejména o nejbohatší lidi ve městě, jejich požadavky se od většiny obyvatel diametrálně liší.“ Britové vytvořili systém vlády výhodný pro správce, který měl své koloniální zájmy. Nicméně v článku je uveden zajímavý postřeh: „Poslední britský guvernér Chris Patten se jednou vyjádřil, že Hongkong má svobodu bez demokracie… Základem úspěchu byl fakt, že i nedemokraticky jmenovaná vláda naslouchala obyvatelům a snažila se řešit zásadní sociální a ekonomické problémy společnosti.“ Tuto britskou taktiku podcenili v Hongkongu stoupenci Pekingu, když v listopadu 2019 prohráli místní volby do jednotlivých okresů. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová po nich byla z různých stran kritizována ze dvou důvodů: 1) že byla příliš měkká vůči demonstrantům, 2) že ona a její administrativa málo naslouchaly problémům komunity, a proto se nahromadily neřešené sociální problémy využité při politických protestech. Šebeňa trefně poznamenává: „Když v 80. a 90. letech Peking a Londýn jednaly o budoucí podobě politického systému v Hongkongu, čínská strana měla eminentní zájem na tom, aby se místní obchodní magnáti podíleli na vládnutí i po roce 1997. Číňané si tehdy dobře uvědomovali, že v prvních dvaceti letech od otevření se čínské ekonomiky světu pocházely až dvě třetiny všech zahraničních investicí do země z Hongkongu. Čína si tehdy nemohla dovolit hongkongskou ekonomickou elitu znepřátelit. Předseda hongkongské vlády – který má dokonce byznysový titul „výkonný ředitel“ – je vybírán 1200 voliteli, které předtím nominovaly tzv. obchodní volební okrsky (functional constituencies). Takovými okrsky jsou třeba finance, pojišťovnictví, doprava a zemědělství. Ve většině okrsků mají hlavní slovo zástupci největších firem a tyto firmy samozřejmě vlastní nejbohatší magnáti.“ Princip jedna země, dva systémy byl je britský „vynález“, který Číňané převzali. Obyvatelstvo Hongkongu bylo za britské vlády pod nadvládou milionářů, kteří si v rámci principu „jedna země, dva systémy“ svou moc podrželi, což hraje důležitou roli, protože takové omezení čínské suverenity si Britové vymínili. A Číňané souhlasili, protože ekonomicky to bylo pro ně bylo v roce 1997 výhodné. Hongkongu už však nyní tak důležitý není. Zatímco před 25 lety měl ekonomickou váhu čtvrtiny celé čínské ekonomiky, dnes to je zhruba 2,7 procenta. V Hongkongu tedy nejde o demokracii, protože tam není demokratický, ale administrativní režim. Jde o různé politické zájmy, nejen místní, ale především mezinárodní – čínské a americké v rámci obchodní války. Také jde o to, že lidé chtějí mít jistotu, že nebudou jenom živořit. A mladí lidé v Hongkongu se bouří, protože touží po vlastním bytě, jenže ty jsou zde velmi drahé. K tomu mají svou vizi svobodného života a ve své naivitě by při demonstracích i hory přenášeli, aniž tuší, že marně. Zákon o vydávání stíhaných osob jako záminka k demonstracím Proti návrhu novely zákona o předávání kriminálních uprchlíků na Tchaj-wan a do Číny protestovali studenti a disidenti, někteří právníci a podnikatelé, církve, prostě kdokoliv. Přitom důvod k přijetí návrhu novely zákona byl odůvodněný, a po právní stránce proti němu bylo stěží co namítat. Kromě toho byla o tomto návrhu veřejnost dosti podrobně informována. Rozbuškou se stal případ vraždy dvacetileté těhotné ženy na Tchaj-wanu spáachané v roce 2018, ze které byl podezřelý občan Hongkongu Chan Tong-kai. Ženu zabil při společném výletu na Tchaj-wan, tělo nechal v kufru pohozeném u stanice metra v tamní metropoli Tchaj-pej a poté se vrátil do Hongkongu. Vláda HK (Hongkongské zvláštní administrativní oblasti, HKSAR) proto na jaře 2019 předložila návrh legislativních změn, jejichž cílem bylo umožnit vládě předávání podezřelých na Tchaj-wan a do ČLR, protože s nimi neuzavřel dosud žádné dlouhodobé dohody o předávání kriminálních uprchlíků. Tajemník pro bezpečnost John Lee před zákonodárnou radou 22. května 2019 uvedl, že podezřelý byl v Hongkongu mezitím odsouzen k 29 měsícům odnětí svobody za čtyři případy finanční kriminality, ale mohl by být propuštěn již v říjnu 2019. „Doufáme, že právní předpisy přijmeme před jeho propuštěním, aby mohl být předán Tchaj-wanu… Vládní navrhované změny zajišťují, aby se pachatelé závažných trestných činů nemohli vyhnout odpovědnosti tím, že využijí právního vakua při ochraně bezpečnosti veřejnosti a společnosti,“ zdůraznil. Lee uvedl, že podezřelý alias vrah má být za svůj čin potrestán a že rozumnější je jeho vydání do země, kde byl obviněn. Kdyby byl souzen v Hongkongu, tak „protože k trestnému činu došlo mimo Hongkong, budou naše orgány činné v trestním řízení čelit značným potížím při shromažďování důkazů a předvolání svědků a nebudou moci zajistit, aby důkazy byly uznány hongkongskými soudy. To může dokonce vést k právním problémům spojeným i se zveřejněním informací, což může vést k obvinění, že došlo ke zbavení práva obžalovaného na spravedlivý proces.“ Nakonec Lee prohlásil: „Nemůžeme a neměli bychom zavírat oči před mezerami ve stávajících právních mechanismech, protože by to z Hongkongu vytvořilo útočiště pro pachatele.“ Dále uvedl, že stávající nařízení o uprchlících (FOO) odkazuje na vzorovou smlouvu OSN o předávání uprchlíků, která je v souladu s mezinárodní praxí s lidskými právy a právními procesními zárukami. Hongkongská vláda stejný den zveřejnila informaci, že „FOO funguje již téměř 22 let a funguje dobře a hladce. Soudy mají rozsáhlé zkušenosti s vyřizováním značného počtu případů od vstupu tohoto nařízení v platnost. Věříme odborné způsobilosti a nezávislosti našich soudců. Hongkong zatím podepsal dlouhodobé dohody o předávání uprchlíků pachatelů s 20 jurisdikcemi. Patří sem USA, Austrálie, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Nový Zéland, Finsko, Nizozemsko, Irsko, Portugalsko, Česká republika, Jihoafrická republika, Singapur, Malajsie, Indie, Indonésie, Korejská republika, Filipíny a Srí Lanka. Zatímco HKSAR aktivně pracuje na jednáních s mnoha dalšími jurisdikcemi s cílem dosáhnout dlouhodobějších dohod o předávání a rozšířit síť spolupráce, nejsme schopni vyřídit žádosti o předání uprchlíků z ostatních 170 zemí nebo žádat, aby nám byli vydáni zločinci, kteří spáchali závažné trestné činy v Hongkongu. Navíc, protože stávající FOO se nevztahuje na pevninu, Macao a Tchaj-wan, mohou uprchlíci z těchto míst využít tuto mezeru k vyhýbání se právní odpovědnosti a vyhledat útočiště v Hongkongu. Z tohoto důvodu je třeba odstranit stávající zeměpisné omezení a umožnit v rámci právních předpisů vzájemnou spolupráci v oblasti boje proti trestným činům mezi Hongkongem a dalšími zeměmi.“ Demonstrace jako účelová hysterie Aby bylo námitek proti vydávání osob do zahraniční jurisdikce pokud možno co nejméně, byl v návrhu hongkongské vlády snížen počet trestných činů, za které je možné vydávat lidi do Číny a na Tchaj-wan, ze 46 na 37, a zvýšena trestní sazbu z nejméně tří na sedm let. Vydávání by hrozilo jen za závažnější trestné činy, za který se ovšem v návrhu považoval i trestný čin uplácení. Opozice v HK proto především namítala, že uprchlíci z ČLR mohou být účelově obviněni z korupce/úplatků, aby byli vráceni zpět do pevninské Číny. Na vládním webu HK se pak v pondělí 3. června 2019 objevilo prohlášení, ve kterém se mimo jiné píše, že „vláda rozhodla, že navrhovaná ujednání o předání podezřelých se budou vztahovat pouze na 37 položek ze 43 položek trestných činů, na něž se vztahuje 20 do té doby uzavřených dohod s dalšími státy (pozn.: jako například s Českou republikou).“  Záruky z hlediska lidských práv v rámci nařízení o uprchlících (FOO) obsahují omezující ustanovení, jako například, že pro předání uprchlických případů v rámci dlouhodobých dohod musí být příslušné trestné činy rovněž mezi 46 položkami trestných činů popsanými v příloze 1 FOO; není možné předání za politické trestné činy a pro politické nebo jiné motivy – žádosti týkající se osob, které jsou na základě své rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti nebo politických názorů poškozeny nebo stíhány… Omezení možnosti vydávání je ještě více, ale tyto jsou nejdůležitější. Hongkongská (pro-pekingská) vláda si uvědomovala, že jde o citlivé téma. Proto se snažila vysvětlit, že jde o racionální opatření. Úředníci se museli vyrovnat s námitkou, že možnosti vydávání do ČLR může být využito k vydání kritiků pekingského vedení. Proto bylo 24. května 2019 uveřejněno, že je zaručena zejména nezávislá soudní pravomoc, včetně pravomoci konečného rozhodnutí, neboť soudci z jiných jurisdikcí (států) mohou zasedat u odvolacího soudu, který by též rozhodoval o vydávání zločinců. Do května 2919 tak 14 významných zahraničních soudců ze Spojeného království, Austrálie a Kanady v současné době zasedalo na hongkongském odvolacím soudu jako dočasní soudci, což svědčí o nezávislosti tamního soudnictví. Poslední britský guvernér Hongkongu Chris Patten plánovaný zákon kritizoval. Podle něj by zákon znamenal „obrovskou ránu“ pro vládu zákona. Přitom on sám charakterizoval původní britskou vládu nad Hongkongem jako „svobodu bez demokracie.“ Americká hra s Hongkongem Hypotéza mluvčích ČLR, že za hongkongskými nepokoji jsou operativci USA a na západní rozvědky napojené tzv. neziskové organizace, je více méně opodstatněná. USA i ČLR se snaží získat v každé zemi, která stojí za povšimnutí, své sympatizanty a spolupracovníky. Tak tomu bylo a je i v Hongkongu. Sociální pnutí v Hongkongu bylo natolik silné, že stačila jenom nějaká rozbuška k demonstracím a nestabilitě. Demonstrace mají dvě hlavní příčiny: Necitlivý přístup vládních úřadů v HK k obyvatelům a zmanipulovaný trh s bydlením. Demonstranti kromě stažení novely extradičního zákona z projednávání nezískali vůbec nic. Demonstrace postupně upadaly a udržovala je násilím při životě městská guerilla. Ale ani pouliční bitky nevedly k žádnému výsledku. Spouštěčem listopadové marné eskalace násilí byla smrt dvaadvacetiletého Alexe Chowa, studenta hongkongské vědeckotechnické univerzity, který 8. listopadu spadl ze střechy parkovacího domu. Kateřina Procházková, analytička Sinopsis, k tomu v České televizi řekla: „…určitě je to velice důležitý milník…, může to být přesně ten katalyzátor, zlom, který vtáhne (lidi) opět do ulic…určitě ta smrt je důležitá pro to, jak se bude dál hongkongská demonstrace vyvíjet…“ Následovalo několik dnů hysterie, že prý mladík zemřel vinou policistů. Přitom demonstranti sami způsobili smrt dvou civilistů: Jednoho podpálili a druhého zabili hozeným kamenem. Násilí dosáhlo vrcholu v listopadu 2019, ale nepomohla ani okupace univerzit, nepomohla ani snaha o rozvrácení městské hromadné dopravy. Již nešlo o protesty, ale o ničení pro ničení. Ani v tomto okamžiku však nebyla nasazena čínská armáda. To by byla ideální záminka k tomu, aby USA uvalily nějaký druh sankcí vůči Hongkongu ještě v roce 2019. Své ekonomické zájmy na nepokojích v Hongkongu Američané prozradili tím, že přijali zákon, který dovoluje přes Hongkong uvalovat na Čínu další sankce. Američanům se nelíbí, že po ekonomické stránce mají již třetinu Hongkongu (a tím spojené tučné zisky) v kapse nositelé peněz z pekingské Číny. Hongkong má americkou doložkou nejvyšších výhod čili lehčí přístup na americký trh. Proto HKSAR 20. listopadu vyjádřila hluboké politování nad přijetím „Hongkongského zákona o lidských právech a demokracii“ americkými kongresmany. USA toho mohou sice využít k omezení čínského zisku přes Hongkong, ale je to poslední zoufalý pokus, když vše ostatní předtím selhalo. Tuto kartu vytáhl Trump opět v květnu 2020. Od demonstrací k devastaci Proti návrhu zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, protestovaly v Hongkongu v neděli 9. června 2019 statisíce lidí. Organizátoři tvrdí, že jich bylo 1,03 milionu, což by znamenalo, že do ulic vyšlo víc lidí než při protestu z 1. července 2003 proti návrhu zákona o národní bezpečnosti. Agentura AFP uvedla, že šlo o největší manifestaci od připojení Hongkongu k Číně v roce 1997. Policie počet účastníků odhadla na 240 tisíc. Ve více než třicetistupňovém vedru se mezi protestujícími objevily jak rodiny s malými dětmi, tak starší lidé. Nejednalo se prvoplánově o protest kvůli novelizaci jednoho zákona, ale lidé vyšli do ulic spíše proto, aby tím vyjádřili nechuť k tomu, že Hongkong patří již do politicky sešněrované Čínské lidové republiky. K protestům docházelo o víkendu, kdy mají lidé volno. A jen sporadicky došlo ke střetům s policií. Až s prvním červencovým dnem začaly mediálně známé ojedinělé devastační incidenty. Střety sice narůstaly, ale zprávy z Hongkongu byly více méně nudné. Násilí jako jediná cesta? V průběhu července začaly devastační útoky na infrastrukturu Hongkongu vrcholící v listopadu 2019. V souvislosti s tím je zajímavý článek Vandalism is a necessary tactic, say HK vanguardz listopadu 2019: „Vandalizování obchodů a blokování silnic může obyvatelům Hongkongu znepříjemnit život, je to však jediným účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na vládu…“ Pětadvacetiletý učitel Sam uvedl, že s násilím nesouhlasí, ale uznal, že to byl jediný způsob, jak demonstranti mohli postoupit v jejich věci. „Od června lidé uspořádali pokojné protesty, ale vláda je neposlouchala,“ řekl Sam, jenž studoval v USA a má magisterský titul. „Bylo jasné, že z pokojných protestů nedostaneme nic.“ Řekl, že „v důsledku narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku se může podnikatelský sektor nakonec cítit nucen pomáhat protestujícím tlačením na vládu, aby souhlasila s kompromisem. Dodal, že nikdy nenapadne lidi, ale že je přijatelné demolovat obchody a banky, protože nemovitosti mohou být opraveny…“ Začátek výše uvedeného článku je fenomenální. Na několika řádcích popisuje základní iluze guerillové války nízké intenzity v Hongkongu. A jasně ukazuje základní smutně naivní předpoklad protestujících: „…v důsledku narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku se může podnikatelský sektor nakonec cítit nucen pomáhat protestujícím tlačením na vládu, aby souhlasila s kompromisem…“ Ve skutečnosti narušení obchodních aktivit v Hongkongu a poškozování majetku demonstranty nemá smysl, protože Peking upraví v jednání hongkongských vládních úředníků jenom to, co bude považovat za potřebné a nejnutnější. A na základě poznatků z demonstrací od června do konce listopadu 2019 půjde pekingská administrativa po krku demonstrantům. Nakonec tedy z toho bude mít prospěch Peking – demonstrace prověří loajalitu mnoha lidí vůči němu.  Klasické demonstrace „proti něčemu“ postupně skončily, a nakonec šlo již pouze o devastační útoky s cílem co nejvíce ochromit chod Hongkongu a poškodit ekonomiku. To se podařilo. Hongkongu ubývali turisté, hotely přišly o hosty a obchodníci o tržby. Turistický ruch, a s tím spojené služby ve druhém pololetí 2019 zkolaboval. V době pouliční války neotevřely po řadu dnů ani některá obchodní centra, supermarkety či banky. Byla zavřena nebo omezena v provozu zdravotnická zařízení, včetně metadonových klinik pro drogově závislé, a transfuzní služby, často zavírali i provozovatelé zařízení volného času a kulturních služeb. Protestující stavěli z kovových zábradlí barikády a blokovali ulice. Davy ve městě rozbíjely výlohy obchodů, zapalovaly ohně a poškozovaly vybavení stanic metra. Vandalové házeli na koleje metra a železnice překážky, aby zastavili dopravu v HK a snažili se okupovat vstupní části letiště. Po těchto zkušenostech pekingská vláda přijme pro autonomní oblast Hongkongu bezpečnostní zákon, který nedává městské guerille jinou šanci než vězení. Zkušenosti z městské guerillové války hongkongská policie letos v květnu zúročila, když opět začaly demonstrace. „Policie se poučila z loňských protestů. Nasazení je masivnější, ví, jak se aktivisté chovají, je rychlejší a daleko rychleji zatýká,“ uvedla 28. května 2020 Barbora Šámalová v ČT 24. Hongkongský South China Morning Post situaci vylíčil 8. června celkovou situaci takto: „Kromě novoročního masového protestu, všechna následující shromáždění opozice v roce 2020 byla rychle zničena agresivnějšími policejními silami provádějícími preventivní strategii. Zašifrované kanály (internetového) Telegramu vytvořené opozičním hnutím, stále existuje, ale nejaktivnější komunikace se netýká protestní strategie, ale pomoci těm, kteří čelí soudnímu řízení a vězení.“ www.scmp.com/news/hong-kong/politics/article/3087926/hong-kong-protests-one-year-national-security-law-looming Koronavirová přestávka v demonstracích Nový koronavirus udělal začátkem roku 2020 demonstrantům v HK čáru přes rozpočet. Lidé si ihned vzpomněli na epidemii SARS. Začátkem roku 2003 zažili strach, se kterým jsme se v Evropě od konce 2. světové války nesetkali. Velmi dobře jej ve svém sloupku popsal Ian Young žijící ve Vancouveru: „Začátkem roku 2003 jsme si s mojí nastávající manželkou vyvinuli rutinu při návratu domů. Sundali jsme si obličejové masky N95 a hodili je do koše u dveří. Svlékli jsme se ve vchodu zcela neromantickým způsobem a hodili jsme naše oblečení do pračky s vydatnou dávkou Dettolu. Okamžitě jsme se osprchovali a odešli si odpočinout, abychom překonali neobvyklou a děsivou existenci, kterou byl Hongkongu způsobila epidemie SARS. To je důvod, proč současní a bývalí Hongkonžané jako my sami nenacházejí nic zvláštního na vypuknutí koronaviru ve Wu-chanu.“ Dále upozornil, že někteří Kanaďané nechápali, že používání obličejových masek v daleké severní Americe není od věci podobně jako v jihočínském teritoriu. „Když jsem o tomto fenoménu tweetoval, někteří respondenti hodnotili nositele asijské masky, že vypadali směšně nebo jako idioti.“ A trefně dodal: „Hanba a zesměšňování lidí, kteří se rozhodnou nosit masky, ignoruje obrovské kolektivní trauma ze SARS, které sdílely miliony lidí… SARS měl psychologický dopad podobný událostem z 11. září na USA… Nakonec nemoc (SARS) zabila asi 300 lidí v Hongkongu, než na jaře 2003 nakonec vyhořela v kombinaci epidemiologického úsilí a dobrého managementu…. Hongkong byl bez případů nemoci, když SARS létal dál po celém světě a jako nepřítel byl stejně záhadný a děsivý jako jakýkoli terorista v letadle…“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} Proto protesty od ledna 2020 přestaly. Kolektivní duše Hongkongu tušila, co je před branami. Autor sloupku píše: „…Když se tedy objevila zpráva o koronaviru v Číně, probudila se hrůza a jednota ve Vancouveru i v Hongkongu v širších čínských komunitách. Na lunárních novoročních svátcích v našich rodinách nahradily zvěsti o infekční nemoci všechna ostatní témata konverzace. A na rozdíl od předchozího dominantního tématu – hongkongských protestů – se na tom všichni shodli. Nevadí, že ve Vancouveru nebyl potvrzen ani jeden případ. Lidé z Hongkongu měli strach. Všechno to bylo tak strašně známé. Masky (respirátory) třídy N95 se prodávají v obchodech po celém Vancouveru, stejně jako v Hongkongu a stejně jako v roce 2003…“ Zároveň autor varoval, že jsou N95 „silně doporučovány“ pro klinické pracovníky pracující s pacienty nakaženými koronaviry. Upozorňoval na námitky týkající se jejich používání širokou veřejností: masky mohou vyvolat falešný pocit bezpečí, což potenciálně brání účinnějším opatřením jako mytí rukou a nedotýkání se tváře. „Z těchto důvodů nenosím masku kvůli koronaviru a nepředpokládám, že ji budu brzy nosit. Ale když vidím ostatní, kteří ji nosí, myslím na Hongkong v roce 2003 a poslední věcí, kterou chci udělat, je smát se jim.“ Tento sloupek pokládám za mimořádně cenné vysvětlení situace na začátku koronavirového tažení světem lidí. Zároveň to slouží jako nepřímá omluva liknavosti evropských politiků (včetně Babišovy vlády). Neozval se alarm a nezačalo nakupování ochranných pomůcek již v lednu 2020, protože jsme neměli pod kůží strach a beznaděj lidí v době SARS. Zavřít hranice s ČLR! V Hongkongu protičínsky orientovaní zaměření aktivisté usilovali o to, aby HK jednostranně uzavřel hranici s ČLR. Chtěli tím zabránit, aby alespoň na kratší dobu se nemohli do Hongkongu stěhovat „pekingští“ migranti z ČLR. Z lidského hlediska se nejednalo jenom o manýru protipekingské opozice. Mezi lidmi byl velký strach. Obě motivace se navzájem posilovaly. O uzavření hranic na přelomu ledna a února 2020 usilovala i část pracovníků nemonic. Stávkou kvůli tomu hrozili členové Aliance zaměstnanců nemocnice, nově vytvořené skupina, která se vynořila v HK z protivládního protestního hnutí. Aliance prohlašovala, že má 18 tisíc členů (celkem pracuje v oblasti veřejného zdravotnictví 77 tisíc lidí). Hongkongské zdravotnické úřady ale upozorňovaly, že to není potřeba, protože nový koronavirus může být přenášen i místně – lokálně. Úplné uzavření hranic s pevninskou Čínou je diskriminační, říkala tehdy šéfka hongkongské vlády Carrie Lamová. Ale nakonec k uzavření hranic došlo. O to větší smutek nastal, když nové případy covid-19 se do HK dostaly z Evropy a z USA, odkud odlétali vyděšení Číňané zpět domů. Zákon o bezpečnosti jako hlavolam První informace a komentáře na téma čínského zákona o národní bezpečnosti pro oblasti Hongkongu z přelomu letošního května a června jsou šablonovité. Představují ideologický bujón plný slov o demokracii, svobodě apod. Ve skutečnosti ještě nevíme, co všechno zákon obsahuje. A nevíme ani, jaký bude mít na Hongkong praktický dopad, kromě potlačení protirežimních demonstrací. Komentáře o ničem vznikly jenom na základě zhruba 600 slov „Rozhodnutí Národního lidového kongresu o zřízení a zdokonalení právního systému a mechanismu prosazování zvláštního administrativního regionu Hongkong za účelem zachování národní bezpečnosti“ (Přijato na třetím zasedání třináctého čínského národního lidového kongresu 28. května 2020). Text „rozhodnutí“ představuje jenom politickou deklaraci o úmyslu přijmout zákon a je velmi bezobsažný jako podobné dokumenty třeba v Evropské unii. Například v bodě 3 je uvedeno: „Zajištění národní suverenity, jednoty a územní celistvosti je ústavní odpovědností hongkongského zvláštního správního regionu. Hongkongský zvláštní správní region co nejdříve doplní právní předpisy k zajištění národní bezpečnosti stanovené v základním právním řádu zvláštní administrativní oblasti Hongkongu.“ Samotný text „rozhodnutí“ mohl obsahovat jenom něco málo přes 100 slov, aby bylo jasně, byť pompézně, řečeno, o co se v zákoně jedná. Stačilo přijmout pouze bod 6 „rozhodnutí“, jehož rámcový překlad uvádíme: „Schválit Stálým výborem Národního lidového kongresu formulaci příslušného zákona o zřízení a zdokonalení právního systému a mechanismu prosazování zvláštního správního regionu Hongkongu k zajištění národní bezpečnosti, a účinně předcházet, zastavit a potrestat jakékoli rozdělení země, podvracení státní moci, organizaci teroristických aktivit a další vážná nebezpečná chování a činnosti zahraničních sil zasahujících do záležitostí zvláštní správní oblasti v Hongkongu. Stálý výbor Národního lidového kongresu se rozhodl zahrnout výše uvedený příslušný zákon (nebo zákony?) do přílohy III základního zákona zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky v Hongkongu, který bude vyhlášen a prováděn na místní úrovni zvláštním správním regionem Hongkong.“ Kšeftařská stabilita jako nejvyšší cíl Víme, že ani teroristický útok letadly – úder do dvou mrakodrapů v New Yorku v roce 2001, neměl na burzu žádný podstatný vliv. Podobné to je i dnes. Opozice Hongkongu na světovém finančním trhu se nemění, protivládní protesty tuto roli podle všeho neovlivnily, uvedla loni v prosinci ratingová agentura Fitch. Měsíce pokračující nepokoje ale podle ní podkopávají obraz Hongkongu jako stabilního mezinárodního obchodního centra a slabší hodnocení místní vlády by mohlo přímo ovlivnit rating úvěrové spolehlivosti této bývalé britské kolonie. Zatímco krátkodobý výhled ratingu se zhoršuje, střednědobý výhled se podle všeho jeví pozitivněji. Celkem nedávný vstup čínského internetového prodejce Alibaba koncem roku 2019 na burzu v Hongkongu ilustruje, že město pro čínské společnosti představuje „vlajkovou loď daňových rájů“. Koncem ledna 2020 ratingová agentura Moody’s o jeden stupeň zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Hongkongu (na Aa3 z Aa2), který se tehdy již přes šest měsíců potýkal s protivládními protesty. Demonstrace doslova zničily turistický ruch. Moody’s poukázala na neexistenci konkrétních plánů, které by řešily politické, ekonomické a sociální obavy obyvatel Hongkongu. Ale konkrétní opatření již dostávají obrysy. Kvůli koronaviru v Hongkongu jsou zavedeny podpůrné programy a dotace, zvyšuje se sociálně dostupná výstavba a renovace bytů. Zákon o národní bezpečnosti může pro investory být nakonec pozitivním signálem, protože zase bude zaveden v Hongkongu pořádek. Investory nezajímá demokracie, ale klid pro podnikání a hospodářské výsledky. V květnu 2020 akcie v Hongkongu oslabily a jejich hlavní index zaznamenal nejprudší propad za posledních pět let. Na vině byla podle analytiků především snaha Pekingu prosadit zákon o národní bezpečnosti, což vyvolává obavy z dalších nepokojů. Pokud se ale policie s nimi tvrdě vypořádá jako při prvních akcích na přelomu května a června, a zapůsobí i hrozba zákonem o národní bezpečnosti, bude to signál navracející se (ekonomické) stability. Ekonomové čekají, zda Trumpovy další silácké řeči vůči Číně budou nějak uvedeny v praxi, a zda to více zasáhne ČLR nebo USA. S hodnocením významu zákona o národní bezpečnosti proto musíme počkat, až budeme znát oficiálně schválené paragrafové znění. Z obecného hlediska se nic nezmění. Homosexuálové a lesbičky o své bary, časopisy a právo se shromažďovat nepřijdou, prodej sexuálních pomůcek, pornografie a „dekadentně“ západních magazínů bude pokračovat také dál. Internet bude stále přístupný a k dostání bude tisk a knihy z demokratických zemí. Nezmění se ani výuka vysokoškolských témat, které nejsou na školách v ČLR běžné. Hongkong bude stejně volně přístupný pro turisty, horší to budou mít protičínští agitátoři. Ale podobné to mají u Trumpovy administrativy i pročínští agitátoři v USA. Zakázány a trestány budou jen projevy separatismu, veřejné deklarování názorů například, že v Pekingu vládne banda netolerantních diktátorů (podvracení státní moci) a rozbíjení semaforů při demonstracích (od června do konce roku 2019 demonstranti v různé míře poškodili zhruba 730 sad semaforů, řadu z nich opakovaně) skončí mnohaletým vězením (opatření proti organizaci teroristických aktivit). V HK nejde o nic jiného než o moc čili ekonomickou sílu. V této souvislosti si připomeňme jednu pasáž ze zajímavé knihy (Gordon Thomas, Prameny draka, Brána-Knižní klub, Praha 2002): „Spojené státy sehrály v uplynulém desetiletí významnou roli, když pomohly Číně stát se nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě. Americké společnosti zaznamenávaly obrovské zisky, když se jim podařilo zdvojnásobit či zčtyřnásobit příjmy milionů Číňanů a poskytnout jim vyšší životní úroveň. A protože hrubý domácí produkt Čínské lidové republiky stále dosahoval pouhých 350 dolarů na hlavu, daly se další epochální zisky utržit ze společných podniků. Američané zakládali doly a provozovali luxusní hotely… K tomu se přičítala výhoda nízkých mezd – průměrný výdělek v čínském průmyslu činil asi 60 dolarů měsíčně, což bylo méně než denní mzda ve Spojených státech. Američtí investoři si navíc mohli v Číně vyškolit lacinou pracovní sílu a naučit ji pracovat s americkými technologiemi, což by ještě více prohloubilo čínskou závislost na Spojených státech…“ Dnes jsou USA a západní země v opačné pozici. Čína začala tvrdě ohrožovat jejich dosavadní ekonomická privilegia. Teď je naopak třeba Čínu přibrzdit různými opatřeními, aby byla čínská exportní (invazní) síla podvázána. Osud Hongkongu je již zpečetěn Karty byly rozdány dnem, kdy byl v roce 1997 předán Hongkong Velkou Británií pod čínskou správu. Čínská administrativa měla 20 let na vytvoření mocenské základny v této oblasti. Jejím cílem je dostat Hongkong postupně do svého mocenského systému. Pekingské vedení respektuje západní způsob života v HK, protože kdo si hraje, nezlobí. Připustí, ať si zde užijí ještě pár desetiletí osobní svobody. Ale s velkou podmínkou: Ať se nepletou do pekingské politiky a vůbec ať si nedovolí vykřikovat něco o samostatnosti HK. Historickou úlohou lidí v Hongkongu je vydělávat pro Čínu peníze a bavit se. Jiný politický mandát nemají. Tím je naplněna odměřená míra demokracie daná dohodou o jedné Číně a dvou systémech civilní správy. Mnoho lidí v HK to pragmaticky pochopilo. Ve druhé polovině roku 2019, když probíhaly devastační demonstrace, tamní vláda oznámila, že ČLR zjednodušila podmínky pro působení jednotlivců i firem z HK v Číně. Kdo chce nabídky využít, nemůže ovšem mít nic společného s demonstracemi. Ocitnout se na seznamu demonstrantů uzavírá cestu k dobrým kšeftům a kariéře v nekonečné pekingské Číně čili v Říši středu, ale i v řadě hongkongských firem. Blesk z čistého nebe Propekingská strana vytvořila letos v květnu v HK alianci na podporu zákona o národní bezpečnosti a otevřela 5 400 pouličních stánků a webovou stránku. Za pouhých osm dnů shromáždila více než 2,9 milionu podpisů na podporu nových pekingských právních předpisů. Neméně překvapivé je, jak protičínská opozice reagovala na připravovaný zákon o národní bezpečnosti. Na Pekingu nezávislé hongkongské noviny South China Morning Post (SCMP) popsaly 8. června 2020 v článku Hong Kong protests: one year on, with the national security law looming, has the anti-government movement lost? smutek snášející se na hongkongskou opozici. Článek přinesl svědectví několika mladých demonstrantů převážně ve věku 14 až 16 let, kteří zjistili, že svolávání demonstrací jaksi vázne. Demonstranti z minulého roku nikde neviděli své dosavadní spolubojovníky. Byli nepříjemně překvapeni, že jejich kdysi impozantní pozice se dramaticky zmenšila, dynamika protestů se ztratila. Stejně depresivní pohled popsaly i dvě reportérky v článku o demonstraci v HK navečer 9. června 2020 v den prvního výročí začátku protičínských demonstrací. Popsaly například, že devatenáctiletý student přišel demonstrovat, protože „pokud nebudeme pokračovat v protestech, nebudeme mít šanci protestovat po schválení zákona o národní bezpečnosti… Takže, pokud teď nevyjdu ven, nebudu mít šanci vyjít v budoucnosti.“  Od června 2019 policie zatkla 8 981 osob ve věku mezi 11 až 84 lety. Obviněno bylo 1 749 osob, z toho 100 již bylo odsouzeno. Nejméně 13 protestujících bylo uvězněno na sedm dnů až čtyři roky za držení útočných zbraní na veřejném místě, poškození majetku a účast na nepokojích. Chytrému napověz… Když koncem října 2019 skončilo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny v Pekingu, nikdo nevěnoval pozornost komuniké vyzývajícímu k přijetí opatření k „vytvoření řádného právního systému a vynucovacího mechanismu pro zajištění národní bezpečnosti ve zvláštních správních regionech“. Hongkong v textu nebyl zmíněn a málokdo četl mezi řádky, takže tato informace zapadla bez povšimnutí. Demonstranti v HK proto netušili, že rozhodnutí přijatá v Pekingu budou mít dalekosáhlé důsledky. Nejen v Hongkongu nečekali, že byl vydán souhlas k tvrdšímu postupu. Například Haló noviny 29. října 2019 uvedly: „V Pekingu včera začalo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se podle odborníků citovaných agenturou AP vyhne kontroverzním bodům. Nečeká se proto … (ani) debata o neutichajících protestech v Hongkongu…“ Opozice v HK doufala, že v roce 2020 bude pokračovat v opotřebovacím boji s pročínskou vládní administrativou. Místo toho přišel šok. Náhle si uvědomili, že stojí proti neporazitelné státní mašinérii, která kolem opozice v HK vystavěla velkou čínskou zeď ze zákona o národní bezpečnosti. V citovaném článku jeden z demonstrantů říkal, že zákon o národní bezpečnosti najednou přišel jako blesk z čistého nebe. „Když jsem se svými přáteli hovořil o nejhorším scénáři, byli jsme si jisti, že by Peking násilně nezasáhl proti protestům povoláním Lidové osvobozenecké armády do města,“ řekl mladý demonstrant a dodal: „Ale nikdo z nás si nemyslel, že přijde něco horšího než čínské vojsko.“ Demonstranti si zvykli, že bojovali v ulicích proti zákonům, které se jim nelíbili v roce 2003 a 2019, a úspěšně. Ale jakmile bude zákon o národní bezpečnosti v Pekingu schválen, zařadí se do přílohy III. základního zákona Hongkongu, což znamená, že nabude účinnosti, aniž by musel být odsouhlasen zákonodárci města. Potom mohou čínští agenti pevniny a jejich instituce působit ve městě oficiálně. Ne, že by v HK již nebyli, ale zatím neoficiálně, neviditelně. Doplatili na svou přezíravost? Demonstranti v roce 2019 brali ničení hongkongské infrastruktury jako boj za demokracii a chtěli v roce 2020 po opadnutí koronavirových omezení pokračovat. Vůbec nedomysleli, že guerilovým vandalismem donutili pekingský režim jednat. Ale ne brutální silou. Dr. Edmund Cheng Wai, politolog z City University, který prováděl o demonstracích ve druhé polovině roku 2019 terénní studie, uvedl, že šok ze zákona o národní bezpečnosti byl částečně způsoben tím, že mladí v HK nechápali myšlení ústřední vlády a ještě méně měli zájem se o něm více dozvědět. Podle politologa dokonce i mezi studenty vysokých škol nebyly kurzy čínské politiky populární a místo znalosti problematiky si vystačili s přezíravostí. A dodal: „Mnozí si proto mysleli, že Peking neudělá nic takového vůči Hongkongu, když to jsou finanční plíce země." Cheng vyjádřil pesimismus nad budoucností hnutí například v důsledku zvýšeného právního rizika a únavy z protestů, které nakonec nevedly k žádným hmatatelným úspěchům. Ale nejdůležitější je, že na rozdíl od předchozích kontroverzí, v nichž byla hlavním cílem hongkongská vláda, za novým zákonem je Peking, jenom s okrajovou účastí hongkongské městské správy, takže proti komu bojovat? Nepokoje budou ze setrvačnosti pokračovat. Jako ze setrvačnosti pokračuje i významná pozice Hongkongu. Ale čínské administrativně-ekonomické kroky směřují k tomu, aby zesílil v mezinárodním i vnitřním obchodu význam dalších pobřežních enkláv. Význam Hongkongu nejpozději do 10–15 let klesne na význam srovnatelný například s Šanghají. Nevěříte?

Čas načtení: 2024-03-03 13:00:01

Po pražských stopách Josefa Lady. Malíř přitahoval vtipné aférky, ale v jeho srdci byl doživotní bol

To, že se malíř a ilustrátor Josef Lada narodil v Hrusicích, ví kdekdo. Jeho pobývání v Praze zase tak moc známé není. V Praze se učil, bydlel a pracoval. Díky dobrým kamarádům překonal počáteční obtíže při startu malířské dráhy. Brzy zaznamenaly jeho obrázky úspěch a lidé si je rádi prohlédnou dodnes. Lada neabsolvoval žádnou slavnou výtvarnou školu nebo akademii, a přesto jeho tvorba má stále co říct a je i nyní ohromně okouzlující.  Učněm u malíře pokojů Když se učil u malíře pokojů a divadelních dekorací, nebydlel u svého mistra, ale v tehdejším útulku pro katolické studenty a učně v Salmovské ulici. Encyklopedie.praha2 cituje Ladu, který se vyjádřil ke svému pobytu v internátě takto: „Vstávat se muselo velmi časně, aby se všichni studenti a učedníci mohli účastniti mše v ústavní kapli ještě před snídaní. (...) První dny mi bylo jako ptáku zavřenému v kleci. (...) Mnozí učedníci mi připadali tak podivní, jako lidé z jiných světů.“ Nejoriginálnější český malíř Josef Lada. S jedním okem dokázal zázraky Číst více U malíře pokojů dlouho nepobyl, poněvadž se vůbec ke štětci nedostal. Byl pouhým nosičem, tahačem a posluhou. To se není čemu divit, že ho tato nádeničina brzy přestala bavit. Po několika měsících bezcílné dřiny přesedlal na knihařské řemeslo, z kterého rovněž zběhl, tentokrát za výtvarným pozlátkem.  Umělecké začátky v Dittrichově ulici Malířova dcera Alena Ladová ve své vzpomínkové knize vypráví mimo jiné i o jeho studiích. Po útěku před knihařstvím našel útočiště v Dittrichově ulici a právě v té době jej přijali na uměleckoprůmyslovou školu, kde dlouho nevydržel. Hlavní důvody byly dva – jednak bída a jednak nesouhlas s jistými pravidly, která se musela striktně dodržovat. Ze školy odešel, ale ne s ostudou. Začal malovat po hospodách a přispíval do různých časopisů. Velice záhy si vybudoval jméno osobitého kreslíře a karikaturisty a ve výtvarném světě má místo i po smrti, ba možná navěky.  Podzim Josefa Lady na benešovském náměstí Číst více Hašek a Lada byli kamarádi Spisovatel Jaroslav Hašek a Josef Lada byli nerozluční kamarádi, kteří se společně bavili po krčmách a chodili do kina Grand Biograf de Paris v domě U Čtrnácti svatých pomocníků v Ječné ulici, jak uvádí již zmiňovaný zdroj. Když nastala 1. světová válka, Hašek narukoval na vojnu a právě ta se stala inspirací pro jeho nejslavnější dílo Osudy dobrého vojáka Švejka. Po válce se oba kamarádi znovu shledali a Lada výtvarně navrhl obálku k Haškově románu. Aktuální vydání Švejka z roku 2023 nemá jenom Ladovu obálku, nýbrž je Ladových obrázků plné. Mezi četnými obálkovými ilustracemi vévodí statná Švejkova satirická figurka ve vojenském mundúru s jeho typickou čepicí. Pražské Podskalí a rodinná pohoda Podskalí té doby mělo vesnický ráz, což Lada miloval. Na tomto místě se rozhodl prožít dlouhá léta se svou manželkou a dvěma dcerami. Encyklopedie.praha2 cituje Ladův výrok o jeho dvou dcerách: „Alenka bázlivá nebyla ani trochu. (...) Když byly Alence tři roky, dostala sestřičku Evičku. Ta byla útlejší konstrukce a tak bázlivá, že jsme musili z její blízkosti mouchy odhánět.“  Dcera Eva naneštěstí tragicky zemřela při zimních náletech v roce 1945, které byly četné v okolí Karlova náměstí. Druhá dcera Alena následovala otce v jeho šlépějích. Ilustrovala řadu knih pro děti a napsala o svém tatínkovi memoáry. Měl krásný vztah s dcerou  Ladova prvorozená dcera Alena mu zbyla po tragických pražských náletech. Měl s ní od jejího útlého věku až do pozdní dospělosti vřelé pouto. Ve své knize Alena Ladová vzpomíná: „... A táta, aby ulehčil mamince, mne nosil v noci po pokoji v náručí a zpíval mi potichu všelijaké písničky. Velmi se mi to zamlouvalo do té chvíle, než mne položil do košíku v blahém vědomí, že jsem tvrdě usnula...“ Tatínek oběma dcerám poskytoval útočiště pro hraní a čtení pod stolem, kde maloval, jak je uvedeno v knize Aleny Ladové. A právě jejich útěky pod stůl a záliba ve čtení možná Ladu inspirovaly k mnohým ilustrovaným knížkám pro děti, mezi nimiž nepochybně vyniká kniha Moje abeceda. Inspirován ústní lidovou slovesností za přispění špetky svého osobitého humoru a básnického umu vytvořil malebné říkanky pro každé písmenko zvlášť. A kromě krásných veršů obdržely všechny litery úsměvný obrázek vyznačující se typickým Ladovým rukopisem.  Naštvaný mořský vlk Josef Lada byl věčný outsider, milující otec a manžel, kamarád a v neposlední řadě neposedný výtvarník a karikaturista, který na nikom nenechal nit suchou. Jednou v hospodě U Zlatého kormoránu, kam často mířili námořníci z Povltaví nebo kapitáni parníků, se udála veselá příhoda. Ladovi se líbil kapitán korábu Stefanie, a jelikož jej tento osamělý námořník odehnal a Lada se cítil hluboce dotčen, namaloval jeho karikaturu. Všichni v hospodě vtípek pochopili a bohužel se ho dovtípil i zmíněný kapitán, který tehdy, jak je uvedeno v memoárech dcery Aleny, pravil: „Mladej pane, já tu nechci dělat Rabasovi nečistotu! Ale jestli se někdy vodvážíte na Stefánku, tak tam s váma vypucuju podlahu a pak vás hodím do Vltavy.“ Tak takový býval Josef Lada vtipálek. Zdroje: autorský článek KAM DÁL: Sebevražda malíře Slavíčka kvůli mrtvici. Krev mu vytekla do mozku po koupání ve studené vodě.

Čas načtení: 2024-04-09 18:19:52

Psí bouda: Vytvoření pohodlného a bezpečného útočiště pro vašeho psího společníka

Psí bouda je nezbytnou součástí péče o psa, který tráví čas venku. Poskytuje mu nejen ochranu před nepříznivým počasím, ale také mu dává pocit bezpečí a soukromí. Dobře navržená psí bouda by měla být dostatečně prostorná, aby se váš pes mohl pohodlně otočit a natáhnout, ale zároveň kompaktní, aby se v ní cítil bezpečně. Při […] Článek Psí bouda: Vytvoření pohodlného a bezpečného útočiště pro vašeho psího společníka se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2024-04-09 18:19:52

Psí bouda: Vytvoření pohodlného a bezpečného útočiště pro vašeho psího společníka

Psí bouda je nezbytnou součástí péče o psa, který tráví čas venku. Poskytuje mu nejen ochranu před nepříznivým počasím, ale také mu dává pocit bezpečí a soukromí. Dobře navržená psí bouda by měla být dostatečně prostorná, aby se váš pes mohl pohodlně otočit a natáhnout, ale zároveň kompaktní, aby se v ní cítil bezpečně. Při […] Článek Psí bouda: Vytvoření pohodlného a bezpečného útočiště pro vašeho psího společníka se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2024-07-18 11:19:00

Offline dovolená v Rakousku s #iamAUT - Iniciativa Österreich Werbung

Praha 18. července 2024 (PROTEXT) - #iamAUT-Iniciativa Österreich Werbung společně s mezinárodními influencery: Silný signál proti tlaku sociálních médií · Mezinárodní influenceři strávili offline dovolenou v Rakousku a AUTfluence v mezičase převzali jejích kanály · Domácí AUTfluenceři podpořily mnoha lajky a zhlédnutími výkonnost influencerů a také kanálů · ÖW-CMO Sandra Stichauner: „Rakouské regiony jsou perfektním offline útočištěm.“ S aktuální #iamAUT-Iniciativou se Österreich Werbung staví proti neustálému tlaku na sociálních sítích a ukazuje všem, že se vyplatí na dovolené vypnout. Od začátku června iniciativa povzbuzuje influencery, aby si dali skutečnou pauzu od sociálních sítí. Místo vytváření contentu, užívali si offline dovolené v Rakousku, zatímco jejich profily přebrali autentičtí Rakušané a sdílely rakouský způsob života „Lebensgefühl“. První resumé inciativy ukazuje, že iniciativa #iamAUT nadchla mezinárodně: přes 100 influencerů z 15 zemí se přihlásilo, a bylo zaznamenáno celkem 25 milionů zhlédnutí. Offline dovolená v Rakousku V rámci iniciativy strávily mezinárodní influenceři svůj volný čas bez sociálních médiích ve čtyřech různých regionech Rakouska – v Salcbursku, Schladmingu, v Salzkammergut a v Seefeld. Jejich účty spravovaly místní obyvatelé, kteří jim poskytli autentický pohled na každodenní život a kulturu Rakouska. To umožnilo představit zemi jako ideální útočiště pro digitální detox. Iniciativa začala německou influencerkou xLaeta v Salcbursku, následovala Italka Giulia Lamarca ve Schladmingu, Polina Burashnikova z Nizozemska v tyrolském Seefledu a Jitka Nováčková z České republiky u Traunsee. Rakouští AUTfluenceři převzali jejích kanály a přiblížili milionům sledujících skutečné Rakousko. „Naším cílem bylo na jedné straně zaměřit se a upozornit na společensky důležité téma tlaku sociálních sítí. Mnoho lidí je tlakem přetíženo a nutně si od něj potřebuje odpočinout. Na druhou stranu jsme chtěli představit rozmanité rakouské regiony jako ideální útočiště pro opravdový odpočinek. A to se našim AUTfluencerům podařilo neuvěřitelně autentickým a vtipným způsobem“, říká Sandra Stichauner, CMO Österreich Werbung. Video Best-of k iniciativě #iamAUT najdete zde Zdroj: Österreich Werbung

Čas načtení: 2024-07-27 10:00:00

Vlna izraelských leteckých úderů v sobotu vyvraždila dalších nejméně 50 lidí

 Podle palestinských představitelů bylo při útoku na školu v Deir al-Balah, kde hledaly útočiště tisíce lidí, zabito nejméně 30 osobVlna izraelských náletů na střední a jižní část Gazy zabila nejméně 50 a zranila přibližně 200 lidí, přičemž jeden z úderů zasáhl školu, kde hledaly útočiště tisíce lidíPředstavitelé palestinského ministerstva zdravotnictví uvedli, že při leteckém útoku na školu Chadídža v Deir al-Balah v centrální části pásma Gazy bylo zabito nejméně 30 lidí a došlo k vlně kritických zranění.Zranění lidé proudili do nedaleké nemocnice Aksa, zatímco záběry z Deir al-Balah ukazovaly rodiny nesoucí zraněné děti k ošetření. Agentura Associated Press uvedla, že lidé prohledávali zničené učebny a hledali v sutinách části těl.Dodala, že poblíž nemocnice, kam byly odvezeny osoby zabité při úderu, byli její reportéři svědky útěku lidí, zatímco sanitka jela opačným směrem.Uvnitř sanitky podle nich leželo mrtvé batole a tělo zahalené do deky. 

Čas načtení: 2024-08-06 10:17:27

Toto je jeden z největších skandálů královské rodiny. Jsou v něm zapleteni i Kate a William

Adelaide Cottage: Útočiště s temnou historií Královská rodina se uchýlila do klidného prostředí Adelaide Cottage u Windsoru, kde Kate Middleton (42) hledá útočiště s princem Williamem a jejich dětmi. Toto malebné místo slouží jako úkryt pro Kate, která se zotavuje po preventivních chemoterapiích. Ačkoliv Adelaide Cottage působí jako ideální místo pro odpočinek, její historie je […]

Čas načtení: 2024-08-20 15:51:40

Rusko nabízí cizincům prchajícím před „destruktivními neoliberálními ideály“ bezpečné útočiště

Ruská vláda oznámila, že začne přijímat žádosti o víza od cizinců, kteří chtějí uniknout „neoliberálním ideálům.“ Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret, kterým vyzývá občany světa, kteří jsou otráveni krajně levicovou politikou, aby přijeli do Ruska. Žadatelé musí… The post Rusko nabízí cizincům prchajícím před „destruktivními neoliberálními ideály“ bezpečné útočiště first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2024-10-05 06:00:01

Jak mít výjimečný podzim a odpočívat v souladu s přírodou?

Pokud jste letní typ, nemusí na vás chladné počasí a především teplotní skoky působit dobře. Zatažené nebe a déšť v mnohých evokují stavy blízké depresím. Jsme smutní a unavení a brzy začíná tma, takže když přijdeme z práce a čeká nás ještě zazimování zahrady, je obtížné vše stíhat. Ke všemu se rozmáhá i nachlazení, které potrápí nejen děti, ale i dospělé. Počasí jako na houpačce: Meteorolog prozradil, kdy nás čekají krásné teplé dny a kdy déšť a mrazíky Číst více Jak bojovat s nostalgií Zkuste to ve stylu hygge. Dánové mají svůj pohodový přístup k životu, díky kterému nachází něco krásného v každém okamžiku, byť za okny prší a teploty klesají k nule. Dánové patří podle výzkumů mezi nejšťastnější národy na světě. Proč bychom se od nich nepřiučili právě tomu, jak ze šedivé reality udělat výjimečné chvíle a cítit se dobře? Hygge je součástí dánské kultury od konce 20. století, a dokonce už se stalo studijním oborem kupříkladu v Londýně na Morley College. Hygge, styl pro každého Zaměřte se na atmosféru. Ztlumte světla nebo je úplně vypněte a použijte svíčky. Odstřihněte se na čas od sociálních sítí a telefon vůbec neberte do ruky, abyste mohli vnímat sami sebe. Potěšte se něčím dobrým, ať už máte rádi sladké, či slané, prostě zhřešte. Jste-li sami, užívejte si klidu, nebo naopak v případě, že jste s rodinou, užívejte si radosti z toho, že jste všichni pospolu. Vytvářejte vztahy a dejte si pocit příjemného útočiště. Vždy je možnost společně si zahrát nějakou hru, udělat si hezký odpočinkový večer při sledování filmu či se jen zachumlat do deky a vzít si knihu, která vás baví. Věnujte se sami sobě  Dejte jednou i na své potřeby. Když jste doma a máte všeho nad hlavu, věnujte se vlastním koníčkům a rozvíjejte sami sebe. Někdo skládá puzzle, jiný se rozhodne pro malování a další si naopak prohlíží fotografie a vzpomíná na krásné chvíle s rodinou. I to přináší podzim, vzpomínky a čas na své vlastní hobby. Hektické léto je za námi, souzněte s přírodou a odpočívejte podle jejího stylu. Uvolněte se při procházce a nechte se oslnit barvami, které příroda vykouzlila jen pro vaše potěšení. Sledujte, jak se postupně ukládá k spánku, a zvolněte po jejím příkladu, protože o tom následující měsíce budou. O odpočinku, vnímání sebe sama a navázání spojení s rodinou, která se bude více držet u domácího krbu. Chopte se příležitostí Podzimní a zimní počasí, které nás zažene do tepla domova, v sobě skrývá mnoho příležitostí. Pocit stísněnosti, který na vás mezi čtyřmi stěnami padá, zmizí s novým přístupem. Zútulněte si domov po svém a udělejte z něj své útočiště. Máte více času pro sebe. Můžete se věnovat svým dětem a kreativně s nimi tvořit. Rozvíjejte také sebe nebo se zdokonalte ve vaření a pečení, které budou potěšením pro celou rodinu. Ten pocit, když partner s dětmi společně ochutnávají vaše domácí sušenky a cítí díky nim vaši lásku a teplo domova, je k nezaplacení. Nehleďte na tohle roční období jen jednostranně, nabízí mnohem víc, než se nám zdá, a konečně bude prostor i pro duševní klid. Zasloužíte si rozmazlovat se a odpočívat, proto vás příroda takhle odměnila. Necítíte se psychicky dobře? Řešte to V případě, že vás opravdu trápí silné stavy smutku a necítíte se psychicky dobře, může se jednat o počáteční znaky deprese. Obraťte se na odborníka, který vám může terapií nebo nasazením léčebných prostředků pomoci. Stejně jako tělo musíme opatrovat i svou mysl. Neuškodí ani sáhnout po bylinkách. Meduňkový čaj je pro klidné tělo i mysl to nejvhodnější. Jak s podzimem souzníte vy? Já vám přeju podzim plný příležitostí a odpočinku ve stylu hygge, který vaše dny změní na výjimečné a nezapomenutelné, plné lásky s vašimi blízkými. Máte-li návrhy, jak si studené počasí zpříjemnit, podělte se s námi a pomozte i ostatním najít činnost, která je bude přes podzim a zimu bavit a naplňovat. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Co si můžete pořídit do domu a na zahradu? Podívejte se na trendy podzimu 2023.

Čas načtení: 2024-10-14 10:00:00

Izrael vyvraždil dalších nejméně 20 lidí při útoku na školu v Gaze

Škola slouží jako útočiště pro vysídlené Palestince v centrálním táboře NuseiratV noci z neděle na pondělí  bylo při izraelském náletu v centrální části Gazy zabito nejméně 20 lidí včetně dětí ve škole, informovaly dvě místní nemocnice. Škola v Nuseiratu poskytovala útočiště některým z mnoha Palestinců vysídlených v důsledku války.Mezitím v pondělí časně ráno došlo k výbuchům u nemocnice mučedníků Al-Aksá v Deir al-Balah, které zabily tři lidi a zranily asi 50 dalších, uvedla nemocnice. Vzplály stany a obyvatelé komunity v centrální části Gazy nosili zraněné do nemocnice.Mírové síly OSN v Libanonu známé jako UNIFIL uvedly, že izraelské tanky v neděli brzy ráno násilně vjely do brány jednoho postavení a zničily hlavní bránu. Později vypálily v blízkosti mírových sil kouřové střely, které způsobily podráždění kůže. UNIFIL označil tento incident za „další hrubé porušení mezinárodního práva“.Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová uvedla, že Izrael musí „urychleně udělat více pro usnadnění přísunu pomoci potřebným“ na severu Gazy.Civilní obyvatelstvo musí být chráněno a musí mít přístup k potravinám, vodě a lékům. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo.“V posledních dnech izraelské síly rozšířily svůj nájezd do severní Gazy a donutily mnoho rodin opustit své domovy. Ministerstvo zdravotnictví tohoto území v pátek apelovalo na to, aby byl lékařským týmům umožněn přístup do severní poloviny pásma za účelem evakuace zraněných, a na dodávky pohonných hmot do nemocnic na severu, které se potýkají s problémy, a varovalo, že civilistům, kteří se ocitli v zajetí intenzivního ostřelování a leteckých úderů, dochází potraviny a voda.Agentura civilní obrany Gazy uvedla, že izraelské ostřelování v neděli pozdě večer zabilo nejméně 15 lidí ve škole sloužící jako úkryt pro vysídlené Palestince v táboře Nuseirat v centrální části Gazy.Škola Al-Mufti byla ostřelována velkou salvou izraelského dělostřelectva, což si vyžádalo 15 mrtvých, včetně dětí, žen a celých rodin, a 50 zraněných,“ uvedli představitelé. Izraelská armáda uvedla, že „zprávy prověřuje“. Předtím bylo  při útoku bezpilotního letounu zabito pět dětí, které si hrály na rohu ulice v severní Gaze.Mluvčí civilní obrany uvedl, že při útoku na školu al-Mufti, kde se ukrývaly stovky vysídlených lidí z okolí Gazy, bylo zraněno nejméně 50 lidí a více než desítka byla zabita.Pět dětí v severní Gaze bylo údajně zabito při izraelském leteckém útoku, když si hrály na rohu ulice v táboře al-Šatí.Drastické snímky z místa následného zásahu ukazují zkrvavená těla zřejmě mladých dospívajících chlapců. Jeden z nich vypadal, že v ruce svírá několik skleněných kuliček.Podle zprávy z místa, kterou sdělil zpravodaji BBC, zasáhl úder bezpilotního letounu osobu jdoucí po ulici, která zabila děti a zranila sedm dalších lidí.Pozdější snímky ukázaly těla pěti chlapců zabalená do bílých rubášů a položená na podlaze vedle sebe.Teta jednoho z chlapců, který se jmenoval Rami, mu na sociálních sítích napsala dojemnou vzpomínku. Uvedla, že rodina se přestěhovala do al-Šatí poté, co byla nucena opustit své domovy v Džabalíji a odejít do „bezpečnější oblasti“ kvůli válce.

Čas načtení: 2024-12-22 09:00:00

Iraelci zabili pří útoku na nemocnice dalších 17 lidí

 Izraelské vojenské nálety v pásmu Gazy zabily nejméně 17 Palestinců, z toho 8 ve škole, která poskytuje útočiště vysídleným rodinám ve městě Gaza, uvedli zdravotníci.Palestinští zdravotníci uvedli, že ve škole Musa bin Nusayr, která poskytuje útočiště vysídleným rodinám ve městě Gaza, bylo zabito osm lidí včetně dětí.Také ve městě Gaza zdravotníci uvedli, že čtyři Palestinci byli zabiti při náletu na auto. Nejméně pět dalších Palestinců bylo zabito při dvou samostatných náletech v Rafáhu a Chán Júnisu jižně od enklávy. Podle Al-Džazíry bylo při izraelských útocích na nemocnici Kamal Adwan v severní části Gazy zraněno několik lidí, přičemž izraelské síly údajně střílely přímo na jednotku intenzivní péče a porodnici tohoto zařízení a také na nedalekou nemocnici al-Awda. Hussam Abu Safiya, ředitel nemocnice Kamal Adwan, uvedl, že armáda nařídila personálu evakuovat nemocnici a přesunout pacienty a zraněné osoby k jiné nemocnici v oblasti. Abu Safiya uvedl, že tato mise byla „téměř nemožná“, protože personál neměl sanitky, které by pacienty přemístily. „Dnešní noční zprávy o bombardování v blízkosti nemocnice Kamal Adwan a příkaz k evakuaci nemocnice jsou hluboce znepokojující. Nemocnice je uprostřed bojů již příliš dlouho a životy pacientů jsou ohroženy,“ napsal včera pozdě večer šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve svém příspěvku na Twitteru

Čas načtení: 2024-12-22 09:00:00

Izraelci zabili pří útoku na nemocnice dalších 17 lidí

 Izraelské vojenské nálety v pásmu Gazy zabily nejméně 17 Palestinců, z toho 8 ve škole, která poskytuje útočiště vysídleným rodinám ve městě Gaza, uvedli zdravotníci.Palestinští zdravotníci uvedli, že ve škole Musa bin Nusayr, která poskytuje útočiště vysídleným rodinám ve městě Gaza, bylo zabito osm lidí včetně dětí.Také ve městě Gaza zdravotníci uvedli, že čtyři Palestinci byli zabiti při náletu na auto. Nejméně pět dalších Palestinců bylo zabito při dvou samostatných náletech v Rafáhu a Chán Júnisu jižně od enklávy. Podle Al-Džazíry bylo při izraelských útocích na nemocnici Kamal Adwan v severní části Gazy zraněno několik lidí, přičemž izraelské síly údajně střílely přímo na jednotku intenzivní péče a porodnici tohoto zařízení a také na nedalekou nemocnici al-Awda. Hussam Abu Safiya, ředitel nemocnice Kamal Adwan, uvedl, že armáda nařídila personálu evakuovat nemocnici a přesunout pacienty a zraněné osoby k jiné nemocnici v oblasti. Abu Safiya uvedl, že tato mise byla „téměř nemožná“, protože personál neměl sanitky, které by pacienty přemístily. „Dnešní noční zprávy o bombardování v blízkosti nemocnice Kamal Adwan a příkaz k evakuaci nemocnice jsou hluboce znepokojující. Nemocnice je uprostřed bojů již příliš dlouho a životy pacientů jsou ohroženy,“ napsal včera pozdě večer šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve svém příspěvku na Twitteru

Čas načtení: 2025-07-18 10:00:00

Izrael plive na civilizační normy

Trosky kostela Svaté rodiny v Gaze jsou stále teplé. Tři další jména přibyla do seznamu mrtvých: palestinští křesťané hledající útočiště ve starobylých zdech, nyní rozbitých izraelskými střelami. Devět dalších krvácí, včetně jejich kněze. Toto není skryté velitelství v suterénu; je to posvěcené katolické útočiště, součást globálního společenství sahajícího až k Vatikánu. Jeho bombardování ve čtvrtek nebyla náhoda. Bylo to prohlášení.Útok na kostel, který latinský patriarchát v Jeruzalémě rychle odsoudil, zapadá do děsivého vzorce. Nemocnice. Školy OSN. Stany uprchlíků. Mešity. Nyní kostely. Každý úder, bez ohledu na civilní oběti nebo chráněný status podle mezinárodního práva, posiluje jediné, strohé poselství vycházející z Tel Avivu a z kuloárů moci tvrdé pravice: Vaše pravidla se na nás nevztahují.

Čas načtení: 2025-07-25 10:00:00

Proč se tak zdráhají uznat genocidu Izraele v Gaze?

Úzké chápání tohoto pojmu a také historie Izraele jako útočiště pro oběti genocidy vysvětlují tuto nesouladnost, píše Kenneth RothProč je pro některé tak těžké přijmout, že izraelská vláda páchá genocidu v Gaze? Důkazy o genocidě jsou přesvědčivé, ale některé vlády a část veřejnosti se brání to uznat. Důvodem je nejen historie Izraele jako útočiště pro židovské oběti genocidy, ale také příliš úzké chápání významu tohoto pojmu ze strany veřejnosti i Mezinárodního soudního dvora (ICJ).Izrael těží z efektu spojeného s holocaustem. Protože stát Izrael byl založen v reakci na nacistickou genocidu, je těžší přijmout, že izraelská vláda by se mohla dopustit genocidy. Jedno samozřejmě nevylučuje druhé, ale Izrael těží z této kognitivní disonance.

Čas načtení: 2026-03-30 06:21:00

Trumpovo varování a krize na Blízkém východě! Nyní se kontrakty DeFi jako bezpečné útočiště rychle vyprodávají

Dvojitá černá labuť otřásá základy globálních financí. Nedávná ostrá varování prezidenta Trumpa ohledně makroekonomiky spolu s rychle se zhoršující geopolitickou krizí na Blízkém východě... Článek Trumpovo varování a krize na Blízkém východě! Nyní se kontrakty DeFi jako bezpečné útočiště rychle vyprodávají se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-17 09:00:00

Krize na Blízkém východě: Obavy o klíčovou nemocnici v Gaze rostou, po izraelském útoku umírají pacienti

Největší dosud fungující nemocnice v pásmu - Násir v Chán Júnisu - je v obležení izraelských silNejvětší fungující nemocnice v pásmu Gazy se v pátek ocitla v obležení izraelských sil ve válce s Hamásem a pacienti i lékaři zůstali bezmocní v chaosu, který nastal po útoku válečných letadel na Rafáh, poslední útočiště Palestinců v enklávě Gaza, uvedli představitelé.Podle agentury Reuters zůstaly izraelské síly v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis poté, co na ni ve čtvrtek časně ráno podnikly nájezd. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, uvedlo, že v pátek zemřelo pět pacientů na jednotce intenzivní péče v důsledku výpadku proudu a nedostatečného zásobování kyslíkem způsobeného útokem.Izrael uvedl, že  do nemocnice pronikl, protože se v ní skrývali bojovníci Hamásu. Izraelská armáda v pátek uvedla, že její jednotky zadržely v nemocnici více než 20 bojovníků, kteří se podíleli na útoku na Izrael 7. října, a desítky dalších k výslechu.Hamás popírá, že by v nemocnici byli bojovníci, a označuje toto tvrzení za "lži, jejichž cílem je zakrýt ničení nemocnic".Ministerstvo zdravotnictví Gazy uvedlo, že nemocnice přišla o elektřinu a v pátek zůstala bez proudu, což ohrozilo péči o pacienty. Izraelská armáda však uvedla, že opravila jeden generátor a poskytla další, čímž zajistila, že "všechny životně důležité systémy nadále fungují".Dvě těhotné ženy v pátek porodily "bez vody, bez jídla a bez možnosti zahřátí" v chladném počasí, uvedl mluvčí ministerstva Ašraf Al-Kidra.Podle ministerstva izraelští vojáci zastavili před nemocnicí konvoj s humanitární pomocí, který tedy  nebyl doručit zásoby. Armáda uvedla, že poskytla pomoc včetně dětské výživy a vody.Vpád do nemocnice vyvolal poplach ohledně pacientů, zdravotníků a vysídlených Palestinců, kteří se zde ukrývají."Uvnitř nemocnice jsou stále kriticky zranění a nemocní pacienti," uvedl Tarik Jasarevic, mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO), která uvedla, že její pracovníci se po izraelském nájezdu snažili dostat do nemocnice."Je naléhavě nutné dodat palivo, aby bylo zajištěno pokračování poskytování život zachraňujících služeb."Izrael uvedl, že jeho vojáci našli v nemocnici munici a zbraně a také léky se jmény některých rukojmích.