Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-15 10:02:45

Jak zaparkovat jednoduše a napoprvé

I protřelým řidičům někdy dělá problém zaparkovat podélně napoprvé. Přinášíme proto několik jednoduchých rad. Jak zaparkovat podélně napoprvé Srovnejte auto tak, abyste měli zrcátka na stejné úrovni se sousedním vozem, a mezera mezi vámi byla asi jeden metr. Točte volantem a jakmile uvidíte v pravém zrcátku auto stojící za vámi, dejte volant rovně a zacouvejte ... Číst dál The post Jak zaparkovat jednoduše a napoprvé appeared first on TopDrive.cz.

Čas načtení: 2024-04-15 10:02:45

Jak zaparkovat jednoduše a napoprvé

I protřelým řidičům někdy dělá problém zaparkovat podélně napoprvé. Přinášíme proto několik jednoduchých rad. Jak zaparkovat podélně napoprvé Srovnejte auto tak, abyste měli zrcátka na stejné úrovni se sousedním vozem, a mezera mezi vámi byla asi jeden metr. Točte volantem a jakmile uvidíte v pravém zrcátku auto stojící za vámi, dejte volant rovně a zacouvejte ... Číst dál The post Jak zaparkovat jednoduše a napoprvé appeared first on TopDrive.cz.

Čas načtení: 2024-07-01 07:08:00

V Praze se zavádí nová parkovací místa. Zaparkovat tu můžete jen s kotoučem, případně s ručně popsaným papírkem

Praha 7 plánuje rozšířit síť zásobovacích míst v ulicích. Cílem těchto rychloobrátkových stání je zajistit možnost krátkodobého parkování jak pro lokální podniky k zásobování, tak pro místní obyvatele, kteří potřebují v blízkosti domu něco vyložit či naložit. Tato místa řeší potřebu nutného zaparkování před domem na krátkou dobu. Aby tuto funkci mohla plnit, nemohou zde […]

Čas načtení: 2024-02-28 06:00:01

Exkluzivní reportáž: Hangár F je architektonickým unikátem a „suchým dokem“ pro dopravní letadla

Hangár F byl postaven v roce 1968 a v té době byl považován za architektonický skvost. „Když vstoupíme dovnitř hangáru, zjistíme, že střecha není uvnitř ničím podpírána. Drží ji totiž lanovody umístěné nad hangárem, což v té době bylo unikátem,“ vysvětlil Čtidoma.cz Lukáš Pouč, senior manažer hangárové údržby Czech Airlines Technics. Více než sedm set obyvatel Prahy zemřelo kvůli chybě navigátora. Lidé ignorovali sirény Číst více Určen pro těžkou údržbu Původním „úkolem hangáru“ byla lehká údržba flotily ČSA, později, jak se flotila modernizovala, začalo se i s tzv. těžkou údržbou, tedy většími opravami a revizemi. Při rozpadu ČSA po roce 1990 se technická odnož sídlící v Hangáru F osamostatnila. Vznikla tak společnost Czech Airlines Technics, která se později stala dceřinou společností Letiště Praha, která je nyní jejím 100% akcionářem. V současné době se zvažuje vstup strategického partnera. A společnost je žádaná nevěsta, která může nabídnout již stoleté zkušenosti s údržbou letadel. „Vstupu strategického partnera se společnost nebrání. Může to přinést spoustu obzorů a rozšíření příležitostí. Při těchto „námluvách“ jsme velmi komunikativní, hostíme zde řadu návštěv a na oplátku i my se jezdíme dívat k nim. Tato intenzivní komunikace může být velmi inspirativní i pro nás, neboť můžeme aplikovat zkušenosti, které naši potenciální partneři již získali,“ doplnil Lukáš Pouč. Trošku větší „garančka“ – 42 dní práce a do posledního šroubku Při naší návštěvě v Hangáru F se zastavujeme před strojem starým dvacet let, který je obklopen vysokým lešením. Vnitřek letadla by cestující nepoznal, místo podlahy vidíme jen konstrukci, v letadle nejsou sedačky ani stropní odkládací prostory, chybí i obložení, a tak vidíme zevnitř plášť letadla. Toto letadlo podstupuje 42denní prohlídku, kdy je obrazně, nikoliv doslova, rozebráno do posledního šroubku. „Tato inspekce je zevrubná, dokonce nejpodrobnější, jaká může být. Při prohlídce letadla jdeme na ‚dřeň‘, provádíme prohlídku i míst, která jsou běžně neviditelná. Všechny součástky demontujeme a prohlížíme. U toho, co nelze rozebrat, provádíme rentgenování a používáme i jiné nedestrukční metody snímání vnitřního povrchu materiálu, například pomocí UV světla. Tak můžeme odhalit i praskliny, které jsou lidskému oku neviditelné,“ řekl Lukáš Pouč. A to je bez pochyby hodně práce, protože běžný dopravní letoun má v sobě desítky kilometrů nejrůznějších elektrických kabelů a více než dvacet tisíc součástek.  Letoun DC-3 Dakota pomohl vyhrát válku, československé piloty odvezl za padající železnou oponu Číst více Nejsou to jen velké prohlídky, letadlo se kontroluje mezi všemi lety Veškerá údržba letadla se provádí podle manuálů výrobce, které se musí striktně dodržovat. Není tam prostor pro improvizace. I rutinní kontrola musí být konfrontována s manuály, které se navíc aktualizují. Údržba letadel se rozkládá na několik činností. Každá z nich je vždy ovlivněna dobou, kdy se má udělat. Po každém letu se na ploše letiště dělá zevrubná prohlídka letadla. Kontroluje se, zda není na první pohled viditelná nějaká funkční změna, zda není například v trupu trhlina, zda jsou v pořádku pneumatiky či zda nedochází k úniku provozních kapalin. Rozsáhlejší potom bývá denní prohlídka. Obě tyto prohlídky jsou tzv. lehké prohlídky. Ty se provádějí bez nutnosti toho, aby bylo letadlo přítomno v hangáru. Tam se letadlo dostane až v případě, kdy prohlídka odhalí problém, který nelze vyřešit přímo na ploše. Každý provozovatel letadla se snaží všechny postupy dodržet, a to nejen kvůli bezpečnosti posádek a cestujících, ale i proto, že letadlo, které je na zemi, „nevydělává“. Snaha provozovatelů je proto věnovat pravidelným prohlídkám náležitou pozornost, aby se předcházelo poruchám, které by třeba letadlo uzemnily na delší časové období. Zaparkovat letadlo není jako zaparkovat auto Starost o letadla není jen starost o ta, která jsou provozována nebo se u nich dělá velká prohlídka (zpravidla jednou za dva roky). Péče se musí věnovat i letadlům, která jsou na určitou dobu zaparkována. Není to jako u auta, do kterého třeba po měsíci nasedneme, a pokud se nevybije baterka, hned jedeme. „Letadla se musí udržovat i po dobu, kdy nejsou v provozu. Děje se tak opět podle pokynů výrobce v manuálu k jednotlivým typům letadel. Na kratší dobu je to tzv. active storage, kdy jednou za týden je potřeba ‚nahodit‘ pomocnou jednotku, která dodává elektrickou energii, oživit přístroje, zkusit klapky a další mechanické ovládací prvky letounu. I pokud je letadlo zaparkováno na delší dobu, třeba i měsíce, musí se pravidelně kontrolovat tlak pneumatik, únik provozních kapalin apod. Konzervuje se motor, do paliva se přidávají mikrobiologické látky, které zajišťují, že si palivo i během dlouhého stání udrží své vlastnosti,“ vysvětlil Lukáš Pouč.  Ta práce je také o lidech Hangár F není ale pouze o letadlech nebo provozních příručkách, ale také o lidech. Společnost zaměstnává více než 600 kvalifikovaných techniků, inženýrů a administrativního personálu, z toho 205 mechaniků, jsou zde i zaměstnanci v truhlárně, čalounictví a lakovně. A stejně jako v jiných oborech i zde stále hledají kvalitní a kvalifikované zaměstnance, ale také zájemce o zaměstnaní s technickým vzděláním nebo praxí v podobných oborech. Proto také spolupracují s leteckými učilišti nejen v Praze na Ruzyni a ve Vodochodech, ale také v Jesenici. Umožňují studentům nejen navštěvovat provoz, ale pomáhají i s výukou a odbornou praxí.  Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Letiště Václava Havla Praha. Tajemství odbavení.

Čas načtení: 2024-03-16 11:11:53

Nemáte v Praze kde zaparkovat? Magistrát pronajme stovky garážových stání a za pár korun

Jestli je v Praze něčeho akutní nedostatek, pak jsou to parkovací místa. Obzvlášť na krajích města, na velkých sídlištích, je parkování nadlidský úkol. A to se bavíme o parkování na ulici. O garážovém stání si drtivá většina Pražanů může nechat zdát. Ale to se brzy změní. Pražský magistrát totiž hodlá pronajmout stovky garážových stání, navíc poměrně […]

Čas načtení: 2024-05-12 14:00:54

Parkování na MS v hokeji může být oříšek. Jde to ale i zdarma a jen kousek od O2 arény

Hokejové šílenství je v plném proudu a řada fanoušků řeší, jak se k pražské O2 aréně dostat autem, kde zaparkovat, za kolik a jestli je to vůbec dobrý nápad. Existuje na to jednoduchá odpověď. Auto je lepší nechat doma, ale pokud nemůžete, pak pro vás máme pár tipů, kde můžete zaparkovat. A klidně i zdarma. […]

Čas načtení: 2024-12-11 11:08:28

Zaparkovat a zaplatit parkovné přímo na infotainmentu umí Škoda už v mnoha českých městech

Od nynějška mohou zákazníci Škoda cestovat po Česku bez starostí spojených s hledáním a placením parkovného, a to díky službě Pay to Park, která je k dispozici v Praze a mnoha dalších městech v Česku. Služba je dostupná přímo z infotainmentu modelů Škoda a z aplikace MyŠkoda. Přidává se tak ke službě Pay to Fuel […]

Čas načtení: 2025-01-09 15:00:58

Parkování v kopci: Jsou tohle mýty anebo je to pravda?

Jsou situace, kdy nejde jen tak zaparkovat na rovince a odejít, občas totiž musíte zaparkovat auto i v nějakém kopci. Někdy i v docela prudkém kopci. Kolem takového parkování koluje spousta mýtů a zaručených pravd. Pojďme se podívat na to, jak by takové zaparkování auta mělo vypadat, aby to pro něj bylo co nejbezpečnější. Zajímat […]

Čas načtení: 2024-02-15 07:10:00

Rozhlasový sloupek: Jiří Březina starší: Parkovací dostihy

Jestli jste jeli poslední dobou do budějovické nemocnice autem a museli tam být po ránu, nejspíš jste si všimli, že nemáte kde zaparkovat. To samo o sobě nepředstavuje v tomhle městě unikátní zážitek, spíš pravidlo. Ale zrovna u nemocnice ta nezaparkovatelnost dorůstá až obludných rozměrů.

Čas načtení: 2024-02-09 00:00:00

To není rozbité. Hyundai umí krabí chůzí zaparkovat i otočku na místě

Otočit se na pětníku v podzemní garáži, elegantně se zasunout do řady podélně stojících vozů, zaparkovat i v neuvěřitelně komplikované a stísněné situaci? Žádný problém. Systém e-Corner automobilky Hyundai si s tím hravě poradí.

Čas načtení: 2013-05-24 00:00:00

Parkovací asistent: Pomocník nejen pro ženy

Mnoho motoristů má problémy s podélným parkováním. Vtipy sice kolují zejména o ženách, ale i mnoho pánů se necítí příliš jistě, když má zaparkovat mezi dvě stojící vozidla a mezera není zrovna velká. Třetina evropských řidičů dokonce přiznává, že má s podélným parkováním problémy. Ve městech se poh ...

Čas načtení: 2021-01-28 14:55:40

Koronavirus: Podobný osud Londýna a Wu-chanu (francouzské vyděšení z britské mutace v praxi)

Jsme zahlcováni stále novými informacemi o koronavirové lapálii. V lednu 2021 doslova explodovaly problémy v čase, kdy začala převažovat naděje spojená s očkováním. Strach z tzv. britské mutace a dalších mutací koronaviru ještě zvýraznily nečekané problémy s výrobou vakcín. To nás nutí zapomenout na nedávné varovné signály ukazující, že stále nejsme dostatečně schopni reagovat na koronavirové problémy v Evropě. Jedná se především o varovné signály spojené s dvoudenní francouzskou blokádou Velké Británie v prosinci 2020. Britský premiér Boris Johnson v sobotu 19. prosince 2020 zcela nečekaně vyhlásil pro třetinu Anglie tvrdý lockdown. Výrazně totiž narůstal počet koronavirových infekcí způsobených novou mutací koronaviru SARS-CoV-2 pod poetickým názvem VOC 202012/01 (nebo pod názvem VUI-2020-12-01 nebo B.1.1.7). Náhlé rozhodnutí o tvrdém lockdownu znepokojilo nejen obyvatele britských ostrovů, ale i politiky ve Francii a v EU. Poznámka č.1: Neřešíme, zda byl tento tvrdý lockdown zaveden včas, v dostatečné míře apod. Zabýváme se jenom důsledky 48hodinové blokády vzešlé z úleku Francouzů, že se objevila infekčnější mutace viru. Do článku nepromítá, že v té době měl být spíše vyhlášen celostátní lockdown, protože nová nakažlivější mutace byla ve Velké Británii (v různé míře) už rozšířena. Plošná uzávěra v Anglii a ve Skotsku začala až od úterý 5. ledna 2021. Za vše může mutace VOC 202012/01 Premiér Johnson tehdy všechny zaskočil. Vyhlásil tvrdé uzavření třetiny Anglie v sobotu a mělo platit od půlnoci ze soboty na neděli 20. prosince. Pro třetinu obyvatel Anglie to znamenalo, že si dají večeři a ráno, až vstanou z postele, nesmí – až na nejnutnější případy (včetně cesty do práce) – vycházet z bydliště na veřejnost. Zavřeny byly všechny obchody kromě prodejen nezbytných potřeb. Nejednalo se o maličkost, ale o náhlý přechod do nejtvrdšího čtvrtého stupně lockdownu. Už neplatilo „vánoční uvolnění“ plánované pro celou zemi na vánoční čas od 23. do 27. prosince. Statisíce rodin přišlo z minuty na minutu o Vánoce s širší rodinou. Náhlé uzavření společnosti bylo vnímáno jako signál nebezpečí. Objevila se vůně hysterie – pocit ohrožení nebezpečnou mutací koronaviru. Přitom premiér Johnson při vyhlášení totální uzávěry uklidňoval, že je nová mutace sice o 40 až 70 procent nakažlivější, ale nezpůsobuje těžší průběh nemoci. Ale i to znamená vážný problém, protože větší nakažlivost zvýší počet nemocných, a to je signál nebezpečí zahlcení zdravotního systému. Francouzi se lekli: „Francie …na 48 hodin zcela pozastavila pohyb osob a silniční dopravu… Další rozhodnutí o pozastavení byla přijata současně ve většině zemí v EU i mimo ni. (Rozhodnutí nebyla přijata současně.) Toto období umožnilo konzultace mezi Evropskou komisí a členskými státy na základě analýzy rizik pro veřejné zdraví zveřejněné 20. prosince Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC, jakož i konstruktivní dvoustranné diskuse mezi francouzskou a britskou vládou…“  Mám pocit, že je to spíše alibistická formulace. Analýza rizik pro veřejné zdraví zveřejněná Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice přinášela aktualizované informace, ale důležitější byla přímá komunikace britských a francouzských epidemiologů. Poznámka č.2: ECDC v neděli 20. 12. 2020 vydala „Stručné vyhodnocení ohrožení: Ve Spojeném království byl pozorován rychlý nárůst varianty SARS-CoV-2 s více mutacemi…“, kde z hlediska dopravy nebylo napsáno nic podstatnějšího, než: „Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje dostatek důkazů o tom, do jaké míry se nová varianta viru šíří mimo Spojené království, je třeba včasného úsilí k prevenci a kontrole jejího šíření a zahrnout následující: …zejména je třeba zdůraznit pokyny k vyhýbání se nepodstatným cestováním a sociálním aktivitám.“ Ve zprávě bylo uvedeno, že několik případů s novou mutací koronaviru již oznámilo Dánsko a Nizozemsko a podle zpráv médií prý i v Belgii. Otázkou je, zda nebylo francouzské zablokování dopravy na 48 hodin příliš zbrklé (či spíše zbytečné)? Vždyť není možné jiné řešení než přes hranice z Anglie pustit lidi s negativním testem na koronavirus. Tak to i dopadlo: S ukončením blokády byl spojen francouzský požadavek, aby byl před odjezdem z Anglie u cestujících (tedy i řidičů) výsledek negativního testu realizován před méně než 72 hodinami. Test musí absolvovat též děti ve věku 11 a více let. Anglický stín Wu-chanu Když Boris Johnson ohlásil tvrdý lockdown – zavedením nejvyššího stupně karanténních omezení – bylo postiženo 16,4 milionu lidí. Tvrdá opatření byla přijata na poslední chvíli, protože se nová infekčnější mutace koronaviru šířila stále intenzivněji. Váhání s nejtvrdšími opatřeními v jistém smyslu připomíná týdny opatrného našlapování kolem nové virové infekce v Číně a potom náhlé zavedení tvrdé uzávěry čínského Wu-chanu a později dalších měst a oblastí. Nová varianta mutace koronaviru byla poprvé zjištěna v jižní Anglii v září 2020. V listopadu byla infekčnější mutace identifikována v Londýně zhruba u čtvrtiny případů, v prosinci již téměř u dvou třetin infikovaných. V Anglii nastala situace, kterou známe už z Asie na začátku roku 2020. Britové zažívali znovu to, co lidé v čínském Wu-chanu. Během roku 2020 sice už několik tvrdých uzávěr proběhlo, ale 19. prosince nastala jiná situace: Došlo k tomu neočekávaně ze dne na den. Také v čínském Wu-chanu takové rozhodnutí nikdo nečekal. Vzpomínka na čínské vzdychání západních humanistů Od února 2020 se quasi – demokratičtí humanisté pohoršovali nad tvrdým uzavřením Wu-chanu a potom i dalších čínských měst. Proč lidé tehdy utíkali z Wu-chanu? Politický komentátor z USA jménem Tchang Ťing-jüan měl tehdy jasno: Mnoho obyvatel se bojí nákazy. Proto chtějí z nebezpečného místa pryč. „Magistrát město uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými… Kromě toho je ve městě teď velkým problémem zásobování potravinami, a tak se zdraví lidé snaží co nejdříve utéct,“ uvedl Tchang. Tento argument lze použít i na Anglii od 19. prosince. Dalším problémem prý bylo, že když se občané nakazili, nedostalo se jim potřebné péče. V nemocnicích byl nedostatek lůžek, a to je další důvod, proč z města utíkali i nakažení. Úřady ve Wu-chanu vydaly příkaz, že pacienti s mírnými či středně vážnými příznaky, u kterých nebyla diagnóza potvrzena, musí odejít do karanténních středisek a provizorních nemocnic. Z hlediska dnešních znalostí šlo vzhledem k zahlcení nemocnic o přiměřenou reakci. Pacienti byli na pozorování a pokud se projevil COVID-19, následovala snaha o léčbu podle míry tehdejších znalostí a možností. Tchang uvedl, že nakažené osoby, které město opustily, mohly šířit virus dál a přenesly ho do dalších oblastí v Číně. Ve skutečnosti infikovaní lidé vlaky a letadly už koronavirus před jeho oficiální identifikací rozváželi nejen po Číně, ale také na další kontinenty, včetně Evropy. Když to promítneme do prosincové Anglie, Johnson město Londýn uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými podobně jako ve Wu-chanu. Tchangovy argumenty se tedy dají použít i vůči Johnsonově totální karanténě. Útěk z pasti jako univerzální jev Humanističtí naivisté snahu o útěk z Wu-chanu viděli jako symbol nedůvěry vůči čínskému vedení. Ve skutečnosti šlo o archetypální jev – o jednu ze základních lidských reakcí. Proč by lidé museli důvěřovat vedení své země? Proč by veřejné mínění nemohlo být rozpolcené, plné nedůvěry vůči vládě a různým politickým a vládním skupinám, jak to vidíme například i ve Velké Británii, USA, Polsku, Francii či v České republice? Lidské reakce jsou prosté. Není třeba za vším vidět politiku. Řada lidí se intuitivně chce vyhnout omezení svobody, tedy uzavření v karanténě, na což upozorňuje i ústecký emeritní policejní psycholog major Josef Kovářík: „To je také lidská samozřejmost, obcházet pravidla, která jsou lidem vnucena. Jako psycholog – někdy i policejní vyjednavač – jsem většinou přesvědčoval jednoho dva lidi. S těmi se dohodnete. Čím větší je dav, tím větší je problém. Proto po vyhlášení karantény v oblasti 11milionového Wu-chanu z oblasti města do okamžiku uzavření komunikací uteklo prakticky ze dne na den přes 300 tisíc lidí.“ O 10 měsíců později v sobotu 19. prosince lidé hromadně opouštěli čerstvě uzavíraný jihovýchod Anglie. Rodiny se rozhodly ve velkém spěchu, protože za několik hodin, po půlnoci, by už platil zákaz vycestování z oblasti. Dálnice ven z karanténní oblasti se velmi rychle zaplnily ujíždějícími auty. Vytvořily i hodinové kolony. Šéf britské automobilové asociace potvrdil, že úprk lidí nastal už 90 minut po oznámení Borise Johnsona o lockdownu, a nazval ho malým exodem. Půjčovny aut měly žně, majitelé autobusů a mikrobusů si mohli dobře vydělat. Mnoho lidí se snažilo odjet vlakem. „Všichni se hromadili na vlakových stanicích, kde se opravdu nedalo hovořit o dodržování nařízení, což pak vláda označila za nezodpovědné,“ uvedl 21. prosince Peter Ďuračka pracující v hotelu v anglickém městečku Beverley.  Sobotní „last-minute“ oznámení podnítilo „…spěch na nádraží v Londýně a do devatenáct hodin, tam nebyly k dispozici on-line rezervaci žádné jízdenky v londýnských stanicích, včetně Paddington, King's Cross a Euston.“ Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukázaly velké davy na nádraží St Pancras, které čekaly na nástup do vlaků do Leedsu.… Starosta Londýna Sadiq Khan řekl, že scény na londýnských nádražích byly ‚přímým důsledkem chaotického způsobu oznámení (tvrdého uzavření)', ale vyzval Londýňany, aby dodržovali nová pravidla…“ Spekulovalo se o zablokování výjezdů z Londýna, ale policejní šéfové potvrdili, že se to nestane. Předseda Rady náčelníků národní policie Martin Hewitt k zastavení automobilů uvedl: „Zviditelníme se, abychom povzbudili veřejnost k tomu, aby dodržovala pravidla. Není v úmyslu zakládat silniční zátarasy nebo běžně zastavovat vozidla.“ Podobně se chovali i Izraelci. I přes povinnou karanténu, která čeká na cestující po návratu zpět do země, se mnoho Izraelců rozhodlo využít možnost zakoupit si letenky pryč z Izraele před začátkem tvrdé karantény, tedy před 8. lednem 2021. Ideálním cílem leteckého výletu byl Dubaj ve Spojených arabských emirátech. „Podle Israir Airlines byrokracie neudělala nic pro to, aby zastavila nárůst nových rezervací, a velký počet Izraelců si prostřednictvím svých webových stránek rezervoval dovolenou," upozornila 7. ledna 2021 izraelská letecká společnost v článku o útěku Izraelců na „protikaranténní“ dovolenou. Marné přemlouvání V Anglii se sice objevovaly vládní výzvy, aby lidé z oblasti tvrdého lockdownu neodjížděli, ale marně. Následovaly úřední obranné akce: Například skotská premiérka Nicola Sturgeonová zavedla zákaz cestování mezi Skotskem a Anglií. Neboť nikdo nemá rád přivandrovalce z území zasaženého morem… Už v březnu 2020 na toto téma upozornil například článek Pandemie koronaviru v Evropě postavila venkov proti městu: Od Norska přes Francii až po Španělsko postavil koronavirus venkovské obyvatelstvo proti obyvatelům měst. Ti se hrnou na venkov, aby tam přečkali pandemii. Jednu z hlavních obav místních představuje zahlcení záchranné služby a nemocnic ve venkovských oblastech, které často trpí nedostatkem personálu. I v ČR byla zaznamenána antipatie proti náhlému přílivu víkendových, ale v té době koronavirových chalupářů, kteří ohrožovali zdraví místních obyvatel. Odjezd rodin z náhle uzavřené části Anglie byl motivován především touhou po setkání s příbuznými. Ve stupni čtyři neplatilo „vánoční uvolnění“, plánované pro celou zemi na 23. až 27. prosince. O svátcích se nemohly setkávat ani dvě domácnosti. Nárůst odhalených koronavirových infekcí tehdy zredukoval „vánoční uvolnění“ ve všech ostatních částech země, včetně Skotska, s povoleným setkáním rodin z původně plánovaných pěti dní na jediný (25. prosinec). Pouze Severní Irsko tehdy ponechalo možnost setkání až tří rodin po dobu pěti svátečních dnů, ovšem později vyhlásilo šestitýdenní lockdown platný (s ohledem na setkávání rodin) až po Vánocích od 26. prosince. Cvičení civilní obrany II. Od okamžiku kdy Boris Johnson vyhlásil pro část Anglie totální karanténu (lockdown kategorie čtyři), znamenalo to „zajímavou“ zátěž, kterou nelze nasimulovat, protože: a) totální uzavření rozsáhlého území přišlo nečekaně (last minute), což signalizovalo závažnost situace, ale také vedlo k rozčarování až vzteku lidí, kteří byli bez varování okradeni o svátky. Bude zajímavé vyhodnotit protichůdné tlaky: informace o ohrožení zdraví a snahu zachovat si aspoň částečně svůj životní standard, b) k závažnému narušení životního standardu došlo v čase očekávání svátečních dnů (podobně v Číně lidé utíkali z karanténních oblastí v čas blížících se novoročních svátků), c) tvrdý lockdown v přístavních oblastech Anglie směrem k Francii signalizoval míru obavy: Francouzská vládní reakce byla typicky zkratkovitá (48 hodin přerušení dopravního spojení s Velkou Británií). Byla to reakce z úleku, protože nebyli připraveni náhlou informaci ihned adekvátně reagovat. Cenné je, že reakce na mutaci VOC 202012/01 byla z hlediska „cvičení civilní obrany“ ideálním studijním materiálem. Ideálním v tom smyslu, že důvodem úleku naštěstí nebyla akutně smrtelná mutace či náhlá katastrofální situace, ale „jenom“ epidemický problém – vyšší infekčnost nového koronaviru. Proto reakce obyvatelstva a státního aparátu na britských ostrovech, ale i opatření ve Francii a EU, jsou zajímavým studijním materiálem. Ukázaly způsob reakce v zátěžových situacích lidí a institucí. Poznámka č.3: Motiv civilní obrany nepředstavuje „legrační“, ale ryze pragmatický motiv. Prvním mezinárodním „ostrým“ cvičením civilní obrany byla reakce na šíření nového koronaviru od ledna 2020. Státy si mohly poprvé v praxi vyzkoušet, jak jsou na pandemii nepřipravené. Jakékoliv pouze nasimulované cvičení nemohlo odhalit skutečnou míru neschopnosti člověčenstva reagovat na invazi infekčních breberek. Reakce na větší infekčnost nové mutace víru SARS-CoV-2 prověřila efektivitu připravenosti evropských států na náhlý přechod na vyšší stupeň nebezpečí, a tudíž i karanténního opatření. Opět s předpokládaným výsledkem – nebylo dostatečně zvládnuto. Od nedělního večera (21. prosince) Francie uzavřela lidem a kamionům na 48 hodin svou hranici, než vyřeší mechanismus přeshraničního styku. Několik tisíc kamionů muselo náhle zastavit v místech, kde řidiči neměli žádné sociální zázemí, následovala lavina dopravních, psychologických a sociálně-logistických problémů. Poznatky z blokády Velké Británie budou pro tvorbu budoucích krizových plánů podnětné. Při pouhém cvičení se takové zkušenosti nenasbírají. Ostré cvičení civilní obrany II., které bylo časově omezeno od soboty 19. prosince 2020 do pondělí 4. ledna 2021, ukázalo v rámci nové varianty ohrožení skutečné problémy v reálném rozsahu a čase. Následovalo jej už běžné období charakterizované plošnou uzávěrou v Anglii a ve Skotsku od úterý 5. ledna. Předběžné závěry: Ačkoliv každý stát zažil od ledna 2020 nejméně jednou jistou formu kolektivního úleku z epidemie/pandemie, našel nepříliš funkční, ale relativně vyhovující kompromis mezi karanténními opatřeními a snahou vydělávat peníze. Každá další výrazná změna stavu vedoucí k nové změně chování (v jihovýchodní Anglii od soboty 19. prosince) vedla k obdobným úlekovým reakcím, prvotní fázi administrativního a logistického provizorního jednání, následovalo zklidnění a nalezení uspokojujícího organizačního řešení, které nastupovalo zdlouhavě. Ačkoliv postupy zvládání tohoto typu krize byly již „nacvičeny“ v Evropě nejméně od konce března 2020, nová situace (od 19. prosince) vedla k pomalému nástupu opatření: 1) zbytečně časově dvoudenní blokáda kamionů ve směru do Francie, 2) pomalé a chaotické zmírňování náhlých dopadů blokády od 20. prosince 2020. Neúprosný čas nákupní hysterie Opět se potvrzuje, že narušení dopravních řetězců ohrožuje civilizační manýry rozmazlených lidí. A může vést až ke společenské nestabilitě. Na stůl tradičního britského vánočního oběda patří suroviny jako krocan, mrkev, hrášek, pastinák nebo růžičková kapusta, což se produkuje na britských ostrovech. Ale co dál? Ve dnech 21. a 22. prosince britské obchodní řetězce varovaly, že na Vánoce budou zřejmě v regálech supermarketů chybět některé čerstvé potraviny, zejména hlávkový salát, brokolice, květák a citrusy. Je to drobné připomenutí křehkosti prodejních řetězců a civilizační rozmazlenosti. Pokud 22. prosince Tesco (i další řetězce) nabádalo zákazníky, aby nakupovali jako obvykle, protože má ve skladech dostatek zboží až do 25. prosince, ve skutečnosti Tesco informovalo, že poté už začnou potíže. Po tomto oznámení každý rozumný člověk měl tendenci nakoupit ještě více jídla, pití, toaletního papíru atp. Pokud by problémy s dopravou trvaly více dní, s každým přibývajícím dnem embarga dopravy přes kanál La Manche by obavy nervózní spotřebitele tlačily k větším nákupům zboží pro dlouhodobější přežití. To by vyvolávalo další tlak na nakupující, aby si z toho zbytku, co ještě nebyl vykoupen, odnesli co nejvíce. Co je doma se počítá, to platí od pračlověka Janečka až do digitálního věku. Francouzská blokáda na 48 hodin představovala epidemiologickou prevenci i politické alibi. Politická opozice by Macronovi neodpustila, že neudělal hned mediálně viditelná karanténní opatření. Proto nejjednodušším opatřením byla blokáda Anglie (zároveň politicky silácké gesto) jako oddechový čas pro rozhlédnutí se, co dál. Ale už v okamžiku blokády bylo zřejmé, že není možné jiné opatření než pustit přes kanál na evropský kontinent řidiče s koronavirovým testem potvrzujícím, že nejsou infekční. Existovala samozřejmě i zdlouhavá, kapacitně omezená varianta dopravovat oběma směry jenom kontejnery, které nepřišly do styku s řidiči kamionů – ať na lodích nebo po kolejích Eurotunelu. Tato varianta v omezené míře fungovala přes víkend 19. a 20. prosince, kdy společnost Eurotunnel oznámila, že vlaky dovážející vakcínu do Británie z EU budou dále jezdit. Přístavy v Doveru a ve Folkestone informovaly, že kontejnery bez řidičů budou i nadále přes kanál La Manche převáženy, pokud je na francouzské straně převezme bez kontaktu francouzský řidič. Pokud by došlo v určité oblasti hypoteticky k „výbuchu“ mutace virové nákazy s vysokým procentem úmrtnosti, a bylo potřeba oblast úplně uzavřít, britsko-francouzské problémy s logistikou z konce prosince 2020, budou varováním. Varovné signály Základním ponaučením je nutnost rozhodnout o další dopravě v co nejkratším termínu podle předem připravených manuálů reagujících na různé typy krizových epidemických problémů. V prosinci 2020 rozhodnutí záviselo na vyhodnocení dat předaných mezi britskou a francouzskou stranou o nebezpečnosti mutace koronaviru. Odborných informací byl tehdy už dostatek a rozhodnutí, že Francouzi od řidičů budou vyžadovat negativní výsledek testu na COVID-19, mohlo být přijato už v průběhu neděle, tedy méně než za 24 hodin. Zdravotničtí a dopravní experti tehdy už jistě pracovali na scénáři, co udělat, kdyby bylo nutné uvažovat o uzavření hranic. Otázka zní: Jak uzavření hranic definovat z hlediska mezinárodní dopravy zboží. První návrhy tohoto typu se objevily 10. ledna, kdy vědecký vládní poradce Arnaud Fontanet veřejně doporučil, že by Francie měla uvažovat o uzavření hranic. Ale co dál? Uzavření hranic je, alespoň pro EU, jenom krátkodobým nouzovým řešením, jehož plná úspěšnost není zaručena. Z dlouhodobého hlediska nejrozumnějším a technicky dobře zvládnutelným způsobem dopravy je v krizových časech tohoto typu převoz zboží nákladními vlaky. Tedy s minimem obslužného personálu, a se snadno dezinfikovatelnými vagony a kontejnery. I v obecnějším smyslu by měla být do budoucna preferována železniční nákladní doprava s přeložením nákladu na kamiony až v cílových regionech (krajích, hrabstvích, župách…). Regionální jistota Další strategickou úvahou by mělo být, aby nejzákladnější zboží nutné pro dlouhodobou obživu, hygienu a celkové fungování obyvatelstva, bylo možno pěstovat, chovat a vyrábět ve vlastním regionu. Zkušenosti s koronavirem SARS-CoV-2 ukazují, že může dojít k narušení (až ke zhroucení) mezinárodní dopravy mezi výrobními a distribučními centra a koncovými uživateli a jejich montovnami. Zastavení či zhroucení dopravy i v menším měřítku (viz 48hodinové embargo dopravy z Anglie do Francie) může způsobit problémy přetrvávající týdny. Přitom prosincové „cvičení civilní obrany“ (v rámci roku 2020 v pořadí druhé) jenom naznačilo, co by náhlá karanténa a blokáda v malém mohla způsobit v širším měřítku. Další poznatek: Mezinárodní společenství není solidární v nejdůležitějších záležitostech, pokud ohrožují jejich regionální bezpečí. Pro přežití politiků je v okamžiku krize potřeba podpořit jistoty, které po nich požadují voliči. K tomu se „flexibilně“ připojí i podnikatelská sféra, pro kterou kšeft je vším. Proto z momentální nutnosti podpoří regionální zájmy. Při zvládání rozsáhlých katastrofických jevů (v obecném smyslu i pandemií) je důležitý „náš“ region, pokud to situace dovolují i širší regionální okolí, a to je vše. Ekonomicky silné státy budou mít při zvládání katastrof lepší vyhlídky. Mezinárodní spolupráce je až cosi na druhém či třetím místě. To se ukazuje i v rámci koronavirové pandemie, obzvláště v období snahy zajistit si co nejvíce vakcín pro „náš“ region. Ale to jsou témata nad rámec tohoto článku. Problém testování Britsko-francouzské lapálie s pomalým nástupem testování řidičů by měla vést k vytvoření specializovaných armádních jednotek vybavených a vycvičených (v rámci civilní obrany) ke zvládání zásahů v krizových a epidemicky ohrožených oblastech. Znamená to posílit ženijní a zdravotní vojsko a logistické jednotky obecně. V prosinci 2020 jsme viděli pomalý nástup testování prodlužující blokádní chaos o další dny. Ve Velké Británii testování zpočátku fungovalo pouze na letišti/parkovišti Manston, kam musely zaparkovat stovky kamionů. Testovací místa tam měla výrazně omezenou kapacitu. Trvalo až do čtvrtka 24. prosince, než se testování dostalo až do přístavních zón a okolních silnic, kde na ně čekalo mnoho dalších řidičů. Proto byla typická zpráva: „Sdružení pro silniční přepravu zboží (RHA) odhadlo, že osm až deset tisíc nákladních automobilů bylo ve frontách, které se začaly tvořit kolem přístavů na jižním pobřeží Anglie, když došlo v neděli k uzavření hranice. Vláda uvedla, že věří, že počet se blíží šesti tisícům, i když ministři počty dříve výrazně podcenil,“ psal 24. prosince Guardian.  Vláda uvedla, že do čtvrtečního poledne (24. prosince) bylo provedeno více než dva tisíce testů, ale přístav Dover potvrdil jenom odbavení 700 nákladních aut směrem do sladké Francie. Podle ministra dopravy Granta Shappse bylo 2367 testů provedeno od poledne ve čtvrtek 24. prosince, s 2364 negativními a třemi pozitivními testy. Ve čtvrtek večer řekl: „Musíme co nejdříve vyřešit situaci v Kentu způsobenou náhlým uvalením omezení od francouzské vlády. Dnes jsem poslal speciální instrukce armádě, aby převzala kontrolu nad testováním a operacemi spojenými s dopravou v kraji…“ Podotýkám, že k uzavření došlo již v neděli. Tehdy mohla být předběžně mobilizována armáda k přípravě testovacích kapacit, protože neexistoval jiný způsob řešení situace. Testování řidičů se ukázalo za více méně zbytečné, protože k 31. prosinci bylo provedeno 15 526 testů, ale pozitivních bylo jenom absolutní minimum: 36. V souvislosti s tím není od věci připomenout, že Nizozemí zrušilo povinnost PCR testu pro řidiče kamionů při příjezdu na své území. České ministerstvo zahraničí informovalo, že do Nizozemí je možné jet trajektem z města Hull a Newcastle na severu Anglie: „Pokud nejste v Kentu, kam britské úřady doporučují nevjíždět, je toto alternativní trasa. Je nicméně nutné mít před odjezdem do přístavu platnou jízdenku.“ Autor článku zaznamenal, že do Ústí nad Labem se vrátil český řidič z Anglie až teprve 4. prosince 2021. Tak „operativní“ bylo zvládání následků britsko-francouzského koronavirového problému na hranicích přes kanál La Manche. Co blokáda (ne)přinesla Snaha o izolaci pevninské Evropy od nové mutace COV 2020 12/01 byla marná. Britští vědci upozornili, že mají velmi dobrou infrastrukturu pro genetické analýzy koronaviru, a proto byla zjištěna přítomnost nové verze koronaviru právě na jejich území. Mutace COV 2020 12/01 už v té době působila v dalších evropských zemích.  Virolog Fabrizio Pregliasco z Milánské univerzity upozornil, že britský kmen nemusí být jenom „britský“, ale pouze ho jako první objevili v Anglii. Tehdy byla kromě Severního Irska s pár případy nová mutace rozlezlá již po celých britských ostrovech. V době vyhlášení tvrdé karantény na jihu a východě Anglie i velšský premiér Mark Drakeford varoval, že nový kmen koronaviru „je silně přítomný po celém Walesu". Později bude zpětně analyzováno kdy se „britská (anglická) mutace“ poprvé objevila v zahraničí. Opět se objevuje stejný problém jako v Číně. Identifikace koronaviru Sars-Cov-2 v Číně nevypovídala nic o tom, kde koronavirus v době první oficiální identifikace působil. Koronavirus byl už rozšířený po Číně a směřoval i do zahraničí. Z mezinárodního letiště ve Wuhanu mohl během prosincem, možná i listopadu, cestovat v těle člověka kamkoliv, kde na planetě přistávají letadla. Tam mohl přestoupit do jiného letadla a letět ještě o kus dál. Když přišel prosinec 2020, nelze se divit, že bez ohledu na francouzskou blokádu a další opatření se už kolem Štědrého dne začaly objevovat informace o britské mutaci koronaviru třeba v Německu, Izraeli, v Dánsku, Itálii, Francii či Belgii, později Španělsku a Švýcarsku atp. V prvním týdnu roku 2021 byla tzv. britská mutace potvrzena nejméně v 35 státech. Samozřejmě se objevila i v ČR, kam byla importována z vánočního Německa. Identifikována byla u nás v lednu. Jaké je poučení z důsledků francouzské blokády? Generální poučení z výše popsaného blázince nelze vypsat jenom v pár větách. Lze snad popsat alespoň obecné stíny, které vrhá francouzská blokáda na celkovou historii lidského chování v pandemii v průběhu roku 2020. Od konce prosince 2019 a během roku 2020 se vědci dozvídali stále více o koronaviru, o možnostech léčby a prevence. Ale organizace obrany proti infekci stále probíhá ve fázi pokusu a omylu, protože se objevují stále nové situace a problémy. Náhlý projev obavy z nakažlivější „britské mutace“ koronaviru Sars-Cov-2 ukázal, že rychlá (a nakonec zbytečná) francouzská uzávěra na 48 hodin s následnými problémy v dopravě nejméně na dva týdny, je připomínkou, že všichni se snaží pokračovat v momentální improvizaci. Začátkem roku 2021 prožívá lidské společenství „čekání na zázrak“ zvané očkování. Jsou s ním spojeny emotivně laděné projevy: přehnaná očekávání, až zlostná netrpělivost a podezíravost. Očkovací programy letos neposkytnou stádní imunitu před pandemií, varují experti. Upozorňují, že vakcíny nejsou k dispozici v chudých zemích, část lidí vakcínám nedůvěřuje a hrozí, že koronavirus zmutuje a vakcíny mohou být vůči některým mutacím neúčinné. „V roce 2021 se nevrátíme k normálu," varoval Dale Fisher, předseda Skupiny pro reakci na epidemie Světové zdravotnické organizace. Lidské společenství jako celek neposkytuje záruku ničeho. Lidstvo je obecný výraz bez většího významu, protože ve skutečnosti jde o větší počet společenství, či spíše proměnné shluky regionálních skupin s různorodými tendencemi. Ani současná pandemie není schopná lidi sjednotit. Rozdělení v době pandemie je ještě patrnější, a zakládá se na dominanci bohatších, a tudíž i silnějších a sofistikovanějších. Devi Sridharová, profesorka veřejného zdraví na Edinburské univerzitě, napsala: „Začátkem tohoto roku přislíbilo 171 zemí, že se bude účastnit na tzv. iniciativě Covax, jejímž cílem je podpořit vývoj a férovou distribuci dvou miliard dávek vakcíny do konce roku 2021. Ale když se ukázalo, že jsou první vakcíny úspěšné od firem Pfizer a BioNTech, bohatší země vykoupily 80 procent jejích dávek. Z jedné analýzy Oxfamu vyplývá, že i kdyby se ukázalo, že všech pět pokročilých vakcín funguje, pro většinu lidí na světě nebude dost vakcín až do konce roku 2022.“ Ve vědecké rovině je spolupráce na poznávání nového koronaviru intenzivní. Ale Devi Sridharová uvedla, že na květnovém Shromáždění pro světové zdraví (2020) vlády přislíbily, že budou sdílet výsledky výzkumu a budou společně řešit koronavirovou pandemii. Když začaly vlády čelit rozhodnutí, jak sdílet zdroje, přísliby spolupráce splněny nebyly. Probíhající politická studená válka č. 2. podkopává mezinárodní spolupráci. Problémy s koronavirem Sars-Cov-2 jsou zdrojem vydírání na mezinárodní i vnitrostátní a regionální úrovni, čemuž se říká politika, respektive politický boj. Typické je například obviňování Číny, že může za rozšíření koronaviru do světa, nebo útoky opozice proti špatnému protiepidemickému postupu vlády bez ohledu na to, zda jde o ČR, Velkou Británii, Francii nebo jiný stát. Média mají v úsilí zvládnout pandemii stejně problematickou roli jako politici. Jsou též přehlídkou dobře placených mindráků a „ismů“. Generální závěr aneb věštba: Budoucí přírodní katastrofy, včetně pandemií, budou součástí politicko-ekonomického boje. Mezinárodní, vnitrostátní i regionální spolupráce bude i nadále podmíněna ekonomicko-politickými zájmy. Silnější bere vše. I ve snaze o přežití. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-28 18:16:06

Vydavatel na cestách – Evropou bez cíle. Hodinky s vodotryskem

Už minimálně dva dny je jasné, že ve Švýcarsku má pršet, ale je fakt, že o den dříve se předpověď nenaplnila. Je krátce po půl deváté. Mám nastudované památky Lucernu, kam máme jet, a už se nemůžu dočkat. Mirek se posadí na posteli a prohlásí: „Má celý den pršet. Je před námi ještě 900 kilometrů – já bych ten Lucern zrušil.“ Vzdávám se. „Podíváme se do Ženevy, je tam krásný vodotrysk, je to velmi fotogenické,“ láká mě Miroslav a významně ukazuje na Kožeňáka (fotoaparát). Vyrážíme krátce po desáté. Směr Bern. „V Ženevě bychom se mohli najíst,“ prohlásí manžel, abychom o hodinu později, vyhladovělí, zaparkovali u jedné z pump a za, bratru, tisíc českých korun zhltli v restauraci bez klimatizace půlku, pravda, vynikajícího kuřete, hranolky a salát. Zato tam měli schránku, a tak jsme mohli poslat pohled strýčkovi (86), což činíme ze všech míst. Švýcarsko je pekelně drahá země, nicméně zdejší krajina je nádherná. V jednom z městeček si vyžádám fotopauzu a vybíhám (doslova) k jezeru a místnímu zámku. A pak už zase pokračujeme dál, časomíra na navigaci ukazuje, že máme asi tak dvě hodiny času na zastávku v Ženevě. Prima. Tedy až do chvíle, než nás překvapí oranžová cedule. Objížďka!? No, zkrátím to. Cesta po švýcarském venkově, mezi poli, starobylými městečky a jezery byla nádherná, ale zabrala nám přesně ty dvě hodiny. Když sjíždíme na silnici do Ženevy, mezi luxusními domy se na chvíli objeví Ženevské jezero a – „Vidíš ten vodotrysk?“ jásá Miroslav, zatímco já ani nestačím nasadit brýle na dálku. „Vezmu to už na dálnici do Španělska, nemáme čas,“ prohlásí můj muž. Maminka mi občas říkala: „A hodinky s vodotryskem bys nechtěla?“ Hodinky fakt ne. Do cíle, tedy španělského Roses jsme dorazili ve 23 hodin. Miroslav odjíždí zaparkovat Červenýho, zatímco já čekám ve vstupní hale hotelu. Recepční je nakvašená, že slouží přes čas. Nakvašený se vrací i Miroslav, protože opět nefunguje vjezd do garáže. O hodinu později máme jedno konečně zaparkované auto, dva vybalené kufry a čtyři vypitá piva (každý dvě). Budím se brzy, což se mi stává vždy, když jsem nervózní. Čeká na mě škola. Když jsem tam před dvěma týdny volala, žena ve sluchátku mě ubezpečila, že mám přijít a najdou pro mě vhodný kurz. Honím Mirka ze snídaně, nechci přijít pozdě. Vyrážíme na cestu, je to jen šest minut jízdy. Myslím, že zítra už to zvládnu pěšky, podél pláží. Navigace opět stávkuje, Miroslav se ale nedá a vjíždí do zákazu. Loučím se a vyrážím. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  V recepci školy mě vítá žena středního věku. Spustím na ni, kdo jsem a že zde mám začít kurz španělštiny, asi 20 hodin, loni v Denii jich bylo 40, jen nevím, jakou úroveň… Zarazí mě rychle. „Nemáme dostatek studentů, Roses je malé, a tak kurzy neotevřeme.“ Ptám se ještě na možnosti v okolí. Snad Figueres. Volám tam. Kurzy začínají v září. Nenašla jsem ani soukromé profesory. Zcela zničená se vydávám na cestu zpět do hotelu. U první plážové sprchy si smočím vlasy. Odnese to i tričko. Miroslav mi nemůže přijet naproti, protože neví, kde jsem. Nevím to ani já, jsme tu první den. GPS v mobilu stávkuje a nechce mi ukázat cestu pro pěší. Cedule u pláže, která přibližuje místní cyklostezky, mě ubezpečuje, že trasa je dlouhá maximálně 10 kilometrů. A pak náhle zjistím, že cesta kolem moře končí. Sejdu mezi hotely a snažím se znovu přesvědčit navigaci, že nejsem autíčko. Ha! Hotel je 800 metrů odsud. Stáhla jsem si jednu aplikaci na výuku slovíček. Miroslav mi pustil španělskou televizi. Budu to muset vzít v duchu „škola hrou“. Všechny plány vzaly za své. Tahle Cesta bude hodně jiná. V Chalkidiki, o němž jsme také uvažovali, vichřice zabila české turisty. Myslím, že jsme měli jet na tu Kubu! Nebo ne?

Čas načtení: 2019-08-26 17:29:01

Vydavatel na cestách – Evropou bez cíle. První zastavení

Sbalit, aniž byste věděli, kam pořádně jedete a na jak dlouho, není úkol zase tak těžký. Za předpokladu, že máte základní informaci: prvním cílem bude Španělsko. Prověřená lokalita zvítězila nad jinými lákavými nabídkami. No, „zvítězila“ asi není to přesné slovo. „Řecko ne, Tenerife,“ jásám s myšlenkou, že se konečně podívám na Kanáry, v Puertu de la Cruz je kurz španělštiny, a to je jedno z kritérií. Přesto, když se Miroslav vytasí s nápadem letět na Kubu, pláču radostí škola neškola. Pravda, je tam sice období dešťů, takže cena za zájezd slezla na letošní minimum, ale na internetu píšou, že slejvák přichází jen večer. „Kvůli pár dnům volna se mi nechce letět tak dlouho,“ zabíjí zanedlouho sny Miroslav. Objednáváme hotel ve francouzském Nimes, mám radost, že se podíváme do San Tropez. Jenže další pracovní povinnosti nás zastihnou ještě pár hodin před odjezdem. Vyrážíme rovnou z redakce a je jasné, že do 1370 km vzdáleného cíle to nestihneme. A v pondělí už mi začíná kurz v městečku Roses. „Vezmeme to přes Curych,“ mění trasu Miroslav a oželí tak jeden zaplacený nocleh. Ve Švýcarsku jsem ještě nebyla, a tak se těším. Těší se i syn Mireček, který v Curychu studuje. Do města dojedeme celkem bez problémů za sedm hodin (sic! Ještě dvě hodiny a byli bychom na Kubě!). Navigace ukazuje k hotelu, ale pak začne přepočítávat. Honí nás, mrcha, kolem a kolem, jednosměrka střídá jednosměrku v uličkách plných cizokrajných restaurací. Miroslav vyráží navázat „styk s místním obyvatelstvem“. Nedaří se. Jeden neví, druhý mluví italsky, třetí neví… A pak má můj muž ten spásný nápad: změní číslo popisné za lomítkem za číslo před. Hodinu po příjezdu do Curychu konečně dorážíme do hotelu. „Vy ale máte ubytování objednané až na zítřek,“ dorazí nás recepční. Už nám v minulosti dvakrát uletělo letadlo, ujel vlak a teď, pro změnu, propadne druhé ubytování? Mladík za pultem je nadmíru ochotný. Snaží se dovolat na rezervační systém, aby nám vrátili platbu a nahradili ji tou dnešní. Jenže telefon vyhrává melodii a vzteklý a unavený Miroslav mává kreditkou a vykřikuje, že už chce být na pokoji a ať se na to recepční vykašle. Snaživý muž to ale nevzdává, proti vrtochům svých hostů je zřejmě odolný a taky slyší mou intonaci, když svého muže napomínám, ať vydrží pět minut. Ten snědý chlapec ale ví, jak na to. Jednou rukou trpělivě drží sluchátko, druhou Mirkovi podává klíče od garáže. Manžel odchází zaparkovat...  Drama ale pokračuje. „Už to chtěli zrušit, ale nemohli se vašemu muži dovolat,“ mračí už se recepční. Miroslav je zřejmě v té garáži! Zanedlouho se ale vrací a směje se na mě. Rezervace je vyřízená. Jenže zatímco my už máme kde přenocovat, auto, kterému přezdíváme Červenej, je na tom o poznání hůř. „Garáž jsem našel, ale čip nefunguje,“ oznamuje Mirek. To už se zapojí i druhý recepční a vyráží na pomoc s náhradním čipem. {loadmodule mod_tags_similar,Související} O deset minut později už sedíme se synem Mirečkem v jeho oblíbené restauraci. Asi nemusím dodávat, že zcela vyřízení. Ano, představovala jsem si večeři v centru Curychu. Místo toho jsme někde na okraji, v liduprázdné ulici, jíž dominuje zadní východ z kina. V jedenáct hodin už nikdo z nás (kromě mladého Mirečka) nemáme sílu jet dvacet minut tramvají do centra plného lidí, kteří přišli na slavnosti, jež se prý konají jen jednou za tři roky. „To nevadí, zítra se podíváme do Lucernu,“ navrhuje syn a ukazuje mi fotky nádherného starého mostu. Víte ale, že „zítra může být všechno jinak“?

Čas načtení: 2024-02-28 13:28:07

Opilec ujel deset kilometrů, při parkování v Českém Krumlově za volantem usnul

Až rok vězení hrozí sedmačtyřicetiletému muži, který jel před několika dny opilý z Chvalšin do Českého Krumlova. S více než dvěma a půl promile alkoholu v dechu ujel asi deset kilometrů. V českokrumlovské Chvalšinské ulici se snažil zaparkovat, přitom ale usnul a nevypnul motor.

Čas načtení: 2024-03-03 08:58:48

Davy na Motosalonu Brno 2024. Videa.

Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 A kdo překonal dopravní kolaps v okolí BVV na příjezdu na Motosalon a podařilo se mu i zaparkovat, mohl vyrazit okouknout vlastní veletrh….. Hned v pátek přišly davy a v sobotu pak ještě větší.   Nebo zde.     Vzhledem k vysokému zájmu o veletrh Motosalon doporučujeme pro cestu na

Čas načtení: 2024-03-05 14:10:50

Mám čtyři miliony a hledám byt ke koupi. Kam zaparkovat peníze, než se objeví ta pravá nabídka?

Prodal jsem dům po babičce za čtyři miliony, chci si koupit byt v Praze zhruba za 6,5 milionu a dofinancovat ho hypotékou. Nevím, kdy vhodný byt najdu, může to trvat měsíc, půl roku, rok. Úroky na spořicích účtech klesají, kam mám dočasně zaparkovat...

Čas načtení: 2024-03-05 22:10:44

Mám čtyři miliony a hledám byt ke koupi. Kam zaparkovat peníze, než se objeví ta pravá nabídka?

Prodal jsem dům po babičce za čtyři miliony, chci si koupit byt v Praze zhruba za 6,5 milionu a dofinancovat ho hypotékou. Nevím, kdy vhodný byt najdu, může to trvat měsíc, půl roku, rok. Úroky na spořicích účtech klesají, kam mám dočasně zaparkovat...

Čas načtení: 2024-03-08 00:00:15

Srovnání spoření v březnu 2024. Podrobný přehled nabídek

V březnu máte ještě jednu z posledních šancí zaparkovat peníze na lépe úročené termínované vklady. Banky už totiž oznámily další snížení sazeb na spoření. Spořicí účty ale stále mají dobré konkurenční nabídky.

Čas načtení: 2024-03-08 14:59:52

Na Václavském náměstí se serval muž s řidičem, který chtěl zajet na parkovací místo

Zákrokem strážníků skončila na Václavském náměstí rvačka dvou mužů. Jeden z nich hlídal známému parkovací místo, jiný řidič na něj chtěl ale zaparkovat. První muž řidiče vytáhl z auta a napadl, třetí se je od sebe snažil rozdělit. Celou akci zaznamenala kamera.

Čas načtení: 2024-03-22 21:21:00

Krajský soud rozhodl, Hodonín vrací do Husovy ulice obytnou zónu

/VIDEO/ Modré značky s obytnou zónou se vrátily do Husovy ulice v Hodoníně. Auta tudy mohou znovu projíždět maximálně dvacetikilometrovou rychlostí, zaparkovat mohou jen na vyhrazených místech a naopak děti se tady mohou hrát i na silnici sousedící se školní zahradou. Krajský soud totiž zrušil předchozí nařízení města.