Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-14 11:10:48

Nejmódnější kabelky na podzim 2024

Nejmódnější kabelky na podzim 2024 redakce Po, 10/14/2024 - 11:10 Móda Klíčová slova: kožené kabelky answear.cz Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jaké kabelky jsou trendy na podzim 2024? Letošnímu podzimu vévodí tmavé kabelky různých velikostí, které jsou vyrobeny z eko kůže či hrubší látky. Kůže i koženka mohou být ozdobeny plastickými vzory, děrováním, nebo třeba vyraženým logem dané značky. Ať už máte rádi elegantní styl, hledáte ležérnost, nebo praktičnost a funkčnost, vyberete si. Stačí se podívat na webové stránky https://answear.cz/k/ona/doplnky/kabelky. Nevíte, čím přesně se řídit? Pak se zamyslete nad tím, k jakému účelu bude kabelka sloužit, kde ji budete nosit, co vše bude mít pojmout a jak často bude spolu s vámi překračovat práh u vstupních dveří. Barvy a podzimní kabelky V případě, že hledáte malé dámské kabelky, bohatou nabídku najdete na webové stránce https://answear.cz/h/male-kabelky. V zimě budete vždy in s kabelkou v černé, hnědé, šedé, vínové, koňakové, nebo třeba temně modré barvě. Na druhou stranu, v případě, že máte růžové zimní kožené boty, nebo další doplňky, bílý kabát, smetanovou zateplenou parku a podobně, kupte si bez ostychu i kabelky v barvách, které s vaším oblečením či obuví korespondují. Důležitý je ale materiály. Měl by být světlo nepropustný a neprůhledný. Ideální a rozmanité kožené kabelky najdete na answear.cz.  Načerpejte inspiraci u známých značek Klasické černé kabelky jsou a budou vždy IN. Což takhle menší zajímavá kabelka Dkny, která má ucho na nošení v ruce i popruh, díky kterému si dá nosit i na rameni? V prodej je bez odzdob se stažením jako pytlík na peníze v horní části, anebo zdobená stříbrnými kovovými ozdobami. V černé, nebo v červené barvě si můžete koupit velikostně praktickou koženou kabelku U.S. Polo Assn. Jones. Uložíte do ní i menší nákup či dokumenty, které chcete ve složce přenést z práce domů a naopak. Další krásnou možností je tmavá tyrkysová kabelka Medcine s delším popruhem, aby se dala nosit přes rameno. Popruh je tvořen zlatým řetízkem a koženým páskem. Tato kabelka je v nabídce i v černém a béžovém provedení. Podívejte se na obrovskou nabídku kvalitních kabelek pro podzim 2024 na answear.cz. Jistě si vyberete dle svého vkusu. Přidat komentář Je poměrně známé, že je dobré kabelky střídat dle aktuálního ročního období. Už mladé ženy si proto rády kupují na podzim nové typy kabelek, které s chladnějším obdobím dokonale ladí. Je ale jedno, kolik je vám let. Doplňky sladěné s podzimem a zimou jsou ozdobou každé ženy či muže. Víte však, které kabelky patří k nejmódnějším právě teď s příchodem podzimu 2024?

Čas načtení: 2020-04-27 00:00:00

Módní doplňky s puncem stylu

Nic neoživí outfit tak dokonale jako doplňky. I ten nejjednodušší look díky nim získá punc stylovosti a jedinečnosti. A přitom se vůbec nemusí jednat o doplňky výrazného charakteru. Stačí jen perfektně vypadají kabelka, elegantní peněženka, zajímavé boty… Tyto doplňky zároveň mohou být nadčasové, ab ...

Čas načtení: 2025-09-03 12:09:00

Kolostrum - biologické zlato

Nejpřirozenějším bojovníkem proti infekcím je jednoznačně kolostrum (colostrum). Má protizánětlivý efekt, ničí nepřítele imunity,  chrání střevní mikroflóru a pomáhá podporovat střevní bariéru. Proč? Protože je bohaté na imunoglobuliny a pokud se při výrobě nezničí, tak právě tyto vlastnosti ovládá dokonale.Svým unikátním složením je naprosto nenapodobitelné a není možné jej uměle vyrobit. Oproti mléku obsahuje kolostrum i další sloučeniny, které prospívají zdraví – jde například o laktoferin, což je protein, který se účastní imunitní reakce našeho těla na infekce. A to včetně těch, které jsou způsobeny bakteriemi nebo viry. Právě sloučeniny, které kolostrum obsahuje, mohou pomoct předcházet také průjmům bakteriálního nebo virového původu. Pro naše střeva je kolostrum velmi přínosné, protože podporuje střevní mikrobiom i výstelku střev. Ta, když správně funguje, propouští do krevního oběhu jen potřebné živiny, vitamíny a minerály. Naopak vytváří pevnou bariéru, přes kterou se nesmějí dostat toxiny a bakterie, které by oslabily imunitu. Kolostrum, neboli mlezivo, obsahuje také nezanedbatelné množství imunoglobulinů, což jsou proteiny, které využívá náš imunitní systém k vyhledávání a ničení cizích patogenů. Fungují jako takový indikátor, který velmi rychle zjistí cizí patogen v těle a zajistí rychlejší reakci našeho imunitního systému. Zjednodušeně řečeno zabraňují růstu škodlivých bakterií a snižují riziko infekce.Potravinové doplňky s obsahem kolostra jsou běžně k dostání i na našem trhu. Nejblíže našemu organismu je kravské kolostrum (bovinní), které je 7x silněší než lidské mlezivo. Mezi výrobce, kteří garantují zachované účinné imunoglobuliny ve výrobku, je český výrobce Queen Euniké, který už víc jak 15 let dodává na trh kolostrum pod názvem Powerful Worker.Doplňky stravy s obsahem kolostra můžete užívat jak na akutní potíže (respirační onemocnění, průjem), tak preventivně v období respiračních nemocí. Většinou se užívají dvě tobolky jednou denně, v případě potřeby můžete nasadit až šest tobolek třikrát denně.

Čas načtení: 2025-09-10 10:05:00

Firma UNIQ uvádí na trh pouzdra pro iPhone 17 navržená pro inteligentní jednoduchost a vědomou sílu

Singapur 10. září 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Firma UNIQ, která je známá svým promyšleným designem a účelnými inovacemi, představuje kolekci pouzder pro iPhone 17. Odolná, udržitelná a rafinovaná kolekce pouzder se hodí pro jakýkoliv životní styl. Každé pouzdro, ať už AirSuit, Clario, Combat Active, nebo Keva, se přizpůsobí náplni vašeho dne a poskytne vašemu zařízení ochranu, aniž by vám překáželo.Pohybujte se volně s pouzdrem AirSuit, tím nejtenčím, průhledným a pevným pouzdrem. Díky zesílenému 1.3mm štítu chrání váš iPhone 17 proti poškrábání. Díky zabudovanému ImpactFrame™ chrání taktéž fotoaparát zařízení. Přesné výřezy a hmatová tlačítka pouzdra zajišťují, že užívání telefonu je úplně snadné. Lehká váha, silná ochrana zařízení, zkrátka pouzdro vyrobené tak, aby se přizpůsobilo vašemu životnímu tempu.Vyzkoušejte si účelnou ochranu. Pouzdro Clario je vyrobené z odolného recyklovaného plastu a poskytuje spolehlivou ochranu proti každodenním nárazům a poškrábání. Zároveň si zachovává barvu a čistotu i v průběhu času. Bylo navržené pro výkon a udržitelnost a nabízí trvalou ochranu s lehčí stopou.Pouzdro Combat Active bylo navržené pro dobrodruhy. Spojuje robustní odolnost s moderním stylem. Třívrstvá ochrana, testovaná na pád z výšky až 4 metrů, udržuje vaše zařízení v bezpečí díky vojenské síle. Díky strukturovanému úchopu a reflexní šňůrce poskytuje pouzdro pohodlí a všestranné využití v rámci života na cestách.Pouzdro Keva utkané z pravých aramidových vláken poskytuje lehkou, ale silnou ochranu před nejtvrdšími údery života. S hmatovými knoflíky a rafinovaným designem je lehké jako pírko a odolné jako ocel. Je ideálním pouzdrem pro ty, kteří vyžadují jak odolnost, tak styl.„Dnešní uživatelé očekávají víc než jen generická řešení. Kladou důraz na inovativní funkce, které umožňují uživatelům značky Apple vyjádřit svůj styl a pozvednout svůj každodenní zážitek," uvedl spoluzakladatel a generální ředitel společnosti UNIQ Andy Wong.Pro doplnění zážitku z iPhonu 17 představuje společnost UNIQ také ochranné sklo Optix Screen a ochranu fotoaparátu Lens Protector – neviditelnou ochranu, která poskytuje úplné krytí.Ať už se jedná o každodenní cestu do práce, nebo víkendový výlet, Optix chrání váš iPhone 17 kompletním krytím od okraje k okraji. Je dokonale čiré a citlivé na dotyk, takže zařízení chrání před škrábanci a nárazy, aniž by omezovalo čistotu displeje a fotoaparátu. Existují různě dostupné varianty, Optix má jednoduše řešení pro každého uživatele iPhonu.Kolekce pouzder pro iPhone 17 od společnosti UNIQ je nyní dostupná na webu [www.uniqbetterbydesign.com](http://www.uniqbetterbydesign.com) . Pro nejnovější aktuality a inspiraci k produktům sledujte společnost na Instagramu @uniqbetterbydesign.O společnosti UNIQUNIQ, značka se sídlem v Singapuru, je založená na přesvědčení, že produkty by měly být zároveň funkční i smysluplné. UNIQ se specializuje na technologické doplňky, jako jsou kryty na iPhone, pouzdra na sluchátka AirPods a ochranná skla, a zlepšuje každodenní zážitek uživatelů značky Apple tím, že se přirozeně propojuje s jejich životním stylem. Rozšířením nabídky o cestovní doplňky značka vychází vstříc různorodým potřebám po celém světě. Díky silnému zastoupení v USA, Evropě, na Blízkém východě a v Asii a Tichomoří si společnost UNIQ získala důvěru více než 150 milionů uživatelů po celém světě a v každém produktu klade důraz na kvalitu a odpovědnost.Instagram: https://www.instagram.com/uniqbetterbydesignFacebook: https://www.facebook.com/uniqbetterbydesignTikTok: https://www.tiktok.com/@uniqbetterbydesignFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2762374/Smartly_designed_simply_functional_UNIQ_s_iPhone_17_cases_built_flow_effortlessly.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2762375/UQ_PR_iP17_Airsuit_02.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2762376/UQ_PR_iP17_Clario_03.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2762377/UQ_PR_iP17_CombatActive_04.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2762378/UQ_PR_iP17_Keva_05.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2762379/UQ_PR_iP17_Optics_06.jpg KONTAKT: Krystle Koo krystle@uniqcreation.com 

Čas načtení: 2024-02-19 18:11:29

Moringa – nově objevená bylina, kterou byste rozhodně neměli minout

Je pravda, že v naší zemi máme dostatek kvalitních přírodních zdrojů a léčivých bylin snad na všechny neduhy, takže teoreticky ani není potřeba lovit další superpotraviny z ciziny. Když si ale přečtete, co vše v sobě skrývá původem asijská rostlina moringa, možná uděláte výjimku a zařadíte tuto bylinu na seznam položek, které podpoří váš zdravý životní styl po všech stránkách. Co je moringa olejodárná Původní domovinou rostliny jménem moringa olejodárná (latinsky Moringa oleifera) jsou svahy Himálaje. Skvěle se jí daří také v subtropických pásmech Indie, Afriky, na Madagaskaru, v jihovýchodní Asii i Jižní Americe. Jedná se o štíhlý strom dorůstající v přírodě až do výšky 12 metrů. Poznáte ji podle typických drobných lístečků. Společně s bambusem patří moringa k nejrychleji rostoucím rostlinám vůbec. Za rok vyroste klidně až o 2 metry. Na plantážích se ale moringa udržuje spíše jako keř ve výšce jeden až dva metry. A proč olejodárná? Protože rostlina plodí dlouhé tenké lusky plné semen, ze kterých se lisuje olej.  Např. Afričané semínka moringy konzumují podobně jako oříšky – syrové, vařené i sušené. Lusky visí ze stromu jako paličky na buben a mnohým nám mohou připomínat svatojánský chléb (rohovník obecný, karob) rostoucí ve Středomoří. Léčivka znovuobjevená pro třetí tisíciletí Díky svým extrémně vysokým výživovým hodnotám se často nazývá také jako strom života, pramen mládí, zdraví třetího tisíciletí či zelený diamant. Příznivě totiž působí snad na všechny běžné zdravotní neduhy a strčí hravě do kapsy i jakékoli předražené vitaminové preparáty. Mezi odborníky, lékaři i vědci je z hlediska obsahu zdraví prospěšných látek moringa považována za jednu z nejužitečnějších rostlin, která na naší planetě roste. V ájurvédské medicíně znají tento přírodní poklad už přes 2000 let a využívá se v ní dodnes. Není divu, že právě Indie je v současnosti také jedním z největších světových producentů moringy a produktů z ní. Pěstuje se dále ale i v Karibiku, Africe či na Kanárských ostrovech. Ovšem také na evropském kontinentu byla moringa populární a běžně používanou léčivkou už v době antického Řecka a Říma. Ovšem pak z nějakého důvodu upadla do předlouhé doby temna a zapomnění na stovky let. V České republice se tento „zelený diamant“, jak se rostlině běžně říká ve světě, objevil na trhu teprve před pár lety a teprve nyní se začíná více dostávat do povědomí veřejnosti. Jakou sílu v sobě moringa ukrývá? Bylina se dá spotřebovat naprosto celá od kořene po plod. Doslova. Listy slouží jako běžná potravina  v indické i africké kuchyni, suší se na čaj nebo rozemílají na prášek, bílé květy vynikají medovou vůní a přidávají se do čajových směsí, semena se konzumují a lisuje se z nich olej, kořen může sloužit jako náhražka křenu a přidává se do čajových směsí.  Užitečná je i kůra stromu, z jejichž pevných vláken se vyrábí provazy nebo rohože. Moringa patří mezi tzv. adaptogeny. To jsou rostliny, které obsahují vysoký podíl vitaminů, minerálů nebo antioxidantů, které příznivě působí na naši nervovou soustavu a pomáhají tělu lépe zvládat zátěž a stresové situace. Zlepšují také naši schopnost přizpůsobit (adaptovat se) novým podmínkám, kterým jsme náhle vystaveni. V alternativní medicíně jsou adaptogeny proto velice ceněny. K známým rostlinám s adaptogenními účinky patří např. ženšen, schizandra čínská, šišák bajkalský, eleuterokok, aloe pravá nebo kurkumovník. Moringa je doslova nabitá množstvím minerálů, vitaminů, bílkovin a antioxidantů. Některé prameny uvádí, že obsahuje 46 druhů antioxidantů, které tělo potřebuje pro boj s volnými radikály, zlepšení imunity a zpomalení procesu stárnutí. Obsahuje řadu vitaminů A, C, D, E a K a celou řadu vitaminu skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7). Z minerálních látek dominuje hlavně vápník, hořčík, zinek, železo, draslík, fosfor nebo měď. Podíl vitaminů a minerálu je několikanásobně vyšší, než bychom přijali z ovoce a zeleniny. Jen pro příklad některá z oblíbených srovnání na 1 gram. Moringa obsahuje např.: 17× více vápníku než mléko 9× více železa než špenát 4× více draslíku než banán 7×více vitaminu C než pomeranč 2× více bílkovin než vejce 4× více vlákniny než ovesné vločky Bez povšimnutí nezůstane ani obsah nenasycených mastných kyselin Omega 3, 6 a 9 a aminokyselin. Např. jen v  listech se schovávají velké zásoby vitaminu C, betakaroten, draslík, vápník. Tělu tak dodáme dokonale namixovaný koktejl všech zdravých látek společně, což je pro náš organismus prospěšnější, než kdybychom užívali samostatné vitaminové a výživové doplňky. Pokud výživné látky přijímáme komplexně, umí je organismus lépe využít, navíc jednotlivé prvky se synergicky doplňují (vápník s hořčíkem apod.) Konkrétní účinky moringy na zdraví A teď to nejdůležitější, co nás všechny zajímá. Konkrétní přínos této „superpotraviny“ pro naše zdraví. Dobrou zprávou je, že moringa je naprosto univerzální a při jejím užíváním můžeme posílit celý organismus po psychické i fyzické stránce. Například: Adaptogenní účinky – působí proti stresu, zlepšuje náladu Podporuje správnou funkci mozku, zlepšuje paměť Reguluje hladinu cukru v krvi Reguluje hladinu cholesterolu Prevence proti kardiovaskulárním potížím Prevence proti rakovině kůže Zlepšuje trávení Pomáhá při hubnutí Pomáhá udržovat zdravý zrak díky vysokému obsahu vitaminu A a betakarotenu Podporuje metabolismus Protizánětlivé účinky Prevence osteoporózy Celkově stimuluje a povzbuzuje organismus Užívání je vhodné také pro kojící matky nebo ženy, které trápí hormonální změny (menopauza) a jejichž tělo vyžaduje pro správné fungování zvýšený přísun vitaminů, minerálů a dalších výživných látek. Způsoby konzumace Moringu si můžete koupit jako sušený prášek z listů a rozmíchat ve vodě, přidat do smoothie, ovesných kaší, jogurtů apod. Díky ostré příchuti se dá používat i jako koření do omáček, polévek, pesta apod. Jednou z nejoblíbenějších možností je pak připravit si čaj z moringy. Ten můžete pořídit ve formě sypaného čaje, ale i praktického čaje porcovaného. Čaj je bez kofeinu, přesto vás dokonale povzbudí. Díky tomuto účinku ho rádi pili už američtí indiáni a to vždy, když se chystali do boje. Listy po zalití vytvoří příjemný žlutozelený nálev s přírodní chutí i vůní, která není hořká ani svíravá. Náš tip: Vyzkoušejte wellness čaj z moringy v perfektní BIO kvalitě od značky Tipson Tea. Jedná se o odnož srílanské značky Basilur a čaj si můžete pořídit jako 100% čistý nebo s příchutí.

Čas načtení: 2024-09-17 08:55:56

Jak na stylové a diskrétní řešení pro nošení inkontinenčních vložek

Jak na stylové a diskrétní řešení pro nošení inkontinenčních vložek redakce Út, 09/17/2024 - 08:55 Ostatní - Zdraví a Krása Klíčová slova: slipové vožky inkontinence Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Důležitá je změna spodního prádla Nosíte-li inkontinenční vložky, je nutné jim přizpůsobit spodní prádlo. Existují speciální druhy kalhotek určené pro pacienty s inkontinencí. S jejich pomocí budete mít jistotu, že slipové vložky zůstanou tam, kde mají, a že na svém místě zůstane i unikající moč. S těmito kalhotkami se budete cítit skvěle a sebejistě, nejsou navíc o nic nápadnější než klasické dámské kalhotky. Existuje samozřejmě i speciální pánské spodní prádlo, které plní obdobný účel. Pozor na upnuté oblečení Necítíte-li se s inkontinenčními pomůckami po psychické stránce komfortně, budete muset obměnit šatník – zejména v případě, že jej z velké části tvoří upnuté oblečení. Dobrá zpráva je, že volné kousky jsou aktuálně trendy, a tak obměna šatníku zároveň znamená, že jdete s dobou. Pozor si musíte dát zejména na těsné džíny a těsně přiléhající legíny. V těch totiž vynikne opravdu vše a s inkontinencí tak tyto kousky nejdou příliš dohromady. Co do šatníku naopak zařadit? Ani džínům nemusíte dávat navždy sbohem, zvolte ale široké modely, které nikde těsně nepřiléhají – vyjma pasu. Přesně takové modely jsou aktuálně v módě, a tak nechcete-li přímo svému okolí přiznávat inkontinenci, můžete jednoduše říct, že jste se inspirovali u trendů mladé generace. Jestliže už na upnutější modely nedáte dopustit, budete si muset poradit jinak. Řešením je například dlouhé tričko sahající až pod hýždě, případně mikina nebo kabát v chladnějších dnech. S těmito doplňky oblast pánve dokonale zakryjete a nebudete si tak muset lámat hlavu s tím, zda něco je nebo není vidět. Také sukně může být dobrou volbou Nejen v letních měsících je praktickým řešením nařasená sukně, dobře mohou posloužit i letní šaty. Vhodnější volbou budou delší modely po kolena nebo po kotníky, které spolehlivě zakryjí vše, co nechcete, aby vyniklo. Jde o skvělý způsob, jak vypadat velice elegantně a odvést tak pozornost od problémů s inkontinencí. Nikoho ani nenapadne přemýšlet nad tím, zda podobné problémy řešíte. Můžete se tak dokonale uvolnit a užít si společnost ostatních ve svém okolí. Myslete na každý detail Aby vše vyšlo opravdu na jedničku, myslete i na svůj pitný režim. Tekutin přijímejte přiměřeně, vyhýbejte se přemíře alkoholu a kofeinu. Dbejte na pravidelné vyprazdňování – dříve, než se vám začne chtít. Těmito kroky riziko úniku moči výrazně snížíte. Přidat komentář Zdroj foto: Victoria Fox / Adobestock.com Inkontinence je kromě fyzického zdravotního problému také problémem psychickým. Vědomí, že nosíte inkontinenční vložky nebo kalhotky či pleny, je zkrátka velice nepříjemné. Je obtížné vyjít s těmito pomůckami do společnosti. Jde totiž o palčivý intimní problém, který každý vnímá mnohem citlivěji než problémy jiné.

Čas načtení: 2011-12-12 18:00:00

Zbrusu nová kategorie na Queens.cz! Fotoaparáty Lomography

Lidé z obchodu The Streetwise Store Queens sledují moderní trendy, ovšem oblast oděvní mají vychytanou dokonale, proto se soustředí také na nejrůznější doplňky a techniku. Revoluční je přidání nové kategorie s názvem Fotoaparáty, která prozatím obsahuje stylové kousky ze světa Lomography. S těmito ...

Čas načtení: 2012-03-28 00:00:00

Designové slánky a pepřenky pro váš stůl

Slánka a pepřenka – nejhlavnější součást každého stolu! A co takhle kdyby tahle dochucovadla hrála roli také jako designový kousek ve vaší kuchyni? Tyto kuchyňské doplňky můžou dokonale zdobit váš stůl. Inspirujte se naším článkem a pořiďte si do kuchyně slánku a pepřenku z moderní oceli, z klasické ...

Čas načtení: 2020-05-05 00:00:00

Módní kousky s vůní kůže

Lucie Telecká tvořící pod značkou L/U Leather Utilities nabízí českým zákazníkům designové výrobky z prvotřídní italské kůže. Dokonale řemeslně zpracované kabelky, psaníčka, zápisníky, klíčenky a další doplňky umožňují svým majitelům otisknout do nich svou osobnost. Při správné péči vydrží dlouhá l ...

Čas načtení: 2015-06-09 00:00:00

Letní tipy v péči o vlasy

Většina z nás s radostí sleduje módní trendy. Zaměřujeme se zejména na oblečení a doplňky. Každou sezónu se objevují must have kousky, barevné trendy a nově vytvořené střihy z dílen módních návrhářů. Zaplaví nás velké množství informací, jak kombinovat outfit a na jaké příležitosti se dokonale hodí. ...

Čas načtení: 2024-10-06 14:00:43

Weber přináší řešení pro dokonale hladkou omítku

Už žádný prach na stěnách. Stěrka webermur rudin fine vytvoří tak hladký povrch, že se na něm neudrží ani smítko. ... Více... The post Weber přináší řešení pro dokonale hladkou omítku appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2025-12-16 13:48:00

Zdravější příprava jídel a špičkové výsledky: Gorenje uvádí inovativní parní programy pečicích trub

Praha 16. prosince 2025 (PROTEXT) - Společnost Gorenje představuje modernizovanou řadu pečicích trub vybavených inovativními parními programy, které posouvají domácí vaření na zcela novou úroveň. Unikátní parní technologie v troubě umožňuje kombinovat klasické pečení s přesně dávkovanou parou. Těšit se můžete na dokonale vláčné pokrmy, křupavé kůrky, zdravější přípravu jídel i celkově chutnější výsledek.Pečení v páře je oblíbeným způsobem přípravy pokrmů. Pára totiž v potravinách zachovává živiny, a dokonce až o 80 % více vitaminů v porovnání s vařením zeleniny ve vodě. Moderní parní technologie přidává do procesu pečení páru, která zabraňuje převaření pokrmu, pomáhá jídlu uchovat jeho přirozenou barvu, šťavnatost a chuť. Přednastavený parní program v troubě řídí celý proces napařování tak, aby bylo každé jídlo vždy rovnoměrně propečené. Parní programy v troubách Gorenje vám zkrátka umožní dosahovat i v domácí kuchyni takových výsledků, jaké očekáváte od profesionálních kuchařů. Vaše nachystaná jídla proto odteď budou jednoduše neodolatelná a jejich příprava neodolatelně jednoduchá. Přesvědčte se…Co dokáže pára během procesu pečení?Zachovává šťavnatost masa, ryb i zeleniny.Zvyšuje objem těst a dodává jim vláčnost. Podporuje kynutí.Omezuje nutnost použití oleje, čímž podporuje zdravější životní styl.Zrychluje tepelnou úpravu, protože vlhký vzduch zajišťuje efektivnější předávání tepla.Pestrá nabídka parních programůNové modely pečicích trub Gorenje disponují intuitivním uživatelským rozhraním a sadou automatických programů, které samy regulují kombinaci horkého vzduchu a páry. V sortimentu navíc najdete různé typy pečicích trub, které generují páru odlišně – buď ohříváním vody, použitím zásobníku na vodu nebo parním generátorem. Co konkrétně umí parní programy trub Gorenje?FullSteam – příprava pokrmů v čisté 100 % páře (100 °C) generované parním generátorem vám umožní vytvořit jemná a chuťově bohatá jídla se zachováním vitaminů a přirozenou chutí potravin (ideální také pro pečení metodou Sous-vide). Pečení v čisté páře lze také kombinovat s topnými tělesy.SteamAssist Pro – ideální pro pečení chleba, koláčů a dalších pokrmů. Pára se generuje ze zásobníku a pomáhá během pečení vytvořit dokonale křupavou kůrku a vláčný střed. Páru lze nastavit ve třech možných úrovních: 15 %, 25 % nebo 35 %.SteamAssist – vhodné pro klasické pečivo, koláče a korpusy. Po aktivaci páry je voda čerpána do odpařovací misky uvnitř trouby, ze které se následně odpařuje jako pára, která se přidává od začátku pečení.ExtraSteam – vytváří dokonale napařené prostředí, které je ideální pro kynutí těsta při pečení chleba i dalšího kynutého pečiva. Pára se uvolňuje z pečicího plechu umístěného ve spodní části trouby. SteamBoost – výkonnější dávkování páry pro rychlé a rovnoměrné pečení, které je ideální například pro velké kusy masa.Regenerace (ohřívání) – praktické ohřívání pokrmů pomocí páry zabraňuje jejich vysušování.Pomoc nejen při pečeníParní funkce ovšem nepředstavují výhodu jenom při vaření. Díky programu AquaClean lze totiž troubu pomocí páry i šetrně vyčistit. Pára uvolní v troubě veškeré nečistoty, které poté jen snadno setřete vlhkým hadříkem. Skvělé je, že nemusíte používat žádné chemické přípravky. Díky programu AquaClean bude vaše trouba dokonale čistá. A co je na tom to nejlepší? Bez vámi vyvinuté námahy.Design do každé moderní kuchyněV neposlední řadě vás parní trouby Gorenje dostanou svým minimalistickým černým designem, elegantním skleněným panelem a ergonomickým ovládáním. Taková parní trouba se okamžitě stane ozdobou vaší kuchyně a bude dokonale ladit s každým moderně pojatým interiérem.Více informací: cz.gorenje.com Zdroj: Gorenje 

Čas načtení: 2019-10-09 19:32:31

Tom Wolfe: Ohňostroj marnosti (ukázka z knihy)

New York osmdesátých let minulého století. Fiktivní příběh. Jisté dobře známé zavedené instituce, agentury a orgány veřejné správy. Veškeré postavy knihy jsou smyšlené, přesto fascinovaně sledujete přepečlivě zmapovaný pád Shermana McCoyea. Ačkoliv se děj odehrává v osmdesátých letech minulého století, kniha souzní s tématy soudobých zpráv. Je to příběh, který nikdy nezestárne a jeho zápletka je dechberoucí složitý stroj, jehož kolečka však do sebe perfektně zapadají.   Ukázka z knihy 1. Vládce vesmíru      Přesně v tom okamžiku, právě v takovém luxusním bytě na Park Avenue, kterými byl starosta tak posedlý… čtyřmetrové stropy… dvě oddělená křídla, jedno pro bílé anglosaské protestanty, kterým to patří, a druhé pro služebnictvo… ve vstupní hale klečel Sherman McCoy a snažil se připnout jezevčíka na vodítko. Podlaha haly z temně zeleného mramoru se zdála nekonečná a vedla dál a dál až k téměř dva metry širokému schodišti z ořechového dřeva vzpínajícímu se okázalým obloukem do hořejšího patra. Přesně ten typ bytu, u něhož jen při pouhém pomyšlení vzplanou v srdcích obyvatel celého New Yorku, a potažmo celého světa, plameny závisti a chamtivosti. Sherman však planul pouze naléhavým nutkáním ze svého super fantastického bytečku na půl hodiny vypadnout.      A tak tam klečí a zápolí se psem. Jak usoudil, jezevčík představoval jeho výjezdní vízum.      Při pohledu na nahrbeného Shermana McCoye v kostkované košili, khaki kalhotách a kožených mokasínech se silnou gumovou podrážkou byste nikdy nehádali, jak oslnivě většinou působí. Stále mlád… osmatřicetiletý… vysoký… téměř metr devadesát… parádní držení těla… parádní, skoro až pánovitě arogantní… stejné, jako má jeho tatík, známý Lev fi rmy Dunning Sponget… husté, nazrzle hnědé vlasy… dlouhý nos… výrazná brada… Tou svojí bradou, bradou rodu McCoyů, se pyšnil. I Lev měl stejnou, mužnou bradu, velikou a kulatou, takovou, jakou se honosili absolventi Yale na obrazech od Gibsona a Leyendeckera. Pohledná aristokratická brada, pokud by vás zajímalo, co si o ní myslel sám Sherman, také absolvent Yale.      V tom okamžiku však měl jeho vzhled oznamovat světu prosté: „Jdu jen vyvenčit psa.“      Zdálo se, že jezevčík ví, co ho čeká. Neustále se snažil před vodítkem uhýbat. Jeho krátké nožky na pohled klamaly. Když jste se ho pokoušeli chytit, proměnil se v tuhý šedesáticentimetrový svalnatý válec. Během potyčky po něm musel Sherman skočit. Dopadl na koleno a uhodil se o mramorovou podlahu. Bolest jej rozzuřila.      „No tak, Marshalle,“ mručel vztekle. „Stůj, sakra, klidně!“      Zvířátko znovu uhnulo a Sherman se znovu udeřil do kolena, a v tu chvíli nenáviděl nejenom tu chlupatou bestii, ale i svou ženu, protože ten snobsky okázalý lán mramoru se zde nacházel především kvůli její pomýlené představě o kariéře interiérové návrhářky. Malinkatá černá špička dámské lodičky –      – manželka stála přímo nad ním.      „Ty se ale umíš bavit, Shermane. Co to, pro boha živého, děláš?“      Aniž vzhlédl, odsekl: „Beru Marshalla na procháááázku.“      Slovo procházku se proměnilo v zaúpění, protože jezevčík se opět pokusil o úhybný manévr stranou a Sherman ho musel rychle obejmout paží kolem trupu.     „A víš, že tam prší?“      Stále bez vzhlédnutí: „Jo, vím.“ Konečně se mu podařilo připnout vodítko k obojku.      „Jsi na Marshalla najednou nějak hodný.“      Moment. To má být ironie? Má snad nějaké podezření? Vzhlédl. Ale usmívala se upřímně, vcelku vzato mile… vlastně moc hezky… Moje žena pořád vypadá dobře… jemné štíhlé rysy, velké zářivě modré oči, husté hnědé vlasy… Ale je jí čtyřicet!… S tím nic neudělá… Dneska pořád pěkná kost… Ale už zítra o ní budou říkat, jaká je to zachovalá ženská… není to její chyba… ale moje taky ne!      „Mám nápad,“ řekla. „Co kdybych vzala Marshalla ven já? Anebo řeknu Eddiemu. A ty půjdeš nahoru a přečteš Campbell pohádku před spaním? Udělalo by jí to velkou radost. Takhle brzy doma moc často nebýváš. Co ty na to?“      Upřeně se na ni podíval. Nejde o trik. Myslí to vážně. A přesto – šup šup šup – několik svižných tahů, pár pěkných větiček a… už je lapen! – zmítá se v oku pocitu viny a logiky! Aniž by se o to snažila.      Vědomí, že Campbell teď leží v postýlce – moje jediné dítě! – naprostá nevinnost šestileté dívenky! – a přeje si, aby jí přečetl pohádku… zatímco on teď dělá to, co dělá… ať už je to cokoliv… Pocit viny!… Skutečnost, že se většinou domů vracívá příliš pozdě a ani se s ní nevídá… Vina na vinu!… Zbožňuje Campbell! – miluje ji víc než cokoliv na světě!… a aby to bylo ještě horší – jak logicky to zní! Sladká tvářička, na niž právě hledí, patří manželce, která mu právě dala ohleduplný a pozorný návrh, logický návrh… tak logický, až mu vzal slova z úst! Na celém širém světě neexistovalo dost nevinných lží, jež by mohly nad takovou logikou zvítězit. A to se jen snaží být milá!      „No tak, běž,“ řekla. „Campbell bude mít takovou radost. O Marshalla se postarám.“      Svět se otočil vzhůru nohama. Co tady on, Vládce vesmíru, dělá? Klečí na podlaze, dohnán k tomu, že se pracně musí pokoušet vymýšlet nějaké nevinné lži, jež by přelstily logiku jeho manželky? Vládcové vesmíru se jmenovaly škaredé, obhrouble vypadající plastové panenky, se kterými si jeho, jinak dokonalá, dceruška tak ráda hrála. Panenky připomínaly skandinávské, posilovnou vymustrované bohy a měly jména jako Dracon, Ahor, Mangelred či Blutong. Dokonce i na plastové hračky vypadaly neobyčejně vulgárně. A přesto ho jednoho krásného dne – v záchvatu euforie poté, co neudělal nic jiného, než zvedl telefon a přijal objednávku na koupi dluhopisů s nulovým kuponem, které mu vzápětí vynesly provizi ve výši 50 000 dolarů – prostě jen tak tato fráze zničehonic napadla. Na Wall Street se on a pár dalších – kolik? – tři sta, čtyři či pět set jedinců? – stali přesně tímhle… Vládci vesmíru. Tady neexistovaly… naprosto žádné hranice! Pochopitelně by ho nikdy ani ve snu nenapadlo toto označení byť jen pošeptat živé duši. Nebyl cvok. Nicméně se té myšlenky nedokázal zbavit, pořád mu zněla v hlavě. A tak tady, pěkně prosím, Vládce vesmíru klečí na podlaze vedle psiska, svázán do kozelce vlídností, pocitem viny a logikou… Proč jí to (jakožto Vládce vesmíru) prostě nemůže normálně vysvětlit? Koukni, Judy, pořád tě miluji a miluji naši dceru, i náš dům a náš život miluji a nic na tom nechci měnit – jde jen o to, že já, Vládce vesmíru, mladý muž pořád v plné síle, kterému v žilách koluje horká krev, si čas od času, když se planety pohnou a přijde na mě nutkání, zasloužím dostat něco víc –      – ale věděl, že by žádnou z těchto myšlenek nikdy nedokázal vyslovit nahlas. A tak mu v hlavě začala kypět zášť… Svým způsobem si to zavinila sama, není -liž pravda… Ty ženské, ke kterým se teď, jak se zdá, upíná… takové… takové… a v tom okamžiku se mu v hlavě zrodilo přesné označení… společenské kostry… záměrně se udržují tak hubené, vyzáblé, že vypadají jako na rentgenových snímcích… kostry prosvícené světlem lamp… zatímco klevetí o interiérech a zahradních architektech… a chodí do posiloven a fitcenter s vychrtlými údy nacpanými do elastických přiléhavých legín… a to Judy nijak nepomáhá, že! Jen se podívejte na ten ztrhaný obličej a vyzáblý krk… zaměřil se na její obličej a krk… utahané… o tom není sporu… fitness kurzy… mění se v jednu z nich!      Tím v sobě dokázal vykřesat akorát tak dost zášti, aby mohl vzplát věhlasný divoký temperament McCoyů.      Cítil, jak mu zahořela tvář. Sklonil hlavu a řekl: „Judyyyyy…“ Řev lva zaznívající skrz stisknuté zuby. Dal k sobě palec, ukazovák a prostředník levé ruky a zvedl spojené prsty před zaťatou čelist. Z očí mu šlehaly plameny.      „Tak podívej… chystám – se – vyvenčit – psa… a – tak – vyvenčím – psa… je to jasný?“      Ještě ani nedomluvil, a už si uvědomil, že se chová naprosto nepřiměřeně… ale nedokázal se ovládnout. Ostatně v tom se skrývá tajemství prchlivosti rodu McCoyů… na Wall Street… kdekoliv… pánovitá přemrštěnost.      Judy stiskla pevně rty. Pohodila hlavou.      „Jen si posluž, dělej, co uznáš za vhodné,“ řekla bezbarvým hlasem. Otočila se, přešla mramorem vykládanou halu a vyšla po honosném schodišti.      Pořád vkleče za ní hleděl, ale neotočila se. Jen si posluž, dělej, co uznáš za vhodné. Právem ji usadil. Levou zadní. Ale bylo to mrzké vítězství.      Další bodnutí ostnu viny.      Vládce vesmíru se zvedl a podařilo se mu vsoukat do kabátu, aniž by pustil vodítko. Obnošený, leč působivý pogumovaný britský jezdecký plášť do deště zdobila spousta klop, řemínků a přezek. Koupil ho u Knouda na Madison Avenue. Kdysi považoval jeho ošuntělost za přesně to pravé, odpovídající tehdy tak módnímu stylu Starých bostonských křápů (1.). Teď už si tím nebyl tak jistý. Škubl vodítkem, vyšel s jezevčíkem ze vstupní haly do vestibulu a přivolal výtah.      Před dvěma lety se majitelé bytů v domě rozhodli nechat předělat výtahy na automatizovaný provoz, aby nemuseli nadále platit Irům a Portoričanům z Bronxu 200 000 ročně za čtyřiadvacetihodinovou obsluhu. Ten večer to Shermanovi zcela vyhovovalo. V tom ohozu s kroutícím se psiskem na vodítku se necítil na to, trčet ve výtahu s chlápkem oblečeným jako plukovník rakouské armády z roku 1870. Výtah se rozjel a zastavil o dvě patra níže. Browning. Otevřely se dveře a do výtahu vstoupila mohutná postava Pollarda Browninga s hladce vyholenou tváří. Browning si Shermana s jeho venkovským úborem a se psem změřil od hlavy k patě a beze stopy úsměvu pronesl: „No nazdar, Shermane.“      Slova „No nazdar, Shermane,“ visela na konci třímetrové tyče a v pouhých šesti slabikách hladce doručila celé poselství: „Ty, tvoje hadry a to tvoje zvíře jsou ostudnou skvrnou na mahagonových stěnách našeho nového výtahu.“      Sherman se vzteky neznal, ale sehnul se a zvedl psa do náruče. Browning byl předsedou bytového družstva domu. Typický hošík z New Yorku, jehož lůno jeho matky povilo již jako padesátiletého partnera firmy Davis Polk a prezidenta Městského sdružení. Bylo mu teprve čtyřicet, ale posledních dvacet let vypadal na padesát. Vlasy měl hladce sčesané dozadu přes kulatou lebku. Na sobě měl bezvadný tmavomodrý oblek bez poskvrnky, bílou košili a kostkovanou kravatu, ale žádný plášť do deště. Postavil se čelem ke dveřím výtahu, na chvíli pootočil hlavu, ještě jednou sjel Shermana pohledem, a beze slova se znovu otočil zpátky ke dveřím.      Sherman znal Browninga od dob, kdy spolu jako kluci chodili do Buckleyovy základní školy. Browning bývával tlustý, kyprý a panovačný malý snob, který už ve věku devíti let dokázal moc pěkně všechny obeznámit se senzační novinkou, že McCoy je jméno křupanské (a křupanská rodina) stejně jako Hatfi elds, zatímco to jeho, Browning, patří skutečným, kovaným Newyorčanům, potomkům původních holandských osadníků, již kolem roku 1600 osídlili území dnešního New Yorku. Volával na Shermana „Sherman McCoy, buranskej kovboj.“      Když výtah dojel do přízemí, podotkl Browning: „Víš o tom, že prší?      „Vím.“      Browning pohlédl na jezevčíka a zavrtěl hlavou. „Sherman McCoy. Přítel nejlepšího přítele člověka.“      Sherman cítil, jak opět brunátní. „To je všechno?“      „Co jako?“      „Měl jsi osm pater na to, abys vymyslel něco vtipnýho, a tohle je všechno?“ Mělo to vyznít jako vlídný sarkasmus, ale Sherman si uvědomoval, že pod uhlazenou hladinou doutná vztek.      „Netuším, o čem to mluvíš,“ řekl Browning a pokračoval v chůzi. Portýr se usmál, kývl na pozdrav a otevřel mu dveře. Browning vyšel z domu a pod ochranou markýzy nad vchodem došel až k přistavenému vozu. Čekající šofér mu otevřel dveře. Ani kapka nedopadla na jeho vyparáděná záda a on odplul, hladce a dokonale zmizel v roji zadních světel vozů směřujících dolů po Park Avenue. Elegantní obtloustlá záda Pollarda Browninga netížil žádný odrbaný jezdecký pršiplášť.      Ve skutečnosti jen krápalo a nefoukal vítr, ale jezevčík přesto nic takového nehodlal podstupovat. Začal se v Shermanově náručí kroutit. Ta malá bestie má ale sílu! Sherman postavil psa na koberec pod markýzou a s vodítkem v ruce vykročil do deště. Ve tmě vypadaly domy na protější straně ulice jako zasmušilá černá zeď zadržující rudě purpurové nebe nad městem, které hořelo jako rozpálené horečkou.      Páni, tady venku to nebylo zas až tak špatné. Sherman zatahal za vodítko, jenomže psík zaťal drápky do koberce.      „Tak pojď, Marshalle.“      Vrátný u dveří je sledoval.      „Myslim, že z toho není zrovna dvakrát vodvázanej, pane McCoy.“      „Ani já ne, Eddie.“ A to nezmiňuji ten tvůj komentář, řekl si v duchu Sherman. „Tak pojď, no tak… jdeme, Marshalle.“      To už stál Sherman na dešti a silně tahal za vodítko. Jezevčík se ani nehnul. Zvedl ho tedy, odnesl z umělohmotného koberce a postavil na chodník. Pes se pokusil zdrhnout zpátky ke dveřím. Sherman nemohl povolit vodítko ani o píď, jinak by se ocitl znova na začátku. A tak tam se psem stáli, každý na jednom konci napjatého vodítka, a tahali. Žabomyší válka mezi mužem a psem… na Park Avenue. Proč, kruci, nejde vrátný zpátky dovnitř tam, kam patří?      Sherman vší silou škubl vodítkem. Jezevčík se smýkl o několik centimetrů po chodníku. Bylo slyšet, jak o něj drhne drápky. Když potáhne dostatečně silně, třeba to vzdá a půjde za ním, aby nebyl vláčen.      „Tak pojď, Marshalle! Jdeme jenom za roh!“      Znovu škubl vodítkem a vší silou zatáhl. Pes popojel o necelý metr dopředu. Klouzal. Odmítal jít. Odmítal se podvolit. Zdálo se, že střed gravitace té potvory leží uprostřed zeměkoule. Jako by se Sherman snažil táhnout saně s pytlem cementu. Bože, jen se dostat kousek dál za roh. Nic jiného nepotřeboval. Proč se ty nejjednodušší věci – znovu prudce škubl vodítkem a nepřestával táhnout. Nakláněl se jako námořník ve vichřici. Pod pogumovaným kabátem mu začínalo být vedro. Po tváři mu stékal déšť. Jezevčík měl tlapky široce roztažené. Svaly na zádech mu vystupovaly. Zmítal sebou a škubal se ze strany na stranu. Krk měl natažený. Díky bohu, že alespoň neštěká! Klouzal po chodníku. Bože, bylo to slyšet! Bylo slyšet, jak mu o něj škrábou drápky. Nehodlal ustoupit ani o píď. Sherman s hlavou sklopenou a rameny vtaženými vláčel zvíře za sebou temnotou a deštěm po Park Avenue. Cítil, jak mu za krk stéká voda.      Dřepl si a psa zvedl. Koutkem oka přitom zachytil vrátného Eddieho. Pořád se dívá! Pes se začal kroutit a vrtět. Sherman zakopl. Podíval se dolů. Kolem nohou se mu obmotalo vodítko. Belhavě se s vodítkem kolem kotníků vydal po chodníku. Konečně se dostal za roh k telefonní budce. Postavil psa na zem.      Bože! Málem mu zdrhnul! Sherman chytí vodítko na poslední chvíli. Potí se. Vlasy má zmáčené deštěm. Srdce mu prudce buší. Navlékne si vodítko na ruku. Pes se pořád vzpírá. Vodítko se znovu omotává Shermanovi kolem nohou. Zvedne sluchátko a přidrží si ho ramenem u ucha. Vyloví z kapsy čtvrťák a vhodí ho do přístroje.      Vytočí číslo. Tři zazvonění. Ženský hlas: „Haló?“      To není Mariin hlas. Sherman usoudí, že musí patřit její kamarádce Germaine, té, od které si byt pronajímá.      Řekne tedy: „Mohu, prosím, mluvit s Marií?“      Žena odvětí: „To jsi ty, Shermane?“      Ježíš! Do prdele! Judy! Vytočil číslo vlastního bytu. Ohromením zkoprní!      „Shermane?“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}      Zavěsí. Ach, panebože. Co má dělat? Vylže se z toho. Když se ho na to zeptá, řekne, že netuší, o čem mluví. Vždyť neřekl více než pět nebo šest slov. Jak by si mohla být jistá?      Ale to nebylo k ničemu. Pochopitelně, že si bude si jistá, bez debat! Navíc mu lhaní nikdy moc nešlo. Uvidí mu až do žaludku. Jenomže co jiného může dělat?      Stál tam v dešti a ve tmě vedle telefonní budky. Voda mu stékala za límec košile. Těžce oddychoval. Snažil se představit si, jak zlé to bude. Co udělá? Co mu řekne? Jak moc bude naštvaná? Tentokrát bude mít v ruce skutečně hmatatelný důkaz. Pokud bude chtít udělat scénu, má ji mít. Choval se vážně jako idiot. Jak mohl něco takového udělat? Spílal sám sobě. Veškerý vztek na Judy ho přešel. Dokáže se z toho vylhat, anebo to tentokrát skutečně podělal? Opravdu jí ublížil?      Zčistajasna si všiml postavy, blížící se k němu v mokrých černých stínech budov a stromů po chodníku. I na vzdálenost patnácti metrů si uvědomil hlubokou obavu, hluboce zakořeněnou v podvědomí všech obyvatel Park Avenue jižně od Devadesáté šesté ulice – mladý černoch, vysoký, vytáhlý, v bílých teniskách. Už je jen dvanáct metrů daleko. Deset. Sherman na něj upřeně hledí. No, dobrá, tak pojď! Já neustoupím! Tohle je moje teritorium! Neuhnu žádnému pouličnímu chuligánovi!      Mladík se najednou otočil o devadesát stupňů a přešel na chodník na druhé straně ulice. Když pohlédl na Shermana, chabé žlutavé světlo sodíkové výbojky pouliční lampy mu na chviličku ozářilo tvář. Přešel na druhou stranu! Takové štěstí!      Shermana McCoye ani na chviličku nenapadlo, že to, co mladík zahlédl, byl osmatřicetiletý běloch, na kost promočený chlap navlečený do nějakého militantně vypadajícího hubertusu olepeného řemínky a přezkami, který v náručí svírá divoce se zmítající zvíře a s očima navrch hlavy si mluví sám pro sebe.      Sherman stál vedle budky, zrychleně dýchal, téměř lapal po dechu. Co si teď počne? Cítil se natolik poraženecky, že měl chuť se rovnou vrátit domů. Jenže pokud se vrátí hned, bude to jasné, nebo ne? Nešel ven se psem, ale zavolat si. Navíc ať už Judy řekne cokoliv, není na to připraven. Potřebuje přemýšlet. Potřebuje poradit. Potřebuje dostat tu tvrdohlavou psí bestii někam do sucha.      A tak vytáhl z kapsy další čtvrťák a vylovil z paměti Mariino číslo. Soustředil se, vtloukl si ho do hlavy a pak jej s těžkopádnou rozvážností vytočil, jako by snad ten zvláštní vynález, telefon, používal poprvé.      „Prosím?“      „Marie?“      „Ano?“      Nehodlal nic riskovat. „To jsem já.“      „Shermane?“ Znělo to jako Šérméne. Nyní si byl Sherman jist. Tohle je určitě Maria. Ten typ jižanského dialektu, při kterém se některé samohlásky vyslovují dlouze a jiné krátce. Pojď sem bylo pocém, děcka byla děcká, prosím bylo prosim.      „Poslouchej,“ řekl, „za chvíli jsem u tebe. Stojím v budce jenom pár bloků daleko.“      Chvíli bylo ticho, které pochopil jako projev vyjádření jejího podráždění.      Nakonec: „Kde k čertu vězíš?“ Kdé k čértu vězíš?      Sherman se rozmrzele uchechtl. „Hele, hned jsem u tebe.“      Schodiště činžovního domu se pod Shermanovými kroky prohýbalo a sténalo. Jednotlivá poschodí ozařovaly nezakryté dvaadvacetiwattové kruhové zářivky, známé jako Svatozáře pana domácího, jež vrhaly na stěny natřené erární zelenomodrou barvou mdlou tuberkulózní záři. Sherman prošel kolem dveří s nespočetným množstvím zámků navrtaných v opile nerovnoměrných řadách nad sebou. Zámky měly bezpečnostní kryty proti vylomení, zárubně dveří kryly kovové pláty proti vypáčení a samotné panely dveří zakrývaly speciální desky zabraňující jejich vtlačení dovnitř.      V bezstarostných momentech, kdy v království boha a krále plodnosti Priapa vládl klid a mír, Sherman stoupal nahoru za Marií svižným krokem a s romantickým požitkem. Jak bohémské! Jak… skutečné to tady je! Jak dokonale vhodné pro chvilky, kdy Vládce vesmíru odhazuje upjaté dekorum Park Avenue a Wall Street a pouští ze řetězu své darebné hormony! Maria si garsonku, takzvané hnízdečko, umístěnou na konci chodby ve čtvrtém patře, pyšnící se skříní namísto kuchyně a další namísto koupelny, pronajímala od své přítelkyně Germaine – naprosto dokonalé místo. To Germaine byla zcela jiná kapitola. Sherman se s ní setkal dvakrát. Postavou připomínala požární hydrant a na horním rtu jí bujel divoký porost chlupů, v podstatě knírek. Sherman nepochyboval, že je lesba. No a co? Celé je to tak skutečné! Olezlé! Neřestné. New York sám. Příval ohně ve slabinách!      Ten večer však Priapus vypadl ze sedla. Ten večer na ramena Vládce vesmíru doléhala tíha toho ponurého, dříve honosného, typického činžovního domu New Yorku z tmavého pískovce.      Jedině jezevčík byl štěstím bez sebe. Křepce vláčel bříško nahoru po schodišti. Teplé, suché a důvěrně známé místo. Když Sherman stanul před Mariinými dveřmi, překvapeně zjistil, že nemůže popadnout dech. Potil se. Pod jezdeckou pláštěnkou, kostkovanou košilí a trikem měl tělo celé rozpálené.      Ještě než stačil zaklepat, dveře se pootevřely na třicet centimetrů a v nich stála Maria. Dveře nechala přivřené. Stála tam a měřila si Shermana od hlavy k patě, jako by se zlobila. Z očí nad dokonalými vysokými lícními kostmi sršely blesky. Krátké mikádo připomínalo černou kapuci. Našpulené rty vytvořily písmeno o. Znenadání se usmála a pak se začala chichotat. Z nosu jí vycházela malá frkání, jak se snažila smích potlačovat.      „No tak,“ řekl Sherman, „pusť mě dál! Jen počkej, až ti budu vyprávět, co se mi stalo.“      Nato Maria otevřela dveře dokořán, ale místo aby jej nechala vstoupit, opřela se o zárubeň, překřížila nohy, založila si ruce na prsou, upřeně hleděla na Shermana a chichotala se. Na nohou měla kožené lodičky s vysokým podpatkem a černobílým šachovnicovým vzorem. Sherman se v botách moc nevyznal, ale tušil, že tyhle jsou přesně podle poslední módy. Maria si oblékla velmi krátkou, na míru šitou bílou gabardénovou sukni, jež zdůrazňovala její štíhlý pas. Sukně končila dobrých deset centimetrů nad koleny a odhalovala nohy, v Shermanových očích nohy baletky. Bílá hedvábná blůzka odkrývala horní polokoule ňader. Ve světle malinké předsíňky působila její postava jako vystupující reliéf – ty tmavé vlasy, lícní kosti a nádherné rysy tváře, ty výrazně vykrojené rty, krémová blůza a krémová oblá ňadra a ty zářivé, tak nonšalantně překřížené nohy.      „Shermane…“ Šeeermené. „Víš co? Jseš rozkošnej. Přesně jako můj malej bráška.“       To Vládce vesmíru lehce otrávilo, nicméně vešel dovnitř, a když procházel kolem ní, řekl: „Jen počkej, až ti řeknu, co se mi stalo.“      Maria pohlédla dolů na psa, který očichával koberec, aniž by ve dveřích změnila postoj. „Nazdar, Marshalle!“ Máršalé. „Marshalle, ty jeden promočenej tlustej saláme.“      „Počkej, až ti povím…“      Maria se rozesmála a zavřela dveře. „Shermane… vypadáš, jako kdyby tě někdo právě… zmačkal,“ udělala rukama gesto připomínající muchlání papíru – „a zahodil.“      „Jo, přesně tak se i cítím. Jen počkej, až ti řeknu, co se mi stalo.“      „Úplně jako můj bráška. Každej den chodil ze školy domů s trikem vyhrnutým z kalhot a odhaleným pupíkem.“      Sherman se podíval dolů. Vskutku. Kostkovaná košile se mu vyhrnula z kalhot a byl mu vidět pupík. Zastrčil košili zpátky, ale jezdeckou pláštěnku si nesundal. Nechtěl si tu udělat pohodlí. Nemohl se příliš zdržet. A nevěděl úplně přesně, jak to Marii vysvětlí.      „Brácha se každej den ve škole porval…“      Sherman přestal poslouchat. Mariin bráška už ho unavoval, ani ne tak kvůli tomu, že tím naznačovala, že i on sám je dětinský, ale proto, že o tom pořád mlela. Na první pohled Maria Shermanovi nikdy nepřipadala jako ideál typické Jižanky. Vypadala spíš jako Italka či Řekyně. Ale žvanila jako Jižanka. Slova jí bez ustání vybublávala z úst. Pořád ještě mlela, když Sherman prohlásil: „Víš, zrovna jsem ti volal z budky. Chceš vědět, co se stalo?“      Maria se otočila a přešla pár kroků doprostřed bytu, obrátila se a zaujala pózu s hlavou skloněnou ke straně a s rukama v bok. Bezstarostným způsobem předsadila jednu nohu v lodičce na podpatku před druhou, narovnala ramena, lehce se prohnula v zádech, vypjala ňadra a řekla: „Všiml sis něčeho nového?“      O čem to sakra mluví? Sherman neměl na nic nového náladu. Přesto si ji pečlivě prohlédl. Má nový účes? Nějaký šperk? Kristepane, její manžel ji zasypával tolika šperky, kdo to má pořád sledovat? Ne, musí to být něco v pokoji. Těkal očima kolem. Místnost měla patrně kdysi před sto lety sloužit jako dětský pokoj. Nacházel se tu malý arkýř se třemi křídlovými okny a sedátkem pod nimi. Přeletěl zrakem nábytek… tři stejné staré židle z ohýbaného dřeva, stejný škaredý humpolácký dubový stolek s jednou nohou, stejná stará matrace na pružinovém roštu s přehozem z manšestru a třemi nebo čtyřmi kašmírovými polštářky, jež měly za úkol navozovat vzhled divanu. Celé to místo křičelo – nouzovka. Každopádně se tam ale nic nezměnilo.      Sherman zavrtěl hlavou.      „Vážně ne?“ Maria kývla hlavou směrem k posteli.      Teď to Sherman spatřil. Nad postelí visel malý obrázek v obyčejném rámečku ze světlého dřeva. Popošel o pár kroků blíž. Na obrázku byl nahý muž zezadu. Kresba načrtnutá hrubými tahy černé barvy, způsobem, jakým by snad mohlo malovat osmileté dítě, za předpokladu, že by osmileté děcko něco pohnulo k tomu, aby namalovalo nahého muže. Vypadalo to, že se muž sprchuje, alespoň nad hlavou měl něco, co mohla být hlavice sprchy, ze které se řinuly lajdácky načmárané černé čárky. Zdálo se, že se muž sprchuje v naftě. Byl opálený a na kůži měl nechutné šmouhy levandulové barvy připomínající spáleniny. Taková mazanice… Nechutné… ale z obrazu vyzařovala posvátná záře opravdového umění, a Sherman proto s upřímným ohodnocením zaváhal.      „Kdes to vzala?“      „Líbí se ti? Znáš ho?“      „Koho?“      „Filippa Chirazziho.“      „Ne, neznám.“      Usmívala se. „V Timesech o něm napsali celý článek.“      Sherman nechtěl vypadat jako ignorantský omezenec z Wall Street a znovu si začal to umělecké dílo prohlížet.      „No, má to jistou… jak bych to vyjádřil?… Přímost.“ Bojoval s touhou být ironický. „Kdes to vzala?“      „Filippo mi ho dal.“ Velmi radostně.      „Jak štědré.“      „Arthur si od něj koupil čtyři obrazy, úžasné, ohromné.“      „Ale Arthurovi ho nedal. Dal ho tobě.“      „Chtěla jsem taky jeden. Ty velké patří Arthurovi. Navíc, Arthur by nerozeznal Filippa od… od, nevím od koho, kdybych mu to neřekla.“      „Hm.“      „Tobě se nelíbí, viď?“      „Líbí. Ale popravdě řečeno, jsem vynervovanej. Zrovna jsem udělal zatracenou pitomost.“      Maria přestala pózovat a posadila se na okraj postele aspirující na divan, jako by říkala: „Tak dobře, jsem připravena tě vyslechnout.“ Dala si nohu přes nohu. Sukně se jí vyhrnula až do půlky stehen. A i když její nohy, ty její exkluzivní boky a stehna, zrovna teď nebyly na pořadu dne, Sherman z nich nedokázal spustit oči. V punčochách se leskly. Zářily. S každým pohybem se ta nádhera třpytila.      Sherman zůstal stát. Jak se chystal Marii vysvětlit, neměl moc času.      „Vzal jsem Marshalla na procházku.“ Marshall ležel natažený na koberečku. „Pršelo. A on se začal vzpouzet.“      Když se dostal k části s telefonem, i jen pouhým popisováním celé té události se znatelně rozrušil. Všiml si, že Maria rozrušení, pokud tedy nějaké cítila, úspěšné skrývá, ale Sherman se nedokázal zklidnit. Zaníceně se pustil do emocionálního jádra pudla, do toho, jak se cítil hned potom, co zavěsil – a Maria ho přerušila pokrčením rameny a lehkým mávnutím ruky.      „Shermane, o nic nejde.“ Šérmené, o nic nejdééé. ¨      Zíral na ni.      „Vždyť jsi jen telefonoval. Nechápu, proč jsi prostě neřekl: ,Ach, promiňte, volám přítelkyni Marii Ruskinové.‘ To bych udělala já. Nikdy se nenamáhám Arthurovi lhát. Neříkám mu každou kravinu, ale nelžu mu.“      Mohl by býval použít tak nestoudnou taktiku? Nechal si to projít hlavou. „Hmmmmm.“ ¨      Vyšlo to z něj jako zasténání. „Nevím, jak bych asi mohl jít večer v půl desátý ven s tím, že jdu vyvenčit psa, a pak zavolat a říct: ,Ach, promiň, já jsem vlastně šel ven, abych zavolal Marii Ruskinové.‘“      „Víš, jaký je mezi námi rozdíl, Shermane? Tobě je tvojí ženy líto, ale mně mýho muže ne. Arthurovi bude v srpnu dvaasedmdesát. Když si mě bral, věděl, že mám svoje přátele, a věděl, že mu nejsou sympatický, a on měl zase svoje kámoše a věděl, že ty nemám ráda já. Nemůžu je ani vystát. Všechny ty starý Židáky… Nekoukej na mě, jako bych řekla něco strašnýho! Takhle o nich mluví Arthur. O Židácích a o gójích a mně říká šiksa. Dokud jsem ho nepotkala, nikdy jsem nic z toho neslyšela. To já jsem ta, která si vzala Žida, ne ty, to já musela během posledních pěti let spolknout hromadu těchhle židovskej keců, a tak z toho můžu něco použít, když se mi zachce.“      „Řeklas mu, že tu máš svůj vlastní byt?“ „Pochopitelně, že ne. Řekla jsem ti, že mu nelžu, ale neříkám mu o všech prkotinách.“      „Tohle je prkotina?“      „Není to tak důležitý, jak si myslíš. Je to otrava. Majitel zas dělá povyk.“      Maria vstala, došla ke stolku, vzala z něj list papíru, podala ho Shermanovi a znovu si sedla na kraj postele. Byl to dopis od právnické fi rmy Golan, Shander, Morgan a Greenbaum pro paní Germaine Bollovou ohledně jejího postavení nájemce v bytě s regulovaným nájemným vlastněným společností s ručením omezením Winter Real Properties. Sherman se nedokázal soustředit. Neměl chuť to řešit. Maria pořád odbíhala od tématu. Připozdívalo se.      „Já nevím, Marie. To si musí vyřešit Germaine.“      „Shermane?“ ¨      Usmívala se s pootevřenými rty. Vstala. ¨      „Shermane, pojď sem.“      Popošel k ní několik kroků, ale nechtěl se dostat moc blízko.      Výraz na její tváři napovídal, že ona má na mysli velice blízko. „Ty si myslíš, že máš doma průšvih, ale vždyť jsi neudělal nic jiného, než zatelefonoval.“      „Ha. Já si nemyslím, že mám průšvih, já to vím.“      „No, dobře, takže, když už teda průšvih máš a zatím jsi nic neudělal, třeba bys možná něco udělat měl, protože teď už je to stejně jedno.“ ¨      Pak se ho dotkla.      Bůh Priapus, dosud k smrti vyděšený, povstal z mrtvých.      Natažený na posteli Sherman letmo pohlédl na jezevčíka. Ta bestie vstala z koberečku a šla k posteli. Dívala se na ně a vrtěla ocáskem.      Prokristapána! Nemůže čistě náhodou existovat nějaký způsob, jakým by pes mohl dát najevo… Něco, čím psi dávají najevo, že viděli… Judy se ve zvířatech vyzná. Dělala z každé Marshallovy nálady vědu, až to bylo odporné. Neexistovalo něco, co jezevčíci dělají, když se stanou svědky… Ale potom se jeho nervová soustava začala tavit a bylo mu to jedno.      Jeho veličenstvo, bůh, nejpradávnější z pradávných králů Priapos, Vládce vesmíru, necítil žádné výčitky svědomí.      Sherman si odemkl dveře a schválně tropil větší familiární hluk než obvykle.      „Hodný Marshall, moc hodný.“      Hlučně si svlékal pogumovaný kabát, cinkal přezkami a utrousil několik uf.      Po Judy ani vidu.      Z mramorové haly vedly dveře do obýváku, jídelny a malé knihovny. Každá místnost vyzařovala dobře známé světlo a vycházely z ní odlesky vyřezávaného dřeva, broušeného skla, krémově bílého hedvábí, glazurovaného laku a ostatních dechberoucích a nesmírně nákladných úprav, provedených jeho manželkou, tou aspirující dekoratérkou. Pak si všiml. Veliký kožený ušák, který normálně stál čelem ke dveřím do haly, byl otočen na druhou stranu. Těsně nad opěradlem vykukoval vršek Judyiny hlavy. Vedle křesla stála lampa. Vypadalo to, že si Judy čte.      Postavil se do dveří.      „Tak! Jsme zpátky!“      Žádná odpověď.      „Mělas pravdu. Promokl jsem a Marshall nebyl radostí bez sebe.“      Nepodívala se na něj. Z ušáku se ozval pouze její hlas.      „Shermane, když chceš mluvit s někým jménem Maria, proč místo toho voláš mně?“      Sherman vkročil do místnosti.      „O čem to mluvíš? Když chci mluvit s kým?“      Ten hlas: „Ale proboha živého. Nenamáhej se, prosím, lhát.“      „Lhát – o čem?“ Pak Judyina hlava vykoukla na jedné straně ušáku. Ten pohled, jaký mu uštědřila! Se srdcem v kalhotách se Sherman vydal směrem ke křeslu.      Tvář jeho ženy obklopená aureolou jemných hnědých vlasů byla stažená v čiré agonii.      „Judy, o čem to mluvíš?“      Nejprve nebyla rozčilením schopna slova. „Přála bych si, abys viděl, jak uboze se tváříš.“ „Já netuším, o čem to mluvíš!“      Pronikavý tón jeho hlasu ji rozesmál.      „Takže, Shermane! Vážně tu hodláš stát a tvrdit mi do očí, že jsi sem nevolal a nechtěl mluvit s někým jménem Maria?“      „S kým?“      „S nějakou malou štětkou, pokud bych musela hádat, jménem Maria.“      „Judy, přísahám Bohu, netuším, o čem mluvíš! Venčil jsem Marshalla! Já nikoho jménem Maria ani neznám! Někdo sem volal a chtěl mluvit s nějakou Marií?“      „Aaaach!“ Krátké zaúpění vyjadřující nevíru. Vstala a podívala se mu přímo do očí. „Stojíš tu přede mnou! Myslíš si, že nepoznám tvůj hlas v telefonu?“ ¨      „Možná poznáš, ale dnes večer jsi ho neslyšela. Přísahám Bohu.“      „Lžeš!“ Zle se usmála. „A jsi mizernej lhář. A mizernej chlap. Myslíš si, jak nejsi úžasnej, ale jsi tak ubohej. Lžeš, že je to tak?“      „Nelžu. Přísahám Bohu, vzal jsem Marshalla na procházku a vrátil se sem a prásk – jako, já skoro nevím, co říct, protože vážně netuším, o čem to mluvíš. Chceš po mně, abych souhlasil s negativním předpokladem.“      „Negativní předpoklad.“ Z noblesní fráze odkapávalo znechucení. „Byl jsi pryč dost dlouho. Stihnuls jí dát pusu na noc a pěkně ji uložit do postele?“      „Judy…“      „Stihnuls?“      Sherman odvrátil oči od jejího zuřivého pohledu, zvedl ruce dlaněmi nahoru a vzdychl.      „Poslouchej, Judy, ty se úplně… naprosto… neskonale mýlíš. Přísahám Bohu.“      Upřeně na něj hleděla. Najednou měla v očích slzy. „Ach, tak ty přísaháš Bohu. Ach, Shermane.“ Začínala popotahovat. „Já nehodlám – jdu nahoru. Támhle je telefon. Tak proč jí nezavoláš odsud?“ Hlas se jí zajíkal pláčem. „Je mi to jedno. Je mi to vážně fuk.“      Vyšla z pokoje. Slyšel, jak cestou ke schodišti klapají podpatky po mramorové podlaze. ¨      Sherman šel ke stolu a sesunul se do otáčecí židle od známého anglického návrháře Hepplewhitea. Zrak mu padl na římsu táhnoucí se podél stropu malého pokoje. Z bohatě vyřezávaného indického sekvojového dřeva vystupovaly reliéfy postav pospíchajících po městském chodníku. Judy si římsu nechala vyrobit v Hongkongu za omračující cenu… mých peněz. Pak se předklonil. K čertu s ní. Zoufale se snažil znovu rozdmýchat plameny oprávněného rozhořčení. Rodiče nakonec měli pravdu, že ano? Zasloužil si někoho lepšího. Judy byla o dva roky starší než on a jeho matka řekla, že to může být problém – což, způsobem, jakým to řekla, znamenalo, že to bude problém. A dal na ni? Kdepak. Jeho otec, pravděpodobně odkazuje na Cowlese Wiltona, který měl krátké nezdařené manželství s jakousi neznámou židovskou holkou, prohlásil: „Není zrovna tak snadné zamilovat se do nějaké bohaté dívky z dobré rodiny?“ A dal na něj? Ne, ne, kdepak. A všechny ty roky se Judy, dcera profesora historie ze Středozápadu – profesor historie ze Středozápadu! – chovala jako intelektuální aristokratka – jo, ale nevadilo jí přitom používat jeho peníze a jméno jeho rodiny, aby se dostala mezi tu svou novou společenskou smečku, rozjela to svoje dekoratérské podnikání a skandalizovala jejich jméno a jejich apartmá na stránkách těch sprostých levných plátků, jako byl ten o ženské módě zvaný W a Architectural Digest a další podobné, že? Ó, ne, ani na vteřinku! A co z toho má on? Čtyřicítku na krku hopkající neustále do fi tness centra – ¨      – a najednou ji spatří takovou, jako tenkrát poprvé v tu noc před čtrnácti lety ve Village v bytě Hala Th orndika se zdmi vymalovanými čokoládovou hnědou a ohromným stolem pokrytým obelisky a davem, o hodně více než bohémským, pokud tedy chápal výraz bohémský správně – tu dívku se světle hnědými vlasy a krásnými, velice krásnými rysy a rozevlátými sporými šaty, které tolik odhalovaly z jejího dokonalého útlého těla. A najednou cítí ten nepopsatelný způsob, jakým se spolu dokázali tak dokonale od všeho izolovat a zakuklit se v jeho malém bytě na Charles Street a v jejím bytečku na Západní devadesáté, imunní vůči všemu, co na něj uvalili jeho rodiče, Buckleyova základní škola, střední škola svatého Pavla a Yale – a vzpomněl si, jak jí řekl – v podstatě těmito slovy! – že jejich láska bude nade… vše –      – a teď čtyřicetiletá, vyzáblá a vyhladovělá, cvičením vymustrovaná téměř až k dokonalosti jde s pláčem do postele.      Znovu se ztěžka opřel. Jako tolik mužů před ním nedokázal ustát ženské slzy. Svěsil svoji ušlechtilou bradu až na límec. Sesul se hluboko do židle.      Bezmyšlenkovitě stiskl tlačítko na desce stolu. Žaluziové dveře na napodobenině skříňky z osmnáctého století vyjely nahoru a objevila se obrazovka televize. Další z počinů jeho drahé vzlykající dekoratérky. Otevřel zásuvku stolu, vyndal z ní dálkový ovladač a přístroj zapnul. Zprávy. Starosta New Yorku. Pódium. Rozhořčený černošský dav. Harlem. Potyčky a vřava. Veřejné nepokoje. Starosta se utíká ukrýt. Výkřiky… zmatek… vážně nesmyslné. Naprosto bezúčelné. Pro Shermana to mělo stejný význam jako lehký závan větru. Nedokázal se soustředit. Vypnul televizi.      Měla pravdu. Vládce vesmíru je ubožák, mizera a lhář. (1.) Boston Cracked Shoe look – populární styl mužů z vyšších vrstev v oblasti Nové Anglie během 50.–80. let minulého století. Záměrné nošení starých, neustále dokola spravovaných bot jako doplňku k velmi drahým oblekům. Jednalo se o jisté gesto skromnosti bohatých vzdělaných Američanů, kteří si mohli dovolit koupit cokoliv. (Pozn. překl.)   Tom Wolfe je autorem více než tuctu knih. Mezi nejznámější, u nás přeložená díla patří Kyselinovej test, Ohňostroj marnosti a Muž na vrcholu, a poté další, u nás nepřeložené tituly Im Am Charlotte Simmons a Back to Blood. V roce 2010 získal Tom Wolfe ocenění od Národní knižní nadace za vynikající přínos americké literatuře. Zemřel v roce 2018. Podle knihy Ohňostroj marnosti byl natočen stejnojmenný slavný film obsazený hvězdnými herci, jako jsou Morgan Freeman, Tom Hanks, Bruce Willis a Melanie Griffithová.   Tom Wolfe: Ohňostroj marnosti. Bourdon 2019, vázaná.

Čas načtení: 2025-05-09 14:08:17

Společnost chce dokonalé lidi, ale nechce se už o lidi dokonale postarat

Je pravda že pokud dítě nemá lásku od rodičů tak z něj vyroste zlý člověk? Statistiky a věda potvrzují že vězení a psychiatrické nemocnice jsou plné lidí, co nepoznali lásku od rodičů, problém je v tom, že láska k dítěti se ekonomicky nevyplatí, a tak rodiče a společnost s dětmi špatně zachází, lidově řečeno roste jako… Číst dále »Společnost chce dokonalé lidi, ale nechce se už o lidi dokonale postarat

Čas načtení: 2025-12-08 10:30:39

Světelný závěs Govee dokonale umocní (nejen) vánoční atmosféru

Chytrá světelná opona od Govee vám pomůže s dotvořením skvělé vánoční atmosféry Díky odolnosti proti vlhku i mrazu je vhodná pro vnitřní i venkovní použití  Nabízí množství přednastavených motivů, možnost vytvořit si vlastní, nebo nechat světla blikat do rytmu hudby Je za námi druhá adventní neděle, blíží se Vánoce a většina domácností je již zahalena do množství sezónních výzdob. Pokud však stále ještě nemáte dozdobeno nebo snad jen přemýšlíte, čím by se letošní dekorace daly ještě vylepšit, máme pro vás jeden zajímavý tip. Tím je chytrý světelný závěs od Govee, který díky praktickým rozměrům může zdobit třeba i vaše okno. Přečtěte si celý článek Světelný závěs Govee dokonale umocní (nejen) vánoční atmosféru

Čas načtení: 2013-08-12 16:00:00

I maminky na mateřské mohou mít krásné nehty

Kdo říká, že maminky na mateřské dovolené nemusí mít krásné nebo umělé nehty, je na omylu. Vždyť každá žena si zaslouží trošku hýčkání, krásy a dokonalé nehty. Dokonalé nehty Kdo má zájem o nádherné, upravené a dokonalé nehty, má možnost zvolit gelové nebo akrylové nehty. Gelové nehty jsou lesklé, ...

Čas načtení: 2023-10-08 09:20:02

Shrekův dům je na Airbnb! A můžete v něm přespat zdarma

Letos můžete strávit Halloween ve Shrekově domku! Replika Shrekovy bažiny se nachází v kopcích Skotské vysočiny a patří společnosti Ardverikie Estate. Je to odlehlé a odlehlé útočiště vhodné pro zlobra, který hledá samotu. Láká vás si ho vyzkoušet? Bažina, která se nachází hluboko v lesích by měla být vybavena vším, co Shrek za léta nashromáždil. Tato bahnem, mechem a kalnou vodou pokrytá oáza z animáku je podle Airbnb dokonale útulným místem, kde můžete uniknout ze zažitých životních rituálů a objevit krásy přírody. Pobyt slibuje možnost relaxovat v atmosféře světla svíček z ušního vosku, ráno si můžete pochutnat na talíři čerstvě upečených vaflí a zažít dokonalé soukromí. A soukromí je dokonalé, protože co tam rozhodně nenajdete je Wi-Fi, kuchyňka, myčka, šampon, fén nebo televize, takže pokud jste závislí na mobilu, není to úplně pro vás. Po příjezdu a přihlášení se vás ujme recepční a postará se o váš pohodlný pobyt pro vás i vaše kamarády - včetně prohlídky místa a stravování. Jen je třeba počítat s tím, že toalety, umyvadla a sprchy se budou nacházet mimo areál, přibližně 20 metrů od Shrekova močálu. Airbnb tímto chce upozornit na dětskou charitu HopScotch, která poskytuje nejzranitelnějším a nejznevýhodněnějším dětem ve Skotsku oddechové pobyty prostřednictvím výchovných a prázdninových výletů. Této charitě také Airbnb přispěje. Otázkou zůstává jak reálná tato nabídka je, protože všechny fotky příbytku na airbnb působí jen jako počítačové rendery. Tváří se ovšem jako reálný pronájem. Rezervace se na tento jedinečný pobyt spouští od 13. října v 19:00. Technicky je to zdarma, ale vy a až dva hosté budete zodpovědní za to, abyste se sami dostali na Skotskou vysočinu, kde se příbytek nachází. Tak šťastnou ruku.       Images by Universal Studios Licensing LLC, DreamWorks Animation, Airbnb, Inc.  

Čas načtení: 2020-11-30 17:56:52

Legie rozjíždí boj za přežití lidí v nepřátelském vesmíru. Ale nejdřív je třeba sehnat nějaké ženy

Vesmírná série Legie ostřílených autorů české sci-fi Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňovou ohlásila dvanáct dílů. První vyšel před měsícem a už přichází druhý s názvem Amanda. Posádka vesmírné lodi Kraksna se v něm vydává na záchranu žen uvězněných na pouštní planetě. Vesmírná sága plná českého humoru a svérázných hrdinů od agenta české tajné služby, ruského špiona, přes inženýra z Vítkovic po drsnou ještěrčí mimozemšťanku Agu, tak pomalu nabírá na obrátkách. Přinášíme exkluzivní ukázku. Vesmír je kruté místo. Právo na život má pouze ten, kdo si jej uhájí v boji. To ví i posádka lodi Kraksna. Lidstvo je zotročeno mocnou mimozemskou rasou, a tak za pomoci technologie prastaré vesmírné civilizace hledají cestu, jak svoji planetu osvobodit. Nebo alespoň nakopat zadek těm modrým parchantům, co ji vyplenili. Život je ale otázkou priorit. Na planetě Namathé se údajně nachází lidská žena, kterou je třeba zachránit. Hlavně ze vznešených humanitárních důvodů, to dá přece rozum. Jenže když při tom pracujete pro mimozemského mafiána, co vypadá jako slepice, mají věci tendenci se poněkud komplikovat. Vítejte v sérii Legie – novém světě Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.   Ukázka z knihy: Do baru vejde Čech, Rus a pták Přivítala nás typická barová atmosféra, až jsem na chvíli zapomněl, že jsem bambilión kilometrů od Země. Tlumené světlo, tlumená hudba, tlumené hlasy. Vzduch plný štiplavého kouře možná z mimozemských obdob vodních dýmek, cinkání sklenic a šoupání nohou a nezaměnitelná vůně alkoholu, která na moment odvedla moje myšlenky od hrnku kafe. Dokonce i při vzpomínce na hnusnou chuť Gold Cocku, který jsme pili při posledním setkání s plukovníkem Batistou – když se rozpovídal o operaci Thümmel a já ještě věřil, že by nemusela skončit průserem –, jsem začal slinit jako Pavlovův pes. Všechny zlaté plíšky jsem byl ochotný utratit za sklenku whisky, i kdyby se mi před enlilskou invazí zdála k zblití. Ani s vidinou panáka před sebou jsem ale nezapomínal na fakt, že jsem vešel do baru plného mimozemšťanů ozbrojený jen silou svého šarmu a dobrou vírou v to, že kdybych začal křičet dost nahlas, Aga by nám přiběhla na pomoc. Na chanu jsem spoléhal především, protože můj šarm nebyl po měsících strávených na těžební planetce, navíc navlečený ve Vodičkově obludné kombinéze, zrovna ve formě. I když pro některé druhy mohl být strhaný čtyřicátník v beztvarém overalu pořád ten nejlibovější kousek v nabídce, nesázel jsem na to. Zato křičet jsem uměl fakt hlasitě. Stačilo pár kroků, aby mi došlo, že se Aga možná bude hodit. A že těch pár kroků jsem neměl dělat. Hudba sice neumlkla, ale hovor u většiny stolů utichl, jako když utne. Desítky očí, často na jediném těle, se na nás upřely. Některé přítomné jsem poznával – zelení sukrové, melarové s drsnými výstupky na hlavách, pár podmračených chanů ve vzdáleném rohu – jiné jsem nikdy neviděl. U jednoho stolu bylo dokonce cosi jako obří šnek, což možná vysvětlovalo, proč se mi při vstupu přilepila ruka ke klice. Bohudíky tohle bylo to lepší z možných vysvětlení. I tady jsme byli samozřejmě jediní lidé. A to byl asi problém. Netvrdil bych, že na nás zírali úplně všichni. Ale to jen proto, že jsem si u některých nebyl jistý, kde mají očí. Gerasim se posadil na stoličku, jako by náhlou změnu ovzduší nevnímal, a poručil si: „Pivo.“ Za pultem ze dřeva plného červených žilek stál tvor s velkýma složenýma očima a sosákem tam, kde jsem čekal nos. Složené oči upřel na Rusa poněkud tázavě, aspoň se mi to zdálo. Netušil jsem, jak mu biočip, který určitě měl, přeložil pivo, ale nic podobného asi nepodával. Intenzivní pocit, že tu nemáme co dělat a všichni kromě nás to ví, ještě zesílil. Začal jsem litovat, že nápad zaskočit sem neměl Gerasim a já mu nemohl říct, že je debil. „Vaše nejlepší pití,“ objednal jsem radši a zahnal obavu, že by lidskému žaludku nemuselo udělat úplně dobře. Na to slyší každý barman, bez ohledu na to, jestli nalévá na pouštní planetce na konci vesmíru nebo v havířovské nonstopce – doufal jsem jen v rozdílnou kvalitu nabídky. Pořád ještě bylo možné, že se návštěva baru vyplatí, i když se nám možná za chvíli do zad zabodne krom upřeného pohledu i něčí kudla. Usoudil jsem, že jestli se to má stát, dám si radši než kafe něco tvrdšího. „Nejsi troškař.“ Vodičku ve sluchátku vystřídal Giuseppeho zvučný bas. „Doufám, že se z toho posereš.“ „Běž radši do něčeho naplivat,“ poradil jsem mu. „Už se stalo, doufám, že snídaně chutnala. To máte za to, že jste mi neřekli, že jdete ven.“ „Řekli bychom, kdyby ses někdy dostavil na můstek. A víš co? Jak tě tak poslouchám, jsem rád, že to neděláš.“ „Chcípni,“ poradil mi dobrosrdečně. „Jestli budeš dál vařit ty, je to jen otázka času.“ Mušák se otočil a sáhl do police pro širokou láhev z broušeného modrého skla. Navzdory neutěšenosti ulice a přinejmenším nezajímavosti baru vypadalo jeho nejlepší pití nadějně. Gerasim se zatvářil jako kluk, co pozval holku do luxusní restaurace, otevřel desky s účtem a přemýšlí, jestli je lepší obětovat ledvinu, nebo hrdost. Efektním pohybem obočí mi naznačil, že objednávat si pití, jehož cenu neznáme, v podniku plném nepřátelského zírání, na planetě, kde lidi slouží převážně jako zdroj bílkovin, není značka ideál. Pokusil jsem se mu říct, že si po tom všem, co máme v posledních měsících za sebou, zasloužíme aspoň na chvíli v klidu sednout nad sklenkou něčeho lepšího, než je kořalka, kterou Giuseppe vyrábí bez použití čehokoliv, z čeho se kořalka pálí, a která chutná jako ponožky, ale moje obočí zjevně dokázalo vysílat jen jednoduché vzkazy. Mušák před nás postavil dvě prázdné sklenky. „Máte čím zaplatit?“ Neměl jsem tušení, kolik může panák nejlepšího pití stát, a tak jsem se odpovědi vyhnul. „Bez peněz do hospody nelez.“ Mušák zahýbal sosákem. I když mi biočip jeho slova překládal, nebylo mi úplně jasné, čím a jak je vydává. Vzhledem k tomu, že mi od pasu dolů mizel za barem, rozhodl jsem se po tom nepátrat. Chvíli jsem čekal, že bude chtít zlato vidět, než nám nalije, ale zjevně se jednalo o lepší podnik, kde by nás v případě insolvence hezky postaru zmlátili a okradli o orgány. Nalil do obou sklenic mizerné množství husté, skoro černé tekutiny. Na víc si nás asi neohodnotil. „Jak to, že maj u sebe otroci prachy?“ zeptal se sukra ze sousední stoličky. Pohled už měl trochu kalný, a když se ke mně naklonil, nebezpečně se zakymácel. Štiplavě páchl. „A tolik.“ „Kolik?“ zarazil se Gerasim. „Naše paní nás odměňuje za nadstandardní výkon,“ odpověděl jsem a zvedl sklenku. „Jestli víš, co tím myslím.“ Sukra se znechuceně odkymácel. Spokojeného otroka, který navíc dostává zaplaceno, na Namathé asi neměl nikdo rád. Napil jsem se. A měl co dělat, abych se udržel na stoličce. Likérka Drak možná zbavovala zraku, ale mušákova specialita zvládla všechny smysly během jediného loku. Měl jsem pocit, že se mi vnitřnosti obrátily naruby, v uších mi začalo hučet a z měkkého přítmí se stala tma. Zamrkal jsem a snažil se nepropadnout hrůze z oslepnutí. „Dopijem to u stolu,“ zasípal jsem a mávl na Rusa. Pochopil, sáhl do tisíce a jedné kapes svého overalu a položil na bar dva plíšky zlata. Netušil jsem, jestli je to málo nebo moc, a nedokázal jsem na to téma s mušákem zapříst hovor. Jestli něco bzučel, nerozuměl jsem. Byl jsem rád, že jsem se dopotácel k prázdnému stolku v rohu, kde šero skrylo mou hanbu. Půl roku otročení enlilům a měl jsem výdrž jako puberťák. Doufal jsem, že jen v pití, a současně se bál, že nebudu mít v nejbližší době možnost ověřit, jak jsem na tom v jiných oblastech života. „Tak co?“ zeptal se ve sluchátku Giuseppe škodolibě. „Jaký to je?“ Snažil jsem se neznít, jako bych právě vypil flašku fridexu. „Lepší než tvoje chrchle v polívce.“ Zdálo se, že jsem Itala urazil. „Do polívky ti od nalodění na Kraksnu neplivu.“ Investoval jsem poslední trochu síly do zašeptání: „Na Vzdorující. Nepoznal jsem rozdíl.“ Giuseppe řekl cosi o zasranejch hovadech, co si ničeho neváží, a pak buď opustil můstek, nebo ho jen konverzace se mnou omrzela. To, že je jeho jídlo nechutné, protože do něj plive, pro kuchaře asi nebylo tak hrozné jako to, že je jeho jídlo nechutné jednoduše proto, že neumí vařit. „Ta píše,“ pochvaloval si Gerasim a hodil do sebe zbytek dryáku. Přisunul jsem k němu sklenku. „Dej si i za mě. Na tyhle experimenty jsem už starej.“ „Jednou jsem pil vodku z…“ Rus se zarazil, když se u našeho stolu zastavilo něčí zvíře. Vypadalo jako černá slepice, s velkýma žlutočernýma očima a vytahaným lalokem na krku. Hlavu mělo porostlou peřím, na humanoidních rukou dlouhé prsty s několika články zakončené drápy. Pod zobákem mělo jednoduché tetování a peří na pažích mělo tak husté, že působilo jako plášť. Upřelo to na mě oko. „Kšá,“ pokusil se Gerasim ptáka odehnat. „Počkej,“ zarazil jsem ho a navzdory prvotnímu nutkání vypudit tvora máváním rukama jsem ho jen upozornil: „Asi jste si spletl stůl.“ „A vy planetu.“ Mozkový biočip se opět ukázal být tím nejlepším ve vesmíru a kdákání, které pták patrně vydával, když pootevřel zobák, převedl do dokonalé češtiny. Po tom všem, co jsem už ve vesmíru viděl, bych se nedivil, ani kdyby na mě začala mluvit vlastní židle. „Na téhle se lidem moc dobře nevede.“ „Zažili jsme horší,“ konstatoval Gerasim. „O dost.“ „Kdo je to?“ zbystřil Vodička. Předstíral jsem, že si otírám bradu do ramene overalu, a koutkem úst jsem procedil: „Něco jako přerostlý mluvící pták.“ Slepic se ani nezeptal, jestli máme u stolu volno, a rovnou se posadil. „I tady se věci obvykle zhorší, když se objeví člověk.“ „Vypadá to, že ve vesmíru nejsme moc oblíbení.“ „Jste. I když ne tak, jak by se vám líbilo.“ „Díky za upozornění,“ podotkl jsem. Slepic si promnul pařáty. „Ale někdy se věci můžou i zlepšit.“ Tohle byl začátek konverzace, která se mohla snadno zvrhnout v něco, co jsme si nemohli dovolit, ne neozbrojení a uprostřed předávky kradeného chepitu. Začal jsem mít pocit, že bych se měl kousnout, černé svinstvo dopít a co nejrychleji z baru vypadnout. Pokud nás vypadnout nechají. Zahnal jsem pomyšlení na výraz zadostiučinění ve tváři naší chanské otrokářky, pokud nás bude muset zachraňovat. Možná ale žádný takový výraz ve svém dvourozměrném repertoáru neměla.  Zachytil jsem pohledy od sousedního stolu. Dva sukrové nás pozorovali podmračeně, ale slepicova přítomnost jako by je odrazovala od čehokoliv dalšího. „Víte, kolik by za vás dva byli ochotní zaplatit na trhu?“ zeptal se náš drůbeží společník. „Moc ne,“ nechal se slyšet Giuseppe. Takže očividně můstek neopustil. Chtěl jsem mu říct, aby vypadl a vrátil vysílačku Vodičkovi, ale nechtěl jsem zbytečně poutat ptákovu pozornost ke komunikátoru v uchu a zbytku posádky na Malé Kraksně. „Vím, kolik se za takový, jako jsi ty, platí na trhu u nás,“ informoval ho Gerasim. Kopl jsem ho pod stolem do nohy, na což zareagoval tím, že dopil i zbytek mého dryáku. Ptáka to zjevně nevyvedlo z míry. „Kupci by se předháněli.“ „To je sice lichotivé, ale nás nikdo neprodává,“ upozornil jsem ho. „Protože tu s vámi nikdo není. Což je zvláštní…“ Slepic se významně rozhlédl a potom na mě upřel žlutočerné oko. „Ve skutečnosti nevypadáte jako otroci.“ „Vypadáme jako horníci.“ Rus se naklonil ke komunikátoru v mém uchu. „Díky!“ „Ani se tak nechováte,“ pokračoval slepic. „Většina otroků, natož na Namathé, by se bála i promluvit. Zatímco vy se tu pohybujete jako svobodní.“ Bezděčně jsem si vzpomněl na jednorukou mimozemšťanku s hmyzem přilepeným k oku. „Míří tohle všechno někam?“ Chvíli mě pozoroval a potom zakdákal: „Mám pro vás nabídku.“ „Nabídku?“ zopakoval Gerasim. Přimhouřil jsem oči. „Pro nás?“ „Za malou… službu bych vám zaplatil něčím lepším než jen sklenkou sukrské krve.“ Sukrská krev. Bože. Doufal jsem, že jde jenom o mimozemský ekvivalent oblíbeného bulharského vína. I tak mi ten jediný lok zhořkl v břiše. „My ptáky nekouříme,“ ohradil se Rus. Slepic se od stolu nepatrně odtáhl. „Nic takového jsem na mysli neměl.“ „Nechte ho to aspoň doříct,“ vložil se mezi nás Giuseppe, i když se ho Vodička marně pokoušel odehnat od řídicího pultu. Pták pootevřel zobák. „Poslechněte si…“ „Jak jste několikrát zopakoval, jsme jen otroci,“ přerušil jsem ho. „Otroci, kteří už někomu slouží.“ Pták výraz nezměnil, ale do hlasu se mu vloudilo něco nového. Pomalu jsme přecházeli do fáze vydírání. „Otroci, kteří si můžou dovolit nejdražší pití v nejlepším baru čtvrti?“ „Tohle je nejlepší bar čtvrti?“ Rus se rozhlédl, ale když zjistil, že ho mimozemšťané od okolních stolů nevraživě pozorují, zase se stáhl. „Tak asi jo.“ Slepicovy žlutočerné oči se zaleskly. „Dejme tomu, že vám věřím.“ „Dejme tomu, že vám do toho vůbec něco je. Vymáčkněte se, nebo se zvedneme a půjdeme,“ rozhodl jsem. Ptákovi konečně došlo, že mě jeho tanečky nebaví. „Jak jsem řekl, mám pro vás nabídku. Pro vás, protože otroci jsou tu v podstatě neviditelní a mně se hodí někdo, koho nikdo neuvidí. Přitom ale máte mnohem větší volnost než ostatní. Té byste mohli využít.“ Ani jeden z nás se nezeptal, k čemu. Slepic nás chvíli pozoroval, a když pochopil, že se součinnosti nedočká, pokračoval sám: „Nebudu vás napínat.“ „Napínáš nás celou dobu!“ zařval Giuseppe do sluchátka tak, až mě píchlo v hlavě. Dědek asi v odhánění moc úspěšný nebyl. „V paláci v jedné z oáz je něco, co chci. Něco, co mi patří.“ „Pro věci, co člověku patří, si většinou neposílá párek cizáků,“ podotkl jsem. „Na základě dohody uzavřené nad prázdnou sklenkou,“ dodal pohotově Gerasim. Pták pochopil a trhaně zakýval na barmana. Mušák před nás beze slova položil sklenky s černou tekutinou, dokonce se ani nezeptal, jestli si je pták může dovolit, zjevně působil solventněji než my, a na tenkých nohou se znovu odpotácel za bar. Neušlo mi, že znervózněl. Nenápadně jsem posunul židli tak, abych měl lepší přehled o zbytku místnosti. Pokud se mělo něco strhnout, chtěl jsem být připravený, jak jen to šlo. Gerasim stáhl obsah sklenky na ex. „Takže máme dohodu?“ zeptal se pták. Zavrtěl jsem hlavou. „Ještě ne.“ Slepic se ke mně naklonil. „Když mi donesete, co chci, odměna bude stát za to.“ „Co to je?“ zarazil jsem ho. „Informační disk,“ odpověděl pták. „Jeho obsah pro vás není relevantní.“ Ale pro ptáka očividně ano. Smrdělo to. Smrdělo to tak, že víc už ani nemohlo. „Co nabízíte za odměnu?“ upřesnil jsem otázku. Slepic trhaně pohnul hlavou. „Lidskou ženu.“ Gerasim, který do sebe zrovna obracel i mou sklenku se sukrskou krví, vyprskl černou tekutinu na desku stolu. „Ženskou?!“ Část baru se po nás otočila, jako by jen čekala, až jim dáme záminku věnovat nám ještě víc pozornosti. Jeden z melarů se naklonil k mušímu muži za barem a něco mu pošeptal. „Moment, ženu?“ ozval se ve sluchátku Vodička. „Ne tak nahlas,“ napomenul jsem Rusa. I když, co si budem, já bych lidskou ženu vyvážil chepitem, ani bych nemrkl, a pochopení by pro to neměla asi jen Aga. A Giuseppe. Možná. „Už tak jsme nápadní jak tarantule na polárce.“ „Jako že buchtu? Opravdickou buchtu?“ pokračoval Gerasim. „S prsíčkama a prcinkou?“ Slepic kývl. „Se vším, co k ní patří. S dokonale tvarovanou hlavou, zdravýma nohama a hustým peřím.“ Bylo to poprvé, co můj biočip při překládání selhal, a tak jsem zopakoval: „Peřím?“ „Myslí vlasy,“ projevil se Gerasim jako zkušený lingvista. „Podle mě nemyslí,“ byl Vodička opatrný. „Řekněte mu, ať vám ji nakreslí.“ „Co? Tohle není žádná liduška.“ Nicméně i já byl vůči ptákovu popisu skeptický. „Dokonale tvarovaná hlava, zdravé nohy a husté peří. Těžko uvěřit, že tu někdo takový je.“ Slepic zahýbal hlavou. „Mí… společníci s ní jednali. Je v paláci, kam chci, abyste se dostali. Můžete odtamtud odnést disk a ženu při jednom.“ To mě zaujalo. „Je taky otrokyně?“ „Všichni z vašeho druhu jsou.“ „Komu slouží?“ „Pánovi oázy.“ „Což je?“ Pták přimhouřil oko. „Kulšeš, jako všichni místní správci.“ Dva chanové u zadního stolku se zvedli a protáhli si ruce. Přenesl jsem váhu, ale nespustil pohled z našeho drůbežího společníka. „Chcete po nás moc a říkáte málo.“ „Řeknu vám všechno, co potřebujete, abyste se dostali dovnitř a ven, jakmile spolu uzavřeme dohodu.“ „Jak víme, že o té ženě nelžete?“ Slepic ztuhl. „Huntové nelžou.“ „Bohorodičko, tak to doufám, že jste hunt!“ projevil se Rus i jako diplomat. Zjevně jsme se ptáka dotkli, protože chvíli uraženě mlčel, načež asi usoudil, že od lidské verbeže slušné chování čekat nemůže, a pokračoval: „Hunta. Já sám jsem ji neviděl, ale je tam, máte mé slovo. Dokážu vás nepozorovaně dostat do paláce. Řeknu vám, kde najdete ten disk. S sebou můžete odvést i ženu. Co s ní uděláte pak, je mi jedno. Předáte mi můj disk a já na všechno zapomenu, stejně jako to očekávám od vás.“ „V té nabídce je ve skutečnosti dost ale…,“ začal jsem. „Dohodnuto!“ Gerasim natáhl k ptákovu pařátu ruku. „Dostaňte nás tam a my dostaneme váš disk a naši buchtu ven.“ Srazil jsem mu ruku na desku stolu a naklonil jsem se k němu. „Jsme tu kvůli něčemu důležitému. Moc důležitému.“ „Tohle se ti snad důležité nezdá?“ „Zdá se mi to hlavně nebezpečné. Mohlo by to ohrozit všechno, za co bojujeme.“ Gerasim se ke mně naklonil ještě blíž. „Bojujeme proti enlilům. A kulšešové z oáz jim slouží. Celá tahle planeta je ukázkou toho, jak nechceme skončit.“ „A jak skončíme, když si tu budeme hrát na hrdiny.“ „Přestaňte šeptat,“ požádal mě dědek. „Nic neslyšíme.“ Slepic si odkašlal. „Za dvě hodiny vám můžu na kraji města nechat bhásy, kteří vás bezpečně dovezou až k oáze. Připravím všechno, co budete potřebovat, abyste z paláce dostali…“ „Buchtu s epesníma dudama,“ zasnil se Gerasim. „A hustým peřím,“ připomněl jsem já. „Myslel jsem ten disk,“ vložil se mezi nás pták. Ani jeden z nás ho ale neposlouchal. „Ohrozil bys celou misi kvůli pichu?“ Pokusil jsem se představit si, co řekne Aga, až přijdeme s tím, že jsme přijali kšeft od mluvící slepice v obskurním baru a chystáme se krást v oáze. Zabít nás jí kor-fa nedovolí, takže námi asi bude jen dál pohrdat. Nebo jí to můžeme neříct. „Protože o to ti ve skutečnosti jde, ne? Lidumil Gerasim si přitiskl ruku na srdce. „Jde mi o záchranu lidského života. Přece tu nenecháme otročit člověka.“ Povytáhl jsem obočí. „Zamysli se nad tím, kápo. Brázdíme vesmír a snažíme se obnovit lidstvo, to sotva zvládneme ve čtyřech chlapech a leguánovi. I kdyby si dal leguán říct,“ zašeptal Gerasim. „Je naší povinností té holce pomoct. Zachránit ji, vzít na Kraksnu a jeden po druhém ji hezky omr…“ „Na Vzdorující,“ zarazil jsem ho. Ale i když jsem nepotřeboval, aby mi graficky líčil své postranní úmysly, to, co říkal o obnovení lidstva… sakra, to byla přece pravda. Chtěli jsme zachraňovat lidi, nakopávat enlilské prdele, kousek po kousku si brát zpátky, co nám patří. Vybavil jsem si sukru, která se klepala na otrokářském pódiu, a představil si, co bych dělal, kdyby tam místo ní stál našinec. Nic. Protože tam jsem nic udělat nemohl, dobrá desítka emzáků by se na mě vrhla dřív, než bych zdolal schody. Věděl jsem to a vůbec mi z toho pocitu bezmoci nebylo dobře. Chtěl jsem něco udělat, potřeboval jsem něco udělat. Protože jinak jsem se tu klidně mohl nechat vodit na vodítku, do ničeho se neplést a nic nemoct, a vyšlo by to nastejno. Mimozemšťanka s hmyzem přilepeným v oku jako by na mě znovu zamrkala. Když budeme opatrní, když se objevíme tam, kde nás nebudou čekat, a zmizíme dřív, než si všimnou, že něco chybí… Promnul jsem si čelo. „Dejme tomu… že to zkusíme.“ „Jo!“ zaradoval se Gerasim. Zvedl jsem ruku. „K tomu, aby se to povedlo, ale budeme potřebovat víc. Všechno, co o tom paláci víte. Přístupové cesty, rozložení místností, počet a stav hlídek. Informace o ostatních otrocích a o tom, kam se dostanou. Kde najdeme tu ženu…“ „A disk.“ „… a disk.“ Slepic kývl. „O to se postarám. Seženu vám oblečení, které otroci nosí. Zbraň, již v něm snadno schováte, ale kterou musíte použít, jen pokud vás chytí.“ „Snad kterou musíme použít, aby nás nechytili,“ opravil ho Gerasim. Slepic se na něj výmluvně podíval.   František Kotleta je autorem trilogie Bratrstvo krve, románů Vlci, Lovci, Příliš dlouhá swingers party, Velké problémy v Malém Vietnamu, dilogie Perunova krev a postapokalyptické série Spad, Poločas rozpadu, Rázová vlna a Řetězová reakce. Jeho tituly bourají žebříčky bestsellerů mixem akce, hlášek, násilí, strhujícího děje a sexu. Kristýna Sněgoňová je autorkou nespočtu povídek a novel. Její první román Krev pro rusalku se stal nejoceňovanější knihou žánru fantastiky v roce 2018. Následovala Zřídla a nakonec postapo román Město v oblacích. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-08-13 15:18:23

Takový krásný nápad a on tam má takové nemožné básnické licence a vycpávky, říkal Seifert o Vrchlickém (Z archivu LtN)

V roce 2012 vyšel v Literárních novinách rozhovor spisovatelky Lenky Procházkové s dcerou Jaroslava Seiferta Janou a jejím manželem Daliborem Plichtou. Jeho podstatnou část zveřejňujeme v rámci cyklu Z archivu Literárních novin.      Plichta: Jaký byl? Nekonfliktní. Nebyl to žádný dravec. V pojetí poezie byl svébytný, samorostlý básník. To nebyla žádná škola, žádný naučený způsob. Seifertová: Tatínek vlastně ani nedokončil gymnázium. To ho mrzelo celý život, že neměl maturitu. Na obecné škole byl totiž velice dobrým žákem, měl pořád samé jedničky. To jsem zjistila v archívu té školy, kam chodil, na Žižkově. Ještě v nižším gymnáziu se dobře učil, ale pak najednou začal zápasit s matematikou, ztratil dech. Matematika na tehdejším gymnáziu byla dost náročná a otec se koukal z té matiky sem tam ulejt a dvakrát propadl. Pak přestoupil na jiné gymnázium, a to taky nedodělal. Zase to způsobila matematika. Podle mne by se to bývalo dalo vyřešit, kdyby mu rodiče mohli zaplatit nějakého preceptora, který by mu s matematikou trošku pomohl, ale to se nestalo. V septimě tedy odešel. A vlastně uzavřel se svým osudem jakousi sázku. Rozhodl se, že bude básníkem. Ale představte si, kdyby mu to nevyšlo! To by byla katastrofa, ne? Všechno vsadil na poezii. A to bylo nejisté.   To je vždycky nejisté... Seifertová: No ale vyšlo mu to. V devatenácti už publikoval první verše. Ve dvaceti mu vydali první sbírku, kterou mu pochválil sám F. X. Šalda. Když přinesl svým rodičům první knížku, tak jeho otec užasl: „Kde se to v tom klukovi vzalo?“ Rodiče o něm neměli velké mínění.   Jací byli? Já je znám jenom z veršů, především maminku. Seifertová: Jeho maminka byla prostá žena, velice zbožná. Tatínek ovšem byl bezvěrec. Byl sociální demokrat, člověk bystrý, inteligentní. Měl ale mírnou povahu, takže v praktickém životě nebyl příliš úspěšný. Zpočátku se snažil podnikat, ale zkrachoval. A pak pracoval jako dělník v ortopedické fabrice. Žili chudě ve dvou stísněných místnostech žižkovského činžáku. Nájem byl ale vysoký, tak si maminka přivydělávala šitím pánských košil. Je pochopitelné, že nemohli klukovi platit nějakého preceptora, aby tu matematiku zvládl. A tak tatínek všechno vsadil na poezii.   Říká se, že byl typem básníka, kterému talent kape z prstů. Že psal lehce. Seifertová: Máte pravdu. Hlavně v mládí psal velice lehce. Ale byl taky velmi pečlivý. Verše mnohokrát opravoval, piloval. Pevnou formu ovládal dokonale. Tak dokonale, až se mu to zprotivilo. Tu snadnost si zřejmě vypěstoval v novinách Právo lidu, kde byl kulturním redaktorem a musel mít…   Ty pondělky… Seifertová: Pondělní sloky – Zpíváno do rotačky. Tehdy získal improvizační lehkost jako komentátor denních událostí ve verších.   To ale znamená, že se dokázal kdykoliv soustředit… Seifertová: Otec se uměl ohromně soustředit. Ráno – on vstával časně a chystal nám snídani, mně a bratrovi – už měl v kuchyni na stolku papírek a na něj si dělal poznámky a potom si to tady v pracovně přepisoval. Verše si šeptal a ověřoval si jejich rytmus. A znova a znova se k tomu vracel.   Čili ta lehkost se u něj doplňovala s odpovědností k talentu. Když si vezmete třeba Vrchlického, tam je to trochu jinak. Seifertová: Tatínek udělal výbor z Vrchlického. Ten napsal 82 sbírek vedle spousty překladů a dramat. A otec z toho udělal dvousvazkový výbor, lyriku a epiku. A z toho pak ještě osobní výbor, jmenoval se Píšťala Panova. Seděl ráno v kuchyni a zaškrtával si ve vydaných svazcích to, co by dal do toho souboru, a vždycky se chytal za hlavu a říkal: „Takový krásný nápad a on tam má takové nemožné básnické licence a vycpávky.“ To ho strašně mrzelo.   Přepsat to po něm nemohl... Seifertová: Ovšem, že ne. Ale trpěl. Vyloženě ho to mrzelo. Vrchlický toho napsal tolik, protože musel vydělávat, ale kolikrát na úkor kvality. Šalda, když mu dali otázku, kdo je největší český básník, řekl: „Vrchlický. Je to sloup. Ale sloup puklý.“ Ale já Vrchlického litovala, protože byl štvanec. Vyložený štvanec.   Jednou jste říkala, že pro vašeho tatínka byl velmi důležitý první verš. Ten, co otevírá celou báseň. V próze je to totiž podobné. První odstavec dá nejvíc práce. Seifertová: Ano. Dokonce to napsal v jedné básni, počkejte, já si to vybavím. „Na ústech světců loudil jsem slovo, jímž píseň počít měla, by tančíc lehce v rytmu svém podmanivě se rozezněla a vina se jako sukně lem, ovíjela se kolem těla...“   Když nám v říjnu 1984 zavolal František Janouch ze Stockholmu, že Nobelovu cenu dostal Seifert, měla jsem pocit, že svět se rázem zlepšil. A cestou do práce jsem vyhlížela nějaké oslavné transparenty. Ale marně, režim z toho byl spíš mrzutý. Pro české lidi to ale bylo obrovské povzbuzení, že svět ocenil našeho básníka. Protože malá země může být velká jen svou kulturou, uměním. Váš otec napsal v Hořící lodi: „Kdo hledá, bývá očekáván. Kdo čeká, je jen nalezen.“ Připadá mi, že právě hledači posunují svět dopředu. I kdyby hledali jen „doma“ a ve svých pocitech a ve vzpomínkách. Seifertová: Otec měl dobrou paměť, selektivní paměť, pamatoval si, co potřeboval. A všechno uplatnil. Nasával to a zařazoval. Jeho život nebyl zase tak dobrodružný. Hezky to o něm řekl Květoslav Chvatík: „Neobjevoval nové světy, ale popsal dokonale ten svůj.“ Svůj svět, všechno, co prožil. Žižkov, protektorát…   Kdo psal jeho projev u příležitosti přebírání Nobelovy ceny? Znalci říkají, že řeč měla jiný styl než Seifertův. Plichta: Přiznám se, že jsem onen projev napsal já. Seifertová: Otec už byl tehdy velmi nemocný a pověřil mého manžela, aby mu to napsal. Ale nemyslete si, text důkladně zkontroloval.   Myslíte si, že byl spokojený sám se sebou? Nejen co se týče tvorby, ale i vztahů, rodiny? Asi byl, protože v jeho tvorbě je pevnost. A návraty. Seifertová: Že by byl ideální manžel, to se říct nedá. To by byla kapitola sama o sobě. Ale jako otec byl ohromný! Byl to rodinný člověk a měl velký praktický smysl. My jsme třeba za války netrpěli nedostatkem. Snažil se sehnat všechno možné od keťasů. Dokonce jednou nějakým svým známým na venkově dal Muzikův obraz, takové zátiší. Moc o něj stáli a on zase chtěl, abychom měli na Vánoce mouku a husu, tak obětoval Muzikův obraz. Byl rodinný typ, ačkoliv se občas všelijak zatoulal. Ono je to i v poezii, ten motiv domova: „V světě nikde žízeň neuhasíš, jenom doma, tam ti jedině voda v studni chutná po víně, silnějším než opium a hašiš…“ Spokojenost s tvorbou? Měl radost, když se mu báseň podařila. Jednou zavolal matku a mne ke snídani a přečetl nám Věnec sonetů. To je taková složitá pevná forma… a to jsem na něm viděla, že je spokojený a ví, že tam není chyba.   V polovině osmdesátých let jsem dělala rozhovor s Dominikem Tatarkou a mluvili jsme o psaní i umění obecně a on mi řekl: „Umelecká tvorba má skutočný zmysel.“ Je to ještě dnes pravda? Když odezva je téměř neznatelná? Přece i v sedmdesátých a osmdesátých letech lidé sice nemohli číst posledního Vaculíka, když nebyli napojeni na síť samizdatu, ale znali Seiferta. A znali Hrabala. A stáli na knihy fronty. Seifertová: Lidé na čtení dnes nemají čas. Svět se pronikavě změnil. A krom toho dřív ta literatura suplovala… Plichta: Politickou diskusi. Seifertová: Ano. Literatura tehdy hrála politickou roli. A to dneska není. Plichta: V umělecké tvorbě musí být určité angažmá. Nemůže být umění pro kšeft. Ale dneska v umění, ať výtvarném nebo literárním, hraje tu nejdůležitější úlohu prodejnost. Dřív tady byli takoví šílenci, třeba Kafka, kterým strašilo v hlavě. Něco. A oni za tím šli bez ohledu na to, zda se na tom dá něco trhnout. Seifertová: Když uvažujeme o klimatu doby, tak podle mě a já jsem stará ženská, je to celkový úpadek. Školstvím počínaje. Vezměte si třeba výuku dějepisu…   Krize paměti. Ztrácí se minulost, kterou jsme celou dobu drželi, i za totality na ni samizdat navazoval, ale dnes je to přetržené. Už tím, že se rozbila republika. To pro mě bylo nepředstavitelné a do poslední chvíle jsem něco proti tomu dělala. Nejen psala, ale jezdila jsem i na Slovensko… Slováci většinou nesouhlasili, nechtěli se trhnout. Seifertová: To udělali a rozhodli politikové.   Nejen ti naši. Prostě z malého ještě menší… A Slovensko je teď katolickou zemí, to může mít i tyto souvislosti. Tam je konkordát, který odporuje demokratické ústavě. Žila jsem tam čtyři roky a můj syn ve škole chodil na náboženství, které je povinně volitelné už od obecné školy. Takže děti jsou takhle masírované. On byl na gymnáziu a denně se hádal s katechetou. Říkal mi, že nemůže poslouchat ta dogmata. Ostatním to bylo jedno. A teď to hrozí i u nás, protože zákon o vyrovnání státu s církvemi vlastně nahradí konkordát. Budou mít peníze a začnou ovlivňovat školství. Začalo to rozpadem Masarykovy republiky a teď nám berou i dějiny. To nemůže být náhodné… Plichta: Je to výsledek určitého, řekl bych, programu. Není v tom žádná spontaneita. Je to umělé… Seifertová: Oni se tváří jako ekumenici, ale znáte výroky papeže… Ještě před revolucí tady měla katolická církev sympatie, protože představovala kompaktní organizaci, která byla výrazně protirežimní. Tenkrát měli určitou šanci, ale tu totálně prohráli. Ztratili kredit. Domohou se majetku, kterým nikdy nesměli disponovat, a teď ho můžou zašantročit, prodat. Získají majetek, ale ztratí věřící. Je floskule, že jsme nejateističtější národ a že je to vinou těch čtyřiceti let komunismu. Což není pravda. To je zadřené už od Bílé hory a té násilné rekatolizace. Co je to platné, že byl za Josefa II. vyhlášen toleranční patent, když se tak málo lidí poté přihlásilo k evangelické církvi. Oni měli už pořád strach. Strach se dědí. Já jsem kdysi četla podrobnou biografii Palackého. Ten, když přišel do Prahy, měl jako evangelík veliké potíže. A kdy to bylo? Už dávno po tolerančním patentu. Pořád tady měl to stigma evangelíka.   Ve verších vašeho tatínka mě úplně zdrtila báseň Nebeské závory. Zdrtila a dojala současně. Seifertová: Tatínek a náboženství je zajímavá kapitola. Jak už jsem říkala, měl velice zbožnou maminku, která pocházela z Kralup a byla takzvaná prostá katolička. A v neděli brala syna do žižkovského kostela sv. Prokopa. Tam okouzlené dítě vnímalo rozsvícená světla, tu parádu, církevní obřady. Na druhé straně ale jeho otec byl nevěrec, sociální demokrat, a ten zase na něj působil v opačném směru. Ale to okouzlení církevní parádou bylo pro otce důležité, pro mnoho metafor v jeho poezii. Nebyl velký věřící, v pozdějším věku vůbec ne, měl jen zpočátku takovou dětskou víru. Jako kluka vyrostlého v chudém prostředí ho ta nádhera kostela silně zasáhla. A i ta hudba a zpívání. A už nad první sbírkou mu S. K. Neumann vyčítal, že tam má plno náboženské obraznosti. Takže otec byl mezi dvěma vlivy a měl ke katolicismu složitý a spíš poetický vztah… Jednou tady u něho seděl popularizátor vědy Jiří Grygar, který je věřící. A ten mu vykládal srozumitelným způsobem vznik vesmíru a otec říkal: „No a pane doktore, a kde tedy je ten pánbůh?“ A Grygar pokrčil rameny a řekl: „Nevím.“   A vy jste pokřtěná, paní Jano? Seifertová: Já jsem pokřtěná, ale z církve jsem vystoupila, když tady byly ty tahanice kolem katedrály. To jsem se tak dopálila, že jsem napsala dopis a vystoupila jsem oficiálně z církve. Představte si, že Zdeněk Mahler, který se tehdy angažoval, aby katedrála zůstala státu, si musel změnit telefonní číslo pro výhružné a sprosté telefonáty. Tomu říkám pravá katolická nenávist. Kam se církev dostala od původního Ježíšova učení Miluj bližního svého, kam? Rozdej svůj majetek a následuj mě. Tvrdím, že v momentě, kdy se za Konstantina křesťanství stalo státním náboženstvím čili státní ideologií, nastal úpadek. Úpadek křesťanství.   Sotva se vynořilo z katakomb… Seifertová: … nastal úpadek křesťanství. Dějiny katolické církve jsou také dějinami velkých zločinů. Ty jsi přece překládal albigenské, Dalibore. (Řeč je o knize Jeana Pierra Cartiera Válka proti Albigenským, kterou Dalibor Plichta přeložil pod cizím jménem v 70. letech pro Odeon – pozn. red.) Jak se chovali křižáci, povraždili desetitisíce lidí, zničili celou kulturu… Plichta: Náboženství se stalo nástrojem určité politiky. Já jsem tomuto jejich triku nikdy nepodlehl. Je to nástroj, je to využívané.   Když začínalo Pražské jaro, obrodný proces, ptala jsem se svého táty, co se stane, když to nevyhrajeme, co může nastat? A on říkal: „No, v chaosu můžou nastat různé zvraty, například se může k moci prodrat i třeba církev.“ Já jsem vůbec nechápala, jak ho to napadlo. Seifertová: A už tenkrát. To byl tedy jasnozřivý.   On měl takové neuvěřitelné pablesky. Třeba v roce 1969, když vystoupil ze strany, napsal do nějakého fejetonu, který už oficiálně nevyšel: „Socialismus zůstane pouhou epizodou v životě našeho národa.“ Tehdy jsem netušila, jak to myslí. Ale teď vím, že toho litoval. Seifertová: Že se to nepovedlo.   Že to je ztracené. Že invaze převálcovala možnost skutečného socialismu, ne toho paskvilu… Seifertová: …který žádným socialismem nebyl…   …ale to, k čemu jsme směřovali v roce 1968. Západní Evropa koukala, co se tady děje, a Amerika se lekla a Rusové přijeli. Takže jeho věta, že to bude jenom epizoda a že se k tomu nevrátíme, mi dnes zní jinak. A připadá mi strašné, že jsme tu křižovatku nemohli zdolat. Dneska všichni říkají: Češi – ovce, ale vždyť tady vznikaly důležité myšlenky. To není jenom polohou země, že se tady rodili lidé, ať už to byl Hus, nebo Komenský, Havlíček, Masaryk… Jeden kámen vedle druhého, po kterých se dá přejít. Seifertová: Masaryk říkal: „Úspěšná politika je pouze politika sociální.“ Věděl, že lidi si rovni nejsou po žádné stránce. Něco jiného je rovnost před zákonem, ale říkal: „Povinností státu je zaručovat největší možnou míru sociální spravedlnosti.“ Neoliberálové pořád mluví o svobodě, ale svoboda bez sociální stránky? Nebo demokracie, která není sociální, co je to za demokracii?   Jaká svoboda, když ji chudý nepřežije? Seifertová: Neoliberalismus je zhouba. Ale on je to problém celé Evropy. Jsou teorie, že to, co se teď děje v Evropě, je konec evropské civilizace. Což je pravděpodobné. Budou nás válcovat Číňani. To jsme se dostali ale už někam jinam.   Tady je o tom… já to přečtu. Váš tatínek byl taky jasnozřivý: „Řekněte, co s básníky, / kteří chtějí být při tom, / až pod údery civilizace / začnou se rozsypávat nýty světa / a na bílých pláštích vědců / budou praskat švy?“ Seifertová: Říká se, že lidi jsou naštvaní. To není správné slovo. Jsou zoufalí a bezradní, jsou pohlceni starostmi o existenci, aby se udrželi v práci. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-01-24 00:00:00

Andělská poselství na středu: Lvi, zůstaňte milí k ostatním, Kozorozi, zbytečně neriskujte

Kdybychom se všichni spojili, mohli bychom zlepšit svět. Andělé ale radí, že není dobrý nápad chtít mít vše dokonalé. Jakmile docílíme požadované změny, přestane to pro nás být dokonalé a hledáme jiné způsoby, jak mít vše dokonalé. A takto to pokračuje donekonečna.

Čas načtení: 2024-05-19 21:14:36

Jak si vytvořit dokonalé tekuté vlasy podle celebrit?

Nosí je slavné ženy na červeném koberci, ale můžete je mít i vy. Koho? Přeci tekuté vlasy. Jak jich docílit a proč je všichni milují? Tekuté vlasy poutají pozornost Při pohledu na slavné ženy na červeném koberci můžete snadno dojít k závěru, že jsou dokonalé a docílit stejného vzhledu je nemožné. Jejich dlouhé, hladké a [...] Příspěvek Jak si vytvořit dokonalé tekuté vlasy podle celebrit? pochází z Její svět

Čas načtení: 2024-09-09 09:40:00

Značka HONOR představila na IFA 2024 budoucnost plnou možností s rekordním telefonem HONOR Magic V3

Berlín (Německo) 9. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Prezentaci značky doplnily špičkové inovace a funkce AI v podobě notebooku HONOR MagicBook Art 14 a tabletu HONOR MagicPad 2Globální technologická značka HONOR dnes na veletrhu IFA 2024 představila revoluční hardwarové funkce s podporou AI a kolaborativní architekturu ochrany soukromí s umělou inteligencí, čímž znovu dokázala svůj dlouhodobý závazek k inovativnímu rozvoji ve světě umělé inteligence. Na akci zároveň představila nejnovější vlajková zařízení společnosti HONOR využívající umělou inteligenci – včetně nejtenčího existujícího telefonu se skládáním dovnitř HONOR Magic V3, elegantního a uměleckého notebooku HONOR MagicBook Art 14, špičkového inovativního digitálního plátna HONOR MagicPad 2 či stylového zdravotního trackeru HONOR Watch 5."Umělá inteligence zásadním způsobem mění naše odvětví, vytváří a rozvíjí zážitky, které každý den zlepšují kreativitu a produktivitu uživatelů po celém světě," řekl generální ředitel společnosti HONOR George Zhao. "Jakožto dodavatelé chytrých zařízení máme s uživateli zcela mimořádný kontakt. Ten je společně s odbornými technologickými znalostmi zařízení zdrojem informací pro naši AI strategii, na jejímž základě vytváříme individuální, intuitivní a bezpečnější zkušenosti s AI přesně podle jejich potřeb. Prostřednictvím našich nových vlajkových zařízení chceme poskytovat uživatelsky zaměřené zážitky s podporou AI, které budou skutečně magické."Během prezentace společnost HONOR také zdůraznila svou spolupráci se službou Google Cloud. "Prohloubení spolupráce se značkou HONOR nás velmi těší," uvedl výkonný ředitel divize Global Solutions and Consumer AI společnosti Google Cloud Matt Waldbusser. "Začleněním modelů umělé inteligence společnosti Google a technologie Cloud nabízí společnost HONOR uživatelům telefonu Magic V3 možnost vyzkoušet si nové vzrušující možnosti umělé inteligence v každodenním životě."HONOR Magic V3: Nejtenčí skládací telefon na světě s robustním výkonemZnačka HONOR znovu posouvá hranice skládacích telefonů se zbrusu novým modelem HONOR Magic V3 – nejtenčím existujícím telefonem se skládáním dovnitř, který nabízí vylepšenou odolnost, baterii, displej i funkce AI.Elegantní tělo telefonu HONOR Magic V3 s tloušťkou pouhých 9,2 mm ve složeném stavu a hmotností pouhých 226 g se svou tenkostí i hmotností vyrovná vlajkovým nerozkládacím telefonům a slibuje uživatelům ideální mobilitu. Tento výkon je výsledkem pečlivého využití 19 inovativních materiálů a 114 mikrostruktur, které posouvají skládací telefony do éry nevídané preciznosti a tenkosti. Vyvýšený modul fotoaparátu ve tvaru osmiúhelníku dokonale propojuje architektonický půvab kupolových staveb s technologickými inovacemi. Modul fotoaparátu se může pochlubit také diamantovým brusem, který dodává celkovému designu zařízení HONOR Magic V3 eleganci a lesk.Pro větší odolnost obsahuje materiál těla HONOR Magic V3 vlákno Special Fiber, které ve srovnání s jinými vlajkovými neohebnými telefony zvyšuje odolnost proti nárazu 40krát a zároveň snižuje tloušťku zadního krytu o více než 30 %. Kromě toho je zařízení vybaveno patentovaným pantem HONOR Super Steel, který vydrží až 500 000 cyklů složení a rozložení, a získalo prestižní certifikát odolnosti SGS. Díky odolnému vnitřnímu displeji HONOR Super Armored Inner Screen a ochraně proti poškrábání HONOR Anti-scratch NanoCrystal Shield zvládne HONOR Magic V3 veškeré nástrahy každodenního používání.HONOR Magic V3 je vybaven 6,43palcovým vnějším displejem a 7, 92palcovým vnitřním skládacím displejem, díky nimž nabízí uživatelům fascinující volbu dvou způsobů použití a atraktivní vizuální zážitek. Zařízení, pro něž je pohoda a komfort uživatelů prioritou, přináší celou řadu inovativních funkcí pro zrakový komfort, jako je vůbec první použitá technologie AI Defocus Display, 4320Hz bezrizikové PWM stmívání Risk-free PWM Dimming), dynamické stmívání (Dynamic Dimming), cirkadiánní noční zobrazení (Circadian Night Display) a zobrazení přirozených tónů (Natural Tone Display).HONOR Magic V3 je dále vybaven pokročilou 5150mAh křemíkovo-uhlíkovou baterií třetí generace, která nabízí bleskurychlé 66W kabelové a 50W bezdrátové nabíjení HONOR SuperCharge a zajišťuje uživatelům pohodové a ničím nerušené užívání telefonu. Inovativní systém fotoaparátů HONOR Falcon Camera System tvoří 50Mpx teleobjektiv, 50Mpx hlavní fotoaparát a 40Mpx širokoúhlý fotoaparát slibující bezkonkurenční kvalitu obrazu a všestrannost pro uživatele, kteří chtějí pořizovat oslnivé fotografie pomocí telefonu.HONOR Magic V3 odhaluje novou budoucnost s umělou inteligencí a nabízí řadu inteligentních funkcí díky mobilní platformě Snapdragon® 8 Gen 3, která je titánem v oblasti inteligence zařízení, špičkového výkonu a energetické účinnosti. K nejvýraznějším funkcím patří Magic Portal pro skládací displej (Magic Portal on Foldable) spolu s fotografickými funkcemi využívajícími AI v zařízení, jako je HONOR AI Motion Sensing a HONOR AI Portrait Engine. Ve spolupráci s Google Cloud dále HONOR rozšiřuje řadu funkcí produktivity podporovaných modely a rozhraními API Google Cloud, které uživatelům umožňují zvýšit celkovou efektivitu – včetně nástrojů pro generativní úpravy fotografií (HONOR AI Eraser), simultánní překlad (Face to Face Translation) a správu poznámek (HONOR Notes). Ty naplňují slib společnosti HONOR o nové éře všestrannosti a produktivity s podporou umělé inteligence, uspokojují vyvíjející se požadavky firemních a profesionálních uživatelů a zároveň poskytují modernizovanou a bezpečnou uživatelskou zkušenost.HONOR MagicBook Art 14: Elegantní klíč k produktivitě budoucnosti s podporou AIHONOR MagicBook Art 14 představuje revoluční skok v odvětví notebooků, který mění jejich tradiční podobu prostřednictvím uživatelsky zaměřených inovací a robustních funkcí.Zařízení s designem inspirovaným křivkami vinných listů a povrchovou úpravou v podobě saténově lesklého emailového nástřiku je zázrakem ultralehké konstrukce a nabízí špičkové funkce AI na úrovni platformy spolu s robustními hardwarovými a softwarovými řešeními pro bezkonkurenční produktivitu a uživatelský zážitek. Společnost HONOR převádí lehkost a tenkost typickou pro chytré telefony do designu notebooků a uvádí tak na trh dosud nejlehčí a nejtenčí AIPC. HONOR MagicBook Art 14 demonstruje revoluční lehkou konstrukci Topology Lightweight Structure a s tloušťkou pouhých 10 mm váží jen asi 1 kg. Notebook, který se může pochlubit tělem ze slitiny hořčíku a klávesnicí vyrobenou z titanu, je ztělesněním dokonalé rovnováhy mezi lehkou konstrukcí a odolností.Špičková modulární kamera s odnímatelnou magnetickou konfigurací, kterou je toto zařízení vybaveno, posouvá soukromí a flexibilitu na novou úroveň a přináší ještě širší a podmanivější vizuální zážitky. HONOR MagicBook Art 14 je vybaven strhujícím 14,6palcovým dotykovým displejem HONOR FullView, který se může pochlubit křišťálově čistým rozlišením 3,1K. S vynikajícím poměrem obrazovky k tělu 97 %, největším mezi 14palcovými notebooky, zaručuje skutečně fascinující a obohacující divácký zážitek. Na důkaz závazku společnosti HONOR pečovat o pohodu uživatelů je displej vybaven těmi nejpokročilejšími funkcemi pro ochranu zraku, jako je 4320Hz vysokofrekvenční PWM stmívání, technologie dynamického stmívání a režim E-book Mode, které zajišťují pohodlné a bezpečné sledování.Ve spolupráci se společností Microsoft nabízí HONOR MagicBook Art 14 uživatelům přístup k pokročilým funkcím Copilot, včetně inteligentní správy e-mailů, přehledu a vizualizace dat (Data insight & visualization) či přepisu a shrnutí hovorů v reálném čase (Real-time Transcription and Summarization) pro zvýšení produktivity a efektivity. V rámci dalšího zvyšování energetické úspornosti využívá toto zařízení OS Turbo 3.0 na bázi umělé inteligence, který pomocí analýzy chování uživatele optimalizuje spotřebu energie a precizně odlaďuje nastavení výkonu pro skutečně výkonný a přitom spolehlivý notebook. HONOR MagicBook Art 14 přináší pomocí prostorové technologie HONOR Spatial Audio Technology a výpočetního výkonu AI zcela nové pojetí dokonalého zvuku. Tato technologie vytváří díky kombinaci prostorové rekonstrukce a ekvalizace kvality zvuku realistické zvukové prostředí. Vylepšená konstrukce oboustranného mikrofonu spolu s pokročilými algoritmy umělé inteligence zajišťuje vynikající snímání zvuku a redukci šumu za jakýchkoli podmínek – ideální pro situace, jako jsou hromadné schůzky a rozhovory – a slibuje příjemnější podmínky pro komunikaci a spolupráci.HONOR MagicBook Art 14 využívá vysoce výkonný procesor Intel® Core™ Ultra 7 155H s heterogenními jádry, obsahující šest výkonných jader, osm efektivních jader a dvě úsporná jádra, která dokážou zvýšit frekvenci až na 4,8 GHz, takže notebook zvládá náročné úlohy a zároveň poskytuje vynikající multitaskingový výkon šetřící baterii. Nabízí také dvojnásobné zvýšení výkonu grafického procesoru a 70procentní nárůst výkonu umělé inteligence, což z něj činí spolehlivou volbu pro uživatele, kteří hledají výkonný notebook. K jeho všestrannosti dále přispívá široká nabídka portů – včetně Thunderbolt 4, USB-C, USB-A, HDMI a 3,5mm konektoru pro sluchátka/mikrofon – slibující ještě pohodlnější a ničím nerušené používání. Díky heterogennímu designu baterie navíc řada HONOR MagicBook Art 14 zlepšuje využití prostoru o 30 % a zároveň nabízí robustní kapacitu 60Wh, která uživatelům slibuje delší životnost baterie.HONOR MagicPad2: dokonalé propojení produktivity a zábavyTablet HONOR MagicPad2 zaujme svým působivým tenkým designem – s tloušťkou pouhých 5,8 mm a hmotností jen 555 g je skutečně ideálním společníkem na cesty. Je vybaven 12,3palcovým displejem HONOR Eye Comfort Display s obnovovací frekvencí 144 Hz, který přináší úchvatný vizuální zážitek díky zvýšené plynulosti a rychlosti odezvy při práci s různým obsahem. Tablet, který je navíc držitelem dvou certifikací TÜV, zajišťuje optimální péči o zrak díky pokročilým inovacím, jako je AI Defocus Display, 4320Hz vysokofrekvenční PWM stmívání, cirkadiánní noční zobrazení a dynamické stmívání.HONOR MagicPad 2 však vyniká nejen po vizuální stránce, ale také svým zvukovým výkonem. Tablet HONOR MagicPad2 má certifikaci IMAX-Enhanced, která zaručuje vysoce kvalitní multimediální zážitek s ohromující kvalitou obrazu a zvuku od DTS, umožňující uživatelům vychutnat si kdykoli a kdekoli audiovizuální hody na Disney+ v kinematografické kvalitě. Díky technologii HONOR Spatial Audio se může pochlubit o 25 % širším zvukovým polem než jeho předchůdce a nabízí tak ještě bohatší zvukové dojmy všem divákům.Pro skutečně prvotřídní zážitky využívá HONOR MagicPad 2 mobilní platformu Snapdragon® 8s 3. generace, nabízející mimo jiné výkonnou generativní AI přímo v zařízení a hyperrealistické hraní. Masivní baterie s kapacitou 10050 mAh slouží jako výkonná rezerva pro práci i zábavu, doplněná 66W rychlonabíjecí technologií pro bleskové dobití a efektivním využíváním energie pro pocit jistoty beze stresu.HONOR MagicPad2 běží na novém systému MagicOS 8.0, který je založen na rozpoznávání uživatelských záměrů a disponuje výkonnými funkcemi umělé inteligence, slibujícími skutečně magické zážitky. Funkce Magic Portal dokáže předvídat potřeby interakce a předem rozpoznat záměry, což uživatelům umožňuje vytvářet plány nebo spojovat více úkolů pouhým dlouhým stisknutím a přetažením. Produktivitu zařízení HONOR MagicPad 2 dále zvyšují kancelářské nástroje na bázi umělé inteligence – od převodu hlasu na text (Voice to Text) až po zkrášlování rukopisu (Handwriting Beautification) a funkce rozpoznávání vzorců (Formula Recognition) – které pomáhají uživatelům každý den dosáhnout více.HONOR Watch 5: lehká konstrukce, moderní funkceV neposlední řadě představila značka HONOR hodinky HONOR Watch 5, spojující v sobě moderní technologie s elegantním designem. S hmotností pouhých 35 g a tloušťkou pouhých 11 mm jsou skutečně lehké a slibují pohodlné celodenní nošení. Barevný 1,85palcový displej AMOLED s rozlišením 450x390 pixelů a 322 PPI podporuje dotykové ovládání celé obrazovky a poskytuje živé vizuální prostředí.Hodinky HONOR Watch 5 jsou vybaveny křemíkovo-uhlíkovou baterií, která díky kapacitě 480 mAh nabízí působivou 15denní výdrž. O efektivní využívání energie se přitom stará technologie Turbo X Smart Power Management. Tyto hodinky také monitorují klíčové zdravotní ukazatele, včetně srdečního tepu a úrovně SpO2, a pomáhají tak uživatelům sledovat své zdraví a kondici v reálném čase. Díky systému určování polohy AccuTrack hodinky HONOR Watch 5 výrazně zvyšují přesnost GPS a nabízejí uživatelům přesnější sledování při pohybových aktivitách.Barevné varianty a cenyHONOR Magic V3 je k dostání ve třech působivých barevných variantách, inspirovaných krásami přírody: červenohnědé Reddish Brown, temně zelené Green a čistě černé Black, vždy od 1999 €.HONOR MagicPad2 pořídíte od 599 € ve dvou barevných provedeních: chladně bílém Moonlight White a černém Black.Pro více informací navštivte online obchod HONOR na adrese www.honor.com.O společnosti HONOR  Společnost HONOR je předním světovým dodavatelem chytrých zařízení. Jejím cílem je stát se ikonickou globální technologickou značkou a prostřednictvím svých výkonných produktů a služeb vytvořit nový inteligentní svět pro každého. S neochvějným zaměřením na výzkum a vývoj vytváří technologie, které lidem po celém světě umožňují překonávat hranice a přináší jim svobodu dosáhnout a vykonat více. Značka HONOR nabízí celou řadu vysoce kvalitních chytrých telefonů, tabletů, notebooků a nositelných zařízení ve všech cenových kategoriích. Její inovativní a spolehlivé špičkové produkty pomáhají uživatelům stát se dokonalejšími verzemi sebe samých.  Další informace získáte na webu HONOR na stránce www.honor.com nebo na e-mailové adrese newsroom@honor.com.  https://community.honor.com/   https://www.facebook.com/honorglobal/   https://twitter.com/Honorglobal   https://www.instagram.com/honorglobal/   https://www.youtube.com/c/HonorOfficial   Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2497667/HONOR_IFA_2024_Global_Launch_Event.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2496209/HONOR_IFA_2024_Global_Launch_Event_2.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2496210/HONOR_IFA_2024_Global_Launch_Event_3.jpg   KONTAKT: Yuteng Li, liyuteng@hihonor.com   

Čas načtení: 2024-10-17 11:19:00

Braun Series 9 Pro+ si poradí se všemi typy vousů bez podráždění

Praha 17. října 2024 (PROTEXT) - Nezáleží na délce vousů, jejich tvrdosti, hustotě ani směru růstu. Pánský elektrický holicí strojek Braun Series 9 Pro+ zdolá všechny holicí výzvy moderního muže, který vyžaduje dokonale hladké oholení bez podráždění. S nejpokročilejším modelem německé značky Braun oholíte jednodenní, třídenní i sedmidenní strniště a snadno zvládnete i precizní úpravu kontur.Holicí strojek Braun Series 9 Pro+ vyniká 5 synchronizovanými holicími prvky a systémem HyperLift & Cut, díky čemuž neunikne super ostrým břitům žádný vous. Výkonná hlavice s 10.000 sonickými vibracemi nadzvedne vousy, které jsou přitisknuté k pokožce, a poté je zastřihne. Žádné místo není třeba přejíždět vícekrát, takže se vyhnete nechtěnému podráždění pleti. K ještě vyššímu komfortu a bezpečí přispívá i technologický prvek Skinguard, který pomáhá předcházet podráždění citlivé pokožky se sklony k zarudnutí.Technologie AutoSense reaguje na hustotu vousů v různých oblastech pleti a přizpůsobuje jim svůj výkon. Díky výkyvné hlavici se sklonem až 40° docílíte maximálního přiblížení hlavice k pleti na všech liniích obličeje i krku. Hlavici lze otáčet až do 10 různých směrů a v případě potřeby ji zafixovat v požadované poloze. S vestavěným zastřihovačem ProTrimmer dosáhnete dokonale upraveného vzhledu a precizně upravených kontur.Snadná údržba holicího strojku probíhá pomocí dobíjecí stanice SmartCare Center 6v1. Ta strojek automaticky a hygienicky čistí, prodlužuje životnost břitů, optimalizuje jejich výkon, rychle je vysuší a strojek nabije. Až nastane čas na výměnu hlavice, strojek Braun Series 9 Pro+ to sám rozpozná a upozorní na to. Některé modely holicích strojků Braun Series 9 Pro+ jsou vybavené pouzdrem Power Case, které dokáže holicí strojek dobíjet až měsíc bez nutnosti zapojení do zásuvky.Holicí strojek vyniká prémiovým designem a voděodolnou konstrukcí, což umožňuje holení i ve sprše. Spolehlivý Braun Series 9 Pro+ s 5 letou zárukou je tu pro muže, kteří mají svůj styl a touží po maximálním pohodlí při holení a dokonalém výsledku bez podráždění. Docílit dokonale upraveného stylu zkrátka nebylo nikdy jednodušší. Holicí stojek můžete zakoupit například na alza.cz. Zdroj: NeopublicČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-12-16 08:34:05

Vše co není dokonalé to se transformuje

Budoucnost je o dokonalé sebe diagnostice, která bude odesílat neustále informace do globálního kontrolního systému od narození do smrti, a tak už na světě nebudou s lidmi žádné problémy. Třeba někdo si bude chtít koupit rum nebo cigarety a kontrolní systém mu zablokuje možnost si koupit rum nebo cigarety, je to podobné jako s léky,… Číst dále »Vše co není dokonalé to se transformuje

Čas načtení: 2025-01-15 09:45:43

Ano, v pekle je vše dokonalé

Tvé tvrzení zní jako zajímavý paradox, který by mohl být základem filozofické nebo literární úvahy. Možná by se dalo interpretovat takto. Pokud je peklo dokonalé, může to znamenat, že zde vládne absolutní řád, vše je promyšlené a bezchybně uspořádané, ale zároveň nemilosrdné a bez prostoru pro svobodu nebo lidskost. Dokonalost v tomto kontextu může být až… Číst dále »Ano, v pekle je vše dokonalé

Čas načtení: 2025-04-03 12:50:00

Einhell spouští novou 360° kampaň s hvězdou týmu Mercedes-AMG PETRONAS F1 Team Georgem Russellem

Landau an der Isar (Německo) 3. dubna 2025 (PROTEXT) - Společnost Einhell se připravuje na zahradní sezónu a zahajuje novou společnou kampaň s týmem Mercedes-AMG PETRONAS F1 Team. Odborníci na akumulátorové nářadí a zahradní techniku se spojili s pilotem Formule 1 Georgem Russellem, aby ukázali, jak vypadá špičkový výkon i mimo závodní trať. Motto „Takhle vypadá maximální výkon.“ vyzdvihuje akumulátorové nářadí Einhell, které přináší výkon do zahrad a dílen kutilů.Z pit boxu do zahrady: Neomezený výkonTo, co přinášejí špičkové motory do závodů Formule 1, nabízí akumulátorové nářadí Einhell také pro dům a zahradu: maximální výkon, přesné ovládání a svobodu bez kabelů. Nová 360° kampaň specialistů na baterie ukazuje, jak hvězda F1 George Russell spoléhá na Einhell nejen na závodní trati, ale také při práci na zahradě. V televizním spotu vymění kokpit Formule 1 za sekačku na trávu, nůžky na živý plot a další nářadí a s humorem předvede, že správná technika dělá vše. Ať už mluvíme o dokonalé zastávce v boxech nebo o precizním zastřihávání živého plotu: Dokonalé vyladění je rozhodující pro úspěch. Toto Wolff, šéf týmu a generální ředitel týmu Mercedes-AMG PETRONAS F1 Team, zdůrazňuje podobnost obou světů: „Maximální výkon znamená efektivitu, sílu a přesnost, a to jak na trati, tak na zahradě. Se společností Einhell máme po svém boku partnera, který tyto hodnoty přenáší i do světa kutilů.“Einhell určuje nové standardy v technologii bateriíSpolečnost Einhell nabízí se svou platformou Power X-Change špičkový bateriový systém pro kutily a milovníky zahrad. Nová kampaň s Georgem Russellem jako ambasadorem značky se rozšíří na mezinárodní úrovni v několika zemích a zdůrazní pozici společnosti Einhell jako lídra v kategorii akumulátorových zařízení. Andreas Kroiss, generální ředitel společnosti Einhell Germany AG, je potěšen pokračujícím partnerstvím s týmem Mercedes-AMG PETRONAS F1 Team: „Naše nářadí zaujímá na zahradě přední místo - je akumulátorové, má dlouhou životnost a je výkonné. George Russell dokonale ztělesňuje naše standardy: Představuje výkon, vytrvalost a snahu vždy dosáhnout maxima,“ vysvětluje.360° kampaň pro maximální dosahKampaň bude zahájena začátkem dubna v Německu a poběží do poloviny května v televizi, online a na hlavních kanálech sociálních sítích. Nikomu neunikne ani silná kampaň na kanálu OOH nebo na prodejních místech. Einhell tak zdůrazňuje svou pozici nejsilnější značky v oboru akumulátorového nářadí a zahradní techniky, posiluje svou přítomnost mimo region DACH a dokazuje, že - ať už na zahradě, v dílně nebo na závodní dráze - správná technika je všechno.Silné partnerství pro silný výkonSpolečnost Einhell je od roku 2023 „Official Tool Expert“ týmu Mercedes AMG-PETRONAS F1 Team a podporuje závodní tým svou špičkovou bateriovou technologií. Toto partnerství spojuje dvě značky, které představují inovativní sílu, přesnost a maximální výkon. Tím, že Einhell své akumulátorové nářadí testuje v náročném světě závodů Formule 1, dokazuje své technologické prvenství. Partnerství také posiluje mezinárodní přítomnost značky Einhell - je viditelná na závodních vozech, týmových uniformách, v boxové uličce i v garáži týmu. O společnosti Einhell Germany AGEinhell je přední výrobce nejmodernějšího nářadí a vybavení pro dům a zahradu. Ze svého sídla v Landau/Isar (Bavorsko) tato mezinárodně úspěšná společnost neustále rozšiřuje svou inovativní platformu akumulátorových baterií Power X-Change a v současné době je lídrem na trhu v oblasti akumulátorového nářadí a zahradní techniky. Společnost Einhell již mnoho let stanovuje nová měřítka v oblasti výdrže, výkonu a bezpečnosti. Zákazníci společnosti Einhell oceňují výhody akumulátorového provozu pro všechny své kutilské projekty, stejně jako vynikající poměr ceny a výkonu, který výrobky Einhell představují, a prvotřídní zákaznický servis, který společnost nabízí. Foto: George Russell předvádí maximální výkon na zahradě v nové 360° kampani společnosti Einhell. (Foto: Einhell)  

Čas načtení: 2025-06-02 15:22:00

Dosáhnout vytoužené úpravy vousů a těla s novou a vylepšenou řadou zastřihovačů braun nebylo nikdy snazší

Praha 2. června 2025 (PROTEXT) - • Vousy si pěstuje[1] 6 z 10 mužů generace Z a téměř polovina mužů si alespoň z některých částí těla odstraňuje chloupky.[2]• Portfolio zastřihovačů vousů, zastřihovačů na tělo a zastřihovačů All-in-One značky Braun nabízí dokonalé řešení, ať už chcete porost upravit jakkoliv.• Nový zastřihovač vousů Series 9 (BT9) vám poskytne tu nejpřesnější úpravu, nový zastřihovač na tělo Series 7 (BG7) vám umožní s jistotou pečovat o nejcitlivější partie a nový zastřihovač vše v jednom All-In-One Series 7 (AIO7) poskytuje všestrannou péči o celé tělo od hlavy až k patě.Braun, přední německý výrobce přístrojů pro péči o tělo, představuje nové a vylepšené portfolio svých produktů: zastřihovač vousů Braun 9 (BT9), zastřihovač na tělo Braun Series 7 (BG7) a univerzální zastřihovač Braun All-in-One 7 (AIO7) pro dokonalou úpravu vousů, vlasů i ochlupení.Zastřihovač na vousy Braun Series 9Stále více mužů si podle statistik nechává narůst vousy a pečuje při tom o precizní zastřihování, důkladně tvarované kontury a ostré linie. Nový zastřihovač na vousy Braun Series 9 (BT9) je zatím tím nejlepším zastřihovačem značky Braun, který nabízí profesionální přesnost a 100% kontrolu při holení vousů všech tvarů a délek. Díky ostrým břitům ProBlade s dlouhou životností a režimu PowerBoost dosáhnete dokonale vyváženého střihu doslova během pár vteřin. S více než dvanácti profesionálními nástavci můžete vousy precizně zastřihovat, tvarovat i detailně upravovat. Nový nástavec s hlavicí PrecisionShave pak umožní dosáhnout dokonale ostrých a přesných linií na krku a tvářích.Zastřihovač na tělo Braun Series 7Mladší generace s úpravou chloupků více experimentují a poslední dobou začínají upravovat chlupy na těle a až poté na obličeji. Více než polovina generace Z (57 %) si odstraňuje alespoň část pubického ochlupení a 42 % si odstraňuje chloupky v podpaží.[3] Řada tělových zastřihovačů Braun je navržena tak, aby splňovala ty nejvyšší nároky i v citlivých oblastech. Disponuje technologií SkinGuard, která chloupky zastřihuje, aniž by poranila pokožku. Nový zastřihovač na tělo Braun Series 7 (BG7) je speciálně navržen tak, aby dosáhl I na obtížně přístupné části citlivých oblastí těla, zajistil ty nejhladší výsledky a chránil pokožku před drobným poraněním a pořezáním. Jeho osvětlení SmartLight pomáhá nevynechat ani jediný chloupek. S tímto zastřihovačem 2 v 1 můžete jak zastřihovat, tak holit. Nástavec s hřebínkem vyrovnává povrch těla a minimalizuje kontakt pokožky s břity. Díky přilnavé rukojeti AquaGrip budete mít strojek pod plnou kontrolu i ve sprše.Braun All-In-One Series 7Muži, kteří si libují ve všestrannosti a chtějí pečovat o své celé tělo s pomocí jediného strojku, ocení univerzálnost řady zastřihovačů Braun All-in-One. S více než 18 druhy stylingového příslušenství řady All-In-One Series 7 (AIO7) můžete snadno přecházet mezi profesionální úpravou vousů, vlasů i ochlupení. Díky břitům ProBlade a technologii SkinGuard dosáhnete dokonalých linií na tvářích i na těle bez sebemenšího podráždění pokožky.O značce BraunBraun, dceřiná společnost společnosti Procter & Gamble založená v Německu v roce 1921, vyvíjí a vyrábí širokou škálu menších domácích spotřebičů, které spojují technické inovace, spolehlivou kvalitu a osobitý design. Mezi tuto škálu se řadí produkty od elektrických holicích strojků a kosmetických výrobků po domácí spotřebiče, hodinky a reproduktory. Výrobky Braun se těší distribuce do celého světa. Pro nejnovější novinky a podrobné informace o značce prosím navštivte www.braun.com.[1] (59 %) průzkum společnosti Kantar, péče o mužské tělo, prosinec 2023[2] (46 %) zpráva na základě průzkumu trhu o holení a odstraňování chloupků 2023, Mintel[3] zpráva na základě průzkumu trhu o holení a odstraňování chloupků 2023, MintelKontakt pro media:Jiří Hubička - Neopublic s.r.o.jiri.hubicka@neopublic.czSledujte nás:braun.cz/cs-czInstagramFacebookYouTubeČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-07-09 13:48:00

Zažijte skvělý pocit z dokonale vyčištěných zubů díky kartáčkům Philips Sonicare nové generace

Praha 9. července 2025 (PROTEXT) - Stačí je jednou vyzkoušet a už je nedáte z ruky. S novými sonickými kartáčky Philips Sonicare 7100, 6500, 6100, 5500 a 5300 se péče o vaši ústní dutinu dostane na zcela jinou úroveň, a to bez jakéhokoliv velkého úsilí. Zatímco si čistíte zuby, inovativní technologie Sonicare neustále upravuje výkon kartáčku a optimalizuje ho, aby bylo čištění co nejúčinnější. Výsledek pocítíte okamžitě, a navíc vykročíte vstříc zdravějším zubům i dásním. Dopřejte si proto tu nejlepší péči a rozdávejte zářivé úsměvy na všechny strany každý den.Čistíte si pravidelně zuby a dásně? A jste si jistí, že v rámci zubní hygieny děláte maximum? Pokud o tom občas zapochybujete a uvažujete o výměně manuálního kartáčku za elektrický, jsou pro vás kartáčky Philips Sonicare nové generace ideálním řešením. Využívají inovativní technologii, která poskytuje jemné, a přitom účinné čištění. Uvnitř rukojeti kartáčku se nachází adaptivní magnetický systém, který neustále kontroluje pohyb motoru a optimalizuje čisticí výkon tak, aby neklesal ani na těžko přístupných místech, jako jsou stoličky. Kartáček tak reaguje na vaši přirozenou techniku čištění. Zvládne 62.000 pohybů vláken za minutu a vytváří tak dynamickou vlnu pronikající hluboko do mezizubních prostor. Díky tomu zajišťuje velmi důkladné čištění při každém použití.Právě důslednost a pečlivost hrají v péči o ústní dutinu klíčovou roli. Představte si rána, kdy spěcháte do práce, nebo naopak večery, kdy padáte únavou – právě tehdy nejvíc oceníte, že kartáčkem stačí jen plynule přejíždět podél linie dásní od zubu k zubu a o zbytek se postará sám. „Aby člověk dosáhl dokonale vyčištěných zubů, je opravdu potřeba krok za krokem dodržovat zásady správného čištění. Pro řadu lidí to však může být problém. Nevědí například, v jaké poloze držet kartáček, jakými pohyby zuby čistit, nebo vynechávají hůře dostupná místa, typicky stoličky. Často na kartáček tlačí až příliš v domnění, že tak zuby vyčistí lépe, nebo naopak čištění zubů vynechají úplně, protože si myslí, že pro jednou se nic nestane,“ uvádí dentální hygienistka Jana Prchal Křepelková z pražské ordinace Čisté zoubky. Zamilujete si je hned po prvním vyčištěníKartáčky Philips Sonicare nové generace udělají spoustu práce za vás. Reagují na vaši přirozenou techniku čištění a například ve chvíli, kdy vyvinete příliš velký tlak, se kartáček rozsvítí a zavibruje. Tím vás na to jednoduše upozorní a současně automaticky přizpůsobí pohyb vláken pro jemnější čištění. Technologie QuadPacer zase pomáhá dodržet doporučenou dobu čištění zubů, která činí 2 minuty. Od okamžiku stisknutí tlačítka máte tuto dobu rozdělenou do 6 úseků po 20 sekundách, mezi nimiž je krátká pauza. Lépe si tak rozvrhnete čištění, abyste každé části úst věnovali odpovídající pozornost.„Technologie, které podporují rovnoměrné a důkladné čištění celého chrupu, mohou být k nezaplacení. Ne každý z nás je tak disciplinovaný, a navíc nám při čištění zubů často utíkají myšlenky někam úplně jinam. Ve chvíli, kdy se kartáček rozsvítí nebo zavibruje, upoutá naši pozornost, a my se pak více soustředíme na samotné čištění,“ upřesňuje Jana Prchal Křepelková výhody při používání sonických kartáčků a dodává: „Podle mých zkušeností je čištění sonickým kartáčkem jednodušší než manuální čištění, takže je to dobrá volba pro ty, kdo chtějí mít čisté zuby bez velké námahy, i když samozřejmě vždy záleží na individuálních potřebách.“Jakmile vyzkoušíte některou z novinek z řady Philips Sonicare, zažijete skvělý pocit z dokonale vyčištěných zubů hned po prvním použití. Zamilujete si je nejen pro jejich nadčasový design a snadnou manipulaci, ale také pro inovativní technologie, které vám zajistí zdravé zuby a dásně dlouhodobě. Klinické studie prokázaly, že kartáčky Philips Sonicare nové generace v kombinaci s hlavicí Sensitive S2 jsou schopny odstranit až 10× více plaku v těžko dostupných oblastech a zlepšují zdraví dásní až 5x účinněji než manuální kartáček, a to během 6 týdnů. Čištění zubů podle vašich potřebV závislosti na vybraném modelu nabízejí sonické kartáčky Philips Sonicare nové generace 4 různé režimy a 3 úrovně intenzity. Dostupné jsou režimy Clean pro každodenní čištění, Sensitive pro jemnější čištění, White pro odstranění pigmentací a Gum Health pro zlepšení zdraví dásní. Tři úrovně intenzity ovlivňují míru vibrací kartáčku a umožňují intenzivnější nebo šetrnější čištění. Můžete libovolně kombinovat režimy a intenzitu, a přizpůsobit tak proces čištění zubů svým potřebám. Díky tomu jednoduše dosáhnete požadovaných výsledků, aniž byste si museli lámat hlavu nad tím, zda děláte vše správně.Nejnovější modely kartáčků Sonicare ocení především nováčci v sonické technologii, kteří se rozhodli udělat pro sebe maximum a „upgradovat“ z manuálního čištění na lepší a efektivnější techniku. Nové modely jsou ještě tišší než předchozí generace a jemnější jsou i jejich vibrace. Kompaktní rozměry, lehkost a dlouhou výdrž nabití – až 3 týdny, což se hodí nejen na cesty – ovšem uvítají i ti, kdo se sonickými kartáčky žijí už léta. Novinky Philips Sonicare nové generacePhilips Sonicare 7100Kartáček Philips Sonicare 7100 se stane vaším nepostradatelným parťákem na cestě k ještě zářivějšímu úsměvu. S ním jednoduše zažijete čištění zubů podle svých představ a návykový pocit dokonale vyčištěných zubů. Společně s hlavicí G3 Premium Gum Care, která se lehce přizpůsobí konturám vašich zubů a dásní, dokáže odstranit až 10x více plaku než manuální zubní kartáček. Již během 2 týdnů tak získáte díky tomuto hloubkovému čištění až 7x zdravější dásně.DMOC: 4499 Kč Philips Sonicare 6500 a 6100Chcete-li zvolit zlatý střed, vsaďte na modely Philips Sonicare 6500 nebo 6100. Poskytují výkonnou techniku pro odstraňování plaku, zajišťují šetrné čištění zubů i na těžko přístupných místech. Sáhněte po nich, pokud máte citlivé dásně, ale i když přecházíte z manuálního kartáčku a opatrně si zvykáte na nový způsob čištění. Doporučená hlavice Sensitive v kombinaci s odpovídajícím režimem vám poskytne jemnou, ale účinnou péči.DMOC: 3799 Kč (model 6500), 2499 Kč (model 6100) Philips Sonicare 5500 a 5300Zubní kartáčky Philips Sonicare 5500 a 5300 byly stejně jako ostatní modely vyvinuty s předními dentisty a odborníky na zubní hygienu. Vybaveny jsou technologií Sonicare nové generace, speciálním režimem bělení a vestavěným tlakovým senzorem. Díky jejich hlavici Optimal White bude navíc váš úsměv až o 100 % bělejší už za jeden týden. Zbaví vás skvrn od džusu, vína, čaje i kávy a pomohou vám si udržet bílé zuby mezi návštěvami dentální hygieny. Na e-shopu www.philips.cz jsou dostupné za rozumnou cenu.DMOC: 2499 Kč (model 5500), 1899 Kč (model 5300)Více informací najdete na stránkách www.philips.cz/sonicare Zdroj: Philips ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-12-02 09:49:00

Canon přináší tipy na dokonalé vánoční dárky

Praha 2. prosince 2025 (PROTEXT) - Vybrat vánoční dárky pro nejbližší není nikdy jednoduché. Canon nabízí portfolio produktů, které osloví každou generaci – od mladých tvůrců obsahu přes milovníky klasické fotografie až po nadšence do sportu a přírody.Pro mladou generaci, která neustále tvoří a sdílíPro dceru, která neustále tiskne referáty do školy, fotografie s kamarádkami, samolepky nebo materiály pro scrapbooking je ideálním dárkem multifunkční tiskárna Canon PIXMA G3430. Díky systému doplnitelných inkoustových zásobníků MegaTank jsou náklady na tisk minimální. Jedna sada inkoustových lahví dokáže vytisknout až 4 600 barevných stran, takže i tisk fotografií ve vysokém objemu vyjde na zlomek ceny oproti tradičním kazetovým tiskárnám. Tiskárna nabízí funkce tisku, skenování i kopírování a díky Wi-Fi připojení je tisk z notebooku či chytrého telefonu naprosto bezproblémový. Stylový design v růžové nebo fialové barvě navíc perfektně zapadne do každého studentského pokoje.   Pro syna, který se věnuje natáčení vlogů a tvorbě obsahu pro YouTube, je tu Canon EOS R50. Tento kompaktní, ale výkonný přístroj je navržen jako vstupní model do světa profesionální tvorby. Nabízí špičkovou kvalitu videa v rozlišení 4K. Pokročilý systém automatického ostření Dual Pixel CMOS AF II spolehlivě sleduje osoby, zvířata i vozidla, takže každý záběr je dokonale ostrý. Díky výklopnému a otočnému displeji, vstupu pro externí mikrofon a možnosti výměny objektivů systému RF se jedná o univerzální nástroj, který poroste spolu s jeho tvůrčími ambicemi.V digitální době roste hodnota fyzických fotografiíMaminka, která si ráda prohlíží skutečné fotografie a nespokojí se s jejich uložením v telefonu, ocení tiskárnu Canon PIXMA TS8750. Tento model je navržen pro dosažení prémiové kvality fotografického tisku. Využívá systém šesti samostatných inkoustů, včetně šedé barvy, která zajišťuje dokonalé barevné přechody a hloubku u černobílých i barevných snímků. Výsledkem jsou fotografie v kvalitě fotolaboratoře, které si rodina může založit do alba nebo vystavit. Tisk fotografie formátu A4 přitom vyjde na sympatických 30 Kč, a to včetně kvalitního fotografického papíru. Je tedy jedno, jestli tiskne standardní formáty do alba nebo velké obrazy na stěny.Pro babičku, která chce mít fotografie vnoučat ihned po ruce, je skvělým dárkem kompaktní fototiskárna Canon SELPHY CP1500. Její obsluha je neuvěřitelně jednoduchá. Pomocí aplikace SELPHY Photo Layout lze bezdrátově tisknout fotografie přímo z chytrého telefonu během několika sekund. Termosublimační technologie vytvoří fotografii až do velikosti pohlednice a speciální ochranná vrstva zajistí, že snímky budou odolné vůči vodě, poškrábání a otiskům prstů.Pro muže s vášní pro sport a příroduTatínkovi, nadšenému golfistovi, pomůže zlepšit hru laserový dálkoměr Canon PowerShot Golf. Tento kapesní přístroj nabízí okamžité a přesné měření vzdálenosti k jamce či překážkám, a to i s kompenzací sklonu terénu. Klíčovou výhodou je výkonný optický stabilizátor obrazu, který eliminuje chvění rukou a poskytuje klidný pohled na cíl, což výrazně zpřesňuje měření. Jako unikátní bonus umožňuje PowerShot Golf pořizovat fotografie a videa, takže si tatínek může zaznamenat svůj nejlepší úder.Dědeček, který rád chodí do lesa a pozoruje zvěř, ocení dalekohled Canon 10x30 IS II. Jeho největší předností je revoluční optický stabilizátor obrazu, který aktivně potlačuje otřesy a pohyby. Díky tomu je obraz i při desetinásobném přiblížení dokonale stabilní, což umožňuje pohodlné a dlouhé pozorování detailů, i když už ruce pozorovatele nejsou bez třesu. Lehká a kompaktní konstrukce z něj činí ideálního společníka na procházky přírodou.„Vánoce jsou o sdílení a vytváření společných zážitků. V Canonu věříme, že naše technologie hraje klíčovou roli v tom, jak tyto zážitky zachycujeme a uchováváme pro budoucí generace,“ říká Eva Kučmášová, ředitelka marketingové komunikace společnosti Canon ve střední Evropě.Přehled produktů a doporučené ceny• Canon PIXMA G3430: 3 490 Kč• Canon EOS R50 + RF-S 18-45mm f/4.5-6.3 IS STM CREATOR KIT: 22.989 Kč• Canon PIXMA TS8750: 4290 Kč• Canon PowerShot Golf: 8790 Kč• Canon SELPHY CP1500: 3590 Kč• Canon Binoculars 10x30 IS II: 14.290 KčPoznámka: Uvedené ceny jsou doporučené maloobchodní a mohou se u jednotlivých prodejců lišit. O společnosti Canon EuropeCanon Europe je strategickou centrálou pro region EMEA společnosti Canon Inc., předního světového dodavatele technologií a služeb pro digitální zpracování obrazu. Canon působí přibližně ve 120 zemích, ve kterých zaměstnává zhruba 13.200 lidí. Na celosvětových příjmech společnosti se Canon Europe podílí přibližně jednou čtvrtinou.Společnost Canon Inc. byla založena v roce 1937. Od té doby díky neustálým inovacím svých produktů a řešení stojí v oblasti zpracování obrazu na světové špičce. Neustále investuje do správných oblastí a využívá příležitostí k růstu – od fotoaparátů přes komerční tiskárny a firemní konzultační služby až po zdravotnické technologie.Podniková filosofie společnosti Canon nese název Kyosei, což nejlépe vystihuje překlad „Společně žít a pracovat pro obecné blaho". Společnost Canon Europe usiluje v rámci regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) o udržitelný růst podnikání se zaměřením na snižování vlastního dopadu na životní prostředí. Stejně tak dbá na to, aby tento dopad minimalizovali i její zákazníci při využívání produktů a služeb Canon.Canon je průkopníkem, který přispívá ke zlepšování neustále se vyvíjejícího světa zobrazovací techniky. Svými technologiemi a inovativním duchem Canon posouvá hranice možného a pomáhá tak lidem podívat se na svět z nové perspektivy. Vnášíme do života kreativitu, snímek za snímkem. Protože jen pokud se dokážeme na svět správně podívat, můžeme jej změnit k lepšímu.Další informace o společnosti Canon Europe a Canon CZ jsou k dispozici na www.canon-europe.com a www.canon.cz.www.canon-europe.comZdroj: Canon ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz. PROTEXT 

Čas načtení: 2025-11-27 09:36:00

Tajemství Mistryň Cukrářek Odhaleno:Konečně Vím, Co PŘIDAT Do Lineckého Těsta, Aby Bylo DOKONALÉ! Úspěch Je TAK JISTÝ, Že Z Něj Upečete VŠECHNO!

Pokud vás už nebaví linecké cukroví, které se drolí, tvrdne, nebo se s ním špatně pracuje, máme pro vás REVOLUČNÍ ZPRÁVU. Odkdy cukrářky objevily tento trik, klasický recept už nepečou. Tohle je fantasticky jemné, krásně tvárné a dokonale vláčné linecké těsto, které se stane vaší tajnou zbraní pro celé svátky. Kdo ho zkusil, ten se […] The post Tajemství Mistryň Cukrářek Odhaleno:Konečně Vím, Co PŘIDAT Do Lineckého Těsta, Aby Bylo DOKONALÉ! Úspěch Je TAK JISTÝ, Že Z Něj Upečete VŠECHNO! first appeared on electropiknik.cz.