Aktuální Zprávy

Dánské volby vyhráli sociální demokraté, zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903

Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom ve středu informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu.

---=1=---

Čas načtení: 2024-06-12 07:43:00

Lidi boj s klimatem nechtějí, je to drahé. V USA zjistili po eurovolbách

Jako když hodíte kámen do studny a ten padá, padá a padá. Pád německých Zelených v eurovolbách byl tak hluboký, že ho zaznamenali dokonce až v USA. Server listu Wall Street Journal napsal, aby američtí demokraté pečlivě sledovali německé Zelené. Aby zjistili, jak se to nemá dělat. Na pozoru se mají i analytici z finančních trhů. Kvůli Emmanuelu Macronovi.

Čas načtení: 2024-12-03 07:52:00

Co to? V Německu se probouzejí vládní strany

SPD i Zelení v minulém týdnu zaznamenali výrazný nárůst podpory, což potvrzují nejen volební preference, ale i nárůst popularity jejich politických lídrů. Sociální demokraté stahují náskok AfD, zatímco Zelení výrazně posilují o 2 procentní body. Mezi politiky dominuje Boris Pistorius (SPD), přičemž roste i podpora současného kancléře Olafa Scholze a dalších zástupců obou stran, vyplývá z průzkumu agentury INSA.

Čas načtení: 2025-02-25 05:00:00

Oslavy v Německu: Milionář Merz jásal s pivem. Kdo půjde do vlády a zlepší se vztahy s Českem?

Němci rozhodli o složení Spolkového sněmu. Vítězem se stala konzervativní unie CDU-CSU v čele s Friedrichem Merzem (69, CDU), právníkem, někdejší rivalem Angely Merkelové, pilotem i otcem tří dětí. Merz slavil triumf s pivem v ruce a bavorským premiérem Markus Söderem (58, CSU) po boku. Jenže úspěch zaznamenala krajní pravice v podobě AfD i krajní levice. Sociální demokraté (SPD) zaznamenali naopak nejhorší výsledek od sjednocení Německa v roce 1871. Co bude v Německu dál a co na to Česko?

Čas načtení: 2025-02-25 07:54:00

Co Česku přinesou volby v Německu? Vítěz Merz slavil s pivem a jedná o vládě. S kým?

Němci rozhodli o složení Spolkového sněmu. Vítězem se stala konzervativní unie CDU-CSU v čele s Friedrichem Merzem (69, CDU), právníkem, někdejším rivalem Angely Merkelové, pilotem i otcem tří dětí. Merz slavil triumf s pivem v ruce a bavorským premiérem Markusem Söderem (58, CSU) po boku. Jenže úspěch zaznamenala krajní pravice v podobě AfD i krajní levice. Sociální demokraté (SPD) zaznamenali naopak nejhorší výsledek od sjednocení Německa v roce 1871. Co bude v Německu dál a co na to Česko?

Čas načtení: 2026-02-27 09:00:00

Politická revoluce v Británii: Strana zelených vyhrála doplňkové volby v Gortonu a Dentonu a odsunula labouristy na třetí místo, což je tvrdá rána pro Keira Starmera

Hannah Spencer byla zvolena první poslankyní britské Strany zelených v severní Anglii, zatímco labouristé zaznamenali pokles hlasů o 25,3 % ve srovnání s rokem 2024Britská Strana zelených dosáhla významného vítězství v doplňkových volbách v Gortonu a Dentonu, což je významná rána pro Keira Starmera.Hannah Spencer, místní instalatérka a radní Strany zelených, byla zvolena první poslankyní strany v severní Anglii poté, co zvrátila 13 000 hlasů převahu labouristů.Labouristé skončili v těsném souboji na třetím místě, 5 616 hlasů za zelenými, kteří získali 14 980 hlasů, zatímco ultrapravicová strana Nigela Farage Reform UK skončila druhá s 10 578 hlasy. Výsledek představuje pokles hlasů pro Labouristy o 25,3 % ve srovnání s všeoibecnými volbami v roce 2024.Konzervativci a liberální demokraté přišli o své kauce, protože získali méně než 5 % hlasů, obě stany méně než 2 %.

Čas načtení: 2026-03-25 05:32:00

Dánské volby vyhráli vládní sociální demokraté

Kodaň - Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom dnes informovala...

Čas načtení: 2026-03-25 05:50:44

Dánské volby vyhráli vládní sociální demokraté, výsledek mají nejhorší od roku 1903

Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom dnes informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Čas načtení: 2026-03-25 05:32:00

Dánské volby vyhráli vládní sociální demokraté

Čas načtení: 2026-03-25 07:01:00

Dánské volby vyhráli vládní sociální demokraté, výsledek mají nejhorší od roku 1903

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali ale nejhorší výsledek od roku 1903. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ale ani jeden z bloků nezískal většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.

Čas načtení: 2026-03-25 07:01:00

Dánské volby vyhráli vládní sociální demokraté, výsledek mají nejhorší od roku 1903

---===---

Čas načtení: 2019-12-07 11:13:31

Švédská pravice začala jednat s "extremisty"

Švédská pravice si začíná zvykat na myšlenku spolupráce se stranou Švédských demokratů, která byla dlouho tabu. Švédští demokraté, Sverigedemokraterna (SD), jsou z celého místního politického spektra nejvíce skeptičtí vůči imigraci z třetího světa. V celostátním parlamentu, Riksdagu, sedí od roku 2010. Tehdy měli jen 5,7 procenta hlasů a dvacet poslanců ze 349 celkem. Od té doby jejich volební výsledky vzrostly. V posledních švédských volbách získala SD 17,5 procenta, což bylo více než minule, ale méně, než se čekalo. Švédská politika se tradičně dělí na dva bloky (levicový a pravicový), v případě SD se ovšem oba bloky shodly, že s nimi nechtějí mít nic společného. Tomu se obvykle říká sanitární kordon a ten byl naposledy potvrzen ještě v lednu tohoto roku, kdy dvě menší středopravé strany raději podpořily menšinovou levicovou vládu, jen aby SD nezískala na vlivu. Tím ovšem zároveň „podrazily“ svoje spojence na pravici, se kterými předtím po patnáct let vytvářely tzv. Alianci. (R.I.P.) Důvody k tomuto kordonu jsou všelijaké, hodně se hovoří o nečistých kořenech partaje, která ve svých počátcích skutečně přitahovala tvrdé rasisty; nicméně její současný předseda Jimmie Åkesson se poměrně dost snaží její obraz v tomto smyslu očistit, i za cenu vyhazování zjevně problémových jedinců. Osobně bych odhadoval, že jde i o to, že politické Švédsko se příliš sžilo s vlastním obrazem coby humanitární supervelmoci, a nechce si připustit, že mezi voliči došlo v imigračních záležitostech k trvalé změně nálad. Pomineme-li nepřímý vliv skrze rostoucí preference, měli Švédští demokraté na celostátní scéně dosud jen jeden okamžik úspěchu, a to roku 2014, kdy „sestřelili“ státní rozpočet tehdejší levicové vlády a nebylo daleko k předčasným volbám. Na regionální úrovni už tak izolovaní nejsou, v městečku Hörby na jihu Švédska získali loni prvního starostu a v několika dalších městech pomohli sesadit sociální demokraty a podporují pravicové městské rady z opozice. Vláda, kterou začátkem roku 2019 vytvořili sociální demokrati se Zelenými, od počátku spoléhala jen na velmi těsnou podporu v parlamentu. Sám předseda vlády Stefan Löfven je poslední dobou nepopulární, dokonce má v celostátním švédském průzkumu horší výsledky než Åkesson sám. Preference sociálních demokratů během posledního roku poklesly a preference SD naopak vystoupaly, i když to ještě není záruka volebního výsledku; SD měla velmi vysoké preference už za migrační krize v letech 2015–2016, ale nakonec nesklidila tolik hlasů, v kolik doufala. Každopádně v současnosti by levice vládu neposkládala ani přibližně a Zelení se pohybují na samostatné hranici volitelnosti. Což zákonitě v pravicových stranách vede k otázce, co dělat, aby se zase dostaly k moci. A je patrné, že bez pomoci Švédských demokratů by to v takových číselných poměrech nešlo. První stranou, která vyjádřila otevřenost k nějaké spolupráci se Švédskými demokraty, byla menší strana KD (křesťanští demokraté), jejíž předsedkyně Ebba Busch Thor v březnu 2019 řekla, že se chce bavit „se všemi stranami“. To bylo na švédské poměry něco jako revoluce a voličům to zjevně nevadilo; podpora KD dokonce nějakou dobu vystoupila nad deset procent. Ke skutečně zásadnímu posunu ale došlo před pár dny. Tradičně největší stranou na pravici bývali Umírnění čili Moderaterna, jejichž předseda Ulf Kristersson se ještě loni zaklínal, že se Švédskými demokraty nebude „vládnout, spolupracovat ani mluvit“ (zdroj). Nicméně doba nemluvení očividně skončila, protože tento týden se Åkesson a Kristersson poprvé osobně sešli, aby probrali možnou spolupráci na důležitých tématech v parlamentu. A šéf Umírněných Ulf Kristersson k tomu pak napsal toto: „Umírnění a Švédští demokraté jsou odlišné strany s odlišnými ideologiemi a na některé věci máme jiný názor. Navzájem se však k sobě chováme s respektem a v některých důležitých tématech přemýšlíme stejně. Co se těchto témat týče, chtěl bych samozřejmě, abychom spolupracovali i v parlamentu.“ (Zdroj) To je panečku posun od „nebudeme se s nimi bavit“, že? Najednou se k sobě chovají s respektem. A stačil k tomu jeden rok. Co se stalo? Určitě k tomu přispěla „zrada“ menších koaličních partnerů na pravici, kteří podpořili menšinovou levicovou vládu. Určitě k tomu přispěl i vývoj volebních preferencí a neoblíbenost současného premiéra. Ale svůj podíl měla možná i letošní vlna výbuchů, kterou dnes řeší i notoricky zdrženlivá BBC. Nemluvě o pár spektakulárních vraždách. Realita se zkrátka nakonec vždycky nějak prosadí, jenom někdy pomalu a jindy rychleji. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2025-11-05 09:00:00

Zohran Mamdani byl zvolen starostou New Yorku v historickém vítězství

Návrh 50: Kaliforňané schválili změnu volebních obvodů ve prospěch demokratů Nově zvolený starosta New Yorku Zohran Mamdani ve svém vítězném projevu oslovil Donalda Trumpa, zatímco demokraté vyhráli klíčové volby v USA Mamdani odsoudil „oligarchii a autoritářství“ v projevu, ve kterém se přímo obrací na Trumpa, zatímco demokraté vyhráli hlasování o změně volebních obvodů v Kalifornii a guvernérské volby v New Jersey a VirginiiMamdani triumfuje v úspěšnou noc pro demokratyZohran Mamdani je nově zvoleným starostou New Yorku, který rozhodujícím způsobem porazil bývalého guvernéra Andrewa Cuoma. Po sečtení více než 97 % hlasů získal Mamdani více hlasů – nejméně 1,03 milionu – než všichni ostatní kandidáti dohromady, včetně Cuoma a republikána Curtise Sliwy. Kalifornie schválila návrh zákona Proposition 50, který dočasně změní rozdělení volebních obvodů ve státě v naději, že se tak podaří čelit snahám republikánů o totéž v Texasu. Nové rozdělení by mohlo demokratům pomoci získat pět dalších křesel v americké Sněmovně reprezentantů.Byla to dobrá noc pro demokraty, Abigail Spanbergerová vyhrála volby guvernéra ve Virginii a Mikie Sherrillová vyhrála volby guvernéra v New Jersey. Prezident Donald Trump se na své oblíbené platformě Truth Social distancoval od těchto porážek. Vyzval také republikány, aby prosadili reformu volebního systému a ukončili obstrukce. Zatímco Mamdani hovořil, Trump zveřejnil tajemný závěrečný vzkaz večera: „A TAK TO ZAČÍNÁ!“. Mamdani se ve svém vítězném projevu v Brooklynu přímo obrátil na Trumpa a slíbil, že využije své role v radnici k boji proti jeho politice rozdělování. Nově zvolený starosta řekl: „Donalde Trumpe, vím, že se díváte, a mám pro vás čtyři slova: zesilte si hlasitost.“ Návrh 50: Kaliforňané schválili změnu volebních obvodů ve prospěch demokratů Nově zvolený starosta New Yorku Zohran Mamdani ve svém vítězném projevu oslovil Donalda Trumpa, zatímco demokraté vyhráli klíčové volby v USA Mamdani odsoudil „oligarchii a autoritářství“ v projevu, ve kterém se přímo obrací na Trumpa, zatímco demokraté vyhráli hlasování o změně volebních obvodů v Kalifornii a guvernérské volby v New Jersey a VirginiiMamdani triumfuje v úspěšnou noc pro demokratyZohran Mamdani je nově zvoleným starostou New Yorku, který rozhodujícím způsobem porazil bývalého guvernéra Andrewa Cuoma. Po sečtení více než 97 % hlasů získal Mamdani více hlasů – nejméně 1,03 milionu – než všichni ostatní kandidáti dohromady, včetně Cuoma a republikána Curtise Sliwy. Kalifornie schválila návrh zákona Proposition 50, který dočasně změní rozdělení volebních obvodů ve státě v naději, že se tak podaří čelit snahám republikánů o totéž v Texasu. Nové rozdělení by mohlo demokratům pomoci získat pět dalších křesel v americké Sněmovně reprezentantů.Byla to dobrá noc pro demokraty, Abigail Spanbergerová vyhrála volby guvernéra ve Virginii a Mikie Sherrillová vyhrála volby guvernéra v New Jersey. Prezident Donald Trump se na své oblíbené platformě Truth Social distancoval od těchto porážek. Vyzval také republikány, aby prosadili reformu volebního systému a ukončili obstrukce. Zatímco Mamdani hovořil, Trump zveřejnil tajemný závěrečný vzkaz večera: „A TAK TO ZAČÍNÁ!“. Mamdani se ve svém vítězném projevu v Brooklynu přímo obrátil na Trumpa a slíbil, že využije své role v radnici k boji proti jeho politice rozdělování. Nově zvolený starosta řekl: „Donalde Trumpe, vím, že se díváte, a mám pro vás čtyři slova: zesilte si hlasitost.“

Čas načtení: 2024-06-28 10:00:00

Prezidentská debata Trump - Biden byla katastrofa

Trump lhal, zatímco Biden se neúspěšně snažil o souvislou reakci. Co si o tom myslí komentátoři Guardianu:Moustafa Bayoumi: "Demokraté musí za svého kandidáta vybrat někoho jiného než Bidena"To je ale katastrofa. Joe Biden se od začátku debaty choval zmateně, kličkoval a byl bez šarmu. Nikdy se to nezlepšilo. Donald Trump byl však relativně zdrženlivý, alespoň na Trumpa. Samozřejmě se po celých 90 minut uchyloval ke lžím, urážkám a přehánění. Citováním věcí zvaných "černošská pracovní místa" a "hispánská pracovní místa" a označením Bidena za "špatného Palestince" se Trumpovi podařilo udeřit do všech svých obvyklých rasistických not.Přesto bylo prostě bolestné to celé sledovat, hlavně proto, že to bylo zbytečné v jakékoli praktické rovině. Tato tolik vzývaná konfrontace dvou politických nepřátel o nejdůležitější úřad na světě se ukázala být naprosto bezobsažná. Jediné, co vyvolávala, byla trapnost. Jediným tématem bylo sobectví. Prezidentský úřad by neměl být pouhým projektem marnivosti, ale přesně tím se stal. Bidenův výkon byl tak hluboko pod hranicí přijatelnosti, že by se Demokratická strana měla stydět za to, že mu dovolila kandidovat ve volbách. S dnešním Bidenovým výkonem demokraté téměř jistě prohrají. Trumpův narcismus je pověstný a také on zničil Republikánskou stranu zevnitř. V sázce je příliš mnoho na to, aby nafouknutá ega těchto dvou mužů rozhodovala o osudech milionů lidí u nás i na celém světě. Pokud demokraté skutečně věří, že v těchto volbách jde o demokracii, musí za svého kandidáta vybrat někoho jiného než Bidena. Ještě je čas. Moustafa Bayoumi je americký komentátor deníku Guardian.

Čas načtení: 2024-07-20 09:39:51

Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů

USA – Dva vysoce postavení demokraté ve Sněmovně reprezentantů sdělili deníku CBS News, že se domnívají, že prezident Biden by mohl opustit prezidentské volby v roce 2024 během tří až pěti dnů po nátlakové kampani ze strany předních zákonodárců své vlastní strany, včetně vůdce senátní většiny Chucka Schumera a vůdce menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeema […] The post Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-08-27 10:00:00

Německo: Krajní pravice získává na síle

AfD představuje ve víkendových regionálních volbách velkou hrozbu - a tradiční umírněné strany nedokážou voliče nadchnout, míní britský odborník na Německo John Kampfner. Velká Británie se vzpamatovává z osmiletého konzervativního chaosu.. Ve Francii se voliči spojili, aby odvrátili všudypřítomnou hrozbu Marine Le Penové. Ve Spojených státech mají demokraté po zvolení Kamaly Harrisové svou prezidentskou kandidátkou novou sílu. Toto nejisté oživení rozumné politiky se však bohužel vyhýbá Německu.V neděli se očekává, že dva bývalé regiony východního Německa houfně podpoří dvě strany krajní pravice. Tři centristické strany, které vedou zemi na celostátní úrovni - sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP) - jen s potížemi překonávají 5% hranici, která měla zabránit extremistům dostat se do zákonodárných sborů. Mezitím se konzervativní CDU - stará strana Angely Merkelové - snaží čelit populistům.

Čas načtení: 2025-08-01 10:00:00

Sebevražda demokracie ztrátou smyslu pro realitu

Čtu o tom, že lidé, kterým záleží na demokracii, se mají aktivně zapojit a bojovat za to, aby volby vyhráli demokraté. Prý jsme jako ve 30. letech a je lepší jít teď s kůží na trh, než mít pak proruskou vládu. To jsou krásná slova, že? Jenže co by ti demokraté měli dělat? Opakovat lidem kázání, jak špatná je totalita, jak špatný je Putin atd.? Volí lidi pro Putina kvůli tomu, že demokraté jsou málo aktivní?

Čas načtení: 2025-10-06 10:00:00

Sociální demokraté by měli důstojně ukončit činnost a odkázat majetek Hlávkově nadaci

Sociální demokraté (nyní SOCDEM) spoluprací s pohrobky Lenina a Stalina i nadbíháním současným ruským zájmům přesvědčivě dokázali, že už nejsou demokraté. Znemožnili se vpravdě historicky, voliči je opustili a sotva se ke zkažené značce vrátí. Pokud by současní sociální demokraté po sobě chtěli zanechat alespoň něco dobrého, měli by vypořádat své finanční závazky, zbytek majetku odkázat Hlávkově nadaci a svoji stranu rozpustit.

Čas načtení: 2025-12-12 21:04:00

Zákaz pro média, bude se prát špinavé prádlo. KSČM a SOCDEM hledají cestu z krize

Komunisté a sociální demokraté si zvolili sobotu 13. prosince jako den, kdy budou volit své nové vedení. Zatímco se ale delegáti komunistického zasedání sejdou osobně, sociální demokraté budou jednat pouze online. Co budou mít ale obdobné, je vztah k novinářům. Ani jedno ze zasedání nemůžou novináři sledovat, byť sociální demokraté měli v minulosti často sjezdy pro média otevřené.

Čas načtení: 2025-12-12 21:04:00

Zákaz pro média, bude se prát špinavé prádlo. KSČM a SOCDEM hledají cestu z krize

Čas načtení: 2025-12-12 21:04:00

Zákaz pro média, bude se prát špinavé prádlo. KSČM a SOCDEM hledají cestu z krize

Čas načtení: 2020-11-16 18:48:43

Americké volby III. – co bude dál?

Milí čtenáři, dostávám hodně dotazů na to, jak vidím aktuální vývoj v USA a co by se mohlo stát v nejbližších čtyřech letech. Zde tedy shrnutí toho, co považuji za méně či více pravděpodobné – a proč. První otázka: může se Trump vrátit v roce 2024? Další volby jsou za čtyři roky, to bude Bidenovi těsně pod 82 let (narozeniny slaví 20. listopadu) a Trumpovi 78 let. Žádná mladá kuřátka to tedy nebudou a zvlášť u Bidena pochybuji, že by kandidoval ještě jednou. Pokud se bude Trump chtít vrátit do hry, musí nejdříve získat republikánskou nominaci. Ve vrchních patrech strany nikdy moc silnou pozici neměl, jeho nejsilnějším prvkem byla podpora „odspoda“, částečně realizovaná pomocí velkých mítinků (rallies). To se teď v době covidové nedá pořádně dělat. Ale pokud poté, co ten pandemický problém pomine nebo se aspoň zmenší, začne DJT zase jezdit po Americe a pronajímat si stadiony, bude to znamení, že se chystá na další kolo. A naopak; pokud nic takového neudělá, přenechal tu vysokou hru definitivně jiným. Takže na konečný verdikt počkejte dva roky. Pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro republikány Trumpova administrativa po sobě tak jako tak zanechává několik trvalých stop. Probrat bychom mohli aspoň tři. Obměněný Nejvyšší soud, kde zasedli tři relativně mladí soudci konzervativního střihu: Neil Gorsuch (53 let), Brett Kavanaugh (55 let) a Amy Coney Barrettová (48 let). Ti budou nejspíš vykonávat svůj mandát zhruba další čtvrt století, ne-li déle (Barrettové předchůdkyně Ginsburgová zemřela v 87 letech věku v úřadě), takže jejich vliv na budoucí podobu USA bude značný. U Nejvyššího soudu končí řada zásadních sporů (volební právo, různé formy diskriminace včetně té takzvaně pozitivní, držení a nošení zbraní, občanské svobody a svoboda projevu, imigrační pravidla) a jeho judikáty mají tendenci „přehazovat výhybky“ amerického práva na desítky let dopředu. Dalším trvalejším efektem je uvědomění republikánů, že pracující vrstva (včetně Hispánců) je zajímavým volebním rezervoárem pro jejich stranu. Naprostá hysterie panující dnes v USA kolem barvy pleti poněkud zakrývá skutečnost, že ty skutečně hluboké příkopy v americké společnosti jsou (pro nedostatek lepšího slova) třídního charakteru. A tím nemám ani tolik na mysli peníze, jako skutečnost, že světy pobřežních elit a vnitrozemské populace ve „flyover country“ se vzájemně vzdálily tak, že už na sebe ani nedokřiknou. Toho, že ta vnitrozemská populace se od oněch mluvících hlav v CNN cítí odcizena, budou nejspíš využívat i další republikánští politici. Třetí položka možná některé čtenáře nevěřícně pobaví, ale součástí trvalejšího dědictví Trumpovy administrativy bude podle mě vznik Space Force, vesmírných sil, coby separátní ozbrojené síly rovnocenné těm starším (Army, Navy, Marine Corps, Coast Guard, Air Force). Tohle si myslím, že Trump odhadl velmi dobře. Po letech stagnace se zase jednou rozjely závody v kosmických technologiích a jen tak se nezastaví. A dominance na oběžné dráze a případně i za ní bude mít zásadní dopad na rovnováhu sil dole na Zemi. Představte si například něco jako právě budovanou síť Starlink, ale osázenou navíc kamerami s vysokým rozlišením, které neustále chrlí ony gigapixely nasbíraných dat zpátky do centrály. To by byl špionův sen. A takové systémy se už dnes realizovat dají, jenom potřebujete dostatečně levnou dopravu na orbit, abyste ty desetitisíce družic dokázali za rozumné peníze vynést nahoru – na čemž se pracuje. Samozřejmě, že Čína a spol. nebudou chtít zůstat pozadu; ostatně do klubu zemí vysílajících lidské posádky do vesmíru se chce kvalifikovat i Indie (projekt Gaganyaan, který už značně pokročil). No, takže Space Force. Ani demokrati ji neořežou, na to je moc zajímavá pro ten silně rozrostlý vojensko-průmyslový komplex navázaný na armádní utrácení. Ještě navíc se její vznik dobře trefil do doby, kdy například klasické stíhačky začínají být poněkud zastaralé a jejich nákup těžko zdůvodnitelný. Zato oběžná dráha, Měsíc atd. působí znovu sexy. Demokraté budou muset kousnout do kyselého jablka Dobrá, zpátky z vesmíru sem dolů, k přízemnějším věcem. Jak se bude vládnout nové administrativě? Odpověď na tuto otázku silně závisí na tom, jak dopadne druhé kolo senátních voleb v Georgii, které se koná 5. ledna 2021, a také zvláštní volby rozhodující o druhém georgijském křesle, jejichž druhé kolo se koná v ten samý den. Jde tedy celkem o dva senátory. Georgia je převážně republikánský stát, ale s velmi významnou černošskou menšinou (skoro třetina obyvatel), která zase tvoří spolehlivý voličský blok demokratů. Kdyby republikáni vyhráli aspoň jedno z těchto dvou křesel, podrželi by si většinu v Senátu. Je pravděpodobné, že se republikáni pokusí maximálně mobilizovat své georgijské voliče – pod sloganem, že když už bude v Bílém domě Joe Biden, právě Senát musí sloužit jako brzda různých ambicí typu Zeleného Nového dealu. Rozdělení prezidentského úřadu, Senátu a Sněmovny reprezentantů mezi obě strany je poměrně běžné, naopak mít pod kontrolou všechny tři instituce (trifecta) se vítězné straně podaří jen občas. Zdá se, že Američanům rozdělená vláda vyhovuje; například midterm elections, konané v polovině prezidentského mandátu, obvykle vedou k oslabení prezidenta a posílení opozice (typicky k nim totiž chodí spíš opoziční voliči). Od druhé světové války se stalo jen jednou, že by prezidentova strana v midterm elections posílila v obou komorách Kongresu, za George W. Bushe roku 2002, zato však 13krát v obou komorách křesla ztratila. Pokud tedy Bidenova administrativa začne s menšinou v Senátu – což záleží právě na výsledku georgijských voleb v lednu – je to dost nevýhodná pozice, která se v roce 2022 po midterm elections může ještě zhoršit. Ve stavu rozdělené moci toho prezident zas tak moc nezmůže a jeho schopnost vládnout pak záleží na ochotě dělat kompromisy s opozicí, případně přesvědčovat jednotlivé senátory. Z republikánských senátorů je ke spolupráci s demokraty nejvíce nakloněná senátorka za Maine Susan Collinsová, která provozuje velmi samostatnou politiku a spolehnout se na ni nemůžou ani jedni, ani druzí. I proto by pro republikány bylo výhodné získat obě georgijská křesla. Collinsová je ovšem posledním republikánským senátorem z Nové Anglie, navíc doma oblíbeným; není divu, že se jí strana drží. V souvislosti s převzetím moci a jmenováním nových ministrů budou muset demokraté kousnout do kyselého jablka a dořešit otázku, jak moc prostoru chtějí přepustit Alexandře Ocasio-Cortezové a silně levicovému křídlu kolem ní. Progresivní levice má ohromnou sílu v médiích a v akademické sféře, ale v reálných volbách bývá slabá; širší americký elektorát nemá pro tenhle typ politiky, s výjimkou několika velkoměstských okrsků, pražádné sympatie. Bez fixace na Trumpa a jeho prohřešky nespojuje progresivní levici a centristy prakticky nic, takže boj o to, kdo bude mít v budoucí administrativě svoje lidi, bude asi adekvátně tvrdý. Už teď obviňují centristé Cortezovou a její melody girls z nepotěšujících výsledků v kongresových volbách. V nerozhodných okrscích, kde jsou síly obou stran vyrovnané, prý byla asociace se socialismem či s myšlenkou defundovat policii těžkou volební překážkou. Levičáci naopak vyčítají centristům nedostatek zápalu a nových myšlenek. Osobně si sice nemyslím, že opětovné ohřátí sto let starých konceptů znárodňování kdečeho se dá nazvat novými myšlenkami, ale každému jeho perspektivu… Tlak z Washingtonu, aby se evropské země více staraly o svoji vlastní obranu, nepomine Trochu volnější ruce bude mít prezident v zahraniční politice, jejíž zaměření se v posledních desetiletích pozvolna stěhuje po glóbu. Kdysi to byla Evropa, později Blízký a Střední východ, teď hlavně východní Asie. Myslím si, že naděje evropských politiků, že Bidenova administrativa k nim bude nějak zásadně přátelštější než Trumpova, jsou tak trochu sebeiluzí. Verbálně budou nepochybně jejich vztahy hladší a daleko diplomatičtější, určitě si nebudou vyměňovat ťafky po Twitteru. Sílící orientace USA na Asii ovšem není dána osobními sympatiemi, ale měnícími se poměry ve světě. První důvod je ekonomický. V širokém pásu od Indie po Japonsko a Indonésii, potažmo Austrálii, žijí přes tři miliardy lidí, asi osmkrát tolik než v EU. Jsou zatím výrazně chudší než Evropané, ale řada těch zemí silně ekonomicky roste. Masivně se tu rozrůstá střední třída a navíc jsou tamní národy vesměs v průměru mladší než národy evropské, které vzhledem ke svému stárnutí musejí čím dál větší část svého bohatství utrácet za sociální služby a nezbývá jim tedy tolik peněz k nákupu drahých hraček či služeb z ciziny. V jižní a východní Asii má tenhle charakter zestárlé mocnosti zatím jenom Japonsko. A jelikož USA je stále ještě především země velkého businessu, americkým zájmem bude vydělat na těchto rostoucích trzích co nejvíce peněz. To znamená věnovat jim pozornost – politicky, diplomaticky, ekonomicky a možná i vojensky. Čímž se dostáváme ke druhému důvodu, proč bude muset Bílý dům v následujících letech věnovat lví podíl své pozornosti právě Asii. Právě tam roste Americe skutečně velký soupeř v podobě Číny, ale zároveň i potenciálně velmi silný spojenec v podobě Indie, která je do anglosféry ekonomicky i osobně integrovaná. (Hodně indických boháčů, podnikatelů, vědců i dalších elit studovalo v Británii či v Americe.) Už přes dvě stě let, nejpozději od bitvy u Trafalgaru, vládnou světovým oceánům anglosaské mocnosti, které za ta staletí mj. nasbíraly ohromné penzum institucionálních zkušeností. Provozovat blue water navy, která dokáže operovat na opačné straně planety, není jednoduché a například Němci se k tomu nepřiblížili ani na vrcholu svého suchozemského impéria. Jenže Čína poslední dobou do svých námořních sil investovala poměrně dost peněz a vypadá to, že mít vlastní blue water navy je jejich strategickým cílem. Na to budou Američané nuceni nějak reagovat. Kdyby tak neučinili, mohli by svoje dlouhodobé investice do budování vojenských koalic a zahraničních námořních základen rovnou odepsat, protože máloco oslabí pozici dosavadního hegemona více než neochota reagovat na zjevnou výzvu. Nutnost postavit se rostoucímu čínskému vlivu je jedna z mála věcí, na které se demokrati a republikáni dokážou shodnout. (Letos se vysloveně předháněli v tom, kdo bude tvrdší.) Osobně si nemyslím, že to bylo běžné politické divadélko, ale že nám před očima vzniká pravý thukidydovský konflikt, polarizace světové scény mezi „starého hegemona“ a „nového vyzyvatele“, která v historii běžně vedla k válečným konfliktům. Nepříliš potěšující perspektiva, ale Konec historie se zkrátka nekonal a nová administrativa bude nucena podle toho jednat. Což mimo jiné pro evropské země znamená, že tlak z Washingtonu, aby se více staraly o svoji vlastní obranu a více investovaly do svých armád, nepomine. Nebude sice vyjadřován tak zjevným a tvrdým způsobem jako za Trumpa, ale na jeho podstatě se nic nezmění. Na světě přibylo potenciálních bojišť a ani Amerika nemá prostředky a chuť k tomu, udržovat svoji přítomnost všude naráz. A z pohledu takového Jihočínského moře působí Evropa jako relativně klidné závětří, které tolik pozornosti a nákladů zkrátka nepotřebuje. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-06 12:10:00

Biden a Trump ovládli superúterý, nominace do listopadové volby mají téměř jisté

Osm měsíců před prezidentskými volbami ve Spojených státech je opět o něco jasnější, že v souboji o Bílý dům se v listopadu znovu utkají současný prezident Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. Oba muži v úterý zvítězili napříč USA v hlasováních, kterými demokraté a republikáni vybírají svého kandidáta. Biden opět označil Trumpa za hrozbu pro demokracii, zatímco Trump dál prezentoval temnou vizi země vedené Bidenem.

Čas načtení: 2024-06-04 16:22:00

Jak se z amerických Demokratů stala strana elitářů. Začalo to neposedným poklopcem

Bývalý prezident Donald Trump bude letos usilovat o druhé zvolení do Bílého domu a stejně jako v roce 2016 se bude opírat o hlasy americké dělnické třídy. Skutečnost, že Trump obrátil směrování republikánů k nižším třídám, má kořeny už v 80. letech, kdy se demokraté poprvé začali orientovat na bohatou střední třídu s liberálním smýšlením. Byla to skupina tzv. yuppies, která zcela změnila americkou politiku na desítky let a demokraté až nyní začínají vnímat, že jejich elitářské pojetí Ameriky už nemusí přinášet volební úspěchy.

Čas načtení: 2024-06-04 16:22:00

Kde se vzal Trump? Začalo to Demokratem s neposedným poklopcem, a nebyl to Clinton

Čas načtení: 2024-07-04 00:00:00

Sesaďte Bidena ihned, už není schopný prezidentování, žádají republikáni

Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim, ale demokraté si zřejmě nepamatovali všechno, co řekl Ježíš, a tak má debatní debakl Joe Bidena druhé dějství. To první je o tom, že demokraté po Bidenovi chtějí, aby odpískal kandidaturu na prezidenta. V dalším dílu to pokračuje tak, že republikáni chtějí, aby skončil hned i jako prezident.

Čas načtení: 2024-07-21 10:00:00

Joe Biden zrušil svou prezidentskou kandidaturu

Prezident Biden právě oznámil, že již nebude usilovat o znovuzvolení.„Domnívám se, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych odstoupil a soustředil se po zbytek svého funkčního období výhradně na plnění prezidentských povinností,“ uvedl v neděli odpoledne v příspěvku na Twitteru.Bidenovo oznámení přichází v době, kdy ho stále větší sbor demokratů vyzývá, aby odstoupil po katastrofální debatě s republikánským rivalem Donaldem Trumpem. pic.twitter.com/RMIRvlSOYw— Joe Biden (@JoeBiden) July 21, 2024 Biden doporučil Harrisovou jako svou nástupkyni: Vážení demokraté, rozhodl jsem se nepřijmout kandidaturu a soustředit veškerou svou energii na své povinnosti prezidenta po zbytek svého funkčního období. Mým úplně prvním rozhodnutím jako stranického kandidáta v roce 2020 bylo vybrat si Kamalu Harrisovou za svou viceprezidentku. A bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělal. Dnes chci Kamale nabídnout svou plnou podporu, aby se letos stala kandidátkou naší strany. Demokraté - je čas spojit se a porazit Trumpa. Udělejme to. My fellow Democrats, I have decided not to accept the nomination and to focus all my energies on my duties as President for the remainder of my term. My very first decision as the party nominee in 2020 was to pick Kamala Harris as my Vice President. And it’s been the best… pic.twitter.com/x8DnvuImJV— Joe Biden (@JoeBiden) July 21, 2024

Čas načtení: 2024-08-19 14:00:00

Všichni se spojují, sociálním demokratům hrozí další rozdělení. Krajské volby ukážou, kdo zůstane

Byť z vysoké politiky skoro zmizeli, i sociální demokraté obhajují v nadcházejících krajských volbách pozici hejtmana. Bojovat ale budou ještě o mnohem víc – o další budoucnost v posledních letech skomírající strany. Sociální demokraté razí...

Čas načtení: 2024-08-20 07:00:01

Trump je prostě divný. Kamala Harris pochopila, že na něj musí použít jeho vlastní zbraně

„Donald Trump a jeho parťák o mně říkají spoustu věcí,“ řekla Kamala Harris na jednom ze svých předvolebních mítinků a pokračovala vyjádřením, které dost možná v politické kampani demokratů bude znamenat převrat. „Ale nevšimli jste si, že některé věci, které dělají, jsou prostě divné?“ položila svým podporovatelům řečnickou otázku. A vznikla fráze, která se možná stane v nadcházejících volbách naprosto zásadní. A zasloužil se o to i Donald Trump, který soupeřčinu poznámku nenechal bez povšimnutí. Trump nepřekročil vlastní stín: V rozhovoru s Elonem Muskem chválil Putina i Kim Čong-una Číst více Hysterická reakce Trumpa „Oni jsou ti divní,“ reagoval Trump v jednom z rozhlasových rozhovorů. „Pokud jste ji někdy viděli s tím jejím smíchem a vším ostatním, to je divné. Nikdo mě nikdy nenazval divným. Jsem spousta věcí, ale ne divný. A JD (J. D. Vance, Trumpův kandidát na viceprezidenta, pozn. red.) vůbec není divný. Oni jsou,“ zněla Trumpova reakce. Jak se zdá, jediné slovíčko, které nemá jasný význam, zatím Trumpa zasáhlo více než všechny projevy Kamaly Harris dohromady. Demokraté uhodili hřebík na hlavičku Všiml si toho i politolog Jan Charvát, se kterým redakce Čtidoma.cz o situaci nejen v USA pravidelně mluví. „Dlouho to vypadalo, že demokraté nemají proti Trumpovi žádnou verbální schopnost se bránit, neumí přitáhnout pozornost. A pak se objevil ten magický termín ‚weird‘. A najednou to zarezonovalo a celá řada republikánů je uražená a rozčílená tímto jediným slovem,“ říká Charvát a podotýká, že mnozí z nich se chovají přesně jako pomyslné sněhové vločky, jejichž vlastnosti tak rádi kritizují u svých protivníků. Kampaň není vždy fér „Nejde přitom vůbec o útočné slovo, to není urážka. To je prostě jen takovou slovní hříčkou. Uděláme si z nich legraci,“ říká politolog. „Nevím, jestli tohle bude fungovat do konce volebního boje, ale je to obrovská trefa. Reálně je to tak, že každá strana, ať už je jakákoliv, má svoje slabé místo. A jde o to, jestli je dokážete najít a pak jestli je chcete a dokážete využít,“ uvádí expert s tím, že demokrati to doteď buď neuměli, nebo to nedokázali správně využít. Teď je však všechno jinak. „Je velký rozdíl, jestli má někdo slabé místo, protože se ukáže, že podváděl ve volbách, nebo protože má nepřiznané peníze anebo jestli přijdete s tím, že tenhle politik je gay a vy nechcete, aby vás gayové zastupovali. Obojí můžete využít a obojí může zafungovat. Ale to první je fér a to druhé není. Donald Trump fér nehraje a teď se hrozně vzteká, že proti němu někdo bojuje jeho vlastními zbraněmi,“ upozorňuje politolog a podotýká, že kalibr, se kterým udeřila Harris, však ještě není zdaleka tak těžký jako ten Trumpův. Černoška, nebo Indka? Kamala Harris mění rasu podle potřeby, vyčítá jí Trump Číst více Odvolání Bidena Trumpa nepříjemně překvapilo „Řeknete si ano, je to trošku zesměšňující, ale není to sprostý útok. Není to lež. Neříká to nic o jeho politice, ale zabralo to. Otázkou je, zda se tahle rétorika podaří demokratům udržet až do konce, protože to časem otupí. Bude to fungovat tak, že Kamala a její viceprezident budou pro Američany přitažliví? Těžko říct,“ dodává Charvát a říká, že v současnosti to působí tak, že Trump příliš neví, co v kampani dělat, a odvolání Joea Bidena z kandidatury byla pro něj velká rána. „Byl připraven na Bidena a teď je tam někdo úplně jiný. Je to žena, je mladší a pochází z menšin. Nic z toho pro Bidena neplatilo,“ upřesňuje politolog a dodává, že s viceprezidentem Timem Walzem, podle něj skvěle zvoleným, by Harris mohla oslovit i tradičnější, většinové voliče. Boj o americké prezidentské křeslo naplno vypukne 5. listopadu. První živá televizní debata mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris se odehraje 10. září. KAM DÁL: Dominik Duka přirovnal olympiádu k nacistické propagandě. Putinův srp a kladivo mu ale nevadily.

Čas načtení: 2024-08-21 06:52:00

Obamovi podpořili na sjezdu demokratů Harrisovou. Exprezident varoval před Trumpovým „chaosem“

Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Kamalu Harrisovou, která bude pracovat pro všechny Američany, uvedl v druhý den demokratického sjezdu v Chicagu bývalý prezident Barack Obama. Vítězství republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách by naopak podle Obamy znamenalo další čtyři roky chaosu, jelikož Trumpovi jde pouze o vlastní zájmy. Obama, který vystoupil po své manželce Michelle, zároveň varoval, že demokraté zatím nemají vyhráno, že souboj bude těsný a že Spojené státy jsou nyní rozdělené, přičemž apeloval na Američany, aby přišli k volbám.

Čas načtení: 2024-08-21 16:04:00

Je posedlý velikostí! Obama si utahoval z Trumpa a gestem ukázal na penis