EUR 24,555 || 
JPY 13,416 || 
USD 21,398 || Hudebnice a skladatelka Irena Havlová zemřela už 31. října 2025 ve věku 66 let. Veřejnost se o jejím úmrtí dozvěděla až nyní, informoval s odkazem na jejího bratra Petr Ostrouchov z vydavatelství Animal Music. Podle něj na přání samotné umělkyně odešla „tiše, beze slov“. Jako první o jejím úmrtí informoval server headliner.cz.
Čas načtení: 2025-08-22 00:00:00
Dua Lipa slaví 30. Zpěvačka patří mezi nejpopulárnější pophvězdy současnosti
Britská zpěvačka, skladatelka a modelka Dua Lipa, která se narodila 22. srpna 1995, patří mezi největší hvězdy současné populární hudby. Trojnásobná držitelka cen Grammy a sedminásobná držitelka Brit Awards, jejíž rodiče přišli do Británie začátkem 90. let minulého století v době, kdy někdejší Jugoslávii zachvátily občanské války, je jedním z nejpopulárnějších interpretů na platformě Spotify.
\nČas načtení: 2025-01-28 11:18:12
Koncertní cyklus Ženy hudebnice v Kavárně Dejvického divadla
Po úspěšných prosincových koncertech autorských kapel Foukalová-Brunner-Křišťan a MarZ se do Anti.ku chystá držitelka ceny Anděl, violoncellistka, zpěvačka a skladatelka Dorota Barová. Ta je vedle své úspěšné sólové dráhy známá z dua Tara Fuki, jazzové kapely Vertigo nebo kapely Anety Langerové. V roce 2018 překvapila spoluprací se členy slovenské skupiny Korben Dallas v projektu Tugriki. Během svého působení na české hudební scéně obdržela několik ocenění, včetně ceny Akademie populární hudby Anděl za svůj debut Iluzja, který vyšel na podzim 2018. […] Zobrazit celý článek Koncertní cyklus Ženy hudebnice v Kavárně Dejvického divadla
\nČas načtení: 2025-02-21 14:35:09
Kateřina Marie Tichá poprvé zamíří do Šumperka
Zpěvačka a skladatelka Kateřina Marie Tichá v rámci svého turné Plamen přijede 25. února do Šumperka. Publiku, které do šumperského kulturáku zavítá, slibuje známé písně i novinky z připravované desky. Držitelka prestižní…
\nČas načtení: 2025-02-25 19:00:00
Kateřina Marie Tichá & Bandjeez
úterý 25. února od 19 h ve velkém sále Zpěvačka, skladatelka a držitelka prestižní Ceny Anděl Kateřina Marie Tichá vydala na počátku tohoto roku své druhé studiové album Plamen. Obsahuje deset písní a do jisté míry…
\nČas načtení: 2025-04-17 18:01:00
Anna Vaverková písní a klipem říká, že bude dělat vše, dokud ji to bude bavit
Anna Vaverková, zpěvačka, hudebnice, skladatelka a producentka, držitelka cen Anděl a Apollo, přichází s novým singlem a videoklipem Nanana. Hořkosladká píseň slibuje, že hudebnice, žijící se svým manželem muzikantem v Berlíně, bude dělat vše včetně muziky, dokud ji to bude bavit a naplňovat. Písnička avizuje album Krása, které vyjde v září.
\nČas načtení: 2025-05-13 07:36:05
Zpěvačka Tyla v nové roli ambasadorky značky Pandora
Tyla - zpěvačka a skladatelka, držitelka ceny Grammy® a globální hudební hvězda, se v rámci oznámení o jmenování ambasadorkou objevuje v nové kampani Pandora Styled by Tyla. Každý přívěsek představuje milník v životě zpěvačky s důrazem na symboliku, která se skrývá za každým pečlivě vybraným šperkem.
\nČas načtení: 2025-05-29 18:00:00
Anna Vaverková je v ohni! I nejpálivější omáčka Da Bomb je na držitelku Anděla krátká
Anna Vaverková je skladatelka, zpěvačka a držitelka několika hudebních ocenění včetně Anděla v kategorii Alternativa a elektronika. Kde se „vzala“? Jak se jí kombinuje život v zahraničí s hraním v našich končinách? Proč jsou podle ní Švédi feministé a co ji na soužití se švédským manželem překvapilo? Má nějakou tajnou superschopnost? A proč je pro ni důležité všímat si toho, co se děje kolem nás? To všechno a mnohem víc zjistíte ve Večerce – podcastu, kde najdete hodně na malém prostoru.
\nČas načtení: 2025-10-13 13:08:13
Poslední dny ikony: Přítelkyně Diane Keatonové odhaluje dojemné detaily před nečekanou smrtí
Hollywood je stále v šoku. Ve věku 79 let nečekaně zemřela herecká legenda Diane Keatonová, žena, která definovala módu, styl a nezávislost několika generací. Nyní promluvila jedna z jejích nejbližších přítelkyň, držitelka ceny Grammy a uznávaná skladatelka Carole Bayer Sagerová, a podělila se o bolestné vzpomínky na poslední týdny herečky, které odhalují, jak moc ji […]
\nČas načtení: 2025-12-18 10:45:00
Matěje Formana jsem si „přinachomýtla“, říká trumpetistka Štěpánka Balcarová
Jazzová trumpetistka a skladatelka Štěpánka Balcarová, několikanásobná držitelka Ceny Anděl, vydala album O ztracené vodě. Jde o záznam jazzové opery pro děti, které jevištní podobu vtiskl Matěj Forman. Jeho hlas zní i na desce v roli průvodce příběhem. Okolnosti vzniku v rozhovoru objasňují oba dva tvůrci.
\nČas načtení: 2025-12-18 10:45:00
Matěje Formana jsem si „přinachomýtla“, říká trumpetistka Štěpánka Balcarová
Jazzová trumpetistka a skladatelka Štěpánka Balcarová, několikanásobná držitelka Ceny Anděl, vydala album O ztracené vodě. Jde o záznam jazzové opery pro děti, které jevištní podobu vtiskl Matěj Forman. Jeho hlas zní i na desce v roli průvodce příběhem. Okolnosti vzniku v rozhovoru objasňují oba dva tvůrci.
\nČas načtení: 2024-03-05 12:03:34
Uznávaná islandská klavíristka a post-klasická skladatelka Eydís Evensen přijíždí poprvé do Prahy!
V žižkovském Paláci Akropolis představí Eydís Evensen v rámci koncertní série Femme Fatale své nové album In Light, které ji představuje nejen jako jedinečnou klavíristku, ale i zpěvačku. Večer plný melancholické a intimní tvorby zahájí francouzská umělkyně Cleo T. Dvě originální hudebnice zazáří v jeden večer na jednom místě. Eydís Evensen pochází z malého města Blönduós na severu Islandu a vztah ke hře na klavír si budovala už od dětských let, kdy v 7 letech složila svoji první skladbu. Po […] The post Uznávaná islandská klavíristka a post-klasická skladatelka Eydís Evensen přijíždí poprvé do Prahy! first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Uznávaná islandská klavíristka a post-klasická skladatelka Eydís Evensen přijíždí poprvé do Prahy!
Čas načtení: 2021-05-19 18:27:01
Martina Formanová se ve své nové knize vyrovnává se smrtí svého muže
„Umlkly Milošovy oblíbené písničky, které jsme si pouštěli, jako by měl kdykoli vejít a připojit se k nám. Obývákem se nenese kouř jeho doutníků ani vůně espressa s kapkou Baileys ani zvuk CNN ani, ani…“ píše Martina Formanová v nové knize Nalakuj to na růžovo, v níž se vyrovnává se smrtí manžela Miloše Formana (†2018). V knize, kterou Martina Formanová navazuje na předchozí autobiografické prózy Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti, se setkáváme se zralou ženou reflektující svůj život po smrti manžela Miloše Formana. S pomocí deníku zpracovává svůj smutek a prázdnotu ze ztráty člověka, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny. První zápis je ze srpna 2018, poslední z letošního, již pandemického února. S nadsázkou, sebeironií a upřímností autorka popisuje cestu k zotavení. Nečekanou součástí duševní terapie se pro ni stávají lekce stand-upu, který spojil její touhu po komunikaci, smysl pro humor i dávné vzpomínky na chvíle strávené v dětském recitačním kroužku v rodném Brně. Ukázka z knihy SRPEN 2018 / Sama Jak to, že už je devět, když já jsem tak strašně nedospalá? Jo, vlastně. Včera sedm vražd. To jsem se nemohla ovládnout a zůstat u jedné, u dvou? Nemohla. Ovládání se zjevně patří mezi moje nejslabší stránky. Tenhle večerní rituál – pár vyřešených vraždiček coby pohádka na dobrou noc – se v poslední době pěkně zvrhl. Dříve jsem forenzní vyšetřování zločinů sledovala poměrně civilizovaně a nahodile. Od doby, co trávím u televize většinu dne, se mi ale jednotlivé případy postupně začaly slévat v jeden nekontrolovatelný tok ubodání, uškrcení, zastřelení či otrav jedem. A já sedím v Milošově křesle, tupě těm jatkám přihlížím, ani nevím proč. Snad že tyhle příběhy mají vždy „happy end“ – jeden vrah vyfásne doživotí, druhý dvaadvacet let natvrdo, a tu ženskou, co otrávila milence i manžela, tak tu pošlou na smrt. Paráda. Dům je tichý a já jsem tu sama. Dívat se v noci na násilí asi vůbec nedává smysl. Na druhou stranu se však jedná o poměrně logické vyústění pestrého televizního programu, který sleduji během dne: reality show Můj třísetkilový život, Zpackané plastické operace a zejména pak pořad přinášející zvrácené uspokojení Dr. Pimple Popper neboli Doktorka Beďarová. Poté, co jsem zhlédla tyto skvosty kabelového vysílání, je pár mrtvol už jen hezkou třešničkou na dortu. A koukat na něco jiného nejsem schopna. Zprávy mě nezajímají a u filmů vždy po chvíli zjistím, že jsem ztratila niť příběhu. Myšlenky se mi zatoulávají do šťastnějších časů, případně mi mozek vypne úplně (s tím se ovšem potýkám dlouhodobě), a když zaměřím svou pozornost zpět na obrazovku, nechápu: A tohle je kdo? Její bratr? Nebo soused? A proč se jako pohádali? Ne. Na hranou tvorbu teď prostě nemám. V 9:05 volávám sestře Simoně. Dnes má ale volno, vybavím si. Počkám tedy, až se vzbudí a ozve se sama. Ploužím se do kuchyně osvěžit se citronádou a nabudit se kafem. Jenže tam už čeká armáda mých čtyř koček a tří psů. „Dejte mně pokoj, sobci. Každej myslíte jen na sebe,“ nadávám jim, zatímco otvírám konzervy se žrádlem. Protože já blbec bych si tu kávu ani nevychutnala, kdyby na mě tak hladově a žalostně koukali. Psi šťastně zblajznou, cokoli jim podám (ráno jsou to jen kostičky na čištění zubů), kočky v momentě, kdy zjistí, že jsem podlehla jejich citovému vydírání, radikálně změní své chování. Najednou se tváří, jako by zrovna dorazily coby porotci na nějakou gurmánskou soutěž, a váhavě zkoumají mou nabídku. Co nám to tady… ošklíbají se nad mým dnešním menu, ačkoli ještě před pár dny požadovaly výhradně značku Sheba s příchutí hovězího ve vlastní šťávě. Dnes by však nejspíš daly přednost tuňákovi nebo krevetám, což jsem já, krutá majitelka, nevycítila. Že si vůbec lámu hlavu s tím, co si o mně myslí kočky, napomínám se. Jenže pak si uvědomím, že kromě těch zvířat tu se mnou nikdo jiný není. Takže co udělám? Otevřu konzervy s mořskými plody. Hovězí ve vlastní šťávě dostanou navečer psi, kteří by snědli, cokoli jim nasypu do misek, pravděpodobně včetně hřebíků. Kdepak kočky. Psi, to jsou parťáci. / Starosti a radosti Skypuju s rodiči. Nutno říct, že naši jsou sice čtyřicet let šťastně rozvedeni, ovšem posledních zhruba dvacet roků spolu trávívají dovolené i veškeré svátky. Ukázalo se, že klíčem k jejich harmonickému vztahu je sdílení kratších časových úseků – týdne, maximálně dvou, během nichž jsou ještě schopni ovládnout se a nesklouznout k rozepřím, které nedořešili v roce 1972. Máma se, jako vždy, strachuje o délku mého spánku, dostatečný přísun vitamínů, o životy svých vnoučat, aktuální povětrnostní podmínky a další asi tisícovku potenciálních rizikových faktorů, jejichž příval se mi podaří zarazit někde před polovinou. I tak probereme více než čtyři stovky druhů nebezpečí, jejichž hrozbu jsem musela vehementně popřít a vyvrátit. Táta mě informuje o slevách v Tescu, své cestě na polikliniku a ke kontejneru s odpadky, což mi připomene, že jim chci zajistit společný lázeňský pobyt v Luhačovicích, jenž je snad oba přivede na jiné myšlenky. Až se později, v kalifornském časovém pásmu posunutém o tři hodiny, probudí Simča, absolvuje s nimi tentýž dialog. Po něm bude následovat náš telefonický rozhovor, který konverzaci s rodiči vyhodnotí a pro dnešek uzavře. Se Simou si ale během dne zavoláme ještě několikrát, mluvíme totiž tak často, že to Miloše v počátcích našeho soužití mátlo. „Jé, to je Simča, promiň –,“ vyskočila jsem třeba s mobilem od sledování televize. „Nevolala ona už před chvílí?“ divil se. „No ale to mi jen volala, že nemá čas, že se ozve později,“ vysvětlovala jsem s takovou samozřejmostí, že ji záhy Miloš přijal za svou. Bejvávalo. / Sestry I. Venku den jak lusk. Terasa je obrostlá divokou vinnou révou, na níž již dozrávají tmavě modré kyselkavé hrozny. Na keře trubače rostoucí stranou se slétávají kolibříci. Mám chuť sednout si tam s kávou, pozorovat je, jak slastně nasávají nektar z jeho nádherných květů, a nechat se prohřívat a laskat teplým dopoledním sluncem. Alias program „důchodcův sen“. Tak to ne, musím přece pracovat. V počítači kliknu na soubor s názvem Sestry, velmi volnou filmovou adaptaci mé první knížky Skladatelka voňavého prádla. Respektive její asi devatenáctý začátek. Koukám na ty svoje mladičké protagonistky, variace mne samotné a sestry Simčy, a jsou mi vzdálené jak neandrtálcům hodinky. Ve verzi rozepsané v době Milošova odchodu jsou tahle naše alter ega dvě odvážné, dychtivé holky, které právě otevírají dveře do života. Co otevírají! Ony je rozkopnou, lačně nedočkavé všeho, co čeká za nimi. Jo, tohle jsem kdysi byla já. DUBEN, KVĚTEN 2018 / V mlze První týdny po Milošově smrti si pamatuju pouze mlhavě. Ale ne jako v té chuchvalcově bílé mlze, co vás obklopí, když vyjedete lanovkou na Sněžku. Spíš v matně ponuré, jaká bývá v kalných ránech, kdy jste navíc zoufale vyčerpaní. Synové se museli pár dnů po pohřbu vrátit na univerzity, odletěli i Petr s Matějem. Umlkly Milošovy oblíbené písničky, které jsme si pouštěli, jako by měl kdykoli vejít a připojit se k nám. Obývákem se nenese kouř jeho doutníků ani vůně espressa s kapkou Baileys ani zvuk CNN ani, ani… Jen bílej kocour si každý večer mňoukavě stěžuje, že nikdo nejde spát nahoru. Ale do ložnice já nemůžu, ve své prázdnotě se zdá ještě větší, neutěšenější. Místo toho jsem si ustlala vedle kuchyně, u sebe v kanceláři, tak ať se kocour v případě námitek laskavě přesune tam a přestane mi připomínat, co už je i tak zřejmé. Domem se téměř neslyšně pohybovala pouze hospodyně Marissa. Tak potichu zřejmě proto, aby mi nepřipomínala, co rovněž bylo nasnadě – že již není nezbytně nutné, aby docházela pětkrát týdně. Chtěla si prostě udržet svůj džob, proto se pustila do všeho, co jen bylo možné v domě vylepšit. Tu kolem mě proklouzla s kladivem, tu se šicími potřebami či barvou a natěračskou štětkou. Že budu muset její aktivity alespoň částečně brzdit, jsem s hrůzou zjistila, když jsem ji zastihla, jak přitlouká elektrický prodlužovací kabel k liště po straně pokoje. Činila tak zcela jistě v dobrém úmyslu, aby o něj někdo nezakopl. Jen zázrakem jsem ji zastavila dřív, než se hřebík střetl s proudem a ji naplnila zcela jiná energie, než kterou překypovala obvykle. To by mi ještě scházelo. / M Club Forever! Občas se zase sejdeme s naším M Clubem. Už je to pár let, co jsme se začali vídat. Posléze se z těchto našich „schůzí s nulovou agendou“ staly ty nejpříjemnější večeře, a ke konci vlastně i jediné společenské příležitosti, jichž se chtěl Miloš účastnit. Pojmenování klubu bylo nasnadě, neboť jména všech čtyř členů začínala na písmeno M. A bylo i nasnadě, proč bylo pro každého z nás tak důležité, že setkání neměla pražádný jiný důvod, než společně strávit čas, jíst, plkat, zpívat. Miloš byl významný, Mia slavná, Marek úspěšný a já – já byla na základce členkou recitačního kroužku. Marka jsme poznali na podzim 2007. „Ahoj Martino, přiletíme s Ivankou do New Yorku,“ zavolal mi tehdy Karel (myšleno Gott; ale neuvedeno z důvodu mého vyjadřovacího minimalismu, nebo možná proto, že psát u přátel příjmení mi zní trochu udavačsky). „On tam zrovna bude i náš kamarád Marek s přítelkyní, tak bychom si mohli dát večeři všichni dohromady, co říkáš?“ Společný večer nakonec proběhl zcela v Markově režii ve výtečné francouzské restauraci, kde k lahodným pochoutkám navíc doporučil vína ročníků spojených s událostmi významnými pro naši historii: 1968 a 1989. Po vínech následoval šláftruňk v baru. Kdo by ale myslel na spaní? Neskutečný koncert zábavných historek a vtipů pokračoval dál, takže nás do postelí rozehnaly až první náznaky svítání. Hned měsíc na to měl Miloš začít připravovat v Národním divadle jazzovou operu Dobře placená procházka, což však narazilo na dosti podstatný zádrhel. Jelikož dohodnutý honorář stěží pokrýval letenku 1. třídou, ukázalo se nezbytné najít sponzory, kteří by zafinancovali Milošův pobyt v Praze i další produkční náklady. No a tu vstoupil znovu na scénu Marek, původně zcela anonymně. Po pár týdnech celodenních divadelních zkoušek a večerů, které trávil se svou pražskou rodinou, se Miloš rozhodl poděkovat neznámému štědrému mecenáši a povečeřet s ním v restauraci Aromi. K jeho překvapení byl oním velkorysým patronem právě Karlův kamarád. V Aromi s Markem hravě navázali na debaty z newyorského setkání. Posezení, plánované původně na necelé dvě hodinky, se opět protáhlo do časného rána. Jejich, a potažmo naše, přátelství zpečetily desítky, či spíše stovky společných večeří a zážitků. Markovo světoběžnictví s sebou neslo nejen spoustu zajímavých příhod – od potápění se se žraloky po setkání s domorodci na Papui-Nové Guineji, ale protože žil mezi Prahou a Římem, také lehkost, s níž se dokázal objevit tu v Paříži, tu v Curychu, Lyonu či u nás v Conouši. A tak samozřejmě, jako si jej oblíbil Miloš, ho přijala i Mia. (Ano, Farrow.) S Miou se Miloš neseznámil při práci, nýbrž na hromadném setkání umělců žijících mimo Hollywood. Né, dělám si srandu! Miiny děti i vnoučata navštěvovaly stejně jako naši synové místní Montessori školu, jejíž vedení se rozhodlo využít dvou legend světové kinematografie pro jednu z výročních charitativních akcí. Na příjemně strávený společný čas na jevišti školního divadélka jsme navázali i v soukromí. A tak se poskládal náš šťastný čtyřlístek. Nechali jsme si všichni natisknout na trička logo M Club, každý narozeninový dort zdobilo dekorativní M a při každé schůzi jsme si zapěli písničku „Love“ z jednoho Miina filmu. Já nám k ní vytiskla a rozdala text, dokonce jsem se zamýšlela, zda bych zvládla zahrát její melodii na ukulule. Jenže to bych musela absolvovat lekce a cvičit, na čemž bohužel můj hudební doprovod ztroskotal. Během těchto setkání nikdo znenadání nevytáhl scénář, který by Miloš ideálně režíroval, ale přinejmenším si ho přečetl a opatřil dramaturgickými poznámkami, nikdo nepožadoval kontakt na Miina agenta, nebo na kohokoli z jejích věhlasných kolegů, nikdo jakoby náhodou Markovi nepředhodil „skvělý byznys plán, který tutově vydělá mraky peněz, jen jaksi potřebuje subvencovat do začátku“, nikdo nesháněl informace či drby, kterými by se mohl blýsknout na jiné párty. Postupně jsme si vybrali restaurace, v nichž se téhle naší podivné, směšné skupince od pětačtyřiceti let nahoru, co si neustále nadšeně připíjela „Na zdraví! Cheers!“ i irským „Sláinte! M Club Forever!“ a pokaždé si zazpívala a řehtala se a rozčilovala nad politikou a nespravedlnostmi světa, nedivili, ba naopak, vítali nás coby své nejmilejší hosty. Stačilo zavolat a požádat o rezervaci a pokaždé jsme měli svůj stůl a na něm často i drinky, které už obsluha dopředu znala. Naše Forever bývalo tak euforické, že jsme mu sami uvěřili. A náhle jsme se ocitli bez toho vlastně nejdůležitějšího článku celého klubu, jenž nás de facto spojil dohromady. Jídáváme nyní ve stejných hospodách, broukáme si a tlacháme, ale nic už není stejné. A to, co nás teď nejvíc pojí, je společně sdílený smutek. / Růžová došla Ten vůbec nejzoufalejší moment poté, co jsem ztratila Miloše, si však pamatuju zcela přesně, neboť přišel naprosto nečekaně. Konečně jsem se přiměla začít opět chodit do tělocvičny, ale když jsem tam mířila, přepadlo mě dobře známé mně se nechce. Projížděla jsem právě středem města New Milford, znechuceně přemítala o činkách a posilovacích přístrojích, když jsem si uvědomila, že stejnou cestou jezdívám do New Yorku. Vždyť já nemusím do žádné tělocvičny, můžu jet prostě dál, přes Danbury a Yonkers do Města. A můžu tam zůstat přes noc, nebo týden, jelikož o zvířata se postará Eddie a mě osobně už v Conouši nikdo nepotřebuje, nečeká. Vždyť já můžu jet na letiště a odletět ještě dnes večer do Prahy. Nebo do Mexika. Kamkoli. Protože mě už nikdo nepotřebuje, nečeká! A ačkoli teoreticky nejspíš znělo to obrovské pole možností snově, ve skutečnosti mě téměř fyzicky bolavě sevřel pocit samoty. Doteď jsem se neustále něčemu a někomu přizpůsobovala. Škole, dětem, manželovi. Veškerý můj volný čas byl ohraničen nároky a požadavky druhých jako závorami, a mně přišlo přirozené a uspokojující je respektovat a naplňovat. Jenže najednou jsou závory pryč a přede mnou nedozírná pláň, na které budu muset nakonec vytyčit mantinely svého nového života. Veškerá rozhodnutí ohledně mé budoucnosti ležela už jen a jen na mně. Mohla jsem s nimi začít hned teď. Do tělocvičny. A šupem! Martina Formanová pochází z Brna, vystudovala scenáristiku na Filmové akademii múzických umění v Praze a od poloviny devadesátých let žije ve Spojených státech amerických. Je autorkou autobiograficky laděných próz Skladatelka voňavého prádla (2002) a Snědla dětem sladkosti (2012), novel Trojdílné plavky (2007) a Nevěra po americku (2011), románů Ten sen (2009) a Případ Pavlína (2014) a sbírky Povídky na tělo (2017). Napsala rovněž dva scénáře, které se staly předlohou k televizním filmům. Připravuje se realizace jejího nejnovějšího scénáře inspirovaného Skladatelkou voňavého prádla. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2021, 216 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-03-02 17:32:14
Martina Formanová: Domov mám v Americe i Čechách
V dětském věku zkusila kreslení a zpěv, účinkovala v dětském souboru brněnského Divadla Na provázku. Na gymnáziu začala publikovat v novinách. Chtěla jít na žurnalistiku, ale nevyšlo to, a tak nakonec vystudovala Martina Formanová scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Vystřídala několik zaměstnání, a nakonec se našla v psaní, její nová kniha Nalakuj to narůžovo by měla vyjít letos v květnu. Pocházíte z Brna, kde jste vyrůstala se starší sestrou Simonou a vystudovala gymnázium. Jak jste prožívala svá dětská léta? Dnes na ně vzpomínám hezky, s dojetím. Moje dětství bylo velmi fyzické – mám pocit, že jsme pořád někam šplhaly a lezly – na stromy, zídky nebo přes ploty; jizvy na mých kolenou by mohly vyprávět! Taky jsme se musely umět zabavit samy. Žádný Netflix, YouTube… V 18:40 byl v televizi Večerníček a v neděli dopoledne Studio Kamarád, jinak nic. Samozřejmě, Československo 70. let bylo obecně velmi šedivé, ale člověk si minulost zpětně vymaluje pestřejšími barvami. Čím jste chtěla být? Moje budoucí povolání zcela ovlivnil fakt, že tehdy chodili skoro všichni do práce na šestou nebo na sedmou hodinu ranní. Ta představa mě totálně děsila, až jsem si někdy ve dvanácti všimla, že různí umělci pracují později nebo podle vlastního denního režimu. Od té doby jsem zkusila kreslení, zpěv, účinkování v dětském souboru Divadla Na provázku, až jsem zakotvila u psaní. Ještě na gymnáziu jsem začala publikovat článečky v brněnských novinách a bylo rozhodnuto. Po gymnáziu jste nastoupila na pražskou FAMU, kde jste studovala scenáristiku a dramaturgii a pracovala jako modelka. Jak vás tato prostředí ovlivnila při psaní, které z nich bylo nejzajímavější? Právě, že nejzajímavější byla ta pestrost! A ono to nenavazovalo takhle přímo, jednoduše. Původně jsem se hlásila na žurnalistiku, kam mě dvakrát nevzali, takže jsem chvíli pracovala v redakci tehdejšího Svobodného slova a pak nějakou náhodou začala předvádět a fotit módu. Profesionálně se však modelingu věnovala spíš sestra. Já následně dostala nabídku účinkovat v doprovodné skupině Jiřího Korna, což bylo velmi zábavné období, ale bohužel vůbec nešlo dohromady se studiem FAMU – po roce a půl mě ze školy vyhodili. Naštěstí jsem se během roku vzpamatovala, vrátila se a studia dokončila. Od roku 1994 žijete v USA, kde jste vystřídala několik zaměstnání… Zase tolik jich nebylo, zato se nemohly víc lišit od těch zpátky doma. Přijela jsem do Ameriky za sestrou, naučit se anglicky – na začátku léta a do podzimu jsem byla bez peněz. Začala jsem tedy hlídat děti, pracovat v delikatesách, a skončila u uklízení, které mě bavilo a poskytovalo velkou časovou svobodu. Taky jsem v té době psala svou diplomovou práci. Na filmu Lid versus Lary Flynt jste pracovala jako asistentka režiséra Miloše Formana, kterého jste poznala už ze studií na FAMU. Spolupracovali jste ještě na něčem spolu? Kdysi jsem pro něj čítávala scénáře, jinak ne. A mimochodem, v době natáčení jeho dalšího filmu Muž na měsíci jsem už byla těhotná, takže jsem měla poněkud jiné starosti. V roce 2002 jste debutovala jako spisovatelka autobiografickou knížkou Skladatelka voňavého prádla a od té doby v Čechách knížka vyšla už čtyřikrát. Co vás přivedlo k psaní? Původně jsem si jen chtěla zaznamenat vzpomínky na minulost, a ony se mi poskládaly do příběhu. Taky mě hodně povzbudil Miloš. A posléze rovněž úspěch knížky, přiznávám. Přišly další tituly – Trojdílné plavky, Ten sen, Nevěra po americku, Snědla dětem sladkosti, Povídky na tělo. Kde nacházíte inspiraci? A pracujete na další knížce? Zatím přišla chuť na další knížku vždy jaksi sama, nikdy jsem se do psaní nenutila. Třeba po Milošově odchodu to nešlo vůbec, a najednou loni v létě jsem cítila potřebu reflektovat tuto dobu, a náš společný život vůbec, a vznikla nová knížka Nalakuj to narůžovo. Vyjít by měla v květnu. Zpracovala jste také životní příběh světově proslulé modelky českého původu Pavlíny Pořízkové pod názvem Případ Pavlína. Jak se vám knížka psala a jaká je Pavlína ve skutečnosti? S Pavlínou jsme se spřátelily na základě toho, že se mi líbila knížka Léto modelky, kterou napsala. Měly jsme hodně společného – obě Češky v New Yorku, autorky, obě jsme měly starší manžele a dva syny podobného věku. Fascinovalo mě, když mi začala vyprávět střípky ze svého života, ale sama neznala mnoho souvislostí ani podrobnosti. Konečně jsem se osmělila a zeptala jsem se, zda by jí vadilo, kdybych osud její rodiny sepsala. Postupně jsem pak kontaktovala další členy rodiny a v Praze si pak prostudovala rozsáhlou dokumentaci v archivech Státní bezpečnosti. Pavlínino dětství a dospívání bylo velmi turbulentní a jistě ji hodně poznamenalo. Dnes je z ní zajímavá, inteligentní žena, a kamarádky jsme naštěstí doteď. Jaké máte ráda knížky vy? Máte oblíbené autory nebo žánr či literární postavu? Většinou mám rozečtených několik knížek najednou, některé v češtině, jiné v angličtině. Teď zrovna dočítám knížku Adély Elbel Doba temna. Jedná se o žánr, který znám od komiček, jako jsou Chelsea Handler, Ellen Degeneres nebo Tina Fey, a já ho ostatně použila v Snědla dětem sladkosti. V Čechách se někteří tváří, že ten styl není dost literární, ale k němu prostě patří hovorový jazyk a řekněme familiární tón. – No nic, omlouvám se, trochu jsem si přihřála vlastní polívečku. Kromě české literatury je mi nejbližší právě anglofonní, vřele bych doporučila třeba Normální lidi od Sally Rooney. Napsala jste také dva TV scénáře a udělala si kurz stand-up komičky. Co vás k tomu vedlo? Scenáristiku jsem vystudovala, a kromě těch televizních scénářů jsem napsala i dva filmové, které se snad dočkají realizace. Se stand-upem jsem začala, protože je to formát, který mám ráda i coby divačka, a chtěla jsem si tuto formu humoru vyzkoušet. Řadu let žijete v USA a do Čech se pravidelně vracíte. Co pro vás znamená domov? Kde je ten váš? Abych byla upřímná, pocitově na obou místech. Martina Formanová se narodila se 9. ledna 1966 v Brně jako Martina Zbořilová. Vystudovala scenáristiku na FAMU v Praze. Napsala knihy Skladatelka voňavého prádla, Trojdílné plavky, Ten sen, Nevěra po americku, Snědla dětem sladkosti, Případ Pavlína, Povídky na tělo a televizní scénáře Mokré tričko a Situace v kuchyni. Jejím manželem byl oscarový režisér Miloš Forman (1932–2018), s nímž má syny: dvojčata Andrewa a Jamese. Žije na usedlosti v Connecticutu a v New Yorku. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-04-06 11:05:00
Skladatelka a zpěvačka Markéta Irglová chystá desku s irským písničkářem Glenem Hansardem. Už loni spolu absolvovali turné v Severní Americe, a při té příležitosti složili po delší době společnou píseň. „Za ty roky, co jsem psala svoje desky, jsem se jako písničkářka hodně rozvíjela, o to víc mám co nabídnout, když jsme se teď znova spojili,“ vysvětluje skladatelka, která začala pracovat i na svém muzikálu.
Čas načtení: 2025-02-08 05:00:00
Zoika (14) je kvůli vrozené vadě na vozíčku, ale nevzdává se: Neskutečný hudební talent!
Maminka 14leté Zoiky, která je kvůli vrozené vadě odkázaná na invalidní vozíček, se obrací na veřejnost s žádostí o pomoc. Její dcera je nadějná skladatelka, cestování s ní ale mamince činí čím dál větší potíže a nové auto, které by jízdy s dcerou usnadnilo, si nemůže dovolit.
Čas načtení: 2025-05-22 17:01:45
Sérii koncertů Ženy hudebnice zakončí čtyři výrazné ženské postavy jazzové scény
Koncertní sérii Ženy hudebnice čekají poslední dva koncerty letošní sezóny. V Anti.kvariátu Kavárny Dejvického divadla vystoupí dvě ryze ženská dua: nejprve americká zpěvačka a skladatelka žijící v Čechách Allison Wheeler s pianistkou Ivou Korgerovou a následně dynamické duo zpěvačky Mirky Novak a pianistky Kristiny Barta. Koncerty se konají 26. května a 9. června vždy od 19 hodin. Kurátorkou série koncertů Ženy hudebnice je jazzová zpěvačka, skladatelka a moderátorka vltavského Sedmého nebe Marta Kloučková. První z koncertů této série se uskutečnily […] Zobrazit celý článek Sérii koncertů Ženy hudebnice zakončí čtyři výrazné ženské postavy jazzové scény
Čas načtení: 2024-02-14 04:30:00
Lenka Filipová slaví sedmdesátiny. Navždy bude součástí příběhu Céline Dion
Patří mezi stálice českého popu. Sedmdesáté narozeniny ve středu slaví zpěvačka, šansoniérka, kytaristka, hudební skladatelka a textařka Lenka Filipová, která si stále cílevědomě sestavuje kvalitní a posluchačsky atraktivní repertoár. Prorazila písní Zamilovaná, která se i po čtyřiceti letech řadí mezi její největší hity.
Čas načtení: 2020-10-28 06:00:00
FESTIVAL BRIKCIUS - http://Festival.Brikcius.com
Jste zváni na FESTIVAL BRIKCIUS - 9. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (1. - 30. listopad 2020) ONLINE. Letošní dramaturgie připomene 335. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha, 120. výročí narození židovského spisovatele Jiřího Weila a 22. ročník festivalu Den poezie (210. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy). V rámci 9. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, violoncellistka a básnířka Anna Brikciusová, varhanice a skladatelka Irena Kosíková a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Více informací na webových stránkách https://www.Brikcius.com/Festival . Koncerty Festivalu Brikcius se každoročně konají v listopadu v Praze. Vzhledem k současné situaci se letos budou všechny pořady konat pouze online. Vstup na většinu akcí je volný. Rezervace via Eventbrite https://FestivalBrikcius.eventbrite.com . Součástí festivalu je online streaming filmového hudebního dokumentu MAKANNA (čtvrtek 5. listopad), varhanního kompletu 18 LIPSKÝCH CHORÁLŮ (čtvrtek 12. listopadu), básnického čtení DEN POEZIE - ČAS VYPRŠEL (pondělí 16. listopadu), záznamu z koncertu PRAHA - BRNO: 6 SOUDOBÝCH SKLADEB PRO VIOLONCELLO SÓLO s vizuálním doprovodem z hvězdárny (čtvrtek 19. listopadu) a závěrečného uvedení mezinárodního projektu MUSICAL SOLIDARITY / COVID-19 (čtvrtek 26. listopadu). Včetně online violoncellových kurzů CELLO ACADEMY PRAGUE (1. - 30. listopad) via Zoom. Změna programu vyhrazena. Více informací o Festivalu Brikcius je k dispozici na https://www.Brikcius.com/Festival a http://www.FaceBook.com/FestivalBrikcius .
Čas načtení: 2015-10-31 06:00:00
(POZVÁNKA) Jste zváni na benefiční varhanní koncert FESTIVAL BRIKCIUS - J. S. BACH: UMĚNÍ FUGY, který se koná v neděli 1. listopadu 2015, od 18:00 hodin v chrámu U Salvátora (Salvátorská 1, Praha 1), poblíž Pařížské ulice. Na koncertě vystoupí varhanice a skladatelka Irena Kosíková (Francie), která zahraje slavný cyklus Umění fugy (Die Kunst der Fuge, BWV 1080), poslední dílo Johanna Sebastiana Bacha. Vstupné dobrovolné, veškerý výtěžek půjde na dobročinné účely Nadace Charty 77 | Konta Bariéry, která je spolupořadatelem této benefiční akce. Více informací na webových stránkách https://www.youtube.com/watch?v=RDX3IVye1Uw a http://Festival.Brikcius.com .
Čas načtení: 2015-09-10 07:00:00
(PRESS) Jste zváni na FESTIVAL BRIKCIUS 2015 - 4. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu #BACH330, který se každoročně koná pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy. V rámci 4. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, skladatelka a varhanice Irena Kosíková žijící ve Francii, česká violoncellistka Anna Brikciusová a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Letošní dramaturgie je zaměřena na 330. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha (benefiční koncert J. S. BACH: UMĚNÍ FUGY pro Nadaci Charty 77 | Konto Bariéry, kompletní provedení VIOLONCELLOVÝCH SUIT a SONÁT), 115. výročí narození spisovatele Jiřího Weila (film MAKANNA), 205. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy (KOLIBŘÍ ÚSMĚV) a virtuózní tvorbu francouzských a italských skladatelů (ITALSKÉ HUDEBNÍ BAROKO a SOUČASNOST, DUO BRIKCIUS - BAROKO V KRVI). Více informací na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .
Čas načtení: 2015-08-25 07:00:00
(PRESS) Jste zváni na benefiční varhanní koncert J. S. BACH: UMĚNÍ FUGY, ve prospěch Konta Bariéry. Koncert se koná v neděli 1. listopadu 2015, od 18:00 hodin v Chrámu u Salvátora (Salvátorská 1, Praha 1), poblíž Pařížské ulice. Na koncertě vystoupí varhanice a skladatelka Irena Kosíková (Francie), která zahraje slavný cyklus Umění fugy (Die Kunst der Fuge, BWV 1080), poslední dílo Johanna Sebastiana Bacha. Vstupné dobrovolné, veškerý výtěžek půjde na dobročinné účely Nadace Charty 77 | Konta Bariéry, která je spolupořadatelem této benefiční akce. Více informací na http://www.KontoBariery.cz a http://Festival.Brikcius.com . #Bach330
Čas načtení: 2012-04-02 07:00:00
NOVINKY ČESKÉHO VIOLONCELLISTY FRANTIŠKA BRIKCIA 27 (duben 2012)
Pozvánka: zahajovací koncert projektu "Festival Brikcius"; soutěž: vyhrajte 2 x 2 volné vstupenky na zahajovací koncert "Festival Brikcius"; partner měsíce: Galerie hlavního města Prahy - Dům U Kamenného zvonu; poznejte ... : skladatelka a varhanice IRENA KOSÍKOVÁ - rozhovor; oznámení ... : zakupte si vstupenky na koncerty jarního cyklu "Festival Brikcius" a přihlašte se do mailing listu NOVINEK ČESKÉHO VIOLONCELLISTY FRANTIŠKA BRIKCIA. http://www.Brikcius.com
Čas načtení: 2010-05-24 07:34:00
(PRESS) Český rozhlas: Praha bude svědkem baletu Makanna
(PRESS) Český rozhlas: Praha bude svědkem baletu Makanna. Koncertní provedení baletu Makanna na motivy stejnojmenného Weilova románu dnes připomene 110. výročí narození židovského spisovatele Jiřího Weila. Autorkou hudby je skladatelka a varhanice Irena Kosíková. Slavnostní premiérové provedení díla zaštítili Sir Tom Stoppard a Václav Havel.
Čas načtení: 2024-02-14 06:00:00
Lenka Filipová slaví sedmdesátku! Speciální valentýnské narozeniny oblíbené zpěvačky
Známá zpěvačka, šansoniérka, kytaristka, hudební skladatelka a textařka Lenka Filipová právě dnes slaví své sedmdesáté narozeniny. A to právě v nejzamilovanější den, ve svátek svatého Valentýna! Je to neuvěřitelné, ale Lenka na svůj věk vůbec nevypadá. Stále jí to krásně zpívá. Pojďme zavzpomínat na její tvorbu a písničky, které máte rádi – třeba na profláknutý song Zamilovaná. A co vlastně podle numerologie znamená datum 14. února?
Čas načtení: 2024-02-20 05:00:00
Zpěvačka, herečka a skladatelka Anička Slováčková (28) aktuálně opět bojuje s rakovinou, která jí tentokrát napadla plíce. Jak sama říká, velkou oporou je pro ni rodina. S maminkou Dádou (67) je to ale trochu komplikovanější!
Čas načtení: 2024-02-29 17:29:09
Americká zpěvačka a skladatelka Cat Janice zemřela ve středu ve věku 31 let. Trpěla velmi vzácnou formou rakoviny. Příběh jejího boje s nemocí znal celý svět poté, co se médii rozšířila informace o písni Dance You Outta My Head, kterou před smrtí natočila pro svého sedmiletého syna.
Čas načtení: 2024-03-10 18:43:00
Markéta Irglová chystá novou desku s irským písničkářem Glenem Hansardem
Valašské Meziříčí (Vsetínsko) - Zpěvačka a skladatelka Markéta Irglová chystá novou desku s irským písničkářem Glenem Hansardem. Hudební a v minulosti i životní partneři se proslavili v roce 2008,...
Čas načtení: 2024-03-11 17:37:00
Na jarní turné se chystají Thom Artway, Dan Bárta, Kaczi, Mig 21 nebo UDG
Praha - Na jarní turné se chystají písničkář Thom Artway, zpěvák Dan Bárta s kapelou Illustratosphere, skladatelka a zpěvačka Kaczi nebo skupiny Mig 21 a UDG. Série jejich vystoupení provázejí vydání...
Čas načtení: 2024-03-17 08:18:00
Aneta Langerová oslaví 20 let na scéně koncertním turné
Praha - Zpěvačka a skladatelka Aneta Langerová oslaví 20 let na hudební scéně dvojalbovou kompilací s novou písní doplněnou videoklipem a koncertním turné. Chystá i vystoupení na festivalech a slavnostech....
Čas načtení: 2024-03-20 08:35:21
Filmově jazzová studie v růžové
Americká altsaxofonistka a skladatelka AMANDA GARDIER vydala (a tentokrát ve vlastní režii) na konci ledna svoje třetí autorské album s výmluvným titulem „Auteur: Music Inspired by the Films od Wes Anderson“. Devět nových skladeb je totiž inspirováno filmovými momenty ze spektáklů „Jak jsem balil učitelku“ (1998), „Život pod vodou“ (2004), „Darjeeling s ručením omezeným“ (2007), „Až vyjde měsíc“ (2012), „Grandhotel Budapešť“ (2014) či „Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun“ (2021). Amanda Gardier patří k vůdčím osobnostem jazzové scény v Indianapolis. […] The post Filmově jazzová studie v růžové first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Filmově jazzová studie v růžové