EUR 24,555 || 
JPY 13,416 || 
USD 21,398 || U telefonů se vymýšlejí různé způsoby, jak jejich pořízení zatraktivnit. Při koupi nového přístroje můžete starý odevzdat do výkupu a získat za něj finanční odměnu. Případně si telefon můžete splácet v měsíčních splátkách nebo si jej rovnou pronajmout formou předplatného. Do světa se však chystá ...
Čas načtení: 2019-12-09 16:40:25
Nešla jsem na jedinou stávku za klima. A nepůjdu. Před většinou svých vrstevníků o tom radši nemluvím. Ale někdy se to provalí. Ty jsi nebyla stávkovat? Ani jednou?! Proč? Ptají se, většinou útočně nebo lítostivě. Ptala se mě i babička, opatrně a s obavami v hlase. Považuje mě totiž za aktivistku. Když zjistila, že jsem se toho nezúčastnila a ani to neplánuji, s úlevným výdechem postavila vodu na čaj a začala vyprávět o čerstvě rozečtené knížce. Nejsou rozruch a vzrušené debaty, které vzbudila studentská stávka za klima, samy o sobě důkazem toho, že stávky mají smysl? Není snad dobře, že tolika mladým lidem záleží na životním prostředí? Není skvělé, jak informovaní a aktivní jsou (jsme)? Ale jo… říkám si a strašně se mi nechce pokračovat dál. Přiznávám, příšerně mě všechen ten rozruch a řeči vytáčí. Nemůžu si pomoct. „Jsme skupina českých středoškoláků a středoškolaček a na naší budoucnosti nám záleží více než na našem vzdělání. Není nám jedno, že generace našich rodičů a prarodičů ničí naši zemi a naši budoucnost,” píše česká součást mezinárodního hnutí Fridays for Future na svých stránkách v sekci O nás. My, středoškoláci, ale naši zemi a naši vlastní budoucnost ničíme taky. Každý den. Pijeme brazilskou kávu z jednorázových kelímků, jezdíme autem, kupujeme z daleka dovážené jídlo v plastových obalech, někdy taky jíme maso, kouříme, občas si zaletíme na dovolenou… a obdobně bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Jsme zkrátka součástí naší společnosti, dnešního systému. A pokud se k tomu všemu nebudeme vzdělávat, nejen že budeme jednou žít na planetě značně poznamenané globální změnou klimatu (ne-li zničenou), ale ještě s tím nebudeme umět nic udělat. A potom to bude už opravdu jenom na nás. Jak jinak ale máme dotlačit politiky, představitele velkých firem, zkrátka ty mocné k tomu, aby se něco doopravdy změnilo? Jak jinak než pomocí davů lidí v ulicích říct, dělejte něco, prosím, záleží nám na tom a cítíme se bezmocní? No jo no… na tom něco je, ale můžeme se k těm davům s čistým svědomím připojit, když k tomu sami více či méně přispíváme? Není to trochu pokrytecký? Pokud by na stávku za klima dorazil akcionář ČEZu nebo provozní ředitel počeradské elektrárny, nejspíš by nebyl vítán. Dobrovolně se podílí na fungování byznysu, který jednoznačně životnímu prostředí škodí a ke změně klimatu přispívá. Co kdyby ale přišel stávkovat místní chemický technik nebo stážista? Uklízečka kanceláří? A co rodiny, které žijí z jejich platů? Mají se ti cítit provinile? Obyvatel Mělníka, v jehož domácnosti se topí díky místní uhelné elektrárně, by se ale určitě zúčastnit mohl. Pravděpodobně by ho ani nenapadlo brát na sebe část zodpovědnosti za její fungování. Neneseme ale všichni, jako čeští občané, politickou vinu za fungování uhelných elektráren? Neneseme všichni, jako obyvatelé Země, vinu za celou klimatickou krizi? Máme se tedy úplně všichni cítit provinile? A pokud ne, kde je ta hranice? To je blbá otázka… Žádná hranice mezi odpovědnými a ostatními neexistuje. Lidstvo je odpovědné, takže jednotlivci taky. Úzkostný pocit viny jako reakce na vědomé a opakované selhávání, který očekává potrestání (v tomto případě ve formě zničené planety) je nutně destruktivní. Jsme-li totiž opravdu jako jednotlivci zodpovědní, selháváme bezmála ve všem, co denně děláme. Jedinou možností, jak se osvobodit od dlouhodobého nepříjemného pocitu, by byla léta strávená v odloučení od současné společnosti, ve snaze přežívat z toho, co člověk sám vypěstuje a uloví. Nepramení-li pocit viny ze strachu před trestem, ale z racionálního porovnání našeho konání s vlastními hodnotami, se zvnitřněnou morálkou, je-li uvědoměním si, že jsme překročili námi stanovené hranice, může se pro nás stát užitečným nástrojem. Proč říkám užitečným? Kdyby se větší část lidí opravdu radikálně rozhodla, že bude žít svépomocí na jednom místě, ke krizi klimatické bychom měli ještě rychle a nepřehledně měnící se společnost. Někdo by možná řekl krizi společenskou. Pokud se ale dokážeme cítit provinile aniž bychom se jen dlouze utápěli v úzkostných a bojácných emocích, pak se můžeme snažit zlepšovat věci postupně, tak, jak máme zrovna sílu, podle svého svědomí, a hlavně bez zbrklého rozboření dosavadního systému. Co? Možná to nemusí být dva pocity viny, ale jeho dvě fáze… ne? Když uděláme něco špatně, nejsme vždycky nejdřív úzkostní? Nebojíme se v první chvíli vždycky potrestání? Ať jako materiálního postihu nebo jako odsouzení druhými lidmi. K tomu aktivnímu provinilci se přece musíme nějak dostat. „Ujasnit si svou vinu znamená zároveň ujasnit si svůj nový život a jeho možnosti. Z tohoto ujasnění vyvěrá vážnost a rozhodnutí,” píše Karl Jaspers ve své knize Otázka viny. Uff... zpátky ke stávce. A není tedy stávkování za klima výsledným činem toho rozhodnutí, není tou možností, o které mluví Jaspers? No… když to řeknu takhle nahlas, taky se mi to zdá trochu málo… jít na pár pátečních dopolední křičet hesla a pochodovat s transparenty. „Víme, že se někteří politici chtějí v pátek zúčastnit naší stávky. Nechoďte, jděte do své práce a začněte ji dělat pořádně. Vy jste ti u moci a jedině vy máte možnost zachránit naši budoucnost. Věnujte se klimatické politice. My jdeme stávkovat proto, že nemáme jinou možnost. Vy ji máte. Využijte ji.“ Studie ze Stanfordské univerzity, která nese sebevysvětlující název Moral Self-Licensing: When Being Good Frees Us to Be Bad, dala dohromady vícero starších experimentů a studií, které fenomén morálního (sebe)licencování v nějaké formě přibližovaly. V jednom z experimentů se po účastnících chtělo, aby si představovali situace, které jim byly zadány. Po experimentu mohli přispět charitativní organizaci. Ukázalo se, že účastníci, kteří si představovali, že dělají něco altruistického (pomáhají bezdomovci, zdarma doučují atp.) přispěli méně než ti, kteří si nepředstavovali, že dělají nějaké dobré skutky. K podobným závěrům docházeli i ostatní uvedené studie. Mohlo by to tedy znamenat, že máme každý nějakou “denní dávku” pomáhajících činů? Možná i skautský “každodenní dobrý skutek” poukazuje na zdánlivou, ale hluboce zakořeněnou počitatelnost dobra. Anna C. Merritt, Daniel A. Effron a Benoit Monin, autoři zmíněné studie definují fenomén morálního licencování takto: „Dobré skutky v minulosti nás mohou osvobozovat k nemorálnímu, neetickému nebo jinak problematickému chování. Chování, kterého bychom se jinak vyvarovali kvůli strachu z pocitu vlastní nemorálnosti a působení nemorálně.“ Možná, že i stávkování za klima je dobrým skutkem v minulosti. Pokud chodíme stávkovat, splnili jsme svoji denní, týdenní, možná i měsíční dávku snahy a teď je to na někom jiném. My jsme svůj díl na pomoc globální klimatické krizi odpracovali… Samotné označení krize (z řečtiny rozhodná chvíle nebo doba, volba, soud, vysvětlení či řešení, vyvrcholení) může být zavádějící. Chce zdůraznit, že globální změna klimatu je obrovský problém. Sice tím strhává více pozornosti a upozorňuje tak na svoji důležitost, zároveň ale vyvolává pocit, že je příliš veliký a my, jako jednotlivci, s tím nic nenaděláme. Na tak důležitá rozhodnutí prostě nejsme dostatečně kvalifikovaní a zkušení. Výsledkem toho můžeme úplně rezignovat na každodenní snahu a o to víc slepě nadávat a svalovat vinu na naše politické a ekonomické představitele. Žádný z původních významů slova ale nemá negativní náboj. Nemají nic společného se stagnací, bezvýchodnou situací nebo vyděšenou nehybností. Řecké slovo krisis naopak předpokládá naši aktivitu, přemýšlivost, nápaditost, osobní zápal a odvahu rozhodovat a konat přes možnost neúspěchu a špatného soudu. „Změňte politiku, ne klima. Politici, probuďte se!“ hlásaly 20. září transparenty na Staroměstském náměstí. Tak by možná bylo lepší křičet: “My všichni, probuďme se, měňme životní styl, ne klima, přemýšlejme, zůstaňme nadšení a zapálení, vytrvejme!” Tyhle hesla dokonce jsou v českém prostředí slyšet, ale v trochu jiném kontextu. „Každý člověk se počítá, každý krok pro demokracii má smysl. Nesklánějme hlavy a pojďme vytrvale dál za svým cílem,” píše Milion chvilek pro demokracii ve svém letošním prohlášení ke dni české státnosti. Problémy české politiky, kauzy Andreje Babiše nebo Zemanovo porušování Ústavy jsou sice pro českého občana nejspíš o něco představitelnější než klimatická krize, ale zdají se být neskutečně složité a neovlivnitelné. Mikuláš Minář i celý spolek přesto dlouhodobě vyzývá k angažovanosti a osobní iniciativě každého člověka a zdůrazňuje jeho důležitost. Jádro jejich činnosti totiž není v obřích viditelných demonstracích, ale v podpoře pomalé mravenčí práce tisíců lidí, kteří se snaží debatovat, vzdělávat se, ale také naslouchat a porozumět druhým lidem. V prohlášení Vytrváme spolek píše: „Jedno špatné rozhodnutí ho (potenciál) ale může zničit, protože k čemu je demonstrace s nejasným či nelegitimním cílem, která nemůže ničeho pozitivního dosáhnout? Můžeme sice vykřičet své zklamání či zlobu, ale taková akce nakonec jen prohloubí frustraci lidí a zanechá pocit bezvýchodnosti.“ A to se u stávek za klima bohužel děje. Ale až bude z projevů organizátorů znít méně jednoduchého obviňování politiků a více, tak jako v jednom z prohlášení Milionu chvilek Každý může, půjdu stávkovat za klima. Hrdě a radostně. Esej studentky pražského gymnázia Jana Keplera Elišky Peřichové zvítězil v letošním (již jedenáctém) ročníku literární soutěže Knihovny Václava Havla. Knihovna letos vyzvala mladé lidi, aby se pokusili formulovat, jak vnímají tvář země, ve které žijí. Studenti spojovali tvář České republiky s národní identitou i tváří lidskou, snažili se varovat před ekologickým marketingem firem, který je cílen jen na zisk, reflektovali mediální obraz ochránců klimatu. V porotě soutěže zasedli: spisovatelka Petra Dvořáková, básník Jonáš Hájek, kritička a editorka Karolína Jirkalová, novinář Ondřej Kundra a geobotanik Jan Albert Šturma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-03-10 06:00:00
Český systém léčebného konopí stále trápí řada nedostatků. Politici usilovně jednají o změnách ve způsobu preskripce, rozšíření povolených indikací i lékařských specializací, stejně jako zjednodušení byrokracie a zbytečně složitého systému kódů. Méně pozornosti se ale věnuje jiné problémové oblasti – komunikaci pacientů s lékaři a lékárnami. Jakožto registrovaný pacient mám osobní zkušenost a vím, jak náročné bylo zpočátku vybrat vhodné odrůdy, najít ve městě ochotnou lékárnu a nastavit efektivní komunikaci mezi lékařem, mnou a lékárnicemi. A to jsem měl velké štěstí na osvíceného doktora i pohodovou lékárnu nedaleko bydliště. Samé otazníky Díky tomu, že o léčbě konopím veřejně píšu, obracejí se na mě často začínající konopní pacienti s prosbou o radu. V poslední době se některé dotazy začaly opakovat, a tak jsem se rozhodl dát odpovědi na papír: Stejně jako každé jiné léčivo i konopí předepisuje lékař, lékárna ho pouze objednává a vydává na základě kódu e-receptu, který vám vystaví právě ošetřující lékař. Pokud chcete zkusit jinou odrůdu, musí váš lékař znát kódy a mít alespoň základní přehled o nabídce a dostupnosti. V prvních letech byla k dispozici pouze hrstka odrůd, dnes se jedná o několik desítek od minimálně tří distributorů. V nabídce jsou jak kultivary z dovozu (kromě Kanady i z Uruguaye nebo Severní Makedonie), ale čím dál více se prosazují i konopná léčiva z domácí produkce. Měsíční limit se počítá od data výdeje, nikoli obdržení receptu. Pokud ... The post Co dnes pálí konopné pacienty appeared first on Magazín Konopí.
\nČas načtení: 2024-06-01 09:44:00
Na trh s populárními léky na hubnutí se dere nový hráč. A svou nízkou cenou přitahuje hodně pozornosti. Například měsíční užívání zavedených léčiv Ozempic a Wegovy od dánského výrobce Novo Nordisk vyjde pacienta na 939 dolarů, respektive 1349 dolarů...
\nČas načtení: 2025-08-15 10:53:00
Akciové trhy v poslední seanci týdne rostou Maloobchodní tržby v USA a sentiment Michiganské univerzity v centru pozornosti Měsíční expirace opcí (Monthly OpEx) v USA. Trhy čekají na první aktuální informace z plánovaného setkání Trump-Putin
\nČas načtení: 2025-06-20 10:00:34
V rámci programu Apollo pobývali američtí astronauti pod taktovkou NASA na Měsíci mezi roky 1969 a 1972. Během letů nashromáždili mnoho vzorků měsíčních hornin, včetně malých oranžových „korálků“, které ke svému překvapení na povrchu Měsíce objevili. Díky pokročilým technologiím je nyní vědci mohli podrobit zkoumání a odhalit tajemství jejich vzniku. Když astronauti misí Apollo poprvé
Čas načtení: 2018-12-04 08:43:31
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy což je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. V případě dohod se však hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, nikoli o měsíční mzdě. Minimální mzda se pro rok 2018 zvýší ze současných 12 200 korun na 13 350 korun a u hodinové sazby ze 73,20 korun na 79,80 korun. Kromě minimální mzdy však nesmíme zapomínat na zaručenou mzdu. Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou, jsou chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd mzdou zaručenou. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin mzdy zaručené. Obdobně jako u minimální mzdy je i zaručená mzda stanovena jak hodinově, tak měsíčně. Do mzdy nebo platu se pro tento účel nezahrnuje mzda nebo plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a neděli. Zaručená mzda se aktuálně nevztahuje na dohody konané mimo pracovní poměr. Skupina prací Hodinová zaručená mzda 2018 Hodinová zaručená mzda 2019 Měsíční zaručená mzda 2018 Měsíční zaručená mzda 2019 1 73,20 Kč 79,80 Kč 12 200 Kč 13 350 Kč 2 80,80 Kč 88,10 Kč 13 500 Kč 14 740 Kč 3 89,20 Kč 97,30 Kč 14 900 Kč 16 280 Kč 4 98,50 Kč 107,40 Kč 16 400 Kč 17 970 Kč 5 108,80 Kč 118,60 Kč 18 100 Kč 19 850 Kč 6 120,10 Kč 130,90 Kč 20 000 Kč 21 900 Kč 7 132,60 Kč 144,50 Kč 22 100 Kč 24 180 Kč 8 146,40 Kč 159,60 Kč 24 400 Kč 26 700 Kč Příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je stanoven procentem ze základní sazby minimální mzdy. Od ledna 2019 bude činit nejméně 10 % z minimální mzdy 13 350 Kč, tj. alespoň 1335 Kč. Hodinová sazba příplatku pak vychází minimálně na 7,98 Kč. Zvýšením minimální mzdy bude mít dopad i do dalších zákonů. 1. Dojde ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění (částka 13 350 korun). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů. 2. Zvýší se sleva na dani za umístění dítěte, tzv. školkovné, za rok 2019 na 13 350 Kč. 3. Zvýší se hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 80 100 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 6675 Kč) pro nárok na měsíční daňový bonus u zaměstnavatele. 4. Zvýší se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) na 480 600 Kč (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat částku 40 050 Kč).
Čas načtení: 2024-01-28 06:48:10
Dobrý den. Snažím se přejít z brýlí na čočky, každé oko mám jiné dioptrie i cylindr. Zakoupil jsem si již 30 kusů jednodenních na levé oko, ale poté jsem zjistil, že by mi vyhovovali spíše čočky měsíční. Mohl bych tedy přes den nosit v levém oku jednodenní čočku a v pravém měsíční? Nebo mám spíše objednat jednodenní na pravé a na měsíční přejít až je spotřebuji? Je potřeba konzultovat změnu z jednodenních na měsíční s lékařem? Předem moc děkuji za odpověď.
Čas načtení: 2025-06-11 06:01:45
Jak pravidelně investovat 3 000 Kč, abyste dosáhli na měsíční příjem ve výši 15 000?
Nemusíte být milionář ani génius na finance, abyste si vybudovali slušnou měsíční rentu. Stačí každý měsíc odložit 3 000 Kč a nechat čas, aby pracoval za vás. V tomto článku vám ukážeme přesný plán, jak se dopracovat k měsíční rentě 15 000 Kč. Článek Jak pravidelně investovat 3 000 Kč, abyste dosáhli na měsíční příjem ve výši 15 000? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení:
Manažerská výsledovka a efektivní hodnocení měsíce
[skoleni-kurzy.eu] Účastníci získají praktické znalosti, jak sestavit manažerskou výsledovku, která poskytuje klíčové informace pro rozhodování. Naučí se identifikovat odchylky od plánů, analyzovat měsíční výsledky a prezentovat je vedení firmy srozumitelně a přehledně. Kurz nabízí osvědčené metody pro efektivní hodnocení a řízení výkonnosti. * 1. Úvod do manažerské výsledovky o Rozdíly mezi manažerskou a účetní výsledovkou o Jak vytvořit výsledovku, která odpovídá potřebám řízení 2. Sestavení manažerské výsledovky o Struktura a klíčové složky výsledovky o Rozdělení nákladů na přímé, nepřímé, variabilní a fixní 3. Hodnocení měsíční výkonnosti o Jak efektivně analyzovat měsíční výsledky o Identifikace klíčových ukazatelů výkonnosti KPI 4. Analýza odchylek o Identifikace příčin odchylek od plánů a rozpočtů o Návrh opatření pro zlepšení výkonnosti 5. Reporting a komunikace výsledků o Vytváření přehledných reportů a jejich vizualizace o Jak prezentovat měsíční výsledky vedení 6. Praktické cvičení a případové studie o Sestavení manažerské výsledovky na reálných datech o Analýza měsíčních výsledků a návrh opatření Odpovědi na dotazy. ...1. VOX s.r.o.
Čas načtení: 2024-05-21 13:24:00
Pro všechny zákazníky, kteří chtějí ušetřit za energie, jsou stále nejvýhodnější takzvané měsíční tarify. Jejich výhodnost nejlépe potvrzuje, že se neustále rozšiřuje počet dodavatelů, kteří tento pro zákazníky velmi výhodný produkt nabízejí. Společnost LAMA energy má v nabídce měsíční tarif u elektřiny i zemního plynu už rok a ceny, které tento dodavatel uveřejnil pro červenec, ukazují, že jsou na trhu stále nejvýhodnější. A to navzdory zlevňování u řady ostatních dodavatelů i mírnému růstu cen na komoditní burce, z níž jsou měsíční tarify odvozeny.
Čas načtení: 2024-09-11 13:10:00
EURUSD posiluje o 0,2 % před americkým CPI
Inflace CPI v USA za srpen 2024: Očekávání trhu Konsenzus trhu ukazuje na nárůst měsíční i jádrové měsíční inflace na 0,2 % m/m, podobně jako v předchozím měsíci. Taková změna na měsíční bázi je žádoucí
Čas načtení: 2024-10-14 13:12:00
Září 2024 | Počasí, voda a ovzduší v Česku (video)
Předběžné grafické měsíční vyhodnocení počasí, množství vody a kvality ovzduší v Česku. Podrobnosti najdete v Měsíční zprávě na webu ČHMÚ. Září 2024 na území ČR bylo teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu na území ČR 15,0 °C byla o 2
Čas načtení: 2025-09-03 19:00:47
Samsung updatoval svůj aktualizační plán pro září 2025
Samsung začátkem týdne zveřejnil, co opravuje jeho zářijová bezpečnostní aktualizace. Kromě toho také updatoval svůj aktualizační plán. Ten se však od toho srpnového téměř neliší. V aktualizovaném plánu zůstaly skoro všechny modely v kategoriích Měsíční, Čtvrtletní a Pololetní. Starší skládací smartphony Galaxy Z Fold4 a Z Flip4 jsou stále způsobilé pro měsíční bezpečnostní záplaty, stejně jako starší „budgetová vlajka“ Galaxy S21 FE. Měsíční bezpečnostní aktualizace také dostávají […]
Čas načtení: 2025-10-16 10:00:00
Měsíční nebo roční? O2 spustilo novou Datamanii, právě teď na ně běží akční cena
Před čtyřmi dny jsme informovali o tom, že operátor O2 potichu navýšil datový limit svého ročního balíčku Datamanie z 1 000 GB na 1 200 GB při zachování ceny. Teď přišla oficiální tisková zpráva a s ní i několik zajímavých novinek, které původně nebyly známé. Měsíční předplatné jako alternativa Hlavní novinkou je, že Datamanie 1 […] Celý článek si můžete přečíst na Měsíční nebo roční? O2 spustilo novou Datamanii, právě teď na ně běží akční cena
Čas načtení: 2025-12-10 13:02:00
Generativní AI hýbe trhem SaaS, firmy znovu objevují výhody vlastního softwaru
Praha 10. prosince 2025 (PROTEXT) - Masivní nástup generativní umělé inteligence mění ekonomiku vývoje softwaru a přináší zásadní změny na trhu SaaS aplikací. Malé a střední firmy dnes díky GenAI získávají možnost nahradit drahé měsíční licence vlastními, cenově dostupnějšími custom řešeními. Vyplývá to ze zprávy společnosti TRITON IT, která se specializuje na vývoj softwaru.Za posledních dvacet let se SaaS (Software as a Service) stal dominantním modelem pro firemní software. Díky nízkým pořizovacím nákladům umožňoval menším podnikům přístup k pokročilým nástrojům bez investic do vývoje. Dnes však naráží na limity. Podle analýzy společnosti Zylo firmy běžně spravují desítky až stovky SaaS nástrojů, z nichž využívají pouze přibližně polovinu. Celosvětově to představuje plýtvání až 500 milionů korun ročně. (zdroj: 111 Unmissable SaaS Statistics for 2025, Zylo 2025)GenAI dramaticky snižuje cenu vývojeGenerativní AI zásadně mění způsob tvorby software. Velké jazykové modely, RAG systémy a moderní integrační nástroje zkracují vývoj z týdnů na dny a snižují náklady o 40 až 60 procent.Podle TRITON IT jsou hlavní důvody této změny tři:1. Rychlejší vývoj díky LLM, které umožňují automatické generování kódu, testů i dokumentace.2. Chytřejší logika aplikací, kdy RAG a MCP nahrazují složitě kódované business funkce.3. Silné integrační platformy jako nástroje typu n8n, které ve spojení s AI umožňují automatizovat procesy bez psaní specializovaného kódu.Konec předimenzovaného SaaS trhu?Po covidové vlně technologických startupů přichází ochlazení. Investoři i firmy jsou obezřetnější a vývoj velkých SaaS produktů zpomaluje. Trh je zároveň přesycen desítkami menších nástrojů, které se často snaží řešit dílčí problémy, zejména v marketingu."Podniky přicházejí na to, že kombinace generativní AI a flexibilního vývoje jim umožňuje budovat vlastní tzv. digitální vertikálu a mít plnou kontrolu nad svými daty i procesy," říká Michal Rost, CEO TRITON IT.Konkrétní úspory: z desetitisícových měsíčních licenčních poplatků na vlastní řešeníTRITON IT uvádí konkrétní příklad transformace:Dříve: 5 externích B2B SaaS nástrojů za 12 až 30.000 Kč měsíčně za každý, bez větších možností kustomizaceNyní: Jedno integrované řešení za 250.000 Kč jednorázově + jeden servisní poplatek do 10.000 Kč umožňující průběžně řešit rozšíření na míruVýsledkem je vyšší kontrola nad funkcionalitou, žádné měsíční poplatky, lepší ochrana know-how a možnost přizpůsobit software přímo firemním procesům."Klient platil agentuře za správu kampaní a navíc měl hradit specializované SaaS pro jejich automatizaci. Po akvizici SaaS zahraniční společností vzrostl měsíční poplatek na více než 20.000 Kč. Analýza ukázala, že funkčnost nástroje můžeme plně nahradit vlastními skripty a jednoduchým workflow. Klient tak ušetřil a získal kontrolu nad daty," popisuje Michal Rost, CEO TRITON IT.Budoucnost? Kombinace SaaS a custom řešeníPodle TRITON IT nejde o konec SaaS jako takového, ale o jeho přirozenou transformaci. Firmy, které dokážou využít generativní AI jako akcelerátor vývoje a současně si pečlivě vyberou, co řešit custom aplikací a co ponechat formou SaaS, získají konkurenční výhodu."GenAI skutečně demokratizuje vývoj softwaru. Klíčem ale zůstává technická expertiza, tedy schopnost správně rozhodnout, co vyvinout, co koupit a jak to celé propojit do funkčního celku," dodává Rost.Zdroj: Triton IT
Čas načtení: 2026-01-08 12:03:29
Měsíční mise u Luckybet casina: Získej až 1411 zlaťáků!
Nový rok je tu a s ním i pořádná výzva pro všechny hráče – Měsíční mise ve VIP Zóně u LuckyBet casina. Připrav se na herní maraton plný dobrodružství, kde za každou splněnou výzvu sbíráš zlaťáky – herní věrnostní měnu, za kterou si můžeš v herním obchodě pořídit free spiny, exkluzivní VIP merch, vstupy do miniher i hotovost. The post Měsíční mise u Luckybet casina: Získej až 1411 zlaťáků! appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.
Čas načtení: 2026-01-28 11:00:38
Základní funkce za měsíční paušál! Muskův kontroverzní krok rozzuřil majitele vozů Tesla
Tesla je synonymem elektromobility a má velmi širokou fanouškovskou základnu Ta by se ale mohla kvůli kontroverznímu kroku Elona Muska pořádně otřást v základech Excentrický miliardář zavádí v USA měsíční předplatné na jednu ze základních funkcí svých vozů Elon Musk je pravděpodobně nejvýraznější postava technologického světa. Excentrický a kontroverzní miliardář občas dělá kroky, nad kterými zůstává rozum stát a klidně můžeme prohlásit, že by bez něj byla ve světě technologií vlastně docela nuda. Svým posledním krokem ale Musk pořádně vytočil všechny potenciální zájemce o jeho elektromobily Tesla. Přečtěte si celý článek Šok pro majitele vozů Tesla: za základní funkci budou platit měsíční předplatné
Čas načtení: 2019-10-03 11:08:16
Pat Barkerová: A dívky mlčely (ukázka z knihy)
Jak by byl Homérův slavný hrdinský epos o trójské válce líčený z pohledu žen? Přesně tak jej vypráví Bríseovna, urozená dívka královské krve, nyní otrokyně a Achilleova konkubína. Inteligentní, vzdělaná a sebevědomá dcera krále Brísea podává svůj příběh poutavě a s vtipem. Autorka, britská historička a spisovatelka Pat Barkerová, líčí dávný Homérův svět jejíma očima. Čtenář má přitom pocit, že slyší příběh z nedávné doby, a ne z období vzdáleného tři tisíce let. Touto charakteristikou je román jedinečný: přes hrůzy tehdejší skutečnosti, s výjevy z bojiště i táborového života, se pocity, pohnutky, rozhodování – a tedy i chování – jednotlivých aktérů téměř neliší od chování současníků. Ukázka z knihy: 4 Co můžu říct? Nebyl hrubý. Očekávala jsem to – dokonce jsem to předpokládala – ale nic takového, a alespoň jsem to měla brzy za sebou. Souložil stejně rychle jako zabíjel a já v tom neviděla rozdíl. Tu noc ve mně cosi zemřelo. Ležela jsem tam plná nenávisti, i když samozřejmě nedělal nic, na co by neměl plné právo. Dostat jako čestný dar zbroj nějakého slavného krále, nedal by si pokoj, dokud by ji nevyzkoušel: zvedl by štít, popadl by meč, potěžkal by ho, ohodnotil by délku a párkrát by švihl vzduchem. A totéž udělal se mnou. Vyzkoušel si mě. Myslela jsem, že neusnu. Byla jsem sice vyčerpaná, ale tak nervózní, tak vystrašená ze všeho kolem a nejvíc z něho, že když se ze mě nakonec svezl a usnul, ležela jsem dál, nehybná jako prkno, a hleděla do tmy. Víčka mi při každém mrknutí bolestivě řezala do suchých očích. A přesto jsem asi spala; když jsem se totiž znovu podívala na lampu, už dohořívala. Achilleus ležel s tváří těsně vedle mě, lehce chrápal a horní ret se mu při každém vydechnutí nakrčil. V zoufalé snaze uniknout jeho tělu, které sálalo jako pec, jsem se přitiskla ke stěně a otočila hlavu na druhou stranu, abych se na něj nemusela dívat. Po pár minutách jsem cosi zaslechla. Nebyl to nový zvuk – uvědomila jsem si, že jsem ho vnímala i v polospánku. Snad jeho dech? A pak mi to došlo. Ne, to je moře. Muselo to být moře, nebyli jsme daleko od břehu. Poslouchala jsem a nechala se konejšit jeho vytrvalým příbojem, duněním lámající se vlny a pronikavým hukotem, když se vracela. Jako byste leželi na hrudi někoho, kdo vás miluje, někoho, komu můžete věřit – i když moře milovat neumí a nikdy mu nemůžete věřit. A okamžitě mi došlo, co bych teď právě chtěla: být jeho součástí, rozpustit se v něm; v moři, které nic necítí a nikdy ho nemůžete zranit. Potom jsem zřejmě znovu usnula. Když jsem se totiž probudila, Achilleus byl pryč. Ihned jsem znejistěla. Neměla bych snad vstát dřív než on a připravit mu snídani? Neměla jsem ponětí, jak na tomhle pustém pobřeží připravují jídlo a jestli jeho příprava bude vůbec patřit k mým povinnostem. Pak mě ale napadlo, že Achilleus má určitě spousty otrokyň, na různé práce: tkaní, vaření, příprava lázně, praní ložního prádla a šatstva… Včas se dozvím, co se ode mě očekává. Je docela možné, že to bude jen o něco víc, než jsem dělala dřív. Vzpomněla jsem si na otcovu mladou konkubínu, tu, kterou si vzal po matčině smrti a která převzala na svá bedra většinu jejích povinností. Postel studila. Posadila jsem se a všimla si, že Achilleus za sebou nezavřel dveře. Stále jsem se ještě úplně neorientovala. Byly tam troje dveře. Jedny vedly do té malé místnosti – v duchu jsem jí už říkala komora; další se otevíraly do krátké chodby k síni a třetí přímo na verandu a odtud na pláž. Těmi musel vyjít, protože byly dokořán a při každém pohybu zavrzaly. Přitáhla jsem si plášť k ramenům a vyšla na práh. Od moře vanul vítr, zvedal mi vlasy a chladil spánkem zpocenou kůži. Srpeček měsíce svítil do tmy tak jasně, že bylo vidět chatrče – připadalo mi, že jich jsou stovky – táhnoucí se do dálky. Mezi jejich temnými, k sobě schoulenými obrysy, se mi tu a tam otevřel letmý, mučivý pohled na moře. Otočila jsem hlavu a zahleděla se do vnitrozemí, a vtom mě upoutala bledá záře na obloze; nejdřív mě mátla, a pak mi došlo, že to musí být Trója. Trója se svými paláci, chrámy a dokonce ulicemi osvětlenými celou noc. Tady vedly od chatrče k chatrči úzké, temně červené cestičky. Dostala jsem se na strašlivé místo, pravý opak metropole, na místo, kde vládla temnota s krutostí. Stála jsem na prahu Achilleova dřevěného domku a dunění valících se vln mi připomínalo bitevní vřavu, meče řinčící o štíty, ačkoli má unavená mysl tehdy vnímala všechno jako bitvu, jako by na světě neexistovala jiná barva než rudá. Troufla jsem si opatrně vyjít na verandu z nehoblovaného dřeva a odtud skočila rovnou do písku. Chvilku jsem stála a bořila konečky prstů do vlhkých zrnek, uchlácholená tím, že po noční otupělosti ještě dokážu něco cítit, cokoli. A potom jsem se bosa a jenom v plášti vydala hledat moře. Spíš instinktem než očima jsem objevila cestu a dostala se na pěšinku, která vedla od chatrčí kamsi pryč, nejprve se vlnila při okrajích dun, a pak se prudce svažovala k pláži. Na posledním úseku se změnila v noru, jak se na hřebenech pískových dun z obou stran zvedala do výšky přímořská tráva; úžil se mi dech ze stísněného prostoru a musela jsem se na chvilku zastavit. Kdesi ve skrytu mé duše se ozval strach: co když se vrátí, co když mě bude zase chtít a já tam nebudu? Měsíční světlo klouzalo po čepelích travin, které se nakláněly a kolébaly ve větru. Na pláž jsem vyšla při ústí potoka s poloslanou vodou, který zurčel mezi balvany a oblázky, a když doběhl k moři, rozlil se do šířky. Teď bylo slyšet i jakýsi nový zvuk, pronikavější než vlny; ohlušující, nervy drásající rány. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že to jsou zvuky lodního lanoví, které práská do stěžňů. Nalevo ode mě vystupovala temná masa lodí, většinou bezpečně vytažených za hranici přílivu a usazených na podpěrách. Byly tam i jiné lodě, zakotvené na moři, to ale byla malá, břichatá nákladní plavidla, lišící se od štíhlých válečných lodí jako kachny od orlů. Věděla jsem, že válečné lodě jsou střežené před možným útokem Trójanů, a proto jsem zacouvala zpátky mezi duny a vzala to zkratkou přes vřesoviště k otevřenému moři. Tady už bylo slyšet jenom rachocení vln, tolik připomínající nárazy mečů do štítů. Kráčela jsem k moři a doufala, že zahlédnu Lyrnéssos, kde podle mě ještě musely zářit požáry stravující město, ale čím blíž vodě, tím byla hustší mlha. Zničehonic se přivalila – neproniknutelná mlha, studená a vlhká jako prsty mrtvého, a proměnila černé lodě v přízračné siluety z jiného světa. Zvláštní, že se tak hustá mlha mohla vytvořit a sedět na jednom místě za takhle větrné noci, ale dala mi volnost a já byla neviditelná dokonce i pro sebe. Tam za těmi rozbouřenými vlnami, na tichém místě, kde se moře stýkalo s pevninou, byly duše mých mrtvých bratří. Odepřeli jim pohřební obřady, a tak nesměli vstoupit do Hádu, odsouzeni sužovat živé, ne na pár dní, ale navěky. Znovu a znovu mi za zavřenými víčky umíral můj nejmladší bratr. Truchlila jsem pro všechny, ale pro něho nejvíc. Po matčině smrti se pokaždé v noci vplížil ke mně do postele a hledal útěchu, za kterou se ve dne styděl. Tam, na té větrem bičované pláži, jsem slyšela, jak mě volá – stejně ztracený, stejně bez domova a bez pomoci, jako já sama. S myšlenkou dostat se co nejrychleji k němu jsem se začala brodit do moře – kotníky, lýtka, kolena, stehna, a pak ten náhlý studený šok, když mi vzdutá vlna pleskla do třísel. Stála jsem rozkročená v pohybujícím se písku, natáhla ruku dolů a spláchla ho ze sebe. A potom – čistá, nebo tak čistá, jak jsem ještě vůbec mohla být – jsem stála po pás ve vodě, cítila, jak mě mohutné vlny zvedají na špičky a znovu vracejí dolů, a nechala se mořem nadnášet. Jedna obrovská vlna mě vyzdvihla a málem mi podrazila nohy, a mě napadlo: Proč ne? Přímo hmatatelně jsem cítila, že na mě bratři čekají. A vtom jsem zaslechla hlas. V první chvíli jsem myslela, že to je hlas mého nejmladšího bratra. Napjatě jsem poslouchala, abych slyšela přes hukot vln, a hlas se ozval znovu – určitě mužský hlas, i když slova jsem nerozeznávala. A najednou mě přepadl strach. Celé dny jsem se bála – úplně jsem zapomněla, jaké to je, nemít strach – ale tenhle strach byl jiný. Zježily se mi vlasy na zátylku a naskočila mi husí kůže. Říkala jsem si, že je to jistě hlas z tábora, který se odrazil od hradby mlhy, takže se zdá, že přichází z moře, jenže pak jsem ho zaslechla znovu, a to už jsem věděla, že přichází odtamtud. Za hradbou vln někdo, něco čeřilo vodu. Nějaké zvíře – muselo to být zvíře, nic jiného to být nemohlo, možná delfín nebo kosatka. Někdy připlouvají až k pevnině, a dokonce se vrhají na pláže a stahují tulení mláďata z balvanů. Pak se ale cáry mlhy na chvíli rozestoupily a já zahlédla lidské paže, ramena a měsíční třpyt na mokré kůži. Další nadzvednutí, další cáknutí – a naráz ticho, když se přetočil a ležel na vodě tváří dolů, kolébaný příbojem. Na těchto březích muži plavat neumí. Jsou to námořníci, vědí, že plavání může nanejvýš prodloužit umírání, jinak poměrně rychlé a milosrdné. Tenhle člověk si ale pohrával s mořem jako delfín nebo sviňucha, jako by se v něm cítil doma. Teď ležel s rukama a nohama roztaženýma na hladině a v téhle poloze vydržel tak dlouho, až jsem si říkala, že snad dýchá pod vodou. Pak se ale najednou vyhoupl hlavou a rameny nad vodu, vzpřímený jako panáčkující lachtan. Při pohledu na jeho tvář mě obestřela hrůza, i když zbytečně, tušila jsem totiž, kdo to je. Spěšně jsem se brodila ke břehu, abych se rychle dostala zpátky a usušila se; jak bych mu to, pro všechno na světě, vysvětlila? Na mělčině jsem zvolnila krok, protože cákáním bych mohla upoutat jeho pozornost. Vkročila jsem na pevnou zemi, a vtom mě něco prudce a bolestivě píchlo do pravé nohy. Něco mi trčelo z chodidla – kámen nebo úlomek mušle – a já se sehnula, abych to vytáhla. Když jsem se znovu podívala na Achillea, už neplaval a po kolena ve vodě se brodil ke břehu. Dřepla jsem si a zadržovala dech, ale bez povšimnutí prošel kolem a rukama si přitom vytíral slanou vodu z očí. Začala jsem zase dýchat v domnění, že tím to končí, že se vrátí do ležení, ale zůstal stát těsně u vody s očima upřenýma na moře. Promluvil, a já myslela, že se obrací ke mně, otevřela jsem pusu a nevěděla, co říct. Pak ale promluvil znovu a přerývavě vypouštěl slova z úst, jako když tonoucí lapá po dechu. Vůbec mu nebylo rozumět. Jako by se s mořem přel, přel nebo se ho doprošoval… Jediné slovo, které jsem podle mě zachytila, bylo „mami“, a to byl nesmysl. Mami? Ne, to nemohlo být ono. Pak to ale zopakoval: „Mami, mami“, jako když se malé dítě dožaduje, aby ho vzali na ruku. Určitě to bylo něco jiného, i když „mami“ zní stejně, nebo skoro stejně, v mnoha jazycích. Ať ale říkal, co chtěl, pochopila jsem, že to nemám slyšet, a zároveň jsem se neodvažovala pohnout, a tak jsem skrčená u země čekala, až to skončí. Pokračovalo to dál a dál a citový výlev nakonec ukončilo ticho. Vyšlo slunce a mlha se začínala rozpouštět. Viděla jsem, jak se první zlaté paprsky dotkly jeho mokrých paží a ramenou, jak se otočil a vydal dál po pláži, až nakonec zmizel ve stínu svých černých lodí. Jakmile jsem měla jistotu, že je pryč, rozběhla jsem se co nejrychleji přes duny, ale v ležení jsem nakonec zabloudila. Stála jsem tam mokrá, zablácená a vyděšená, a neměla ponětí, co dělat a kam jít. Vtom se ve dveřích jedné chatrče objevila jakási dívka a kývnutím mě pozvala dovnitř. Řekla, že se jmenuje Ífis. To ráno se o mě postarala a připravila mi dokonce horkou lázeň, abych si spláchla sůl z vlasů. Odložila jsem plášť a chtěla vstoupit do vody, když vtom cosi spadlo na podlahu a já si uvědomila, že je to oblázek z pláže. V místě, kde mě řízl, chodidlo stále krvácelo. Ležel mi v dlani a já ho zevrubně zkoumala, jak to někdy lidé v leknutí dělají a celou svou bytostí se upnou na něco nicotného. Byl zelený, taková ta žlučovitě zelenavá barva rozbouřeného moře, s bílým proužkem napříč. Nic zvláštního, až na to, že byl ostrý. Velice ostrý. Zvedla jsem ho a přivoněla k němu: mořská voda a prach. Olízla jsem ho: na omak drsný, s příchutí soli. Potom jsem prstem vyzkoušela jeho zubatý okraj: žádný div, že rána byla tak hluboká. Když jsem přejela zápěstí – a vůbec netlačila – zůstal po něm šrám posázený po celé délce růžovými korálky krve. Nechala jsem krev téct z prokřehlé kůže a cítila úlevu. Chtěla jsem se říznout znovu, jen ze zvědavosti, jestli se zase dostaví ten pocit úlevy, ale cosi mi v tom zabránilo. Netušila jsem, proč mi moře ten dárek dalo, ale věděla jsem, že ne proto, abych si ublížila. Všude po táboře se válela spousta nožů, kdyby na věc došlo. A tak jsem ho položila zpátky na dlaň, dívala se na něj a vnímala jeho barvu, drsný povrch a váhu. Na pláži leželo tolik oblázků – miliony – všechny do hladka vyleštěné neúnavným mořem, jenom tenhle ne. Ten jediný zůstal ostrý. Toho vzpurného kamínku jsem si považovala, a považuji dodnes. Teď právě mi leží v dlani. Když mi Ífis přinesla čisté, suché šaty a já si je oblékla – vlastně to spíš udělala ona, protože já tam stála jako kus dřeva – vsunula jsem si ho pod opasek, aby mě při každém pohybu zatlačil na kůži. Nebylo to příjemné, ale uklidňoval mě, připomínal mi moře a pláž – a tu holku, kterou jsem kdysi bývala a už nikdy nebudu. Pat Barkerová (*1943), britská historička a spisovatelka, je známou a oceňovanou autorkou, která proslula (nejen) historickými romány. Jejími stěžejními tématy jsou paměť, trauma a boj o přežití; nic ovšem neidealizuje – její knihy jsou charakteristické svou úsečností a pravdivostí. Pat Barkerová je držitelkou mnoha ocenění včetně Man Booker Prize (1995 za Ghost Road, závěrečnou část trilogie z 1. světové války). Přeložila Kateřina Novotná, nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2019, 1. vydání, váz., 296 stran.
Čas načtení: 2024-02-23 16:50:23
Přelom v letech na Měsíc. První soukromý lunární modul úspěšně přistál
Američané se vrátili na Měsíc Měsíční modul společnosti Intuitive Machines dosáhl měsíčního povrchu Je první soukromé zařízení, kterému se to podařilo Poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo, dosedl úspěšně na měsíční povrch americký lunární modul. Úspěch je to o to větší, že se poprvé jedná o zařízení soukromé firmy. Přistávací modul Nova-C, pojmenovaný…
Čas načtení: 2024-03-01 09:00:00
Indexy cen průmyslových výrobců - leden 2024
Podrobná měsíční informace o vývoji indexů cen průmyslových výrobců podle Klasifikace produkce CZ-CPA 2015 a Hlavních průmyslových skupin. Měsíční průměrné ceny vybraných potravinářských výrobků, průměrné ceny elektrické energie a zemního plynu za čtvr...
Čas načtení: 2024-03-01 09:00:00
Podrobná měsíční informace o vývoji indexů cen průmyslových výrobců podle Klasifikace produkce CZ-CPA 2015 a Hlavních průmyslových skupin. Měsíční průměrné ceny vybraných potravinářských výrobků, průměrné ceny elektrické energie a zemního plynu za čtvr...
Čas načtení: 2024-03-05 09:00:00
Vývoj průměrných mezd ve 4. čtvrtletí a v 1. až 4. čtvrtletí..
předběžné údaje Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Libereckém kraji za rok 2023 se meziročně zvýšila o 7,6 % na 39 156 Kč, s ohledem na růst spotřebitelských cen se však reálně snížila o 2,8 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (v přepočtu...
Čas načtení: 2024-03-05 09:00:00
předběžné údaje Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Libereckém kraji za rok 2023 se meziročně zvýšila o 7,6 % na 39 156 Kč, s ohledem na růst spotřebitelských cen se však reálně snížila o 2,8 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (v přepočtu...
Čas načtení: 2024-03-08 05:40:00
Ranní mrazy a někde i sněžení. Místo jara se do Česka ještě vrátí zima
Letošní únor s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 5,7 °C překonal ve 21. století teplotně pouze jediný březen, a to v roce 2017, jinak byly březnové průměrné měsíční teploty nižší. Až tak byl letošní poslední meteorologický zimní měsíc atypický. Nyní tak očekáváme návrat k pozvolnému jarnímu počasí a teplotám, takže v nočních minimech očekáváme teploty místy pod bodem mrazu a na horách, přechodně od vyšších poloh, i sněžení.