Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 30.03.2026 || EUR 24,555 || JPY 13,416 || USD 21,398 ||
úterý 31.března 2026, Týden: 14, Den roce: 090,  dnes má svátek Kvido, zítra má svátek Hugo
31.března 2026, Týden: 14, Den roce: 090,  dnes má svátek Kvido
DetailCacheKey:d-1589196 slovo: 1589196
Írán nebude vyjednávat s USA, uvedl tajemník íránské bezpečnostní rady

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.

---=1=---

Čas načtení: 2019-09-02 15:46:41

Vali Nasr: Íránci Trumpovi nevěří

Jeden z předních expertů na Blízký východ varuje před nebezpečím nové války v tomto regionu a vyzývá Evropany, aby se postavili proti americké politice vůči Íránu.   Pane Nasre, zažíváme právě začátek nové války na Blízkém východě mezi Íránem a USA? To nebezpečí existuje především proto, že obě strany spolu nemluví. Je velký prostor pro nedorozumění. Jinak než u Severní Koreje nebo Číny proměnil prezident Trump poměrně stabilní politickou situaci v enormně nebezpečnou. Současně ale nemá se svojí strategií žádný úspěch, ani žádný plán B. To jej činí – zhruba rok před prezidentskými volbami politicky zranitelným. Íránská krize ale také ukazuje, jak slabí a neefektivní jsou Evropané. Už teď jsou škody pro evropskou zahraniční politiku enormní.   Proč to? Evropané teď ukazují, že úplně následují americkou zahraniční politiku. V Íránu panuje rozšířené přesvědčení, že Evropané sehráli temnou roli tím, že na jedné straně dovedli Írán k tomu, aby dodržoval nukleární dohodu, a současně se postarali o to, aby Američané mohli vykonávat nátlak.   Ale Evropané kritizovali rozhodnutí Trumpa odejít z nukleární dohody. Německý ministr zahraničí Heiko Maas letěl v červnu do Teheránu, abychom zůstali s Íránem v kontaktu. Evropané investovali hodně úsilí a času, aby vyjednali smlouvu. Poté, co USA ze smlouvy vystoupily, slíbili, že se ji pokusí zachránit. Ale nic proti USA nepostavili, naopak se rozhodli poddat se americkému tlaku. Před nedávnem Velká Británie zadržela u Gibraltaru na pochybném právním základě tanker s íránskou ropou. To Íráncům jen potvrdilo, co si již dlouho mysleli: Evropané jsou jen prodloužená ruka americké zahraniční politiky a pomáhají zostřit krizi, která ale teprve odstoupením USA z jaderné smlouvy vznikla.    Považujete nového britského ministerského předsedu Borise Johnsona za politika, který následujeTrumpa? Britové mohou Trumpa v tomto okamžiku ještě více podporovat, než to dělají. Jediný krok, který Johnson ještě neudělal, je, že nevystoupil oficiálně z dohody. To by mělo dalekosáhlé důsledky, protože by to podtrhlo rozchod Velké Británie s EU. Teď požadují Britové podporu v krizi kolem zadrženého britského tankeru Stena Impero a prosí evropské partnery, aby se připojili k vojenské akci k ochraně plavby v Hormuzské úžině. To je pokus navázat zbytek Evropy na americkou zahraniční politiku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co by ale měli Evropané udělat, aby udrželi smlouvu? Jsou různé možnosti, které se všechny pohybují v rámci nukleární dohody. Evropské státy, které ji podepsaly – Německo, Francie a Velká Británie – by mohly například nakupovat íránskou ropu. Anebo by mohly poskytnout úvěry, kterými by se obsluhovaly dodávky ropy. Samozřejmě by to vedlo ke sporu s Washingtonem. Ale protože by se jednalo o obchod mezi státy, musely by USA uvalit sankce na evropské státy. A to není příliš pravděpodobné.   Má Trump strategii pro Írán? Trumpova strategie je tlakem donutit partnery k jednacímu stolu, aby mu tam dali, co chce. Zdá se, jako by to v minulosti i fungovalo. Minimálně si to Trump myslí. Tak nutil Mexičany, Kanaďany a Evropany a dříve nebo později mu udělali ústupky.   Ale s Íránem to zatím nefunguje. Íránci Trumpovi nevěří. Prezident říká, že chce vyjednávat, ale jeho rozhodující bezpečnostní poradci jej nepodporují.John Bolton, národní bezpečnostní poradce a ministr zahraničí Mike Pompeo nechtějí žádné rozhovory s Íránem. Předtím, než byl John Bolton povolán do štábu Donalda Trumpa, veřejně prohlásil, že chce pád režimu v Teheránu. Íránci vědí, že i kdyby šli na Trumpův návrh na jednání na nejvyšší úrovni a došli k nějakým závěrům, bude to ta úroveň pod tím, která je pak musí realizovat. Bolton a Pompeo ale nechtějí žádnou novou smlouvu. Chtějí stupňovat napětí a změnit režim.   Mnozí říkají, že za povoláním Boltona do Bílého domu stála idea přivézt jestřába, který zvýší tlak a pomůže Trumpovi vyjednat novou atomovou smlouvu. I kdyby to takto Trump plánoval, nebyla by to žádná dobrá idea. Trump chce Íránce přesvědčit, že je vážně zainteresován na rozhovorech. Ale přesně to podrývá Bolton. Vezměte si pokus Japonska zprostředkovat rozhovory mezi Íránem a USA. Trump a japonský ministerský předseda Abe se tímto tématem dlouho zabývali. Trump požádal Abeho, aby letěl do Teheránu a předal íránskému vedení dopis. Íránci to považovali za pozitivní znamení a ze své strany odpověděli gestem. Při příletu Abeho propustili jednoho libanonského vězně, který má povolení k pobytu v USA.   A co se pokazilo? Těsně před přistáním Abeho uvalily USA další sankce na íránský ropný průmysl. Tím byl pokus o zprostředkování zničen. Myslím si, že za tím stál Bolton. Je jednoduché pro zkušeného byrokrata, jako je on, něco takové takového zorganizovat.   Proč Íránci sestřelili americký bezpilotník a teď ještě zadrželi britský tanker. Chtějí vyprovokovat válku s USA? To si nemyslím. Celý rok se Íránci vyhýbali jakékoliv konfrontaci. A to přesto že USA odstoupily od jaderné dohody a stále zvyšovaly tlak. Íránci tomu říkají strategická trpělivost. Ale na jaře přišlo další kolo sankcí a Trump řekl, že stlačí íránský export ropy na nulu. Kromě toho americká vláda zařadila íránské revoluční gardy oficiálně na seznam teroristických organizací. Íránská vláda došla k závěru, že USA interpretují strategickou trpělivost jako slabost a současně neviděla žádné riziko v tom, když sama zvýší tlak. I umírněné hlasy v Íránu jsou přesvědčené, že jen politika odstrašení může Trumpa odradit od další eskalace. Poselství je jasné: Můžeme krizi zostřit.   Jaký postoj má íránská veřejnost k nukleární smlouvě? Na začátku vyvolala enormně pozitivní očekávání. Pro většinu Íránců nešlo o otázky jaderné energie a také ne jen o hospodářská ulehčení. Viděli smlouvu jako první krok k otevření Íránu. Každý věřil, že teď do Íránu přijdou evropské firmy a možná brzy i americké. Poselství umírněných politiků, jakým byl například prezident Hasan Rúhání, bylo, že se Írán přikloní k Západu a že se vyplatí ve spojení se Západem investovat. Jaderná dohoda by podporovala hospodářskou spolupráci a přivedla by za sebou další smlouvy. Postupně by se měnil nejen vztah Íránu k Západu, ale i Írán samotný.   A co teď? Nálada se proti jaderné dohodě otočila. Mnozí si myslí, že bylo chybné důvěřovat USA a Evropanům. Íránci se zlobí, protože se cítí podvedeni a vinu za to dávají umírněným politikům, jako je Rúhání. Nikdo se teď v Íránu nemůže zasazovat o rozhovory s Trumpem. Nikdo není ochoten udělat rozhodující krok.   Jak to půjde dál, když ani jedna strana není ochotna ustoupit? Jedním scénářem by bylo, že Trump nechá celou věc být až do doby po volbách. Mohl by ale také uvažovat o tom dát Íráncům podnět k tomu, aby se pohnuli. To by ale vyžadovalo, aby něco nabídl, například zrušení některých sankcí. Íránské vedení potřebuje nějaký ústupek, aby rozhovory s USA nevypadaly jako kapitulace před Trumpem. Americká vláda musí přemýšlet i o íránské vnitřní politice. Pompeo nemůže proti Íránu vystupovat tak agresívně a očekávat, že íránští politici to budou akceptovat, aniž by za to zaplatili vysokou vnitropolitickou cenu. Íránci neakceptují žádné ponižování.   Kde se bere tato americká posedlost Íránem? Írán není rozvojová země jako kterákoliv jiná. Má velmi starou kulturu. To dává této zemi vlastní auru a graviditu. Žije tam více než 80 miliónů lidí a země leží na strategicky významném místě mezi Evropou a Asií. Kromě toho jsou tam i psychologické složky. Íránská revoluce byla poslední velkou revolucí v dějinách. Používáme to slovo velmi volně, ale ve skutečnosti byly pouze čtyři velké revoluce: francouzská, ruská,čínská a íránská v roce 1979. Byla pro Západ velkým šokem, zejména pro USA. Zajatci na americkém velvyslanectví v Teheránu byli nejdůležitějším důvodem, proč Jimmy Carter v roce 1980 prohrál s Ronaldem Reaganem. Navíc platí íránská revoluce jako rozhodující podnět pro vzestup islámského fundamentalismu k politické síle. Nyní už existuje nová generace amerických politiků, jejichž pohled na Írán je formován iráckou válkou v roce 2003. Lidé jako bývalý Trumpův bezpečnostní poradce McMaster nebo senátor Tom Cotton, který v Iráku bojoval. Tito lidé spojují Írán nikoliv s Chomejním, nýbrž se Solejmanem, velitelem brigád Quds. Vidí Solejmana jako teroristu, který koordinuje íránské vojenské akce v Sýrii, Jemenu a Iráku a zabil stovky amerických vojaků výbušninami v léčkách.   Dají se v dohledném čase tato napětí v regionu vůbec utlumit? Arabský svět, jak jsme ho znali, už neexistuje. Nejdůležitější arabské země – Sýrie, Egypt a Irák – jsou oslabené nebo zničené. A nemyslím si, že Saúdská Arábie může tuto mezeru zaplnit. Saúdové jsou důležitý faktor, ale ne tak důležitý, jak si Západ myslí. Mají peníze, ale v zemích jako Sýrie nebo Libanon nemají žádný vliv. A v jemenské válce právě prohrávají. Situace na Blízkém východě je srovnatelná s předvečerem první světové války. Jako tehdy v Evropě je tady určitá rovnováha sil, sestávající z Turecka, Íránu a Izraele – plus Rusko a USA. Tyto síly bojují o vliv v regionu. Írán dostal šanci, protože arabský svět kvůli arabskému jaru a irácké válce implodoval. Pro Írán se tím otevřely dveře, má teď největší vliv v regionu. To je pak i důvod k tomu, že země jako Saúdská Arábie chtějí, aby Američané Írán zatlačovali.   To nezní příliš povzbudivě, když srovnáváte situaci na Blízkém východě s Evropou bezprostředně před vypuknutím první světové války. Proto je tak důležité, aby USA zahájily vážnou strategickou diskuzi s Íránem. Nacházíme se v situaci, kdy Američané říkají Íráncům: Vzdejte se vašeho atomového programu, sešrotujte vaše rakety a současně poskytujeme Izraeli a Saúdské Arábii zbraně za 100 milard dolarů. Ještě k tomu USA od Íránců požadují, aby se stáhli ze všech sousedních arabských zemí. Proč by to všechno měli Íránci dělat? USA musí být jasné, kde jsou íránské bezpečnostní zájmy. Když Henry Kissinger v roce 1971 jel na tajnou schůzku s čínským premiérem Čou En-lajem, byly jeho první otázky: Jaké jsou vaše strategické principy? Jaké jsou vaše bezpečnostněpolitické obavy? Nevidím v Bílém domě v současnosti muže formátu Kissingera. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.  Vali Nasr se narodil v roce 1960 v Teheránu a odešel spolu s rodiči nejprve do Velké Británie a po revoluci v Íránu do USA. Věnoval se studiu mezinárodních vztahů na řadě univerzit. V létech 2012-2019 byl děkanem na univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu. Působí v několika významných poradenských institucích při vládě Spojených států. Je považován za jednoho z předních znalců Íránu a šíitského islámu.

\n

Čas načtení: 2019-11-04 06:32:26

Michael Kocáb: Komunisté v listopadu 1989 promarnili šanci k vnitrostranickému puči

Michael Kocáb a Oskar Krejčí, dva protagonisté politické aktivity, která v mnohém formovala vývoj v listopadu 1989, se sešli v redakci Literárních novin. Aby vzpomínali, diskutovali, souhlasili spolu i nesouhlasili. A také aby upozornili na knihu, kterou o tomto vzrušeném období sepsal Michael Kocáb. Debatu moderoval vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.    Pavel: Scházíme se poprvé po třiceti letech. Trochu jsme zestárli, ale paměť nám pořád slouží. Jaké máte právě teď pocity?   Kocáb: Potvrzuji, že se opravdu vidíme po třiceti letech. S Oskarem jsem se poprvé sešel letos v únoru, když jsem si potřeboval upřesnit některé události do své nové knihy Vabank. Kniha mění v mnoha ohledech paradigma výkladu toho, co se vlastně dělo před a po 17. listopadu, a mé pocity jsou proto následující – napjaté očekávání, jak to odborná veřejnost přijme. S Oskarem jsem spolupracoval na fakticitě a v mnohém jsme se shodli. Ale pokud by se někomu zdálo, že jsme přijali nějakou společnou interpretaci, tak říkám: Ne. Nic takového neexistuje. Považoval jsem za důležité o tehdejších událostech s ním diskutovat, protože to byl jediný člověk protistrany, který u toho byl bezprostředně se mnou a s Michalem Horáčkem, přičemž my, jako MOST jsme se synchronizovali s Jiřím Křižanem a Václavem Havlem. Pak samozřejmě premiér Adamec, ale toho zapojil naplno do hry Oskar Krejčí. A potom ještě vy a několik lidí z úřadu vlády, naštěstí žijících, kteří mohou potvrdit, že to probíhalo přece jenom trochu jinak, než se traduje. Mám na mysli dobu, než zapnul Hanzel magnetofony, což bylo až při prvním setkání Adamce a Havla v Obecním domě, 26. listopadu. V té době ale bylo už leccos velmi zásadního odehráno.   Pavel: Pochopitelně se všechno v listopadu 89 odehrávalo v nějakých souvislostech – i mezinárodních. Vliv mělo i to, co se dělo v ostatních tzv. socialistických zemích. Ale to vůbec nevylučuje, že významnou roli sehráli lidé v tehdejším Československu.   Krejčí: Diskutovalo se o tom i v uplynulých třiceti letech. Jaká byla vlastně role Kocába a Horáčka? Na první pohled je málo viditelná. Byli to lidé, kteří běželi před frontou. Byli takříkajíc v týlu nepřítele. Výsledek se pak zdál samozřejmý. Ale někdo musel ten most připravit. My, co jsme byli na vládě, jsme byli v nějakých pozicích a měli jsme na výběr, jestli tímto směrem půjdeme, či nikoliv. Ale Kocáb s Horáčkem se museli sami rozhodnout a vyběhnout ty schody během několika dní. Platí jednoznačně, že ta geopolitika změnu předurčila, ale formu, tu tomu dal MOST.   Kocáb: Jakou úlohu v tom hrálo ÚV KSČ, zpravodajské služby, Sovětský svaz – to je něco, co ještě není úplně rozklíčováno. A některé články, které v poslední době vycházejí, to paradoxně spíše ještě zatemňují. Snažil jsem se v knize chod událostí podepřít co nejjednoznačnějšími důkazy. Není tam mnoho interpretací, shromažďoval jsem hlavně dokumenty. Když něco komunisti dělali, říkali, nebo psali, tak jsem to přepsal jedna ku jedné. Aby mi pak někdo neřekl: To si takhle Kocáb myslí. Možná bude něco chybět, protože dokumentů jsou hory. Ale jsou tam například přímé výpovědi tehdejších komunistických vládců, přepsané magnetofonové záznamy z jednání OF a VPN, výpovědi přímých aktérů a také denní situační zprávy, tzv. DSZ, ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti. Zajímavé bylo, že například mé vystoupení při zakládání Občanského fóra celkem přesně popsal zástupce náčelníka II. správy SNB Miroslav Chovanec už den poté. Docela by mne zajímalo, koho tehdy Státní bezpečnost v Činoherním klubu měla. Jednu věc jsem při studiu všech těch materiálů pochopil – a to klidně považujte za provokativní větu do začátku téhle besedy: Sametová revoluce se u nás odehrála proti vůli celého establishmentu – ÚV KSČ, Sboru národní bezpečnosti a armády. Některé složky už tehdy mohly mít svoje zájmy a mohly pracovat s náznaky, že socialismus se už dlouho neudrží, ale opakuji, bylo to proti vůli celého vedení státu. Komunisté měli připraveny akce Zásah, Norbert a Vlna a kdykoli je mohli zahájit. Proběhlo to i proti vůli KSSS, zejména jestřábů v ní, ale nakonec i proti vůli Gorbačova. Zachytil jsem, že řada tehdejších vlivných komunistů je přesvědčena, že Gorbačov chtěl všechno rozpustit. Že snad i cíleně pracoval na demontáži socialismu, či přinejmenším sovětského bloku. Nemyslím si to. Podle mého názoru jeho přestavba a glasnosť byl plán, jak právě udržet socialistický blok rozvolněním rigidního uzurpátorského zákonodárství a připuštěním částečné svobody slova i podnikání. Vše ale na bázi socialismu a při zachování vedoucí úlohy strany. Nejspíše usiloval o jakýsi derivát čínského řešení, jak ho dneska vidíme. A důsledným prosazováním svých reforem chtěl ubrat vítr z plachet opozici. Kdyby tehdy Jakeš, Honecker, Živkov – všichni ti mocipáni – na tu hru přistoupili a začali ve svých zemích urychleně realizovat zásady perestrojky a glasnosti, tak by to opozici přinejmenším oslabilo. Když si porovnáte principy perestrojky a například rané požadavky Občanského fóra, tak si je to v lecčems podobné. Mluvím ale jen o prvních požadavcích, pak jsme šli samozřejmě daleko dál. Revize sovětské intervence z roku 1968 se tehdy ještě v Gorbačovových úvahách neobjevila, ale rozvolnění článku o vedoucí úloze komunistické strany připuštěním voleb z více kandidátů, či umožnění soukromého podnikání, tedy alespoň v určitých mezích, už ano. Prosazoval i větší svobodu slova a Sověti propouštěli politické vězně. Kdyby tehdejší mocipáni ve východním bloku jeho taktický plán pochopili, tak si myslím, že se všechno mohlo odehrát i jinak. Jenže oni to nepochopili.   Pavel: Jenom drobnou poznámku. Modifikovat vedoucí úlohu strany v ústavě Československa, to už dostala za úkol komise ÚV KSČ, kterou řídil Marián Čalfa. Dávno před listopadem. Otázky rozvolnění ekonomických svobod, to všechno začala připravovat ještě Štrougalova vláda, který ale pak rezignoval v souboji s dogmatiky.   Kocáb: Ale pozor. Gorbačov už s tím přicházel od roku 1986 a stupňoval to.   Krejčí: V tomhle máš samozřejmě pravdu. Když to ale potom promítneš do těch dní v listopadu 89, tak už vidíš, že nás Gorbačov opravdu házel přes palubu.   Kocáb: To je to, v čem se nedohodneme…   Krejčí: Ale my jsme se přece dohodli na 17. listopadu, tehdy už nás hodil přes palubu.   Kocáb: Po 17. listopadu už to asi pomalu začal vzdávat, protože mu naši disidenti jeho plán zcizili a tehdejší vládnoucí komunisté se propadli do kataleptického stavu. Ale chtěl bych to dokončit. Rigidní vedení státu perestrojku nepřijalo. Gorbačov pravděpodobně zorganizoval, či alespoň podpořil první převrat – i když konkrétní důkazy jsem nenašel – ve východním Německu. Padl tam Honecker a byl nahrazen Egonem Krenzem. To nebyl reformní komunista – to byl jen mladší, padesátiletý, bývalý vůdce komunistické mládeže a od roku 1983 člen politbyra SED, takový Štěpán či Mohorita východního Německa. Čili klasický vnitrostranický převrat, který byl naplánován i v Československu. U nás se ale nepovedl, protože ho jeho osnovatelé zpackali a naši disidenti rychle zareagovali. Zaplať pánbůh. Tím se dostávám k naší sametové revoluci tak, jak jsem ji zažil já. V zorném poli iniciativy MOST, která začala pracovat už od září, se na straně tehdejšího establishmentu objevily tři čtyři postavy, které, dle mého názoru, pochopily, že jejich urputný boj o zachování socialistického zřízení musí mít tentokrát určitou mez: nesmí téct krev. Té už bylo v minulosti dost. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} MOST se netajil tím, že mu jde o demontáž tehdejšího politického zřízení, ale také opakovaně zdůrazňoval, že je nutné se vyhnout násilnému střetu. Na to slyšel v té době Oskar Krejčí a jeho nadřízený Adamec, předpokládám, že i vy. Vy jste byl také v tom klubu těch nejbližších. V tomto ohledu jsme měli společnou prioritu a i při nejzásadnějších politických bitvách jsme ji dokázali mít stále na zřeteli. Později se v tomto smyslu zapojil i Mojmír Zachariáš, velitel Západního vojenského okruhu a náčelník generálního štábu Miroslav Vacek. Při jednání s generálporučíkem Zachariášem – byl jsem za ním v Táboře s Václavem Klausem – jsem argumentoval zhruba v těchto intencích: „Pane generále, naše armáda nesehrála nikdy zásadně pozitivní roli. V roce 1939 to zabalila, v roce 1968 také a vrcholem vaší kariéry přeci nebude rozkaz ke střelbě do vlastních obyvatel, studentů? Tomu nevěřím.“   Pavel: To bylo dost brutální…   Kocáb: Takový výsledek jeho strmé vojenské kariéry v socialistickém systému musel být pro něj nepřijatelný a i jeho výraz tváře tomu napovídal. Nebyl nepřátelský. Generálu Zachariášovi podléhalo 85 procent pozemního vojska ČSLA a podle Varšavské smlouvy v případě konfliktu i střední skupina sovětských vojsk. Té velel sovětský generálporučík Eduard Vorobjov. Zachariáš byl tím, kdo měl spustit vojenskou akci Zásah, která by zbraněmi zastavila rodící se revoluci a vyhlásila stanné právo. Pro tuto akci by bylo vyčleněno v českých zemích a na Slovensku 9 345 vojáků, 575 automobilů, 130 obrněných transportérů, 155 tanků a 81 vozidel speciální techniky. Po zhruba dvouhodinovém jednání Zachariáš prohlásil, že on, pokud zůstane ve funkci, proti demonstrantům nezasáhne. A podepsal v tomto smyslu i komuniké. Následující den jsem již sám dorazil na generální štáb ČSLA a od jeho náčelníka, generálplukovníka Miroslava Vacka, jsem získal podobné ujištění. Vše detailně popisuji v knize Vabank. Byla však připravena ještě další akce – Norbert. Při té mělo být podle jmenného seznamu internováno 9 500 odpůrců režimu. Bylo soustředěno také asi sto odborných vojenských pracovníků pro akci Vlna – obsazení televize a rozhlasu v případě, že by se jejich pracovníci odmítli řídit pokyny státní moci. Mimochodem ten „hodný“ Gorbačov se těsně před svým pádem pokusil takovou akci realizovat tankovým útokem na televizní věž v litevském Vilniusu. Už první den bylo zabito 13 civilistů a cca 600 lidí bylo zraněno. U nás k tomu naštěstí nedošlo, protože sovětská armáda dostala od Gorbačova příkaz nezasahovat, pokud se hněv demonstrantů neobrátí proti ní samotné. To mně a Horáčkovi sdělil rada sovětské ambasády Vasilij Nikitovič Filipov, když jsme ho 28. listopadu navštívili s žádostí OF, kterou jsme s Horáčkem iniciovali, aby Gorbačov podniknul urychlené kroky ke stažení sovětské armády z Československa. Československá armáda však byla pod neustálým tlakem ministra obrany, armádního generála Milana Václavíka, který vykřikoval, že je třeba uvést do bojové pohotovosti armádu, Bezpečnost a milice a také, že „Kontra se nám vloudila už i do ústředního výboru“. A v této situaci stáli premiér Adamec a jeho poradce Krejčí, když po již více než dvouměsíčním jednání s iniciativou MOST koncipovali pro mimořádné zasedání ÚV KSČ dne 24. listopadu projev, ve kterém premiér silové řešení kategoricky odmítnul, a také z hlediska situace nejdůležitější generálové Vacek a Zachariáš, kteří nám nakonec slíbili, že akci Zásah nespustí, jakkoli ji předtím připravovali. Námitka, že ÚV KSČ přece silové řešení na tomto zasedání – 24. listopadu – vyloučil, obstojí jen částečně, protože vyloučil i nevyloučil. V nočním usnesení z téhož dne totiž stojí, že: „Vedení strany a státu nezvládlo tuto situaci“ a v neodkladných opatřeních tohoto usnesení ÚV KSČ „žádá příslušné orgány, aby při řešení současných společenských problémů nebylo použito mocenských prostředků, pokud nedojde k ohrožení života a zdraví lidí, majetku a narušení základu socialismu.“ Ovšem k narušení základu socialismu evidentně došlo a riziko, že mimořádná bezpečnostní opatření [MBO] mohou být realizována, tak přetrvávalo až do 19. prosince, kdy byla Federálním shromážděním potvrzena vláda národního porozumění. Poslední, byť chabý pokus o spuštění akce Zásah se objevil ještě 18. prosince. Projednával jsem to s Miroslavem Vackem, tehdy už s ministrem obrany, a armáda poté vydala uklidňující stanovisko. Pokud někdo nevyjde s nějakými novými informacemi, tak já vidím tyhle čtyři lidi jako hrdiny protistrany. 10. prosince odstoupil prezident Husák i premiér Adamec a na scénu vstoupil Marián Čalfa, který se stal, dle mého názoru, pátým bývalým komunistou, který významně přispěl k sametovému průběhu naší revoluce. Že právě Oskar Krejčí pro něj napsal návrh programového prohlášení vlády národního porozumění, stojí za zamyšlení. Komunistům to asi ještě nedocházelo, protože vše odhlasovali, jak bylo jejich zvykem – jednomyslně. Ale 19. prosinec je dnem, kdy byly ve vládním prohlášení položeny základy příštího, již nesocialistického uspořádání státu a navržen jako příští prezident Václav Havel. Přitom tam seděli všichni – Biľak a další normalizátoři z ÚV KSČ. Tedy já nevím, jestli nešel Biľak při hlasování na záchod, nebo neutekl zadním vchodem, ale poslancem byl. To byla prostě epochální věc. A Gorbačov jenom koukal a zjišťoval, že jeho docela chytrý nápad s přestavbou nevyšel, že nepadnul na úrodnou půdu a nezbylo mu nic jiného než postupně vyklízet pozice. Nakonec všechno prohrál a ještě je podezříván z úmyslného rozvratu sovětského impéria. Když teď udělám střih na konec roku 1990, tak v čele všech zemí socialistického bloku stáli bývalí prorežimní komunisté: Jaruzelski, Krenz, Szűrös, Mladenov a později i Iliescu. Jedinou výjimkou byl antikomunista Havel. Říkají o nás, že jsme byli poslední, ale zato jsme byli nejradikálnější. A pak tu byl ještě generál Vorobjov, který ze všech sil napomáhal rychlému průběhu odsunu sovětské armády. Sametová revoluce nemohla skončit, dokud jsme byli okupovanou zemí. Okupace skončila 30. června 1991 a v srpnu 91 se odehrál protigorbačovský puč. Za pouhých šest týdnů. Byla to dějinná skulina, kterou jsme proklouzli. Obrovskou odhodlaností našich občanů. Kdyby tam nebyly ty statisíce v ulicích, nedokázali bychom to. Dynamikou studentů a herců, kteří jezdili po celé republice, roznášeli informace a podněcovali naše občany k odporu. A řízením Občanského fóra, Veřejnosti proti násilí a také MOSTu a dalších organizací. Takhle to vidím já.   Pavel: Budu na to reagovat ad hoc. Iniciativa MOST je datována do září 89. Chtěl bych říci, že jsme se na vývoj událostí začali s Oskarem postupně připravovat už od května 89. Adamec mne tehdy poslal do Moskvy, abych zjistil, co vlastně ti Rusové chtějí. Po návratu jsem mu sepsal krátkou zprávu, jejíž podstatou bylo, že perestrojka otevírá všechny potlačované problémy v Sovětském svazu a že to nedopadne dobře. A že se musíme začít starat sami o sebe.   Kocáb: S tím plně souhlasím.   Pavel: Proto moje hodnocení Gorbačova není tak pozitivní. Připadá mi jako takový typický ruský intelektuál. Omámený svými vlastními idejemi a představami. Ale mám pocit, že ztratil cit pro politickou realitu, neuvědomoval si všechny politické souvislosti. U něj to všechno bylo o to složitější, že zastupoval jednu ze dvou supervelmocí.   Kocáb: To, co říkáte, mi zapadá do mozaiky, že on byl podobně konsternován jako ÚV KSČ u nás. Přečetl jsem stenografický záznam mimořádného zasedání ústředního výboru 24. listopadu 1989 a pochopil jsem, že vedoucí komunisté byli zcela bezradní. Děsili se nastalé situace a nevěděli, co dělat. Pro Gorbačova pracovala komise, vedená tajemníkem Jakovlevem, která měla připravit scénáře vývoje v tzv. socialistických zemích po pádu Berlínské zdi, možná už předtím. Myslím, že když naplánovali a úspěšně provedli odstavení Honeckera v NDR, tak podobnou akci měli připravenou i pro Československo. Podle některých zdrojů to mělo proběhnout už 21. srpna. Dokonce měl při přeplavání Vltavy umřít student, k čemuž pak ale nedošlo. Dalšími možnými daty byl pak 17. listopad a 10. prosinec. Ale už v září se objevuje od poradce Gorbačova Šachnazarova varovný vzkaz Oskaru Krejčímu a mluvčí Gorbačova Gerasimov zase prozradil německým novinářům, že 17. listopadu bude na Národní třídě mrtvý student. Jsem přesvědčen, že 17. listopadu proběhla poslední velká ingerence ze strany Sovětského svazu do našich záležitostí a znovu opakuji: už v září dostal Oskar ze sovětské strany varování, pokud něco neuděláte, poteče krev. Štěpán později tvrdil, že 16. listopadu měl telefon z Ruska, kde byl víceméně vyzván, aby se připravil na převzetí moci. To ovšem může být fabulace, Štěpánovi se nedá moc věřit. Tím „vyvoleným“ mohl být i Adamec, mohl to být i Hegenbart, Mlynář, či kdokoli další. To už je celkem jedno. Brutální zásah na Národní třídě a „mrtvý“ student měl posloužit k tomu, aby se hned ten večer ozval nějaký z hlediska Moskvy nezatížený komunista a burcoval: Podívejte se na tu Jakešovu nepoučitelnou kamarilu, v Mezinárodní den studentstva nechá zmlátit naše děti na Národní třídě. Ale tuto příležitost k vnitrostranickému puči komunisté promarnili. Místo komunistů rozesílá tuto zprávu do světa Petr Uhl a Honza Urban volá Sacharovovi. Vzniká celosvětový humbuk a hněv občanů se obrací proti celé KSČ. Rusové se okamžitě stahují a odlétají, i když tady přímo 17. listopadu byli vysocí představitelé sovětských tajných služeb v čele se zástupcem předsedy KGB, generálem Viktorem Fjodorovičem Gruškovem. Údajně k podpisu smlouvy o spolupráci StB a KGB. To ovšem mohla být jen krycí legenda, bez které by to stejně nešlo.    Pavel: A přímo ve velíně zásahu na Národní byl přítomen sovětský generál, i když tam vlastně neměl co dělat…   Kocáb: To byl zase stálý představitel sovětské milice v ČSSR generál Teslenko z ministerstva vnitra SSSR. Seděl tam podle záznamů i JUDr. Kružík, zástupce 13. oddělení ÚV KSČ, Hegenbartův člověk, který tam také neměl co dělat. Potom na zasedání předsednictva ÚV KSČ 19. listopadu všichni „oblbují“ Jakeše, že se vlastně nic nestalo – Štěpán i Lorenc.  Toho stejného 19. listopadu dopoledne jsme s Michalem Horáčkem navštívili premiéra Adamce doma a tvrdili mu, že „poslední bitva vzplála“ a že by měl začít ihned jednat z opozicí. Adamec nám tehdy říkal: Hoši, 20–30 tisíc lidí, to nic není, to neznáte naše soudruhy, s tím se vypořádají. To by jich muselo být tolik, co v NDR, dvě stě tisíc, tři sta tisíc. Ale už za dva, za tři dny tam těch tři sta tisíc lidí bylo. Tehdy jsme už dva měsíce jednali s Oskarem Krejčím. Chápali jsme jeho pozici – byl komunistický ideolog a jen tak se bourání socialismu nezúčastní. Stejně tak Adamec, ten se nám vyznal z lásky k socialismu, dokonce i ke Gottwaldovi. To bylo až překvapující. Nepadá v úvahu, že by se komunistická strana vzdala své vedoucí role, říkal. Ale i já si myslím, že by se mělo udělat všechno proto, aby netekla krev, dodával. To byla jediná, ale dostatečně pevná spojnice mezi našimi antagonistickými tábory, či spíše disidenty na jedné straně a dvěma, ale za to mocnými komunisty na straně druhé. A tady začal Oskar cílevědomě působit jako mediátor. Měli jsme denní kontakty.   Krejčí: Je škoda, že knížka Michaela Kocába nevyšla před dvaceti lety. Je zajímavá i literárně. Spojuje několik žánrů, takže tam vzniká podle mne nový literární útvar. U jejího autora cítíš poprvé za těch třicet let snahu porozumět i druhé straně. Ta knížka nesoudí, ta knížka hledá. To je zásadní rozdíl proti produkci akademických pracovišť. Až Kocábova kniha vyjde, doporučuji zamyslet se nejen nad obsahem, ale také nad jejím přístupem. Autor zůstává na svých antikomunistických pozicích, neříká ale hned, že na druhé straně je každý zločinec a vrah. To je přístup, který je zcela neobvyklý v českém politickém prostředí. Pokud jde o roli Michaela Kocába, myslím si, že představuje skrytou tvář sametové revoluce. Byl vždy na čele pelotonu, vedl jej tam, kam měl mířit. Dokázal vytipovat nejcitlivější místa v politickém systému, která by mohla zastavit pohyb sametové revoluce, nebo ho dokonce zvrátit. Přicházejí s Michalem Horáčkem na úřad vlády řadu týdnů předtím, než se tam objevují fotografové a televizní štáby. A začínají vyjednávat. A nejenom to. Když už je na náměstích tři sta tisíc lidí, musela by přijít ke slovu armáda, na to policie už nestačí. A zase: Michael se odtrhne od pelotonu a jde za generály. A v době, kdy Občanské fórum řeší, zda bude prezidentem Dubček nebo Komárek, a tím jsi mne naštval nejvíc…   Kocáb: (smích)    Krejčí: …začne běhat s tím svým „Havel na Hrad“. V době, kdy my jsme si ještě myslili, že by to mohl být Adamec. Ale tím to nekončí. Doporučuji si tu pasáž v knize dobře přečíst. Sotva Michael dostane poslanecký průkaz, vyleze na tribunu parlamentu a navrhne nulitu smlouvy o pobytu sovětských vojsk v Československu.   Kocáb: A parlament to schválil a ještě mi to přiřknul jako iniciativní návrh poslance Kocába. Na to jsem byl fakt hrdý, i když musím dodat, že mne podpořila i řada dalších poslanců. Stále mi ale není zcela jasné, do jaké míry do sametové revoluce zasáhli Sověti, resp. zda to byly pro, či protigorbačovské kruhy. Ve své knize jsem to dal do Epilogu II, protože se jedná o hypotézy, na rozdíl od informací, které jinak kniha vesměs obsahuje.   Pavel: O jedné informaci jsme už mluvili a sice, že v tom štábu 17. listopadu byl představitel KGB.   Krejčí: Musím ovšem zdůraznit, že KGB nebyla monolitně jednotná organizace. Když se podíváte na pokus o převrat v Moskvě, tak v jeho vedení byli představitelé celostátního KGB, ale ruská část se postavila za Jelcina. Když se vrátíme k našemu 17. listopadu, byla tu prokazatelně skupina lidí z KGB, ale vůbec není jasné, k jakému křídlu patřila. Kdyby to byla skupina, která měla dlouhodobě na starosti Československo, tak si myslím, že by dokázala ten následný krok po Národní připravit lépe. Připravili manifestaci, ale chyběl ten druhý krok. To je to, co mne na tom mate. Proto si myslím, že tady chtěli spíš vyvolat chaos než připravit nějaký stranický puč.    Kocáb: A k čemu by jim ten chaos byl?   Krejčí: Podceňuješ hloupost v politice. Ta je hrozně tvořivá. Něco museli udělat a vznikl z toho takový bastard…   Pavel: Vrátil bych se ještě k pondělnímu zasedání federální vlády. Tehdy vznikla diskuse nad prohlášením vlády k demonstracím. Jediným, kdo podpořil vyvážený návrh Adamce, byl Marián Čalfa. Tehdy začala podle mého názoru růst jeho politická hvězda.    Kocáb: Vzpomínám si ještě na situaci po druhé demonstraci na Letné. Na OF zavolali z úřadu vlády, přišel jsem k telefonu a byl jsem požádán, abych tam co nejrychleji přišel. Přivedli mne do kanceláře, o které si myslím, že patřila Adamcovi, ale Adamec tam nebyl. Čekali tam dva Sověti. Jeden z nich se představil jako Šmeral, syn jednoho ze zakladatelů KSČ a jeden jako velitel moskevského okruhu KGB. Chtěli, abych jim zorganizoval kontakt s Václavem Havlem. Musíte mi ale povědět, o co jde, bez toho to neudělám. Řekli mi, že když to bude pokračovat takhle dál, dojde k rozvalu národního hospodářství, k omezení dodávek ropy a plynu ze Sovětského svazu, dojde k výpadkům proudu, problémům v dopravě, hromadění odpadků, k rabování, k lynčování a postupně se vám to úplně vymkne z ruky. Takže výhrůžka, nebo varování, ale co bychom měli dělat, to nesdělovali. Jen že chtějí mluvit přímo s Havlem. Neumožnil jsem jim to.   Krejčí: Neměli plán. Se sametovou revolucí jsou spojeny tři velké otázky. První, proč se režim, který čtyřicet let mohl dělat, co chtěl, během tří týdnů zhroutil. Druhá otázka je, jak se moc předávala, o tom se vlastně teď bavíme. A třetí otázka, nejenomže nezodpovězená, ale ani nepoložená. A v tom se asi budeme s Michaelem rozcházet. Pro něj končí sametová revoluce odchodem sovětských vojsk. Mně končí proměnou politické elity od té „Pravda a láska zvítězí…“ k privatizaci a divokému kapitalismu. Až tehdy se dotvoří nová mocenská elita. Ve všech bývalých socialistických zemích to proběhlo podobně. Romantici, kteří získali moc, ji z nějakého důvodu předávají oligarchům. U nás, myslím, není startem do této etapy ani malá, ani velká privatizace, ale zprivatizování Mladé fronty. To byl akt, který běžel zcela mimo zákon, a je tolerován. Pak následují další noviny. Co se v ten moment stalo? Informační zdroje, které sloužily spíše levicovým čtenářům, se od nich oddělují a stávají se mainstreamem hlásajícím podivný netolerantní liberalismus.   Pavel: To byl ale svým způsobem logický vývoj pod Mezinárodním měnovým fondem a podle washingtonského konsenzu… Musím říci, že mne také irituje ten rychlý rozpad systému. Je to svým způsobem poučení. A teď je jedno, že se to konkrétně vztahuje k rozpadu komunistického systému. Myslím, že se tam dají najít určité obecné rysy.   Kocáb: Dovolím si zformulovat určitou hypotézu. Já jsem pro potřeby své knihy zorganizoval – říkám tomu – tajemnou schůzku ve čtyřech. Byl tam jeden vysoký zástupce bývalé druhé správy Státní bezpečnosti, jeden bývalý tajemník městského výboru KSČ, který posílal lidové milice do Prahy, a pak je zase stahoval na žádost Miroslava Štěpána, zástupce tehdejší vlády a já. Slíbil jsem, že neprozradím jejich jména a za to jsem dostal poněkud otevřenější informace o tom, co tehdy skrytě probíhalo. Chtěl jsem se něco dozvědět o eventuální přípravě vnitrostranického puče a také, proč nedošlo alespoň k pokusu použít silové prostředky proti demonstrantům. Už Lidové milice by hodně zmohly, ale vojenský zásah by nás minimálně v první fázi revoluce pravděpodobně převálcoval. Po těch třiceti letech jsem je tlačil k tomu, aby mi už konečně řekli, jak to bylo. Identifikovali čtyři měkká centra odporu proti Jakešově politice: jedno kolem Hegenbarta, jedno kolem Štěpána, další kolem Adamce a jedno kolem Štrougala. Všichni jmenovaní by byli bývali schopni naplnit sovětskou představu o vnitrostranickém puči, ale byli na to příliš měkcí. A ozbrojený vnitrostranický puč u nás nemá žádnou tradici. Potřebuje to obrovskou dávku odvahy a tu nikdo neměl. Proč zůstala komunistická moc ležet na chodníku? Odpověď je poměrně jednoznačná. Došlo k totální dezorganizaci uvnitř jejich mocenských struktur. Václavík chtěl zásah a z hlediska komunistů měl pravdu. Adamec už byl v té době v podstatě na naší straně a po mimořádném zasedání ÚV KSČ ztratil podporu komunistů. V té knize najdete i zápisy o tom, jak ho nazývali. Možná ji dokonce ztratil dřív, protože Státní bezpečnost věděla o všech jeho krocích, tedy i o jeho vyjednávání s MOSTem. Štěpán nebyl schopen inteligentního postupu. Pravděpodobným okamžikem jeho nástupu k moci měl být den, kdy vystoupil v ČKD. Tam šel s tím, že se stane novou čerstvou silou. Místo toho ho vypískali. Husák i Štrougal už byli mimo a Hegenbart se hodil marod.   Krejčí: Myslím si, že je to ještě hlubší. Náš tehdejší systém měl zakódovanou jednu velkou chybu a sice iluzi o proměně člověka vlivem socialistických výrobních vztahů. Chtěli jsme vše ovládat výchovou a nadšením. Navíc jsme měli zakódovaný neúspěch z roku 1968.   Pavel: Navázal bych na Oskara. Myslím, že jedním z hlavních důvodů krize byla nevyřešená otázka roku 68 v komunistické straně. Jakákoliv reformní činnost narážela na tuto zkušenost. Navíc se komunistická strana prověrkami zbavila velké části kvalitních lidí, kteří mohli něco v politických a ekonomických kruzích přinést. Je to chyba KSČ, ale je to i chyba Sovětského svazu.   Kocáb: Byl jsem příliš daleko od toho, co se dělo v KSČ. Ale když to vezmu z toho praktického hlediska: čtyři nedůsledná centra odporu proti Jakešovi, neschopnost koordinace, ozbrojený puč nepřichází v úvahu. A pak už je tu jen KGB, pro nebo protigorbačovská, která si na sebe navázala několik jedinců. Ze Státní bezpečnosti nejspíše Lorence, Vykypěla a Bytčánka, z politiků možná Hegenbarta a několik dalších. Oni jediní byli schopni tuto akci pod přísným utajením spustit. Když si vzpomenu na to naše tajemné setkání čtyř, pak ten, který zastupoval StB, a ten, který představoval KSČ, současně vyslovili větu, která prý v té době mezi zasvěcenci kolovala: „Dvacet strejců do prdele a jedeme dál.“ A smáli se tomu souzvuku. Jeden z nich mi přímo řekl, že dostal nabídku od Štěpána na vysokou stranickou funkci, až puč bude proveden. Nebyl připravován československou stranou, ale někteří se jej účastnili. Tvrdím, a jsem v tom rozporu s Oskarem, že za tím byl spíše Gorbačov, který si myslel, že vyčistí ten Augiášův chlév na ÚV a pokusí se všechno ještě jednou zachránit přestavbou… V tom okamžiku jsem už musel vypnout magnetofon. Ne že bychom nemohli diskutovat ještě dlouho. A možná ještě budeme, protože to byla část našeho života.  {/mprestriction}  Zaznamenal Miroslav Pavel.

\n

Čas načtení: 2024-06-25 17:55:00

Velké pozdvižení. Poradci Trumpa odhalili mírový plán pro Ukrajinu

Bývalý prezident USA Donald Trump opakovaně prohlásil, že v případě svého opětovného zvolení ukončí válku na Ukrajině. Jeho dva klíčoví bezpečnostní poradci nyní prozradili, jak by Trumpův plán mohl vypadat. Trump by prý Ukrajině přislíbil další americké zbraně pod podmínkou, že začne mírová jednání s Ruskem, ruská strana by zároveň dostala nótu, že pokud bude mírové rozhovory mařit, Spojené státy svou pomoc Ukrajině ještě znásobí. Příměří by se pak mělo vyjednávat na základě aktuální bojové linie.

\n

Čas načtení: 2024-07-04 10:39:00

Expert předpovídá: NATO ztratí svého hlavního podporovatele a spojence proti Rusku

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA povede k rozbití západní protiruské koalice. Myslí si to alespoň bezpečnostní expert Trikolory David Bohbot, podle kterého to bude mít za následek to, že Ukrajina ztratí podporu a bude nucena vyjednávat ze slabé pozice, přičemž Rusko si ponechá anektovaná území. Podle Bohbota mohou Francie a Německo rychle změnit své chování vůči Rusku, zvláště pokud ve Francii zvítězí strana Marine Le Penové, což by mohlo vést k obnovení silných ekonomických vazeb mezi těmito zeměmi a Ruskem. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz však došlo také na válku Izraele proti Hamásu či vnitrostranickou politiku.

\n

Čas načtení: 2024-09-18 17:00:01

Beslanský masakr – ruské tragické selhání a desítky mrtvých dětí

Po tragédii s potopením jaderné ponorky Kursk byl beslanský masakr pro Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina dalším šokem. Tím větším, že tentokrát umíraly i malé děti. Na druhé straně tragické události obnažily ruskou nemohoucnost a podcenění čečenských teroristů, kteří byli schopni čehokoliv, zvlášť v době, kdy probíhala druhá čečenská válka, která skončila v roce 2009. Příprava na masakr Smutným dějištěm budoucího masakru se stala škola v kavkazském městě Beslan v Severní Osetii. Čečenští militanti se na akci velmi dobře připravili a vymysleli důmyslný plán. Asi čtyřicítka ozbrojenců si počínala rozhodně a chladnokrevně, 1. září 2004 vtrhla do školy a zajala více než 1 000 rukojmích, žáků a jejich učitelů. Jak uvádí BBC, teroristé požadovali, aby se ruské jednotky stáhly z Čečenska. Seriálový svět potřebuje nového Lamboru: Štafetu přebírá Vašek Matějovský Číst více Nyní už zajatci byli násilně nahnáni do tělocvičny, kam teroristé nastražili výbušniny. Jak uvádí server Britannica, s rukojmími bylo zacházeno bezohledně, islamisté jim odpírali jídlo a pití, někteří zajatci tak museli například pít vlastní moč, aby alespoň uhasili žízeň. Navíc teroristé nařídili, aby se rukojmí mezi sebou bavili pouze rusky.  Nepoučitelní Rusové Mezitím byly zalarmovány úřady a na místo byla vyslána policie a speciální jednotka, která obklíčila budovu školy. Ozbrojené složky sice jednaly rychle, nicméně Rusko se nepoučilo z útoku na moskevské divadlo na Dubrovce v roce 2002, kdy 40 čečenských islamistů vzalo více než 850 lidí jako rukojmí. Při osvobozování divadla však nakonec zemřelo skoro 170 lidí a ruské protiteroristické složky situaci nezvládly. Masakr v Úsobské ulici: Nacistická zvěrstva na dětech i těhotných ženách, bodali i do mrtvol Číst více O dva roky později bylo Rusko přistiženo v nedbalkách, protože na místě beslanské školy chyběl dostatečný počet záchranářů či hasičů. K dispozici nebyly v dostatečném množství sanitní vozy. Vše umocnil klasický ruský chaos. Události se nevyvíjely od začátku dobře, i když začal druhý den s teroristy vyjednávat prezident Ingušska Ruslan Aušev. Ozbrojenci sice propustili necelou třicítku rukojmích, nicméně další vydání zajatců už odmítli.  Teroristé jako smyslu zbavení Třetí den situace vyvrcholila nevídaným krveprolitím. Ke škole mělo být přistaveno auto Ministerstva zvláštních situací se zdravotníky. Měli odklidit a odvézt mrtvá těla před budovou. Když se auto blížilo k tělocvičně, tak se z ní ozval výbuch. Masakr v Novočerkassku: Sověti se nemazali ani s dělníky. Povraždili jich desítky Číst více Čečenští teroristé pak jako smyslu zbavení začali pálit po zdravotnících, dva z nich na místě zabili. To však nebylo zdaleka všechno, protože zakrátko se ozvala další exploze, konstrukce tělocvičny se zhroutila a pohřbila asi 160 lidí. Vznikla značně nepřehledná situace, kdy z budovy vybíhali v šoku rukojmí a zároveň speciální jednotky vtrhly do školy, aby islamisty zneškodnily. Ti si však udělali z rukojmích živé štíty, a tak ruské bezpečnostní síly omylem střílely právě do nich.  Masakr na Bořislavce: Češi zabíjeli při divokém odsunu Němců. Z dochovaného videa mrazí Číst více Výsledek masakru byl děsivý – v důsledku tragických událostí přišlo o život 334 zajatců, z toho 186 dětí, 783 lidí utrpělo různý stupeň zranění. V politickém ohledu beslanský incident dočasně oslabil Putina, který hodlal napříště centralizovat kontrolu nad odlehlými ruskými regiony. Současně byla přijata nová rozsáhlá protiteroristická opatření, aby se již podobné události nikdy neopakovaly. Ať tak, či onak, Beslan je dodnes synonymem pro ruské trauma a současně selhání. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Masakr kvůli Havlově amnestii: Vězni v Leopoldově měli rukojmí, za pár měsíců vraždili.

\n

Čas načtení: 2025-01-06 07:28:00

Ukrajina je připravena na jednání s Putinem. Zelenskyj stanovil podmínky

Ukrajinský prezident Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru připustil, že Ukrajina je připravená vyjednávat s Ruskem o příměří. Stanovil ale jednu zásadní podmínku. Spojené státy a Evropa podle něj musí nejprve poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky.

\n

Čas načtení: 2025-02-14 21:16:00

S Putinem nemá smysl jednat, vnutí vám svou hru, varovala Navalná v Mnichově

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. V bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v pátek prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

\n

Čas načtení: 2025-02-14 21:50:00

Rok od smrti Navalného: S Putinem nemá smysl vyjednávat, bude lhát, varuje vdova

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

\n

Čas načtení: 2025-02-15 12:44:46

I bez USA zvládneme hodně, povzbuzuje Pavel Evropu na mnichovské konferenci

Může se ukázat, že americké řešení války na Ukrajině bude odlišné od toho evropského. Evropa pak musí být připravena jednat aktivně a převzít zodpovědnost, řekl v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Připomněl také, že o Ukrajině se musí vyjednávat za účasti Evropy i samotné napadené země. Jiné scénáře by podle něj připomněly Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy Spojenci postoupili část území Československa hitlerovskému Německu.

\n

Čas načtení: 2025-02-15 18:01:00

Evropa po studené sprše od USA: Panika mezi lídry! Macron svolává mimořádný summit

Nejdříve telefonát mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během kterého začali vyjednávat konec války na Ukrajině, aniž by k tomu Evropa cokoliv řekla. Poté vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vancea na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde sepsul Evropu za její poměry. Situace je vážná, ozývá se ze stále více stran a myslí si to i evropští lídři. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto rozhodl svolat mimořádný evropský summit, píše server Politico.

\n
---===---

Čas načtení: 2024-09-24 09:52:00

Jak se připravit na NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti? Poradí odborníci z aliance All4Cyber

Praha 24. září 2024 (PROTEXT) - Komplexní průvodce implementací NIS2 pro firmy a organizace v ČR: 7 kroků k posílení kybernetické bezpečnosti a souladu s legislativouV éře rostoucích digitálních hrozeb přináší Evropská unie aktualizovanou směrnici NIS2, jejímž cílem je významně posílit kybernetickou odolnost napříč členskými státy. V reakci na novou regulaci EU, Česká republika vytváří zcela nový zákon o kybernetické bezpečnosti (dále jen „nZKB“) včetně prováděcích právních předpisů.Pro firmy v České republice představuje nZKB novou etapu v přístupu k zabezpečení jejich digitálních aktiv a procesů. Komplexní průvodce, vytvořený aliancí All4Cyber, vás provede celým procesem implementace nZKB, od počátečního sebeurčení až po kontinuální zlepšování stavu kybernetické bezpečnosti ve vaší společnosti. Garantem tématu je Petr Samek, spolumajitel české IT společnosti CNS, která je členem aliance All4Cyber.Úvod do NIS2: Revoluce v evropské kybernetické bezpečnostiNIS2 představuje revoluční krok v ochraně kritické infrastruktury a důležitých služeb před kybernetickými hrozbami. Oproti své předchůdkyni výrazně rozšiřuje působnost, zavádí přísnější bezpečnostní požadavky a klade důraz na proaktivní přístup k řízení kybernetických rizik. Cílem směrnice je zlepšit odolnost veřejných a soukromých subjektů v oblasti kybernetické bezpečnosti a vytvořit robustní a harmonizovaný rámec kybernetické bezpečnosti napříč EU.Klíčové aspekty NIS2 zahrnují:rozšíření působnosti na více odvětví a subjektů,zavedení dvoustupňového systému klasifikace subjektů (základní a důležité),posílení schopnosti reagovat na kybernetické incidenty,zvýšení odpovědnosti managementu za kybernetickou bezpečnosta zpřísnění sankcí za nedodržení směrnice.Pro firmy v Česku to znamená nutnost důkladně přehodnotit své současné přístupy ke kybernetické bezpečnosti a implementovat komplexní bezpečnostní opatření.Krok 1: Sebeurčení - Spadáte pod nZKB?První zásadní krok spočívá v důkladném posouzení, zda vaše organizace spadá do působnosti nZKB.Regulované subjekty jsou definovány na základě kritérií pro identifikaci regulovaných služeb. Jedná se o subjekty, které poskytují služby např. v odvětvích veřejné správy, výrobního průmyslu, zdravotnictví, energetiky, finančních trhů apod. Tyto subjekty mohou být podrobeny dvěma režimům, tj. vyšší režim pro základní subjekty a nižší režim pro důležité subjekty, které stanovují míru povinností uložených nZKB.Nový ZKB zavádí sofistikovaná kritéria kombinující sektorovou příslušnost s velikostními parametry.Středním podnikem jsou takové podniky, kterézaměstnávají více než 50 osoba jejich roční obrat přesahuje 10 milionů EUR,nebo roční balanční suma přesahuje 10 milionů EUR.Velký podnikem jsou pak takové podniky, kterézaměstnávají více než 250 osoba jejich roční obrat přesahuje 50 milionů EUR,nebo roční balanční suma přesahuje 43 milionů EUR.Při určování velikosti organizace je třeba brát v úvahu tzv. partnerské (dceřiné) či propojené podniky (koncern, holding) a přičíst jejich velikosti. Je také důležité poznamenat, že i menší subjekty mohou spadat pod nZKB, pokud jsou identifikovány jako klíčové pro své odvětví.Pro efektivní sebeurčení proveďte důkladnou sektorovou analýzu, velikostní posouzení a zvažte kritičnost vašich služeb. V případě nejasností konzultujte s odborníky a pečlivě dokumentujte celý proces sebeurčení.Krok 2: Detailní analýza současného stavuPo úspěšném sebeurčení následuje detailní analýza současného stavu kybernetické bezpečnosti ve vaší společnosti. Tento krok je zásadní pro pochopení vaší pozice ve vztahu k požadavkům NIS2 a identifikaci oblastí vyžadujících zlepšení.Začněte komplexním auditem stávajících bezpečnostních opatření. Ten by měl zahrnovat analýzu síťové architektury, přezkoumání bezpečnostních politik a posouzení stavu nastavených procesů (např. řízení přístupů, řízení patch managementu, řízení incidentů, …), evaluaci bezpečnostních technologií, posouzení bezpečnostního povědomí zaměstnanců a evaluaci procesů reakce na incidenty.Pomocí analýzy identifikujete kritická místa v zabezpečení společnosti a získáte přehled o aktuálním stavu KB. Současný stav porovnejte s požadavky nZKB, vypracujte detailní přehled identifikovaných mezer a prioritizujte oblasti pro zlepšení.Krok 3: Vytvoření implementačního plánuNa základě výstupu z analýzy by měla být vytvořena strategie implementace, která bude zahrnovat harmonogram úkolů, určení odpovědných osob za jednotlivé úkoly, termíny plnění a výběr vhodných technologií a řešení.Začněte stanovením jasných a měřitelných cílů pro implementaci nZKB. Definujte krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé priority na základě identifikovaných mezer. Zajistěte, aby tyto cíle byly v souladu s celkovou strategií a cíli vaší organizace.Na implementaci požadavků nZKB je třeba pohlížet jako na projekt. Stanovte odpovědnou osobu za implementaci (projektového manažera), rozdělte projekt do menších, zvládnutelných, úkolů, a vytvořte logickou posloupnost implementace. Definujte rozsah, cíle, časový rámec a potřebné zdroje.Vypracujte strategii pro řízení organizačních změn spojených s implementací nZKB. Připravte plán komunikace pro informování všech zainteresovaných stran o změnách a navrhněte programy školení a zvyšování povědomí pro zaměstnance.Definujte klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) pro měření postupu implementace a stanovte metriky pro hodnocení efektivity implementovaných bezpečnostních opatření. Nastavte procesy pro pravidelné reportování a přezkoumávání pokroku.Krok 4: Implementace organizačních opatřeníS plánem v ruce přichází čas na implementaci bezpečnostních opatření. Prvním krokem je určení zodpovědné osoby za kybernetickou bezpečnost. Sestavte tým pro kybernetickou bezpečnost a zajistěte, aby měl potřebné kompetence, nástroje a autoritu k efektivnímu řízení kybernetické bezpečnosti napříč organizací Následně je nezbytné zmapovat a identifikovat všechna aktiva společnosti a posoudit, jaké rizika jim hrozí.Zaveďte formální proces řízení rizik. Tento proces by měl zahrnovat pravidelné hodnocení potencionálních hrozeb, implementaci opatření pro zmírnění rizik a kontinuální monitorování efektivity těchto opatření. Ačkoli zákon tuto povinnost pro poskytovatele v režimu nižších povinností přímo nestanovuje, doporučujeme tento krok nepodcenit. Zavedení toho procesu Vám umožní lépe reagovat na neustále se vyvíjející kybernetické hrozby a zajistit kontinuitu vašeho podnikání.Implementace organizačních opatření jde ruku v ruce s implementací technických opatření. Zavádění nových procesů a technologií má být vždy doprovázeno vytvářením, příp. aktualizací, bezpečnostní dokumentace a bezpečnostních politik. Tyto dokumenty by měly pokrývat všechny aspekty kybernetické bezpečnosti od používání zařízení a správy hesel až po reakci na incidenty a správu dodavatelů.I přes nejlepší bezpečnostní opatření se kybernetické bezpečnostní incidenty často vyskytují v důsledku nedbalosti a nedostatečného bezpečnostního povědomí uživatelů. Proto je nutné všechny uživatele pravidelně školit. Zajistěte, aby všichni zaměstnanci od vedení až po řadové pracovníky, prošli pravidelným školením o kybernetických hrozbách a bezpečných praktikách. Dále uživatele seznamte s interní dokumentací, která jim definují pravidla a povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Též zvažte implementaci programu simulovaných phishingových útoků pro testování a zlepšování povědomí zaměstnanců.Na základě analýzy dopadů na business (BIA – business impact analysis) vytvořte a pravidelně testujte plány kontinuity podnikání a obnovy po havárii. Tyto plány by měly pokrývat různé scénáře kybernetických incidentů a zajistit, že vaše organizace může rychle obnovit kritické operace v případě vážného narušení.Implementujte proces řízení dodavatelů z hlediska kybernetické bezpečnosti. Proveďte hodnocení rizik spojených s klíčovými dodavateli, zahrňte bezpečnostní požadavky do smluv s dodavateli a pravidelně monitorujte a auditujte jejich bezpečnostní praktiky.Krok 5: Implementace technických opatřeníImplementace technických opatření je klíčová pro posílení vaší technické infrastruktury v souladu s požadavky nZKB.Začněte modernizací síťové bezpečnosti. Implementujte nebo aktualizujte firewally nové generace, proveďte segmentaci sítě pro omezení potenciálního šíření útoků a nasaďte pokročilé systémy detekce a prevence průniků (IDS/IPS). Pokud vaši zaměstnanci pracují z domova, zajistěte, aby se do firemní sítě připojovali výhradně přes VPN. Zajistěte, aby vaše síťová architektura odpovídala nejnovějším bezpečnostním standardům.Základem kybernetické bezpečnosti je efektivní systém pro řízení přístupů a identit. Implementujte vícefaktorovou autentizaci pro kritické systémy a účty s vysokými privilegii. Zaveďte princip nejmenších privilegií, tzn. že každý uživatel bude mít pouze ty přístupy, které nezbytně potřebuje pro svou práci, a zajistěte pravidelné přezkoumávání a audit přístupových práv.Posilte zabezpečení koncových bodů a mobilních zařízení nasazením komplexního řešení pro ochranu koncových bodů (EPP) a pokročilou detekci a reakci na hrozby (EDR). Implementujte politiky pro bezpečné používání mobilních zařízení a řešení pro správu mobilních zařízení (MDM).Implementujte komplexní systém pro šifrování dat jak v klidu (např. na discích, v databázích aj.), tak při přenosu. Zajistěte, aby všechna citlivá data byla chráněna silnými šifrovacími algoritmy doporučených NÚKIB a aby byly klíče bezpečně spravovány.Zaveďte centralizovaný systém pro správu logů a bezpečnostních událostí (SIEM), čímž získáte komplexní přehled o všech aktivitách ve vaší IT infrastruktuře. Tento systém vám umožní efektivně monitorovat a analyzovat data z různých zdrojů. Díky tomu můžete včas detekovat bezpečnostní incidenty, identifikovat anomálie a rychle reagovat na potenciální hrozby.Nastavte proces zálohování a obnovy dat. Zálohy ukládejte offline na bezpečném a odděleném místě, ideálně mimo budovu. Zajistěte, aby byly zálohy pravidelně testovány a aby byl k dispozici plán obnovy po havárii, který umožní rychlé obnovení kritických systémů v případě incidentu.Nezapomeňte na pravidelné penetrační testování a hodnocení zranitelností. Naplánujte pravidelné externí i interní penetrační testy a implementujte proces průběžného skenování a řešení zranitelností. Dalším důležitým aspektem je pravidelná aktualizace softwaru, aktualizace přináší nejen nové funkce, ale také opravy bezpečnostních děr a chyb v programech.Krok 6: Nastavení procesů pro hlášení incidentůNový ZKB klade velký důraz na včasné hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Abychom tomuto požadavku vyhověli, je nezbytné implementovat efektivní procesy pro detekci, analýzu a hlášení incidentů.Vytvořte jasné postupy pro identifikaci, klasifikaci a hlášení incidentů. Definujte, co představuje incident podléhající hlášení podle nZKB, a zajistěte, aby všichni relevantní zaměstnanci byli s těmito definicemi seznámeni.Určete osobu, která bude odpovídat za řízení incidentů ve společnosti, komunikovat s NÚKIB, resp. národním CERT, a jinými relevantními externími stranami, o průběhu řešení incidentu povede záznamy apod. Zajistěte, aby tato osoba byla dobře obeznámena s požadavky nZKB. V rámci interních školení seznamujte zaměstnance s možnými typy incidentů a o způsobu jejich předcházení.Nastavte procesy pro pravidelné testování a aktualizaci postupů hlášení. Provádějte simulace incidentů a cvičení typu „tabletop", abyste ověřili efektivitu vašich procesů a identifikovali oblasti pro zlepšení. Zajistěte, aby tyto procesy byly pravidelně revidovány a aktualizovány v reakci na změny v regulacích nebo ve vašem prostředí.Implementujte technologická řešení pro detekci a analýzu incidentů. To může zahrnovat nasazení SIEM systému, nástrojů pro forenzní analýzu a platforem pro orchestraci bezpečnostních operací (SOAR).Krok 7: Kontinuální zlepšování a udržování souladuImplementace požadavků nZKB není jednorázovým projektem, ale kontinuálním procesem. Je nezbytné nastavit mechanismy pro průběžné zlepšování a udržování souladu s měnícími se požadavky a hrozbami.Pravidelně přezkoumávejte a aktualizujte vaši strategii kybernetické bezpečnosti. Minimálně jednou ročně, nebo při významných změnách ve vašem prostředí, proveďte komplexní bezpečnostní audit, který zohlední nové hrozby, technologie a legislativní požadavky.Sledujte vývoj hrozeb a nové technologické trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zapojte se do odborných sektorových fór a programů pro sdílení informací o hrozbách. Využívejte zpravodajské informace o kybernetických hrozbách pro identifikaci potenciálních rizik.Investujte do kontinuálního vzdělávání a rozvoje kompetencí vašeho bezpečnostního týmu. Podporujte získávání relevantních certifikací a účast na odborných konferencích a workshopech. Udržujte tým informovaný o nejnovějších technikách útočníků a metodách obrany.Provádějte pravidelné interní a externí audity vašeho bezpečnostního programu. Využívejte nezávislé auditory pro získání objektivního pohledu na vaši bezpečnostní pozici a soulad s nZKB. Aktivně reagujte na zjištění z auditů a implementujte doporučená opatření.Implementujte proces řízení změn, který zajistí, že všechny významné změny ve vaší IT infrastruktuře nebo procesech budou posouzeny z hlediska jejich dopadu na bezpečnost a soulad s nZKB. Tento proces by měl zahrnovat bezpečnostní posouzení před implementací změn a následné ověření po implementaci.Udržujte aktivní komunikaci s NÚKIB, účastněte se konzultací a workshopů pořádaných regulátory, abyste měli přehled o očekáváních a best practices v oblasti kybernetické bezpečnosti dle nZKB.Budování odolnosti v digitálním věkuImplementace nZKB představuje významnou výzvu, ale zároveň příležitost pro posílení kybernetické odolnosti vaší organizace. Tím, že přijmete principy nZKB a budete je důsledně aplikovat, nejen splníte regulatorní požadavky, ale také významně posílíte svou schopnost čelit stále sofistikovanějším kybernetickým hrozbám.Kybernetická bezpečnost je kontinuální proces, nikoli cílový stav. S evolucí hrozeb a technologií se budou vyvíjet i požadavky na zabezpečení. Buďte připraveni se adaptovat, kontinuálně učit a zlepšovat své bezpečnostní postupy.Investice do kybernetické bezpečnosti v souladu není dnes jen otázkou regulatorního souladu, ale především strategickou nutností. Kybernetická bezpečnost se stává klíčovým faktorem konkurenceschopnosti, důvěryhodnosti a dlouhodobé udržitelnosti vašeho podnikání.Jako odborníci na implementaci požadavků nZKB v alianci All4Cyber jsme připraveni vás na této cestě podpořit. Nabízíme expertní konzultace, technickou asistenci a průběžnou podporu pro zajištění úspěšné implementace nZKB a dlouhodobé kybernetické odolnosti vaší organizace. Se správným přístupem, odhodláním a odbornými znalostmi můžete z výzvy nZKB učinit příležitost k významnému posílení vaší organizace v digitálním věku.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách, řešeních a nadcházejících aktivitách, navštivte http://www.all4cyber.cz, LinkedIn, X, FCB nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz.O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti.   Kontakt: Mariana PohlováPR & mediaE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.czwww.all4cyber.cz  

Čas načtení: 2025-03-05 13:14:24

Bezpečnostní pásy zachraňují životy a standardně jsou povinné. Existují ale výjimky

Je až s podivem, že jakkoliv jsou s námi bezpečnostní pásy už od padesátých let minulého století a je bez vší pochybností prokázáno, že zachraňují životy, jezdí stále velké množství řidičů bez připoutání. I když je to ke všemu přestupek. Faktem je, že použití bezpečnostních pásů a u dětí sedaček je povinné. Ale přesto existuje pár výjimek, […]

Čas načtení: 2024-02-20 09:09:21

Asistenční systémy jsou často tak trochu k ničemu. Řidiči by stále měli spoléhat hlavně sami na sebe

Všechna moderní auta jsou prošpikována armádou různých asistentů. Některé nám mají zpříjemnit cestování, jiné mají chránit posádku, ale i okolí auta. Je ale potřeba pamatovat na to, že ani ty nejlepší bezpečnostní asistenty nefungují vždy bez problémů. A v žádném případě se na ně nemůžeme spoléhat. A dokazuje to i nejnovější test americké Asociace pro bezpečnou … Asistenční systémy jsou často tak trochu k ničemu. Řidiči by stále měli spoléhat hlavně sami na sebe Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2025-05-20 11:22:19

Jak zjistit, zda váš telefon stále dostává bezpečnostní aktualizace?

Jistota ochrany dat, aktuální záplaty, funkční aplikace. Stačí pár kliknutí a zjistíte, zda váš mobilní telefon bezpečnost ještě bere vážně.Přečtěte si celý článek: Jak zjistit, zda váš telefon stále dostává bezpečnostní aktualizace?

Čas načtení: 2025-06-05 21:15:59

Volvo resetovalo největší vynález v dějinách bezpečnosti. Přizpůsobí se vám

Volvo představuje multiadaptivní bezpečnostní pás, který se přizpůsobí tělu i nehodě. Nová éra ochrany začíná s modelem EX60 v roce 2026.

Čas načtení: 2024-02-27 13:01:17

Nahlédněte do světa kamerových systémů: Kabelové, Wi-Fi a plně bezdrátové varianty

Nahlédněte do světa kamerových systémů: Kabelové, Wi-Fi a plně bezdrátové varianty redakce Út, 02/27/2024 - 13:01 Ostatní - Dům, Byt a Zahrada Klíčová slova: kabelové kamerové systémy wi-fi kamerové systémy kabelové kamery bezdrátové kamery Tipy Výběr mezi těmito typy kamer závisí na vašich konkrétních potřebách a podmínkách nasazení. Pro venkovní kamerové systémy s nahráváním a systémy vyžadující vysokou úroveň flexibility a snadnou instalaci mohou být Wi-Fi nebo bezdrátové kamery ideálním řešením, zatímco pro stálé a vysoce zabezpečené instalace mohou být lepší kabelové kamery.    Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Základem schopností digitálních kamer je schopnost přeměnit světlo na elektronická data pomocí obrazového snímače, jako je CMOS nebo CCD. Tento proces začíná, když objektiv kamery zaostří dopadající světlo na snímač, který následně přetváří světlo na digitální obrazové informace. Na rozdíl od analogových kamer, které využívají film, zaznamenávají digitální kamery obraz přímo v elektronické formě.   Ačkoli digitální kamery mohou využívat mechanické závěrky pro řízení expozice, mnohé z nich simulují funkci závěrky elektronicky, což umožňuje rychlejší a tichou operaci. Kromě toho pokročilé algoritmy zpracování obrazu umožňují vytvářet vysoce kvalitní fotografie i při nízkých úrovních osvětlení, a efektivně spravovat barvy, kontrast a ostrost.  Bezpečnostní kamerové systémy Moderní bezpečnostní kamerové systémy se liší v designu a funkcích, zahrnují jak výrazně viditelné, tak diskrétní kamery. Tyto systémy, včetně kabelových a bezdrátových variant, jsou základem efektivního monitorování a zabezpečení prostor.  Kabelové kamery často poskytují obraz vyšší kvality, ale instalace bez viditelných kabelů může být náročná.   Bezdrátové kamery nabízejí větší flexibilitu v umístění a snadněji se instalují, ale jejich signály mohou být rušené jinými bezdrátovými zařízeními.   Volba mezi kabelovými a bezdrátovými kamerovými systémy se odvíjí od potřeb prostoru, který má být monitorovaný, přičemž zahrnuje jak praktické aspekty instalace, tak i zabezpečovací taktiku. Je třeba zvážit, zda mají být kamery viditelné pro odstrašení, nebo skryté pro nenápadnou monitoraci.  Bezpečnostní kamerové systémy umožňují streamování živých záběrů, které lze s přídavným rekordérem, jako je digitální videorekordér (DVR) nebo síťový videorekordér (NVR), zaznamenávat pro pozdější prohlížení. Tato flexibilita poskytuje možnost monitorování v reálném čase i kontrolu nahrávek podle potřeby.  Rozhodnutí o záznamu a metoda záznamu závisí na cílech monitorování, ať už jde o sledování událostí v reálném čase nebo přezkum minulých záznamů z bezpečnostních důvodů​​.  IP kamerové systémy IP (Internet Protocol) kamery představují skok vpřed v technologii kamerových systémů, připojují se k počítačové síti a poskytují digitální videodohled. Na rozdíl od tradičních analogových kamer, IP kamery převádějí pořízené snímky na digitální data, která lze přenášet přes síť nebo internet.   Tyto systémy nabízejí pokročilé funkce, jako je vzdálený dohled, video s vysokým rozlišením a schopnost komprimovat a digitálně ukládat velké množství záznamů. Komponenty IP kamerového systému zahrnují objektiv, obrazový senzor, procesor pro kompresi a zpracování obrazu a také síťové připojení pro přenos dat.  Wi-Fi kamerové systémy Wi-Fi kamery nabízejí významné výhody z hlediska nasazení a celkové flexibility. Jsou snadno instalovatelné téměř v každé moderní budově, jelikož nevyžadují, aby byly nové síťové kabely vedené za stěnami nebo nad podhledy.   Mohou být jednoduše umístěné kdekoliv, kde je zdroj energie. Tato flexibilita a snadná přenosnost umožňují, že Wi-Fi kamery lze bez problémů přidávat do již existujícího monitorovacího systému nebo je přesouvat podle potřeby, aby se přizpůsobily aktuálním požadavkům na bezpečnostní dohled.  Kamerové systémy s nahráváním Wi-Fi a bezdrátové kamery často nabízí možnost nahrávání, buď do cloudového úložiště nebo na místní paměťová média. Tato funkce je klíčová pro dlouhodobé monitorování a zabezpečení prostoru, umožňuje uživatelům přehrávat a analyzovat záznamy pro zjištění podrobností o bezpečnostních incidentech nebo pro kontrolu oblasti v době, kdy nebyli přítomní.  Wi-fi vs. bezdrátové vs. kabelové systémy Wi-Fi kamerové systémy a bezdrátové technologie poskytují řadu výhod, zejména ve zmíněné flexibilitě umístění a snadnosti instalace. Nicméně jak je u pokročilých monitorovacích systémů běžné, i tyto přinášejí určité kompromisy. Na následujících řádcích se podíváme na hlavní přednosti a nedostatky, které rozlišují Wi-Fi a bezdrátové kamery od jejich kabelových protějšků.  Kabelové kamerové systémy: plusy a mínusy  Kabelové bezpečnostní kamery jsou tradičním monitorovacím řešením, které podniky a komerční průmysl používají po desetiletí.  Stabilní připojení: Kabelové kamery jsou přímo připojené do sítě, což zajišťuje stabilní a spolehlivé připojení bez rizika výpadků signálu.  Neustálý přísun energie: Jsou napájené buď přímo z elektrické sítě, nebo přes PoE (Power over Ethernet), což eliminuje potřebu baterií a zajišťuje nepřetržitou provozuschopnost.  Náročnější instalace: Vyžadují vedení kabelů, což může být časově i finančně náročné, zejména v obtížně přístupných nebo velkých areálech.  Omezená flexibilita: Umístění kamery je pevně dané instalací kabelů, což může komplikovat případné přesuny nebo rozšíření systému.  Wi-Fi kamerové systémy: plusy a mínusy  Wi-Fi kamerové systémy nabízejí více svobody než jejich kabelové protějšky. Nevyžadují totiž kabelové síťové připojení a místo toho fungují přes bezdrátový signál.  Flexibilní umístění: Mohou být instalované téměř kdekoli v dosahu Wi-Fi signálu, což umožňuje snadné přizpůsobení a rozšiřování systému.  Snadná instalace: Nevyžadují složité kabeláže, stačí je připojit k napájení a k Wi-Fi síti.  Výzvy s konektivitou: Spolehlivost Wi-Fi signálu může být ovlivněná různými faktory, jako jsou překážky v prostředí nebo rušení od jiných zařízení, což může vést k výpadkům signálu.  Bezpečnostní rizika: Připojení přes Wi-Fi může představovat dodatečná bezpečnostní rizika, jako jsou útoky na síť nebo neoprávněný přístup.  Plně bezdrátové kamerové systémy: plusy a mínusy  Protože jsou plně bezdrátové a fungují na dobíjecí baterii nebo obnovitelné zdroje energie, tyto kamery nepotřebují žádné kabely nebo zásuvky pro napájení. Videosignál je uživateli přenášený bezdrátově, typicky pomocí Wi-Fi připojení, které kamery spojuje s domácí sítí a umožňuje přístup k živému obrazu nebo záznamům přes internet.   V případě, že není dostupné Wi-Fi připojení, některé modely mohou využívat mobilní data prostřednictvím vestavěného GSM/3G/4G/LTE modemu, což umožňuje přenos videosignálu i v odlehlých nebo dočasných lokalitách bez přístupu k pevné síti. Jaké jsou tedy plusy a mínusy?  Maximální portabilita a flexibilita: Díky bateriovému nebo solárnímu napájení lze tyto kamery umístit prakticky kamkoli, aniž by byl zapotřebí přístup k elektrické síti. Ačkoliv pro přenos videosignálu obvykle využívají Wi-Fi, v případě, že není dostupné Wi-Fi připojení, mohou některé modely přenášet data prostřednictvím mobilních sítí (GSM/3G/4G/LTE).  Snadná instalace a přesun: Instalace nevyžaduje kabely a kamery lze snadno přemístit podle potřeby, což je ideální pro dočasné instalace nebo monitorování různých míst.  Závislost na napájení: Potřeba pravidelného dobíjení baterií nebo dostatečného solárního osvětlení pro udržení funkčnosti kamery může být limitujícím faktorem, zejména v prostředích s nízkým osvětlením nebo proměnlivým počasím.  Riziko výpadku napájení: V případě, že baterie dojde nebo solární panel nedokáže poskytnout dostatečné množství energie, kamera přestane fungovat, dokud nebude opět nabitá nebo nebude mít dostatek solární energie.  Přidat komentář Zdroj obrázku: Canva Systémy kamer, ať už jde o tradiční kamery, bezdrátové bezpečnostní systémy nebo pokročilé IP kamerové systémy, fungují na principech, které se výrazně vyvinuly od dob prvních experimentů s optickými zařízeními. Tento vývoj nám umožňuje lépe porozumět, jak dnešní zařízení zachytávají a zpracovávají obrazové záznamy. V následujícím textu se podíváme blíže na fungování moderních monitorovacích systémů a na to, jak tyto technologie přispívají k bezpečnosti a efektivitě kontrolovaných míst. 

Čas načtení: 2024-04-25 13:29:00

Audit kybernetické bezpečnosti aneb výchozí stav pro splnění požadavků NIS2

Praha 25. dubna 2024 (PROTEXT) - Cyber Security Audit 2.0 (CSA) od společnosti Gordic umožňuje jednoduše zvládnout legislativní požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti včetně nařízení nové evropské směrnice NIS2.V dnešní digitální době jsou data jedním z nejcennějších aktiv podniků. Organizace zaznamenávají své transakce do databází, ukládají dokumenty do síťových úložišť a při své činnosti se do značné míry spoléhají na technologie. S rostoucí závislostí podniků na těchto informačních technologiích a digitálních datech, v kontextu nutného úsilí o jejich ochranu včetně splnění nových zákonných povinností vyplývajících z bezpečnostní směrnice NIS2, nabývá jak u komerčních subjektů, tak organizací státní správy na důležitosti i tzv. audit kybernetické bezpečnosti.Prevence je lepší než léčbaKyberbezpečnostní audit je proces, v rámci kterého se hodnotí a analyzují bezpečnostní opatření, politiky a postupy organizace v oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti. Pravidelné audity tohoto typu jsou pro organizace nezbytné pro zajištění účinnosti jejich bezpečnostních opatření a pomáhají jim zejména dvěma způsoby:Zaprvé umožňují posoudit, proaktivně identifikovat a následně řešit případná bezpečnostní rizika nebo nedostatky v bezpečnostních opatření, které mohou vyžadovat zlepšení či dodatečnou ochranu. Při testování zranitelností a hodnocení rizik lze identifikovat potenciální vstupní body pro kybernetické útoky, slabá místa v zabezpečení sítí a oblasti, kde mohou být ohrožena citlivá data, přičemž výsledky auditu umožňují organizacím vypracovat plán ochrany dat a zavést další bezpečnostní opatření a kontroly ke zmírnění zjištěných rizik.Zadruhé představuje bezpečnostní audit pro společnost jakousi pojistku či ověření, že dodržuje právní předpisy a průmyslové normy týkající se ochrany dat, což zároveň zvyšuje její kredibilitu, neboť jí pomáhá prokázat její závazek k ochraně dat a dodržování předpisů zúčastněným stranám, jako jsou zákazníci, partneři a regulační orgány.Mimo výše uvedené hrají audity kybernetické bezpečnosti zásadní roli i při vyvozování odpovědnosti jednotlivců za případné porušení zásad kybernetické bezpečnosti. To je důležité zejména s ohledem na chápání důležitosti ochrany dat a dodržování bezpečnostních politik ze strany zaměstnanců. Postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti organizací by měly být také pravidelně aktualizovány v souladu se změnami procesů řízení rizik a změnami v obchodních požadavcích, aktuálním vývoji v oblasti hrozeb a rozvoji technologického prostředí.Nenahraditelný pomocník při audituI přesto, že bezpečnostní audit hraje klíčovou roli v ochraně citlivých podnikových dat, může být pro řadu organizací náročným, zdlouhavým a demotivujícím úkolem, kterému se vyhýbají. Nástroje v podobě klasických tabulkových a textových editorů, které často slouží jako nástroj k provedení auditu, mohou svojí omezenou funkčností audit komplikovat. Zejména při sběru, třídění a analýze dat vyžaduje užití těchto editorů zdlouhavou manuální práci, navíc s vysokou pravděpodobností lidské chyby, což vede nejen k frustraci, ale i zpomalování celého procesu auditu. Tento zastaralý způsob provádění bezpečnostního auditu bez automatizace ale může vést k ještě horšímu scénáři, a to neschopnosti organizace efektivně reagovat na změny v prostředí kybernetických hrozeb, díky čemuž se dostane na mušku kyberzločincům. Řešením těchto problémů je moderní nástroj CSA vyvinutý specialisty v oblasti kybernetické bezpečnosti, který zmíněné nedostatky editorů nejen řeší, ale navíc nabízí i další přidanou hodnotu.Cyber Security Audit 2.0CSA od předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů společnosti Gordic je speciální aplikace pro analýzu bezpečnostních rizik a řízení procesních náležitostí kybernetické bezpečnosti z jednoho místa. CSA je nenahraditelným průvodcem pro organizace hledající jednoduché řešení požadavků vyplývajících ze Zákona o kybernetické bezpečnosti, normy ISO 27 000, směrnice NIS2 i nařízení DORA, přičemž v rámci komplexního přístupu poskytuje odpovědi na nároky české legislativy i mezinárodních standardů, umožňuje efektivní řízení aktiv, hodnocení rizik a implementaci opatření ke zvýšení bezpečnosti.Aplikace CSA získala certifikát v souladu se Zákonem o kybernetické bezpečnosti (ZoKB) od renomované auditorské společnosti TAYLLORCOX, a je jediným nástrojem na analýzu rizik a řízení kybernetické bezpečnosti na českém trhu, který tento certifikát obdržel.CSA v praxiCSA usnadňuje řízení kybernetické bezpečnosti organizace v souladu se současnou českou i mezinárodní legislativou, přičemž obsahuje i specifické materiály a aktualizovaná doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Poskytuje skutečný přehled o stavu kybernetické bezpečnosti organizace v reálném čase a umožňuje provádět analýzy v oblasti kybernetické bezpečnosti s nevídanou rychlostí, precizností a pohodlím, kterého lze jen těžko dosáhnout pomocí tradičních tabulkových a textových editorů.Data jsou v rámci aplikace CSA dostupná nepřetržitě, je možné je kdykoliv upravit nebo stáhnout, a aplikace s využitím těchto dat nabízí široké spektrum možností, jakými lze podpořit bezpečnostní strukturu organizace. Pomáhá vytvářet, evidovat a hodnotit jak digitální, tak fyzická aktiva podniku a díky komplexnímu katalogu hrozeb a zranitelností umožňuje identifikovat potenciální rizika a využít mapy těchto aktiv k jejich detailnímu zobrazení. Hodnocení rizik je prováděno systematicky a efektivně, aby bylo možné včas přijímat kvalifikovaná rozhodnutí a adekvátně reagovat.Aplikace CSA poskytuje i přehled o již proběhlých bezpečnostních událostech a incidentech, což usnadňuje rychlou a cílenou reakci. Jednou z jejích hlavních předností je funkce dlouhodobého sledování stavu kybernetické bezpečnosti v organizaci včetně jeho změn, díky čemuž lze snadno dohledat změny, které v systému kybernetické bezpečnosti proběhly, a jejich celkový dopad na chod podniku.Na základě analýz nástroj generuje návrhy opatření a plánů pro zvládání rizik, aby organizace byla připravena na všechny možné bezpečnostní scénáře. Aby byla zachována transparentnost a soulad s předpisy, poskytuje i prohlášení o aplikovatelnosti a plány pro zachování kontinuity provozu. Výstupní analýzy a monitoring pak slouží nejen manažerům kybernetické bezpečnosti, vedoucím ICT, analytikům a auditorům jako podklady pro zlepšení úrovně kybernetické bezpečnosti organizace, ale také jako zdroj informací pro příslušné dozorové orgány. Více informací o nové generaci nástroje CSA 2.0 najdete na stránkách gordiccybersec.cz/csa/.O tvůrci CSASpolečnost Gordic je předním českým tvůrcem a dodavatelem informačních systémů a nástrojů pro srozumitelnou komunikaci lidí a organizací. Jeho portfolio produktů a služeb zahrnuje informační systémy určené pro veřejnou správu, včetně uznávané platformy GINIS, kterou využívá více než 6 000 organizací české veřejné správy; otevřené modulární informační systémy pro soukromý sektor, včetně DMS, řešení fyzické i kybernetické bezpečnosti a integrační platformy pro ovládání IoT technologií a efektivní sběr dat. Gordic je také iniciátorem a provozovatelem platformy KYBEZ, která je založena na dobrovolné spolupráci akademických, státních i komerčních a mediálních institucí z oblasti IT a telekomunikací a jejímž cílem je osvěta v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany. Zdroj: Gordic ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-09-12 11:11:00

Digitální imunitní systém: ASV jako nonstop kyberhlídka

Praha 12. září 2024 (PROTEXT) - V dnešním rychle se měnícím světě kybernetických hrozeb je pro organizace klíčové neustále testovat a posilovat své bezpečnostní mechanismy. Automatizovaná validace kybernetické bezpečnosti poskytuje organizacím možnost bezpečně simulovat reálné kybernetické útoky v jejich živém IT prostředí. Tento přístup umožňuje identifikovat skutečné rizikové faktory, které by mohly být zneužity útočníky, a umožňuje jejich efektivní eliminaci dříve, než dojde k reálnému útoku. Nad rolí ASV v rámci kybernetické obrany se zamýšlí Petr Němec, CEO společnosti Antesto s. r. o., která je členem aliance All4Cyber.Kontinuální testování a eliminace mezer v zabezpečeníAutomatizované nástroje pro validaci bezpečnosti umožňují organizacím kontinuálně testovat jejich odolnost vůči kybernetickým útokům napříč interními, cloudovými i externími infrastrukturami. Tato technologie detekuje zneužitelné zranitelnosti, ale i špatné konfigurace. Umožňuje testování přístupových údajů a odolnosti koncových zařízení a nabízí také možnost simulovat útočníka a exfiltraci dat, aniž by došlo k narušení infrastruktury.Jednou z hlavních výhod tohoto přístupu je možnost automatizace testování pomocí široké knihovny útočných technik. Automatizace v oblasti validace bezpečnosti ve srovnání s manuálním přístupem šetří čas, a současně toho lze díky ní za stejný čas otestovat mnohem více. „Tento systém umožňuje organizacím soustředit jejich nápravné úsilí na ty oblasti, které mají největší dopad na jejich bezpečnost, nebo upřednostnit ty s největším dopadem na obchodní či provozní kontinuitu,“ doplňuje Petr Němec.Neméně důležitý aspekt je schopnost provádět nápravná opatření. Útočné techniky se mění téměř na týdenní bázi, a udržet krok tak není jednoduché ani pro dedikovaného odborníka. Součástí řešení bývá aktualizovaná znalostní databáze s návody a příklady hardeningu. Díky tomu je možné efektivně eliminovat kritické bezpečnostní mezery, a hlavně poté prokázat zlepšení své bezpečnostní úrovně.Frekvence testováníDůležitou součásti testování je provádět testy na vyžádání nebo v předem definovaných intervalech, jako je denní, týdenní či měsíční testování. Díky tomu mají organizace možnost rychle identifikovat a odstranit bezpečnostní mezery ještě předtím, než je útočníci dokážou využít.Bezpečnostní architektura bez instalace agentůAutomatizovaný bezpečnostní nástroj je navržen tak, aby minimalizoval vliv na provozní infrastrukturu organizace. Díky tomu, že nevyžaduje instalaci agentů, je jeho nasazení a údržba značně zjednodušená, a samotná validace je relevantní – útočníkovi také žádné agenty dopředu neinstalujeme. Tento systém bezpečně provádí všechny potřebné akce, které by útočník mohl využít, a zároveň poskytuje organizacím cenné informace o skutečných bezpečnostních hrozbách.ZávěrAutomatizovaná validace kybernetické bezpečnosti je nezbytným nástrojem pro každou organizaci, která chce kontinuálně chránit svá digitální aktiva před rostoucími hrozbami. Tento systém umožňuje nejen detekovat a eliminovat zranitelnosti a přijít na konfigurační nedostatky, ale také zajistit, aby bezpečnostní mechanismy organizace byly neustále připraveny čelit novým výzvám. S takovým nástrojem jsou organizace schopny lépe chránit své systémy, data a kontinuitu provozu.www.all4cyber.cz, info@all4cyber.cz, LinkedIn, FCB, X. O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti.  

Čas načtení: 2025-01-31 10:50:00

Univerzita Hradec Králové vychovává novou generaci IT bezpečnostních specialistů, zkušenosti jim předávají i experti z T-Mobilu

Praha 31. ledna 2025 (PROTEXT) - Studenti Univerzity Hradec Králové za sebou mají první semestr programu Informační a síťová bezpečnost. Samotný program vznikl ve spolupráci s NÚKIB a reaguje na rostoucí potřebu vyššího počtu odborníků na kybernetickou bezpečnost. Na přípravě témat i samotné výuce se podílí mezi jinými také bezpečnostní experti z T-Mobilu a navázaná spolupráce bude pokračovat i v dalším semestru. Absolventi mají být schopni řešit praktické problémy informační bezpečnosti nejen po technologické stránce, ale i po stránce organizační, procesní a etické. I díky zapojení operátora do výuky tak budou studenti lépe připraveni na nástrahy běžné praxe, což výrazně zvýší jejich možnosti profesního uplatnění.S rostoucí digitalizací roste i význam kybernetické bezpečnosti – podle dat Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jen v roce 2023 vzrost počet kybernetických incidentů v českých firmách o 80 % a Policie České republiky registrovala ve stejném období přes 19 000 trestných činů v oblasti kyberkriminality – i v loňském roce počet incidentů rostl. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) proto ve spolupráci s NÚKIB již loni na podzim otevřela studijní program Informační a síťová bezpečnost, aby saturovala potřebu pracovního trhu po specialistech na kyberbezpečnost. Program klade důraz na praktickou využitelnost, a proto je vyučován v úzké spolupráci s odborníky působícími na trhu informační bezpečnosti – například ze společnosti T-Mobile."Chceme, aby naši absolventi – budoucí bezpečnostní analytici, manažeři nebo třeba architekti kybernetické bezpečnosti, byli připraveni řešit praktické problémy týkající se návrhu, správy a komplexního zabezpečení počítačových sítí a počítačových systémů včetně využití technik řízení bezpečnosti informací a informačního práva týkající se skutečné praxe," říká doc. Mgr. Josef Horálek, Ph.D., odborný garant studijního programu Informační a síťová bezpečnost z FIM UHK. "Při výuce spolupracujeme s experty na bezpečnostní problematiku z T-Mobilu, kteří do výuky přinášejí praktické zkušenosti a poskytují tím studentům velmi cenný pohled doplňující běžnou akademickou agendu."FIM UHK v programu v současnosti vyučuje 51 studentů. S rostoucí poptávkou po bezpečnostních odbornících je zřejmé, že zájem poroste. To ukázala i návštěvnost a skladba posluchačů přednášek v prvním semestru, kdy byly některé přednášky otevřené i studentům ostatních oborů."Bezpečnostních specialistů je velký nedostatek, je potřeba maximálně podpořit každého, kdo se chce oboru bezpečnosti věnovat. Tyto specialisty si firmy často rozeberou už v průběhu jejich studia.Oblast kybernetické bezpečnosti je specifická tím, že jde o multidisciplinární obor. Kombinuje jak znalosti IT technologií a chápaní business procesů, tak i další netechnické oblasti jako řízení rizik, legislativu a další. Bezpečnostní specialista musí být schopen při řešení konkrétních situaci aplikovat znalosti ze všech těchto oblastí, což na něj klade relativně vysoké nároky," vysvětluje Karel Medek, Tribe Technical Lead Protect CZ ze společnosti T-Mobile.Podle Medka díky EU směrnici NIS2 a přijetí nového zákona o kybernetické bezpečnosti vznikne na českém pracovním trhu instantní poptávka po zhruba 5000 bezpečnostních specialistech. Zákon obsahuje jasné požadavky na výkon bezpečnostních rolí a bude se týkat nejen 6-15 tisíc českých firem, ale v určité míře i jejich subdodavatelů. Poptávka po bezpečnostních specialistech v celé EU jde již nyní do stovek tisíc.Vzdělávací instituce by na toto měly reagovat, ale zároveň je i profesní povinností a vlastním zájmem bezpečnostních expertů studenty v tomto maximálně podporovat. Dnešní technické vzdělávací instituce nabízí mnoho oborů a předmětů zaměřujících se na tvrdé dovednosti."Bezpečnostní obory jsou z principu nevděčné – pochopitelně je málokdo nadšený, že jej upozorníte na nalezenou zranitelnost a následně ho přinutíte ji opravit. A to celé za situace, kdy dotyčný kvůli úzkému technickému zaměření nalezenou zranitelnost nemusí vnímat jako problém. To celé historicky vedlo k obecnému vnímání bezpečnostního experta jako někoho, kdo většinou všechno zdržuje, prodražuje a neustále upozorňuje na potenciální rizika. Naneštěstí jsme v posledních letech byli svědky ekonomických následků bezpečnostních incidentů a díky tomu se tento pohled začíná celkově měnit. Prezentované hrozby začínají být vnímány jako reálný problém ohrožující firmu a nikoli jen jako bezpečnostní paranoia. To pak umožňuje se snáze dohodnout se všemi zainteresovanými stranami a prosadit bezpečnostně akceptovatelný kompromis," říká Karel Medek.Noví bezpečnostní specialisté tak přicházejí ze školy s jasně nastavenými hodnotami, výbornými technickými znalostmi a porozuměním oboru.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-06-13 11:27:15

Chytrá taška z Lidlu odradí zloděje. Stojí jen pár korun

Lidl nabízí praktické tašky s RFID ochranou, zesílenými popruhy a zipy s karabinami. Stylový doplněk vás ochrání i před zloději a krádeží dat.Přečtěte si celý článek: Chytrá taška z Lidlu odradí zloděje. Stojí jen pár korun

Čas načtení: 2019-08-13 17:52:36

Předhodí Západ Erdoganovi kurdskou Rojavu jako oběť na oltář setrvání Turecka v NATO?

Za zády Kurdů se Američané dohodli s Turky na zřízení bezpečnostní zóny na území kurdské autonomní oblasti Rojava na severu Sýriie. Z pásma, jehož hloubka zatím není známá, by měly být odsunuty kurdské jednotky YPG/YPJ, které nesly hlavní tíhu bojů proti Islámskému státu (IS). Tím by se velká kurdská města jako Kamišlí a Kobání stala bezbrannými proti turecké anexi nebo přesunutí tisíců džihádistů z Turecka. Kurdská autonomie v oblasti Rojava by zřejmě vzala za své rovněž. Ve středu 7. srpna se USA a Turecko prakticky dohodly, že umožní vznik "nárazníkové zóny" mezi Tureckem a Sýrií dlouhé 400 kilometrů. O její šířce zatím není nic známo. "Jde o diplomatické vítězství Turecka a jasný ústup USA, čehož důsledky bude třeba ještě zhodnotit. Po dohodě mezi partnery NATO, uzavřené ve středu, o zřízení ,bezpečnostní zóny‘ na území syrských Kurdů zvané Rojava reagovaly finanční trhy značným posílením turecké liry – i když v pátek nebyly oznámeny žádné podrobnosti o dohodě. Turecká vláda se tak výrazně přiblížila svému cíli, což je ‚vyčistit‘ syrský příhraniční prostor od kurdských milic YPG, které označuje jako ‚teroristy‘, a obsadit nové oblasti," konstatuje Frank Nordhausen v článku na webu Frankfurter Rundschau z 12. srpna nazvaného Sýrie – Turecko a USA se dohodly – nyní hrozí nová válka, který zatím nejlépe vystihl podstatu současné situace. Turecko žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje Syrský režim vyjádřil ostrý protest, což některým (i českým) komentátorům stačilo, aby dohodu oslavovali s tím, že bylo zabráněno válce. Podle jednoduchého hesla, že když je Bašár Asad proti, musí to být dobré. Ano, dohoda zabránila bezprostřenímu vpádu turecké armády do západní části Kurdistánu spadající pod Sýrii, tedy Rojavy, ale za jakou cenu, to ještě nikdo neví. Erdoganovy plány jsou ale dostatečně známé na to, aby si někdo dělal iluze. Protože se cítí "ohrožen" syrskými Kurdy a jejich milicemi, potřebuje nutně Kurdy od hranic s Tureckem vyhnat a nastěhovat tam syrské uprchlíky blíže neurčeného složení, kterých je v Turecku asi 3,6 milionu – těch legálních – a na které obyvatelstvo Turecka reaguje stále neliběji. Dokonce to Erdoganovi poradci vyhodnotili jako jeden z důvodů, proč vládnoucí Strana spravedlnosti a pokroku (AKP) ztratila v letošních komunálních volbách některá velká města včetně Ankary a Istanbulu. To je hlavní nebezpečí "bezpečnostní zóny", kterou po zuby ozbrojené Turecko nutně potřebuje na obranu před "kurdskými teroristy". Už to, že USA v oficiálním komuniké k dohodě vyjádřily pochopení pro obavy svého partnera v NATO, ukazuje, že plně akceptují absurdní turecké argumenty. Turecko ve skutečnosti žádnou bezpečnostní zónu nepotřebuje – hranice má opevněné, ohrazené zdí, na každých sto metrech je hlídka, za zdí druhá největší armáda v NATO. Kurdské milice ani Svobodné demokratické síly (SDF), které hrály rozhodující roli v pozemním boji proti tzv. Islámskému státu, nemají nejen plány, ale ani prostředky na to, aby vpadly do Turecka. Ani partyzánský boj není díky důkladnému opevnění možný, dokonce i s pašováním je konec. Rodiny rozdělené zdí se už nemohou stýkat. Erdogan potřebuje odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů, přemístit až 700 tisíc syrských uprchlíků z vnitřního Turecka a hlavně – obává se politických důsledků vzniku kurdského kvazistátu na území Sýrie. Získaná území dobrovolně nevrátí "Zatím je stále zdá obtížné si představit, že Washington umožní turecké armádě překročit hranici s Rojavou bez omezení a vytvořit tak podmínky podobné těm ve dvou již existujících protektorátech Ankary v Sýrii. Pokud však Američané nehrají jen o čas, ale skutečně se skloní se před invazí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, znamená to druhou zradu kurdských spojenců YPG v boji proti teroristickým milicím ‚Islámský stát (IS)‘. Washington v roce 2018 nezastavil turecký útok na kurdský kanton Afrín. Od té doby tam turečtí vojáci společně se syrskými džihádisty vyhánějí kurdské a křesťanské obyvatele a usazují syrské Araby," pokračuje Frank Nordhausen. Není ale až tak nemožné, že to USA nakonec připustí, jak ukazuje naše vlastní historie. Už mnohokrát mě v souvislosti s Kurdistánem napadla podobnost s Mnichovskou dohodou. O nás bez nás. O Kurdech bez Kurdů. O Sýrii bez Syřanů. Vynucené odstoupení území a posléze začlenění do jiného státního celku. U kurdského Afrínu a arabské oblasti Jarabulus, oficiálně patřící k provincii Aleppo, je to už dané. Turecko území, která jednou získalo, dobrovolně nevrátí. Je úplně jedno, jak široké domluvené "nárazníkové pásmo" bude. Velká města s většinovým kurdským obyvatelstvem a správní centra – jako Kobání a Kamišlí – leží ve vzdálenosti stovek metrů či několika kilometrů od hranic. Jejich ztráta by znamenala zánik autonomního území Rojava i konec uspořádání, kde, ať si o tom myslíme co chceme, existují demokratické struktury a emancipace žen jinde na Středním východě většinou nemyslitelná. Islámský stát se reorganizuje Francouzský web Humanite.fr zveřejnil článek Pierra Barbancey o "dohodě za zády Kurdů", kde cituje stanovisko Kurdské demokratické rady ve Francii: "Pro Kurdskou demokratickou radu ve Francii je nepřijatelná konkrétně ztráta velkých měst autonomní správy severní a východní Sýrie od Dêrika po Kobání. Zóna by procházela hlavním městem Kamišlí/Qamishli. Tato oblast by se dostala pod tureckou kontrolu Erdogana a jeho diktátorskou moc. Mimochodem, umožnilo by to turecké moci převzít kontrolu nad vzácnými ropnými poli Rumeilan poblíž hranic." Ropa se vždycky hodí. Turecko pilně obchodovalo s IS a mnoho lidí tam na kradené syrské ropě zbohatlo, včetně Erdoganovy rodiny. Takhle by jim zdroje zůstaly. To vše se děje v době, kdy nejen syrští Kurdové varují, že Islámský stát zovu sílí. Hannes Heine píše v článku na webu Tagesspiegel.de: "Syrští Kurdové varují před obnovením Islámského státu (IS) a hrozícím  hromadným útěkem džihádistů. Podle informací Tagesspiegelu se příznivci IS reorganizují v zadržovacích střediscích v kurdské autonomní zóně v severní Sýrii a v úkrytech ve východním Iráku. O víkendu byli údajně napadeni američtí vojáci v irácké Ninawě, jeden Američan údajně zabit. Regionální vláda kurdské autonomní zóny v sousední severní Sýrii se také připravuje na turecký útok. Kurdsko-asyrsko-arabské jednotky SDF by pak byly přesunuty na téměř 600 kilometrovou hranici s Tureckem – a staženy z vnitřku, kde jsou aktivní buňky IS. Syrští Kurdové také drží přibližně 12 tisíc bojovníků IS a 75 tisíc příbuzných, kteří by pravděpodobně byli v případě války s Tureckem propuštěni." Není náhoda a není to ani poprvé, kdy se IS reorganizuje v době hrozícího tureckého útoku. Turecko de facto bylo a je spojencem IS, obchodním a ideologickým určitě. A rozeznat umírněné džihádisty v tureckém žoldu od těch neumírněných, kterých je v tureckém žoldu tak jako tak nejméně 40, je podle syrských zdrojů těžko splnitelný úkol. V době, kdy hrozí znovuzrození IS, dovolí Západ Turecku zakročit proti Kurdům, spojencům v koalici proti Islámskému státu, ve jménu členství Turecka v NATO? To vojska NATO obsadí část Sýrie, nejen Turecko. To NATO umožní útěk desetitisíců džihádistů a rozhoření nové války. Zbrojařské koncerny (včetně ruských), které vyzbrojují všechny strany konfliktu, budou spokojené. Erdogan vydírá a vyhrožuje Ještě jednou Frank Nordhausen: "Syrští Kurdové však nejsou bezbranní. Za velkých obětí hráli stěžejní roli v porážce IS a mohou mobilizovat 100 tisíc zkušených bojovníků. Ohlásili plány na otevření fronty podél 600 kilometrové hranice v případě tureckého útoku a mají moderní americké zbraně. Je také dost dobře možné, že si na pomoc povolají syrský režim. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Otevření nové fronty v syrské válce a soustředění syrských uprchlíků v nárazníkových zónách vytváří nové konflikty. V Sýrii není nutná žádná dvoustranná bezpečnostní zóna, ale realizovatelné mírové řešení, které zahrnuje všechny strany – samozřejmě i Kurdy. Světová komunita v současné době sleduje syrské utrpení pouze apaticky pomocí humanitárních agentur OSN. O to výraznější je ticho Evropské unie ohledně konfliktu, který přímo ovlivňuje její zahraniční prostor. Protože nová válka v Sýrii znamená mnoho nových uprchlíků." Erdoganova taktika zkrátka nemá chybu. Tu vydírá, tu vyhrožuje, že vypustí uprchlíky a kdyby náhodou došli, promptně si vyrobí další. Vydírá Evropu, vyhrožuje Američanům a slibuje Putinovi. A od všech kupuje zbraně. A všichni mu baští z ruky. Vynikající taktika autokrata, který se netají svými plány na vytvoření novoosmanské říše. A v tom mu IS rozhodně nepřekáží, naopak. Kdo však v prostoru vadí, jsou Kurdové. Už tam podle dohod po první i druhé světové válce vlastně dávno neměli být.... Jsou černým svědomím "civilizovaného světa". Jejich zkázou přivodíme ale i tu svou. Jak řekl francouzský dobrodruh a spisovatel Patrice Franceschi, který delší dobu strávil v syrské Rojavě, pro web Franceinter.fr: "Když vidíte, co Turci, spojenci Daesh, dělali po celou válku, je třeba říci, je to tak, můžeme se o Kurdy jen bát, o naše přátele, naše spojence a vše, co představuje jejich sociální projekt: demokracie, rovnost pohlaví, sekularismus atd. (...) Daesh (IS) je stále stejně hrozivý, tam stejně jako tady. Když opustíme turecké hradby, které byly zřízeny za posledních několik let, najdeme tam jen Daesh a pak terorismus ve Francii, protože je vše spojeno."

Čas načtení: 2024-05-07 08:51:00

Jak ochránit firemní data? Systémy DLP jako strážci cenných aktiv v digitálním světě

Praha 7. května 2024 (PROTEXT) - V dnešním digitálně propojeném světě, ve kterém objem a hodnota dat exponenciálně roste, se stává jejich ochrana nejen základním požadavkem, ale i nezbytností pro udržitelný růst a důvěru ve firmy a organizace. Systémy DLP (Data Loss Prevention) představují jeden ze základů strategie kybernetické bezpečnosti, jejímž hlavním cílem je identifikovat, monitorovat a chránit data. Implementace DLP proto nesouvisí jen s technologiemi, ale i s ochranou intelektuálního vlastnictví, obchodních tajemství či osobních údajů, se zajištěním souladu s průmyslovými standardy i legislativními požadavky, jako je GDPR, NIS2 nebo ZoKB, které kladou ještě vyšší nároky na ochranu kritické infrastruktury a informačních systémů, vysvětluje Vladimíra Tesková, spoluzakladatelka, spolumajitelka a COO české technologické firmy TeskaLabs.Řešení DLP přinášejí firmám a organizacím mnoho benefitů. Umožňují detailní přehled o tom, kde se nacházejí citlivá data nebo jak a kým jsou využívána. Systémy DLP jsou schopny detekovat podezřelé aktivity, jako jsou pokusy o neoprávněný přístup, sdílení citlivých dat e-mailem nebo jejich kopírování na externí média. To je nezbytné pro efektivní řízení rizik a prevenci úniku dat. Programy DLP pomáhají identifikovat slabiny ve způsobech manipulace s daty a nastavit efektivní politiky ochrany dat. Kromě prevence úniku informací pomáhají systémy DLP organizacím dodržovat legislativní a regulatorní požadavky, což je důležité hlavně v období neustále se měnících a zpřísňujících se právních norem.Koncepce DLP spočívá v monitorování, detekci a blokování pokusů o přenos citlivých dat mimo bezpečné korporátní hranice. Systémy DLP umožňují identifikovat a klasifikovat citlivé informace a nastavit bezpečnostní politiky, které definují, jak s těmito daty mohou uživatelé nakládat. To je obzvláště důležité vzhledem k neustále rostoucímu objemu dat a jejich strategickému významu pro konkurenceschopnost a inovace ve firmách. DLP systémy tak snižují riziko reputační škody způsobené únikem citlivých informací. Nezanedbatelnou roli hraje také při zvýšení produktivity a efektivity, protože umožňuje automatizovat procesy správy dat a snižuje administrativní zátěž.V kontextu rozsáhlých a komplexních IT prostředí, kde je třeba reagovat na stále sofistikovanější hrozby, přichází na řadu také integrace DLP s dalšími bezpečnostními řešeními, jako je např. SIEM.SIEM od TeskaLabs nabízí pokročilé analytické nástroje pro detekci hrozeb v reálném čase, korelaci událostí a efektivní reakci na incidenty. Integrace DLP do SIEM umožňuje nejen rozšířit možnosti detekce a prevence úniků dat, ale také poskytuje komplexnější pohled na bezpečnostní situaci organizace. Tím se zvyšuje účinnost bezpečnostních opatření, snižuje se čas potřebný k odhalení a řešení incidentů, a tak se v konečném důsledku chrání nejen data, ale celková integrita a reputace organizace.DLP samozřejmě není univerzálním řešením pro všechny bezpečnostní výzvy, ale je klíčovým prvkem progresivní a víceúrovňové bezpečnostní strategie. Implementace DLP a jeho integrace s řešeními jako je SIEM může organizacím poskytnout potřebné nástroje k ochraně jejich nejcennějších aktiv (dat) a držet krok v neustále se vyvíjejícím kybernetickém prostředí. Ochrana dat se tak stává nejen otázkou technologie, ale i strategického přístupu k řízení rizik a udržitelného rozvoje.Více na www.teskalabs.com, logman.io a na sociálních sítích LinkedIn, FCB nebo X.O společnosti TeskaLabsTechnologická společnost TeskaLabs se dlouhodobě zabývá vývojem pokročilých softwarových produktů pro kybernetickou bezpečnost, jako jsou TeskaLabs SIEM, log management a PKI řešení kybernetické bezpečnosti, které pomáhají firmám plnit vysoké bezpečnostní standardy v této oblasti. K nejúspěšnějším produktům společnosti TeskaLabs dnes patří mj. moderní nástroje log managementu LogMan.io a LogMan.io PLUS. Firmu založili Aleš Teska a Vladimíra Tesková v roce 2014. Oba už v tu dobu měli za sebou i další úspěšné společné projekty, mj. systém pro mobilní operátory, který monitoruje kvalitu služeb, nebo online nástroj projektového managementu. Z úspěšného startupu nabízejícího řešení pro zabezpečení mobilních aplikací a bezpečné připojení mobilních zařízení do firemních sítí se brzy stala renomovaná technologická společnost v oblasti kybernetické bezpečnosti.Velký podíl na tom mělo nejen přestěhování do Londýna, ale také účast v náročném programu prestižního globálního akcelerátoru TechStars, v němž byl TeskaLabs prvním českým startupem. Díky tomu si TeskaLabs vybrala britská pobočka firmy Cisco do svého programu podpory začínajících technologických firem. Její služby a bezpečnostní řešení využívají firmy a instituce napříč odvětvími - např. O2, IKEM, TV Nova, TV Prima, Linet, AXA, Heureka, MPSV, Jablotron, Innogy, Axenta a mnoho jiných. TeskaLabs je strategickým partnerem O2 Czech Republic a Cisco Solution Partner.Kontakt pro média:Mariana PohlováPR & media managerE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.cz  

Čas načtení: 2024-07-04 07:56:00

Kyberbezpečnost v kryptu na prvním místě. Binance radí jak ochránit svůj účet

Praha 3. července 2024 (PROTEXT) - Nejdůležitější roli v ochraně kryptoaktiv hrají sami uživatelé. Binance nabízí možnosti vlastní bezpečnostní opatření doplnit o několik efektivních funkcí.Kyberbezpečnost je klíčovým tématem napříč všemi odvětvími a kryptoměnový svět není výjimkou. S rostoucím počtem uživatelů a zvýšeným zájmem o digitální aktiva je klíčové zajistit, aby byly chráněny jak samotné platformy, tak i individuální účty uživatelů. Centralizované burzy, jako je Binance, jsou často volbou mnoha uživatelů právě díky svým robustním bezpečnostním opatřením a neustálým inovacím v oblasti ochrany dat a transakcí.Bezpečnostní opatření Binance zahrnují například analýzu velkých dat, využití algoritmů umělé inteligence nebo spolupráci s předními firmami v oblasti kybernetické bezpečnosti a blockchainové compliance. Ani ta nejsilnější ochrana však nemůže být zcela efektivní, pokud uživatelé sami nedodržují základní bezpečnostní postupy.Jedním z klíčových kroků je použití autentizačních aplikací. Mezi ně patří například Google Authenticator, který přidává další vrstvu ochrany pomocí dvoufaktorové autentizace (2FA). V krátkých intervalech generuje jednorázové kódy, čímž snižuje riziko neoprávněného přístupu. Podobnou funkci nabízí také Binance Authenticator, navíc je integrován přímo do ekosystému Binance a poskytuje specifické funkce pro její uživatele.Důležitou funkcí jsou také tzv. „passkeys“, moderní bezpečnostní prvek, který umožňuje přihlášení bez hesla pomocí kryptografických klíčů propojených s důvěryhodným zařízením. Passkeys poskytují bezpečnější a pohodlnější přihlašování eliminací závislosti na tradičních heslech, která jsou náchylná k různým zranitelnostem.Další úroveň zabezpečení nabízí fyzické bezpečnostní klíče. Ty představují hardwarové bezpečnostní opatření, které zajišťuje, že k Binance účtu má přístup pouze osoba s fyzickým klíčem. Poskytují spolehlivou ochranu proti phishingovým a jiným útokům, protože pro přihlášení vyžadují fyzický přístup ke klíči. Tyto klíče lze pořídit u mnoha známých oficiálních prodejců, např. Alza.Binance nabízí také funkci multi-validator verification. Tato funkce vyžaduje schválení transakcí více stranami, což poskytuje dodatečnou ochranu zejména pro vysokohodnotné transakce. Multi-validator verification je obzvláště užitečná pro institucionální účty nebo osobní účty s vysokými zůstatky, protože zajišťuje, že žádná transakce nemůže být provedena bez schválení více uživateli. Pro institucionální účty bude funkce dostupná koncem července tohoto roku.Kromě těchto specifických nástrojů je zásadní také zabezpečení internetového připojení a pravidelná instalace a aktualizace antivirového softwaru. Binance doporučuje vyhýbat se používání veřejných WiFi sítí a stahování aplikací z nedůvěryhodných zdrojů. Uživatelé by se zároveň měli neustále vzdělávat o nových bezpečnostních možnostech a postupech, například na Binance blogu. Dodržováním těchto pravidel chrání uživatelé nejen sami sebe a svá aktiva, ale pomáhají k ochraně celého kryptoměnového ekosystému. Zdroj: Punchline  

Čas načtení: 2024-07-15 08:25:00

Jak na onboarding nového zaměstnance z hlediska kybernetické bezpečnosti? Poradí aliance All4Cyber

Praha 15. července 2024 (PROTEXT) - Onboarding nového zaměstnance je komplexní proces, který vyžaduje jasné administrativní a personální kroky. Vstup nového kolegy do firmy je důležitým momentem, který může významně ovlivnit jeho budoucí výkon a loajalitu k organizaci. Aleš Roman, Sales Director společnosti IdStory, která je členem aliance All4Cyber, zdůrazňuje, že „onboarding je mnohem víc než jen první den v práci. Jde o podporu nového zaměstnance v průběhu celé jeho adaptace na nové pracovní prostředí." Zásadní je také pečlivé zvážení aspektů IT a kybernetické bezpečnosti. Správně nastavený proces může významně snížit rizika spojená s neoprávněným přístupem k firemním datům a systémům.Integrace IT a kybernetické bezpečnosti dnes představuje ještě významnější část tohoto procesu než dříve. „Je nezbytné, aby každý nový člen týmu pochopil, jak důležitá je ochrana citlivých dat a jakým způsobem může přispět k celkové kybernetické odolnosti společnosti," říká Roman.Správná bezpečnostní kultura od prvního dnePředstavte si typickou situaci: Nováček přijde plný elánu, ale čeká týdny na přístupy a nemůže tak plnohodnotně pracovat, protože v průběhu své práce postupně zjišťuje, kam všude mu přístup chybí. A jak to často ve firmách, kde nemají identity management, vypadá? Při cestě na oběd pak potká Pepa Frantu z IT a řekne mu: „Dej tomu nováčkovi stejné přístupy jako má Maruška.“ Nikde o tom není záznam, kam všude má přístupy, a jaké vlastně dostal. Při odchodu zaměstnance nebo při bezpečnostním auditu to pak může být velký problém. Představte si, že vám odejde obchodník, kterému zůstane přístup k datům zákazníků, a ten pak data pak začne prodávat konkurenci. Škody pak mohou jít do miliónů korun.Při vytvoření uživatelského účtu a přidělení přístupových práv novému zaměstnanci je tak důležité uplatňovat princip nejnižších privilegií, kdy zaměstnanec dostane přístup pouze k těm systémům a datům, které nezbytně potřebuje pro výkon své práce. Tento přístup minimalizuje potenciální škody v případě kompromitace účtu.Podle Aleše Romana je pro zajištění bezpečnosti firemních dat klíčové také nastavení správných přístupových práv. „Je třeba najít rovnováhu mezi uživatelským komfortem a bezpečnostními požadavky. Řešením může být například využití systému jednotného přihlašování (SSO), který zjednoduší správu identit a přístupů."Dalším důležitým aspektem je školení nových zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zaměstnanci by měli být seznámeni s firemními bezpečnostními politikami, zásadami silných hesel, rozpoznáváním různých typů útoků, jako jsou např. phishingové e-maily, a dalšími potenciálními hrozbami. Pravidelná školení a simulované kyberútoky pomáhají udržovat povědomí o bezpečnosti na vysoké úrovni. „Legendární žluté lepicí papírky s hesly přilepenými na monitorech můžeme ještě stále vidět ve spoustě kanceláří,“ podotýká s úsměvem Aleš Roman.Neméně důležitá je i technická stránka onboardingu. Nový zaměstnanec by měl obdržet firemní zařízení (počítač, telefon aj.) s předinstalovaným bezpečnostním softwarem, jako je antivirus, firewall a VPN pro bezpečný vzdálený přístup. Služební zařízení by měla být striktně oddělena od těch soukromých a pravidelně aktualizována.„Investice do kvalitního bezpečnostního softwaru a hardwaru se rozhodně vyplatí. Pomáhá chránit nejen firemní data, ale i samotné zaměstnance před kybernetickými hrozbami. Kombinace technických opatření a pravidelného školení je základem pro vytvoření bezpečného pracovního prostředí," dodává Aleš Roman.Jde o kontinuální proces, který vyžaduje pravidelné přehodnocování přístupových práv, monitorování aktivit a průběžné vzdělávání. V organizacích se stává pravidlem, že alespoň jednou ročně nechají přidělená práva přeschválit, aby měli jistotu, že takto přidělená práva jsou v pořádku.Začlenění IT a kybernetické bezpečnosti do onboardingu je nezbytné pro budování silné bezpečnostní kultury ve firmě. „Investice do kvalitního onboardingu se vrátí v podobě bezpečnějšího a efektivnějšího pracovního prostředí. Tím může být nový zaměstnanec nejen úspěšně integrován do týmu, ale také se stát důležitým článkem v řetězci kybernetické obrany firmy,“ uzavírá Aleš Roman.V případě dotazů ohledně nastavení bezpečného onboardingu nových zaměstnanců se neváhejte obrátit na odborníky z aliance All4Cyber, kteří vám rádi pomohou s implementací nejlepších praxí ve vaší organizaci. O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných firem v této oblasti: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti. Členové All4CyberAntestoSpolečnost Antesto byla založena v roce 2014 jako poskytovatel servisních služeb v oblasti ICT a specializovaného softwaru pro finanční poradce. Od roku 2019 se zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti, která získává v posledních letech větší důležitost v mnoha aspektech podnikání. Firma disponuje specialisty, kteří aktivně sledují nové trendy i produkty v této oblasti a rozšiřují své znalosti tak, aby pomáhali klientům čelit kybernetickým útokům a hrozbám, které na ně v dnešní době mohou čekat. Antesto patří ke zkušeným IT profesionálům v oblastech návrhu řešení a následné implementace automatizovaného bezpečnostního či penetračního testování, pokročilého monitoringu, analýzy síťového provozu či Next Generation Firewallingu (NGFW vč. IPS/IDS).CNSS více než 30 lety zkušeností na evropském a americkém trhu je společnost CNS, a. s., spolehlivým partnerem v oblasti IT služeb a kybernetické bezpečnosti. Specializuje se na outsourcing IT, kybernetickou bezpečnost, implementaci ISMS a ISO norem a vývoj software na zakázku. Více než 20 let také působí na poli šifrování a zabezpečení datových přenosů, a to včetně R&D projektů s předními českými univerzitami. Zaměřuje se především na odvětví zdravotnictví, pro které poskytuje řešení pro zabezpečení citlivých dat pacientů a IT infrastruktury. Působí také ve státní správě, logistice a výrobě. Specializuje se na ISMS, ISO 27001, šifrování a přenosy dat nebo audit kybernetické bezpečnosti.DATASYSDATASYS, přední společnost v oblasti kyberbezpečnosti s více než 30letými zkušenostmi, poskytuje komplexní řešení pro ochranu dat, informací a služeb. Firma nabízí širokou škálu řešení a produktů, které pomáhají zabezpečit IT prostředí, ať už jde o oblast správy logů, SIEM systémů, monitorování bezpečnostních událostí ve službě eSOC, řízení privilegovaných identit a přístupů (PIM/PAM) a dalších aspektů kyberbezpečnosti. Řešení a odborné poradenství DATASYS pomáhají identifikovat bezpečnostní hrozby, posilovat ochranu systémů a splnit legislativní požadavky. Bezpečnostní řešení a služby od DATASYS využívají např. ministerstva, vodárenské, plynárenské a energetické společnosti, nemocnice, průmyslové podniky i obchodní řetězce.DATRONTechnologická společnost DATRON se sídlem v České Lípě působí na trhu už více než 30 let. Specializuje se na vývoj aplikací, síťovou infrastrukturu a vzdělávání v oblasti ICT. DATRON se zaměřuje na kompletní přípravu dodávky IT projektů, od návrhu řešení přes předprodejní podporu až po realizaci. Ve svých pobočkách v České Lípě, Praze, Ostravě a Brně zaměstnává více než 50 odborníků. Společnost působí po celé České republice a na Slovensku. V současnosti dosahuje ročního obratu 1 miliardy Kč.IdStoryIdStory je česká IT firma s globálním dosahem. Vyvíjí vlastní platformu pro Identity & Access Management – IdStory. S více než 16 lety zkušeností v oblasti informačních technologií se společnost stala lídrem na trhu IAM v České republice. Specializuje se na automatizaci správy identit na koncových systémech z jednoho místa. IdStory uchovává informace o všech důležitých událostech a změnách týkajících se životního cyklu identit. Mezi klienty IdStory, které důvěřují profesionálnímu přístupu a inovativním řešením, patří firmy napříč celým segmentem trhu od zdravotnictví přes veřejnou správu a služby až po velké nadnárodní společnosti.TeskaLabsČeskou technologickou a vývojářskou společnost TeskaLabs založili v roce 2014 Vladimíra Tesková a Aleš Teska. Firma se dlouhodobě zabývá vývojem pokročilých softwarových produktů pro kybernetickou bezpečnost, jako je log management, SIEM a PKI řešení kybernetické bezpečnosti, které pomáhají firmám plnit vysoké bezpečnostní standardy. Renomé si firma vydobyla také účastí v prestižním globálním akcelerátoru TechStars, kde byla prvním českým startupem nebo dlouholetým úspěšným působením ve Velké Británii. Služby a bezpečnostní řešení od TeskaLabs dnes využívají firmy a instituce napříč odvětvími od velkých mediálních domů přes telekomunikační a energetické společnosti, nemocnice i průmyslové podniky po organizace státní správy. Kontakt: Mariana PohlováPR & mediaE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.cz 

Čas načtení: 2025-01-17 12:59:00

Gordic získal prestižní ocenění Společnost roku 2024 v oblasti kybernetické bezpečnosti

Praha 17. ledna 2025 (PROTEXT) - Gordic potvrdil své významné postavení v oblasti bezpečnosti dat; byl oceněn za přínosy v kybernetické bezpečnosti a schopnost kombinovat inovace s praktickými řešeními pro klíčové sektorySpolečnost Gordic, přední český tvůrce a dodavatel informačních systémů, získal prestižní ocenění Společnost roku v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ocenění udělila redakce magazínu Review pro obranný a bezpečnostní průmysl, který spoluvydává Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP). Předání ocenění proběhlo 16. ledna v rámci Výročního zasedání reprezentativní redakční rady magazínu v prostorách Domu armády v Praze. Na slavnostním vyhlášení Nejlepších výrobků, společností a osobností v obranném a bezpečnostním průmyslu České republiky za rok 2024 se sešlo na 170 představitelů sektoru a státní správy, včetně zástupců vlády, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Generálního štábu Armády ČR, Policie ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších klíčových organizací.V loňském roce získala společnost Gordic certifikaci nejvyšší možné bezpečnostní úrovně komerčního cloudu (BÚ3). Tato certifikace, udělovaná v rámci Katalogu cloud computingu spravovaného Digitální a informační agenturou, potvrzuje, že cloudové služby společnosti Gordic postavené na integrační platformě GINIS splňují nejpřísnější kritéria bezpečnosti a ochrany dat. Gordic také v roce 2024 úspěšně uplatnil v komerčním i veřejném sektoru své aplikace pro systematické řízení kybernetické bezpečnosti a splnění požadavků vyplývajících ze směrnice NIS2."Získání tohoto ocenění je pro nás velkou ctí a potvrzením naší snahy o poskytování inovativních řešení pro komerční i veřejný sektor, která odpovídají soudobým nejpřísnějším bezpečnostním standardům," uvedl Vladimír Přech, ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic."Společnost Gordic si ocenění Společnost roku 2024 v oblasti kybernetické bezpečnosti zasloužila díky svým významným přínosům v oblasti kybernetické bezpečnosti a schopnosti kombinovat inovace s praktickými řešeními pro klíčové sektory. Oceňujeme jejich systematický přístup k naplňování požadavků normy NIS2 a jejich přínos pro bezpečnostní infrastrukturu České republiky," uvedl Miloš Soukup, šéfredaktor magazínu Review pro obranný a bezpečnostní průmysl a CEO vydavatelství MS Line, které oceňuje nejlepší výrobky, exponáty, společnosti a osobnosti již plné čtvrtstoletí. O GordicuRyze česká společnost Gordic s.r.o. již od roku 1993 vytváří prostor a nástroje pro srozumitelnou komunikaci lidí a organizací. Vizí předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů je propojená společnost, ve které bezpečné technologie usnadňují život. Produktové portfolio a služby společnosti Gordic zahrnují informační systémy určené pro veřejnou správu, včetně uznávané platformy GINIS, kterou využívá více než 6000 organizací české veřejné správy; otevřené modulární informační systémy pro soukromý sektor, včetně DMS, řešení fyzické i kybernetické bezpečnosti a integrační platformy pro ovládání IoT technologií a efektivní sběr dat. Prostřednictvím dceřiné společnosti HDL Automation se Gordic angažuje i v oblasti technologií pro chytré budovy.Gordic získal v loňském roce certifikaci nejvyšší bezpečnostní úrovně komerčního cloudu - bezpečnostní úrovně 3 (BÚ3). Tato certifikace, udělená v rámci Katalogu cloud computingu, potvrzuje, že cloudové služby společnosti splňují nejpřísnější kritéria bezpečnosti a ochrany dat. Firma v roce 2024 úspěšně uplatnila v komerčním i veřejném sektoru i své aplikace pro systematické řízení kybernetické bezpečnosti a splnění požadavků normy NIS2. Pro více informací navštivte stránky www.gordic.cz nebo sledujte Gordic na LinkedINu a Facebooku. Zdroj: Gordic ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-09-15 14:13:00

Gordic a Cybrela společně posouvají kybernetickou bezpečnost na vyšší úroveň

Praha 15. září 2025 (PROTEXT) - Komplexní řešení kybernetické bezpečnosti kombinující technologii Cyber Security Audit (CSA) od Gordicu s expertízou konzultantů společnosti Cybrela usnadní organizacím implementaci bezpečnostních opatření a dosažení souladu s novou legislativouKybernetické hrozby jsou dnes realitou každé organizace, ať už jde o výrobní podnik, finanční instituci nebo veřejnou správu. Rostoucí tlak legislativy v podobě nZoKB, nařízení DORA a GDPR, či normy ISO 27001 zároveň klade na organizace nové povinnosti, jejichž nesplnění může vést nejen k finančním sankcím, ale i k ohrožení pověsti či trestněprávní odpovědnosti. Společnosti Gordic a Cybrela proto přicházejí s unikátním společným řešením, které kombinuje špičkový software s odborným poradenstvím a zpracováním bezpečnostní dokumentace.Společnost Gordic je přední český tvůrce a dodavatel informačních systémů. Cybrela je poradenská firma specializující se na kybernetickou a informační bezpečnost. Nové řešení, jehož základem je technologie Cyber Security Audit (CSA) od Gordicu a expertíza konzultantů s právnickým vzděláním společnosti Cybrela, nabízí ucelený rámec, který organizacím umožní bez zbytečné administrativní zátěže řídit rizika, prokázat soulad s legislativou a mít kybernetickou bezpečnost plně pod kontrolou.Problém: složitost a roztříštěnostVětšina organizací dnes řeší kybernetickou bezpečnost izolovaně – na jedné straně analyzuje rizika, na druhé straně složitě připravuje interní směrnice a dokumentaci. Tento přístup je časově náročný, zvyšuje chybovost a často vede k tomu, že organizace nesplní všechny povinnosti nebo nemají data připravená v požadované kvalitě pro audit a regulátory.Řešení: synergie Gordicu a CybrelyTechnologickým základem společného řešení je software CSA, který dokáže v souladu s legislativou nZoKB, DORA, GDPR a ISO27001 provádět detailní analýzy rizik. CSA umožňuje identifikovat hrozby a zranitelnosti, určit jejich pravděpodobnost a vyčíslit případné dopady, navrhnout vhodná opatření a dodat srozumitelné podklady, na základě kterých mohou vedení i dozorové orgány činit informovaná rozhodnutí.Řešení CSA obohacuje know how expertního týmu společnosti Cybrela. Zkušení analytici rizik, kyberbezpečnostní konzultanti, odborníci na procesy a právo a specialisté na tvorbu bezpečnostní dokumentace v rámci komplexní analýzy rizik připravují bezpečnostní dokumentaci, a to od systému řízení bezpečnosti informací (ISMS) přes řízení incidentů a kontinuitu činností až po dokumentaci podle nZoKB nebo nařízení DORA. Všechny výstupy přitom odpovídají reálnému fungování organizace i nárokům regulátorů a auditorů.„Organizace, které zvolí kombinované řešení Gordicu a Cybrely, se vyhnou složitému hledání kompromisu mezi pouhým naplněním zákonných požadavků a snahou mít systém skutečně praktický a využitelný pro byznys. Ať už jde o správu aktiv, řízení rizik, bezpečnost dodavatelského řetězce nebo o zajištění kontinuity provozu a minimalizaci dopadů na byznys při výpadku – celý tento ekosystém lze nastavit srozumitelně a dlouhodobě udržitelně. Výsledkem je pro organizace méně administrativní zátěže, jasně definované procesy a především jistota, že jejich kybernetická bezpečnost odpovídá jak skutečným potřebám jejich podnikání a osvědčeným oborovým postupům, tak legislativním požadavkům,“ říká Kateřina Hůtová ze společnosti Cybrela.„Naším cílem je poskytnout organizacím nástroje i metodiku v jednom balíčku. Nejen, že jim odhalíme, kde mají slabá místa, ale zároveň jim ukážeme cestu, jak je jednoduše vyřešit,“ říká Vojtěch Hvězda, Team Leader CyberSec společnosti Gordic. O společnosti CybrelaCybrela je česká konzultační společnost specializovaná na kyberneticko-informační bezpečnost, která poskytuje své služby v rámci Evropy. Tým tvoří zkušení konzultanti s právním nebo IT vzděláním. Cybrela přistupuje ke kybernetické bezpečnosti pro-byznysově, s cílem, aby byla praktická, srozumitelná a zapadla do běžného provozu.Díky kombinaci právního porozumění a praktické zkušenosti pomáhá Cybrela společnostem zajistit soulad s kybernetickými normami (např. DORA, zákonem o kybernetické bezpečnosti), připravit se na certifikaci a dlouhodobě plnit požadavky dle norem jako je ISO 27001, TISAX a SOC 2. Dále provádí audity informační bezpečnosti a realizuje outsourcing klíčových bezpečnostních rolí (např. CISO, auditor kybernetické bezpečnosti).Vedle praktických a pro-byznysově orientovaných řešení se Cybrela věnuje také osvětě – například prostřednictvím jednoduchého online průvodce urci.se, který společnostem v Česku pomáhá rychle zjistit, zda se na ně vztahují povinnosti podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti.Více informací najdete na webu www.cybrela.com nebo na LinkedIn. O GordicuRyze česká společnost Gordic s.r.o. již od roku 1993 vytváří prostor a nástroje pro srozumitelnou komunikaci lidí a organizací. Vizí předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů je propojená společnost, ve které bezpečné technologie usnadňují život. Produktové portfolio a služby společnosti Gordic zahrnují informační systémy určené pro veřejnou správu, včetně uznávané platformy GINIS, kterou využívá více než 6 000 organizací české veřejné správy; otevřené modulární informační systémy pro soukromý sektor, včetně DMS, řešení fyzické i kybernetické bezpečnosti a integrační platformy pro ovládání IoT technologií a efektivní sběr dat.Gordic získal v loňském roce certifikaci nejvyšší bezpečnostní úrovně komerčního cloudu – bezpečnostní úrovně 3 (BÚ3). Tato certifikace, udělená v rámci Katalogu cloud computingu, potvrzuje, že cloudové služby společnosti splňují nejpřísnější kritéria bezpečnosti a ochrany dat. Firma v roce 2024 úspěšně uplatnila v komerčním i veřejném sektoru i své aplikace pro systematické řízení kybernetické bezpečnosti a splnění požadavků normy NIS2. Gordic je provozovatelem a koordinátorem platformy pro efektivní spolupráci akademických institucí a komerčních firem KYBEZ. Pro více informací navštivte stránky www.gordic.cz nebo sledujte Gordic na LinkedINu a Facebooku.   

Čas načtení: 2024-02-06 15:17:00

Dynatrace kupuje společnost Runecast, aby zvýšila bezpečnost a dodržování předpisů přímo v cloudu

Praha/Waltham (Massachusetts) 6. února 2024 (PROTEXT) - Rozšíření zjistitelnosti a zabezpečení v rámci jednotné platformy Dynatrace poskytne automatizovanou správu stavu cloudového zabezpečení a kontrolu, zda jsou dodržovány předpisy, i v hybridních a multicloudových prostředích.Dynatrace (NYSE: DT), lídr v oblasti jednotné zjistitelnosti a bezpečnosti, oznamuje, že podepsal konečnou dohodu o převzetí společnosti Runecast, která poskytuje bezpečnostní řešení a řešení pro zajišťování dodržování předpisů (tzv. compliance) na bázi umělé inteligence. Uskutečněnou akvizicí se kontextové zabezpečení ochrany a analytika platformy Dynatrace® rozšíří o správu stavu zabezpečení (CSPM) společnosti Runecast. Díky tomu budou v hybridních a multicloudových ekosystémech zákazníci moci proaktivně řešit nejen rizika chybných konfigurací, ale i to, zda v nich nedochází k porušování předpisů. Incidenty bude na základě automatizovaného vyhodnocování zranitelnosti v reálném čase řídit umělá inteligence. Zákazníkům nová akvizice navíc umožní provádět detekci hrozeb a reagovat na jednotlivé případy v celém kontextu – z hlediska bezpečnosti se budou moci soustředit na zranitelná místa, napadené aplikace, míru rizika i vektory útoku.Cloudové technologie způsobily nejen revoluci v podnikání, zároveň ale vyžadují daleko komplexnější zabezpečení. Společnosti se potýkají s problémy, jak do aplikací integrovat stávající nástroje bezpečnostní analytiky a odstraňovat bezpečnostní mezery. Aby firmy dokázaly zabezpečit pracovní zatížení a aplikace v celém životním cyklu dodávky svých softwarů, potřebují jednotný, kontextově bohatý přístup k zjistitelnosti, zabezpečení a dodržování předpisů. Posílením o řešení Runecast rozšíří společnost Dynatrace v rámci své platformy schopnosti ochrany cloudových aplikací a pomůže zákazníkům dosáhnout těchto cílů.„Správa stavu cloudového zabezpečení (CSPM) je dobře známá a důležitá, protože ji potřebuje každá organizace a upřednostňuje ji ve svých investicích do technologií, aby zvýšila svou bezpečnost,“ říká Bernd Greifeneder, technický ředitel společnosti Dynatrace, a dodává: „Jsme přesvědčeni, že se Dynatrace jako jediná platforma, která využívá kontextovou zjistitelnost a bezpečnostní analytiku pro cloudové aplikace, aby zajistila jejich ucelenou ochranu, detekci a odezvu, odlišuje od ostatních řešení na trhu. Dynatrace umožňuje svým uživatelům nejen automaticky identifikovat a analyzovat zranitelná místa a hrozby, ale také měřit a zlepšovat vystavení se rizikům a stav compliance stejně jako provádět pokročilou bezpečnostní analýzu a automatizaci. Technologie společnosti Runecast tuto výhodu ještě posílí – zvýší naši analytiku a ochranu zranitelností za běhu. Díky tomu budou naši zákazníci schopni udržovat své cloudy neustále připravené na audit. Těšíme se, až Runecast a její tým přivítáme na naší platformě v Dynatrace.“„Cílem společnosti Runecast je poskytovat organizacím automatizované a využitelné informace v reálném čase, aby si zajistili soulad se zásadami bezpečnosti, získali hodnocení zranitelností a správu konfigurace hybridních a multicloudových prostředí,“ říká Stanimir Markov, generální ředitel společnosti Runecast. „Jsme nadšeni, že se můžeme připojit ke společnosti Dynatrace, která je lídrem v oblasti zjistitelnosti a zabezpečení aplikací. Těší nás, že můžeme poskytnout komplexní platformu pro ochranu aplikací v cloudu (CNAPP), která řeší dvě zásadní otázky našich zákazníků: Jak jsme zabezpečeni? a Jak jsme v souladu s předpisy?“Včleněním aplikace Runecast do své jednotné platformy pro sledování a zabezpečení hodlá Dynatrace zákazníkům poskytnout bezproblémové řešení.Uzavření navrhované transakce podléhá obvyklým podmínkám. Očekává se, že k němu dojde na sklonku čtvrtého čtvrtletí společnosti Dynatrace, které končí 31. března 2024. Navrhovaná transakce nebude mít významný dopad na finanční výsledky společnosti Dynatrace. O společnosti DynatraceSpolečnost Dynatrace (NYSE: DT) existuje proto, aby softwary na světě dokonale fungovaly. Naše jednotná platforma kombinuje širokou a hlubokou zjistitelnost spolu s nepřetržitým zabezpečením aplikací za běhu s nejpokročilejší umělou inteligencí, aby poskytovala odpovědi a inteligentní automatizaci z dat v obrovském měřítku. To umožňuje inovátorům modernizovat a automatizovat cloudové operace, dodávat software rychleji a bezpečněji a zajišťovat bezchybné digitální zážitky. Proto největší světové organizace důvěřují platformě Dynatrace®, která urychluje jejich digitální transformaci.Zajímá vás, jak můžete zjednodušit svůj cloud a maximalizovat dopad svých digitálních týmů? Ukážeme vám, jak. Přihlaste se k odběru 15denní zkušební verze Dynatrace.  

Čas načtení: 2020-12-08 19:54:38

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz sedmý: Psychologie udržitelného násilí jako předpoklad ekologie nenávisti

Ekologie nenávisti aplikovaná vídeňským muslimem 2. listopadu ve Vídni pomocí samopalu vyrůstá z úsporné (tedy ekologičtější) formy zabíjení pomocí individuálního teroru. Tedy bez velkých dopadů na přírodní prostředí. Navazuje nepřímo na trvale udržitelnou nelegální migraci a s tím spojený udržitelný rozvoj infiltrace a rozšiřování nenávistné formy islámu do EU. Migrační invaze ukazuje míru udržitelné neschopnosti EU: V roce  2008 vniklo do EU přes 200 tisíc nelegálních migrantů a jejich počet postupně vzrůstal na 400 tisíc v roce 2013. V roce 2014 invazi podniklo již 600 tisíc osob, v 2015 to bylo 1,3 milionu, v roce 2016 přes 1,2 milionu. Polovičatá opatření zemí EU jenom zmenšila invazní tlak v roce 2017 na 700 tisíc, v roce 2018 na zhruba 600 tisíc, 2019 na nejméně 650 tisíc. Plus navíc nejméně 10 procent těch, kteří vstoupili do EU potají a jsou ztraceni mimo systém. Mezi migranty jsou islamističtí aktivisté, teroristé a zločinci, zvyšující riziko budoucích teroristických útoků v EU. Varování zaznělo například na přelomu února a března 2016 v branném výboru amerického Senátu, kde vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove řekl: „Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy.” Islámský stát se podle generála v rámci migrační vlny „šíří jako rakovina” a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i USA. Místo Islámského státu je rozumnější používat termín islámské/islamistické skupiny. Jednotlivé skupiny hlásící se k Islámskému státu ve skutečnosti jsou podporovány a směrovány novými sponzory, když ústřední velitelská a logistická struktura Islámského státu byla rozbita. Noví sponzoři mohou být pro západní tajné služby zastření skrze prostředníky, a jsou za nimi především islámští aktéři z oblasti Perského zálivu a z Turecka. Málo se hovoří o tom, že „zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři“, jak je nazývá generál Philip Breedlove, nepředstavují hlavní problém. Lze je označit za magory, kteří jsou pro islamistické organizace přínosné paradoxním způsobem: Bezpečnostní složky se na teroristické útočníky (útočící mnohdy jenom nožem) zaměří, a mezitím tzv. „paralelní rozvědky“ a političtí aktivisté (druhá linie islámské politické ofenzívy) nejsou v hledáčku tajných služeb. Mohou klidněji provádět postupnou nenápadnou (nenásilnou) islamistickou propagandu a vydírání osob (rodin) z jejich etnické/náboženské skupiny, kteří se vzpírají islamistické aktivistické agendě v okruhu svého bydliště. Ve hře je pět procent tvůrců společenské nestability V každém společenství lidí zhrubapět procent patří mezi osoby jednající bez ohledu na obecně přijímané a právně kodifikované sociálně-psychologické normy. Rekrutují se z nich lidé, kterým říkáme dobrodruzi, rebelové, lidé z kriminální scény, ale i bezohlední manažéři a politici. Do této skupiny patří i teroristé. Cizinci, kteří se do EU přistěhovali z islámských zemí, a žijí zde již v 2. a 3. generaci, mají mezi sebou zhruba pět procent osob ochotných k teroristickému útoku. Teoreticky se může v EU jednat asi o půl milionu osob. Důležité je, že mezi chutí k teroristickému útoku a jeho uskutečněním zeje velká motivační propast. I mezi pěti procenty radikálně zaměřených osob je nakonec motivováno, nebo psychicky momentálně vykolejeno, k teroristické akci jenom minimum radikálů, kolem tří až pěti procent z onoho půl milionu motivovaných. Znamená to nejméně 20 tisíc potenciálních nejradikálnějších osob ochotných zabíjet v rámci EU. Lze to označit za konzervativní odhad. Průběžně se objevují různé kusé odhady: „Za bezprostřední bezpečnostní problém považujeme asi dva tisíce bojovníků Islámského státu, kteří vlastní schengenské pasy. Jeden z nich s francouzským pasem už například v květnu zaútočil na židovské muzeum v Bruselu, kde zastřelil čtyři lidi,“ uvedl v roce 2014 tehdejší český velvyslanec v NATO Jiří Šedivý. Ale tato čísla jsou jenom hrubě orientační, protože již v roce 2005 odborníci poukazovali ještě na znepokojující fakta: „V roce 2003 se v Německu nacházelo přibližně 30 950 islámských extrémistů a přibližně 3 000 z nich byly ochotny uchýlit se k násilí,“ píše se v článku Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu. (Vojenské rozhledy č. 3/2005) Koncem roku 2015 sociolog a generál v záloze Antonín Rašek upozornil: „Bezpečnostní experti uvádějí, že mezi muslimskou komunitou je zhruba pět procent radikálů, které komunita nedokáže příliš ovlivnit. A politické elity nenacházejí cesty, jak k tomu ostatní muslimy přimět.“ Zdůraznil, že nejde jenom o potenciální vrahy ve službách islamistů. Důležité je také muslimské zázemí teroristů. Zajímavé jsou i postřehy, proč se rozrůstá radikalismus: „U druhé a třetí generace děti pokojných a pracovitých imigrantů, kteří do Anglie přijeli před dvaceti až čtyřiceti lety a poctivě se zapojili do chodu země, se už dobrou dekádu tak trochu nudí, a proto se, částečně z naštvanosti, částečně z nedostatku jiného vyžití a částečně proto, že je to cool a sexy, přiklánějí k islámu.“ Obraz nebezpečí je známý, neschopnost politiků též Evropská hlásná trouba „EURACTIV Media Network pro Evropu“ vypotila následující bezobsažné prohlášení: „Několik klíčových vedoucích představitelů EU, včetně Francie a Německa, v úterý (10. listopadu) přislíbilo na minisummitu, že obnoví úsilí v boji proti islamistickému terorismu, a vyzvalo k reformě schengenského prostoru a opatření proti zahraničním bojovníkům. Po osobní schůzce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a rakouského kancléře Sebastiana Kurze v Paříži následovala videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nizozemským premiérem Markem Ruttem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Rady EU Charlesem Michelem. Francie a Německo se snažily zpřísnit hranice EU a odvrátit to, co Macron nazval „hrozbou terorismu“ poté, co podezřelí islamističtí radikálové během měsíce zabili v Paříži, Nice a Vídni osm lidí…“ Jak je možné, že v tisku vycházejí již léta reálné popisy problémů a prognózy toho, co nás skutečně čeká, respektive je již v běhu, a politici tyto informace míjí, jako by neexistovaly? Podobná pozorování, varování a proroctví vycházela i před 2. světovou válkou, nejen v článcích, ale i v knihách. Proč jsou média, především tzv. nezávislá, poslem reálných špatných zpráv a prognóz bez odezvy? Přitom varovné informace jsou reálné. Zdroje těchto dat je možné rozdělit do pěti skupin: 1) propagandistická produkce politiků, ale i islamistických skupin, 2) veřejné výstupy státních institucí, 3) svědectví a publikační činnost členů islámských skupin a očitých účastníků, 4) zveřejněná komunikace členů islámských skupin, 5) uniklé utajované skutečnosti. Německo je opět nebezpečnou zemí Nejzřejmější je situace v Německu (SRN), ačkoliv nejvíce obětí terorismu je ve Francii. Německo opět ohrožuje Evropu, jako v třicátých letech 20 století. Tentokrát nejde o důsledek napětí ve společnosti v důsledku hospodářské krize, které využili v 30. letech 20. století nacisté. Dnes je problémem bezpečnostní hazard, snaha německých politiků naprosto vše podřídit jediné věci – exportu zboží ze SRN do světa. Bez výroby pro export by Německo živořilo. Vyváží 50 procent své produkce do zahraničí. Snaha o intenzivní rozvoj průmyslu vedla dlouhodobě k zaměstnávání velkého množství Turků a benevolentnímu přijímání dalších cizinců. Taktně se o důsledcích zmiňuje článek „Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu“ (Vojenské rozhledy č.3/2005): „Ve Spolkové republice Německo byla vytvořena islámsko-teroristická síť s relativně bezpečnou strukturou. Z Německa byly řízeny přípravy k teroristickým útokům proti USA. Německo tak přestalo být jen místem odpočinku a ústupovým prostorem pro teroristy, ale stalo se také prostorem pro nábor a výcvik islámských bojovníků. Příčiny vysokého počtu islámských extrémistů v Německu, které přispěly k tomu, že se Německo stalo vyhledávaným útočištěm radikálních cizinců, jsou tyto: - dřívější liberální azylová politika, - chyby integrační politiky, - rozšiřující se agitace náboženských kazatelů. Německo je také jedním z cílových prostorů pro údery islámských extrémistů. Německé bezpečnostní orgány zmařily větší počet konkrétních příprav k úderům anebo úderům zabránily. Zmařené útoky teroristů zůstávají před veřejností utajeny a jsou oznamovány pouze mezinárodním odborníkům pro boj proti terorismu.“ Německo představuje problém i nadále, protože hrozí nebezpečí levicově-zeleného pro-migračního liberalismu skrytě nepřímo podporovaného průmyslovými korporacemi, které stále koketují s myšlenkou, že tím získají levné pracovní síly díky divokému příchodu migrantů. Nebezpečný naivismus využívaný islamisty ukazují například sociální demokraté (SPD). Po několika měsících handrkování se v únoru 2017 německá vládní koalice – křesťanských (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) dohodla na zákazu tzv. dětských manželství. Jenže, část SPD původně prosazovala, aby úřady proti dětským sňatkům nezasahovaly. To je jen krůček od tolerování práva šaría a dalších islamistických požadavků. Německo jako nejbližší soused České republiky představuje pro nás přímé nebezpečí. Z hlediska budoucnosti je vývoj v Německu nepředvídatelný. Migrační krize v roce 2015 to potvrdila. Připomeňme, že 6. prosince 2015 vydala ČTK zprávu, že německý vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval Saúdskou Arábii, aby přestala podporovat náboženské radikály… „Musíme však dát Saúdům zároveň najevo, že skončila doba zavírání očí. Ze Saúdské Arábie jsou po celém světě financovány vahhábistické mešity. Z těchto komunit vychází řada nebezpečných islamistů,“ řekl Gabriel německému listu Bild am Sonntag. Neboť v květnu 2016 Německo oficiálně uvedlo, že eviduje nárůst nebezpečných islamistů v zemi. Tehdy Němci spočítali, že u nich je 497 islamistů s extrémistickými názory a 339 islamistů – sympatizantů s radikálním islámem a terorismem. Jak uváděla německá média, jednalo se zejména o poslední rok, během kterého do Německa přicestovali tito nebezpeční islamisté z Blízkého východu. Německý deník Die Welt citoval zprávu německého Spolkového kriminálního úřadu. Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen koncem roku 2017 důrazně varoval před nebezpečím, jež znamenají islamistické ženy a děti, a to zejména ty, které se vracejí z bývalých bojových zón teroristických milicí Islámského státu (IS). V dubnu 2018 data Spolkového kriminálního úřadu (BKA) ukazovala, že v Německu se nachází zhruba 760 islamistů, které úřady považují za nebezpečné. Před pěti lety jich bylo asi 140. Z Německa odjelo 980 radikálů bojovat za Islámský stát. Islamistická scéna byla spočítána na celkem až 11 tisíc lidí, ale jenom minimum z nich bylo prý skutečně nebezpečných. V lednu 2020 německá policie zasahovala v Berlíně, Braniborsku, Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku proti čečenským islamistům. Důvodem je podezření z přípravy teroristického útoku, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství v Berlíně. Razie 180 policistů se zaměřila na Čečence ve věku 23 až 28 let. Podle průzkumu z roku 2012 tehdy 72 procent německých Turků věřilo, že islám je jediná správná víra a 46 procent si přálo, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů. Turci jsou proto významnou pátou kolonou v Německu. Proto nepřekvapí, že turecký islamistický fašista a prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-16 10:13:14

Co bude potom? Komentátoři tří významných médií k uspořádání světových záležitostí

V záplavě informací o pandemii koronaviru se občas objeví i zajímavé úvahy na téma, co bude potom. A samotná pandemie v nich hraje možná téměř vedlejší roli. Autoři francouzského deníku Le Figaro, amerického časopisu National Interest a ruské vládní agentury RIA Novosti představují určitý výběr názorů, které nejde odmítnout mávnutím ruky.   Pandemie znamená úpadek Západu a začátek „století Asie“! Sébastien Faletti, Le Figaro Pandemie koronaviru odhalila neefektivnost tzv. rozvinutých zemí ve srovnání s rozvojovou Asií, která okamžitě dostala šíření pod kontrolu. Asijské století skutečně začalo v roce 2020, je si jistý Sébastien Faletti. Očekávalo se, že to bude u úpatí šanghajských mrakodrapů nebo v singapurském přístavu, ale začalo „v ponurých nemocnicích Wu-chanu, průmyslového „čínského Detroitu“, který je ztracený v srdci rýžových polí Říše středu“. „Dlouho očekávaný a neúprosný vzestup asijsko-tichomořské oblasti a jeho nevyhnutelný důsledek – odpovídající úpadek Západu – se dočkaly svého 11. září, které otřese myslí.“ O skutečnosti, že „XXI. století bude stoletím Asie“, se v posledních letech hodně mluvilo a příliš se tomu nevěřilo. Celkově se chápe, že asijské země se samozřejmě „probudily“, poháněné zběsilou touhou vyrovnat ekonomiku v oblasti vyspělých technologií, ale západní mocnosti zůstaly v čele díky své myšlence na sociální stát, tvořivost a převahu demokratického modelu. Západ se uvelebil v této sebedůvěře a shovívavě sledoval tyto „asijské mravence“, pracovní den i noc a budování dálnic budoucnosti a utopických měst. Poté, co virus dorazil do evropských pečovatelských domů a vesnic, byl však politický systém těchto zemí rozsahem této vlny přetížen a dezorientován stejným způsobem jako jejich systém zdravotní péče, poznamenává autor. Úmrtnost na pandemii, kterou zatím nelze plně posoudit, se stala nemilosrdným ukazatelem účinnosti zdravotních systémů po celém světě a přesunula takzvané rozvinuté země do nejnižší kategorie. Oběťmi Covid-19 bylo již 17 tisíc Francouzů proti 229 lidem v padesátimilionové Koreji nebo šesti lidí na Tchaj-wanu. „Asijští draci“, poučeni zkušenostmi se SARS v roce 2003, okamžitě přijali opatření na ochranu své populace, vedeni realistickými nápady. Dokonce i v komunistické Číně, jejíž oficiální statistika 3 300 úmrtí je jistě podceňována, radikální karanténní opatření velmi pomohla omezit šíření viru v provincii Chu-pej, čímž ušetřila velká města jako Šanghaj nebo Peking. Virus nezachrání západní demokracie, které rády poučovaly zbytek světa, pyšnily se zjevnou převahou svého politického modelu, ale ztratily prostor pro ekonomický manévr, konstatuje pozorovatel. Rozvíjející se Asie, mistr hospodářského růstu, nám předkládá úžasnou lekci politické efektivity. Východoasijské státy, které se často zdály být zastánci tvrdého státního kapitalismu na Západě, postavily zdraví svých občanů do popředí, zatímco mnoho evropských vůdců odkládalo omezující opatření až do samého konce kvůli slepotě nebo strachu ze zpomalení hospodářské činnosti. Tento test prokázal na Západě hluboké nepochopení významu globalizace, která byla zahájena před čtyřmi desetiletími a jejíž hlavní arénou byl asijsko-tichomořský region, poukazuje autor. Zatímco stratégové z New Yorku, Londýna nebo Paříže věřili, že rozšiřují rozsáhlou říši kapitalismu a demokracie přesunem svých továren a prodejem svých produktů do Asie, asijská hlavní města použila tento proces k oživení svých zemí, přezbrojení svých států a obohacení své vlastní střední třídy. „V Pekingu, Soulu nebo Singapuru se růst stal pákou, aby se vrátily do popředí světové historie a odstranily ponížení koloniální éry,“ uvedl pozorovatel. Skutečnost, že šíření pandemie začalo z „celosvětové továrny“, vypadá jako poslední brutální rána historii. Západ ucítil nápor lží diktátorského režimu, kterému „slepě předal klíče ke své průmyslové budoucnosti,“ píše Faletti. Je příliš pozdě klást vinu na Čínu za všechny hříchy, když Západ sám pohřbil své základní hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, aby snížil náklady, konstatuje pozorovatel. Přesto evropské země a Amerika stále mají na skladě mnoho aktiv, aby mohly konkurovat Asii v tomto novém postzápadním světě. Jsou to demokratické hodnoty a tvořivost, vzdělávací systémy a kultura, která inspiruje celý svět. Za tímto účelem však musí mít strategickou vizi, která sladí zájem o hospodářský růst s myšlenkami na veřejné blaho a poskytne občanům nové perspektivy. Tolik Faletti. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Moskva – Washington – Peking – nová „Velká trojka“? Petr Akopov, Ria Novosti Myšlenka, že uspořádání světa po koronakrizi bude v mnohém řídit Čína, USA a Rusko, zaznívá v poslední době od různých pozorovatelů (například South China Morning Post), a to nikoli zcela bezdůvodně – o tom, že vše neodvratně vede k vytvoření této „Velké trojky“ se mluvilo už dlouho před začátkem pandemie.  K USA je třeba bezpochyby přidat Evropskou unii – avšak nikoli obvyklým způsobem jako mladšího partnera jednotného Západu, ale jako potenciálně zcela samostatnou mocnost. Problém této moci je ovšem v tom, že prožívá krizi vlastní totožnosti. Chápe, že její budoucnost nespočívá v podřízení se nebo spojení s Amerikou, ale ještě nemá odhodlání a schopnost hrát sama za sebe. Evropě se nedostává celkového pohledu na své postavení a svou roli v budoucnosti – o tom neustále mluví Emmanuel Macron. Nicméně krize vyvolaná koronavirem neuspíší návrat její subjektivity, spíše naopak – načas oslabí pocit jednoty.  Proto v krátkodobém výhledu, nejbližší dva tři roky, budou mít rozhodující vliv na změnu uspořádání světa právě tři aktivní zápasníci super těžké váhy.  Ekonomická slabost Ruska, ve srovnání s Čínou a USA, jej nepřipravuje o statut účastníka „Velké trojky“, protože je kompenzována aktivní geopolitickou hrou na všech frontách, historickými zkušenostmi a reputací.  Na jaře roku 2014 to bylo právě Rusko, které zahájilo novou etapu světové historie tím, že odpovědělo na provokaci na Ukrajině Krymem. USA na to reagovaly pokusem zablokovat a izolovat naši zemi od celého světa. Pokus skončil nezdarem – všem ukázal, že celý americký svět se vešel do Severoatlantické aliance, tj. NATO. Rusko se jednoduše neroztáhlo na východ a jih, ale stalo se pro celý svět symbolem pochodu proti severoatlantickému uspořádání světa. Takovou autoritu nelze koupit za žádné peníze, přičemž ta, společně s umnou geopolitickou hrou Kremlu, kompenzuje nedostatečnou ekonomickou váhu Ruska na pozadí Číny a USA.  Jakým způsobem bude ale „Velká trojka“ ovlivňovat nové světové uspořádání? USA – upadající supervelmoc, Čína – nabírající sílu, ale jaké místo má Rusko? Rusko není jen závažím na vahách, které je vychyluje na tu či onu stranu. Rusko je spíše rozehrávač stanovující pravidla, který má dostatečnou autoritu k vytváření pravidel nových. Společně s Čínou jsme pro mírnou formu přechodu z postamerického světa k multipolárnímu – s několika centry moci, mezi nimiž rovnováha a soupeření vytvoří rysy nového celkového světového uspořádání. Nikoli věčného, ale mnohem stabilnějšího, než je to současné rozpadající se. V tomto smyslu jsme s Čínou pravými spojenci.  Spojené státy vztahy uvnitř trojúhelníku Rusko – USA – ČLR posledního půlstoletí chápaly podle závětí Kissingera jako úsilí o to, aby vztahy Washingtonu s Moskvou a Pekingem jednotlivě byly lepší než mezi Ruskem a Čínou. Tento model ale už dlouho nefungoval a od počátku vlády Si Ťin-pchinga, tj. od roku 2012, se stal absolutně nemyslitelným.  Spojené státy ale nadále věřily ve svou velkolepou budoucnost, dokonce i poté, co v roce 2014 neuposlechly Kissingerových rad vyhnout se nebezpečí pokusů izolovat Rusko, které by jej popostrčily k Číně. Ve skutečnosti se Rusko s Čínou sblížily už před Krymem a v tomto strategickém směřování by pokračovaly i bez něj. Konflikt Západu a Ruska tyto procesy pouze zvýraznil a uspíšil. Avšak Washington se nepřestával utěšovat iluzemi, že se nic neděje. Mezi Ruskem a Čínou jsou tak hluboké a neodstranitelné rozpory, že jejich spojení nemůže být stabilní, beztak to skončí konfliktem nebo ochlazením, takže z této strany světovému vedoucímu postavení USA nic nehrozí.  V tomto stavu Spojené státy vstoupily do roku 2016, kdy se pro Severoatlantickou alianci nečekaně dostal k moci Donald Trump. Ten spustil obchodní válku s Čínou a zatoužil se sblížit s Ruskem – tj. jako by se choval přesně podle Kissingerova schématu. Ve skutečnosti ale Trump vůbec neztělesňoval ty Spojené státy, které do té doby hrály podle pravidel „Velké trojky“. Toto byla nová, antiglobalistická Amerika. Její zájem spočíval v tom, aby její státní ekonomika zesílila, a nikoli v tom, aby za každou cenu (včetně degradace vlastní země) podporovala světovou hegemonii nadnárodních severoatlantických elit. Takže došlo k unikátní situaci, kdy se v rámci trojúhelníku sešli tři nepřátelé stávajícího světového uspořádání. Samozřejmě, že vzájemná domluva mezi Trumpem, Putinem a Si není jednoduchá. Nikdo neruší geopolitické, obchodně-finanční a další rozpory mezi velmocemi. Nicméně, jsou to rozpory právě mezi národními státy (říšemi, státy – civilizacemi), tj. těmi, které existují v jednom systému souřadnic a nikoli mezi globalistickým plánem unifikace a světové hegemonie (s podporou USA) a zeměmi, které si chrání své právo na existenci vlastního civilizačního modelu a které přiznávají stejné právo druhým.  Trojice Trump – Putin – Si se nezačala formovat před koronavirem ze zcela pochopitelných příčin a už vůbec ne kvůli obchodní válce s Čínou. Byla přesně v duchu trumpovského izolacionismu a její aktivní fáze v podstatě skončila dosažením částečné dohody doslova těsně před počátkem globální pandemie. Samozřejmě že politika nátlaku na Čínu z mnoha stran, ke které se pravidelně Trump uchyloval a ke které jej obzvlášť aktivně podněcovala globalistická část jeho okolí, překážela i příležitosti vést velký strategický dialog mezi Čínou a USA. Kromě toho Trumpovi jednoduše znemožnili dokonce samotnou možnost být v kontaktu s Putinem. Nicméně, po volbách na podzim tohoto roku Trump dostane – pokud je vyhraje – velkou svobodu, včetně jednání v rámci „Velké trojky“.  Za první krok k jejímu vytvoření lze považovat iniciativu Vladimira Putina zorganizovat summit jaderných velmocí, stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se kterou vystoupil v lednu letošního roku v Jeruzalémě. „Velká pětka“ by v podstatě byla „Velkou trojkou“, doplněná o Evropu pomocí tváře prezidenta Macrona, protože anglosaská jednota (tím spíš geopolitická) USA a Británie na pozadí Brexitu se stala ještě výraznější. Putinovu myšlenku všichni odsouhlasili a summit byl předběžně naplánován na září do New Yorku, kde v té době bude probíhat zasedání Valného shromáždění OSN. Koronavirus uzavřel celý svět do karantény. Na podzim pandemie opadne a Putin se Si Ťin-pchingem, stejně jako Macron s Johnsonem, budou moci přiletět do New Yorku. Jestli ovšem Spojené státy nepodlehnou protičínské hysterii, kterou se už snaží roztáčet jak blízcí, tak i vědomě proatlantičtí politici. Například senátor Lindsey Graham se nechal slyšet, že Čína je zodpovědná za smrt Američanů kvůli nákaze koronavirem a za nezaměstnanost, a proto musí USA Čínu tvrdě potrestat a „přinutit ji změnit své chování“: „Chci začít sepisovat část našeho dluhu Číně, protože oni za to musí zaplatit nám, nikoli my jim!“ Je pochopitelné, že pokud by něco podobného vyšlo z Trumpových úst, o žádném summitu v září by už nemohlo být ani řeči. Si Ťin-pching by schůzku s ním jednoduše zrušil. Ale Trump v takovém duchu mluvit nebude, protože Amerika potřebuje schůzku na nejvyšší úrovni mnohem víc než Čína, a globální krize vyvolaná koronavirem posilňuje Trumpovu opozici vůči globalistům, kteří se snaží zachovat svou politiku „americké hegemonie“ (na úkor USA). Rusko ji také potřebuje – čím dříve se začneme domlouvat na postkoronavirovém uspořádání světa, tím lépe pro všechny.  Zatím v nás „Velká trojka“ vyvolává asociace hlavně Stalina, Roosevelta a Churchilla. Avšak velmi brzy může získat nový význam, samozřejmě až poté, co bude Trump v říjnu opětovně zvolen prezidentem. Pak budeme v roce 2021 svědky prvního dějství zrození nového světa.   Deset bodů, proč už nepotřebujeme NATO Sharon Tennison, David Speedie, Krishen Mehta, National Interest Koronavirová pandemie, která pustoší svět, upozorňuje na dlouhodobou krizi veřejného zdraví – spolu s bezútěšnou perspektivou dlouhodobé hospodářské krize, která může zničit sociální strukturu napříč národy. Světoví vůdci musí přehodnotit výdaje na zdroje založené na skutečných a současných hrozbách pro národní bezpečnost – aby znovu zvážili, jak je lze řešit. Je třeba zpochybnit pokračující závazek vůči NATO, jehož globální ambice jsou do velké míry poháněny a financovány Spojenými státy. V roce 1949 první generální tajemník NATO popsal misi NATO jako „udržet Rusko venku, Američany uvnitř a Němce dole“. O sedmdesát let později se bezpečnostní prostředí úplně změnilo. Sovětský svaz a Varšavská smlouva už nejsou. Berlínská zeď padla a Německo nemá po svých sousedech žádné územní ambice. Přesto je Amerika stále v Evropě s aliancí NATO s dvaceti devíti zeměmi. To vyvolává zásadní otázku: Zda NATO dnes zvyšuje globální bezpečnost, nebo ji ve skutečnosti snižuje. Jsme přesvědčeni, že existuje deset hlavních důvodů, proč NATO již není potřeba: 1. NATO bylo vytvořeno v roce 1949 ze tří hlavních důvodů uvedených výše. Tyto důvody již nejsou platné. Bezpečnostní prostředí v Evropě je dnes úplně jiné než před sedmdesáti lety. Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti navrhl nové kontinentální bezpečnostní opatření „z Dublinu do Vladivostoku“, které Západ odmítl. Pokud by bylo přijato, zahrnulo by to Rusko do kooperativní bezpečnostní architektury, která by byla pro globální společenství bezpečnější. 2. Někteří tvrdí, že hrozba dnešního Ruska je důvodem, proč musí Amerika zůstat v Evropě. Ale zvažte toto: Ekonomika EU byla před Brexitem 18,8 bilionu dolarů a po Brexitu 16,6 bilionu dolarů. Ve srovnání je dnes ruská ekonomika jen 1,6 bilionu dolarů. Věříme, že s ekonomikou EU více než desetkrát vyšší než ruské hospodářství si Evropa nemůže dovolit vlastní obranu proti Rusku? Je důležité poznamenat, že Spojené království jistě zůstane v Alianci pro obranu EU a bude s největší pravděpodobností i nadále přispívat k této obraně. 3. Studená válka byla jedním z extrémních globálních rizik – se dvěma supervelmocenskými protivníky, z nichž každý byl vyzbrojen třiceti tisíci a více jadernými hlavicemi. Současné prostředí představuje ještě větší nebezpečí – extrémní nestabilitu vyplývající z nestátních aktérů, jako jsou teroristické skupiny, získávání zbraní hromadného ničení. Rusko a šéfové NATO jsou jediní schopni čelit těmto hrozbám – pokud jednají ve shodě. 4. Jenom jednou se stalo, že se člen NATO dovolával článku 5 (klauzule „útok na jednoho je útok na všechny“). Byly to Spojené státy po teroristickém útoku 11. září 2001. Skutečným nepřítelem nebyl jiný národ, ale společná hrozba terorismu. Rusko tento důvod spolupráce důsledně rozvíjelo – Rusko skutečně zajistilo neocenitelnou logistickou podporu a základní podporu afghánské angažovanosti po 11. září. Koronavirus dramatizoval další závažné znepokojení: Obavy teroristů, kteří vlastní a používají biologické zbraně. To nelze podceňovat v klimatu, ve kterém nyní žijeme. 5. Když má Rusko na své hranici potenciálního nepřítele, stejně jako v případě vojenských cvičení NATO do roku 2020, bude donuceno k tomu, aby se změnilo v autokracii a oslabí demokracie. Když se občané cítí ohroženi, chtějí stát vůdcovského typu, který je silný a poskytuje jim ochranu. 6. Vojenské akce NATO v Srbsku za prezidenta Clintona a v Libyi za prezidenta Baracka Obamy a téměř dvacetiletá válka v Afghánistánu – nejdelší v naší historii – byly v podstatě vedeny USA. Neexistuje zde žádný „faktor Ruska“, ale tyto konflikty se používají k argumentaci raison d´etre hlavně ke konfrontaci s Ruskem. 7. Spolu se změnou klimatu je největší existenční hrozbou jaderný holokaust – tento Damoklovův meč stále visí nad námi všemi. Vzhledem k tomu, že NATO má základny ve dvaceti devíti zemích, mnoho podél ruských hranic, některé v dělostřelecké oblasti Petrohradu, riskujeme jadernou válku, která by mohla zničit lidstvo. Riziko náhodného nebo „falešného poplachu“ bylo zdokumentováno několikrát během studené války a je nyní ještě hroznější vzhledem k rychlosti Mach 5 dnešních raket. 8. Dokud budou Spojené státy utrácet téměř 70 procent svého rozpočtu na armádu, bude vždy potřeba nepřátel, ať už skutečných, nebo vymyšlených. Američané mají právo se ptát, proč jsou takové přemrštěné „výdaje“ nezbytné a komu to skutečně prospívá? Výdaje NATO přicházejí na úkor jiných národních priorit. Objevujeme to uprostřed koronakrize, když jsou systémy zdravotní péče na západě žalostně podfinancované a dezorganizované. Snížení nákladů a zbytečných výdajů NATO vytvoří americké veřejnosti prostor pro další národní priority. 9. Použili jsme NATO k jednání jednostranně, bez kongresového nebo mezinárodního právního souhlasu. Americký konflikt s Ruskem je v zásadě politický, ne vojenský. To volá po kreativní diplomacii. Pravda je, že Amerika potřebuje silnější diplomacii v mezinárodních vztazích, ne tupý vojenský nástroj NATO. 10. A konečně, exotické válečné hry v ruském sousedství – spojené s anulací smluv o kontrole zbrojení – představují rostoucí hrozbu, která může zničit každého, zejména pokud je mezinárodní pozornost zaměřena na nepolapitelnějšího „nepřítele“. Koronavirus se přidal na seznam globálních hrozeb, které vyžadují spolupráci spíše než konfrontaci ještě naléhavěji než dříve. Nevyhnutelně budou existovat další globální výzvy, kterým budou země v průběhu času čelit společně. NATO, nyní sedmdesátileté, však není nástrojem k jejich řešení. Je čas přejít od konfrontace a vytvořit globální bezpečnostní přístup, který řeší hrozby dneška i zítřka. Autoři článku: Sharon Tennison je předsedou Centra pro občanské iniciativy. David Speedie je zakladatelem a bývalým ředitelem programu pro globální angažovanost USA v Carnegieho radě pro etiku v mezinárodních záležitostech. Krishen Mehta je seniorem v oboru globální spravedlnosti na Yale University.  (rp, prvnizpravy.cz, nationalinterest) {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-05-28 07:00:00

Společně proti kyberhrozbám: Aliance All4Cyber spojuje přední firmy v oboru kybernetické bezpečnosti

Praha 28. května 2024 (PROTEXT) - V době, kdy se otázka kybernetické bezpečnosti stává stále zásadnějším momentem každodenní reality jednotlivců i organizací, vstupuje na český trh aliance All4Cyber. Nezávislé oborové sdružení, tvořené předními poskytovateli řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, vzniklo s cílem poskytovat komplexní služby, šířit osvětu a předávat zkušenosti v soukromém i veřejném sektoru. Aliance také reaguje na aktuální legislativu, ať už je to evropská směrnice NIS2, nebo nový Zákon o kybernetické bezpečnosti. Zakládajícími členy All4Cyber jsou renomované společnosti Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs.Všichni členové aliance All4Cyber se mohou pochlubit dlouholetými zkušenostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti nejen na českém a slovenském trhu, ale i v USA a ve Velké Británii. Díky tomuto spojení je aliance All4Cyber schopna nabízet komplexní řešení v oblasti ochrany proti kybernetickým hrozbám od vstupní analýzy a zajištění služeb auditu kybernetické bezpečnosti přes pořízení a implementaci nástroje pro zálohování a archivaci, zabezpečení komunikační sítě a nástroje pro segmentaci datové komunikační sítě, pořízení a implementace nástroje pro analýzu a monitoring síťového provozu, multifaktorovou autentizaci, SIEM či SOC až po pořízení kryptografického systému zajišťujícího ochranu informací mezi datovými centry a uživatelskými pracovními stanicemi přenášených po nezabezpečeném komunikačním prostředí různých poskytovatelů apod.Cíle a mise aliance All4CyberV souladu s nejnovějšími legislativou, včetně evropské směrnice NIS2 a zákona o kybernetické bezpečnosti (ZKB), si aliance klade za cíl nejen poskytovat špičková a komplexní bezpečnostní řešení, ale také aktivně přispívat k osvětě veřejnosti a kultivaci trhu v oblasti kybernetické bezpečnosti.Aliance All4Cyber se zavázala k vzájemnému předávání znalostí a zkušeností mezi svými členy a ke spolupráci na projektech, které mají za cíl rozšíření povědomí o důležitosti kybernetické bezpečnosti v každodenním životě.„Vědomí síly spolupráce je základem vzniku All4Cyber. Společně jsme se zavázali ke sdílení znalostí a zkušeností, kultivaci trhu a edukaci veřejnosti. Kybernetická bezpečnost je neustálou výzvou, která ovlivňuje každého z nás, a je naší společnou odpovědností tuto oblast neustále zlepšovat," říká Vladimíra Tesková, spoluzakladatelka, spolumajitelka a COO společnosti TeskaLabs, která je členem aliance All4Cyber.Aliance All4Cyber chce přinášet inovativní pohledy a řešení srozumitelná nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti. V rámci svých aktivit plánuje aliance sérii vzdělávacích aktivit, jejichž cílem je osvětlit důležitost a dopady kybernetické bezpečnosti na každodenní život. Členové All4Cyber se rovněž aktivně účastní tematických projektů, jako jsou konference a workshopy, a podporují dialog mezi odborníky, soukromým i veřejným sektorem nebo zájemci z řad široké veřejností.All4Cyber určuje pravidla hryDíky silnému zázemí svých zakládajících členů a širokému spektru dosud realizovaných projektů má All4Cyber unikátní možnost poskytovat vysoce efektivní a na míru přizpůsobená řešení, která reflektují specifické potřeby jak velkých korporací, tak středních i menších podniků. Aliance také hodlá využít své mezinárodní zkušenosti k implementaci best-practice přístupů, které byly úspěšně aplikovány ve více zemích.Aliance nastiňuje dlouhodobou viziAliance All4Cyber vidí kybernetickou bezpečnost jako běh na dlouhou trať. Její členové jsou připraveni neustále sledovat aktuální trendy a reagovat na nejnovější vývoj v oblasti hrozeb i obranných technologií, aby zajistili, že jejich klienti a široká veřejnost jsou co nejlépe informováni a chráněni.„Všichni členové naší aliance si uvědomují rostoucí hrozbu kybernetických útoků a chtějí sdílet své znalosti a zkušenosti, aby pomohli firmám a organizacím v České republice chránit se,“ podotýká Vladimíra Tesková. „Věříme, že právě spolupráce profesionálů je klíčem k úspěšnému boji proti kybernetickým hrozbám,“ uzavírá Vladimíra Tesková.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách a nadcházejících aktivitách navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn, nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz. O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti. Členové All4CyberAntestoSpolečnost Antesto byla založena v roce 2014 jako poskytovatel servisních služeb v oblasti ICT a specializovaného softwaru pro finanční poradce. Od roku 2019 se zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti, která získává v posledních letech větší důležitost v mnoha aspektech podnikání. Firma disponuje specialisty, kteří aktivně sledují nové trendy i produkty v této oblasti a rozšiřují své znalosti tak, aby pomáhali klientům čelit kybernetickým útokům a hrozbám, které na ně v dnešní době mohou čekat. Antesto patří ke zkušeným IT profesionálům v oblastech návrhu řešení a následné implementace automatizovaného bezpečnostního či penetračního testování, pokročilého monitoringu, analýzy síťového provozu či Next Generation Firewallingu (NGFW vč. IPS/IDS).CNSS více než 30 lety zkušeností na evropském a americkém trhu je společnost CNS, a. s., spolehlivým partnerem v oblasti IT služeb a kybernetické bezpečnosti. Specializuje se na outsourcing IT, kybernetickou bezpečnost, implementaci ISMS a ISO norem a vývoj software na zakázku. Více než 20 let také působí na poli šifrování a zabezpečení datových přenosů, a to včetně R&D projektů s předními českými univerzitami. Zaměřuje se především na odvětví zdravotnictví, pro které poskytuje řešení pro zabezpečení citlivých dat pacientů a IT infrastruktury. Působí také ve státní správě, logistice a výrobě. Specializuje se na ISMS, ISO 27001, šifrování a přenosy dat nebo audit kybernetické bezpečnosti.DATASYSDATASYS, přední společnost v oblasti kyberbezpečnosti s více než 30letými zkušenostmi, poskytuje komplexní řešení pro ochranu dat, informací a služeb. Firma nabízí širokou škálu řešení a produktů, které pomáhají zabezpečit IT prostředí, ať už jde o oblast správy logů, SIEM systémů, monitorování bezpečnostních událostí ve službě eSOC, řízení privilegovaných identit a přístupů (PIM/PAM) a dalších aspektů kyberbezpečnosti. Řešení a odborné poradenství DATASYS pomáhají identifikovat bezpečnostní hrozby, posilovat ochranu systémů a splnit legislativní požadavky. Bezpečnostní řešení a služby od DATASYS využívají např. ministerstva, vodárenské, plynárenské a energetické společnosti, nemocnice, průmyslové podniky i obchodní řetězce. DATRONTechnologická společnost DATRON se sídlem v České Lípě působí na trhu už více než 30 let. Specializuje se na vývoj aplikací, síťovou infrastrukturu a vzdělávání v oblasti ICT. DATRON se zaměřuje na kompletní přípravu dodávky IT projektů, od návrhu řešení přes předprodejní podporu až po realizaci. Ve svých pobočkách v České Lípě, Praze, Ostravě a Brně zaměstnává více než 50 odborníků. Společnost působí po celé České republice a na Slovensku. V současnosti dosahuje ročního obratu 1 miliardy Kč.IdStoryIdStory je česká IT firma s globálním dosahem. Vyvíjí vlastní platformu pro Identity & Access Management – IdStory. S více než 16 lety zkušeností v oblasti informačních technologií se společnost stala lídrem na trhu IAM v České republice. Specializuje se na automatizaci správy identit na koncových systémech z jednoho místa. IdStory uchovává informace o všech důležitých událostech a změnách týkajících se životního cyklu identit. Mezi klienty IdStory, které důvěřují profesionálnímu přístupu a inovativním řešením, patří firmy napříč celým segmentem trhu od zdravotnictví přes veřejnou správu a služby až po velké nadnárodní společnosti.TeskaLabs Českou technologickou a vývojářskou společnost TeskaLabs založili v roce 2014 Vladimíra Tesková a Aleš Teska. Firma se dlouhodobě zabývá vývojem pokročilých softwarových produktů pro kybernetickou bezpečnost, jako je log management, SIEM a PKI řešení kybernetické bezpečnosti, které pomáhají firmám plnit vysoké bezpečnostní standardy. Renomé si firma vydobyla také účastí v prestižním globálním akcelerátoru TechStars, kde byla prvním českým startupem nebo dlouholetým úspěšným působením ve Velké Británii. Služby a bezpečnostní řešení od TeskaLabs dnes využívají firmy a instituce napříč odvětvími od velkých mediálních domů přes telekomunikační a energetické společnosti, nemocnice i průmyslové podniky po organizace státní správy. Kontakt pro média:Mariana PohlováPR & media E-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.cz