Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-06-22 17:52:40

Dokument: Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů

Případné střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni jsou netolerovatelné a zúčastněné osoby je musí vyřešit, informace o konečných příjemcích prostředků EU musí být dostupné. Vyplývá to z nelegislativního usnesení, které v pátek 19. června poměrem hlasů 510 (pro): 53 (proti): 101 (zdrželo se hlasování) schválil Evropský parlament. Zveřejňujeme jeho plné znění. Parlament kritizuje Andreje Babiše za to, že jako předseda české vlády byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože údajně stále ovládá koncern Agrofert, jednoho z největších příjemců evropských dotací v Česku. Vyšetřování EU týkající se možného střetu zájmů Andreje Babiše stále probíhá. Pokud se však potvrdí, že na nejvyšší úrovni ve vládě členského státu EU došlo ke střetu zájmů, půjde o situaci, kterou nelze tolerovat, uvádí se v usnesení. Zúčastněná osoba bude mít následně podle poslanců tři možnosti, jak střet zájmů vyřešit: vzdá se svých ekonomických zájmů k daným podnikatelským subjektům, zastaví přijímání finančních prostředků EU danými podnikatelskými subjekty, anebo se zdrží účasti na přijímání rozhodnutí týkajících se jejích zájmů a, případně, odstoupí z veřejné funkce. Parlament v této souvislosti vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus pro předcházení a řešení střetů zájmů v souvislosti s dotacemi EU v členských státech. Poslanci také požadují přístup k informacím o konečných příjemcích finančních prostředků EU a stanovení stropu pro přímé zemědělské platby pro jednu fyzickou osobu. Parlament zároveň odsuzuje „hanlivé a nenávistné výroky“ českého premiéra Andreje Babiše adresované poslancům, kteří se v únoru 2020 zúčastnili kontrolní mise do Česka s cílem ověřit tvrzení o nesrovnalostech při správě finančních prostředků EU.   Usnesení Evropského parlamentu ze 19. června Evropský parlament, –  s ohledem na č. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), –  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018, –  s ohledem na správní šetření týkající se projektu v České republice označovaného jako „Čapí hnízdo“, které provedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a při němž byly zjištěny „závažné nesrovnalosti“, –  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. a 27. března 2014, –  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice, –  s ohledem na český zákon č. 159/2006 Sb. ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů, jehož § 4c nabyl účinnosti v únoru 2017, –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „nové finanční nařízení“), jež nabylo účinnosti dne 2. srpna 2018, a zejména na jeho článek 61, –  s ohledem na články 144 a 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, –  s ohledem na otázky a stížnosti zaslané Komisi ve věci možného střetu zájmů v České republice, –  s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“, –  s ohledem na tiskovou konferenci nejvyššího státního zástupce ze dne 4. prosince 2019, na níž bylo oznámeno obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky ve věci zneužití prostředků EU; –  s ohledem na plenární rozpravu o střetech zájmů a korupci dotýkajících se ochrany finančních zájmů Evropské unie v členských státech ze dne 18. prosince 2019, –  s ohledem na plenární rozpravu o obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů ze dne 15. ledna 2020, –  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. až 28. února 2020, –  s ohledem na nález českého Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 ze dne 18. února 2020, –  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce České republiky nedávno obnovil vyšetřování českého premiéra Andreje Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy úřadu OLAF ve věci neoprávněného čerpání unijních dotací pro malé podniky a o dva roky později zastaveno; připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR; B. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce označil ukončení trestního stíhání za „nezákonné a předčasné“, protože nebylo vzato v potaz právo EU, a dodal, že při přidělování dotací neproběhly dostatečné kontroly; C. vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví: a) negativní povinnost účastníků finančních operací zamezit vzniku střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU b) pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijmout vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;vzhledem k tomu, že článek 63 finančního nařízení stanoví povinnost členských států zavést systémy řízení a kontroly, které by podle čl. 36 odst. 3 měly zajistit, aby ke střetům zájmů nedocházelo; D. vzhledem k tomu, že v únoru 2017 byl novelizován český zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v němž byl rozšířen seznam zakázaných činností, včetně ustanovení zakazujících určitým společnostem ucházet se o veřejné zakázky, a to i v roli subdodavatele, a získávat dotace; vzhledem k tomu, že účelem tohoto zákona je předcházet střetu zájmů ve všech jeho podobách; E. vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že existují předpisy upravující situace vnímané jako střety zájmů a specifické povinnosti ve sdíleném řízení (např. nařízení (EU) č. 1303/2013); F. vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných stran a jejich dobrou víru“; G. vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neoznámené a neopravené závažné nesrovnalosti týkající se střetu zájmů; H. vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem, jehož součástí je přes 230 podniků a má více než 34 000 zaměstnanců (2017); vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným; vzhledem k tomu, že pokud se Andrej Babiš rozhodne tyto svěřenské fondy rozpustit, opětovně nabude plné vlastnictví všech jejich aktiv; I. vzhledem k tomu, že v lednu a únoru 2019 provedlo několik útvarů Komise (GŘ REGIO/GŘ EMPL, GŘ AGRI (přidružené generální ředitelství)) koordinovaný komplexní audit uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že AGRI právě provádí audit, v němž posuzuje údajný střet zájmů českého ministra zemědělství; K. vzhledem k tomu, že v listopadu 2019 zaslala Komise českým orgánům konečné znění auditní zprávy GŘ REGIO a GŘ EMPL, vypracovaných na základě informací o údajném střetu zájmů v České republice na základě článku 61 finančního nařízení, přičemž tato zpráva unikla do českých médií; L. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu uspořádal dne 16. prosince 2019 neveřejnou schůzi s komisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem; M. vzhledem k tomu, že komisař Hahn Výboru pro rozpočtovou kontrolu sdělil, že Komise zveřejní závěry svého auditu až poté, co budou veškeré zjištěné skutečnosti řádně posouzeny a podrobeny důkladné analýze; vzhledem k tomu, že české orgány zaslaly své připomínky ke konečnému znění auditní zprávy GŘ REGIO dne 29. května 2020; N. vzhledem k tomu, že audit Komise stále probíhá a že dokud se situace nevyjasní, byly jako předběžné opatření zastaveny veškeré platby z rozpočtu EU z ESI fondů ve prospěch společností, které přímo nebo nepřímo vlastní Andrej Babiš a které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů; O. vzhledem k tomu, že Komise neproplácí českým orgánům prostředky vyplacené v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na projekty koncernu Agrofert, které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů; P. vzhledem k tomu, že Parlament České republiky nevykonává dohled nad veřejnými zakázkami, vnitrostátními dotacemi ani veřejnými investicemi se státní podporou, z nichž by koncern Agrofert mohl mít i nadále prospěch; Q. vzhledem k tomu, koncern Agrofert vlastní dva z největších českých deníků, Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, a ovládá také televizní stanici Óčko a rozhlasové stanice Impuls a RockZone; vzhledem k tomu, že podle zprávy vydané Evropskou federací novinářů je Andrej Babiš faktickým vlastníkem 30 % soukromých sdělovacích prostředků v České republice; R. vzhledem k tomu, že v době působení Andreje Babiše ve veřejných funkcích výrazně vzrostly příjmy koncernu Agrofert a že Agrofert v téže době získal jen v České republice zemědělské dotace v celkové výši 970 414 000 CZK v roce 2016, 1 048 685 000 CZK v roce 2017 a 973 284 000 CZK v roce 2018; vzhledem k tomu, že koncern Agrofert údajně získal v období 2014–2020 v České republice dotace z Fondu soudržnosti EU ve výši 427 385 000 CZK; vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že koncern Agrofert získal další dotace v jiných členských státech, například na Slovensku a v Německu; S. vzhledem k tomu, že Ústavní soud České republiky svým nálezem Pl. ÚS 4/17 z února 2020 zamítl návrhy prezidenta České republiky a poslanců Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona, který upravuje střety zájmů veřejných funkcionářů; vzhledem k tomu, že Ústavní soud v tomto rozhodnutí uvedl, že volby nelze používat jako prostředek k ovládnutí státu za účelem využití nebo dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů; 1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu; 2. odsuzuje veškeré potenciální situace střetu zájmů, které by mohly ohrozit plnění rozpočtu EU a podlomit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků v Unii; 3. žádá Komisi, aby jako strážkyně Smluv bojovala proti všem formám střetu zájmů a vyhodnocovala opatření, která členské státy přijímají k jejich zamezení; 4. vyzývá Komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus k řešení střetů zájmů v členských státech a aby aktivní zamezování střetům zájmů, včetně zjišťování skutečných příjemců unijních dotací, zařadila mezi své priority; 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli; 6. zdůrazňuje, že vnitrostátní právní předpisy o střetu zájmů musí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh společných pokynů, které členským státům pomohou předcházet střetům zájmů mezi politiky na vysokých postech; 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech; 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují; 9. vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí o větší transparentnost rozpočtu tím, že zajistí, aby relevantní údaje o zadávacích řízeních a přidělování veřejných zakázek byly snadno a volně přístupné široké veřejnosti; 10. je znepokojen tím, že z různých částí EU přicházejí zprávy o tom, že politikové se soukromými zájmy, kteří jsou členy vlády nebo působí na pozicích blízkých vládě, mají stále větší politický vliv na legislativní činnost a využívání veřejných prostředků, a to potenciálně s cílem sloužit partikulárním zájmům určitých jednotlivců namísto zájmu veřejnosti; 11. vyjadřuje politování nad tím, že Andrej Babiš jako předseda vlády (a dříve jako předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, a je tudíž zpochybněn nestranný a objektivní výkon jeho funkcí; je velmi znepokojen zprávami, které se v nedávné době objevily ve sdělovacích prostředcích a podle nichž předseda vlády vykonává i nadále kontrolu nad obchodními rozhodnutími Agrofertu; 12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království; 13. trvá na tom, že pokud by se střet zájmů na nejvyšší úrovni státní správy členského státu potvrdil, nelze jej tolerovat a zúčastněné osoby ho musí vyřešit některým z těchto způsobů: a) přijmou se opatření, jimiž se zajistí, aby tyto osoby nadále neměly žádný ekonomický či jiný zájem či zájmy spadající do působnosti článku 61 finančního nařízení ve vztahu k určitému podnikatelskému subjektu b) podnikatelské subjekty, které tyto osoby ovládají, již nebudou získávat žádné finanční prostředky z fondů EU, veřejné dotace ani jiné financování přerozdělované národní vládou c) příslušné osoby se nebudou podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se jejich zájmů; zdůrazňuje nicméně, že s ohledem na funkce a pravomoci premiéra a členů jeho vlády je pochybné, zda by takové opatření mohlo v praxi odpovídajícím způsobem vyřešit střet zájmů, budou-li dotčené osoby i nadále vykonávat své veřejné funkce, a že odstoupení z veřejných funkcí proto představuje vhodnější způsob, jak tento střet zájmů vyřešit; 14. vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu; 15. vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu vyhodnotila, zda jsou případy, kdy podniky, které jsou součástí koncernu Agrofert, i nadále získávají dotace z vnitrostátního rozpočtu, v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory; konstatuje, že tyto případy mohou přinášet potenciální riziko, že dojde k finančním škodám, a vyzývá vnitrostátní orgány, aby tyto situace vyhodnotily; má za to, že by o takové situaci měli být řádně informováni čeští i unijní daňoví poplatníci; 16. je hluboce znepokojen informacemi o tom, že podniky z koncernu Agrofert jsou schopny uměle přesouvat aktiva mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, což jim umožňuje splňovat kritéria způsobilosti pro dotace určené malým a středním podnikům, nebo naopak spojovat své operace tak, aby se prezentovaly jako jediný velký podnik, což jim umožňuje získávat veřejné zakázky; 17. s politováním bere na vědomí zprávy, podle nichž auditoři zjistili vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v České republice, a navrhli proto finanční opravu ve výši téměř 20 %; vyzývá Komisi, aby kriticky vyhodnotila, zda tyto případy představují systematické zneužívání fondů EU; 18. je znepokojen finanční ztrátou, kterou způsobily nedostatky na straně národních platebních agentur a kontrolních orgánů; v této souvislosti vyzývá Radu, aby urychleně přijala návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech; 19. je hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur; s politováním bere na vědomí informace, podle nichž Nejvyšší kontrolní úřad neprovádí systematickou kontrolu konečných příjemců na místě; je znepokojen znevažujícími poznámkami českého premiéra ohledně práce českého Nejvyššího kontrolního úřadu; 20. zdůrazňuje, že politicky nevyvážené složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) s sebou nese riziko politického ovlivňování, čímž podlamuje schopnost Fondu provádět nezávislé audity; 21. je znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy dostali pokyny a byl na ně vyvíjen nátlak, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert, a že jim bylo údajně uloženo, aby vyhodnotili komerční nabídky, které obdržel Agrofert; je hluboce znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy čelili postihům – např. propuštění pod záminkou tzv. systemizace –, pokud se těmito pokyny odmítli řídit; zdůrazňuje, že tato opatření zpochybňují nestrannost státní správy a nezávislost výkonu veřejných povinností; 22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů; 23. vyjadřuje politování nad tím, že prostředky EU, u nichž byly uplatněny finanční opravy související s nesrovnalostmi, lze opětovně použít bez jakýchkoli dalších důsledků nebo omezení; domnívá se, že takový systém ohrožuje finanční zájmy EU; vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala opětovné použití prostředků EU a aby zvážila vytvoření systému, v němž budou opravy rovněž spojeny s omezeními dalšího použití těchto prostředků; 24. bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019 o pozastavení proplácení příslušných částek, které české orgány zahrnuly do svých výkazů průběžných výdajů Programu rozvoje venkova České republiky pro čtvrté čtvrtletí 2018 a první čtvrtletí 2019; 25. konstatuje, že Komise potvrdila, že v rámci společné zemědělské politiky (SZP) vyplatila platby týkající se roku 2018 podnikům, které jsou součástí koncernu Agrofert, a také podnikům se stejným skutečným majitelem v několika jiných členských státech než České republice; zdůrazňuje, že Komise by měla orgánu udělujícímu absolutorium předložit úplný a spolehlivý přehled všech plateb vyplacených koncernu Agrofert a podnikům se stejným skutečným majitelem ve všech členských státech za rozpočtové roky 2018 a 2019; 26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální; 27. je znepokojen nesprávným provedením směrnic (EU) 2015/849 a (EU) 2018/843 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (čtvrtá a pátá směrnice o praní peněz); zdůrazňuje povinnost plně a správně provést obě tyto směrnice a zajistit, aby všechna jejich ustanovení, včetně ustanovení o transparentnosti skutečného vlastnictví, byla v plné míře provedena; 28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz; 29. s politováním konstatuje, že schvalování, přidělování a audit finančních prostředků EU ve sdíleném řízení představují složité a neprůhledné procesy, v nichž mají plný přístup k údajům jen členské státy, což znamená, že Komise není Parlamentu schopna rychle poskytnout komplexní přehled v reakci na jeho žádosti o informace o určitých příjemcích v několika členských státech; zdůrazňuje, že tato skutečnost vážně omezuje práci Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Evropského účetního dvora a jejich schopnost plnit své funkce kontrolních orgánů; 30. vyzývá Komisi, aby plně v souladu se zásadou sdíleného řízení zavedla jednotné a standardizované postupy, jejichž prostřednictvím budou členské státy předávat informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že informace o konečných příjemcích by měly uvádět také skutečné majitele podniků (fyzické i právnické osoby); vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení, kterým se zavede informatický systém umožňující jednotné a standardizované předávání informací v reálném čase ze strany orgánů členských států a zajistí se interoperabilita se systémy členských států, s cílem posílit transparentnost a spolupráci mezi Komisí a členskými státy, dále zlepšit odpovědnost ohledně plateb, a především napomáhat dřívějšímu odhalování systémových chyb a zneužívání; 31. s politováním konstatuje, že žádné z nařízení, která upravují využívání prostředků z fondů na podporu zemědělství a soudržnosti, vnitrostátním orgánům neukládá povinnost zveřejňovat skutečné majitele subjektu, právní osoby či svěřenského fondu, které jsou příjemcem příslušných finančních prostředků; vyzývá spolunormotvůrce, aby této otázce věnovali zvláštní pozornost a aby ji komplexně vyřešili, až budou rozhodovat o budoucích pravidlech pro transparentnost unijních dotací; 32. zdůrazňuje, že rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti; 33. důrazně odmítá vytváření a zavádění oligarchických struktur čerpajících prostředky z fondů EU na podporu zemědělství a soudržnosti, což vede k tomu, že malá menšina příjemců získává velkou většinu finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu a předcházet bujení těchto struktur; 34. opakuje, že je znepokojen tím, že případy střetu zájmů poškozují cíle politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky (SZP), které mají důležité hospodářské, sociální a environmentální rozměry, a že na tyto politiky vrhají negativní světlo; 35. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu pravidel SZP směrem ke spravedlivějšímu přidělování prostředků EU s cílem zajistit, aby byly prostředky SZP spravedlivě poskytovány aktivním zemědělcům, kteří obhospodařují půdu, a aby nevedly k obchodům s pozemky, z nichž těží vybraná skupina osob s politickými konexemi, a nevytvářely pobídky k nekalým praktikám při privatizaci státem vlastněných pozemků; bere na vědomí návrh Komise na nový model realizace, včetně zavedení horního limitu kombinovaného s degresivním mechanismem; domnívá se nicméně, že toto „zastropování“, společně se zavedením započtení nákladů na pracovní sílu před samotným „zastropováním“, není dostatečné pro zajištění spravedlivějšího přidělování přímých plateb; podporuje myšlenku závazného mechanismu přerozdělování; 36. bere na vědomí, že majetková práva k pozemkům často nebyla dostatečně jednoznačně vymezena a že pozemky zůstaly klasifikovány jako státní pozemky, na něž dohlíží Státní pozemkový úřad, který měl tendenci pronajímat je rozsáhlým zemědělským podnikům; bere na vědomí úsilí českých orgánů o zjištění právoplatných vlastníků do roku 2023; trvá na tom, že dražby pozemků, jejichž právoplatné vlastníky nelze určit, musí být prováděny spravedlivým způsobem a musí být při nich poskytnuty rovné příležitosti k nákupu pozemkům malým a středním zemědělským podnikům a mladým zemědělcům; 37. naléhavě vybízí Komisi, aby předložila návrh stanovující maximální částku přímé platby pro jednu fyzickou osobu jakožto skutečného majitele příslušného podniku či podniků, přičemž se uplatní politika nulové tolerance u osob ve střetu zájmů; zdůrazňuje, že by nemělo být možné obdržet dotace EU ve výši stovek milionů v jediném období víceletého finančního rámce; 38. trvá na tom, že osoby odpovědné za zneužívání finančních prostředků EU by měly čelit následkům svých činů a že v případě finančních oprav by nemělo být příslušné břemeno přesunuto na vnitrostátní daňové poplatníky; vyzývá české státní orgány, aby po osobách, které měly protiprávně prospěch z neoprávněně vyplacených dotací, tyto dotace vrátily; má za to, že pro příští programové období by měla být zavedena základní podmínka vyžadující, aby vnitrostátní právní předpisy zahrnovaly ustanovení, kterým se odpovědnému příjemci uloží povinnost získat zpět neoprávněně vyžádané částky; 39. důrazně odsuzuje veřejně pronesené hanlivé a nenávistné výroky namířené proti účastníkům pracovní cesty EP ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020, k němuž se na své tiskové konferenci uchýlil předseda vlády; považuje za nepřijatelné, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří se zúčastnili uvedené pracovní cesty Výboru pro rozpočtovou kontrolu do České republiky, čelili při plněních svých povinností poslanců Evropského parlamentu výhrůžkám smrtí a dalším verbálním útokům; 40. vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby Parlamentu poskytl informace o veškerých relevantních zjištěních, která nashromáždil při své pracovní cestě ke zjištění potřebných údajů, a aby o tom také odpovídajícím způsobem informoval Komisi a příslušné orgány; 41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí; vybízí Radu a Evropskou radu, aby posoudily zjištění těchto auditů a řádně zohlednily článek 61 finanční nařízení s ohledem na jednání o příštím víceletém finančním rámci; 42. vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech; 43. znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES(2017)455202) upustila od uvádění informací za jednotlivé země; opětovně vyzývá Komisi, aby obnovila podávání zpráv o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik; znovu Komisi vyzývá, aby protikorupční úsilí nehodnotila pouze z hlediska hospodářských ztrát; 44. zdůrazňuje, nakolik je důležité bránit právní stát, dělbu moci, nezávislost soudnictví a nezávislost a pluralismus sdělovacích prostředků jakožto základní podmínky pro úspěšné využívání finančních prostředků z EU; 45. zdůrazňuje význam nezávislých veřejných sdělovacích prostředků, investigativních novinářů a nevládních organizací pracujících na posilování právního státu; v tomto ohledu zdůrazňuje rozhodující význam podpory EU určené nezávislým novinářům a organizacím občanské společnosti, a to i v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem; je znepokojen skutečností, že v České republice se vlastnictví velké části soukromých sdělovacích prostředků koncentruje v rukách několika málo subjektů; 46. vyzývá Komisi, aby při monitorování situace v rámci mechanismu pro právní stát zohlednila obavy vyjádřené v tomto usnesení; 47. vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku obnoveného vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“; 48. vyzývá Radu a Evropskou radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinily veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení; 49. vyjadřuje solidaritu s českými občany vyzývajícími k poctivosti, spravedlnosti a vyřešení problému neslučitelnosti podnikatelských zájmů českého premiéra s jeho politickou rolí a pravomocemi; 50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a Parlamentu České republiky.   Převzato ze stránek Evropského parlamentu. https://www.europarl.europa.eu/portal/en {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-04-24 16:43:00

Směrnice NIS2 se blíží. Je nutné si pohlídat několik lhůt

Praha 24. dubna 2025 (PROTEXT) - Přijetí nového kybernetického zákona, který v Česku implementuje evropskou směrnici NIS2, se blíží. S tím také souvisí řada lhůt, které tento zákon zavádí a bude nutné je dodržet. Experti na kybernetickou bezpečnost z Exclusive Networks proto přinášejí jednoduchý přehled, aby s dodržením pravidel neměly firmy starosti.1. Sebeidentifikace (60 dní od účinnosti zákona)"Po nabytí účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti mají podniky přibližně 60 dní na to, aby provedly sebeidentifikaci. To znamená, že musí zjistit, zda spadají pod působnost směrnice NIS2 – tedy zda jsou součástí výčtu regulovaných služeb, zda splňují velikost podniku a do jakého stupně regulace případně spadají,“ říká Hynek Vácha ze společnosti Exclusive Networks, která se specializuje na digitální infrastrukturu a kybernetickou bezpečnost, kde spolupracuje se světovým lídrem v této oblasti, společností Fortinet.2. Registrace u NÚKIBJakmile dojde k sebeidentifikaci, podniky se musí registrovat na portálu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).3. Hlášení kontaktních údajů (30 dní od registrace)Dalším krokem je nahlášení údajů jako název podniku, IČO, adresa sídla podniku nebo kontaktní osoby.4. Hlášení incidentůOd chvíle registrace mají podniky také povinnost hlásit významné kybernetické incidenty, a to v několika fázích. Prvotní oznámení musí proběhnout do 24 hodin od zjištění významného incidentu a zahrnuje základní informace jako čas zjištění, povaha incidentu a předběžné dopady. Podrobná zpráva se podává do 72 hodin od zjištění incidentu a obsahuje detailnější informace, jako jsou příčiny incidentu, jeho dopady a přijatá opatření. Závěrečná zpráva se pak podává do 1 měsíce od zjištění incidentu a pouze v případě, že je potřeba poskytnout další podrobnosti nebo aktualizace.5. Implementace bezpečnostních opatření (12 měsíců od registrace)"Po registraci mají podniky jeden rok na zavedení potřebných technických a organizačních opatření – podle toho, do kterého stupně regulace patří. To zahrnuje například vytvoření bezpečnostní dokumentace, zavedení systému pro řízení rizik nebo zajištění školení zaměstnanců a vedení,“ doplňuje Hynek Vácha. Zdroj: EMCČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-12-09 15:12:00

Italská vědecká studie odhalila znepokojivé znečištění v 44 testovaných vakcínách

Průlomová vědecká studie italských vědců Dr. Antonietta M. Gatti a Dr. Stefano Montanariho, publikovaná v International Journal of Vaccines and Vaccination, přináší znepokojivé zjištění: téměř všechny testované vakcíny obsahují nebezpečné anorganické mikro- a nanočástice, které nejsou uvedeny v příbalových letácích.  Co vědci objevili? Výzkumný tým analyzoval 44 různých vakcín od předních světových výrobců pomocí pokročilé elektronové mikroskopie. Výsledky jsou alarmující: Nalezené kontaminanty zahrnují: Částice železa, chrómu a niklu (potenciálně karcinogenní) Hliník v nedeklarovaných formách Olovo a vizmut (vysoce toxické těžké kovy) Wolfram, titan a zirkonium Neidentifikované směsi kovů  Nejzávažnější zjištění Vakcína Gardasil/Silgard (HPV): Obsahuje částice hliníku, mědi a železa Nalezeny stopy olova a vizmutu Tyto toxické prvky nejsou uvedeny v dokumentaci Dětské vakcíny (Infanrix Hexa): Kontaminace bariem, zlatem a dalšími kovy Směsi několika kovů současně Potenciální neurotoxické účinky Vakcíny proti chřipce: Široké spektrum kontaminantů Různé složení v různých šaržích Nepředvídatelné zdravotní rizika Proč je to nebezpečné? Dr. Gatti vysvětluje: "Tyto nano-částice jsou tak malé, že mohou pronikat buněčnými membránami a dostávat se přímo do buněk. Nejsou bio-degradovatelné ani bio-kompatibilní, což znamená, že se v těle hromadí a mohou způsobovat chronické záněty a autoimunitní reakce." Možné zdravotní důsledky Studie naznačuje souvislost mezi těmito kontaminanty a: Neurologickými poruchami (autismus, ADHD) Autoimunitními onemocněními Chronickými záněty Alergickými reakcemi Nádorovými onemocněními Jak je možné, že se kontaminanty dostaly do vakcín? Vědci předpokládají několik možností: Průmyslové znečištění během výroby Kontaminované suroviny Nedostatečná kontrola kvality Záměrné přidání (tuto možnost autoři nezmiňují přímo, ale nevylučují) Co to znamená pro rodiče? Tato zjištění staví rodiče před těžké rozhodnutí. Měli by: Požadovat od lékařů kompletní informace o složení vakcín Zvážit rizika a přínosy každého očkování individuálně Sledovat reakce dítěte po očkování V případě nežádoucích účinků okamžitě vyhledat pomoc Reakce výrobců a úřadů Farmaceutické společnosti a zdravotnické úřady tato zjištění převážně ignorují nebo bagatelizují. Žádný z výrobců dosud neposkytl uspokojivé vysvětlení přítomnosti těchto kontaminantů. Závěr Tato studie představuje vážné varování. Přítomnost nedeklarovaných toxických látek ve vakcínách je nepřijatelná a vyžaduje okamžitou pozornost. Rodiče mají právo na úplné informace o tom, co je injektováno jejich dětem. Dokud nebudou vakcíny důkladně testovány na přítomnost kontaminantů a dokud výrobci nezajistí jejich absolutní čistotu, zůstává očkování rizikovým rozhodnutím, které by mělo být pečlivě zváženo v každém jednotlivém případě. Článek vychází z vědecké studie "New Quality-Control Investigations on Vaccines: Micro- and Nano-contamination" publikované v International Journal of Vaccines and Vaccination, 2017.

Čas načtení:

Postup kontroly podle zákona č. 255 - 2012 Sb., kontrolní řád, a souvisejících předpisů

[skoleni-kurzy.eu] Na kurzu se seznámíte s právy a povinnostmi kontrolujících i kontrolovaných, které jsou obsaženy nejen v kontrolním řádu, ale také v dalších právních předpisech. * Předání zkušeností po 11 letech alikace zákona. Výklad zákona a souvisejících právních předpisů, podle nichž postupují kontrolní orgány veřejné správy, doplněno řadou příkladů z praxe. Na co nezapomenout a čeho se vyvarovat. • Příklad pověření a oznámení o zahájení kontroly, • příklad žádosti o údaje a dokumenty, • problematika přizvaných osob, • protokol o kontrole, obsah a náležitosti, • oprava nesprávností a došetření věci, • dodatek k protokolu o kontrole, • příklady formulací vyřízení námitek, • přestupky kontrolované a povinné osoby, • mlčenlivost a zveřejňování informací o kontrolách, • dopisy – předávání zjištění, oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu, předání zjištění orgánům, které činí opatření k nápravě, podněty státním orgánům, • aplikace základních zásad správního řádu v průběhu kontroly, • aplikace ustanovení části čtvrté správního řádu, např. vedení řízení, jednací jazyk, poučení, podjatost, počítání lhůt, náležitosti podání např. námitek proti kontrolnímu zjištění, počítání času, nahlížení do spisu aj., • utajované informace, osobní údaje a GDPR, obchodní tajemství, • pořizování zvukových a obrazových záznamů, • pracovní podmínky kontrolujících. Diskuze k procesně právní úpravě kontroly. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Postup kontroly podle zákona č. 255 - 2012 Sb., kontrolní řád, a souvisejících předpisů

[skoleni-kurzy.eu] Na kurzu se seznámíte s právy a povinnostmi kontrolujících i kontrolovaných, které jsou obsaženy nejen v kontrolním řádu, ale také v dalších právních předpisech. * Předání zkušeností po 11 letech alikace zákona. Výklad zákona a souvisejících právních předpisů, podle nichž postupují kontrolní orgány veřejné správy, doplněno řadou příkladů z praxe. Na co nezapomenout a čeho se vyvarovat. • Příklad pověření a oznámení o zahájení kontroly, • příklad žádosti o údaje a dokumenty, • problematika přizvaných osob, • protokol o kontrole, obsah a náležitosti, • oprava nesprávností a došetření věci, • dodatek k protokolu o kontrole, • příklady formulací vyřízení námitek, • přestupky kontrolované a povinné osoby, • mlčenlivost a zveřejňování informací o kontrolách, • dopisy – předávání zjištění, oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu, předání zjištění orgánům, které činí opatření k nápravě, podněty státním orgánům, • aplikace základních zásad správního řádu v průběhu kontroly, • aplikace ustanovení části čtvrté správního řádu, např. vedení řízení, jednací jazyk, poučení, podjatost, počítání lhůt, náležitosti podání např. námitek proti kontrolnímu zjištění, počítání času, nahlížení do spisu aj., • utajované informace, osobní údaje a GDPR, obchodní tajemství, • pořizování zvukových a obrazových záznamů, • pracovní podmínky kontrolujících. Diskuze k procesně právní úpravě kontroly. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Postup kontroly podle zákona č. 255 - 2012 Sb., kontrolní řád, a souvisejících předpisů

[skoleni-kurzy.eu] Na kurzu se seznámíte s právy a povinnostmi kontrolujících i kontrolovaných, které jsou obsaženy nejen v kontrolním řádu, ale také v dalších právních předpisech. * Předání zkušeností po 11 letech alikace zákona. Výklad zákona a souvisejících právních předpisů, podle nichž postupují kontrolní orgány veřejné správy, doplněno řadou příkladů z praxe. Na co nezapomenout a čeho se vyvarovat. • příklad pověření a oznámení o zahájení kontroly, • příklad žádosti o údaje a dokumenty, • problematika přizvaných osob, • protokol o kontrole, obsah a náležitosti, • oprava nesprávností a došetření věci, • dodatek k protokolu o kontrole, • příklady formulací vyřízení námitek, • přestupky kontrolované a povinné osoby, • mlčenlivost a zveřejňování informací o kontrolách, • dopisy – předávání zjištění, oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu, předání zjištění orgánům, které činí opatření k nápravě, podněty státním orgánům, • aplikace základních zásad správního řádu v průběhu kontroly, • aplikace ustanovení části čtvrté správního řádu, např. vedení řízení, jednací jazyk, poučení, podjatost, počítání lhůt, náležitosti podání např. námitek proti kontrolnímu zjištění, počítání času, nahlížení do spisu aj., • utajované informace, osobní údaje a GDPR, obchodní tajemství, • pořizování zvukových a obrazových záznamů, • pracovní podmínky kontrolujících. Diskuze k procesně právní úpravě kontroly. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2025-12-01 16:07:00

Mladá generace umírá častěji než jejich rodiče

Paradox moderní medicíny: Zatímco lidstvo jako celek žije déle a zdravěji než kdykoli předtím, mladá generace umírá v alarmujícím tempu. Toto znepokojivé zjištění přináší nejnovější vydání prestižní studie Global Burden of Disease publikované v časopise The Lancet. Výzkum, na kterém se podílelo 16 500 vědců z více než 200 zemí, byl představen na Světovém zdravotnickém summitu v Berlíně a jeho závěry jsou šokující.  Dvě tváře zdravotní statistiky: Pokrok a krize současně Dobré zprávy pro starší generace Celosvětová úmrtnost v posledních desetiletích výrazně klesá. Po pandemii COVID-19 se průměrná délka života opět zvyšuje: Ženy se nyní dožívají v průměru 76,3 let Muži dosahují průměrného věku 71,5 let Chronické nemoci jsou lépe léčitelné Zdravotní péče je dostupnější než kdykoli předtím Alarmující zprávy pro mladé Právě u teenagerů a mladých dospělých se trend dramaticky obrací: Úmrtnost v této věkové skupině stoupá Mladí lidé umírají dříve a častěji než jejich předchůdci Předčasná úmrtí se koncentrují do věku 15-29 let Trend je patrný zejména v rozvinutých zemích "Vidíme velmi znepokojivé nárůsty úmrtnosti mezi teenagery a mladými dospělými. Jde o varovný signál – mladá generace čelí rostoucím rizikům, zatímco svět se soustředí především na stárnutí populace a chronické nemoci." — Christopher Murray, ředitel Institutu zdravotních metrik (IHME) při Washingtonské univerzitě Severní Amerika: Epicentrum krize duševního zdraví V rozvinutých zemích, zejména v Severní Americe, se hlavními příčinami předčasných úmrtí mladých staly: Hlavní zabijáci mladé generace: Sebevraždy Rostoucí počet suicidálních pokusů Nejmladší oběti v historii Souvislost s depresí a úzkostí Předávkování drogami Opioidová krize v USA Syntetické drogy na vzestupu Experimentování s návykovými látkami Zneužívání alkoholu Alkoholové otravy Dlouhodobé poškození orgánů Kombinace s léky a drogami Duševní onemocnění Deprese v rekordních číslech Úzkostné poruchy Poruchy příjmu potravy "Zejména v Severní Americe jsou tyto nárůsty úzce spjaty s rostoucí úzkostí, depresí a zneužíváním alkoholu či drog." — Christopher Murray Co stojí za krizí duševního zdraví? Experti hledají odpovědi Přestože je nárůst duševních problémů u mladých statisticky prokázaný, příčiny nejsou zcela jasné. Odborníci diskutují o několika faktorech: Digitální revoluce a její temná stránka Sociální sítě Neustálé srovnávání se s ostatními Kyberšikana a online násilí FOMO (strach z promeškání) Nereálné standardy krásy a úspěchu Chytrá zařízení Závislost na technologiích Narušení spánkových vzorců Snížená fyzická aktivita Izolace od reálného světa Změny ve výchově dětí Nadměrná ochrana Děti nemají prostor pro samostatnost Chybí zkušenost s překonáváním překážek Nízká odolnost vůči stresu "Helikoptérové rodičovství" Tlak na výkon Přemíra aktivit a kroužků Akademický tlak od raného věku Konkurence ve všech oblastech života Nedostatek volného času Pandemie COVID-19 jako katalyzátor Izolace a lockdowny Přerušení sociálních vazeb Uzavření škol a komunit Ztráta rutiny a struktury Ekonomická nejistota Ztráta zaměstnání rodičů Finanční stres v rodinách Nejistá budoucnost Zdravotní obavy Strach z nákazy Ztráta blízkých Dlouhodobé následky onemocnění "Diskutuje se o vlivu sociálních sítí, chytrých zařízení i o proměnách výchovy. Pandemie tyto problémy bezpochyby prohloubila." — Christopher Murray Afrika: Jiná krize, stejně tragické výsledky Zatímco v rozvinutých zemích dominují duševní problémy a závislosti, v subsaharské Africe mladé lidi ohrožují zcela odlišné faktory: Infekční choroby stále zabíjejí Hlavní příčiny úmrtí mladých v Africe: Malárie – preventabilní, ale stále smrtelná HIV/AIDS – nedostatečný přístup k léčbě Tuberkulóza – rezistence na antibiotika Meningitida – rychlý průběh, vysoká úmrtnost Dramatické zjištění o mladých ženách U dívek a žen ve věku 15-29 let je úmrtnost o 61 % vyšší, než se dříve odhadovalo. Hlavní příčiny: Komplikace při těhotenství a porodu Nedostupná předporodní péče Chybějící porodní asistentky Nedostatek nemocnic Dopravní nehody Špatná infrastruktura Nedostatečná bezpečnost vozidel Absence záchranných služeb Infekční onemocnění Meningitida Malárie Sepse Dvojí zátěž: Tradiční i moderní nemoci "Zdraví je nejmocnější investice, kterou Afrika může udělat. Ale oddělené, nepropojené přístupy ve zdravotnictví selhávají. Stále nám umírají mladí lidé na malárii, HIV nebo tuberkulózu, zatímco prudce přibývá civilizačních chorob, obezity a cukrovky." — Githinji Gitahi, ředitel organizace Amref Health Africa Afrika čelí paradoxní situaci: Tradiční infekční nemoci stále zabíjejí Současně rapidně rostou civilizační choroby Obezita a cukrovka se šíří i v chudých oblastech Zdravotní systémy nejsou připraveny na dvojí zátěž Polovina nemocí je preventabilní – ale nikdo nejedná Autoři studie přinášejí povzbudivé, ale zároveň frustrující zjištění: až 50 % světové nemocnosti je preventabilní. Faktory, které lze omezit: Vysoký krevní tlak Příliš soli ve stravě Nedostatek pohybu Stres a nevyléčená hypertenze Znečištění ovzduší Průmyslové emise Automobilová doprava Spalování fosilních paliv Kouření Cigarety a tabákové výrobky Elektronické cigarety Pasivní kouření Obezita Nezdravá strava Sedavý životní styl Nedostatek pohybu Chronická onemocnění jako důsledek: Kardiovaskulární choroby – srdeční infarkty, mrtvice Diabetes 2. typu – epidemie 21. století Rakovina – mnoho typů spojených s životním stylem Respirační onemocnění – astma, CHOPN Tyto chronické nemoci dnes představují dvě třetiny všech zdravotních problémů na světě.Srovnání: Jak se daří různým generacím? Starší generace (60+): Žijí déle než kdykoli předtím Lepší léčba chronických nemocí Dostupnější zdravotní péče Trend: zlepšování Střední generace (30-59): Relativně stabilní úmrtnost Rostoucí výskyt civilizačních chorob Dobrá dostupnost péče Trend: stagnace Mladá generace (15-29): Rostoucí úmrtnost Dominují duševní problémy Sebevraždy a závislosti Trend: zhoršování Děti (0-14): Stále se zlepšující přežitíNižší kojenecká úmrtnost Trend: zlepšování Paradox: Nejhorší situace je právě u teenagerů a mladých dospělých – skupiny, která by měla být nejzdravější. Co můžete udělat pro své děti a blízké? Pro rodiče: Sledujte varovné signály: Změny nálady a chování Sociální izolace Ztráta zájmu o aktivity Zmínky o beznaději Otevřená komunikace: Mluvte o duševním zdraví Nebojte se ptát na pocity Vytvořte bezpečný prostor pro sdílení Nebagatelizujte problémy Omezení technologií: Stanovte pravidla pro používání telefonů Podporujte reálné sociální kontakty Hlídejte obsah na sociálních sítích Jděte příkladem Podpora zdravého životního stylu: Společné sportování Zdravá strava Dostatek spánku Čas na odpočinek Závěr: Generace v ohrožení potřebuje naši pozornost Studie Global Burden of Disease odkrývá znepokojivou pravdu: zatímco lidstvo jako celek dosahuje historických úspěchů v medicíně a délce života, mladá generace paradoxně ztrácí. Dvě paralelní krize: V rozvinutých zemích je to krize duševního zdraví – sebevraždy, závislosti, deprese. V rozvojových zemích stále infekční choroby a nedostupná péče. Společný jmenovatel: Mladí lidé umírají na preventabilní příčiny. Ať už jde o duševní zdraví, které lze podpořit, nebo malárii, kterou lze očkováním a léčbou eliminovat. Řešení existuje, chybí vůle jednat: Investice do duševního zdraví Regulace digitálního prostředí Podpora mezinárodní zdravotnické pomoci Prevence místo jen léčby Krize mladé generace není nevyhnutelná. Je to volba společnosti – zda se rozhodneme jednat, nebo budeme přihlížet, jak další generace umírá dříve než ta předchozí. Čas na jednání je teď. Jak řekl Christopher Murray: "Krize mladé generace už není hrozbou budoucnosti. Je tady – a potřebuje okamžitou pozornost."Zdroj: The Lancet – Global Burden of Disease Study, Institut zdravotních metrik (IHME) při Washingtonské univerzitě, Světový zdravotnický summit v Berlíně, The Guardian

Čas načtení: 2020-08-16 16:38:50

Co nedořekl Pavel Zeman

Splynutím obrovské hospodářské moci oligarchy s politickou sílou vrcholného představitele výkonné moci do jedněch rukou vzniká postava, připomínající orientálního vezíra. Vezír může spustit circulus vitiosus beztrestného zneužívání moci: využitím politické a správní moci opatřuje svému impériu neoprávněné výhody, takto zmnoženými finančními prostředky ovlivňuje média a jejich prostřednictvím voliče. Získá-li dostatečnou podporu voličů, prakticky vyřadí ze hry kontrolní moc parlamentu. Vezír tak potenciálně ohrožuje fungování demokratických mechanismů výkonu správy státu. To vše sice může dělat a dosáhnout, ale nemusí. I zde platí biblická zásada: „Podle skutků jejich poznáte je.“ V našich poměrech se s obrazem Vezíra samozřejmě kryje pouze postava trojjediného Andreje Babiše, jenž politickou dovedností dospěl až k ovládnutí Poslanecké sněmovny. Jeho moc prakticky přesahuje rámec obvyklé pravomoci předsedy vlády, takže neformální označení Vezírem by jej nemělo urážet ani zesměšňovat. Opozice zatím ze sebe nevydala osobnost, jež by mu ve vlivu na voličskou masu dokázala konkurovat, ani nepředstavila program, který by byl protiváhou k jeho bezbřehému populismu. Proto jen donedávna ječela, že držení úřadu předsedy vlády trestně stíhaným politikem je nesnesitelná nepřístojnost, která je ostudou České republiky i na mezinárodní úrovni. Když to jeho pozicí neotřáslo, nastolila domněle slibnější klišé o jeho střetu zájmů, rozšířené o neověřené tvrzení o neoprávněném přijímání dotací Agrofertem. A chodí na něj žalovat i do Bruselu v naději, že bruselští úředníci svedou to, co jim se nedaří: mimoparlamentní cestou svrhnout Vezíra. Pochybnosti o důrazu, který kladou Vezírovi odpůrci na jeho údajný střet zájmů, jsem v minulosti vyjádřil opakovaně, například v článku O Babišově střetu zájmů jinak. I dnes pojem „Babišův střet zájmů“ považuji za prázdné klišé. Jeho trvalé používání považuji za útok proti autoritě legitimně ustaveného předsedy vlády, nepřímo na stát jako takový. Pohoršuje mě, že vedle bůhvíkým řízených novinářů a nevládních organizací přisátých na státní rozpočet, se do nich zapojil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Učinil tak prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Zdeňka Snášela, přes kterého vzkázal senátorovi Lukáši Wagenknechtovi a organizaci Transparency International, že sice Andrej Babiš je ve střetu zájmů, ale přesto nevyhoví jejich podnětům k podání správní žaloby ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, podle něhož jednání ve střetu zájmů nebylo Andreji Babišovi skutkově prokázáno. Dopis měl ohromný ohlas. Nebylo snad média, jež by 4. srpna nepřineslo článek oznamujícím v titulku, že podle nejvyššího státního zástupce Andrej Babiš nadále ovládá Agrofert a je ve střetu zájmů. Rozpoutala se debata o správnosti postoje Pavla Zemana, který na jedné straně potvrdil Vezírův hřích, ale současně odmítl podat správní žalobu ve veřejném zájmu, jejíž úspěch by znamenal jeho nezpochybnitelné uznání Nejvyšším správním soudem a přiměl by jej zaplatit pokutu 200 tisíc korun. Příznačný pro reakce laiků je dotaz čtenářky, kde že je tedy spravedlnost, když na jedné straně se konstatuje nezákonnost, ale na druhé straně zákrok proti ní se neuskuteční. Debata se pak přenesla i do odborného prostředí. Například v článku na České justici z 13. srpna se k problematice použití správní žaloby ve veřejném zájmu vyjádřili představitelé správního soudnictví. Jako laik ovšem připouštím, že Pavel Zeman z vrozené skromnosti nepřiznal, že si není jist úspěchem správní žaloby, protože odůvodnění stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje absencí důkazních zjištění v prvostupňovém rozhodnutí vyhovuje zdravému selskému rozumu. Nicméně s výtkami Pavlu Zemanovi kvůli nepodání správní žaloby bychom zřejmě neuspěli. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, určený k nápravě právních vad správních rozhodnutí mimořádného významu. Je výlučným právem nejvyššího státního zástupce rozhodnout, zda je skutečně ve veřejném zájmu žalobu podat. Ani soudy nesmí jeho názor zkoumat, je prostě daný. Pokud se rozhodne, že neoprávněná ochrana Vezíra proti nařčení ze střetu zájmů a zaplacení pokuty 200 tisíc korun je banalita, pak o veřejný zájem nejde a přes názor Pavla Zemana „vlak nejede“. Nesouhlas s takovým přístupem k právu by mohla pouze projevit vláda, dotlačená rozhořčenou veřejností k jeho odvolání, ale takové nebezpečí v daných poměrech vskutku nehrozí. Nic to nemění na tom, že Pavel Zeman se zachoval jako chytrá horákyně, když se rozhodl nevyhovět podnětům, ačkoli nesouhlasil s právním hodnocením případu, které provedl Krajský úřad Středočeského kraje – s navrhovateli se tedy v podstatě ztotožnil. Názor, že rozhodnutí úřadu bylo nesprávné, vychází z ustanovení zákona o střetu zájmu, podle něhož veřejný funkcionář se dopouští přestupku, je-li současně s výkonem své funkce ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Podle Pavla Zemana Andrej Babiš takovou osobou je, neboť může v Agrofertu vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv, například prostřednictvím správce svěřenského fondu nebo ovlivňováním rozhodnutí Rady protektorů. Avšak v tomto bodě Pavel Zeman neříká všechno, má-li ovšem co říci. Vykonávání vlivu se neděje samo. Uskutečňuje se prostřednictvím různých řídících úkonů. Je možné, že nejvyšší státní zástupce má poznatky o tom, že navzdory zákonu o střetu zájmů koná Vezír porady se správcem svěřenského fondu, nebo mu posílá písemné pokyny či oslovuje členy Rady protektorů nad rámec doporučení a pokynů, které posílá prostřednictvím manželky. Má-li Pavel Zeman takové konkrétní poznatky, měl by je zveřejnit. Možná by tím pouze přivedl k vystřízlivění část Vezírových věrných voličů a postavil by jej na začátek skluzavky postupného pádu, ale i to by bylo užitečné. Pokud by věděl o řídících úkonech velké intenzity a dosahu, měl by uvážit oslovení orgánů činných v trestním řízení. Pokud ví, a přesto mlčí, musíme se ptát po příčině. Avšak neví-li o čemkoli konkrétním, měl by si posypat hlavu popelem a rezignovat. V této souvislosti by bylo významné i zjištění, že není prázdné klišé o zneužívání moci přihráváním dotací Agrofertu, na které by firma neměla nárok, kdyby nebyla majetkem Vezíra. Finančních operací, jimiž do Agrofertu přitékají dotace, určitě není nekonečný počet a každou z nich by mohla zkontrolovat finanční správa nebo Finančně analytický útvar nebo Nejvyšší kontrolní úřad nebo policie. Zatím se pouze veřejnosti předkládá k věření, že Agrofert by snad bez dotací zkrachoval, ale žádnou nezákonnou transakci dosud nikdo neodhalil. Provedení příslušné prověrky je ale ve veřejném zájmu, jde jen o to, kdo najde odvahu ji provést. Využívám příležitosti k vyjádření mínění, že také ve vztahu k trestnímu stíhání Andreje Babiše mi chování Pavla Zemana připadá úhořovité. K naplnění skutkové podstaty trestných činů dotačního podvodu a poškozování ekonomických zájmů Evropské unie by v případě Čapího hnízda mohlo dojít pouze uvedením nepravdivých údajů v žádosti o dotaci. Andrej Babiš nebyl akcionářem, statutárním orgánem ani manažerem žádající obchodní společnosti, neměl tedy ve vztahu k ní žádnou pravomoc. Není mi jasné, jak za těchto okolností mohl naplnit skutkovou podstatu. Přesto jeho trestní stíhání pokračuje, zatímco odpovědní statutární zástupci obchodní společnosti včetně paní Moniky Babišové jsou za vodou. Díky Pavlu Zemanovi získali výhodu proti nevinným obětem orgánů činných v trestním řízení, jako jsou například Alena Vitásková a Michaela Schneidrová, jež musely přežít sedmileté pronásledování. Předpokládám, že v blízké budoucnosti pan nejvyšší státní zástupce navíc připraví Vezíra o možnost očistit se před soudem před očima celého národa z obvinění, jež na něj někdo vytáhl, aby zvrátil výsledek parlamentních voleb. Na okraj této kauzy podotýkám, že státní zástupci a policisté, kteří se vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo dlouhá léta zabývají, protahujíce ji do nekonečna, zasluhují zvláštní vyznamenání za dlouholeté zneklidňování vnitropolitické scény v ČR. Ze všeho výše uvedeného vyplývá nejistota o tom, komu vlastně Pavel Zeman slouží: zda právu a spravedlnosti, Vezírovi, nebo jeho odpůrcům. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-07 08:07:07

Rektor UK Tomáš Zima: Je třeba co nejdříve začít uvolňovat karanténní opatření

„Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost,“ napsal ve výzvě adresované „všem, kteří rozhodují“ rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Jeho prohlášení přinášíme v plném znění. „Obracím se na Vás jako lékař, občan a rektor Univerzity Karlovy, který je čím dál více znepokojen vývojem a hrozícími důsledky současných opatření přijatých ve věci boje s onemocněním označovaným jako COVID-19. Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost. Hrozí způsobit obrovskou vlnu nezaměstnanosti, sociálního zmaru a existenčních problémů pro statisíce lidí. Problémů, jejichž důsledky budeme řešit desetiletí. Jsem přesvědčen, že máme ještě poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a pokusit se Českou republiku co nejvíce ochránit před pádem do hluboké ekonomické propasti, která by vedla k naplnění smutných prognóz a drastickému úpadku všech oblastí našeho života na dlouhé roky dopředu. Je nezbytně nutné okamžitě a zásadně přehodnotit přijatá opatření státu, jejich další trvání, přiměřenost, efektivitu a především plošnost uplatňování. Vidím pro to několik důvodů, založených na faktech, datech a číslech – nikoli na emocích. 1. Hlavní obavy státních orgánů, které se uchýlily k plošným karanténním opatřením, se opírají o propočty rychlého, exponenciálního nárůstu těžkých případů, které by mohly překročit kapacitu zdravotnického systému a způsobit kolaps péče. Tuto obavu lze, alespoň u nás, již dnes zmírnit s ohledem na aktuální vývoj. Zcela jistě se na tom podílel včasný zásah státu. Zda to bylo díky masivním a drastickým opatřením paralyzujícím život a chod společnosti, či zda se na tom podílely i jiné faktory, bude možno zhodnotit s chladnou hlavou až v časovém odstupu. Pozitivním efektem je obrovská mobilizace a zapojení obyvatel, ochota pomoci a podílet se aktivně na zvládnutí ohrožení. 2. Koronavirům je připisován na celém světě značný počet úmrtí. Řada parametrů je však vypočítána nestandardně, velký počet zemřelých neumírá výhradně v přímém důsledku koronavirové infekce, ale v souvislosti s řadou závažných onemocnění či vážně oslabené imunity. Celková letalita infekce COVID-19 bude po zhodnocení celého průběhu vypadat jinak, než je dnes prezentováno. 3. Zdravotnictví v ČR díky nasazení všech zdravotníků je v současném stavu schopno zvládnout větší nápor pacientů, než jsme byli svědky. Paradoxně nyní funguje řada zdravotnických zařízení na zlomek kapacity, dochází k zanedbání péče u ostatních pacientů s neakutními, ale přesto velmi závažnými onemocněními. COVID-19 nezastavil ostatní nemoci, jen na jejich řešení a léčení nezbývá kapacita. A to může být pro zdraví spousty lidí fatální. 4. Nynější situace má tedy negativní dopad na celkové zdraví obyvatelstva – odkládají se diagnostické a léčebné úkony, operace i preventivní návštěvy lékaře. Pandemie zastavila velkou část zdravotnictví. Hospodářský propad zřejmě přinese snížení prostředků pro zdravotnictví, ale současné odkládání výkonů se může následně projevit předčasným úmrtím řady lidí. 5. Objektivní data nasvědčují tomu, že v ČR i v okolních zemích je šíření viru pomalejší a průběh onemocnění lehčí s minimálními počty smrtelných průběhů. Příčiny tohoto příznivějšího stavu se snaží objasnit odborníci, a může na to mít i vliv nošení roušek na místech, kde je více osob. 6. Země, které nepřijaly metodu nejpřísnější, tedy úplné karantény (např. Švédsko, Japonsko a Jižní Korea) vykazují relativně podobné výsledky ochrany obyvatel jako země s nejpřísnějšími a život a ekonomiku ochromujícími opatřeními. Srovnávání mezi jednotlivými zeměmi je metodicky velmi obtížné a často i nesrovnatelné, pro naprosto rozdílné zdravotnické systémy (organizace a úroveň zdravotnictví, počet lůžek atd.) a i z hlediska termínu zavedených opatření. 7. Pohybujeme se v oblasti často polovičatých informací. Došlo k obrovskému a soustavnému strašení národa a občanů, řada médií ve snaze o senzaci za každou cenu, často bez ohledu na fakta či dopady, často bez etického rozměru, bohužel podávají velmi často tendenční obraz infekce lokálně i globálně. A tak, ať už vědomě či nevědomě, zvyšují obavy a paniku ve společnosti. To vše má vliv na společenskou psychiku a ohrožuje to duševní zdraví nejzranitelnější části populace. 8. Daleko fatálnější následky pro nás, pro Českou republiku, bude mít ochromení našeho a světového hospodářství. Např. americká Federal Reserve Bank předpokládá v USA až 30procentní nezaměstnanost. Ta ovšem velmi rychle poroste v řadě zemí. Celosvětový cestovní ruch, který se i v ČR významně podílí na zaměstnanosti a tvorbě HDP, bude zdevastován téměř úplně. Mezinárodní měnový fond hovoří o nejhorší krizi v dějinách lidstva. 9. Státní pomoc, ať už bude jakkoliv masivní, nezabrání poklesu ekonomiky a životní úrovně lidí. Promyšlený plán a jasná dlouhodobá strategie státu je ovšem základním předpokladem, abychom se pokusili ty největší škody alespoň ztlumit. Lidé musí dál uživit své rodiny, mít z čeho platit nájem, hypotéky a další životní náklady. 10. Volba mezi uvolněním drastických a doufejme krátkodobých opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy. Je volbou mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti. Bohužel, i přes sílící zoufalá varování a katastrofické prognózy vývoje naší země a společnosti stále postrádáme kvalifikovaný plán státu, jeho strategii či alespoň odpovědi na základní otázky: Kdy, jak a jaká přijatá opatření skončí? A co bude dál? S čím mohou občané počítat? Jsem přesvědčen, že máme ještě čas jednat a přijmout rozhodnutí, abychom se společně pokusili hrozící důsledky co nejvíce zmírnit. Je podle mě nutné: 1. Co nejdříve začít uvolňovat karanténní opatření – do konce dubna zrušit většinu omezení s výjimkou hromadných akcí, ochrany rizikových skupin (důchodci) a karantény pozitivně testovaných osob. 2. Navýšit na maximum testovací kapacity, uskutečnit co nejdříve testování náhodného reprezentativního vzorku pro objektivní zjištění, kolik osob se setkalo s COVID-19. 3. Zásadně zvýšit a zjednodušit podporu OSVČ, zejména v oblasti živnostníků, řemesel a služeb, cestovního ruchu, kultury a těch, kteří byli zasaženi opatřeními maximální měrou. Tato odvětví na sebe navazují další velké počty lidí, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání. 4. Přijmout rychlá, nekomplikovaná a plošná opatření v daňové oblasti – odklady, daňové prázdniny, a další. 5. Zajistit občanům možnost dlouhodobých odkladů splátek úvěrů na bydlení či nájmů v momentě, kdy se dostanou vlivem dopadů koronavirové krize do existenčních potíží a platební neschopnosti. 6. Postupně uvolnit cestování alespoň do sousedních zemí s relativně nízkou úrovní nákazy do konce letošního května. A postupně uvolňovat cestování podle aktuální epidemiologické situace v jednotlivých státech. 7. Ochránit statisíce občanů, kteří spadli či spadnou do dluhových pastí a exekucí, a nastupující ekonomický propad by pro ně byl zcela likvidační. Lze například přistoupit k zcela mimořádnému prodloužení splátek či k částečnému oddlužení. 8. Rychle přijmout zákon proti lichvářským půjčkám a nestandardním nákupům, abychom zabránili zneužívání krize různými „šmejdy“. Jako pro člověka, který se celý život pohybuje ve zdravotnictví, jsou pro mě děsivá některá zjištění, za kolik jsou leckde pořizovány předražené ochranné pomůcky a další prostředky. 9. Zveřejnit seznam všech položek a věcí – včetně cen a částek, které stát ve stavu nouze nakupoval v objemu miliard korun bez výběrových řízení. Maximální transparentnost a srozumitelnost všech kroků státu v krizi je zcela zásadní. 10. Zajistit, aby nedošlo ke škrtům v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Právě věda se ukazuje jako jedna z klíčových disciplín, která je pro boj s podobnými pandemiemi nepostradatelná. Tato nemoc je především příběhem vědy a výzkumu. Společně s těmito kroky je nutné rychle připravit jasnou a srozumitelnou strategii pro záchranu ČR pro další měsíce a roky, která bude výsledkem společné práce těch nejlepších expertů a špičkových odborníků v oblastech ekonomie, hospodářství a sociální politiky. Koronavirus není možné vymýtit, bude tu s námi asi ještě minimálně několik let. Musíme se snažit minimalizovat letální dopady – a to jak přímé, tak nepřímé. Pokud se rozhodneme pro dlouhodobou karanténu a izolaci země, budou důsledky pro lidské životy devastující – vysoká nezaměstnanost, sociální dopady, nárůst kriminality a radikalizace společnosti. Jsem přesvědčen, že jsme ve zcela zásadním okamžiku moderních dějin naší země. Teď je čas na odpovědná rozhodnutí, která by ale neměla v žádném případě být v rozporu s naší Ústavou a demokratickými principy. Měli bychom se k hrozícímu kolapsu postavit čelem a řešit jej společně s nasazením veškerých sil ve prospěch dobré budoucnosti našich občanů, společnosti i země. A hlavně mít jasný plán a srozumitelnou strategii. Všichni občané našeho státu potřebují vidět jasný směr a jistotu a cítit, že jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Přeji nám všem především pevné zdraví, odpovědná rozhodnutí a co nejvíce síly a vzájemné podpory v těchto těžkých časech." {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-14 12:11:55

Stíhání Aleny Vitáskové kvůli solárním elektrárnám je u konce

Kdysi veřejností pozorně sledované trestní stíhání Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, a její podřízené Michaely Schneidrové časem téměř upadlo v zapomnění. Zatímco v počátcích procesu zvláště na Alenu Vitáskovou dotírali při příležitosti hlavních líčení novináři jako sršni a do soudní síně chodila veřejnost, předsmrtná agonie procesu proběhla u Krajského soudu v Brně ve dnech 12. a 13. listopadu téměř nepozorovaně. Proces těžce postihl dlouhý úsek života obou dam. Jejich trestní stíhání začalo již na jaře 2013. Hlavní líčení u zdejšího soudu začalo 2. června 2014. Obě odsoudil senát Aleše Novotného ke krutému trestu osmi a půl let za mřížemi. Osud Aleny Vitáskové byl pak poněkud příznivější. Vrchní soud v Olomouci ji zprostil obžaloby. Ale nedočkala se klidu, neboť nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal v její neprospěch dovolání, přičemž se neštítil použít nepravdivé argumenty. Daleko horší osud potkal Michaelu Schneidrovou. Vrchní soud jí sice poněkud zmírnil trest, ale naopak ji zatížil trestem peněžitým. S jeho usnesením jí přišel příkaz k nástupu trestu. V těžké chvíli jí přišla na pomoc Televize Barrandov, která rozvířila její případ a Jaromír Soukup na něj v Týdnu s prezidentem upozornil Miloše Zemana. Na Hrad přišlo několik žádostí o milost. Na ministerstvo spravedlnosti dorazil podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Její obhájce podal v její prospěch dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Běh záchranných opatření byl ale příliš pomalý, takže ubohé odsouzené nezbylo než nastoupit trest ve věznici na přiléhavé adrese Rozkoš 990. Vzhledem k trvalé nechuti Miloše Zemana k udělování milostí cesta k záchraně přes stížnost pro porušení zákona byla nadějnější a nejméně stejně rychlá. Bylo v silách ministerstva, tehdy řízeného Robertem Pelikánem, podat stížnost ve velmi krátké době a současně požádat Nejvyšší soud ČR o přerušení výkonu trestu. Ale ministerští úředníci „zneškodnili“ podnět ke stížnosti pro porušení zákona osvědčeným způsobem: odmetli jej k posouzení na Nejvyšší státní zastupitelství. Prezident republiky nad omilostněním Michaely Schneidrové skutečně uvažoval. Nechal si ale věc přezkoumat právním odborem své kanceláře. Výsledkem přezkumu byl ostudný paskvil, nekritická směska tvrzení z odůvodnění rozsudků, „vylepšená“ nepravdivým tvrzením, že paní odsouzená nenastoupila včas do výkonu trestu. Prezident republiky po seznámením s ním přirozeně myšlenku na omilostnění opustil. Cesty obou dam opět spojil Nejvyšší soud ČR v řízení k podaným dovoláním. Oběma vyhověl a vrátil oba případy k novému projednání na Krajský soud v Brně. Jeho vyhovění nejvyššímu státnímu zástupci spočívalo – zjednodušeně řečeno – v pokynu, aby soud lépe odůvodnil zproštění, uskutečněné Vrchním soudem v Olomouci. V podstatě Nejvyšší soud ČR Pavlu Zemanovi sice vyhověl, ale tak, že účelu dovolání (uložení aspoň podmíněného trestu) nedosáhl. Ve věci Michaely Schneidrové Nejvyšší soud ČR rozhodl, že skutek, za který byla odsouzena, není trestným činem, a nařídil její okamžité propuštění z vězení. Po sedmi měsících zbytečného utrpení se mohla vrátit na svobodu. Nejvyšší soud ČR tím ale nepřímo posílil důvody pro zproštění Aleny Vitáskové, protože byla odsouzena za to, že nezabránila Michaele Schneidrové ve spáchání jejího „zločinu“, jenž nebyl trestným činem. Za těchto okolností zahájil předseda senátu Aleš Novotný 12. listopadu 2019 v devět hodin hlavní líčení k projednání obou rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Průběh byl hladký. Po patnácti minutách vyřizování formalit předseda senátu prohlásil dokazování za skončené a vyzval k přednesení závěrečných návrhů. Nejvíce se namáhal žalobce, který svou řeč drmolil z papíru plných sedmnáct minut. Připustil, že postavení obžalované Aleny Vitáskové je po zprošťujícím rozsudku Vrchního soudu v Olomouci v podstatě jasné. V případě Michaely Schneidrové se snažil obhajovat původní rozsudek a polemizoval s názory Nejvyššího soudu ČR. Pomáhal si odkazy na rozsudky správních soudů. Nakonec přednesl neuvěřitelný návrh, ignorující skutečnost, že Nejvyšší soud ČR popřel trestnost jednání paní obžalované: požadoval, aby soud uznal paní obžalovanou vinnou a zachoval jí trest sedmi let vězení, uložený odvolacím soudem, popřípadě aby ji odsoudil za nedbalostní trestný čin. Josef Bartončík, obhájce Michaely Schneidrové, v logicky členěném, spatra proneseném projevu se vypořádal během osmi minut jak s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, tak s námitkami státního zástupce. Poukázal na to, že Nejvyšší soud ČR přezkoumal rozhodovací procesy zdejšího i vrchního soudu a konstatoval, že jejich závěry při posuzování skutkové podstaty jsou vadné z hlediska správního práva. Připomněl, že Nejvyšší soud ČR zaujal stejné postavení také v obdobném případě obžalovaného Jaroslava Vítka. Odmítl snahu státního zástupce využít v neprospěch jeho mandantky rozhodnutí správních soudů: nejsou použitelná jako důkaz, protože pocházejí z jiného řízení. Zejména upozornil, že právní názor Nejvyššího soudu ČR je pro zdejší soud závazný. Protože Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že skutek obžalované Michaely Schneidrové není trestným činem a na základě obdobného hodnocení kauzy obžalovaného Jaroslava Vítka zdejší soud rozhodl o zproštění, obhájce pro ni rovněž požadoval zproštění. Tomáši Gřivnovi, obhájci Aleny Vitáskové, stačily dvě minuty. S ohledem na soulad zprošťujícího rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR navrhl zproštění. Obě dámy se vzdaly práva na přednesení závěrečné řeči i posledního slova. Následovala krátká přestávka, po ní odročení na další den za účelem vyhlášení rozsudku. V 9:54 bylo „vymalováno“. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Vyhlášení rozsudku proběhlo v nepřítomnosti obžalovaných. Aleš Novotný četl rozsudek 47 minut. Obě obžalované zprostil obžaloby. Odvolal se na závazný právní názor Nejvyššího soudu ČR, který jeho senátu jinou možnost nenabídl. V odůvodnění ale s názory Nejvyššího soudu polemizoval a obhajoval původní rozhodnutí svého senátu do hloubky a šíře, přesahující dílčí příběhy obou obžalovaných čili dotkl se případu chomutovských fotovoltaických elektráren. Jeho gestikulace a mimika občas naznačovaly, že prožívá krušné chvíle. Státní zástupce Radek Mezlík se s rozsudkem smířil jen částečně: vzdal se práva odvolání ve věci Aleny Vitáskové, ale na místě se odvolal proti zproštění Michaely Schneidrové. Odvolání hodnotím jako zoufalý čin. Odvolacímu soudu rovněž nezbyde než se podřídit právnímu názoru Nejvyššího soudu ČR na jednání paní obžalované. Odvolání zřejmě nevyhoví. Státní zástupce sice zrušení zprošťujícího rozsudku nedosáhne, ale vlastními prostředky Michaelu Schneidrovou potrestal nesystémovým trestem, který psané právo nezná: zatížil ji vnucením života v nejistotě po dobu nejméně několika měsíců – jako by nebylo dost toho, že nevinná žena musela kvůli justičnímu přehmatu strávit sedm měsíců ve vězení. Jeho zásah nikomu neprospěje, ale zproštěné obžalované kromě psychického strádání přinese také materiální újmu: stav obžalované s neukončeným trestním řízením podstatně ztěžuje její postavení na trhu práce. Čtyři morality na závěr: 1. Výsledkem tohoto řízení je zjištění, že senát Aleše Novotného odsoudil rozsudkem z 22. února 2016 dvě nevinné dámy ke krutému trestu osm a půl let vězení. Rozptyl mezi výměrou zrušeného trestu a zproštění činí z původního rozsudku exces. Pro plné pochopení jeho hrůznosti je na místě si uvědomit, že v souvislosti s trestním řízením dámy prožily šest let psychického strádání a nevinná Michaela Schneidrová navíc musela strávit sedm měsíců ve vězení. K tomu přidejme skutečnost, že stát zřejmě bude muset zproštěným obžalovaným zaplatit značné odškodné. I když jde o exces, soudci za něj nebudou volání k odpovědnosti, bez ohledu na napáchané škody, na jejichž finančním zahlazení se nebudou podílet, protože soudcovský stav si vymohl právo na beztrestnost nesprávných rozhodnutí. Nelze vyloučit, že si senát Aleše Novotného v budoucnosti povede stejně jako v tomto případě a bude plodit další zmetky. Tento případ je jeden z mnoha, které ospravedlňují volání veřejnosti po zvýšení tlaku na odpovědnost soudců a státních zástupců za zmetky. Mezi všemi společenskými skupinami se těší největší ochraně, větší než příslušníci politických pseudoelit. 2. Dalším výsledkem je zjištění, že požadavek Michaely Schneidrové a jejích zastánců na rychlou záchrannou akci k odvrácení nutnosti nastoupit trest, měl oporu v racionálních úvahách o nesmyslnosti jejího odsouzení. Z toho následně plyne, že všichni, kdo měli pravomoc pomoci a nepomohli, by si měli posypat hlavu popelem. 3. Šest spoluobžalovaných Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové se nedomohlo dovoláním zvratu ve svém osudu. Nicméně vývoj v případě obou dam vyvolává otázku, zda senát Aleše Novotného skutečně v jejich případě rozhodoval bezchybně. 4. Znepokojující jsou stále další případy státních zástupců, kteří se považují za jediné spravedlivé a povyšují se nad soudy. Nejde jen o Radka Mezlíka, který se odmítl podřídit závaznému právnímu názoru Nejvyššího soudu ČR. Jsou i další: například jihlavskému státnímu zástupci Kamilu Špeldovi nestačí dvojí výrok nalézacího soudu a k němu výrok tří soudců z povolání v odvolacím senátu, aby pochopil, že mzda Renaty Vesecké za bezchybně odvedenou práci nemůže být škodou, způsobenou státu. Nebo státní zástupce Jan Lelek se nemůže smířit s právním názorem již třetího senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 v šestém zprošťujícím rozsudku v řízení, jež trvá již sedm let, a znova se odvolal. Případ jako celek zasluhuje analýzu kompentními orgány, která by měla vyústit v přijetí souboru opatření, jež by zmenšila pravděpodobnost opakování podobných excesů.

Čas načtení: 2019-11-12 14:03:11

Za chyby se neplatí: Stát nevymáhá peníze po svých úřednících

Kverulant.org zjistil, že úřady zaplatily na náhradách škod a pokutách v letech 2014 až 2018 celkem téměř dvě miliardy korun. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím při výkonu veřejné moci umožňuje vymáhat škodu po úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Takto však bylo vymoženo pouhých 14 milionů korun. To je podle Kverulanta zoufale málo, a proto je jeho cílem tuto praxi změnit. V létě roku 2019 zaslal Kverulant.org žádost o poskytnutí informací o placení náhrad škod a pokut celkem 115 institucím veřejné správy. 107 institucí mu odpovědělo, kolik zaplatily na škodách a pokutách v letech 2014 až 2018 a kolik za tuto dobu vymohly od svých zaměstnanců, kteří tyto škody způsobili. Škodu nebo pokuty muselo ve sledovaném období zaplatit 84 institucí. Kverulant zjistil, že na náhradách škod a na pokutách zaplatily tyto úřady 944 milionů korun a od svých zaměstnanců zpět vymohly jen 10,5 milionů korun. To je pouhých 1,12 %. Aby byl obrázek o zaplacených škodách kompletní, je třeba k částce 944 milionů korun přičíst ještě jednu miliardu a dvacet dva milionů, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodnilo poškozené za činnost jiných orgánů. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionů korun. Dohromady tak orgány veřejné správy vymohly od svých zaměstnanců jen 14 milionů korun, což je pouhých 0,71 % z částky 1 966 544 397 Kč. Antisoutěž státních orgánů Jednoznačným vítězem v antisoutěži o placení škod a pokut a jejich nevymáhání je Ministerstvo zemědělství (MZe). To za pět let vyplatilo na náhradách škod 24 milionů korun a na pokutách 228 milionů korun. Dohromady tedy téměř čtvrt miliardy korun. Od svých zaměstnanců za jejich pochybení vyinkasovalo pouhých 381 korun. Náhrady škod, které MZe vyplatilo, jsou většinou odškodnění za nepřiměřené délky restitučního řízení podle zákona a ministerstvo je prý nevymáhá proto, že restituční řízení podle zákona o půdě jsou mimořádně komplikovaná jak po stránce skutkové, tak právní. Pokud jde o pokuty, které MZe zaplatilo ostatním orgánům státní správy, největšími položkami na tomto seznamu jsou dvě pokuty za cinknuté tendry na služby IT zakázky. V roce 2015 to byla pokuta ve výši téměř 83 milionů korun a v roce 2018 pokuta 71 milionů. Pokutu ve výši 37,5 milionu korun dostalo MZe za nezákonné postupy při rozdělování dotací v programu Rybářství 2007–2013. Protože MZe nezaplatilo včas, dostalo penále za prodlení s odvodem ve výši 11,5 milionu korun a byl mu vyměřen úrok z posečkané částky ve výši 5 milionů korun. MZe náhrady za takto zaplacené pokuty nevymáhá a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno, stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé. Druhým v pořadí v antisoutěži o placení škod a pokut a jejich nevymáhání je Ministerstvo obrany (MO). Obrana v letech 2014 až 2018 zaplatila na náhradách škod celkem bagatelních 482 tisíc korun. Šlo zejména o zaplacení vyrovnání ve výši 4 719 Kč celkem 102 žalobcům v rámci soudního smíru. Zato na pokutách zaplatilo MO za uvedené roky 88,5 milionů korun. Od svých osob odpovědných za tato pochybení nepožadovala ani korunu. Opět s odkazem na rozsudek, kde se uvádí, že když stát platí státu pokutu, tak škoda nevzniká. Bronzové místo v lemplovství při nevymáhání zaplacených škod patří Ministerstvu vnitra (MVČR). Vnitro v letech 2014 až 2018 zaplatilo na náhradách škod 9,5 milionů korun a na pokutách skoro 64 milionů korun. MVČR Kverulantovi nesdělilo o jednotlivých škodách a pokutách žádné další údaje. Na svoji otázku, proč vnitro nevymáhá po svých zaměstnancích žádnou náhradu, ale Kverulant odpověď dostal. Ministerstvo detektivů mu odpovědělo: „K bodu 2. a 4. žádosti sdělujeme, že v letech 2014 až 2018 nebyl Ministerstvem vnitra uplatněn žádný regres vůči osobám, které má ministerstvo v personální pravomoci, neboť nebyla ztotožněna konkrétní osoba nebo osoby, odpovědné za vznik škody podle zákona č. 82/1998 Sb.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Karlovarská losovačka Poslední organizací, která na škodách a pokutách zaplatila za posledních pět let částku vyšší než 70 milionů korun, je Magistrát města Karlovy Vary. Karlovarský magistrát zaplatil na škodách a pokutách téměř 71 milionů korun. Dominantní položkou na seznamu pokut je ta z roku 2016. Šlo o pokutu v částce 51 milionů a penále ve výši 17, 5 milionů korun za notoricky známou „karlovarskou losovačku“. Jako karlovarská losovačka se označuje zmanipulovaná soutěž na výstavbu KV Areny v Karlových Varech z dubna 2006. Do obecného povědomí se dostal dvouapůlminutový videozáznam, na kterém se losující více než půl minuty snaží vytáhnout z losovacího osudí dva lístky se „správnými“ jmény firem, čemuž přihlížela smějící se notářka. Samotné losování v dubnu 2006 mělo za účel snížit celkový počet uchazečů o zakázku z 16 na 5, které potom magistrát oslovil. Při samotném losování těchto pěti firem vytáhl organizátor soutěže Roman Krist z osudí během několika sekund první tři firmy, následně se více než půl minuty snažil vylosovat čtvrtého účastníka finále a také pozdějšího vítěze soutěže – sdružení firem Syner, Metrostav a Bau-stav, přičemž losování glosoval slovy, že lístky budou asi slepené. Celému losování přihlížela notářka Lenka Machová, kterou počínání organizátora soutěže rozesmálo, přesto pak regulérnost soutěže potvrdila. V roce 2008 karlovarskou losovačku prověřovala protikorupční policie, která ale případ nakonec odložila. Ani stížnost na postup notářky k Notářské komoře nebyl úspěšný. A ani na náhradách škod nechtěl magistrát od svých radních, zastupitelů či úředníků ani korunu. Prý škodu nebylo možné vymáhat: nebylo možné dohledat jednoznačně odpovědnou osobu za porušení, jehož následkem byla vyměřená sankce – jednalo se o rozhodnutí kolektivního orgánu. Legendární manipulace výběrového řízení známá jako karlovarská losovačka tak už asi zůstane navždy zcela nepotrestána. Výlučné postavení Ministerstva spravedlnosti Výlučné postavení mezi orgány státní správy v oblasti placení náhrad za škody má Ministerstvo spravedlnosti. To je sice ve výše uvedené tabulce s částkou zaplacenou na pokutách ve výši 10,5 milionu korun až na 16. místě, ale když započteme sumy, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodňuje poškozené za činnost jiných orgánů, katapultuje je to na první místo s částkou jedna miliarda dvacet dva milionů korun. Tuto částku vyplatil resort spravedlnosti v letech 2014 až 2018. Přibližně polovina této částky, přesně 535 milionu korun, vyplatila justice v rámci mimosoudního vyrovnání náhrady za škody vzniklé při výkonu veřejné moci v resortu justice. Sumu 486 milionu korun vyplatilo ministerstvo na základě soudních rozsudků. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionů korun. Podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je stát odpovědný za vznik škody, kterou způsobil. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek: - nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, - vznik škody, - příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Zjednodušeně řečeno, je nárok za zaplacení konkrétní škody podmíněn konkrétní chybou konkrétního státního úředníka. A na tohoto konkrétního úředníka pamatuje výše uvedený zákon v § 17 zákona v odstavci 1, kde se praví: „Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.“ Kverulant se problematikou malé odpovědnosti úředníků za svoji práci zabývá již od roku 2015. Již tehdy shromáždil řadu údajů o této problematice a vyzval tehdejšího ministra spravedlnosti, aby se zasadil o změnu této nezodpovědné praxe. V odpovědi tehdejší ministr JUDr. Robert Pelikán uvedl, že Kverulantovo tvrzení o tom, že Ministerstvo spravedlnosti nemá přehled o výši vymáhaných a zaplacených náhrad, považuje za zavádějící. Zveřejnění této kauzy a přijetí služebního zákona, který dal úředníkům další prebendy, vyvolalo zájem médií. Zdánlivě větší úspěch zaznamenal Kverulant na Ministerstvu financí. Na základě jeho zjištění připravilo Ministerstvo financí v roce 2016 novelu zákona, která úřadům přikazovala vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády. Na jaře roku 2019 to byli Starostové a nezávislí, kdo se inspiroval Kverulantovou kauzou, a i oni navrhli, aby stát musel po úřednících, soudcích a státních zástupcích vymáhat škody, které při své práci způsobí. Poslanci hnutí STAN ve svém návrhu argumentovali tím, že podobné opatření platí už v obcích a krajích, a je tudíž namístě přenést tuto povinnost i na úroveň celostátní. „Zatímco pro obecní a krajskou úroveň platí, že samosprávy jsou povinny vymáhat po svých úředních osobách škodu, kterou svými rozhodnutími či postupem tito úředníci v samosprávě způsobili, a to až do výše 4,5násobku platu (u škody úmyslné celou), stát takto postupovat ze zákona vůči svým úředníkům nemusí,“ píší předkladatelé. Úředníci by měli platit V roce 2014 pracovalo pro erár 416 tisíc státních zaměstnanců. Na rok 2019 je jich „rozpočtováno“ závratných 470 tisíc. Výdaje na jejich platy poslední léta překračují částku 200 miliard korun. Dokonce mají speciální zákon o státní službě, díky kterému jsou prakticky nevyhoditelní. Z těchto důvodů je Kverulant.org přesvědčen, že úředníci by za svoje zásadní chyby měli platit.  Tato kauza jasně ukazuje, že stát po chybujících úřednících vymáhá škody za jejich chyby zcela nedostatečně. Proto se Kverulant.org poprvé již v roce 2015 obrátil dopisem na předsedu vlády a ministry spravedlnosti, kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí, aby změnili praxi vymáhání škody za chyby státních úředníků. Marně, proto Kverulant v dubnu 2017 opět dopisem vyzval předsedu vlády, ministry financí a spravedlnosti, aby se konečně zasadili o změnu. Opět marně, a tak svoje zjištění z roku 2019 zaslal Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Soudě podle celkem nic neříkající odpovědi NKÚ, opět marně. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2019-07-13 23:12:35

Jan Grabowski: Lov na Židy (ukázka z knihy)

V polských popisech situace za druhé světové války se lze pravidelně setkat s názorem, že „se objevili Němci a odstranili Židy“. Autor této knihy, polsko-kanadský historik Jan Grabowski se na základě pečlivého studia archivních materiálů pokouší odpovědět na otázku, proč a jak němečtí okupanti věděli, kde Židy hledat, a odkrýt okolnosti, jež vedly k odhalení ukrývajících se nešťastníků. V letech 1942 a 1943 se po likvidaci ghett podařilo uniknout tisícům polských Židů, ale jen málokteří se dožili konce války. Výraz Judenjagd – lov na Židy – používali němečtí policisté a četníci pro pátrání po židovských uprchlících, kteří na okupovaném území hledali úkryt v nežidovském prostředí. Židé se porůznu skrývali, ale postupně byli zrazováni a vydáváni Němcům či vlastní polské „modré“ policii. Za války existovali v Polsku na jedné straně lidé, kteří lovili Židy nebo je vraždili z chamtivosti či rasové nenávisti. Na druhé straně byli také lidé, kteří Židy chránili a pomáhali jim. Tato skupina byla početnější, ale ti první byli ve svém konání mnohem úspěšnější a efektivnější. „Prakticky všichni Poláci vzdorovali, ať už pasivně či aktivně, německé okupaci,“ vzpomíná jeden z přeživších židovských uprchlíků. „Avšak většina polské populace napomáhala Němcům v jejich snaze o vyhlazení Židů. Neexistuje žádný morální závazek být hrdinou, ale podílet se na vraždě je kriminální čin.“ Jan Grabowski ve své knize Lov na Židy podrobně zkoumá osudy pronásledovaných na příkladu jednoho okresu v Malopolském vojvodství. Přináší tak důrazný příspěvek ke stále probíhající a vzrušené debatě o odpovědnosti Poláků a Němců za holokaust.   Ukázka z knihy: KAPITOLA PÁTÁJUDENJAGD – LOV NA ŽIDY„V roce 1942, v měsíci září jsme se začali skrývat před Němci, protože probíhaly velké deportace.“Asi bychom měli začít čísly: z 5500 až 6000 Židů, kteří žili v okresu Dąbrowa Tarnowska před začátkem „likvidačních akcí“, jich pouze 150 až 200 přežilo válku. Největší skupina (méně než 100 lidí) přežila v Sovětském svazu; někteří z nich se po roce 1945 vrátili do Polska a byli zaregistrováni tarnówskou či krakovskou kanceláří Ústředního výboru Židů v Polsku. Jiní se vrátili, nakrátko zůstali a pak utekli na Západ, aniž by po sobě zanechali stopu v místní dokumentaci či otisk v paměti místních obyvatel. Odhady týkající se počtu Židů přeživších v úkrytech na území okresu Dąbrowa Tarnowska se liší. Podle nejoptimističtějších scénářů, zdůrazňujících všeobecný výskyt fenoménu „pomocné ruky“ mezi Poláky, v okrese Dąbrowa Tarnowska přežilo válku více než 100 Židů. Opatrnější odhady uvádějí asi 50 až 60 přeživších, schovaných ve více než třiceti skrýších různě po celém regionu. Krátce po skončení války zdejší pobočka Ústředního výboru Židů v Polsku (CKŻP) vytvořila několik seznamů přeživších, kteří se objevili ve městě. Seznamy (viz tabulka 9 v přílohách této knihy) obsahují 110 jmen lidí, kteří přežili válku buď v koncentračních táborech, či v bunkrech a úkrytech, anebo v Sovětském svazu. Byť jsou seznamy užitečné, probouzejí také jisté pochybnosti: zahrnují osoby, které sice po válce přišly do Dąbrowé, ale původně pocházely z jiných oblastí; nelze specifikovat, kde se nacházely úkryty a bunkry Židů; a silně podhodnocují počet dąbrowských Židů, kteří přežili v Sovětském svazu a vrátili se do Polska až poté, co byly tyto seznamy vypracovány. Je tedy otázka, jestli lze snadno akceptovat či odmítnout některý ze scénářů či čísel výše uvedených (tolerance chyb a nedostatek existujících pramenů představují příliš velkou překážku), nicméně důkazy shromážděné pro účely této studie nám umožní postavit údaje na pevný základ a vycházet z předchozích zjištění.            Nejplodnějším autorem píšícím o Polácích, kteří zachránili Židy v oblasti Dąbrowé, byl nepochybně Jósef Kozaczka, amatérský historik a předseda dąbrowské odbočky asociace polských veteránů (ZBOWiD). Také není pochyb o tom, že za války Kozaczka pomáhal Židům. V září 1942 zaklepali na jeho dveře a poprosili o pomoc Hinda a Fejga Birnbaum-Windheilovy, dcery místního kováře. Kozaczka jim pomohl získat „árijské“ dokumenty, které oběma mladým ženám umožnily odjet do Německa, kde přežily válku vydávajíce se za polské „dobrovolné pracovnice“. Ačkoli můžeme oceňovat Kozaczkův pozoruhodný válečný skutek, pozdější texty tohoto amatérského historika, jež jsou plné faktických chyb a často založené jen na neověřených zvěstech, už tolik uznání nevzbuzují. Přesto si Kozaczkovy publikace zaslouží přezkoumání, neboť jejich závěry byly bez dostatečné verifikace akceptovány jinými historiky a tím se později staly součástí akademického mainstreamu. Kozaczkova posedlost tématem Poláků, kteří pomáhali Židům, splynula se zlomyslnou antisemitskou kampaní zahájenou v březnu 1968 Polskou sjednocenou dělnickou stranou. První z jeho článků pod titulkem To se nám dostalo oplátkou! Poláci pomáhající Židům se objevil v deníku Zielony Sztandar (Zelená vlajka). Kozaczka se v něm pustil do složité a sporné záležitosti a vrhl se do ní doslova po hlavě:S odporem a úžasem se dočítám o urážkách a pomlouvačných kampaních, které organizují různé zahraniční židovské kruhy. Obviňují v nich nás Poláky z toho, že jsme nacistům pomáhali vraždit Židy. Je obtížné si představit něco odpornějšího a nepravdivějšího o naší společnosti. Pochopitelně nehodlám o tomto nesmyslu diskutovat, ale chci jen zmínit určitá fakta a události, k nimž došlo v okresu Dąbrowa Tarnowska. My, bývalí vojáci odboje, se děsíme pomluv, které se o nás šíří v Izraeli a jinde. Taková je oplátka za veškerou pomoc, které se dostalo Židům? Za veškerou naši oběť? Kde jsou ti, jejichž životy jsme zachránili? Proč ti Židé, kteří nyní žijí v Izraeli, USA, Německu a jinde, zůstávají potichu? Další Kozaczkův článek (nazvaný Platili svými životy za pomoc Židům) se objevil v deníku Słowo Powszechne, který v roce 1968 stál v čele antisemitské kampaně. Nejpodrobnější text tohoto amatérského historika z Dąbrowé se později objevil v knize Poláci a Židé, 1939–1945. Zde Kozaczka uvádí seznam více než jednoho sta případů, kdy Poláci v okrese Dąbrowa zachránili Židy. „V našem okrese je sto vesnic,“ napsal Kozaczka, „a v každé z nich se skrýval Žid. […] Za pomoc Židům zaplatilo životem padesát šest Poláků, z nich dvacet sedm bylo zabito na místě a dvacet osm zavražděno později v táborech, jedna osoba zahynula na následky bití.“ Bohužel Kozaczkova čísla jsou nepodložená, neexistují žádné náznaky, že by byl proveden nějaký výzkum, žádné odkazy na důvěryhodné zdroje. Navíc je fenomén „pomoci“ definován velmi liberálním způsobem: volným do takové míry, že dlouhý seznam dobrých lidí, kteří během války pomohli Židům, také zahrnuje jednoho polského „modrého“ policistu, který mohl zastřelit prchajícího Žida, ale nakonec se nad tímto nebožákem slitoval a spoušť nestiskl. Tato situace připomíná výměnu názorů, o níž psal jeden přeživší z Tarnówa: „Žil tam fiakrista, nějaký Staszek, který se vychloubal tím, jak mi pomohl za války. Jednoho dne jsem na něho narazil a zeptal jsem se ho, kde k těm lžím přišel: Zatvářil se velice překvapeně: ,K jakým lžím? Copak si nepamatuješ, kolikrát jsem tě zahlédl ve městě, po deportacích, když už v Tarnówě nebyli žádní další Židi, a nikdy jsem tě neudal Němcům!‘ Tak to byla ta pomoc, kterou se tolik chlubil.“ A co je ještě horší, Kozaczkův seznam „nápomocných“ Židům zahrnuje i Michala Kozika, který, dle tohoto historika z Dąbrowé, mu tvrdil, že zachránil deset Židů. Ve skutečnosti poskytl úkryt třem Židům, které pak koncem roku 1944 zabil sekyrou, když jim došly peníze na placení za úkryt. Kozaczkova publikace nám neříká nic o způsobech pomoci: jednou se jedná o nezištnou pomoc, další je částečně založena na profitu a jiná je celá založena na chamtivosti. Nemáme žádnou představu, zda byli Poláci potrestání za napomáhání Židům, přestoupení jiných německých příkazů či za jejich zapojení do podzemních aktivit. V závěrečných poznámkách tento předseda dąbrowské odbočky Asociace polských veteránů uvádí asi 150 Židů, kteří se po válce vrátili do Dąbrowé. „Mohlo by se jich vrátit o mnoho více nebýt banditů z židovské policie, kteří vystopovali své soukmenovce.“ Toto tvrzení má ovšem malou oporu ve skutečnosti, protože židovští policisté z ordnungsdienstu nikdy ghetto neopustili, a jak už bylo zmíněno, byli zavražděni v prosinci 1942, tedy v době, kdy lov na Židy teprve začínal. {loadmodule mod_tags_similar,Související}            Očekávali bychom, že registry a svazky nacistických válečných zločinů sestavované po desítky let polskou Hlavní komisí vyšetřování nacistických zločinů musí vnést světlo do osudu Židů skrývajících se na území námi zkoumaného regionu. Avšak zjištění komise nejsou bohužel zdaleka úplná, a co je ještě znepokojivější, jsou očividně předpojatá a nevěrohodná. Zaprvé, registry obsahují pouze tři hlášení o Židech popravených v období po likvidaci ghett.Zadruhé v případě válečných zločinů Poláků má komise sklon připisovat je na vrub Němců. Například v seznamu nacistických válečných zločinů v oblasti Tarnówa se můžeme dočíst: „Nacisté zavraždili tři lidi. Mrtví: Hereśniak; Owca Tadeusz; Polanicerová Estera.“ To ale není pravda. Estera Polanicerová byla předána do rukou policie místními rolníky a poprava byla vykonána polskými „modrými“ policisty z otfinówské stanice. S touto konkrétní vraždou neměli nacisté co do činění. Totéž platí pro Lejba Hersfelda a jeho rodinu zabitou v Luszowicích – také on figuruje na seznamu obětí nacistů. Podle svědků byli Hersfeldovi zabiti svými vlastními gójskými sousedy. V záznamech komise nenajdeme žádné jiné informace o exekucích dalších Židů skrývajících se v oblasti. Co je ještě horší, hlášení Hlavní komise neumožňují sledovat v archivu důkazy a pokládat další otázku: jak mohli Němci vědět, kde Židy hledat? Totožnost polských informátorů a kolaborantů přímo odpovědných za smrt Židů zůstává tedy mimo možnost dalšího zkoumání. Vzorec polopravd či jasných lží v případech citovaných „hlášeními“ je rozšířený. Například v Ostrowieci Swiętokrzyském v únoru 1943 několik Poláků (příslušníků AK), motivovaných chamtivostí, zavraždilo dvanáct Židů, kteří se pokoušeli připojit k partyzánské jednotce. V lokálním „registru“ Hlavní komise najdeme stručnou poznámku: „Nacisté za blíže neurčených okolností zabili dvanáct osob židovské národnosti. Žádné informace o jejich totožnosti.“ V tomto případě autoři „registru“ bezostyšně lžou (či naznačují ostatním odborníkům, aby „četli mezi řádky“), protože opatřili citaci nahoře odkazem na archivní dokumenty, které odhalují jména polských pachatelů a se všemi strašnými detaily líčí okolnosti masakru. Proto zprávy hlavní komise mohou být jen stěží považované za spolehlivý a informovaný zdroj o osudech Židů, kteří po deportacích z roku 1942 hledali úkryt v námi zkoumané oblasti. Naštěstí máme k dispozici jiné prameny, vzniklé za války nebo bezprostředně po ní, jež nám mohou pomoci porozumět dramatickým volbám, před kterými stáli „neárijští“ uprchlíci.(...) Jan Grabowski (*1962) je polský historik působící na Univerzitě Ottawa v Kanadě. Ve svém výzkumu se specializuje na polsko-židovské vztahy a holokaust v Němci okupovaném Polsku.Přeložil Jan Krist, nakladatelství Academia, Praha, 2019, brož., 428 stran.

Čas načtení: 2024-02-25 15:00:20

Jak přes Mapy.cz zjistit informace z katastru nemovitostí

Mapy.cz je velice povedená a užitečná česká aplikace, která nabízí pestrou paletu nejrůznějších funkcí. Kromě naplánování trasy, zjištění počasí na trasy, vyhledání zajímavých tipů na výlety po okolí a dalších funkcí, které využijete zejména při cestování, ale nabízí Mapy.cz pro iPhone ještě jednu velmi užitečnou vychytávku. Aplikaci Mapy.cz na vašem iPhonu můžete totiž kromě jiného využít i ke zjištění informací o nemovitosti v Katastru nemovitostí. Jedná se o užitečnou, bezplatnou funkci, díky které […]

Čas načtení: 2024-03-30 10:10:00

Mamince lékaři objevili smrtelný nádor: Myslela si, že je těhotná... Zemřela za 77 dní!

Třiatřicetiletá Fiona Gallacherová ze Skotska se mylně domnívala, že je těhotná. Dva měsíce trpěla silnými bolestmi břicha, nadýmáním a zvracením. Až těhotenský test potvrdil, že skutečně žádné miminko nečeká. Hrůzné zjištění přišlo až po návštěvě lékaře. Ti mladé mamince zjistili agresivní rakovinu ve čtvrtém stadiu. Podle předpokladů jí do konce života zbývalo pouhých šest až dvanáct měsíců života. 22. března zemřela. Po pouhých 11 týdnech od zjištění diagnózy. Rodina teď varuje před zákeřnou nemocí.

Čas načtení: 2024-04-26 00:10:21

Proč z Marsu uniká metan?

Jedním z nejpřekvapivějších odhalení amerického vozítka Curiosity bylo zjištění, že z povrchu kráteru Gale uniká metan. Tahle informace vědcům docela zamotala hlavu. Na Zemi produkují většinu metanu živé organismy, ale vědci zatím nenašli přesvědčivé důkazy současného či minulého života na Marsu a proto tam nečekali detekci metanu. A přesto malá laboratoř v útrobách roveru Curiosity, která se jmenuje SAM (Sample Analysis at Mars), opakovaně „vyčenichala“ stopová množství tohoto plynu v blízkosti povrchu kráteru Gale, což je jediné místo na povrchu Marsu, kde byl zatím metan objeven. Jeho pravděpodobným zdrojem by podle zjištění vědců měly být geologické procesy, které obnášejí reakci vody a hornin hluboko pod povrchem.

Čas načtení: 2024-05-08 06:00:00

Konopí a prožitek z aerobního cvičení

Vzhledem ke stereotypu, že užívání konopí je spojeno se zahálčivým způsobem života, se v Americe objevují názory, že ukončení prohibice může ještě více zhoršit epidemii fyzické nečinnosti. Navzdory tomu byl v posledních letech zaznamenán značný zájem veřejnosti o užívání konopí souběžně s cvičením (zejména běháním). Cílem studie z amerického Colorada bylo prozkoumat akutní účinky legálně prodávaného konopí na subjektivní reakce pravidelných uživatelů konopí na cvičení v kontrolovaném laboratorním prostředí.  U pravidelných uživatelů konopí, kteří kombinují konopí s cvičením, může užití před cvičením vést ke zvýšení jak pozitivních, tak i negativních aspektů subjektivního prožitku z cvičení. Článek v časopise Sports Medicine (Auckland N.Z.) porovnává zkušenosti 42 uživatelů konopí průměrného věku 30 let s cvičením bez konopí a po užití jednoho z konopných produktů s převahou THC nebo CBD. Zjištění naznačují, že u pravidelných uživatelů konopí, kteří kombinují konopí s cvičením, může užití před cvičením vést ke zvýšení jak pozitivních (potěšení, běžecké opojení), tak i negativních aspektů (námaha, bolest) subjektivního prožitku z cvičení. Na otázku, jestli se tato zjištění dají zobecnit, dá odpověď až podrobnější výzkum, například placebem kontrolované studie. The post Konopí a prožitek z aerobního cvičení appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-05-17 10:15:00

Kaspersky: Pětina kyberútoků v roce 2023 trvala déle než měsíc

Praha 17. května 2024 (PROTEXT) - Každoroční zpráva Kaspersky Incident Response 2023 odhalila, že více než pětina kybernetických útoků v roce 2023 přetrvávala déle než měsíc, přičemž jednou z hlavních příčin jejich dlouhého trvání byly vazby mezi organizacemi, které byly považovány za důvěryhodné, a nebyly proto dostatečně kontrolovány. Zpráva vychází z výsledků vyšetřování kybernetických útoků, které společnost Kaspersky prováděla v průběhu celého roku, a údajů, které byly získány při poskytování podpory organizacím žádajícím o pomoc při řešení incidentů nebo při pořádání odborných akcí pro jejich bezpečnostní týmy.Zpráva Kaspersky Incident Response 2023 uvádí, že dlouhodobé kybernetické útoky, které trvaly déle než jeden měsíc, tvořily 21,85 % z celkového počtu útoků, což je o 5,55 % více než v roce 2022. Pozoruhodným trendem pozorovaným u těchto útoků bylo zneužívání důvěryhodných vztahů jako primárního prostředku pro šíření infekce. Kompromitace na základě důvěryhodných vztahů se vyskytovaly již dříve, ale v roce 2023 se jejich četnost zvýšila a tvořily 6,78 % z celkového počtu útoků.Vzhledem k tomu, že tento způsob útoku umožňuje kyberzločincům infiltrovat prostřednictvím jedné napadené organizace více následných obětí z řad jejích partnerů, čelí vyšetřovací týmy několika dalším problémům. Zaprvé, organizace, které se staly prvotním terčem útoku, si ne vždy uvědomují možné následky, podceňují důležitost důkladného prošetřování a mohou se zdráhat spolupracovat.Zadruhé, útoky iniciované skrze důvěryhodné vztahy často vyžadují více času, aby se dostaly od počátečního průniku do konečné fáze napadení. Proto 50 % těchto útoků trvalo déle než měsíc. Podobný podíl útoků přesahujících jeden měsíc byl zaznamenán už jen v rámci útoků zevnitř nebo phishingu."Hrozby kybernetické bezpečnosti se neustále vyvíjejí a naše nejnovější zjištění zdůrazňují zásadní podíl důvěry na úspěšnosti hackerských aktivit. V roce 2023 a poprvé za poslední roky patřily útoky prostřednictvím důvěryhodných vztahů mezi tři nejpoužívanější vektory útoku. Polovina těchto incidentů byla přitom odhalena až po zjištění úniku dat. Zneužitím důvěryhodných vztahů mohou aktéři hrozeb prodloužit útoky a infiltrovat sítě na delší dobu, což představuje značné riziko. Je nutné, aby organizace zůstaly ostražité a zvýšily bezpečnostní opatření na ochranu před takovými sofistikovanými taktikami,“ komentuje Konstantin Sapronov, vedoucí skupiny Global Emergency Response Team ve společnosti Kaspersky.Ke zmírnění rizik uvedených ve zprávě společnost Kaspersky doporučuje:Udržujte dostatečné povědomí zaměstnanců o bezpečnostních hrozbách.Omezte veřejný přístup k portům pro správu.Zaveďte zásady nulové tolerance pro správu záplat nebo adekvátní opatření pro veřejně přístupné aplikace.Zálohujte kritická data pro minimalizaci škod.Implementujte robustní zásady pro používání hesel a vícefaktorového ověřování.Pro zvýšení ochrany vaší firmy před pokročilými útoky a detekování hrozeb již v raných fázích využijte spravované bezpečnostní služby, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response (MDR).V případě podezřelých aktivit, které by mohly vést k narušení bezpečnosti, nebo incidentů, ke kterým již došlo, vyhledejte pomoc odborníků na kybernetickou bezpečnost, jakou nabízí například Kaspersky Incident Response. Další informace můžete najít ve zprávě Kaspersky Incident Response 2023. Zdroj: Kaspersky ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-05-31 17:00:01

Starší pár záhadně zmizel. Pachatel se inspiroval orlickým gangem

Přemysl Herzán († 57) byl zaměstnán jako řidič, na jeho spolehlivost a loajalitu si nemohl zaměstnavatel stěžovat. Když už druhý den nepřišel do práce a nedařilo se jej kontaktovat, jeho nadřízený šel a nahlásil Herzánovo zmizení na policii. Brzy se ukázalo, že je nezvěstná také jeho družka Marie Drašnarová († 72). Kriminalisté rozběhli proces pátrání po zmizelém páru, brzy byly jejich tváře v médiích.   Zmizení dvou stopařek dodnes nebylo objasněno, vypovídal také pomocník Františka Mrázka Číst více Zmizení v Bubenči Kriminalisté se dozvěděli, že nešlo o spořádaný pár, jak to vypadalo na první pohled. Dle sousedů spolu měli časté neshody a bylo slyšet, jak se hádají. Marie Drašnarová se měla údajně změnit a uzavřít se více do sebe. Přesto bylo jejím zvykem při odjezdu dát klíče sousedce, která se starala o její vilu v Bubenči, když byla pryč. Marie Drašnarová klíčky sousedce nedala a odjela bez rozloučení. Jiní známí sdělili policii, že jim pár před odjezdem řekl, že jedou na výlet na Moravu. Konečně nějaká indicie. Co však nevěstilo nic dobrého, to byly vypnuté mobily obou partnerů. Policisté pracovali s motivem možné vraždy a následné sebevraždy. Auto našli v Maďarsku  Krom páru zmizelo také auto, které používal Přemysl Herzán jako služební. Kriminalisté prohledávali místa, kde by se manželé mohli zdržovat, k ničemu to ale nevedlo. Důležitý zvrat přišel v září 2019, kdy se Renault Přemysla Herzána našel v maďarském městě Ostřihom. Hned na první pohled bylo patrné, že někdo nechtěl, aby auto identifikovali. Nemělo SPZ a vnitřek byl celý politý čisticím prostředkem, což je způsob, kterým se pachatelé zbavují stop.   Stopa mířila na pozemkový úřad Současně s tímto zjištěním přišli kriminalisté na podivné machinace, které se děly na katastrálním úřadě s vilou Marie Drašnarové. Jeden přepis na jejího druha už policie zastavila, nyní však byla vila, kterou lze považovat za historickou památku, ve vlastnictví již nefungující firmy Přemysla Herzána. Podle smlouvy ji prodala značně pod cenou. Policie zjistila, že některé dokumenty byly přiloženy až později a pomocí odborníka bylo odhaleno, že podpisy jsou falešné. Policisté prohledali vilu v Bubenči a také již měli k dispozici výpisy z telefonů obou pohřešovaných. Zjistili, že poslední jejich telefonát byl s Tomášem Fialou. Současně se snažili zmapovat pohyb auta a zjistit, jak se dostalo do Maďarska.   Nadějný fyzik  Kolem osoby Tomáše Fialy začali dělat kriminalisté důkladné šetření. Jistě je zajímalo, co má tak mladý člověk společného se starším párem. Fialovi bylo tehdy 25 roků a byl studentem jaderné fyziky. Podle přepisů nemovitosti mělo dojít k tomu, že Přemysl Herzán prodal svou firmu Jiřímu Nehybovi a tato firma si koupila vilu Marie Drašnárové v Bubenči. Jiří Nehyba byl partner Tomáše Fialy, jak obchodní, tak životní. Kriminalisté zjistili, že Tomáš Fiala se tou dobou stýkal s více muži a také začal koketovat s drogami. Kriminalistům se protnula dvě zjištění. Nejprve se povedlo zmapovat pomocí kamer pohyb Renaultu z Maďarska až k domu Tomáše Fialy a dále se zjistilo, že měl zájem o vilu Marie Drašnárové. Tomáš Fiala i Jiří Nehyba nebyli z Prahy a bydleli v podnájmu v sousedství vily paní Marie, kde se s ní seznámili. Tenkrát ještě nemohla tušit, že potkala svého budoucího vraha.   Místo činu chata Mapováním pohybu Tomáše Fialy kriminalisté zjistili, že se zastavil v chatě. Byla to rekreační chata, kterou si bylo možno pronajmout. Kriminalisté ji prohledali velice precizně, našli stopy po boji a krevní skvrny. Kolem obou mladíků se pomalu začala stahovat smyčka, na kamerových záznamech byli totiž vidět oba dva. Tehdy už si byli vyšetřovatelé případu téměř jistí, že jsou manželé po smrti, stále je však nemohli najít. Oba mladíky zatknula zásahová jednotka, když vycházeli od právníka. Mezi hlavními otázkami, na které se kriminalisté ptali, bylo, co se stalo s pohřešovaným párem. Každý z mladíků byl vyslýchán zvlášť, oba ale tvrdili, že nevědí. Kriminalisté na základě zjištění z výslechů provedli 22 domovních prohlídek a zajistili další důkazy.   Těla nalezena Jiří Nehyba vypovídal pouze o cestě do Maďarska, o tom, co se dělo v pronajaté chatě, nic nevěděl. Policisté mezitím prohledávali místa, kde by mohla být ukryta těla. Tomáš Fiala pod tíhou důkazů změnil výpověď. Nyní tvrdil, že byl u toho, jak Přemysl Herzán zavraždil v chatě Marii Drašnárovou, a on mu ze strachu pomohl s odklízením těla, následně mezi nimi vznikl spor, který vygradoval v napadení Tomáše Fialy. Ten se měl bránit pohrabáčem a Přemysla Herzána zabít. Tajemné zmizení Ivanky Koškové: Rodiče odmítají připustit, že už dceru neuvidí Číst více Vyšetřovatelé Tomáši Fialovi nevěřili. Dál prověřovali místa, kde by mohl ukrýt těla, až došli na Želivskou přehradu. Od dob orlických vrahů se technika ještě více zdokonalila a dnešní sonar je již schopen spolehlivě vytvořit model dna. Zde si bylo možno všimnout dvou předmětů ve tvaru postavy. Když došlo v říjnu 2019 k vyzvednutí objektů, již bylo jisté, že se jedná o Marii Drašnárovou a Přemysla Herzána.  Přemysl Herzán byl zavražděn sečným úderem a několika bodnými údery směřujícími na hlavu, v krvi Marie Drašnárové bylo nalezeno sedativum. I tak musela být její smrt mučivá, podle pitvy se utopila. Kriminalisté usuzují, že se na celém podvodu podílel také Přemysl Herzán, nepodařilo se však dokázat, že by se vraždy účastnil Jiří Nehyba. Oba mládenci se dostali před soud, Jiří Nehyba pouze za podvod a Tomáš Fiala za vraždu. Odešli s tresty 5 a 25 let.   Zdroj: autorský článek KAM DÁL:Střet USA a Číny se blíží, známe rok. Viděl to i slavný věštec

Čas načtení: 2024-07-02 14:03:00

Průzkum společnosti Qinshift: Většina Čechů o digitálním průkazu totožnosti ví. S použitím ale čeká především na úřady.

Praha 2. července 2024 (PROTEXT) - Technologická společnost Qinshift si nechala zpracovat průzkum veřejného mínění, který zkoumal povědomí a používání digitálního průkazu totožnosti (aplikace eDoklady) mezi obyvateli České republiky. Výsledky průzkumu odhalily, že většina (84,8 %) obyvatel ČR už o možnosti digitálního prokázání totožnosti ví. Reálně však tuto technologii zatím použilo jen 15,4 % dotázaných. Více, než třetina respondentů uvedla jako hlavní motivaci k budoucímu použití aplikace eDoklady její akceptaci většinou úřadů v ČR. Od 1. července 2024 právě k této změně dochází u většiny veřejných institucí, se kterými běžně přicházejí občané ČR do kontaktu.Více než čtyři pětiny respondentů (84,8 %) vědí o možnosti používat digitální průkaz totožnosti prostřednictvím aplikace eDoklady. Tato aplikace je v české republice dostupná od ledna 2024. Povědomí je o něco vyšší mezi muži (89,7 %) než ženami (80 %). Samotnou aplikaci eDoklady má pak na svých mobilních zařízeních nainstalovanou přibližně jedna pětina dotázaných (21,1 %), přičemž mezi muži je to čtvrtina (25,1 %) a mezi ženami 16,7 %. Jen 15,4 % respondentů ji však už reálně použilo k prokázání své totožnosti.Jiří Voldán, Director of Global Delivery for Banking, Financial Services and Insurance ve společnosti Qinshift, k výsledkům průzkumu říká: „Z dat nám celkem jasně vyplynulo několik zjištění. Široká veřejnost je jednak velmi dobře obeznámena se samotnou existencí i možnostmi využívání elektronického dokladu totožnosti a celá pětina dotázaných má dokonce aplikaci eDoklady už i nainstalovanou na mobilních zařízeních. Z toho, že zatím jen asi 15 % respondentů využilo aplikaci eDoklady k reálnému prokázání totožnosti, je jasné, že si celkem nemálo občanů ČR nainstalovalo tuto aplikaci zatím z čirého zájmu o její budoucí využití.“Prokázání totožnosti pomocí aplikace eDoklady je v ČR od ledna 2024 možné na řadě tzv. ústředních správních úřadů (např. Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a další). Od 1. 7. 2024 se však rozšíří zejména na místa, se kterými jsou občané v mnohem častějším kontaktu. Bude se jednat například o finanční úřady, Úřad práce, ČSSZ, krajské úřady, nebo pobočky Czech Pointu. Podle zjištění průzkumu společnosti Qinshift bude právě tento krok pravděpodobně nejviditelnější změnou v reálném používání eDokladů v České republice. Policie ČR začala akceptovat digitální průkaz totožnosti nakonec dříve, než původně avizovala, a to už v dubnu tohoto roku.Nadpoloviční většina respondentů (59,7 %) projevila zájem o používání digitálního průkazu totožnosti v mobilním telefonu v budoucnu, o něco více opět muži (62,2 %) než ženy (57,5 %). Přibližně třetina dotázaných (35,3 %) pak uvedla, že by digitální průkaz začala používat ve chvíli, kdy začne být akceptován všemi hlavními veřejnými institucemi a úřady v ČR. Obavy o soukromí a bezpečnost osobních údajů zmínilo jen 16,1 % dotázaných jako důvod, proč aplikaci eDoklady nehodlají používat.„Rychlost přijímání nových digitálních nástrojů a aplikací podle našich dat jednoznačně roste. Když jsme v roce 2002 pomáhali budovat a spouštět pro Komerční banku jedno z prvních mobilních bankovnictví v ČR, trvalo až do většího rozšíření chytrých telefonů v roce 2011, než se aplikace stala skutečně široce využívanou. Přestože aplikace eDoklady funguje teprve od 20. ledna 2024, v takto krátké době se s ní seznámila už pětina obyvatel ČR,“ dodává k výsledkům průzkumu Voldán.Výsledky průzkumu naznačují, že obecné povědomí o existenci a možnostech digitálního průkazu totožnosti je v populaci obecně vysoké. Jeho reálné použití by se mohlo výrazně s příchodem července 2024 zvýšit. Významná část populace totiž projevuje zájem o jeho budoucí využívání, což představuje velký potenciál pro širší přijetí této technologie v blízké budoucnosti.Průzkum byl proveden agenturou Stem/mark formou internetového dotazování a zahrnoval 508 respondentů ve věku 18 až 64 let. O společnosti Qinshift:Qinshift je globální technologická společnost se silným evropským zastoupením, která poskytuje technologické služby perspektivním společnostem po celém světě. Více, než 3 000 jejích technických odborníků vytváří a navrhuje software a poskytuje komplexní podniková řešení, vizionářský design UX/UI, spolehlivě provozuje služby, inovativní produktový vývoj a špičkové podnikové poradenství. Společnost se stará o různorodou klientelu včetně telekomunikačních a satelitních operátorů, finančních a bankovních institucí, výrobních a automotive společností a organizací zabývajících se mobilitou a zdravotnictvím. U svých klientů podporuje jejich cestu k digitální transformaci. Qinshift je součástí technologického pilíře v rámci skupiny KKCG . Zdroj: Rubikon PR  

Čas načtení: 2024-08-15 10:00:00

Vědci zjistili, že lidé náhle zestárnou rychle ve dvou dobách svého života - ve 44 letech a pak v 60 letech

 Americká zjištění naznačují, že stárnutí není pomalý a stálý proces. Zřejmě to vysvětluje prudký nárůst zdravotních problémů v určitém věkuPokud jste si všimli náhlého nárůstu vrásek, bolestí nebo celkového pocitu, že jste zestárli téměř přes noc, může to mít vědecké vysvětlení. Výzkum naznačuje, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem ve věku kolem 44 let a znovu v 60 letech. Tato zjištění by mohla vysvětlit, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů, včetně muskuloskeletálních problémů a kardiovaskulárních onemocnění.