Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-01-26 00:00:00

Svetrománie stále trvá: Jaký svetr si vyberete?

Svetr musí mít ve svém šatníku každý. V chladném počasí je to neocenitelný kousek. Na trhu je hodně značek, materiálů, střihů i barev. V tomto článku si představíme dámské svetry z Nila shopu a věřím, že Vás inspirujeme a najdete si ten svůj „nej“. Přírodní materiály vedou Spolehněte se na prvotří ...

Čas načtení: 2013-02-02 00:00:00

Plesová sezóna se blíží! Plesové a společenské šaty 2013

Zima je období plesů a bálů, kam chce každá dáma vstoupit jako Popelka a proměnit se v princeznu. A tak všechny už přemýšlíme jak vyšňořit, abychom se předvedly v nejlepším světle a udělaly na okolí náležitý dojem. Více než na cokoliv jiného se spolehněte na svůj smysl pro styl a jistě i dobrý vkus ...

Čas načtení: 2023-10-03 00:00:00

Specialista na krátkodobé i dlouhodobé zapůjčení vozidla

Potřebujete si půjčit auto, dodávku nebo minibus a hledáte ověřenou firmu na pronájem vozidel? Spolehněte se v tomto ohledu na půjčovnu, kde vám připraví nabídku sestavenou přesně na míru vašim potřebám. Využijte široké nabídky služeb specialisty v oblasti půjčování aut, dodávek a minibusů v Moravsk ...

Čas načtení: 2020-07-12 15:15:23

Román Doktor Mráz odhaluje, čemu museli čelit desetitisíce rodin během Slovenského státu

Fiktivní městečko Himberany, kde se odehrává román Denisy Fulmekové Doktor Mráz, by mohlo být libovolným slovenským městem. Neboť podobné příběhy mají paralelu v osudech mnoha slovenských rodin. Autorka vypráví, jak se v období druhé světové války chovalo majoritní obyvatelstvo nejen k židovské menšině, ale i k „vlastním“, a poukazuje na ekonomický aspekt slovenského antisemitismu. Dokumentuje období Slovenského státu, kdy se k moci dostali lidé, jejichž motivací nebyla nenávist vůči Židům, antisemitismus či rasismus, ale chamtivost a touha po snadno získaném majetku.  Rok 1939. V městečku Himberany poblíž Bratislavy žije poklidně s rodinou právník Albert Mráz. Tedy až do dne, kdy v prorežimních novinách vychází článek anonymního autora, který napadá Mráze coby Žida, jenž se mazaně nechal pokřtít a změnil si jméno, aby mohl dál bohatnout na úkor ubohého slovenského lidu. Mráz si okamžitě uvědomí, že jemu i rodině hrozí nebezpečí. Iniciátorem článku je mladý právník Rárbocký, velitel místní Hlinkovy gardy, neváhající pošpinit kohokoliv, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Úspěšná advokátní praxe doktora Mráze mu je už dlouho trnem v oku. Nyní konečně nastala příležitost, jak se konkurenta zbavit. Rárbocký věří, že místní region se stane předvojem „nového“ Slovenska s ukázkovým řešením židovské otázky a že mu to pomůže v politické kariéře… Třebaže je příběh fiktivní, autorka vycházela ze slovenských archivů a konzultovala text s historiky. K pocitu autentičnosti přispívá vyprávění více než devadesátileté pamětnice Anny, Mrázovy dcery, které bylo v době vzniku fašistického Slovenského státu sedmnáct let. Příběh rodiny evangelíka židovského původu a jeho katolické manželky a dcery pokračuje i po začátku války. Denisa Fulmeková postupně sleduje všechny historické události od roku 1939 až do roku 1945 a ukazuje, jak se odrážely v životě běžných lidí. Autorka píše o obětech, pachatelích, ale i těch, kteří chtěli jen přežít. V závěru knihy Anna Mrázová sumarizuje životy členů své rodiny a obyvatel Himberan. Zatímco někteří viníci se dostali před lidové soudy a za své činy byli potrestáni, většina se ve vhodnou chvíli přidala ke Slovenskému národnímu povstání, čímž své dřívější skutky „vymazala“. Část postav si „oblékla“ komunistický kabát, a mnozí prošli jako řadoví občané, v tichosti a bez povšimnutí, od národního socialismu ke komunismu.    Ukázka z knihy   1 Právě se chystal odložit na polici kartonový fascikl s kopiemi smluv, když vtom se ozvalo slabé zaklepání. Přistoupil ke dveřím, stiskl kliku a překvapilo ho, když na chodbě uviděl svou ženu.      „Betko? Co tu tak stojíš?“ V jejím bledém obličeji, poněkud už poznamenaném osmačtyřiceti lety, zahlédl strach. „No tak, co se děje?“ Chytil ji za loket a vtáhl dovnitř. Viděl, že v jedné ruce drží stočené noviny a v druhé žmoulá kapesník. Do jeho kancelářských prostor chodívala málokdy, neměla ve zvyku ho přes den vyrušovat. Jen občas, když zůstal sedět nad prací příliš dlouho, poslala Rózu, aby ho zavolala k obědu.      „Róza mi přinesla noviny!“ Alžbeta je otevřela na jeho masivním psacím stole a nervózně otáčela stránky, dokud se od nich strnule neodtáhla. „Od rána váhám, jestli ti to mám ukázat, ale tak jako tak by ti to někdo podstrčil.“ Namířila ukazovákem na papír. „Á, tady to je!“      Stránce dominoval hlavní titulek vyvedený tučným písmem: Zázračná proměna dr. Martona v dr. Mráze.      „Naše služka čte Gardistu?“ zeptal se napohled nevzrušeně a usedl ke stolu s otevřenými novinami.      „Její otec to odebírá, ale prý jenom proto, aby byl informovaný.“      „Očividně si tedy pospíšil, aby informoval taky nás.“ Doktor Mráz si povolil pevný uzel na kravatě.      „Taková žumpa!“ ulevila si Mrázová a její manžel si začal čistit brýle. „Co píšou?“ zeptal se suše, jako by mu nestálo za to namáhat svůj slábnoucí zrak. Její rozhořčení nekomentoval, přestože jindy by manželčiny emoce jistě mírnil.      „Ach, ani to nechci vědět! Špína, špína se hrne!“ Alžbetě se třásl hlas a přemáhal ji pláč. „A samozřejmě, že i Barková mě přišla upozornit, že o tobě píšou!“      „Takže další, co čtou to svinstvo…“ poznamenal Mráz a znovu si nasadil brýle, aby mohl zaostřit na novinová písmena. Ale když postřehl, že mu Alžbeta stojí za zády a nahlíží přes rameno, obrátil se k ní: „Tak čti ty, Betko!“ Podal jí noviny a ukázal na dřevěné empírové křeslo, v němž sedávají jeho klienti.      Alžbeta vycítila, že přes zdánlivý klid, který její manžel zachovával, je rozrušený také. S důrazem na každé slovo se tedy chopila nevděčného úkolu předčítat:      „Zemský úřad v Bratislavě povolil v uplynulých dnech advokátovi v Himberanech, dr. Martonovi, změnu jména. Z dr. Martona se náhle stal dr. Mráz. Záležitost zdánlivě všední. Ale jen zdánlivě. Proto věc vysvětlíme podrobněji,“ nadechla se a úkosem pohlédla na muže. Široká záda v dobře padnoucím šedém saku ztuhle tiskl do opěradla, ale hlavu jako by tlačil bradou ke krku, víčka přivřená. Svraštěné čelo mu zbrázdily vrásky, koutky úst se však ani nepohnuly. „Pokračuj!“ pobídl ji, když zaznamenal její zkoumavý pohled.      „Kdo je dr. Marton?“ četla dále. „Nositel jména, které budí v Himberanech, ale také na celém slovenském Závrší hrůzu. Dr. Marton je pokřtěným Židem. A stejně jako nedovedla svěcená voda zničit pojmenování Žida-muže, nezměnila ani jeho duši. Dr. Marton zůstal dodnes mazaným židovským fiškusem, vždycky mu šlo jen o kšeft a peníze. Proto zpráva o tom, že si podal žádost o změnu jména, zapůsobila jako bomba. Místní Hlinkova garda, Hlinkova slovenská ľudová strana a ostatní veřejní činitelé nasadili všechny páky, aby schválení této Martonovy žádosti překazili. Protože dr. Marton zůstane navždy dr. Martonem, i kdyby se stokrát znovu pokřtil a tisíckrát si změnil jméno. Jméno dr. Martona je totiž vizitkou. Každý ví, že je to jméno židovské. Když se však přestěhuje například do Banské Bystrice nebo do Turčianského Sv. Martina dr. Mráz, nikdo tam nebude vědět, o koho se jedná.“      Alžbeta se odmlčela, ale bála se na muže podívat. Slyšela, jak prudčeji vydechl, ale jinak dále s naprostou vážností mlčel.      „To je všechno?“ zvedl k ní pohled.      „Ještě ne. Mám ti to dočíst celé?“ Zalitovala, že udělala přestávku, už to chtěla mít za sebou. Mráz jen mlčky přisvědčil a Alžbetin melodický hlas ukrajoval další věty z pamfletu: „Každý si pomyslí: křesťan a Slovák. A tady to máme! Jméno Mráz je dobrou maskou, pod kterou bude moct jeho nositel dále bohatnout na úkor ubohého slovenského člověka. Hlinkova garda musí stát na stráži, aby Židé takovýmto rafinovaným způsobem nemizeli beze stopy ve slovenském moři a nemohli tak dále vysávat slovenskou krev. Musíme odhalit jména všech tzv. vlivných lidí, kteří v Martonově případu intervenovali, a budeme je veřejně pranýřovat.“      Ruce s novinami jí bezradně klesly do klína: „Co na to říkáš?“      „Podepsal se autor?“      Zavrtěla hlavou. „Je tu jenom šifra, písmeno á. Nevíš, kdo by to mohl být?“      „Teď skoro kdokoli,“ odpověděl a dlaní si podrbal nakrátko ostříhaný šedivý zátylek. „Už je Aninka doma?“ zajímal se o dceru.      „Už by měla, dneska má krátký den, za chvíli bude oběd,“ zadívala se na masivní podlahové hodiny v jeho kanceláři.      „To je dobře,“ vstal a nastavil manželce rámě, aby se o něj opřela. „Pojďme tedy nahoru. A ty noviny mi tu, prosím, nech.“   2 Vyrůstala jsem v Himberanech a chodila jsem tam i do měšťanky. Rodiče mě vedli k učení a ke knihám, doma jsme měli opravdu velkou knihovnu. Tatínek četl spíš odborné knihy a maminka klasiku, ale také nové slovenské knížky, pamatuju si, že dlouhé roky odebírala časopis Živena.      Už to asi nahráváte, že? A mám mluvit hlasitěji? Ne? No, možná stejně budu, už hůř slyším a potom mi připadá, že ostatní taky. A proč vás vlastně zajímá zrovna můj příběh? Pocházíte z Himberan? Ne? A odkud tedy? Aha, tak vidíte, tam mě osud nikdy nezavedl. Takže… Na začátek mám říct jméno a věk, ano? Aha, doplníte to tam vy? Pro jistotu tedy: Jmenuji se Anna Olšaníková, za svobodna Mrázová, a je mi devadesát pět let. Narodila jsem se v Himberanech, kde se moji rodiče usadili po první světové válce. Tatínek byl rodák z nedalekých Veľkých Grešlí, to je kousek dál od Himberan, ale stále na Závrší. Maminka se narodila v Bratislavě, ale její matka, kterou jsem nepoznala, protože zemřela ještě před mým narozením, pocházela odněkud ze Slovinska.      Takže – měla jsem pěkné dětství a snad i pěkné mládí, pravda, dokud se nedostali k moci luďáci. Šlo to pomalu a postupně, nejdříve jsem slyšela o takzvaných postrcích, to když se hned po vyhlášení autonomie ještě v osmatřicátém musely některé židovské rodiny vystěhovat až ke slovensko-maďarské hranici. Měl to být kolektivní trest po první vídeňské arbitráži, když připadly jižní části slovenského území Maďarům. Samozřejmě z toho obviňovali Židy, kterým se automaticky připisovala promaďarská orientace. Jestli se nepletu, tito Židé měli být vyvezeni do Maďarska, ale tamější strana je nepřijala, takže se zasekli někde mezi hranicemi. Moc jsem rodiny, které tehdy deportovali také od nás z Himberan, neznala, ale otce to pobouřilo a říkal mamince, že je to teprve začátek. Potom jako by to utichlo. Nevím, kolik se z těch vypoklonkovaných himberanských Židů vrátilo domů. Šlo o ty chudší, ačkoli se říkalo, že přišli i o to málo, co měli, a své byty našli úplně vyrabované. Chvíli byl klid, ale otec všechno sledoval, proto si vlastně dal ještě v únoru 1939 změnit jméno. Totiž když jsem se narodila, jmenovala jsem se Martonová, celá rodina jsme byli Martonovi. No a změnil to na Mráz, rozhodl se narychlo, moc nad tím novým příjmením nepřemýšlel, i když nezastírám, že to byl zvláštní pocit, jmenovat se najednou úplně jinak. Na první pohled banalita, ale jméno je jméno. No a tím jménem to vlastně možná celé začalo, tedy pro naši rodinu, protože jednou jsem přišla ze školy, to už jsem navštěvovala učitelský ústav v Bratislavě, tedy střední školu pro budoucí učitelky. Kolik mi bylo? Sedmnáct. Když jsme měli kratší vyučování, jezdívala jsem domů na oběd, kvůli mně ho rodiče posouvali na později, a matně si vzpomínám, že i tenkrát jsem chvátala od vlaku, abych přišla včas. Bydleli jsme v Masarykově ulici, krátce nato ji pojmenovali po Hlinkovi, po válce se zase jmenovala po Širokém a teď je to takové neutrální, takže Hlavná. Koneckonců to hlavní ulice opravdu byla. Náš dům stál asi v její polovině, měl jedno poschodí a nacházelo se v něm několik samostatných bytů. Pokud si vybavuji, tak tam byli s dvěma dětmi manželé Barkovi a ještě starý pan Stein, vdovec, a jistě bych si vzpomněla i na další, ale rodiny se, pravda, taky hodně stěhovaly a střídaly. Ne, služka Róza s námi nebydlela, pocházela také z Himberan a měla to přes dvě ulice.      Pospíchala jsem tedy od vlaku domů, ale ten den jsem potkala kamarádku Hanku Zábojníkovou, která nesla v košíku dvě koťata, inu, musela jsem se trochu zdržet, a jak jsme se zapovídaly, dorazila jsem domů později. Všimla jsem si, že maminka plakala, a naivně jsem si myslela, že asi kvůli mně, ale po chvilce už mi bylo jasné, že se stalo něco horšího. U oběda vládlo tísnivé ticho, takže jsem se dokonce domnívala, že se rodiče pohádali. Když šla Róza uklidit kuchyň a my s maminkou jsme si sedly k šití – uměla totiž krásně šít a vyšívat a chtěla mě to naučit, i když já jsem nikdy tak šikovná jako ona nebyla –, polohlasně mi řekla, že o tatínkovi vyšel hrozný článek v Gardistovi. Prý abych se připravila, že na to budou lidé dělat narážky, a jistě se to už dostalo do rukou i někomu u nás na učitelském ústavu. Požádala jsem ji o ty noviny, ale ona zavrtěla hlavou, že ne, a znovu se rozplakala. Tehdy se mě zmocnil dosud nepoznaný strach, takový ten mdlý, neurčitý, který vyvolává zlé tušení, ale vy nedovedete pojmenovat, čeho přesně se bojíte. My s maminkou jsme přece byly katoličky a tatínek se dávno před válkou stal evangelíkem. Jenom jsme měli to nešťastné příjmení.   3 Tři dny po publikování článku o doktoru Mrázovi si ho s příjemným zadostiučiněním znovu přečetl i doktor Rárbocký, urostlý tmavovlasý chlap těsně před čtyřicítkou. Stačilo podstrčit potřebné informace zdatnému redaktorovi – a vida, jaký užitečný text vyšel! Nebylo pochyb, že nastal nejvyšší čas řešit věci radikálněji. Neměl snad pravdu Šaňo Mach nedávno v Rišňovcích? ujišťoval se Rárbocký. Slováci chtěli být velkomyslní a nechtěli trestat, ale ukázalo se, že to byla chyba. Židy je potřeba srovnat do latě!      Rárbocký byl právník stejně jako Mráz a právě teď svoji živnost přenesl přímo do sídla Hlinkovy gardy v Himberanech, kterým se stala moderní budova místní sokolovny. Znak tělocvičného spolku Sokol tu na jeho přímý pokyn vystřídal masivní slovenský státní znak a iniciály Hlinkovy gardy.      Rárbocký zvedl papírovou krabičku cigaret značky Egypt a s požitkem si jednu zapálil. Zvažoval, zda dopis napíše sám, nebo ho nadiktuje písařce. Nerad se totiž dělil o obsah, který měl zůstat utajený, a týkalo se to i kancelářské pomocné síly Margity. Toho dne ho ale čekalo ještě příliš mnoho agendy, a tak přešel ze své prostornější kanceláře do malé místnosti, ve které se spolu s množstvím úředních papírů, oznámení a listin tísnila i postarší posila sekretariátu himberanské Hlinkovy gardy. Jen co Rárbocký vešel, nahrbená Margita v upnuté tmavé šatové sukni zvedla oči od papírů a naučeně přikývla: „Ano, pane doktore?“      „Založte si do stroje papír, budu vám diktovat,“ oznámil jí. „Nahoru dáte razítko důvěrné a tajné.“      Margita kývla hlavou. „Spolehněte se, pane doktore.“      „Pište hlavičku adresáta – Generální sekretariát HSĽS v Bratislavě, adresa a všechny náležitosti.“ Zatímco Margita klepala do klávesnice psacího stroje, Rárbocký si rozepnul vrchní knoflík na uniformě. Venku se oteplilo a v malé místnosti bylo dusno. Přistoupil k oknu a chystal se ho otevřít, ale písařka, aniž by zvedla hlavu od práce, poznamenala: „Pane doktore, okno je rozbité. Něco se zaseklo, nejde vůbec otevírat.“      Rárbocký zacloumal kličkou. „Sakra! Už jste to nahlásila správci budovy?“      „Rozbilo se teprve včera a správce jsem už nezastihla. Zařídím to.“      „Dobře, pište tedy.“ Rárbocký se zadíval přes sklo zavřeného okna na jednu z hlavních himberanských křižovatek, donedávna ještě prašnou, ale teď čerstvě vydlážděnou, přes kterou občas projelo auto. V tuto dopolední hodinu na ní vládl klid, obvykle ožívala až po konci vyučování, když se z nedaleké školy vyhrnuly děti.      „Dr. Albert Marton, do závorky dejte Mráz,“ začal diktovat a s uspokojením poslouchal Margitino ťukání, jako by mohl poslechem kontrolovat, jestli zapisuje správně, „je advokátem v Himberanech. Asi před…“ tady se mladý velitel himberanské Hlinkovy gardy trochu zarazil, protože v duchu přepočítával, kdy se vlastně dozvěděl, že Marton podniká kroky, aby zakryl svoje židovství. „Asi před měsícem,“ doplnil, „mu Zemský úřad povolil změnu jména na Mráz, dejte čárku, Margito, a to navzdory tomu, že Hlinkova garda a místní organizace Hlinkovy ľudové strany se proti tomu důrazně postavily.“      Rárbocký, který nesnášel horko, se okno znovu pokusil otevřít. Zalomcoval kličkou, až mu zůstala v ruce, a tak jen zanadával a ledabyle ji nasadil zpátky. „Přečtěte mi poslední větu,“ vyzval Margitu, a když se znovu naladil na tón svého dopisu, pokračoval: „Spolehlivým způsobem jsme zjistili, čárka, že návrh okresního úřadu byl též proti změně. Navzdory tomu, jistě po různých intervencích, byla změna povolena. Nyní bylo vydáno vládní nařízení o židovských advokátech. Dr. Marton-Mráz je podle tohoto nařízení Židem, a tak žádáme, aby za žádných okolností nebylo dovoleno jmenovanému provozování juristické praxe.“      Margita kýchla a doktor Rárbocký zamumlal: „Zdravíčko!“      „Děkuji… Praxe,“ zopakovala poslední slovo.      „Nositel jména dr. Marton budí na slovenském Závrší hrůzu.“ Rárbocký se stále díval ven zavřeným oknem a pocit, že se v teplé místnosti potí a nemá dostatek vzduchu, ho přiměl trochu zrychlit tempo diktování: „Jeho zneužívání důvěry lidu celého okresu je dostatečně známé. Mazaným způsobem tahal z našeho rolnického lidu peníze, když si nechával dopředu podepisovat prázdný přehled pohledávek a tímto způsobem zinkasoval až dvakrát honorář ve stejné věci, ačkoli ve věci kromě advokátního dopisu nic právnického neučinil. Náš slovenský lid v něm měl cynického, bezcitného vykořisťovatele, kterému nezáleželo na právním zastupování, ale čistě jen na ožebračování osob, které vyhledaly jeho ochranu. Ochranu dejte do uvozovek, Margitko,“ upozornil písařku s nečekanou vlídností. Těšilo ho, že mu slova tak lehce přišla na jazyk. Považoval se za obratného 18 stylistu a chvíle, které mu to potvrzovaly, ho naplňovaly uspokojením.      „Dala jsem,“ ujistila ho. V jemném obloučku odtáhla zápěstí obou rukou od klávesnice psacího stroje, jako by jí je někdo držel na provázcích, a hned jimi opětovně přistála na stejném místě jako na klaviatuře, jako by zrovna rozehrávala novou skladbu.      „Slovák byl pro něj jen objektem slibujícím lehký výdělek a v našem lidu viděl tento Žid vždy jen cosi méněcenného,“ diktoval energicky a hladce Rárbocký. „Proto je v zájmu naší slovenské veřejnosti a našeho lidu vůbec,“ teď udělal významnou řečnickou odmlku, jako když vystupoval na schůzích strany nebo na slavnostních shromážděních na himberanském náměstí před kostelem, „aby jmenovaný byl co nejdříve vymazán ze seznamu advokátů, jejichž stav svou osobou jen znevažoval a svým jednáním učinil stavem nenáviděným. Na stráž! Dr. Juraj Rárbocký, velitel Hlinkovy gardy.“      Když Margita doťukala, vyzval ji: „Přečtěte mi to celé ještě jednou.“   Ze slovenského originálu Doktor Mráz, vydaného nakladatelstvím Slovart v Bratislavě roku 2018, přeložila Stanislava Moravcová ml., Nakladatelství Prostor 2020, 232 stran, v českém jazyce vydání první.   Denisa Fulmeková (1967) vystudovala žurnalistiku na FiF UK v Bratislavě. Věnuje se publicistice a literární tvorbě. Dosud vydala čtrnáct knih rozmanitých žánrů, mezi nimi sbírku básní Som takmer preč (2004), romány Dve čiarky nádeje (2006), Jedy (2007), Topánky z papiera (2009), Materská (2011), Štrikovaní frajeri (2015), povídkový cyklus Posledná polnoc v Pivonke (2013), přírodní receptář Magická sila bylín a průvodce svátky Magická sila sviatkov (oba 2014). V roce 2016 jí vyšel román Konvália s podtitulem Zakázaná láska Rudolfa Dilonga, inspirovaný životem jejího dědečka, známého slovenského básníka, dramatika a katolického kněze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-28 06:51:56

Nejlepší navigace do auta podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat

V pohádce O perníkové chaloupce děti, které se ztratily v lese, použily pro úspěšný návrat domů více prostředků. Jeníček nejprve házel na zem lesklé křemínky, které mu v měsíčním světle ukazovaly cestu domů. Jenže když mu kamínky došly, vsadil Jenda neprozřetelně na turistické ukazatele ryze organického původu (čili drobečky chleba). A jak se dalo čekat, splakal nad výdělkem. Protože kousky chleba vyzobali hladoví ptáci nebo jiná lesní havěť. Z toho plyne jasné ponaučení: až se někdy někde ztratíte, přestaňte panikařit a neplýtvejte zbytečně jídlem. Místo toho se spolehněte na některý z výrobků, které vám přináší naše recenze nejlepších navigací do The post Nejlepší navigace do auta podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat first appeared on SmartMag.cz.

Čas načtení: 2024-04-20 10:15:00

Pastrňák vs. Matthews, souboj obrany s útokem. Třaskavá série zajímá i nároďák

Jakmile se na ledě postaví proti sobě, dýchne na vás tradice. Dva týmy s významnou historií, silnými kádry a početnými fanouškovými základnami, které vyhlíží hlavně souboj Davida Pastrňáka s Austonem Matthewsem. Série mezi Bostonem a Torontem bude patřit k ozdobám prvního kola play off NHL. A spolehněte se, že velkou pozornost jí bude věnovat i vedení české hokejové reprezentace.

Čas načtení: 2024-04-20 10:15:00

Pastrňák vs. Matthews, souboj obrany s útokem. Třaskavá série zajímá i nároďák

Jakmile se na ledě postaví proti sobě, dýchne na vás tradice. Dva týmy s významnou historií, silnými kádry a početnými fanouškovými základnami, které vyhlíží hlavně souboj Davida Pastrňáka s Austonem Matthewsem. Série mezi Bostonem a Torontem bude patřit k ozdobám prvního kola play off NHL. A spolehněte se, že velkou pozornost jí bude věnovat i vedení české hokejové reprezentace.

Čas načtení: 2024-05-14 11:45:32

Test intuice: Vyberte si kartu a zjistěte, co přinese blízká budoucnost

Zde je 6 tarotových karet. Jejich záda jsou stejná, ale spolehněte se na svou intuici a vyberte si tu, která vás nejvíce osloví. Zde je pohled na to, co můžete očekávat v příštích několika měsících. Zhluboka se nadechnout. Neanalyzujte, jen vybírejte. Pokud jste zvolili první kartu Zažijete období plné velkého štěstí a spokojenosti. Cítíte se nyní […]

Čas načtení: 2024-05-21 17:51:59

Jak přežijete náročné stěhování bez námahy a zničených zad?

Všichni z nás se alespoň jednou v životě musí postarat o nepříjemné stěhování do nového domova. Tento proces s sebou přináší ohromné množství dřiny, zařizování a fyzické námahy. V dnešní době už nemusíte shánět partu kamarádů, pronájem dodávky, krabice ani další potřeby. Jde to totiž mnohem snadněji. Jak? Spolehněte se na profesionály Spousta z vás […] The post Jak přežijete náročné stěhování bez námahy a zničených zad? appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-05-21 18:15:32

Léčivé rostliny, které můžete pěstovat i vy

Léčivé rostliny dokážou pomoci při mnoha zdravotních problémech. Patříte-li mezi příznivce přírodní léčby a raději se spolehnete na bylinky, než abyste si do těla dobrovolně vháněli chemii, pak je náš dnešní článek určený právě vašim očím. Věřte nebo ne, ale existuje celá řada rostlinek, které jsou opomíjeny pro své léčitelské schopnosti – a to je […] The post Léčivé rostliny, které můžete pěstovat i vy appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2025-01-22 00:00:00

Pozor na drahé půjčky. Index odpovědného úvěrování vám pomůže

Potřebujete peníze a přemýšlíte o tom, jaká půjčka pro vás bude vhodná? Pak se mimo jiné spolehněte na index výhodnosti od Člověka v tísni, který vás může ochránit před nevýhodnými úvěry.

Čas načtení: 2024-03-28 06:51:56

Nejlepší navigace do auta podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat

V pohádce O perníkové chaloupce děti, které se ztratily v lese, použily pro úspěšný návrat domů více prostředků. Jeníček nejprve házel na zem lesklé křemínky, které mu v měsíčním světle ukazovaly cestu domů. Jenže když mu kamínky došly, vsadil Jenda neprozřetelně na turistické ukazatele ryze organického původu (čili drobečky chleba). A jak se dalo čekat, splakal nad výdělkem. Protože kousky chleba vyzobali hladoví ptáci nebo jiná lesní havěť. Z toho plyne jasné ponaučení: až se někdy někde ztratíte, přestaňte panikařit a neplýtvejte zbytečně jídlem. Místo toho se spolehněte na některý z výrobků, které vám přináší naše recenze nejlepších navigací do The post Nejlepší navigace do auta podle testů a recenzí + Poradíme, jak vybrat first appeared on SmartMag.cz.

Čas načtení: 2025-03-18 06:00:00

Spočítali vám dobře důchod? Kalkulačka od státu má mouchy

S rostoucím věkem nejspíš roste i váš zájem o to, jaký dostanete důchod – až na něj budete mít nárok. Protože jde o složitý výpočet, nejspíš se při tom spolehnete na kalkulačku od státu. Jenže na tu se podle všeho úplně spolehnout nemůžete. Proč?

Čas načtení: 2025-04-02 08:00:00

Chytrý zámek LOCKIN G30 citelně zlevnil. Má elegantní design a odemknete ho otiskem

Pokud vás už nebaví neustálé nošení klíčů a raději se spolehnete na otisk prstu, číselník nebo svůj chytrý telefon, máme pro vás tip na zajímavý chytrý zámek. Model G30 od výrobce LOCKIN aktuálně pořídíte ve slevě na Alze za pouhých 3 143 Kč s kódem ALZYDNY30. Produkt, který za běžných okolností stojí 4 490 Kč, […] Celý článek si můžete přečíst na Chytrý zámek LOCKIN G30 citelně zlevnil. Má elegantní design a odemknete ho otiskem

Čas načtení: 2025-04-14 13:05:00

Nároďák, nebo AHL? Kulich řeší dilema, Prospal radí: Mistrovství mu tolik nedá

Spolehněte se, že Radim Rulík o něj bude mít zájem. Nijak nezastírá, že chce český hokejový talent vidět v akci na mistrovství světa. Ale půjde to? Buffalo si přeje, aby Jiří Kulich po skončení základní části NHL pomohl na farmě v play off. „Měl by zůstat a stát se lídrem,“ má jasno bývalý reprezentant Václav Prospal.

Čas načtení: 2025-04-14 13:05:00

Nároďák, nebo AHL? Kulich řeší dilema, Prospal radí: Mistrovství mu tolik nedá

Spolehněte se, že Radim Rulík o něj bude mít zájem. Nijak nezastírá, že chce český hokejový talent vidět v akci na mistrovství světa. Ale půjde to? Buffalo si přeje, aby Jiří Kulich po skončení základní části NHL pomohl na farmě v play off. „Měl by zůstat a stát se lídrem,“ má jasno bývalý reprezentant Václav Prospal.

Čas načtení: 2025-06-17 13:45:00

Budoucnost i ověřené opory. Kdo má zaujmout na EuroBasketu 2025?

Ať už přímo v Brně, anebo u televize se je vyplatí pozorně sledovat. Můžou vás zaujmout z různých důvodů: dravostí, nápaditostí, zkušeným čtením hry i houževnatým přístupem. A spolehněte se, že pro úspěch svého národního týmu udělají maximum. Na jaké hráčky se vyplatí zaměřit během červnového EuroBasketu? Redakce iDNES.cz vybrala reprezentantky ze všech šestnácti účastnických zemí.

Čas načtení: 2025-06-19 06:00:00

Defekt na dálnici. Oprava se může změnit v boj o přežití

Taková banalita jako výměna prázdného kola by neměla být pro většinu řidičů problém. Na rušných dálnicích se však do řešení problému raději nepouštějte a spolehněte na asistenci pojišťovny nebo ŘSD. Chcete se snad plazit po zemi jen několik desítek centimetrů od tun oceli jedoucí rychlostí 130 kilometrů za hodinu?

Čas načtení: 2025-07-29 20:26:24

PS Plus pro srpen 2025 nabízí (nejen) zvrácené zpracování známé dětské pohádky

Dny v kalendářním roce ubíhají jako písek v přesýpacích hodinách. Konec měsíce nadešel a společnost Sony odhalila nabídku her pro předplatitele služby PS Plus na měsíc srpen roku 2025. Postavte se děsivým loutkám v temné reinterpretaci klasické dětské pohádky, spolehněte se na svůj důvtip při přežívání na nebezpečných a rozlehlých mapách a zažijte svět populárního anime na vlastní kůži. Článek PS Plus pro srpen 2025 nabízí (nejen) zvrácené zpracování známé dětské pohádky se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2025-09-03 20:05:00

Orální sex pro nejisté ženy

Cunnilingus neboli orální sex je považován za jednu z nejoblíbenějších sexuálních párových praktik, při které mnoho žen dosahuje orgasmu. Ale co když z něj zrovna vy naopak máte trauma? Spolehněte se na rituály, dýchání i neverbální signály!