Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-02-04 21:45:16

Deset mužů včetně otce ve Francii znásilnilo pětileté dítě

Ze znásilnění pětiletého dítěte ve francouzském Lille bylo obviněno deset mužů, včetně jeho otce. Podle vyšetřování byla dítěti podána blíže nespecifikovaná látka a následně bylo vystaveno sexuálnímu násilí. Hrůzný čin měl otec podle vyšetřovatelů organizovat, což on sám odmítá. K událostem došlo zhruba před rokem, dítě je nyní v péči lékařů a odborníků.

Čas načtení: 2020-05-27 14:52:01

Zvláštní zpravodaj OSN: Julian Assange byl týrán a hrozí mu, že bude utýrán k smrti

Vykonstruované znásilnění a manipulované důkazy ve Švédsku, tlak z Velké Británie, aby se proces nezastavoval, podjatí soudci, vazba, psychologické týrání a výhled na brzké vydání do USA s očekáváním trestu vězení na 175 let za to, že odhalil válečné zločiny. Nils Melzer, zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů, poprvé promluvil o výbušných poznatcích z jeho vyšetřování případu zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho.    Pane Melzere, proč se zabývá zvláštní zpravodaj OSN pro týrání Julianem Assangem? To se mne před nedávnem také ptalo ministerstvo zahraničí v Berlíně: Je to opravdu váš základní mandát? Je Assange obětí týrání?   Co jste odpověděl? Tento případ se dotýká mého mandátu ze tří pohledů. Za prvé: Tento muž zveřejnil důkazy o systematickém týrání. Místo těch, kteří týrali, je ale teď pronásledován on. Za druhé je on teď tak týrán, že sám vykazuje symptomy psychologického týrání. A za třetí má být vydán do státu, který lidi jako on drží v takových podmínkách vazby, které jsou organizací Amnesty International označovány za týrání. Julian Assange odhalil týrání, byl sám týrán a mohl by být vydán do USA, kde by mohl být utýrán k smrti. A to všechno by nemělo spadat do mé kompetence? Navíc je to případ, který má význam pro každého občana v demokratickém státě.   Co Assangeho čeká, bude-li vydán?  Nedostane se mu žádného právního řízení. Také proto nesmí být vydán. Assange přijde před porotu v Alexandrii ve státě Virginia, před proslulý „špionážní soud“, který projednává všechny případy národní bezpečnosti. To místo není náhodné, protože porotci musí být vybráni proporcionálně k lokálnímu obyvatelstvu a v Alexandrii 85 procent obyvatel pracuje v segmentu národní bezpečnosti – tedy CIA, NSA, ministerstvo obrany nebo ministerstvo zahraničních věcí. Když se před takovou porotou ocitneme s obžalobou za porušení národní bezpečnosti, je rozsudek od začátku jasný. Řízení vede vždy stejná soudkyně, za zavřenými dveřmi na základě tajných důkazů. V žádném takovém případu nebyl nikdo osvobozen. Většina obviněných proto přistoupí na dohodu, že se přinejmenším částečně přiznají k vině a dostanou za to mírnější trest.   Říkáte tedy, že Julian Assange nebude mít v USA žádný právní proces? Bezpochyby. Pokud se budou státní zaměstnanci USA držet rozkazů svých nadřízených, mohou se zúčastnit agresívních válek, dopouštět se válečných zločinů a týraní, mohou si být jisti, že nebudou stíháni. Kde je poučení z norimberských procesů? Pracoval jsem dlouho v konfliktních oblastech, abych věděl, že ve válkách se stávají chyby. Není to vždy kriminalita bez svědomí, mnohé se stane ve stresu, přetížení a panice. Jsem proto schopen pochopit, že vlády říkají: Řekneme pravdu, ale jako stát přejímáme odpovědnost za způsobené škody. A není-li individuální zavinění příliš závažné, nepadnou žádné drakonické tresty. Pokud je ale pravda potlačována a zločinci nejsou voláni k odpovědnosti, začíná to být extrémně nebezpečné. Ve třicátých letech minulého století vystoupily Německo a Japonsko ze Společnosti národů. Patnáct let poté ležel svět v troskách. Dnes USA vystoupily z Rady pro lidská práva OSN a ani masakr „vedlejších škod“, ani týrání CIA po 9/11, nebo agresívní válka proti Iráku nevedly k trestnímu vyšetřování. Tento příklad nyní následuje Velká Británie. V roce 2018 zveřejnil výbor pro zpravodajské služby a bezpečnost britského parlamentu dvě velké zprávy, které dokazovaly, že Velká Británie byla mnohem hlouběji zatažena do tajných operací CIA s týráním, než se dosud myslelo. Prvním úředním krokem vlády Borise Johnsona bylo, že tato vyšetřování anuloval. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Proč jste se tedy tímto případem nezabýval už dříve?  Představte si tmavý pokoj. Najednou se světlo soustředí na slona v této místnosti, na válečné zločince, na korupci. Vlády jsou na okamžik šokovány. Pak ale otočí kužel světla na obvinění ze znásilnění. Je to klasická manipulace s veřejným míněním. Slon je zase v temnotách, za kuželem světla. Místo něj je v centru Assange a my se bavíme o tom, jestli na ambasádě jezdí na skateboardu, anebo jestli správně krmí svoji kočku. Najednou všichni víme, že je to násilník, hacker, špión a narcista. A jeho odhalení nepořádků a válečných zločinů blednou v temnotě. To se stalo i mně, nehledě na moji profesní zkušenost, která mne měla nabádat k opatrnosti.    Můžeme začít od počátku? Jak jste se k tomu případu dostal? V prosinci 2018 mne jeho advokáti poprvé požádali o zásah. Nejdříve jsem odmítl. Byl jsem zavalen ostatními žádostmi a ten případ jsem ani neznal. V mém vnímání, které bylo ovlivněno médii, jsem i já měl předsudek, že Julian Assange je nějakým způsobem vinný a že mne chce manipulovat. V březnu 2019 za mnou přišli jeho advokáti podruhé s tím, že se potvrzují náznaky, že by Assange měl být brzy vypovězen z ekvádorského velvyslanectví. Poslali mi některé klíčové dokumenty a shrnutí jeho případu. A tehdy jsem si řekl, že jsem dlužen mojí profesní integritě se na to alespoň podívat.   A potom? Rychle mi bylo jasné, že tady něco nesedí. Že je tady rozpor, který mi moje celá právní zkušenost nedokáže vysvětlit: Proč je tento člověk devět let v trestně právním vyšetřování, aniž by došlo k obžalobě?   Je to tak výjimečné? Ještě nikdy jsem neviděl srovnatelný případ. Každý může proti každému vyvolat vyšetřování, pokud půjde na policii a toho druhého obviní. Švédské úřady ale vůbec nezajímala výpověď Assangeho. Cíleně ho nechávaly v nejistotě. Představte si, že budete devět a půl roku konfrontováni celým státním aparátem a médii s obviněními ze znásilnění, ale nemůžete se bránit, protože nikdy nedojde k obžalobě.   Říkáte, že švédské úřady nezajímala výpověď Assangeho. Média a úřady vykreslovaly ale opačný obraz: Julian Assange před švédskou justicí uprchl, aby se vyhnul zodpovědnosti. To jsem si nejprve myslel také, než jsem se pustil do rešerše. Je to přesně naopak. Assange se mnohokrát hlásil švédským úřadům, protože se chtěl k obviněním vyjádřit. Ale úřady to odmítaly.   Co to znamená, že úřady to odmítaly? Mohu začít od počátku? Mluvím plynně švédsky a mohl jsem proto číst originální dokumenty. A nevěřil jsem svým vlastním očím. Podle vyjádření postižené ženy se nejednalo o žádné znásilnění. A nejen to: Výpověď této ženy byla následně bez její účasti stockholmskou policí přepsána, aby se nějak podařilo vytvořit podezření ze znásilnění. Mám všechny ty dokumenty, maily, sms.   „Výpověď té ženy byla policií přepsána“, o čem to vlastně mluvíte? Dvacátého srpna 2010 přišla paní S.W. v doprovodu druhé ženy A.A. na policejní stanici ve Stockholmu. S.W. vypověděla, že měla s Julianem Assangem sex, se kterým souhlasila. Ale bez kondomu. Nyní se obává, zda se nemohla nakazit HIV, a chtěla by vědět, jestli může Assangeho zavázat k tomu, aby si nechal udělat test na HIV. Má velkou obavu. Policie zapíše její výpověď a okamžitě informuje státní zastupitelství. Ještě než je vůbec uzavřen její výslech, informují S.W., že bude Assange zadržen pro podezření ze znásilnění. S.W. je tím šokována a odmítá se dále zúčastnit výslechu. Ještě z policejní stanice posílá jedné přítelkyni sms, ve které píše, že nechce vůbec Assangeho obvinit, jenom chce, aby si nechal udělat test na HIV. Policie ho ale chce zjevně „chytit za ruku“.    Co to znamená? S.W. vůbec neobvinila Assangeho ze znásilnění. Odmítá dále pokračovat ve výslechu a odjíždí domů. Přesto se po dvou hodinách objeví v bulvárním švédském deníku Expressen titulek: Julian Assange podezřelý z dvojnásobného znásilnění.   Dvojitého znásilnění? Ano, ještě je tam ta druhá žena, A.A. Ta také nechtěla podat žádné obvinění, pouze doprovázela S.W. na policejní stanici. Ten den se jí nikdo na nic neptal. Později ale řekla, že ji Assange sexuálně obtěžoval. Pochopitelně nemohu říci, zda je to pravda, či nikoliv. Pouze pozoruji celý průběh: Jedna žena přijde na policejní stanici. Nechce podat žádné obvinění, chce jen od Assangeho test na HIV. Policie dostane nápad, že by to mohlo být znásilnění, a prohlásí to za oficiální delikt. Žena to odmítá podepsat, odchází domů a píše přítelkyni, že nechce, aby policie dostala Assangeho „do rukou“. A za dvě hodiny je to v novinách. Dnes už víme, že tisku to podstrčilo státní zastupitelství. A to bez toho, aby se Assangeho vůbec na něco zeptali. A ta druhá žena, která měla být podle titulku z 20. 8. také znásilněna, byla vyslechnuta teprve 21.8.   Co tato druhá žena později vypověděla?  Řekla, že Assangemu, který přijel do Švédska na konferenci, dala k dispozici svůj byt. Malý jednopokojový byt. Když byl Assange v bytě, vrátila se do bytu dříve, než bylo plánováno. Řekla, že to nebyl žádný problém, může s ní spát v jedné posteli. Té noci pak došlo k souhlasnému sexu. Řekla ale, že Assange během pohlavního styku záměrně porušil kondom. Pokud by to tak bylo, je to přirozeně sexuální delikt. Ta žena ale také říká, že si toho všimla až následně, že je kondom narušený. Je v tom ovšem rozpor, který musí být nezbytně vyjasněn: Pokud si toho nevšimnu, nemohu ani vědět, zda to partner udělal záměrně. Na kondomu, který byl přiložen jako důkaz, navíc nebyly zjištěny žádné stopy DNA Assangeho nebo A.A.   Odkud se ty dvě ženy znaly? Ve skutečnosti se neznaly. A.A., která Assangeho ubytovala a působila jako jeho tisková tajemnice, se seznámila s S.W. z toho důvodu, že nosila růžový kašmírový svetr. Zřejmě věděla od Assangeho, že se snaží o sexuální dobrodružství také s S.W. Jednoho večera dostala od jednoho známého sms: Assange bydlí u ní a on by se s ním rád spojil. A.A. mu odpověděla: Assange zřejmě spí s „kašmírovou dívkou“. Druhý den ráno telefonuje S.W. s A.A. a říká jí, že skutečně s Assangem spala a má teď strach, že se nakazila HIV. Její strach byl zřejmě skutečný, protože dokonce vyhledala kliniku, aby si nechala poradit. Na to jí A.A. navrhla: Pojďme na policii a donutíme Assangeho, aby si nechal udělat test na HIV. Obě ženy ovšem nejdou k nejbližší policejní stanici, ale k vzdálenější, kde pracuje přítelkyně A.A. jako policistka. Ta také vede výslech, zpočátku dokonce za přítomnosti její přítelkyně A.A., což není korektní. Až dosud je možné mluvit o nedostatečné profesionalitě. Zlomyslnost úřadů se ukázala později, když okamžitě rozšířily podezření ze znásilnění prostřednictvím bulvárního tisku. A to bez výslechu A.A. a v rozporu s výpovědí S.W. A také v rozporu s jasným zákazem švédských zákonů zveřejňovat jména pravděpodobných obětí a podezřelých ze sexuálních deliktů. Nadřízená státní zástupkyně je na tento případ upozorněna a po několika dnech vše uzavírá s tím, že výpovědi S.W. působí důvěryhodně, ale nezavdává to podezření z deliktu.   Ale pak se celá záležitost teprve opravdu rozjela. Proč?  Nadřízený policistky, která prováděla výslech, jí napíše, že má výpověď S.W. přepsat.   Co policistka přepsala? To nevíme. Ten první výslech byl v počítači přímo přepsán a už neexistuje. Víme jenom, že původní výpověď podle stanoviska hlavní státní zástupkyně neobsahovala žádné důkazy o deliktu. V revidovaném zápisu stojí, že došlo k několikanásobnému pohlavnímu styku. Souhlasně a s kondomem. Ale ráno se žena probudila s tím, že Assange se pokoušel do ní vniknout bez kondomu. Ptá se ho: Máš kondom? On říká: Ne. Ona říká: You better not have HIV, ale nechá ho pokračovat. Tato výpověď byla redigována bez účasti této ženy a nebyla jí také podepsána. Je to zmanipulovaný důkazní prostředek, ze kterého pak švédské orgány zkonstruovaly znásilnění.   Proč by to švédské úřady dělaly? Rozhodující je časový kontext. Koncem července zveřejnily WikiLeaks ve spolupráci s New York Times, Guardian a Der Spiegel tak zvaný „Afghan War Diary“. Je to jeden z největších informačních úniků americké armády. USA okamžitě požádaly svoje spojence, aby Assangeho zahrnuli žalobami. Neznáme celou korespondenci, ale Stratfor, což je bezpečnostní firma, která radí vládě USA, doporučila žalovat Assangeho příštích 25 let.    Proč se tehdy Assange nepřihlásil policii? Ale on to udělal, jak už jsem naznačil.   Rozveďte to, prosím. Assange se z tisku dozvěděl o obvinění ze znásilnění. Kontaktuje policii, aby k tomu zaujal stanovisko. Nehledě na publikovaný skandál, bude mu to umožněno až po devíti dnech, když už ale obvinění ze znásilnění S.W. je smeteno ze stolu. Řízení kvůli sexuálnímu obtěžování A.A. ale stále běží. 30. srpna 2010 přijde Assange na policejní stanici, aby vypovídal. Je vyslýchán policistou, který mezitím vydal pokyn přepsat výpověď S.W. Úvodem rozhovoru Assange řekne, že je připraven vypovídat. Nechce ale, aby se obsah rozhovoru opět objevil v tisku. To je jeho právo a je o tom ujištěn. Ale téhož večera je všechno opět v novinách. Pocházet to mohlo jedině od úřadů, protože u rozhovoru nebyl nikdo další přítomen. Zjevně se jednalo o to, aby bylo jeho jméno cíleně poškozeno.   Jak pak vůbec vznikla ta historie, že Assange chtěl před švédskou justicí utéci? Bylo to vykonstruováno, vůbec to neodpovídá skutečnostem. Pokud by chtěl zmizet, nepřišel by dobrovolně na policejní stanici. Na základě přepsané výpovědi S.W. bylo proti zastavení, které provedla státní zástupkyně, podáno odvolání a 2. 10. 2010 bylo stíhání kvůli znásilnění obnoveno. Oběma ženám byl na státní útraty přidělen právní zástupce Claes Borgström. Tento muž je partnerem v právní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Thomase Bodströma, pod jehož vedením švédská tajná policie zatýkala uprostřed Stockholmu osoby, které Spojené státy podezíraly, a předávala je bez jakéhokoliv procesu CIA, která je pak týrala. Tím se vyjasňuje transatlantické pozadí celé záležitosti. Poté, co bylo obnoveno obvinění ze znásilnění, vzkázal přes svého advokáta Assange několikrát, že chce k tomu zaujmout stanovisko. Příslušná státní zástupkyně to odmítla. Jednou se jí to nehodilo, jednou byl příslušný policista nemocný. Až zhruba po třech týdnech napsal advokát Assangeho, že musí už skutečně na konferenci do Berlína. A zda může Švédsko opustit. Státní zastupitelství písemně souhlasilo. Může Švédsko krátkodobě opustit.   A potom? V den, kdy Assange opustí Švédsko, kdy přitom není ještě vůbec jasné, zda krátkodobě, nebo dlouhodobě, je na něj vystavený zatykač. Ze Stockholmu letí do Berlína s SAS. Přitom z jeho podaných zavazadel zmizí jeho laptopy. Když přiletí do Berlína, žádá Lufthansa SAS o pátrání po zavazadle, ale ta odmítne jakoukoliv informaci.   Proč? To je právě ten problém. V tomto případě se neustále stávají věci, které vlastně nejsou možné, pokud nezměníte úhel pohledu. Assange potom pokračuje v cestě do Londýna, neutíká ale před justicí, nýbrž nabízí státnímu zastupitelství přes svého právníka několik možných dat k výslechu ve Švédsku – korespondence k tomu existuje. Pak se stane následující: Assange se dozví, že v USA bylo proti němu zahájeno tajné trestní řízení. Tehdy to nebylo USA potvrzeno, ale dnes víme, že to tak skutečně bylo. A od tohoto okamžiku říká jeho advokát: Assange je připraven vypovídat ve Švédsku, ale žádá diplomatické záruky, že ho Švédsko nevydá do USA.    Byl to vůbec realistický scénář? Absolutně. Několik let předtím, jak jsem už zmínil, předala švédská tajná policie dva ve Švédsku registrované žadatele o azyl bez jakéhokoliv řízení CIA. Už na letišti ve Stockholmu byli týráni, omámeni a pak dopraveni do Egypta, kde týrání pokračovalo. Nevíme, jestli to byly jediné případy. Ale známe právě tyhle, protože tito muži přežili. Později podali žalobu před komisí OSN pro lidská práva a vyhráli. Švédsko muselo každému z nich zaplatit půl miliónu dolarů odškodnění.    Jak reagovalo Švédsko na Assangeův požadavek? Advokáti říkají, že během těch sedmi let, kdy Assange žil na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, více než třicetkrát švédským úřadům nabízeli, že Assange přijede do Švédska, pokud mu zajistí, že nebude vydán do USA. Švédové to odmítli s tím, že přece neexistuje žádná žádost o jeho vydání do USA.   Jak hodnotíte tento jeho požadavek? Takové diplomatické záruky jsou v mezinárodní praxi běžnou záležitostí. Necháte se ujistit, že nebudete vydáni do země, kde hrozí nebezpečí těžkého poškození lidských práv, a to nezávisle na tom, zda už existuje požadavek na vydání z této země, či nikoliv. Je to politický, nikoliv právní proces. Uvedu příklad: Francie žádá Švýcarsko o vydání kazašského obchodníka, který žije ve Švýcarsku, ale je Francií i Kazachstánem hledaný pro daňové podvody. Švýcarsko nevidí ve Francii žádné nebezpečí týrání, ale v Kazachstánu ano. Proto Švýcarsko sdělí Francii: Vydáme vám tohoto muže, chceme ale diplomatické ujištění, že nebude následně vydán do Kazachstánu. Pak Francouzi neodpoví: Ale Kazachstán žádnou žádost o vydání nepodal, nýbrž samozřejmě poskytnou požadovanou záruku. Argumenty Švédů byly přitažené za vlasy. To je jedna věc. Ta druhá je, a to vám říkám se všemi mými zkušenostmi z pozadí kulis mezinárodní praxe: Pokud je vám takové diplomatické ujištění odmítnuto, tak jsou všechny pochyby o důvěře v danou zemi oprávněné. Proč by to nemohli Švédové garantovat? Z právního pohledu nemají přece USA se sexuálním řízením ve Švédsku vůbec nic společného.   Proč nechtěli Švédové dát ty garance? Je třeba se jen podívat, jak bylo toto řízení vedeno: Ve Švédsku nikdy nešlo o zájmy těchto dvou žen. Assange chtěl i poté, co nedostal ujištění o tom, že ho nevydají, nadále vypovídat. Říkal: Pokud nemůžete garantovat, že nebudu vydán, jsem vám k dispozici v Londýně nebo přes videolink.    Je ale normální nebo právně jednoduše možné, aby švédští úředníci k takovému výslechu cestovali do jiné země? To je další důkaz pro to, že Švédsku nikdy nešlo o hledání pravdy. Právě pro takové justiční případy existuje dohoda mezi Velkou Británií a Švédskem, která předpokládá, že pro výslech osob mohou cestovat švédští úředníci do Anglie a opačně. Anebo je možné výslech provést přes video. Mezi Švédskem a Anglií se to v tomto období uskutečnilo ve 44 jiných řízeních. Jen u Juliana Assangeho Švédsko trvalo na tom, že je zásadně důležité, aby se osobně dostavil.    Proč na tom trvali?  Pro to všechno – odmítnutí diplomatické garance, odmítnutí výslechu v Londýně, je pouze jedno vysvětlení: Chtěli ho dostat do rukou, aby ho mohli vydat do USA. Co se všechno ve Švédsku během několika málo týdnů koncentrovalo v rámci trestního předvyšetřování, je absolutně groteskní. Stát oběma ženám přidělil právního zástupce, který jim vysvětlil, že znásilnění je oficiální delikt, takže trestněprávní interpretace jejich zkušenosti je nyní záležitostí státu, nikoliv jejich. Když byl upozorněn na rozpor mezi výpověďmi žen a úřední verzí, odpověděl jejich právní zástupce, „že zkrátka nejsou žádné právničky“. Státní zastupitelství pět let Assangeho nevyslechlo k obviněním ze znásilnění, až se konečně jeho právníci dostali ke švédskému nejvyššímu soudu, aby si vynutili, že státní zastupitelství buď vznese obžalobu, nebo ji stáhne. Když Švédové Angličanům sdělili, že pravděpodobně budou muset řízení zastavit, odpověděli znepokojení Britové: „ Dont´you dare get cold feet!“   Jak prosím? Ano, Angličané, jmenovitě Crown Prosecution Service, chtěli Švédy nezbytně odradit od toho, aby řízení zastavili. Přitom by vlastně měli být Angličané rádi, že by nemuseli vydávat milióny daňových peněz na hlídání ekvádorského velvyslanectví, aby zabránili útěku Assangeho.   Proč byli Angličané zainteresováni na tom, aby Švédové řízení nezastavovali?  Musíme si přestat myslet, že zde skutečně šlo o to, vést šetření kvůli sexuálnímu deliktu. Co udělaly WikiLeaks, to ohrožovalo politické elity USA, Anglie, Francie a Ruska současně. WikiLeaks zveřejnily tajné státní informace. A to je ve světě, kde i v takzvaných zralých demokraciích utajování nabylo převahy, považováno za zásadní ohrožení. Assange zdůraznil, že státům dnes nejde o legitimní důvěrnost, nýbrž o potlačení důležitých informací ke korupci a zločinu. Vezměme si typický příklad, který zveřejnila Chelsea Manning, tzv. video o kolaterálních škodách. Je to video americké armády, které ukazuje, jak američtí vojáci zabijí v Bagdádu více lidí, mezi nimi dva spolupracovníky agentury Reuters. Jako dlouholetý právní poradce Mezinárodního červeného kříže vám mohu říci, že se jednalo nepochybně o válečný zločin.   Co by měl dělat právní stát v takovém případě?  Právní stát by měl proti Chelsea Mannig možná postupovat pro vyzrazení úředního tajemství, protože předala video Assangemu. Zcela určitě by ale nepronásledoval Assangeho, protože ten zveřejnil video ve veřejném zájmu, v zájmu klasického investigativního žurnalismu. Co by ale právní stát měl především učinit, to je vyšetřit a potrestat válečné zločince. Tito vojáci patří za mříže. Ale proti žádnému z nich nebylo zahájeno trestní řízení. Místo toho sedí muž, který informoval veřejnost, v Londýně ve vydávací vazbě a může v USA dostat 175 let vězení. To je míra trestu, která je zcela absurdní. Pro příklad: Hlavní váleční zločinci v jugoslávském tribunálu dostali tresty 45 let. 175 let vězení ve vazebních podmínkách, které jsou označovány zvláštním zpravodajem OSN a Amnesty International jako nelidské. Opravdu ohromující na tomto případu je bezprávný prostor, který se vyvinul – mocní mohou beztrestně jít přes mrtvoly a z žurnalismu je špionáž. Je zločinem říkat pravdu.   V dubnu 2019 anglická policie Juliana Assangeho odvlekla z ekvádorského velvyslanectví v Londýně. Jak hodnotíte tuto akci? V roce 2017 přišla v Ekvádoru k moci nová vláda. Tehdy napsal americký Kongres dopis: Potěšilo by nás, kdyby USA mohly kooperovat s Ekvádorem. Šlo samozřejmě o mnoho peněz. Ale je tam jedna překážka: Julian Assange. Jsou ochotni kooperovat, když Ekvádor předá Assangeho USA. Od tohoto okamžiku začíná na ekvádorském velvyslanectví tlak na Assangeho masivně stoupat. Je mu ztěžován život. Ale zůstává. Pak Ekvádor ruší jeho azyl a dává Anglii zelenou pro jeho zatčení. Protože mu dřívější ekvádorská vláda udělila ekvádorské občanství, je třeba mu odejmout pas, protože ústava Ekvádoru zakazuje vydávání vlastních občanů. To se všechno stane bez jakéhokoliv správního řízení přes noc a Assange nemá žádnou možnost k tomu zaujmout stanovisko, nebo použít právní prostředky. Britové ho zatknou a stejného dne je předveden před anglického soudce, který ho pro porušení podmínek kauce odsoudí.   Jak posuzujete rychlost toho odsouzení? Assange měl jen 15 minut času k přípravě se svým právníkem. Řízení samo trvalo také 15 minut. Assangeův právník položil na stůl tlustý svazek a podal okamžitě odvolání kvůli zaujatosti jedné přísedící soudkyně, protože její muž figuroval v 35 případech WikiLeaks. Soudce ale jeho námitky odmítl bez jakéhokoliv zkoumání. Assange řekl během jednání jedinou větu: Jsem nevinný. Soudce se k němu obrátil a řekl: Jste narcista, který myslí jen na svoje zájmy. Odsuzuji vás kvůli porušení podmínek kauce.    Pokud vám dobře rozumím: Julian Assange neměl od začátku žádnou šanci? Ano, tak to je. Neříkám, že Julian Assange je anděl. Anebo hrdina. Ale tím nemusí být. My přece mluvíme o lidských právech a ne o právech andělů nebo hrdinů. Assange je člověk a má právo se obhajovat. Má právo se bránit a být s ním lidsky zacházeno. Cokoliv je Assangemu předhazováno, má právo na férové řízení. A to mu bylo důsledně odmítáno, a to jak ve Švédsku, v USA, v Anglii i v Ekvádoru. Místo toho ho nechali sedm let smažit v jedné místnosti a pak ho vyrvali a během hodin a bez jakékoliv přípravy odsoudili kvůli přestupku o kauci, který spočíval v tom, že od jednoho ze států OSN dostal diplomatický azyl. Přesně tak, jak to předpokládá mezinárodní právo a jako toho využilo nesčíslné množství čínských, ruských a jiných disidentů na západních velvyslanectvích. Je zjevné, že se tu jedná o politický proces. Ostatně i v Anglii v podobných procesech o porušení kauce padají výjimečně tresty vazby, většinou jen pokuty. Assange naproti tomu dostal 50 týdnů vazby ve vězení s nejvyšší mírou ostrahy – zjevně nepřiměřený trest, který sledoval jediný cíl: Aby USA mohly v klidu připravit obvinění ze špionáže.    Podobné podmínky pro jednoduchý přestupek porušení kauce? Od kterého okamžiku se vazba stává týráním? Julian Assange byl cíleně psychologicky ze strany Švédska, Anglie, Ekvádoru a USA týrán. Nejprve zcela svévolným vedením procesu. Vedení řízení ze strany Švédska, s aktivní pomocí Anglie, bylo zaměřeno na to, aby se dostal pod tlak a zůstal uvězněn na velvyslanectví. Švédsku nešlo nikdy o to, dopátrat se pravdy a těm ženám pomoci, nýbrž dostat Assangeho do kouta. Jedná se o zneužití soudního řízení, které má dostat člověka do pozice, kdy se už nemůže bránit. Toto trvalé zneužití státní moci způsobilo u Assangeho enormní stavy stresu a strachu a zanechalo měřitelné kognitivní a neurologické škody. Navštívil jsem Assangeho v květnu 2019 v jeho cele v Londýně spolu se dvěma světově respektovanými lékaři, kteří jsou specializováni na forenzní a psychiatrické vyšetřování obětí týrání. Diagnóza obou lékařů byla jednoznačná: Julian Assange vykazuje typické symptomy psychologického týrání. Pokud nebude vzat co nejrychleji v ochranu, je třeba počítat s rychlým zhoršením jeho zdravotního stavu až k smrti.    Když už seděl půl roku v Anglii ve vydávací vazbě, zastavilo v tichosti Švédsko v listopadu 2019 najednou řízení proti Assangemu. Po devíti letech. Co se stalo? Skoro deset let švédský stát stavěl Assangeho cíleně na pranýř jako sexuálního zločince. Pak najednou zastaví řízení se stejným argumentem, jako to udělala státní zástupkyně v roce 2010 po pěti dnech: Výpověď ženy je sice důvěryhodná, ale nejsou k dispozici žádné důkazy o trestném činu. Je to neuvěřitelný skandál. Ale ta časová shoda není náhodná. 11.listopadu byl zveřejněn oficiální dopis, který jsem dva měsíce předtím předal švédské vládě. V tomto dopise jsem vyzval švédskou vládu, aby v 50 bodech vysvětlila, jak souvisí její vedení vyšetřování s lidskými právy. Jak je možné, že se tisk všechno dozvěděl, ačkoliv je to zakázáno? Jak je možné, že podezření bylo zveřejněno, ačkoliv se výslech ještě vůbec nekonal? Jak je možné, že tvrdíte, že šlo o znásilnění, ačkoliv postižená žena s tím nesouhlasí? V den zveřejnění jsem dostal ze Švédska strohou odpověď: Vláda nemá k tomuto případu žádné další připomínky.   Co ta odpověď znamená? Je to přiznání viny. {/mprestriction}  Z rozhovoru na webu republik.ch přeložil Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2025-02-12 07:00:01

Znásilnění: Téma, o kterém se málo mluví. Radí právník

Oběť znásilnění by měla neprodleně ohlásit na policii, co se jí stalo. „Důrazně doporučuji, aby oběť nešla sama, ale jedině s právním zástupcem,“ tvrdí advokát Mgr. Michal Benčok. Na policii pak dojde k sepsání trestního oznámení. Oběť versus pachatel Trestní zákoník definuje znásilnění slovy: „Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“ Pokud se někdo stane obětí tohoto trestného činu, doporučuje se před podáním trestního oznámení nejprve dojít na vyšetření k lékaři nebo do nemocnice. Obezřetné je pak pořízení fotodokumentace modřin, oděrků, ran a dalších poškození na těle, popřípadě důkazů v podobě roztrženého a poničeného oblečení. Když už je věc na policii, „vyšetřovatel buď hned, nebo následující den provede s poškozenou osobou výpověď. Následně se postupuje podle toho, jestli je pachatel znám, nebo ne,“ vysvětluje Michal Benčok. V závažnějších případech patří případ kriminální policii.  Osmiletá holčička přišla o život. Pachatel se policii roky vysmíval Číst více Zneužitá nezletilá dívka Obětí sexuálního nátlaku mohou být kromě žen nebo mužů také děti. Za vše mluví případ znásilnění desetileté dívky, který řešila policie Moravskoslezského kraje. Do přízně nejmenované rodiny se vetřel podivný, neznámý „strýček“, který se nabídl, že bude hlídat děti. Rodiče těchto dětí neznámého muže v podstatě neznali. Později se prokázalo, že již byl v minulosti za sexuální zneužívání a znásilnění soudně stíhán. Bohužel i tentokrát si našel oběť. Nejstarší dcerka odmítla ke strýčkovi dále chodit a tehdy se v myslích rodičů spustil alarm. Vše začala pečlivě a citlivě vyšetřovat policie a dokázalo se, co se doopravdy stalo. Pachatel dívku zneužil k sexuálním aktivitám, které nepatří do věku před patnáctým rokem. Vyšlo najevo, že došlo k opakovaným souložím a znásilnění, a tím ohrožení výchovy dítěte, jak se dočteme na policie.gov.cz. Společenský lynč soudců za mírné trestání znásilnění nemá reálný důvod Číst více Jak násilníka dopadnout a usvědčit K tomu, aby policie dostihla pachatele, často vede celá škála důkazů. Jedná se třeba o fotodokumentaci, kamerové záznamy, výpovědi pachatele, svědky a poškozené osoby, ale také genetiku a testy DNA. „Pokud není většina výše uvedených důkazních prostředků, tak se policie a ostatní orgány spoléhají hlavně na výpověď poškozené osoby. Zde je často problém, pokud pachatel mlčí a odmítne vůbec vypovídat,“ vysvětluje Michal Benčok. V případě trestného činu znásilnění se s pachatelem nikdo nepáře a neexistují žádné alternativní právní metody. „Buď je pachatel zproštěn viny, nebo je potrestán podmíněným či nepodmíněným trestem. Odklon v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání na určitou zkušební dobu v těchto případech prakticky nepřichází v úvahu,“ uvádí Michal Benčok.  Je třeba zdůraznit, že sexuální aktivita bez souhlasu je znásilnění a oběti znásilnění nikdy nenesou vinu. Zároveň je důležité připomenout, že se jedná o trestný čin a pachatelé by měli být vždy hnáni k odpovědnosti. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Krycí jméno Mayer. Maniak, kterému novináři říkali profesor.

Čas načtení: 2021-11-19 08:13:03

Proč ženy neohlašují znásilnění? Nový dokument ukazuje, že systém žije v zajetí mýtů

Nevhodné komentáře, nevyžádané fotky mužského přirození, osahávání i znásilnění. Z průzkumu pro Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí vyplynulo, že se s nějakou formou sexuálního obtěžování nebo násilí během svého života setkala každá druhá dospělá žena. Znásilněna byla každá desátá. Na policii se ale obrátí jen malý zlomek z nich. Znásilnění pod kůží, první český dokument, který mapuje tuto problematiku, uvede ČT2 v úterý 23. listopadu od 21:35 hodin. „Hovoří-li se o tématu znásilnění, většinou se má na mysli ona chvíle nedobrovolného aktu. Ale to je jen viditelná špička ledovce. Mnohem složitější a komplikovanější je realita „pod hladinou“, tedy následné vypořádávání se oběti s osudnou chvílí, řešení otázky, zda znásilnění oznámit, a když, tak jak a komu. A hlavně nekonečně se vlekoucí vyšetřování s nejistým výsledkem, zda bude pachatel vůbec potrestán, kdy ani trest není dostatečným zadostiučiněním za ztracenou kvalitu života. A tato šedá zóna života oběti je předmětem našeho dokumentu Znásilnění pod kůží. Je to stav, kdy oběť cítí nepříjemnou vzpomínku pod každým centimetrem čtverečním své kůže, v každém zákoutí svého vědomí,“ popisuje téma snímku manažer vývoje Centra dokumentární a publicistické tvorby ČT Radomír Šofr. Autoři dokumentu ukazují na konkrétních příbězích, proč je pro oběti složité násilný sexuální čin nahlásit. Jak velký je tlak, který na ně společnost vyvíjí. A co všechno na jejich cestě za spravedlností nefunguje. „Dokument chce objevovat příčiny systémového selhávání institucí, které by měly případy citlivě a empaticky řešit,“ říká režisérka Kateřina Hrochová. „Zatímco odborné poznání jde dopředu a společnost se sexuálnímu násilí čím dál více věnuje, tak celý systém jako by zaspal. Celá řada policistů, psychologů, lékařů, soudců, novinářů, advokátů žije v zajetí mýtu, které vůbec neodpovídají realitě. Například víme, že za drtivou většinou znásilnění je někdo, koho oběť zná. Přesto přetrvává stereotyp neznámého predátora, který čeká někde v křoví,“ doplňuje autor námětu Jaroslav Hroch. Ve snímku vystupují tři ženy. Všechny si prošly sexuálním násilím a otevřeně popisují své zkušenosti, psychologické dopady i nefunkčnost českého systému. Nyní pracují na svém uzdravení i zotavení. Chodí na terapeutická sezení, snaží se znovu najít důvěru ve vztahy i lidi a vyrovnávají se se svými úzkostmi. Terezu několik let znásilňoval její trenér. Nechtěla, aby mu to prošlo, a tak se obrátila na policii. Na radu Bílého kruhu bezpečí si vymínila, že výslechy bude provádět žena. „Po celou dobu procesu jsem pořád čekala. Utkvěl mi osmihodinový výslech. Vyčerpávající, náročný, podrobný. Musela jsem podstoupit i tři rozsáhlé znalecké posudky. U soudu jsem musela vypovídat znovu. Soudce se několikrát ptal, jestli to, co jsem uváděla, je skutečně pravda. Takže další zbytečný výslech,“ popisuje Tereza zkušenost s ohlášením. Trenér nakonec dostal nepodmíněný trest. Velice surově byla znásilněna i protagonistka dokumentu Dominika. Pokusila se o sebevraždu a následky trpí, stejně jako ostatní, dodnes. Na policii se neobrátila. „Mně v tu chvíli prostě o žádnou spravedlnost nešlo, jenom jsem se chtěla zachránit. Cítila jsem ten pocit, že se musím zachránit, abych mohla žít dál plnohodnotný život a nechat za sebou tu špínu a hrůzu,“ říká Dominika. I Karolína se stále se svou zkušeností vyrovnává. „Bydlím na koleji a je to absolutně bezpečný místo, nedostane se tam někdo cizí, ale přesto špatně spím, budím se hodně často, vylekám se každého nepravidelného neznámého zvuku,“ říká Karolína. „Tři mladé ženy se odhodlaly vyjít se svým příběhem před diváky a nechat jim nahlédnout, co to znamená být onálepkovaná nejrůznějšími mýty, vyrovnat se se sexuálním predátorstvím a najít sílu žít se svým stigmatem dál. Tři příběhy, které mohou společnost posunout ve vnímání nepatřičnosti sexuálního násilí. Tři příběhy s optimistickým vyústěním na svém konci. Jsem moc rád, že se nám toto téma povedlo přivést, myslím velmi sugestivně, na obrazovky České televize,“ uzavírá Šofr.

Čas načtení: 2024-02-23 15:00:01

Vrah zapomněl, že zabíjel. Trojnásobnou vraždu v Klučově objasnili až po 13 letech

Porevoluční roky měly charakter euforie, ale také strachu z nárůstu kriminálních činů. Amnestie prezidenta Havla a podfinancovaná policie situaci také moc nepomohly. Své o tom vědí také obyvatelé středočeské obce Klučov.   Pondělí 30. dubna 1990 začínalo jako obyčejný den. V domku nedaleko nádraží byl však nezvyklý klid. Jak už to bývá na vesnici, lidé si vidí obrazně řečeno „do talíře“. Podivný klid zpozorovala sousedka a příbuzná rodiny bydlící ve zmíněném domku. Neváhala a šla se podívat, jestli je vše v pořádku. Co uvnitř našla, ji málem přivedlo k infarktu. Všechny tři ženy v domě ležely polonahé a zavražděné.   Nebezpečný deviant na útěku  Po výjezdu našli kriminalisté na místě činu ubodanou matku a její dvě dcery. Nejmladší nebylo ani osmnáct let. Všechny ženy byly částečně odhalené, pitva prokázala znásilnění nejmladší z žen, byla zde možnost, že pachatel na ní vykonal soulož až po smrti. Obě dcery byly zavražděny ve spánku, jejich maminka se brutálnímu netvorovi bránila, ale bohužel neúspěšně. Pachatel také ukradl elektroniku a oblečení. Detektivové napjali své síly a s buldočí zatvrzelostí se vydali po stopách vraha. První možnost byli propuštění vězni, kteří se opíjeli v nedaleké hospodě. Pátrání tímto směrem však žádné výsledky nepřineslo. Tento neúspěch se bohužel táhl dlouhých 13 roků. Obrat k lepšímu nastal až díky DNA, v této době nové metodě porovnávání vzorků. Sadistu Jana Holuba pohled na mrtvé tělo vzrušoval. O trest smrti si řekl sám Číst více Genetika jako důkaz  Zavedení testování DNA do kriminalistické praxe byl revoluční čin. Od ledna 1992 začala historie genetiky na Kriminalistickém ústavu v Praze. Do té doby si čeští kriminalisté nechávali zpracovávat vzorky u slovenských kolegů či jinde v zahraničí.  Jedním z policistů, kteří tuto metodu u nás pomáhali prosadit, byl šéf mordparty Jiří Markovič. V jednom rozhovoru pro noviny popsal, jakým úskalím musí kriminalisté čelit a co pro to mohou udělat politici.   Tým Pomníky  V roce 1995 se případ dostal do rukou policistů nově vzniklého týmu Pomníky. Procházeli si vše znovu a snažili se „nasát“ místní znalost. Bohužel ani oni nebyli úspěšní, tedy alespoň zatím. Po roce 2000 se metody testování DNA ještě více zdokonalily a vznikly databáze vzorků kriminálníků. Do ní se dostal i vzorek neznámého vraha z Klučova.   Shoda vzorků z Brna  Štěstí konečně přálo vyšetřovatelům v roce 2003. Brněnští kolegové středočeských policistů zadrželi recidivistu Jaroslava Gančarčíka, podezřelého ze znásilnění. Jeho DNA profil se shodoval s genetikou vraha z Klučova. Lidé zemřou zbytečně, tvrdí Nostradamus i další věštec. Česko čekají velké změny Číst více Vrah pil 20 piv denně Byl převezen do Prahy, kde už byl připraven výslech v proslulé ulici Bartolomějské. Pražští kriminalisté převzali do svých rukou urostlého muže s dlouhými černými vlasy a tvrdým pohledem. Měl bohatou kriminální minulost plnou násilných deliktů, znásilnění a krádeží. Na židli vyšetřovaného usedl člověk, na kterém bylo na první pohled patrné dlouhodobé užívání alkoholu. Otupělý pohled, jak posléze kriminalisté zjistili, doprovázela ztráta paměti. U vyšetřovaných tak častá, ale většinou hraná, v tomto případě si kriminalisté nebyli jistí. Doslovný přepis prvního výslechu J. Gančarčíka v Praze:  Kriminalista: Pane Gančarčík, vy jste se několikrát zeptal, proč jste tady. Teď přišla chvíle sdělit vám, proč jste tady. V roce 1990 byla v jedné obci Klučov, nedaleko u Prahy, spáchaná vražda…  Gančarčík: Vy to chcete dát na mě?  Kriminalista: Víte, co je to genetika?  Gančarčík: Já vím, co je to genetika, ježimajrá, já jsem nikoho ne to… Kriminalista: Takže pane Gančarčík, vy jste v obci Klučov zavraždil tři ženy. Gančarčík: To k*rv* není... ježišmarijá, to nemůže být pravda. Já vám říkám, že jsem to nespáchal, že to musí být omyl.   Klučovský vrah vypil denně asi dvacet piv, prokládal to kořalkou a vínem, do toho si dával ještě prášky, nejspíš sedativa. Později sám Gančarčík požádal o výslech a sdělil kriminalistům, že si na domek vzpomíná, zejména na kliku a dveře. V dalším výslechu, který byl veden v multimediální místnosti, připomínající spíše televizní studio, pouštěli obviněnému snímky z místa činu a také mu předložili fotografie zavražděných. Gančarčík poklepal na nejmladší z obětí a řekl, že ji zná. Také si vzpomněl, že jí chtěl zastavit krvácení nějakým kusem látky, že jej sám způsobil, však nepřiznal.   25 let za 3 vraždy  Kriminalisté měli důkazy, že čin spáchal, sám obviněný přiznával pouze, že v domku byl. Jaroslav Gančarčík, kriminálník z Ostravska, který jezdil do Čech loupit a nakradené zboží poté prodával v Ostravě a Českém Těšíně, nakonec stanul před soudem. Trest smrti byl zrušen, doživotí v době spáchání činu nebylo. Odnesl si dva tresty, za znásilnění v Brně 10 let, a jelikož trest nesměl přesáhnout 25 let, dostal přesně tuto maximální sazbu.   Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Je to tvář Jacka Rozparovače? Našli ji na vycházkové holi staré 130 let

Čas načtení: 2024-06-04 12:43:00

KOMENTÁŘ: Proč je potřeba schválit dětský certifikát? Kvůli dětem

Taky vám to připadá na první pohled tak jednoduché? Máme tady pár medializovaných případů, kdy se učitel, pečovatel o děti na táboře či lektor nějakého kroužku dopustil znásilnění malých dětí. A když používáme slovo „znásilnění“, myslíme znásilnění v tom slova smyslu, jak jej chápe dnešní trestní zákoník. Pojďme si to tedy představit, koukat stranou ani nemůžeme. Jde o osahávání, prst v konečníku jedenáctiletých chlapců, znásilnění osmiletých žaček se vším, co si představíte, že můžete v téhle oblasti jeden druhému dělat.

Čas načtení: 2024-07-10 23:45:06

Migranti, kteří se natočili při hromadném znásilnění třináctileté dívky, byli liberálním soudcem osvobozeni od vězení

Švédský soudce ušetřil dva Afghánské migranty trestu odnětí svobody poté, co se přiznali ke skupinovému znásilnění třináctileté dívky a k natáčení útoku. Irshad Ahmad a Elham Bahram nebudou podle zpráv ze Švédska deportováni a nehrozí jim ani vězení. Thepublica.com informuje:… The post Migranti, kteří se natočili při hromadném znásilnění třináctileté dívky, byli liberálním soudcem osvobozeni od vězení first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2024-08-23 06:44:49

Sex si bude muset každý zasloužit

Největším problémem civilizace je to že se toleruje znásilnění a následkem jsou; konflikty, války, sebevraždy, drogy, inflace, dezinfomace atd. nelze brát znásilnění jenom u toho když muž sexuálně znásilní ženu, je zde i znásilnění ekonomické a psychické. Tvůj názor je velmi silný a nastiňuje široký pohled na problém znásilnění a jeho důsledky pro společnost. Souhlasím,… Číst dále »Sex si bude muset každý zasloužit

Čas načtení: 2025-07-30 07:00:01

V pražském Sherwoodu agresoři obtěžovali ženu. Už je chytli, ale soud ještě nezačal

Cesta do Prahy za prací se mladé ženě dost vymstila. Když si nevěděla na pražském Hlavním nádraží rady, skočila na plané sliby mladistvých delikventů, kteří na ní násilně vymohli sex. Případem se nyní zabývá Police ČR a agresoři směřují za mříže. Za bílého dne K trestnému činu znásilnění došlo letos 28. června za denního světla ve Vrchlického sadech u pražského Hlavního nádraží. Obětí se stala třiatřicetiletá žena, která se vydala do Prahy hledat zaměstnání. Když vystoupila z vlaku, nechala se zlákat k popíjení s muži, kteří jí nabídli podezřelou pomoc, což ona včas nezaznamenala. Slíbili jí podporu při hledání ubytování a práce, což se později ukázalo jako pouhá záminka ke sblížení. Jelikož podivná společnost pila tvrdý alkohol, muži přestali mít soudnost a dožadovali se pohlavního styku. Zmíněná žena sex nechtěla, ale pachatelé si jej násilně vymohli postupně jeden po druhém. Ačkoliv Vrchlického sady jsou obecně považovány za nebezpečnou zónu, „zvolené místo ani čas nemají vliv na šetření a nevypovídají nic o pachatelích. Kromě toho poškozené byla nabídnuta intervence psychologa, kterou nevyužila,“ vysvětluje por. Richard Hrdina, tiskový mluvčí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Policejní akce Vnuk a její odhalení. Podvodníci kradli seniorům peníze a šperky Číst více Stopa vedla na ubytovnu Po násilném činu agresoři utekli a nikdo zpočátku nevěděl kam. Případu se neprodleně ujali vyšetřovatelé z 6. oddělení a brzy se dostali na správnou stopu. „Podezřelí byli zadrženi 1. července a soudní řízení zatím neprobíhá,“ tvrdí Richard Hrdina. Policisté speciální pořádkové jednotky zadrželi násilníky na vytipované ubytovně na Praze 3. Jednalo se o čtyři muže snědé pleti ve věku 23, 18, 17 a 17 let, kteří nyní pobývají ve vazbě a „v souladu se zákonem se s nimi nakládá jako s mladistvými,“ doplnil Richard Hrdina. Jsou obviněni z trestného činu znásilnění a mohou dostat trest až deset let nepodmíněně. Další podrobnosti policie odmítá uvést z důvodu probíhajícího vyšetřování. Soudní řízení ještě nezačalo. Kočkovic rodina je snad prokletá. Tři případy z podsvětí jednoho klanu Číst více A co svědectví? Důležitým faktem u tohoto činu je, že k němu došlo za denního světla. Proto svítá vyšetřovatelům naděje k objasnění díky možným očitým svědkům, kteří by se ještě mohli objevit. S největší pravděpodobností někdo mohl procházet skrz Vrchlického sady kolem 19. hodiny večer. A pokud by se jakýkoliv svědek našel, policie žádá o informace na číslo 158.  Jde opravdu o velice závažný delikt, protože „projevení nesouhlasu a nevyjádřené svolení svědčí o naplnění skutkové podstaty trestného činu znásilnění“, jak uzavírá Richard Hrdina. Znásilnění ve Vrchlického sadech je tragédie, která by mohla posloužit jako impuls k vytvoření bezpečnějšího pražského prostředí. Nikdo však nemůže zaručit, že se podobná situace nebude opakovat. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Kdo zabil sportovkyni? Příběh o tom, co může způsobit mořská nemoc a hloupá zamilovanost.

Čas načtení: 2025-11-03 09:00:00

Proč odstoupila nejvyšší právnička izraelské armády poté, co unikly důkazy o znásilnění?

 Video údajného znásilnění palestinského vězně ve Sde Temain se loni stalo virálním. Nyní odstoupila izraelská prokurátorka, která je zveřejnila.Nejvyšší právníčka izraelské armády, generálmajor Yifat Tomer-Yerushalmi, rezignovala poté, co přiznala, že zveřejnila záznam znásilnění palestinského vězně ve věznici Sde Teiman v srpnu loňského roku.Video znásilnění bylo původně vypuštěno do tisku na začátku srpna uprostřed pravicové reakce po zatčení několika vojáků za znásilnění palestinského vězně.

Čas načtení: 2024-02-07 12:00:10

Lepší ochrana obětí díky nápravě definice znásilnění. Prvním čtením prošel za podpory Pirátů zákon, který jasně říká, že NE znamená NE

Poslanci a poslankyně dnes poslali návrh zákona, který redefinuje trestný čin znásilnění, do druhého čtení. V trestním zákoníku tak nově budou jako znásilnění definovány i ty situace, kdy se oběť nebrání, protože je paralyzovaná, nebo kdy vyjádří nesouhlas. Současná právní úprava za znásilnění považovala pouze situaci, při které došlo k násilí, pohrůžce násilím nebo zneužití […]

Čas načtení: 2024-02-21 19:09:00

Bývalého policistu shledali vinným z několika znásilnění: Jednou z obětí je dítě!

Bývalý příslušník londýnské metropolitní policie byl shledán vinným z několika znásilnění, včetně znásilnění dítěte. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na vyjádření policie, podle které muž některé z těchto trestných činů spáchal v době, kdy byl policistou.

Čas načtení: 2024-04-22 19:42:40

Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění 3 roky vězení. Přišlo okamžité vyjádření

Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění tři roky vězení. Jaká byla jeho první reakce po vynesení rozsudku? (Foto: Flickr) „Žít v právním státě znamená... Článek Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění 3 roky vězení. Přišlo okamžité vyjádření se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-04-30 11:22:00

Soud s Cimickým bez Cimického: Klíčová svědectví za zavřenými dveřmi! Hovoří další poškozené

Obvodní soud pro Prahu 8 v úterý pokračuje v projednávání případu psychiatra Jana Cimického, který je obžalovaný ze znásilnění a vydírání. Vyslýchá poškozené ženy, všechny si podle soudce Petra Nováka přejí vypovídat bez přítomnosti veřejnosti. Šestasedmdesátiletý psychiatr se zúčastnil pouze prvního hlavního líčení, kdy odmítl, že by se dopustil znásilnění či jakéhokoli sexuálního nátlaku. Z dalších jednání, včetně toho úterního, se omluvil.

Čas načtení: 2024-05-09 17:02:25

Německá politička byla odsouzena za zveřejnění statistik hromadných znásilnění v souvislosti s Afghánskou migrací

Politička Alternativy pro Německo (AfD) Marie-Thérèse Kaiserová byla odsouzena za zveřejnění statistik hromadných znásilnění v reakci na zprávu, že do jejího okresu budou přesunuti Afghánští migranti. Sedmadvacetiletá politička byla v pondělí u zemského soudu ve Verdenu v Dolním Sasku shledána… The post Německá politička byla odsouzena za zveřejnění statistik hromadných znásilnění v souvislosti s Afghánskou migrací first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2024-05-29 21:34:33

Za znásilnění se bude považovat nesouhlasný pohlavní styk, schválil Senát

Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.

Čas načtení: 2024-05-30 11:10:00

Ne znamená ne! Senát schválil redefinici znásilnění, zvýší se trestní sazby, přibude i nový protiprávní čin

Senát přijal novelu trestního zákoníku, která zpřísňuje definici znásilnění. Za znásilnění bude pokládaný styk bez souhlasu, dosud byla jedna z podmínek použití násilí či jeho pohrůžky. Jakékoli sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let také budou soudy pokládat za znásilnění, nikoli za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu ještě musí podepsat prezident Petr Pavel.

Čas načtení: 2024-06-07 11:30:00

Ne, znamená NE! Pavel potvrdil tresty za nesouhlas s pohlavním stykem

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Zpřísnění podle principu "ne znamená ne" přinese od ledna novela, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.

Čas načtení: 2024-06-19 11:15:00

Ferimu se žalář nelíbí? Podal dovolání k Nejvyššímu soudu

Bývalý poslanec Dominik Feri, kterému soudy uložily tříleté vězení za znásilnění dvou dívek a za další pokus o znásilnění, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vyplývá to z informací v justiční databázi. Feri nastoupil do vězení koncem května. Vinu od počátku odmítá, zpochybňuje věrohodnost dívek.

Čas načtení: 2024-06-19 19:52:33

Dogmatismus proměnil ráj na peklo

Pojem znásilnění v minuosti nikdo neznal. Jak vlastně došlo k tomu že vznikl pojem znásilnění v zákoně? Copak může zvíře znásilnit zvíře, tvrzení že lidi nejsou už zvířata je pokytectví, jsme pořád jenom zvířata, akorát že nechodíme nazí na veřejnosti. Dogmatismus má na svědomí pojem znásilění, a dogmatismus dělá z lidí idioty. Pojem znásilnění je… Číst dále »Dogmatismus proměnil ráj na peklo

Čas načtení: 2024-06-26 18:52:35

Propaganda a reklama škodí psychickému zdraví

Obtěžující reklama není stejná jako znásilnění ženy. Zatímco obtěžující reklama může být nepříjemná a rušivá, znásilnění je velmi závažný zločin, který zahrnuje násilí a hrubé porušení osobní svobody a integrity oběti. Srovnávání těchto dvou věcí zlehčuje závažnost a dopad sexuálního násilí na oběti. Znásilnění má hluboké fyzické a psychické následky pro oběť a je trestným činem, …Pokračovat ve čtení Propaganda a reklama škodí psychickému zdraví