Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-09-21 13:08:35

Bitva o osiřelý talár

Smrtí soudkyně Ruth Bader Ginsburgové se uprázdnilo místo na Nejvyšším soudu USA. Proces jmenování nového soudce bude … zajímavý. Právě zesnulá Ruth Bader Ginsburgová působila v Nejvyšším soudu USA od roku 1993. Na americké poměry byla jednoznačně doleva, hlavně v „kulturních válkách“ (diskriminace, právo na potraty, uplatnění mezinárodního práva v americkém, držení zbraní atd.). A jelikož americký Nejvyšší soud a jeho personální obsazení se dávno staly součástí nekonečného fotbalu mezi republikány a demokraty, znamená hledání nového soudce, který ji nahradí, další kolo urputných politických bojů. Levice se bojí hlavně o budoucnost práva na potrat, které tam patří k největším idolům feministického hnutí. Role Nejvyššího soudu v americké politice je vůbec hodně zajímavá. Dá se na ní dobře ukázat, že i když se v ústavních pravidlech nezmění ani tečka, jejich skutečná aplikace může v průběhu staletí vypadat úplně jinak. Ústava zůstává ve „zmrzlém“ stavu Nejvyšší soud má, mimo jiné, pravomoc rozhodnout, jestli je nějaká zákonná norma (statute, nejen federální, jde to až po úroveň obcí) v rozporu s americkou ústavou. Může rozhodnout i o neplatnosti prezidentských nařízení, pokud se týkají právě projednávaného případu. To je docela velká moc, protože americká ústava je stará a proces jejích úprav (přijímání dodatků) se zadrhnul, dost možná už napořád. Otcové zakladatelé, oni staří bílí muži, samozřejmě počítali s tím, že text ústavy bude nutno doplňovat, nahrazovat stará ustanovení novými atd. K tomu také zavedli závazný postup – pro přijetí ústavního dodatku s ním musejí souhlasit tři čtvrtiny států. Dokonce i návrh ústavního dodatku podléhá supermajoritám – návrh musí podpořit dvě třetiny hlasů v Kongresu (v obou komorách) nebo dvě třetiny států, teprve potom může začít samotný ratifikační proces. Za George Washingtona bylo států třináct, takže potřebnou tříčtvrtinovou většinu tvořilo deset států. Dnes mají USA států padesát, takže na dodatku by se jich muselo shodnout 38. A najít netriviální témata, na kterých by panovala tak zřetelná shoda, je dnes víceméně nemožné. Pomineme-li sedmadvacátý dodatek, který se schvaloval 202 let a jehož konečné schválení bylo spíš elaborátním typem srandy, tak za poslední půlstoletí žádný dodatek přijat nebyl. A v polarizované atmosféře dnešní doby nejspíš ani nebude. (Je zajímavé, že toto období intenzivní polarizace dobře koreluje s nástupem televize a neustálého zpravodajského cyklu, tedy ještě dříve, než přišly sociální sítě. Ale o tom někdy jindy.) Tím pádem je celá jedna větev původně zamýšleného legislativního procesu ochromena. Ústava zůstává ve „zmrzlém“ stavu, nelze najít potřebné většiny k její aktualizaci. V takové situaci nabývá pravomoc Nejvyššího soudu vyhodnocovat ústavnost zákonů naprosto zásadní váhy. Ani není moc velkou nadsázkou říci, že na fungování americké společnosti mají soudci Nejvyššího soudu větší vliv než nějaký ubohý prezident. Také kvůli tomu, že jsou jmenováni doživotně – a to je další věc, ve které se reálné poměry od konce 18. století zásadně změnily. Doba působení soudců podstatně vzrostla Průměrná doba dožití koncem osmnáctého století, kdy ústava USA vznikla, byla o hodně nižší než dnes. I když budeme ignorovat vysokou dětskou úmrtnost a soustředíme se pouze na dospělé, dožít se osmdesáti bylo podstatně vzácnější než dnes. Takový člověk musel mít extra tuhý genetický kořínek, protože od medicíny Washingtonovy éry se žádná velká pomoc nedala čekat. Pustili vám žilou, přiložili pijavice, a buď jste to přežil(a), nebo ne. V případě sedmdesátníků spíš nastalo to „ne“. Z toho plynulo, že svěříte-li soudci doživotní úřad, setrvá v něm dejme tomu do pětašedesáti, možná sedmdesáti, ale skoro určitě v něm nebude jako osmdesátník. A jestliže do Nejvyššího soudu typicky přicházejí ti nejuznávanější a nejslavnější soudci z celého početného národa, nedostanou ten talár dříve než v pokročilém středním věku. To znamenalo, že jejich kariéra bude omezena dejme tomu na 15 až 20 let. Samozřejmě se občas našel někdo, kdo to dotáhl na pětatřicet, výjimky jsou vždycky. Tak to tedy platilo v době vzniku ústavy. Ze seznamu soudců seřazeného podle délky jejich mandátu je vidět, jak se situace vyvinula. V horní půlce tabulky jsou výrazně nadprůměrně zastoupeni soudci jmenovaní ve 20. století, kdežto v dolní půlce je jich jen málo – a když si je rozkliknete, zjistíte často, že ti, kdo ve 20. století sloužili krátce, odešli často z úřadu dobrovolnou rezignací a nikoliv smrtí. Průměrný věk dožití zkrátka vzrostl, zejména díky pokrokům v medicíně, a tím vzrostla i délka pravděpodobné kariéry takového soudce. Právě zesnulá Ruth Bader Ginsburgová je ostatně příkladem téhož jevu. Soudkyní Nejvyššího soudu se stala roku 1993 a v roce 1999 jí poprvé zjistili rakovinu. Ještě o dvacet či třicet let dříve by to nejspíš byl konec, ne však se současnou medicínou, která jí opakovaně zachránila život. Rozdíl v délce mandátu proti dřívějším časům: 6 versus 27 roků. Z toho ale plyne, že dosadíte-li dnes soudce ve věku 45 let, dost možná bude soudit ještě ve svých devadesáti letech, nebo dokonce ve stovce. Ona se koneckonců ta věda nezastavila a v polovině 21. století bude mít ještě zcela jiné léčebné možnosti než dnes. A tak vysoce postavení členové společnosti, jako jsou členové Nejvyššího soudu, budou mít určitě přístup ke všemu, co soudobá medicína umí, bez ohledu na cenu takové terapie. Tím pádem člověk, který nyní přijde na místo Ruth Bader Ginsburgové, na něm klidně může sedět ještě někdy roku 2070. Není divu, že při jmenování následníka „tečou nervy“. Stihne nového soudce prosadit Trump? Z politického hlediska je situace explozivní hlavně proto, že prezidentské a senátní volby jsou za měsíc a půl, přičemž současný prezident je může zcela dobře prohrát. Kdyby se proces nominace schvalování překulil přes začátek listopadu, mohli by o něm rozhodovat zcela jiní lidé v jiných podmínkách. Prezident Trump a předseda Senátu Mitch McConnell se už nechali slyšet (odkaz, odkaz), že při náhradě Ginsburgové budou postupovat rychle, k představení kandidátky by mohlo dojít ještě v září. Demokratům se to pochopitelně krutě nelíbí, rovněž proto, že svého času, ještě za pozdní Obamovy éry, se náhrada zesnulého soudce Antonina Scalii protáhla a Obamův kandidát skrze republikány ovládaný Senát neprošel. Současný prezident už měl příležitost jmenovat dva soudce (Kavanaugha a Gorsucha), toto by byl třetí, čímž by se rovnováha mezi „pravicovými“ a „levicovými“ soudci vychýlila na 6:3. Republikáni mají v Senátu většinu, ale senátoři fungují poměrně nezávisle na vedení strany a rozhodně neposlouchají prezidenta na slovo. Není tedy jisté, zda jeho kandidátku schválí, zvlášť takhle narychlo. Pokud by ale Trumpova kandidátka Senátem přeci jen prošla a volby vzápětí vyhráli demokrati, mohli by se teoreticky pomstít něčím, čemu se říká „packing the court“. To, že soudců Nejvyššího soudu je devět, totiž není zakotveno přímo v ústavě. Jejich počet by se dal změnit běžným zákonem, bez nutnosti přijímat (neprůchodný) ústavní dodatek. Třeba na patnáct nebo na sto jedna … dle libosti. Vycpat Nejvyšší soud dalšími soudci se zatím nikdo neodvážil. Nejblíž se k tomu dostal Franklin Delano Roosevelt, který chtěl přes znepřátelený Nejvyšší soud prosadit svůj „Nový úděl“. Ten si po vítězství ve volbách roku 1936 připravil zákon, jenž by mu to umožnil, ale jeho návrh neprošel Kongresem. (Zato „Nový úděl“ byl úspěšně protlačen.) Od té doby je to jen občasná teoretická úvaha. Skoro se nechce věřit, že by to někdo skutečně vážně chtěl udělat. Ale všechno je jednou poprvé, že?   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-16 05:11:01

Maryanne Wolfová: Čtenáři, vrať se. Mozek a čtení v digitálním světě (ukázka z knihy)

Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a e-knihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává důsledků, jaké budou nová média mít na naše intelektuální a kognitivní schopnosti. Neuroložka a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfová v knize Čtenáři, vrať se shrnuje dosavadní vědecké poznání o vlivu digitálních médií na proces čtení a lidský mozek. Nová média nechápe jako ohrožení, nýbrž jako výzvu: už tu s námi jsou, takže se s nimi musíme naučit zacházet tak, aby nám dobře sloužila.   Ukázka z knihy:   DOPIS SEDMÝ   Není nic, čemu by věda nedokázala pomoct. Rodiče i učitelé musejí lépe pochopit, jak se čtením mění mozek dítěte. […] Jsem přesvědčen, že zvýšené povědomí o čtecí dráze mozku učitelům jejich úkol velice usnadní. – Stanislas Dehaene   A co si odnášíme od Dr. Seusse? Samozřejmě radost z hravých slov a obrázků, ale také ty nejlepší a nejlidštější hodnoty, které chce každý z nás mít: kuráž, odhodlání, toleranci, úctu k zemi, náznak bojového ducha, umění ocenit představivost.             Proto na čtení v raném věku záleží. –Michael Dirda   Milí čtenáři, děti ve věku pěti až deseti let se po celém světě začínají učit číst a začíná pro ně největší čtenářské dobrodružství jejich mladého života. Trefně to popsal William James: „Děti, které se učí číst […] se rozletí do úplně nových světů tak snadno jako ptáčata,“ a jejich první zastávka bude v Dinotopii, Narnii nebo v Bradavicích. Cestou se budou muset utkat s mnoha podivnými stvořeními, od draků po tyrany, objeví různé druhy „jiných lidí“, budou upadat do mdlob ze svých hrdinů nebo přísahat, že nikdy v životě do mdlob neupadnou. Ale hlavně opustí svůj psací stůl, křeslo nebo postel a zjistí, kým vším se samy mohou stát. Jak napsal Billy Collins ve své krásné básni „On Turning Ten“ (Jak se stát desetiletým), ve čtyřech letech byl arabským kouzelníkem, v sedmi odvážným vojákem a v devíti z něj byl princ.             Ovšem pro příliš mnoho dětí nic z toho neplatí. Pro ně znamená projít dveřmi mateřské školy začátek neustále se vracející noční můry, kterou skoro nikdo jiný nevidí. Podle toho, jaký scénář jim život přichystal, budou mít děti šanci na svůj vlastní, nepolapitelný americký sen, nebo ne, s dalekosáhlými důsledky pro celou společnost.             Každý národní i mezinárodní žebříček výkonů ve čtení ukazuje, že navzdory veškerému bohatství země americké děti ve velkém zaostávají a vedou si podstatně hůř než děti ze západních i východních zemí. Nemůžeme ignorovat, co to věstí pro naši zemi. Jsou věci, které musíme znát, ať už máme vlastní děti, nebo ne, a týkají se hlavně toho, co každý z nás může udělat pro to, abychom napravili potenciál dětí této země.             Konkrétně Národní hodnocení úrovně vzdělávání (NAEP) přineslo informaci, že celé dvě třetiny amerických dětí ve čtvrtých třídách nejsou ve čtení dostatečně „zdatné“, to znamená, že nečtou plynule ani s dostatečnou úrovní porozumění. Ještě střízlivěji vyjádřeno, pouhá jedna třetina amerických dětí jednadvacátého století umí číst dostatečně rychle a uspokojivě chápe čtený text, to vše ve věku klíčovém pro jejich další učení. Čtvrtá třída představuje Maginotovu linii mezi učením se číst a učením se používat čtení jako nástroj myšlení a učení.             A co je ještě mnohem horší, téměř polovina afroamerických nebo latinoamerických dětí neumí ve čtvrté třídě číst ani na základní úrovni, natož aby se dalo mluvit o nějaké „zdatnosti“. To znamená, že nedokážou dostatečně dekódovat a pochopit čtený text, což následně ovlivňuje téměř vše, co by se dál měly učit, včetně matematiky a dalších předmětů. Čtvrtá třída, tedy věk devět až deset let, je pro mě „černá díra amerického vzdělávání“, protože jestli se děti v tomto období nenaučí plynule číst, pro všechny vzdělávací účely jako by zmizely. Řada z těchto dětí skutečně ze vzdělávacího systému postupně odpadá a existuje jen mizivá šance, že v dospělosti dosáhnou svého amerického snu.             Věznice napříč Spojenými státy tohle dobře znají – řada z nich projektuje budoucí počet lůžek na základě statistik o výkonech žáků třetích a čtvrtých tříd ve čtení. Jak napsala bývalá výkonná ředitelka a filantropka CinthiaColettiová, vztah mezi úrovní čtení ve čtvrté třídě a nedokončeným vzděláním je trpká a velice významná skutečnost. Snaží se prosadit myšlenku, že pokud tak velký počet dětí nepodává ve škole dostatečný výkon, Amerika si nemůže udržet vedoucí ekonomickou pozici ve světě. Rada pro mezinárodní vztahy závěry Colettiové podpořila ve své zprávě, kde bez jakýchkoli nejasností uvedla: „Rozsáhlé části nevzdělané populace ničí schopnost Spojených států fyzicky se bránit, chránit svoje informace, diplomaticky vyjednávat a podporovat růst hospodářství.“             Jedině vysoká úroveň čtení zajistí, aby jednotlivci mohli rozvíjet a uplatňovat sofistikované čtenářské dovednosti, díky kterým lze udržet intelektuální, sociální, fyzické i ekonomické zdraví Spojených států. Více než dvě třetiny budoucích amerických občanů jsou zcela bez šance.   Kde začít?   Prvních pět let života těchto dětí ani zdaleka nepřipomíná ideální život, jak jsem ho popsala v předchozím dopise. Už mě unavuje citovat staré i nové studie dokládající víc než třicet milionů slov, která děti z chudých rodin ve svém prostřední nikdy neuslyší, nebo počet knih či tiskovin, jež neuvidí a které jim do věku čtyř pěti let nikdo nepřečte. Peníze mají v raném jazykovém a kognitivním rozvoji dětí doslova hlavní slovo, jak ukázala rozsáhlá analýza ekonoma Jamese Heckmana a jeho týmu z Chicagské univerzity. Zjednodušeně řečeno, peníze, které do dítěte investujeme v průběhu prvních let jeho života, mají vyšší návratnost než peníze investované kdykoli jindy. Závěry všech možných typů výzkumu na téma vývoje dítěte nelze pochopit lepším způsobem: společnost musí začít investovat do komplexnějších předškolních vzdělávacích programů, do většího počtu vysoce kvalifikovaných odborníků a jejich zapojení ještě předtím, než se první velké mezery v jazyce a učení natrvalo usadí v životě milionů dětí.             Varování: jazykovědkyně z Pedagogické fakulty Harvardovy univerzity Nonie Lesauxová odmítá výraz mezera, protože naznačuje, že to jediné, co musíme udělat, je nějak ji vyplnit a naše práce tím končí. Má pravdu. Většina dětí, které v prvních pěti letech života nedostanou kvalitní péči, v dalších pěti letech nepodává dostatečné výkony, a pak v dalších, a nakonec nedisponuje dostatečnými prostředky po zbytek života. Tedy pokud celou rovnici neopravíme: musíme změnit náš přístup k dětem od narození do pěti let, první dva tisíce dnů života, kdy se pokládají základy čtecí dráhy mozku, jak jsme si řekli už dříve. Musíme znovu promyslet, jak má vypadat doba od mateřské školy po pátou třídu, tedy další dva tisíce dní. V tomto období, což je hlavní téma tohoto dopisu, se děti učí číst a myslet způsobem, který staví základy pro zbytek jejich života. Během těchto let formálně přebírá štafetový kolík škola, a pokud chceme, aby naše děti dosáhly svého potenciálu coby platní členové společnosti, musíme v ní investovat do tří oblastí: všestranné průběžné hodnocení od samého počátku, vynikající a odborně vystavěné metody výuky a koordinované úsilí všech pedagogů o rozvíjení čtenářských a jazykových dovedností na všech stupních. Každá z těchto oblastí vyžaduje jinou formu investice.   Investice do raného a průběžného hodnocení studentů   Z mateřských škol přicházejí menší i větší děti všech schopností, jazyků, dialektů i kultur. Škola má v první řadě za úkol zjistit, kdo je připraven se učit, kdo ne a co je s tím potřeba udělat. Škola musí být od prvního dne připravena pomoct dětem, jimž se nedostalo kvalitní předškolní přípravy, a které tím pádem můžou být pozadu s rozvojem jazykových schopností a dalších předstupňů čtení. Od druhého dne musejí učitelé znát silné a slabé stránky dětí, které naopak měly kvalitní předškolní přípravu, a než se s nimi pustí do formální výuky čtení, měli by se na tyto stránky zaměřit. Všichni, kdo jsou zapojeni do výuky, by měli znát důležité poznatky z nových i zavedených starších výzkumů, které zatím v mnoha školách nejsou ani dobře známé, ani zavedené do praxe.             Ustálené postupy pro první dva dny školy by mohla změnit velmi zajímavá nová studie. Moje současné i bývalé studentky doktorského programu Ola Ozernov-Palchiková a Elizabeth Nortonová společně s Johnem Gabrielim a jeho kolegy z McGovernova institutu pro výzkum mozku při Massachusettském technologickém institutu a Nadine Gaabovou z Bostonské dětské nemocnice právě dokončili jednu z nejrozsáhlejších studií na téma predikce čtenářských schopností. Tento typ studií nám pomáhá předpovědět, kdo a proč si povede dobře v důležitých předmětech, jako je čtení a matematika, a kdo bude potřebovat pomocnou ruku.             Naše skupina studovala více než tisíc předškoláků vyrůstajících v různých ekonomických prostředích po celé Nové Anglii. Každé z dětí prošlo velkou baterií pedagogických testů. Výsledky vyzdvihly dvě skutečnosti, jednu nijak překvapivou a druhou s transformačním potenciálem. Za prvé, americké děti přicházejí do škol s podstatnými kognitivními a jazykovými rozdíly, to není žádné překvapení. Za druhé, tyto rozdíly spadají do samostatných skupin, které předvídají, jak si děti později ve škole povedou ve čtení. Něco takového by mohlo mít vliv na životní dráhu mnoha dětí.             Z výsledků studie konkrétně vyplynulo šest vývojových profilů, které můžou rodičům i učitelům pomoct pochopit, jaké přesně jsou potřeby konkrétního dítěte a jak každého z nich od začátku co nejlépe naučit číst. Dva profily platí na děti, které jsou buď průměrné, nebo nadprůměrné a k dobrému výkonu jim stačí kvalitní výuka. Děti z další skupiny mají problém s písmeny a zvuky a je možné, že pocházejí z prostředí, kde se příliš nesetkávaly s abecedou nebo anglickou literaturou. Tyto problémy lze celkem snadno napravit. Ovšem je možné, že některé děti z této skupiny vykazují vzácnější potíže související se zrakem a je potřeba dalších testů.             Tři z profilů zahrnují děti, o nichž předem víme, že budou diagnostikovány s nějakou formou poruchy čtení nebo dyslexie. Uspořádání mozku, které pro děti s dyslexií představuje zásadní výhodu v pozdějším věku — v oblastech jako umění, architektura, rozpoznání vystupujících vzorů, například v radiologii nebo finanční sféře, či podnikání —, je pro ně v prvních letech života velkou nevýhodou. Pro ty z nás, kdo studujeme dyslexii, existuje jen málo důležitějších objevů než ten, který nám umožňuje tuto poruchu předpovědět dříve, než musí dítě začít snášet každodenní potupné selhávání před učiteli, vrstevníky a rodiči. Pro šestileté děti není nic horšího, než když si začne myslet, že je hloupé, protože všichni až na něj umějí číst, ať už má jeho porucha biologický, či environmentální důvod, nebo v některých případech obojí.             Včasným posouzením dětí, které se potýkají se čtením, můžeme předejít emočním troskám, v nichž se často ocitají při svých prvních zkušenostech s knihou. V průběhu celého procesu také ušetříme společnosti obrovské sumy peněz, jež by jinak vynaložila na lůžka ve věznicích, a také tím, že když u dětí s dyslexií udržíme čtenářského ducha, můžou se z nich v budoucnu stát nejtvořivější členové společnosti a úspěšní podnikatelé.             Kritickým bodem je v tuto chvíli fakt, že stojíme na prahu možnosti předpovědět vysoce specifické životní dráhy mladých čtenářů ještě dříve, než se čtením vůbec začnou. Na vylepšení testové baterie i profilů už pracuje i další skupina vědců z Lékařské fakulty Kalifornské univerzity v San Francisku, vedená Fumiko Hoeftovou a Marií Luisou Gorno-Tempiniovou. Kvalifikovaní pedagogové by však i za stávajících informací měli dokázat předejít některým problémům se čtením, jiné zlepšit a posloužit jako raná intenzivní intervence pro děti s vysokým rizikem rozvoje dyslexie. Při učení se číst není nic důležitějšího než co nejranější počátek systematické a cílené intervence.             Tento výzkum pomůže všem dětem, nejen těm, které mají viditelnější problémy s učením. Baterie prediktivních testů také ukázala v tomto věku ohromnou vývojovou variabilitu ve skupině spíše typicky se rozvíjejících dětí. Některé děti, obzvlášť chlapci, nevykazují žádné zjevné oblasti, v nichž by podávaly slabší výkon, prostě jen ještě nejsou připraveny. Abychom tuto skupinu plně pochopili, je nutné podrobnější hodnocení, protože je třeba vyloučit možné skryté slabiny. V některých případech je také nutné rozumnější očekávání z naší strany. Vedení škol je příliš často pod takovým tlakem, aby jejich žáci podávali v pozdějších ročnících dobré výkony ve veřejně sledovaných státních testech, že nutí učitele, aby s výukou čtení začínali stále dřív a stalo se součástí kurikula mateřských škol. Pediatrická neuroložka z Nemocnice Johnse Hopkinse Martha Dencklaová vehementně argumentuje, že pokud budeme děti nutit číst ještě před koncem mateřské školy, můžeme způsobit víc poruch čtení, než kolika předejdeme.             Britská neurovědkyně zabývající se čtením Usha Goswamiová tyto závěry potvrdila studií čtecích praktik v Evropě a stanovila, kdy by se v ideálním případě mělo začít s výukou čtení. Zjistila, že v zemích, kde děti se čtením začínají později, probíhá jeho další rozvoj s menšími potížemi. Jinými slovy, v evropských zemích, kde s výukou čtení začínají v první třídě, se mu děti naučily s větší lehkostí než tam, kde začínají o rok dřív.             Tyto výsledky jsou nepochybně zkreslené, protože jazyky zemí, které zavádějí výuku čtení o rok později než v USA, mají pravidelnější pravopis. Každopádně existují řádné fyziologické i behaviorální důvody, proč některé děti ve školce jednoduše nejsou dostatečně vyvinuté. Podstatné je, že strach z výsledků státních testů žáků třetích tříd ve Spojených státech by neměl být důvodem pro rozhodnutí, kdy se ve všech mateřských školách začne vyučovat čtení. Některé děti nutí ke čtení příliš nekompromisně a příliš brzy, kdy ještě nejsou po vývojové stránce připravené. Některé děti umějí dobře číst ještě před koncem mateřské školy, nebo dokonce aniž do ní kdy chodily. Jiné jsou v první třídě základní školy se všemi ostatními dětmi vystaveny „intervenci du jour“, která je ovšem pro jejich konkrétní profil žáka zcela nevhodná. Naší nejlepší obranou proti až příliš častým a běžným chybám, jež narušují vývoj dítěte, jsou jednak citliví a kvalifikovaní učitelé, dále vynikající prediktivní nástroje a nakonec cílená intervence založená na průkazných informacích.             Investice do učitelů   Naše společnost posledních padesát let postupně přenechává učitelům, pravděpodobně svým nejidealističtějším členům, k řešení všechny neduhy, které sama neumí vyřešit, zejména zhoubný vliv chudoby a stresového prostředí na raný vývoj dítěte. Každá škola by měla povinně zhlédnout dokument The Raising of America (Vychováváme Ameriku) filmařky Christine Herbes-Sommersové, jenž přináší upřímný a trpký obraz toho, jak tento vliv přetrvává po celý život. Nicméně většinu učitelů dostatečně nepřipraví ani studium, ani následný profesní vývoj, aby dokázali tváří v tvář obstát stále se rozšiřující škále problémů, které je čekají ve školních třídách – od narůstajícího počtu potíží s pozorností a učením přes specifické potřeby zvyšujícího se počtu dvojjazyčných či vícejazyčných žáků až po využití technologií při výuce.             Umět v dnešní době představit různým dětem čtení, není snadný úkol. Je to složitý soubor znalostí, za něž by se nemusel stydět inženýr, raketový vědec ani svatý. Dnešní učitelé musejí být vybaveni novými znalostmi, zejména o čtecí schopnosti mozku a jak na jejím základě učit kantory i děti. Jak zdůrazňuje Stanislas Dehaene, vše, co víme o čtecí dráze mozku, může pomoct učitelům pochopit výhody různých forem výuky čtení. A nakonec tím můžeme překonat i jednu z nejnekompromisnějších debat ohledně výukových metody, takzvanou válku o čtení.             (…)   Maryanne Wolfová vystudovala psychologii a pedagogiku na Harvardu. Zaměřuje se na neuro-vědy, především na zkoumání procesu čtení a dyslexie. Na toto téma napsala několik knih, z nichž nejznámější je bestseller Proust and the Squid (Proust a oliheň, 2007) o důležitosti čtení pro lidský mozek a evoluci lidské inteligence. Její zatím poslední kniha, soubor dopisů Čtenáři, vrať se. Mozek a čtení v digitálním světě, vyšla v roce 2018. Přeložila Romana Hegedüsová, nakladatelství Host, Brno, 2020, 1. vydání, brož., 264 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-09 11:58:53

Chelsea přivádí Caleba Wileyho z MLS. Mladý bek bude hrát za Štrasburk

A jsme zase u toho. Chelsea pokračuje v nakupování mladíků, kteří se s největší pravděpodobností nedostanou k více jak pár zápasům, nebo rovnou do prvního týmu. Dalším takovým snad nebude Caleb Wiley. Talentovaný americký olympionik, kterého Chelsea přivádí z Atlanty pro Štrasburk.

Čas načtení: 2025-04-23 10:30:00

Trump: Cla na dovoz z Číny se podstatně sníží, ale nula to nebude

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s pokračující volatilitou na trzích naznačil možný obrat v celní válce s Čínou. Šéf Bílého domu prohlásil, že vysoká cla podstatně sníží, na nulu se podle něj ale nedostanou.

Čas načtení: 2025-04-29 17:51:00

„Tomu zrzkovi nejde věřit!“ Běžní Ukrajinci se bojí uzavření nerostné dohody s Trumpem

Zatímco Kyjev a Washington pracují na dohodě, která Spojeným státům poskytne podíl na ukrajinském nerostném bohatství, Ukrajinci, kteří žijí s ložisky železné rudy pod nohama, mají pro Donalda Trumpa vzkaz: Nezneužívejte nás, tyto zdroje jsou naše. Americký prezident vyvinul tlak na Kyjev tím, že pohrozil zastavením toku vojenských dodávek. Ty mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.

Čas načtení: 2025-06-09 09:24:55

Stephen Kaplan: Co odhalil známý vampirolog?

Upíři neboli „nemrtví“ se dle pověstí živí krví lidí i ostatních dýchajících bytostí. Díky tomu zůstávají dlouho mladí. Známý americký vampirolog Stephan Kaplan se však domnívá, že upíři nejsou „nemrtví“, ale že to jsou skuteční lidé, kteří mají naléhavou potřebu pít každý den krev. Pokud krev nedostanou, stanou se agresivními nebo dokonce zešílí. Jde tedy

Čas načtení: 2025-02-14 10:30:01

Osekaná umělá inteligence. Starší Samsungy nedostanou všechny novinky Galaxy AI

Majitelé starších vlajkových Samsungů stále čekají na nové prostředí One UI 7 Důvodem je údajně více než dvouletý vývoj Minulé generace vlajkových modelů nedostanou všechny AI funkce Nedávno představené smartphony řady Galaxy S25 přináší po hardwarové stránce spíše drobnější mezigenerační vylepšení, hlavní změny se odehrály v oblasti softwaru a umělé inteligence. Inovované prostředí One UI 7 si zatím mohou vyzkoušet pouze majitelé nových vlajkových smartphonů, update pro starší generace se zatím Korejcům nepodařilo připravit. Už teď ale víme, že „vlajky“ z předchozích let nedostanou všechny nové funkce. Přečtěte si celý článek Osekaná umělá inteligence. Starší Samsungy nedostanou všechny novinky Galaxy AI

Čas načtení: 2025-09-01 13:14:16

Stojí víc než ojetina, ale na silnici by se rozpadly. Gumy z F1 se fanouškům do ruky ani nedostanou

Pneumatiky z F1 stojí víc než auto, ale na silnici by selhaly během pár kilometrů. Fanoušci se k nim nikdy legálně nedostanou.

Čas načtení: 2019-08-02 12:43:58

Osmý den Petra Bílka: Je toaleta měsíční modul?

Pro mnoho lidí není hrůzná ta představa, že ve městě nenajdou záchod a nedostanou se na něj včas, ale naopak vidina toho, že se z něj nedostanou ven. Některé dámy si proto nosí moudře v kabelce malý šroubováček a studují na internetu různé zámkové systémy. Vědí své o mstivosti mechanismů a ze zkušenosti znají, co je marnost. Lomcovat dveřmi, kopat do nich a volat o pomoc možná uvolní na okamžik vnitřní přepětí, ale klaustrofobickou úzkost jen znásobí, když se zjistí, že materiál odolává a spása je v nedohlednu, protože údržbář nestojí za každým rohem. O tom, jak civilizace postupně, zákonitě a nezadržitelně komplikuje člověku uspokojování nejelementárnějších potřeb, napsal francouzský spisovatel Benoît Duteurtre. Jeho povídka se odehrává na styku bulváru Montmartre a des Italiens, kde, stejně jako vůbec po Paříži, instaloval v závěru minulého století J.-C. Decaux zaoblené kosmické objekty se supermoderním hygienickým vybavením. Naprogramovány jsou například tak, že poté, kdy klient uvolní vážní systém u mísy a opustí kabinu, obrátí se klozet vzhůru nohama a trysky ze všech stran vyprskají prostor detergentem. Když tato vysoce citlivá technologie sešrotovala osmiletého chlapce, neboť nesplnil váhové požadavky, vývojáři firmy se hluboce zamysleli a našli řešení. Na kabiny pověsili upozornění, že zařízení nesmějí používat děti bez doprovodu rodičů. Duteurtreův hrdina pospíchá na obchodní schůzku a hnán urinárním bičem vyloví potřebné mince z kapsy a vrazí je do otvoru u dveří „sanisettu“, jak se začal jmenovat dřívější primitivní pisoár. Stroj na odčerpávání exkrementů však vstup nedovolí, vstupní automat vzdoruje i vzteklému ataku nohou. Po drobné konverzaci hrdiny s procházejícími se najednou ozve klapnutí a dveře se doširoka otevřou. Jsou nejen automatické, ale také autonomní, jak se ukazuje. Ve změti injekčních stříkaček a použitých kondomů, v louži vody a mezi stěnami jakoby natřenými dohněda se zoufalec uvolní a, pronásledován historkou o osudu nebohého chlapce, usiluje o rychlou evakuaci z nebezpečného prostoru. Jenže dveře si nedají poroučet. Čisticí systém je naštěstí nefunkční, takže usazen na míse, očekává muž rezignovaně záchranu nebo smrt. Po jakési době se ozve povědomé kliknutí a hrdina se ocitá na ulici. Leč tam ho nečeká Paříž, jakou opustil. Kolem je šedivé město plné kosmických záchodových tvarů a vstříc propuštěnému „vězni“ kráčí rozesmátý J.-C. Decaux a podává mu ruku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Kde jsou ty idylické doby, kdy na pařížských trotoárech páchly válcovité plechové útulky, v nichž byla uživatelům vidět lýtka. Nebylo třeba mincí ani systémů na rozeznávání duhovek nebo otisků prstů. Nebylo třeba obávat se křehkosti sofistikovaných struktur. Nebylo třeba překonávat překážky. Civilizační technologie spotřebovávají člověka. Svou složitostí a křehkostí komplikují dosažení jednoduchých cílů, vyžadují spoustu znalostí a energie, než je možné provést požadovanou operaci. Ono se to vždycky nějak… Dostat se ze záchodu může být stejně komplikované jako obdržet penzi bez bankovního konta. A zámků, těch reálných i virtuálních, bude přibývat. Na nádraží budeme časem chodit jako dnes k letadlům. Šroubovák v kabelce už nebude stačit, stejně vám ho seberou.

Čas načtení: 2024-03-14 05:06:15

Nebezpečné řidiče čekají od dubna povinné psychologické a terapeutické programy. Bez nich řidičák zpět nedostanou

Dle policejních statistik je 25 % všech vážných nehod způsobeno jen 8 % nejrizikovějších řidičů. A to je poměrně odolná skupina, na kterou nezabírá hrozba trestných bodů, ale ani pokuty. Navíc je u nich vysoká pravděpodobnost, že své chování budou neustále opakovat. A co s nimi? Podle ministerstva dopravy pomůže psycholog. „Především na tyto řidiče-recidivisty cílí […]

Čas načtení: 2024-03-19 17:18:41

BMW Group škrtá modely. Nové generace nedostanou BMW Z4 ani Rolls-Royce Ghost

Zejména v poslední dekádě je dění v automobilovém světě opravdu hodně turbulentní. Automobilky mění dříve zažité pořádky a výrazně proměňují svou modelovou nabídku. Spoustu tradičních modelů škrtají, někdy je nahrazují jinými, jindy bez náhrady. Škrtat se bude i u BMW. Nových generací se nedočkají roadster BMW Z4 ani Rolls-Royce Ghost. Kabriolety a kupé nebudou Magazín […]

Čas načtení: 2024-03-31 08:08:22

Nebezpečné řidiče čekají už od zítra terapeutické programy. Bez nich zpátky řidičák nedostanou

Výsledkem několika výzkumných projektů, které Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti i aplikačními partnery řešilo, jsou nové Terapeutické programy pro řidiče. Nově je budou muset absolvovat ti, kteří budou usilovat o navrácení svého řidičského oprávnění, které pozbyli kvůli závažnému porušení pravidel. Statistiky ukazují, že 25 % vážných dopravních nehod je způsobeno 8 % […]

Čas načtení: 2024-04-01 16:03:50

Protikremelští bojovníci postoupí hluboko do Ruska, ale do Moskvy se nedostanou, předpovídá šéf ukrajinské rozvědky Budanov

Šéf Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny generálporučík Kyrylo Budanov předpověděl, že ruští bojovníci Legie „Svoboda Ruska“, „Ruského dobrovolnického sboru“ a „Sibiřského praporu“ postoupí hluboko do Ruska, píše server Armyinform. The post Protikremelští bojovníci postoupí hluboko do Ruska, ale do Moskvy se nedostanou, předpovídá šéf ukrajinské rozvědky Budanov first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-17 06:00:00

Bolest břicha může způsobovat Crohnova choroba. Bez diagnózy a léčby hrozí nevratné poškození střev

Bolesti břicha, vyčerpání, nepravidelná stolice, mírné hubnutí. Těmito příznaky se může ohlásit Crohnova choroba. Jenže někdy je lidé berou na lehkou váhu a přičítají je třeba zažívání rozhozenému od stresu. Hrozí pak, že včas nedostanou potřebnou léčbu – ta moderní přitom funguje velmi dobře. Všichni se k ní ale nedostanou.

Čas načtení: 2024-04-18 19:30:05

Používáte Apple Watch? Tento model letos nedostanou aktualizaci na watchOS 11

Z podpory nejnovější verze watchOS letos vypadne jeden model chytrých hodinek Podle francouzského webu půjde o Apple Watch Series 4 představené v roce 2018 Každý rok je to prakticky stejné. S nástupem nové verze operačního systému vždy dojde k osekání podpory pro starší zařízení. Totéž se letos bude týkat iPhonů, iPadů nebo Apple Watch. Na internet nyní unikl seznam modelů jablečných hodinek, které obdrží očekávanou aktualizaci – a víme i které hodinky už se updatu nedočkají. Přečtěte si celý článek Používáte Apple Watch? Tento model letos nedostanou aktualizaci na watchOS 11

Čas načtení: 2024-05-29 07:14:15

Ukrajinci mají smůlu. Gripeny ze Švédska nyní kvůli evropským spojencům nedostanou

Evropští spojenci požádali Švédsko, aby s případným vysláním stíhacích letounů Gripen na Ukrajinu počkalo, protože se nyní soustředí na poskytnutí letounů F-16 Kyjevu, řekl švédský ministr obrany Pal Jonson serveru Kyiv Independent. The post Ukrajinci mají smůlu. Gripeny ze Švédska nyní kvůli evropským spojencům nedostanou first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-02 17:18:10

Volkswagen šetří. Jeho zaměstnanci už nedostanou jako služební auta Porsche

Víte, jaké auto je úplně nejlepší ze všech? To služební. To moc dobře ví i manažeři z Volkswagenu, kteří až donedávna měli možnost si na služební cesty objednat některý z modelů Porsche. Tomu je ale konec, koncern Volkswagen i samotný Volkswagen prý musí šetřit. Nové pravidlo se dotkne asi 200 vysoce postavených manažerů a vybraných […]

Čas načtení: 2024-09-10 08:19:43

Rusové tentokrát ostrouhají. Běloruské raketové systémy Polonez-M nedostanou

Běloruské systémy Polonez-M, jedny z nejmodernějších zbraní v arzenálu Lukašenkova režimu, představují klíčový prvek obrany země. Avšak jejich případný přesun do Ruska, navzdory silné spolupráci mezi oběma zeměmi, je v současné době nepravděpodobný. Důvodem je čínská spoluúčast na jejich vývoji, která by vyžadovala souhlas Pekingu, což je zatím nereálné, píše portál TechWP. Polonez-M, vybavený čínskými […] The post Rusové tentokrát ostrouhají. Běloruské raketové systémy Polonez-M nedostanou first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-09-12 08:19:43

Rusové tentokrát ostrouhají. Běloruské raketové systémy Polonez-M nedostanou

Běloruské systémy Polonez-M, jedny z nejmodernějších zbraní v arzenálu Lukašenkova režimu, představují klíčový prvek obrany země. Avšak jejich případný přesun do Ruska, navzdory silné spolupráci mezi oběma zeměmi, je v současné době nepravděpodobný. Důvodem je čínská spoluúčast na jejich vývoji, která by vyžadovala souhlas Pekingu, což je zatím nereálné, píše portál TechWP. Polonez-M, vybavený čínskými […] The post Rusové tentokrát ostrouhají. Běloruské raketové systémy Polonez-M nedostanou first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2025-02-17 17:18:10

Dacia Duster musí do servisu, nové se k zákazníkům nedostanou. Existuje podezření na problémy s brzdami

Auta se navrhují a pořádně prověřují dlouho předtím, než se dostanou do sériové výroby. Někdy se ale přesto nepovede všechny problémy odchytit a odhalí je až opravdový zákaznický provoz. Anebo se v průběhu výroby třeba objeví chyba dodavatele. A to se stalo teď u modelů Dacia Duster, které budou muset do servisu. Mohou totiž mít […]

Čas načtení: 2025-03-28 15:00:21

One UI 7 se blíží. Známe termíny pro Česko i seznam funkcí, které starší telefony nedostanou

Samsung začne s distribucí One UI 7 pro starší smartphony a tablety 10. dubna Jako první se dočkají poslední generace vlajkových a ohebných smartphonů a tabletů Aktualizace přinese i spoustu nových AI funkcí, ty však nebudou pro každého Majitelé smartphonů Samsung se zanedlouho konečně dočkají aktualizace na Android 15 a prostředí One UI 7. Korejský gigant nedávno přislíbil, že s vypouštěním updatu začne 7. dubna, v České republice se dočkáme o tři dny později. Samsung oficiálně prozradil, kdy se které modely dočkají a na jaké nové funkce se mohou těšit. Přečtěte si celý článek One UI 7 se blíží. Známe termíny pro Česko i seznam funkcí, které starší telefony nedostanou

Čas načtení: 2025-07-11 06:30:41

YouTube zakročí proti AI generovanému obsahu: jeho tvůrci za něj nedostanou ani korunu

Největší platforma pro sdílení videí YouTube se chystá zatočit s obsahem vytvářeným AI Už příští týden vstoupí v platnost nová pravidla pro všechny tvůrce obsahu Videa generovaná umělou inteligencí nebudou mít nárok na monetizaci Pravděpodobně jste si také všimli, že se na platformě pro sdílení videí YouTube čím dál tím více šíří obsah, který je zčásti, či dokonce zcela generovaný umělou inteligencí. Pokud jde o přiznanou tvorbu AI, která má za úkol pobavit či jinak obohatit diváka něčím originálním, pak na takovém obsahu nejspíše není nic špatného. Bohužel však většina takového obsahu sází na clickbaitové titulky a obsah, který je přinejmenším zavádějící či jen recykluje již známý obsah. Autoři tímto způsobem takřka bez práce získávají cenná shlédnutí, berou prostor opravdovým tvůrcům a svým způsobem připravují Google o peníze. Přečtěte si celý článek YouTube zakročí proti AI generovanému obsahu: jeho tvůrci za něj nedostanou ani korunu

Čas načtení: 2025-08-20 12:26:19

Seznam telefonů Xiaomi, které nedostanou HyperOS 3. Nemáte některý z nich?

HyperOS 3 bude jednou z největších aktualizací Xiaomi. Beta startuje v srpnu, stabilní verze dorazí na podzim 2025. Co už o novém systému víme?Přečtěte si celý článek: Seznam telefonů Xiaomi, které nedostanou HyperOS 3. Nemáte některý z nich?

Čas načtení: 2024-02-05 10:24:00

Novinka v důchodech 2024: Jak funguje spoření DIP, jaké jsou výhody a rizika

Klasické penzijní spoření „vydělává“ svým klientům relativně málo. Kdo se nebojí, může vyzkoušet letošní novinku, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP). Nevýhodou je, že lidé na něj nedostanou státní příspěvek, zato ušetří na daních.

Čas načtení: 2020-05-24 00:00:00

Připravte svou zahradu na letní prázdniny

Díky pandemii koronaviru se většině z nás pomalu, ale jistě, rozplynul sen o letní dovolené. Ti, kteří by měli dostatečné finance na to, aby cestovali k moři, si budou muset odpracovat dobu, kdy trávily s dětmi doma na ošetřovném, tak nejspíše ani nedostanou dovolenou. Nevadí, i u nás v České republ ...

Čas načtení: 2014-07-23 20:00:00

Bulharsko s Air Via za 1900 Kč

Předražené zájezdy již dávno nejsou v kurzu. Letos letí levné ubytování a ještě levnější letenky, díky kterým navštívíte svoje oblíbené přímořské destinace, aniž byste museli rozbít prasátko. Za mořem, sluníčkem a plážemi vás však nedostanou pouze nízkonákladoví letečtí dopravci, jako tomu bylo v po ...