Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-31 08:10:00

PPL jako první přepravní společnost spustila věrnostní program. Zákazníci mohou nasbírané body měnit za slevy

Praha 31. října 2024 (PROTEXT) - Společnost PPL ve své mobilní aplikaci mojePPL spustila věrnostní program. Učinila tak jako úplně první napříč logistickými společnostmi v Česku. Zákazníci mohou postupovat až deseti úrovněmi věrnostního programu, přičemž s každou vyšší úrovní získávají větší výhody pro odesílání a objednávání zásilek. Body získají za stažení aplikace, odeslání i přijetí zásilky, hodnocení doručení nebo za plnění speciálních výzev.Společnost PPL spustila ve své mobilní aplikaci mojePPL věrnostní program. „Máme velkou radost, že můžeme našim zákazníkům konečně představit náš věrnostní program, navíc jako první přepravní společnost v Česku. Věříme, že zákazníky bude sbírání bodů bavit a že získané slevy za využívání našich služeb ocení,” říká Stanislav Krupa, marketingový ředitel ze společnosti PPL CZ.Za nasbírané bonusové body mohou zákazníci uplatnit slevy v různé výši na službu Balík pro tebe, tedy odesílání zásilek jakékoli jiné fyzické osobě. Prozatím nejvyšší odměna, které mohou dosáhnout, je odeslání zásilky za 1 Kč. „Věříme, že gamifikace naší aplikace zvýší nejen zájem o její stažení, ale také dlouhodobou angažovanost našich zákazníků, “ dodává Krupa.Body za zásilky i plnění výzevZákazníci mají několik možností, jak body získávat. Body se jim automaticky připisují za využívání služeb PPL, typicky za přijetí či odeslání zásilky. Kromě toho mohou bonusové body získat i za vyplnění údajů v uživatelském profilu nebo čtení marketingových notifikací. První body jednorázově získají už při stažení mobilní aplikace.„Pro naše klienty jsme připravili i několik speciálních výzev, díky kterým mohou získat body navíc. Například za odeslání nebo přijetí určitého počtu zásilek s dobírkou či za odeslání zásilek v určité hodnotě, a to vždy v předem stanoveném období,“ představuje novinky Marian Lomňančík, manažer digitálních aplikací ze společnosti PPL CZ. Veškeré podmínky a výzvy jsou blíže popsány v aplikaci.Zákazník jako lovec balíků nebo dirigent doručováníNa základě počtu nasbíraných bodů mohou uživatelé mojePPL postupovat napříč deseti úrovněmi. S pokročilejší úrovní se navyšují i výhody, které za odesílání a přijímání zásilek zákazníci získávají. Názvy jednotlivých levelů jsou navíc laděny do přepravního slangu. Postupem času mohou spotřebitelé postoupit například do úrovně Lovec balíků, Mistr trasování, Hrdina provozu, Strážce skladu, Dirigent doručování, Šéf zásilek, a nakonec až Vládce logistiky.Novinky v aplikaciVše, co se věrnostního programu týká, naleznou uživatelé přehledně ve speciální záložce v aplikaci. Na pár kliknutí si tak mohou zkontrolovat své konto a současnou „herní úroveň”, možnosti slev, na které aktuálně dosáhnou, a také si prohlédnout přehled aktivních výzev a úkolů včetně toho, jak se jim daří jejich plnění. K dispozici je také nápověda, jak získat více bodů. O společnosti PPLSpolečnost PPL CZ je součástí divize DHL eCommerce a na tuzemském trhu představuje předního poskytovatele přepravních služeb pro firmy a podnikatele. Nabízí však i služby pro soukromé osoby se službou Balík pro tebe. PPL CZ se specializuje na balíkovou přepravu po ČR a do celé Evropy. Společnost zaměstnává téměř 1500 pracovníků a spolupracuje s 2000 řidiči. Disponuje 28 body sítě včetně dvou překladišť a rozsáhlou sítí výdejních a podacích míst – PPL Parcelshopů a PPL Parcelboxů, kterých je dohromady více než 6 700 po celé České republice včetně boxů třetích stran. DHL eCommerce je součástí skupiny DHL Group, která je přední světovou poštovní a logistickou společností. Skupina spojuje lidi a trhy a umožňuje globální obchodování. DHL Group zaměstnává přibližně 600 000 lidí ve více než 220 zemích a teritoriích po celém světě, díky čemu je jedním z největších soukromých zaměstnavatelů na světě.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-09-16 09:15:00

Chupa Chups se v „pískací kampani" spojuje s Prachařem

Chupa Chups spustila pískací kampaň, jejím ambasadorem je Jakub Prachař. 

Čas načtení: 2024-10-10 13:30:00

Konference Brand Management podesáté: Kreativita znamená hlavně odvahu. Máte ji?

Praha 10. října 2024 (PROTEXT) - To, že něco dokážeme změřit, ještě neznamená, že je to důležité, říká John Hegarty, legendární kreativec a klíčový řečník letošního ročníku konference Brand Management. A naopak, právě to, co neumíme vyčíslit, může být to podstatné, co bychom neměli přehlížet. Snaží se tak poukázat na skutečnost, že kreativitu, odvahu pouštět se do tvůrčí práce, která vybočí z řady a vaši značku odliší a vyzdvihne, změřit nelze. Přesto bez ní není možné budovat úspěšnou značku.Právě "Married to Creativity" byl podtitul letošního, už 10. ročníku konference, jejímž cílem je přinášet různé pohledy na důležitost budování značek pro růst byznysu.Kreativita se točí kolem nápadů, originálních kampaní a nástrojů, které pro šíření povědomí o značce můžeme využít. Cenotvorba ale nejspíš na první dobrou mnoho lidí nenapadne. Přesto ji jako tajnou zbraň pro budování odolné značky představila ve své úvodní přednášce Mary Kyriakidi, Global Thought Leader ze společnosti Kantar.A převést vnímanou hodnotu značky na čísla Kantar umí: podle jeho dat tvoří tzv. nehmotná aktiva značky, tedy především síť asociací v hlavách potenciálních spotřebitelů, v průměru okolo 32 % hodnoty firmy. Toto číslo navíc od loňska stouplo a u úspěšných brandů to může být i polovina tržní hodnoty společnosti. Tzv. pricing power, kterou bychom mohli trochu neobratně přeložit jako „cenovou sílu“ nebo "moc cenotvorby", představuje schopnost značky obhájit si v myslích spotřebitelů svou cenu a moci ji zvyšovat, aniž by se vystavovala riziku nižších prodejů.Na konkrétních příkladech pak Kyriakidi ukázala, jak na změnu ceny reagují značky s nízkou nebo naopak vysokou cenovou elasticitou. Svůj příspěvek zakončila jasným poselstvím, že právě budování značky přispívá ke snižování cenové senzitivity.Byznys a kreativita v souladu"Zní to tak bizarně, že mě to zajímá." Tak reagoval párový terapeut Petr Kačena na nabídku vystoupit na konferenci pro marketéry a mluvit o principech kvalitního vztahu, které jsou přenositelné do budování vztahů mezi byznysem a kreativitou v rámci firmy nebo i mezi agenturou a klientem.Ve svém vystoupení se věnoval konfliktům. Protože kvalitní vztah definuje mj. i to, zda se lidé umějí dobře usmiřovat. Dál vyzdvihl důležitost fungujícího sdílení očekávání a definici společných cílů. Následovala jeho diskuze s Janem Binarem, CEO agentury McCann Prague a zástupci společnosti Lasvit, konkrétně zakladatele Leona Jakimiče a designérky Márie Čulenové.Lasvit je příkladem úzké spolupráce byznysového a kreativního oddělení, které stojí na důvěře a na charakteristikách, které jednotlivá oddělení přesahují. "Leon má vždy jasnou vizi a neustále se snaží překonávat dosavadní hranice," popsala svého šéfa Maria Čulenová, která ve své pozici senior designérky prokazuje podle Jakimiče také obrovské manažerské schopnosti. "To je jedinečná kombinace, která se sice částečně dá naučit, ale lepší je prostě takového člověka cíleně hledat. Mária dokáže týmu jasně komunikovat společné cíle a pěstovat vnitřní motivaci," reagoval Leon Jakimič.Inspirativní přístup ve vztahu klient - agentura ukázali Jerzy Hołub, vice prezident marketingu a komunikace pro Polsko, Česko a Slovensko v Mastercard, a Costin Bogdan, šéf kreativy pro Mastercard Europe v agentuře McCann WorldGroup. Klíčem k úspěchu je podle nich společná oddanost kreativitě, která s sebou nese také ochotu společně riskovat. Ve spolupráci s řetězcem Carrefour během covidové pandemie na základě dat vytipovali nákupní špičky a motivovali zákazníky, aby naopak chodili nakupovat mimo nejvytíženější časy, a tím minimalizovat šíření viru.Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se Mastercard zaměřil na projekty podporující ekonomickou inkluzi. Zmapovali regiony v Polsku podle nabídek pracovních míst, aby usnadnili uprchlíkům začlenění do místní ekonomiky a podpořili je v soběstačnosti. V další fázi určili, jaké kombinace sousedících podniků se navzájem podporují v návštěvnosti a tedy tržbách. Vyšla z toho například spojení knihkupectví a klenotnictví, barber shopů a restaurací nebo květinářství vedle pekařství. Cílem kampaně bylo zmírnit domněnky, že ukrajinští uprchlíci berou práci místním, a naopak posílit solidaritu, podporu a začlenění. Projekt bodoval na Cannes Lions a odnesl si SDG Grand Prix (cíle udržitelného rozvoje) a titanového lva.Všichni jsme v hájiKlíčový řečník letošního roku, sir John Hegarty, je výjimečný v mnoha ohledech. Například je jediným kreativcem, který za svůj přínos oboru dostal řád od královny. Některé jeho kampaně se dnes dají právem nazývat legendárními. Zmínit můžeme více než dvacetiletou práci pro značku Levi’s a slavnou reklamu "Launderette" z roku 1985, kterou nyní značka čerstvě oprášila v titulní roli se zpěvačkou Beyoncé. Dál slavné slogany Keep Walking pro Johnnie Walker nebo Vorsprung durch Technik pro Audi.Hegarty je celoživotním propagátorem kreativity jako tvůrčí síly, která se pojí s odvahou riskovat, posouvat hranice a tvořit něco, co se vymyká, působí na emoce a tím podporuje zapamatovatelnost. A tedy kýženým způsobem buduje brand. Jeho klíčový příspěvek nesršel daty ani nepropagoval neméně důležitou "evidence-based" perspektivu. Snažil se vyburcovat publikum k větší nespoutanosti a rebelii. Na množství příkladů demonstroval, že reklama může mít ambici stát se součástí pop kultury a bavit své diváky na rozdíl od převažující průměrnosti a zaměnitelnosti, která se často zaštiťuje pre-testy a výzkumy. Cizojazyčný claim pro propagaci německé automobilky na britském trhu šel zcela proti převládajícímu domnělému stereotypu o animozitě mezi Brity a Němci. Výsledkem je navzdory tomu čtyři desetiletí trvající vztah agentury BBH, kterou Hegarty spoluzaložil, a Audi coby nositele jednoho z nejznámějších sloganů."Padesát let znovu a znovu sleduji, že kreativita dokáže vyřešit jakýkoliv problém. Reklamní branže je teď ale v háji. My všichni se na tom podílíme," nebral si servítky John Hegarty a připomněl, že ředitelé marketingu by měli sovu pozici nazývat spíš "head of entertainment" - nebo k ní tak alespoň přistupovat. Jeho brojení proti výzkumům a analytickému myšlení je bezesporu částečně cílenou provokací, nicméně jeho snahou je upozornit na to, že nesprávně uchopená data kreativitu spíš pohřbívají. On sám jí ale směle nazývá kyslíkem pro růst byznysu.Zašlá sláva televize. Nebo…?Druhý programový blok nabídl příběhy konkrétních značek a také nové přístupy k vývoji a nasazení kampaně. Hana Kloučková, výkonná ředitelka agentury Confess Research, ukázala, jaký rozdíl může být mezi deklarací spotřebitelů v průzkumech a jejich podvědomou reakcí a jak toho využít např. při komunikaci benefitů značky nebo při vymýšlení sloganu. To, co tvrdíme v průzkumech, je často zkresleno naší pamětí, post-racionalizací, snahou vypadat inteligentnější nebo jen leností. Confess Research ovšem používá různé metody na principu neurověd k měření podvědomých reakcí jako například povrchové napětí kůže nebo reakční čas na určité otázky a porovnává je s vědomými tvrzeními respondentů. Na případových studiích značek včetně Rohlíku, Košíku, AirBank, Zentivy a dalších ukázala mezery ve spotřebitelských tvrzeních oproti poznatkům využívajícím neurovědu.Pavel Ctibor ze skupiny Publicis připomněl a na reálných datech ukázal, jak ovlivňuje fragmentace mediální krajiny dlouho používané metriky ohledně efektivity televize. To, co se v krátkém časovém úseku může zdát jen jako statistická chyba, je ve skutečnosti prokázaný dramatický pokles korelace mezi "share of voice" a mentální dostupností. Výsledkem je, že stejné investice do TV reklamy přinášejí výrazně menší výsledky. Ctibor vidí východisko v cross-mediálním plánování a "attention planningu".Nutnost změny v přístupu k TV kampaním potvrdila i Ľubica Mieresová, marketingová manažerka Kofoly. Zatímco v roce 2022 šlo 70 % mediálních investic Kofoly do televize, letos byl poměr opačný: stejný objem šel naopak do ostatních kanálů. Brand tracking totiž ukázal, že pro mladou generaci se Kofola stává spíš „retro“ značkou než stále relevantní ikonou. S jejím pojetím lásky se gen Z už příliš neztotožňuje. Kofola se rozhodla jít cestou eventů. Spojila se s hudebními festivaly, kde ve svých fan zónách pořádala mj. svatby á la Las Vegas, seznamku, taneční hodiny nebo vysílala podcasty o lásce. Spustila iniciativu na podporu komunit, která opravovala turistické stezky v ČR a na Slovensku a navázala spolupráci s influencery a podcastery. Její ambicí bylo tvořit reálné zážitky mimo digitální prostředí.Značka KitKat se také zaměřila na mladé a zkusit naopak cestu on-linu. Cílem bylo zlepšit pozici z 15. příčky mezi čokoládovými tyčinkami v roce 2015, kdy 70 % prodejů tvořil formát Chunky, na ukousnutí pořádného podílu v kategorii a nadpoloviční prodeje ikonického „four finger“ formátu. E-sport na profesionální i hobby úrovni, pre-testy veškerého obsahu na sociálních sítích a „posedlost top of mind“ budováním značky. To byl recept na úspěch podle Stanislavy Růžičkové, šéfky marketingu cukrovinek v Nestlé pro region CEE. Aktuálně zaujímá KitKat 2. místo ve své kategorii, což představuje jednu snědenou tyčinku každých 1,7 sekundy na českém a slovenském trhu.Podobně působivá čísla v růstu prodejů prezentoval brand manažer značky Proud spadající pod Plzeňský Prazdroj, Jakub Marek. A s KitKatem tuto case study spojuje také velké odhodlání a tomu úměrné investice do podpory. Výchozí situací bylo zjištění, že od roku 2018 ubyl na trhu jeden milion hektolitrů piva. Zejména mladí se od jeho konzumace odklánějí. Prazdroj se rozhodl přijít s moderní novinkou české provenience, protože ač mladší generace pivu neholdují, zároveň jsou věrní českým značkám. Odlišný positioning se projevuje v chuti, moderních on-trade podnicích i zaměření na open air akce.Jakub Marek uvedl, že marketingový rozpočet této novinky byl srovnatelný s rozpočtem Pilsneru a v době nasazení představoval 10 % investic celé pivní kategorie. "Důležité bylo si věřit, jít do toho, i když jsme neměli všechno stoprocentně hned vyladěné, a rychle se učit," shrnul svůj příspěvek Marek s tím, že vsadit na tzv. light users se s promyšlenou strategií může vyplatit.Reklama (vás) musí bavitPo případových studiích došlo v závěrečném programovém bloku na kreativní přístupy k budování značky. Daniel Seman z agentury Marketup nabídl příklady úspěšných zahraničních kampaní, které měly virální potenciál a dokázaly se dostat i mimo zónu sociálních sítí. Apeloval na přítomné - zcela v duchu přednášky sira Johna Hegartyho -, že obsah je dar, pro diváky by měl mít nějakou hodnotu. "A pokud to nebaví nás jako tvůrce, jak by to mohlo bavit čtyři generace cyniků s iPhonem v ruce?"Platforma NaDa Research kombinující díky Janu Tučkovi ze STEM/MARK a Ondřeji Veisovi z agentury NMS data ze 170 kategorií, pěti tisíc značek a 20 tisíc respondentů, umožňuje k číslům přistupovat opravdu kreativně. Tak, jako to udělal před necelými 50 lety Antonín Panenka na evropském šampionátu, kdy se po pečlivém nastudování statistik brankářských zákroků rozhodl kopnout penaltu na střed a zajistit československému týmu zlatou medaili. Za domnělým riskem případně jen štěstím byla pečlivá příprava, která se zapsala do sportovních dějin. Tuček a Veis pobavili publikum například přehledy o tom, jak by dopadly poslední volby do poslanecké sněmovny, kdyby volili jen vegetariáni, nebo jaká je korelace vztahu k práci u uživatelů značky Ford či BMW.Mediaboard se prostřednictvím Zdeňka Jodase zaměřil na vztah mezi PR a marketingem a upozornil na stále přetrvávající tendence škrtat rozpočet pro public relations, ale zároveň po něm vyžadovat KPI’s jako po interních marketérech. Připomněl, jaký vliv pro budování značky PR může mít a jakých chyb v přístupech se vyvarovat. Radana Labajaová ze Skupiny Prima nabídla přehled formátů a využití televizního product placementu a Andy Sitta, šéf Seznam Brand Studia, přiblížil, jak na tvorbu kreativního obsahu, který diváky zaujme, namísto aby "jen" propagoval značku. Vyzdvihl skutečnost, že má ve svém týmu spoustu bývalých novinářů. "Jsou zvyklí, že v centru příběhu je čtenář, ne značka. Vědí, jak to udělat, aby to lidi bavilo," dodal Sitta.Odvážnou a vtipnou tečkou za 10. ročníkem konference Brand Management byl příspěvek Milana Šemeláka, zakladatele projektu Stage on Mars. V jeho zážitkových workshopech mohou formou improvizačních her celé firemní týmy objevovat kreativitu, prozkoumávat byznysové výzvy nebo se společným zážitkem stmelit.Brand Management z produkce společnosti Blue Events a ve spolupráci s agenturou McCann Prague navštěvuje opakovaně čtyři sta až pět set seniorních marketérů a top manažerů nejvýznamnějších českých značek napříč obory. Akci partnersky podpořily společnosti Tesco Media, Plzeňský Prazdroj a řada dalších.www.blueevents.eu Zdroj: Blue EventsČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-04-24 09:00:00

Super zoo má nový e‑shop od PeckaDesign, běží na platformě Publicator 7

Brno 24. dubna 2025 (PROTEXT) - PeckaDesign spustila nový e‑shop Super zoo, největšího prodejce chovatelských potřeb ve střední Evropě, provozovaného skupinou Plaček. Nový web pro Česko a Slovensko propojuje online prodej s téměř 300 kamennými prodejnami a zajišťuje moderní nákupní zážitek napojený na věrnostní program a osobní odběry.Projekt zahrnoval kompletní redesign, uživatelský výzkum, návrh UX/UI, vývoj, napojení na ERP systémy a migraci dat. Cílem bylo vybudovat stabilní a výkonné řešení, které umožní další rozvoj značky. Již během prvního týdne po spuštění došlo k nárůstu podílu osobních odběrů z 56 % na 65 % a konverzní poměr (purchase-to-view) vzrostl z 7,5 % na 10 %.E‑shop Super zoo běží na Publicator 7 – nové headless, API-first e-commerce platformě od PeckaDesign, která spojuje e‑shop a CMS v jednom řešení. Díky architektuře read modelu poskytuje mimořádně rychlou odezvu, snadnou integraci s dalšími systémy a je ideální pro firmy s ambicí růstu, expanze a vysokých nároků na správu dat i obsahu."Chtěli jsme výrazně zlepšit zákaznickou zkušenost, zvýšit výkonnost e‑commerce a vytvořit pevný základ pro další digitální produkty a aplikace,“ říká Pavel Kopřiva, Group e‑commerce director Super zoo. PeckaDesign je česká technologická společnost s 25 lety zkušeností v e‑commerce. Zaměřuje se na návrh, vývoj a správu rozsáhlých B2C i B2B e‑shopů na míru včetně integrací na ERP a další systémy. Klientům nabízí vlastní platformu Publicator – moderní e‑commerce a CMS řešení pro firmy s ambicí růstu a digitalizace. Mezi její klienty patří Super zoo, NAY, Electro World, Megapixel, Hudy, Pneumatiky.cz, Global Wines & Spirits, Scio, DesignVille a další. Kontakt: Michal Horákmichal.horak@peckadesign.cz  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-08-09 17:00:28

Test Renault Austral E-Tech 200 esprit Alpine | 2025

Kdo dnes ťuká na redakční bránu? Úchvatně občerstvený Renault Austral. Navíc v nejfajnovější verzi esprit Alpine s dvacetipalcovými černými koly s diamantovým efektem. Zejména však ale s výkonem 200 koní. Což přímo vybízí k asfaltovému skotačení. Model Austral si vykoledoval jméno s jasnou intencí. Pochází z latinského slova australis, což znamená jižní. Evokuje jižní polokouli, pohostinné podnebí, přírodu, volnost a dobrodružství. Líbivé SUV má zkrátka vábit k cestování a objevování. [irp posts="423767" ] Jeho geneze spadá do března 2022, kdy byl představen coby nástupce modelu Kadjar. Veřejnost jej poprvé mohla hltat na Pařížském autosalonu v témž roce. Během prázdnin se pak spustila výroba. V našem giga rychlém exkurzu přeskočme do dubna 2025, kdy Austral podstoupil zkrášlovací zákrok v podobě faceliftu. A právě od něj přebíráme klíček, podobající se nadýchanému toastovému chlebíčku. Delikátní požitek Prohlížíme si vymazleně odvážnou masku, posetou decentními kosočtverci v perfektním šiku připomínajícím 300 Spartánů u Thermopyl. Adaptivní Matrix LED světlomety jsou řezané jako oštěpy elitních hoplítů. Denní světla zase navozují přísně ostré fragmenty ledových krystalů na nehostinném cípu Norska. Uvnitř září logo Renaultu jak dubajská Burj Khalifa, do jehož centra se sbíhají rafinované linie kapoty. Boky vozu se táhnou plynule jako pahorky dun na nekonečné poušti, přerušované občasným prudkým monzunem načrtávajícím výraznější kontury. Slovy svérázného rapera Yzomandiase – krása střídá nádheru. Identická písnička pokračuje v zadním revíru, jenž díky vrstvení a střídání tvarů vyvolává iluzi pohybu i v klidu. Lékořicově černá střecha v synergii se sytě modrým lakem Naxos dovršuje epicky estetický dojem. Jako by designéři posbírali kousky noční havajské oblohy a sevřeli je do elegantních tvarů. A nekončíme. Francouzská brigantina pluje na dvacetipalcových kolech, jež se špetkou hyperboly vytvářejí hypnotizující vítr. Austral exteriérově zhmotňuje těkavé tango peřejí na horské řece a spojuje ho s grácií umělce připraveného vystoupit na městském bulváru v Bordeaux. A jak si veze galský manekýn uvnitř? Vstupujeme do prémiové kajuty, kde nás nečeká welcome drink, nýbrž dramatický jingle. [irp] Lavina lahodnosti V elektricky nastavitelných sedadlech s alcantarou nám je příjemně jak v luxusním kupé nočního vlaku Transsibiřské magistrály. Tělo s citem obejmou, posádku tiše ukolébají, paralelně ovšem výtečně podrží v nevyzpytatelné zatáčce pod Mont Blancem. Za povedený patriotický prvek platí výšivky francouzské trikolóry u hlavové opěrky a bočních částech opěradla. Nadto si vpředu užíváme masážní funkci. Ceníme hladký věnec, rovněž prošitý Alcantarou, který se výtečně třímá. Nicméně nikdy nedosáhneme bezmezné euforie, pakliže ihned nepoběží propojení s chytrým telefonem. CarPlay zrcadlíme střelhbitě. Na centrálním tunelu inženýři bombasticky zvolili bezdrátové nabíjení, u něhož díky velkorysým rozměrům nemusíme pracně hledat správnou pozici. Úložné přihrádky konstruktéři nadefinovali chytře jako tajné skříňky ostříleného curyšského hodináře. Za zmínku stojí posuvná monumentální loketní opěrka. Když s ní manipulujeme, připadáme si jako piloti Boeingu 737-800. [adrotate banner="22"] Superlativy musíme zasypat vertikální dvanáctipalcový dotykový displej, který „doručuje“ kvalitní přehlednost i spěšné reakce. Stejně tak široký digitální kokpit vzbuzující horizont rozsvícené půlnoční Marseille. Vynikající grafika! To se týká taktéž průhledového displeje, jehož rozlišení detekujeme zřetelné jako hranice stínu v mrazivém helsinském rozbřesku. V globálu činí obrazovky 984 cm², tedy nefalšovaná porce užitečné zábavy. Multimediální systém openR link s integrovanými službami Google skýtá navigaci v reálném čase, hlasové ovládání a více než stovku aplikací! Integrovaná kamera umí rozpoznat šoféra a automaticky nastavit jeho profil, včetně zrcátek, sedaček a nahraných „appek“. [irp] Zastavme na chvilku ve stanici Prostornost. Vepředu si dopřáváme tolik místa, že se můžeme oddávat valčíku i s roztaženými lokty. Nicméně ani tchán s tchyní vzadu na lavici s posuvem 16 centimetrů nemusí trpět jako studenti v pondělní tramvaji na Vítězném náměstí. De facto se mají báječně jako milionáři na dovolené. Zavazadelník se sice nedá připodobnit ke skladu zahradního nábytku, nicméně nabízí chytře dimenzovaný objem až 657 litrů. Při sklopení zadní lavice dokonce bezvadných 1736 l. Sehranost každým coulem Alors on danse, čili pojďme tancovat. Renault Austral E-Tech 200 pohání full hybridní soustava. Tu tvoří nový tříválcový motor o objemu 1.2 litru s turbodmychadlem v kombinaci s elektromotorem, lithium-iontovou baterií a inteligentní multimódovou převodovkou s dvěma stupni pro elektromotor a čtyřmi pro spalovací motor. Celkový kombinovaný výkon dosahuje 146 kW, respektive dvou set koní. Jestliže refreshovaný austral něco symbolizuje, jedná se o absolutní tichost. Zážehový tříválec se silou 130 koní hraje jako něžný bubeník stojící stranou, anobrž pohánějící kapelu permanentně vpřed. V metropoli ale primárně maká elektromotor, neb Renault slibuje až osmdesát procent městských transferů bez emisí. Na strašnických semaforech tak s baterkovou subvencí vystřelujeme promptně jako Peter Sagan pro zelený trikot. Drahnou dobu jsme nehasili s vozem, jenž by dokázal tak vytříbeně dělit sílu mezi ticho a výkon jako austral. Za další signifikantní znak mondénního parádníka označme plynulost. Přechod z elektromotoru na benzin neodhalí ani sbor ruských špionů skrytých v koberci. A pokračujme na orbitě chvály. Na hladkých rakouských silničkách proplouvá harmonicky jako polární liška mezi sněhovými závějemi. Řízení hodnotíme v globálu jako přesné jako dirigentovy pokyny vůči poslušnému orchestru. Na neopravené silnici nedaleko Hříškova poseté nášlapnými minami v podobě závažného počtu výmolů sem tam nějakému zásahu jako Bratrstvo neohrožených neutečeme, nota bene na našich 20″ kolech. O to větší jistotu s absencí klopýtání budí v serpentinách Lužických hor. Mimochodem, ani v tempu, jež se sype jak domino, nedoléhají nevyžádané decibely. [irp] Nežíznivý kumpán Když jsme u zvuku, náš monsieur se pyšní tuctem precizně rozptýlených reproduktorů Harman Kardon. Pardon, ale ty basy z nich klíčí dokonale jako epifytické kapradiny v ekvádorském pralese a výšky proplouvají kolem ušních boltců vytříbeně jako běh geparda. Ostatně, musíme se třikrát štípnout, zdali jsme se neteleportovali do nahrávacího studia Václava Noida Bárty. Při refrénu Hanky Zagorové upalujeme po dálnici D7 směr Slaný. Austral se rozhicuje maximálně na 175 km/h, třebaže my samozřejmě valíme předpisově. Z nuly na sto se rozjaří za 8,4 sekundy. Vitálnost mu rozhodně nechybí. Při předjížděcích a vyhýbacích manévrech si vážíme pokročilého systému 4Control advanced, který posouvá stabilitu a agilitu minimálně o dva levely výše. I když nejen tam. V uzoulinkých českokrumlovských uličkách nám příplatkový 4Control advanced s průměrem otáčení 10,1 metru významně zlehčuje zatáčení a odbočování a zejména parkování. Šestidenní aférku s francouzským fešákem zakončujeme s chvalitebným kombinovaným upíjením 5,5 litru benzinu na sto kilometrů. A to jsme nezřídka herkulovsky dupali na plyn ve sportovním módu, respektive netrajdali vždy zcela hospodárně. [adrotate banner="20"] Závěr a cena Hledat chyby u full hybridního Renaultu Austral je stejně složité, jako kýchat s otevřenými očima nebo si olízávat loket. Austral je prostě kabrňák, vzor toho, jak vypadá vyšperkovaný facelift. [irp] Designově prakticky nekritizovatelný: v exteriéru i interiéru. Jenže „on baví“ také jízdními vlastnostmi. Neopomeňme nadmíru příjemné nastavení podvozku, jež jsme v hlavním těle textu nezmínili. Brazilská topmodelka Adriana Lima na milánském týdnu módy jednou pronesla, že dokonalost dělají malé nedokonalosti, jež současně vedou k zapamatovatelnosti. Proto letem světem proberme potenciální mikro výtky. Dveřní schránku mohli návrháři vymyslet větší. Chvílemi nám reagovalo načítání značek zbrkleji a nepřesně. V některých případech se přecitlivělý asistent bdělosti hlásil o pozornost na digitálním kokpitu až příliš zapáleně. A také za některé vychytávky musíte vytáhnout z kapes víc dukátů. Což se týká kupříkladu glorifikovaného systému 4Control advanced za 40 000 korun nebo světlometů Matrix LED za 22 000 Kč. Čímž se šmahem dokutálíme k ceně. Nejdostupnější model Austral s mild hybridním pohonem s výkonem 116 kW a výbavou Evolution v akční ceně s eco bonusem seženete za 724 960 korun. Pakliže se přesuneme ke korunnímu klenotu nabídky – našemu full hybrid E-Tech 200, ten lze nejlevněji pořídit za 760 680 Kč. [irp] My si však na pomyslném Olympu dopřávali výbavu esprit Alpine. Tedy elektricky nastavitelné sedadlo řidiče v šesti směrech a masážní funkci, zadní posuvnou lavici, černé střešní lišty, dvacetipalcové disky kol z lehkých slitin, volant potažený syntetickou kůží s dekorem alcantary a francouzskou trikolórou, znaky esprit Alpine na předních blatnících nebo asistent pro jízdu na dálnici a v kolonách. Podle nejčerstvějšího srpnového ceníku vychází Renault Austral full hybrid E-Tech 200 esprit Alpine se zvýhodněním a bonusem na 889 480 korun. V epilogu jsme možná nevypíchli všechna pozitivita, ježto by vydala na více stránek než Tolstého román Vojna a mír. Proto před zatmívačkou třikrát podtrhněme, že faceliftovaný plně hybridní austral je fenomenální vůz. Opravdu. [gallery ids="472663,472664,472665,472666,472667,472668,472669,472670,472671,472672,472673,472674,472675,472676,472677,472678,472679,472680,472681,472682,472683,472684,472685,472686,472687,472688,472689,472690,472691,472692,472693,472694,472695,472696,472697,472698"] [adrotate banner="23"] Technické údaje: Auto: Renault Austral E-Tech 200 esprit Alpine

Čas načtení: 2025-10-07 07:04:00

Rwanda slaví dokončení projektu Smart Education a spuštění projektu DigiTruck

Kigali (Rwanda) 7. října 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei a rwandské ministerstvo školství oznámily dokončení první fáze projektu Smart Education a zahájení nového projektu Huawei TECH4ALL DigiTruck na střední škole Kagarama v Kigali dne 3. října.Oba projekty představují odhodlání Rwandy k digitální transformaci vzdělávacího sektoru a k rozvoji digitálních dovedností rwandského obyvatelstva.„Dnešní společná oslava není jen formální událostí; je důkazem neochvějného odhodlání Rwandy k inkluzivnímu vzdělávání založenému na využívání technologií. Tyto iniciativy posilují mezinárodní spolupráci, podporují digitální rovnost a přispívají k udržitelnému rozvoji země," uvedl rwandský ministr školství Joseph Nsengimana.V rámci projektu Smart Education (Chytré vzdělávání) již bylo připojeno 1500 škol k vysokorychlostnímu internetu, zprovozněna dvě špičková datová centra a vytvořeny základy pro samostatnou vzdělávací síť, která má podporovat digitální výuku a vzdělávání po celé zemi.V souladu s programem vize do roku 2050 (Rwanda Vision 2050) a Národní strategií transformace je tento projekt zaměřen na podporu přeměny Rwandy v celosvětově konkurenceschopnou znalostní ekonomiku. V blízké budoucnosti budou přínosy projektu dále rozšířeny, aby se ještě více zmenšila digitální propast a aby učitelé i studenti mohli využívat nejmodernější technologie.Tento milník znamená, že téměř 1,5 milionu studentů po celé Rwandě – jak v Kigali, tak v odlehlých venkovských oblastech – má nyní rovný přístup ke kvalitním vzdělávacím zdrojům.„Student v Kigali se nyní může na dálku podělit o znalosti se spolužáky v Rusizi. To jsou skutečné dopady digitální inkluze: spojuje vzdálené oblasti, odstraňuje překážky a dává každému dítěti příležitost mířit výš," uvedl Jin Jiqing, generální ředitel společnosti Huawei Technologies Rwanda.Současně s projektem Smart Education spustila společnost Huawei spolu s rwandským ministerstvem informačních a komunikačních technologií a inovací a ministerstvem školství projekt DigiTruck, jehož cílem je poskytovat bezplatné a cílené školení digitálních dovedností znevýhodněným komunitám, zejména mladým lidem mimo školní systém, dívkám a zemědělcům. DigiTruck je mobilní učebna poháněná solární energií, vybavená notebooky, připojením k internetu a digitálními výukovými zařízeními, která může vyjíždět do odlehlých oblastí. Zkušení školitelé tak mohou poskytovat výuku i tam, kde není k dispozici elektřina ani přístup k internetu„Iniciativy, jako je DigiTruck, představují víc než jen technologii, jsou branou k novým příležitostem, posílení lidí a k budoucnosti Rwandy jako znalostní ekonomiky," uvedl Eraste Rurangwa, státní tajemník rwandského ministerstva informačních a komunikačních technologií a inovací.V souladu s cílem programu NST2, který předpokládá vyškolení jednoho milionu občanů v digitálních dovednostech, bude projekt DigiTruck putovat všemi třiceti okresy Rwandy a během tří let vyškolí 5000 Rwanďanů.Dosud poskytly DigiTrucky Huawei TECH4ALL školení více než 17.000 lidem v sedmi zemích, a to v oblasti digitálních dovedností, jako je práce se zařízeními a kancelářským softwarem, podávání žádostí o zaměstnání online, rozvíjení online podnikání či základy programování a robotiky.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2789409/Students__teachers__and_officials_at_the_launch_event_800x500.jpg KONTAKT: Gary Marcus Maidment, gary.marcus.maidment@huawei.com 

Čas načtení: 2024-11-20 16:49:53

Výrobce autokamer TrueCam se spojuje s LAMAX. LAMAX slaví slevami

Oblíbené autokamery TrueCam přechází pod značku LAMAX. Ta bude dál pokračovat v jejich vývoji, kdy zúročí své bohaté zkušenosti s výrobou spotřební elektroniky. Na startu prodejů nabízí slevu. Po více než deseti letech končí příběh úspěšné značky [...] Článek Výrobce autokamer TrueCam se spojuje s LAMAX. LAMAX slaví slevami se nejdříve objevil na IT Revue.

Čas načtení: 2025-07-29 09:04:14

Cotatcha Orchestra se spojuje s contemporary tanečníky, kteří zatančí mezi diváky

Cotatcha Orchestra & tanec feat. Martin Dvořák a ProART Company – spojení autorské hudby, pohybu a scény v jednom prostoru všude kolem diváků. Nový program Cotatcha Orchestra bude uveden jako open air představení 11. 8. 2025 v 20:00 v Divadle Husa na provázku – dvůr. “Rád spojuji různé druhy umění. Jako konzument umění i muzikant mám rád, když jsou bariéry mezi diváky a umělci co nejmenší nebo když se umění děje všude v prostoru. A tanečníci jsou k tomu dobrými […] Zobrazit celý článek Cotatcha Orchestra se spojuje s contemporary tanečníky, kteří zatančí mezi diváky

Čas načtení: 2024-10-06 14:15:14

XTB spojuje investování a platby. V aplikaci XTB je nyní k dispozici multiměnová karta!

XTB přináší revoluci v oblasti financí díky své nové elektronické peněžence a kartě pro více měn, která hladce spojuje investice a platby do jediné aplikace. Zajímá vás, jak na to? Článek XTB spojuje investování a platby. V aplikaci XTB je nyní k dispozici multiměnová karta! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-12-01 11:35:00

Shoptet a Everbot mění pravidla hry – Naučte se, jak využít AI umělou inteligenci ke stavbě e-shopového impéria

Praha 1. prosince 2024 (PROTEXT) - Shoptet, přední poskytovatel e-shopových řešení s téměř 43.000 klienty, spojuje síly s Everbotem, inovativní AI aplikací, která přináší to nejlepší ze světa umělé inteligence. Tato spolupráce umožní všem uživatelům platformy Shoptet naučit se využívat AI umělou inteligenci k automatizaci procesů, zlepšení zákaznické zkušenosti a maximalizaci zisků.Shoptet a Everbot společně pořádají exkluzivní webinář, který je navržen tak, aby pomohl e-shopům růst rychleji a efektivněji než kdy dříve. Tento webinář se uskuteční v pondělí 9. prosince 2024 v 15:00 CET. Přihlaste se ještě dnes: Zaregistrujte se na webinář.Webinář, který vás naučí přeměnit e-shop v ziskový strojChcete, aby váš e-shop fungoval jako dobře namazaný stroj a přinesl vám milionové zisky? Už vás nebaví nekonečné manuální práce a hledáte způsob, jak zautomatizovat rutinní úkoly a explodovat svůj růst? Tento webinář vám přinese konkrétní odpovědi a strategie.„Tento webinář je unikátní příležitostí, jak se dozvědět, co vám žádný jiný e-commerce guru neřekne. Ukážeme vám konkrétní kroky, jak využít AI ke zvýšení efektivity, zisku a zákaznické spokojenosti,“ říká Petr Bednařík, CMO a spoluzakladatel Everbotu.Na co se můžete těšit?Automatizace bez námahy: Naučíte se, jak generovat popisky produktů, grafiku nebo marketingové texty během několika sekund.Analýza e-shopu s AI: Odhalte skryté příležitosti pro růst a maximalizaci zisku.Strategie, které vás odliší od konkurence: Získáte praktické postupy, jak využít AI umělou inteligenci k dominanci na trhu.„Leadeři v e-commerce už dnes využívají AI ke zlepšení své výkonnosti. Tento webinář vám ukáže, jak se můžete stát jedním z nich,“ dodává František Veverka, CIO a spoluzakladatel Everbotu.Everbot: Kompletní AI řešení na jednom místěEverbot je inovativní aplikace, která přináší všechny klíčové AI technologie pod jednu střechu. Na rozdíl od běžných nástrojů, jako je ChatGPT, nabízí Everbot komplexní řešení, které kombinuje jazykové modely, grafické generátory, text-to-video technologie a mnoho dalšího.Co Everbot nabízí?Špičkové jazykové modely: Everbot integruje ChatGPT, Claude, Mistral, Gemini a další, což umožňuje získat různé perspektivy na jedno téma.Pokročilé grafické nástroje: Generujte profesionální vizuály pomocí modelů jako MidJourney nebo Stable Diffusion.Text-to-video technologie: Vytvářejte videa během několika minut a zaujměte zákazníky moderním obsahem.Jednoduchost a přístupnost: Všechny nástroje jsou snadno použitelné, ať už jste laik nebo zkušený profesionál.„ChatGPT je skvělý nástroj, ale stále se jedná o jeden model. Everbot spojuje to nejlepší z AI světa, takže nemusíte přeskakovat mezi různými aplikacemi – vše máte na jednom místě,“ vysvětluje František Veverka.Multichat: Revoluce v komunikaciMultichat je jednou z nejpokročilejších funkcí Everbotu, která mění způsob, jakým e-shopy komunikují se zákazníky i s AI modely.Hlavní výhody Multichatu:1. Komunikace s více AI modely: Nemusíte se rozhodovat mezi ChatGPT nebo Claude – Multichat vám umožňuje používat všechny najednou.2. Sjednocení kanálů: Integrace e-mailů, live chatů a sociálních sítí do jedné platformy zefektivňuje zákaznický servis.3. Automatizace odpovědí: Multichat dokáže odpovídat na časté dotazy automaticky a zároveň personalizovat komunikaci podle historie zákazníka.4. Interní efektivita: Multichat zjednodušuje spolupráci uvnitř týmu a zlepšuje tok informací.„Multichat je nástroj, který vám ušetří hodiny práce a přitom zlepší spokojenost vašich zákazníků. Je to must-have pro každý moderní e-shop,“ říká Petr Bednařík.Šablony pro tvorbu obsahu: Rychle, snadno a profesionálněDalším klíčovým nástrojem Everbotu jsou šablony pro tvorbu obsahu, které umožňují snadno a rychle vytvořit profesionální texty.Co jsou šablony a jak fungují?Předpřipravené struktury textu: Vyberte šablonu, vyplňte několik polí a máte hotový text během několika sekund.Více než 100 šablon: Nabízíme šablony pro marketing, e-commerce, sociální média, e-maily, SEO a další oblasti.Jednoduché použití: Šablony zvládnou i začátečníci, přičemž pokročilí uživatelé mohou obsah přizpůsobit svým potřebám.Proč šablony používat?1. Rychlost a efektivita: Ušetříte hodiny času oproti manuálnímu psaní.2. Konzistence: Zajistíte jednotný styl a tón napříč všemi kanály.3. Úspora nákladů: Nemusíte najímat drahé copywritery – šablony vytvoří obsah za vás.„Šablony vám umožní tvořit obsah jako profesionál, i když s tím nemáte žádné zkušenosti. Stačí pár kliknutí a máte hotový text, který odpovídá nejnovějším trendům,“ uzavírá František Veverka.Webinář: Připojte se a staňte se lídrem v e-commerceCo vás na webináři čeká?Praktické ukázky: Naučte se, jak využít AI k automatizaci úkolů. Růstové strategie: Objevte skryté příležitosti pro růst e-shopu. Implementace Everbotu: Návody, jak jej propojit s platformou Shoptet. Efektivní komunikace: Zlepšete zákaznický servis díky Multichatu.Přihlaste se zde: Zaregistrujte se na webinář. O EverbotuEverbot je komplexní AI aplikace, která přináší revoluci v práci s umělou inteligencí. Spojuje špičkové jazykové modely, grafické generátory a další technologie do jedné platformy, která je přístupná a snadno použitelná.O ShoptetuShoptet je největší platformou pro e-shopy v Česku a na Slovensku, která podporuje více než 43 000 klientů. Jejím cílem je pomáhat podnikatelům růst a zjednodušit správu e-shopů. Připojte se k AI revoluci s Everbotem a Shoptetem :Zaregistrujte se na webinář.Vyzkoušejte Everbot na: www.everbot.cz. Kontakt: info@everbot.cz   

Čas načtení: 2024-12-20 12:48:00

Národní zdravotnický informační portál je zdrojem informací i dat o zdraví a zdravotnictví

Praha 20 . prosince 2024 (PROTEXT) - Národní zdravotnický informační portál (NZIP) roste ve všech směrech. Více zdravotních témat, článků, datových výstupů i specifických cílových skupin. Jak se „nepřehřát“ a zároveň kde jsou stále limitace a je potřeba „přidat“, to byla témata 5. konference NZIP, která proběhla 11. a 12. prosince v Praze.Původní koncept NZIP, tedy přinášet odborně garantované informace o zdraví a zdravotnictví pro širokou veřejnost, je po více než čtyřech letech existence portálu již jen jakousi základnou, na níž stojí mnoho dalších výstupů a aktivit pro specifické cílové skupiny, včetně odborné zdravotnické veřejnosti.V rámci konference byl tedy prezentován i hojně diskutován aktuální stav Datového zpravodajství, které v produkční podobě spatřilo světlo světa před více než rokem. Během letošního podzimu se dočkalo své druhé, významně inovované verze, která uživatelům umožňuje hledat podle zdravotnických témat i formátu datových výstupů. Počet těch nejvýznamnějších se před konferencí usadil na velmi dobře zapamatovatelných číslech: 99 otevřených datových sad, 99 datových souhrnů a 44 interaktivních vizualizací a infografik. Některé konkrétní agendy a registry NZIS byly v rámci programu jmenovitě představeny jejich garanty z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, a to i v kontextu praktického využití např. pro hodnocení kvality a dostupnosti zdravotní péče, dohodovací řízení či centralizaci vysoce specializované péče a akreditaci center.Samostatný blok a panelová diskuse byly věnovány poměrně unikátnímu konceptu tzv. syntetických dat. Ta by měla umožnit zejména vědeckým týmům, ale i dalším odborníkům komplexní analýzy i detailní pohledy do různých zdravotnických agend, a to při zachování všech požadavků na ochranu osobních a citlivých dat. Dostáváme se tak do nové éry sdílení dat, kdy kapacity správce dat budou více využity na přípravu komplexních datových sad, které si žadatel zanalyzuje dle svého záměru. Zároveň ale stále jsou a budou pro běžné zájemce o data publikovány předpřipravené datové sady, souhrny a vizualizace.NZIP je tu ale pro všechny – laiky i odborníky. Spojuje srozumitelně podané informace o zdraví s poskytováním dat, která využijí odborníci a stakeholdeři. Právě rozmanitost populace a potřeba různých cest, jak k jednotlivým skupinám obyvatel informace o zdraví dostat, byly zmiňovány napříč letošní konferencí. Zdraví je totiž důležitá komodita pro všechny sociální skupiny – to bylo patrné z prezentací zástupců Státního zdravotního ústavu, České lékařské společnosti JEP i pacientských a dalších organizací. A právě NZIP se stále více stává propojovacím bodem pro aktivity všech těchto institucí směrem k široké i odborné veřejnosti.V této souvislosti je určitě vhodné zmínit i meziresortní přesah NZIS a NZIP, jehož byla letošní konference nesporným důkazem. Jmenujme například vzrůstající potřebu zdravotně-sociálních služeb, která bude vzhledem k demografickému vývoji populace stále intenzivnější. A propojování zdravotnických dat a dat ze sociálního systému umožní tuto potřebu naplnit z hlediska dostupnosti i financování. Vedle toho je a bude věnována velká pozornost využití NZIP ve vzdělávání na základních a středních školách.Hlavním poselstvím letošní konference tedy je, že NZIP spojuje – spojuje lidi, instituce, informace, data, aktivity. NZIP je ale pořád především portál do světa zdraví, nikoliv jen primární zdroj informací. Má tedy pomoct dostat se k informaci, která může mnoha lidem zachránit zdraví či dokonce život, bez ohledu na to, na kterém serveru leží. A v tomto duchu se jeho rozvoj ponese i nadále. Jak se to bude dařit, o tom si otevřeně můžeme popovídat nejpozději 10. a 11. prosince 2025 na 6. konferenci NZIP.www.nzip.cz/clanek/2263-5-konference-nzip Zdroj: NZIP ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-05-27 08:22:02

Jak na kreativně strávený čas s dětmi ke Dni dětí – tvoření, které spojuje

Jak na kreativně strávený čas s dětmi ke Dni dětí – tvoření, které spojuje redakce Út, 05/27/2025 - 08:22 Zábava 1 - 1000 Kč Lehké 10 až 30 minut Klíčová slova: Den dětí tvoření pro děti kreativní tvoření korálky malování na kamínky Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Proč je kreativní čas důležitý? Děti si nejlépe pamatují chvíle, kdy s rodiči něco společně tvoří. Učí se trpělivosti a soustředění Rozvíjejí svou fantazii a schopnost řešit problémy Cítí se být důležité a schopné A rodiče? Ti zase načerpají energii a radost ze společných chvil Jednoduché a zábavné nápady na tvoření 1. Malování na kamínky Vyrazte na procházku a nasbírejte pár hladkých kamínků. Doma je děti mohou pomalovat barvami, vytvořit z nich zvířátka, tváře nebo barevné vzory. Kamínky se pak dají použít jako dekorace, nebo je věnovat jako malý dárek. 2. Výroba náramků z korálků Stačí pár korálků, gumička a šikovné ruce. Děti mohou tvořit podle svého vkusu, vybírat barvy a vzory, a na konci si náramky navléknout nebo darovat kamarádovi. 3. Papíroví superhrdinové Z papíru, fixů, lepidla a nůžek si děti mohou vyrobit vlastní superhrdiny nebo pohádkové postavy. Stačí jen trocha fantazie a může začít „příběh“! Jak na to, aby tvoření bavilo všechny? Vyhraďte si čas bez spěchu a bez vyrušování – vypněte telefony! Připravte jednoduché materiály dopředu, ať je vše hned po ruce Nechte děti tvořit podle sebe, bez přehnaných pravidel Povzbuzujte, chvalte a zapojte se i vy sami – děti milují, když jim rodič něco ukáže nebo tvoří vedle nich Kreativita jako společná radost Den dětí není jen o dárkách, ale hlavně o společně prožité chvíli. Tvoření je skvělý způsob, jak dát dětem najevo, že vám na nich záleží. Navíc si odnesou nejen krásné výrobky, ale hlavně vzpomínky, které je budou těšit dlouho. Nezapomeňte: není důležité, jak dokonalý je výsledek, ale jak moc jste si společný čas užili. Kreativní tvoření je cesta, jak být spolu, smát se, objevovat a prostě být šťastní. Přidat komentář fotografie pixabay.com text redakce Den dětí je skvělou příležitostí nejen k radosti, ale i k tomu, abychom spolu s dětmi strávili kvalitní čas plný tvoření a zábavy. Kreativní aktivity podporují dětskou fantazii, rozvíjejí jemnou motoriku a zároveň posilují vztahy v rodině. A nejlepší na tom je, že k tvoření nepotřebujete žádné složité materiály ani přípravy.

Čas načtení: 2025-08-29 10:18:00

Ultima Markets se stává oficiálním partnerem Interu Milán v Asii

Londýn 29. srpna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - • Nové partnerství představuje další milník v růstových plánech společnosti Ultima Markets.• Významná spolupráce nabídne originální obsah inspirovaný fotbalem, který osloví fanoušky i obchodníky po celé Asii.Společnost Ultima Markets, oceňovaný poskytovatel služeb v oblasti obchodování s CFD, oznámila svou novou roli oficiálního regionálního partnera fotbalového klubu FC Internazionale Milano (Inter) v Asii . Toto strategické spojenectví spojuje dva lídry ve svých oborech se sdílenými globálními hodnotami a přináší zážitky, které propojují vášeň pro fotbal s posilováním znalostí v oblasti obchodování.Když se spojí svět financí a fotbaluPříběh úspěchu klubu FC Internazionale Milano zahrnuje 20 ligových titulů, tři trofeje Ligy mistrů UEFA a historické treble z roku 2010. Klub tak zosobňuje vítězný přístup založený na vrcholové úrovni, disciplíně a výkonu. Stejné principy uplatňuje ve finančním sektoru i Ultima Markets, která obchodníkům poskytuje podporu prostřednictvím inteligentní infrastruktury, tržních analýz a transparentní asistence. Toto partnerství odráží společný závazek k inovacím a zapojení fanoušků i klientů a přináší projekty a zážitky, které oslovují rostoucí globální publikum.Toto partnerství představuje klíčový pilíř globální expanze společnosti Ultima Markets. Spojuje značku nejen s celosvětovou fanouškovskou základnou Interu, ale také s rostoucí komunitou obchodníků, které spojuje vášeň pro fotbal.Strategický ředitel společnosti Ultima Markets Gareth Derbyshire uvedl: „Fotbal inspiruje miliony lidí svou oddaností, týmovou hrou i přesností. Tyto hodnoty sdílíme i v Ultima Markets a řídíme se jimi při každodenní podpoře obchodníků. Naše spolupráce s Interem Milán jde nad rámec pouhé prezentace značky – vytváří smysluplná propojení, která přibližují fanoušky jak hře samotné, tak i finančnímu vzdělávání a posílení jejich možností."Giorgio Ricci, ředitel pro příjmy klubu FC Internazionale Milano, prohlásil: „Ultima Markets ztělesňuje pokrokového a ambiciózního ducha, který odráží hodnoty našeho klubu. Toto partnerství představuje důležitý krok k dalšímu posílení naší přítomnosti v Asii, kde patříme k nejpodporovanějším klubům s fanouškovskou základnou čítající více než 295 milionů lidí. Díky této dohodě budeme moci zapojit naše fanoušky prostřednictvím inovativních a dynamických iniciativ."Otevírání příležitostí pro fanoušky i obchodníkyV rámci tohoto víceletého partnerství představí Ultima Markets společný značkový obsah, digitální aktivity a vzdělávací iniciativy zaměřené na rychle rostoucí finanční a sportovní komunity v Asii.Sledujte sociální sítě Ultima Markets – Facebook, X, Instagram, LinkedIn a YouTube – a mějte přehled o nejnovějších aktualitách k partnerství Ultima Markets a Interu Milán.O společnosti Ultima MarketsUltima Markets je licencovaný, oceňovaný broker s více aktivy, který nabízí přístup k více než 250 CFD instrumentům zahrnujícím forex, komodity, indexy a akcie. Nedávno získala ocenění „Nejpokročilejší multiaktivní obchodní platforma Evropy 2025" a stala se prvním CFD brokerem, který se připojil k iniciativě OSN United Nations Global Compact.CFD jsou složité nástroje nesoucí vysoké riziko rychlé ztráty peněz v důsledku finanční páky. Před zahájením obchodování se ujistěte, že plně rozumíte všem rizikům.O klubu InterFC Internazionale Milano (Inter), založený v roce 1908, patří mezi nejslavnější evropské fotbalové kluby. Je proslulý svou bohatou historií, ikonickými černomodrými barvami a tradicí domácích i mezinárodních úspěchů. Klub má po celém světě více než 530 milionů fanoušků a díky své tradici špičkové úrovně dál posiluje svou přítomnost na klíčových světových trzích.Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2757937/NEW_On_white_01_Logo.jpg Fotografie - https://mma.prnewswire.com/media/2759206/Annuncio_partner_Comunicato_Stampa_UltimaMarkets.jpg Kontakt pro média: Gwen Yang, gwen.yang@ultimamarkets.com 

Čas načtení: 2020-02-24 10:41:24

Literární vyhlídky (24. února až 1. března)

Poslední únorový týden přinese množství literárních akcí nejen v Praze, ale také v Olomouci či Ostravě. Vedle autorských čtení, knižních křtů a debat k nim patří také dvoudenní Knižní festival Ostrava. Ochuzeni nebudete ani o tradiční tipy na zajímavé knižní novinky.   POZVÁNKY 24. 2. Praha / 19.00, Knihovna na Vinohradech Během večera nazvaného Mladí básníci v Knihovně na Vinohradech představí svou tvorbu čtveřice básníků a básnířek: František Hruška, Šimon Leitgeb, Tim Postovit a Tereza Šustková. Uvádí Robert Wudy.   25. 2. Praha / 16.30, Činoherní kavárna Křest knihy a audioknihy Karin Lednické Šikmý kostel (nakladatelství Bílá vrána, vydavatelství OneHotBook). Knižní debut ostravské autorky je dějově pevně spjatý s jejím rodným krajem. Podtitul knihy Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921 lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, avšak o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Knihu a audioknihu pokřtí spisovatelka Alena Mornštajnová a herečka Vilma Cibulková. Praha / 18.00, Městská knihovna v Praze – ústřední pobočka Autorské čtení a beseda s Martinem Ryšavým při příležitosti vydání jeho nové knihy Zlaté vidění (Revolver Revue 2019). Spisovatel, scenárista a režisér Martin Ryšavý vstoupil do literárního povědomí rozsáhlým románem Cesty na Sibiř, za který získal v roce 2009 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Následoval další román z ruského prostředí, kniha Vrač, která je pohlcujícím záznamem vyprávění zkrachovalého divadelního režiséra. Nejnovější autorova kniha je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání. Praha / 18.00, Café Kampus Debata nazvaná Božena Němcová – trasy rozumění bude pokusem o bilanci způsobů, jimiž byly v průběhu více než sto padesáti let, především pak v několika posledních desetiletích vykládány a evokovány dílo a osobnost Boženy Němcové, o identifikaci a zhodnocení alespoň některých uzlových kanonizujících a/i reintepretujících literárněhistorických i jiných počinů a s nimi spjatých kontextů, vrstev, faset, akcentů i kontroverzí autorčina obrazu. V roce 1992 nabídla – čelíc domnělému faktu, že autorčin „obraz, vytvořený stovkami knih a článků, je v Československu skoro nemožné revidovat nebo změnit“, a ve snaze porozumět tomuto „fenoménu sakralizace nejvýznamnější české básnířky devatenáctého století“ – podobnou bilanci v Kritickém sborníku Susanna Rothová (ve stati Božena Němcová jako mýtus a symbol); následná desetiletí přinesla vedle řady dílčích či celistvěji pojatých (literárně)historiografických prací a jiných evokací a adaptací monument v podobě čtyřsvazkové edice Korespondence, právě autorčině korespondenci jako médiu utváření určitého (sebe)obrazu a současně podnětu nové akcelerace zájmu o autorku (počínaje svazkem Lamentací z roku 1995 /ed. Jaroslava Janáčková/) proto bude v rámci debaty věnována speciální pozornost. Moderuje Veronika Faktorová, debatují Libuše Heczková, Alena Macurová a Josef Vojvodík. Liberec / 19.00, Knihkupectví a antikvariát Fryč Literárního večera, který nabídne poezii, autorské čtení, hudbu i debatu, se zúčastní liberecký básník Jan Vozka, autor sbírek Světlo zpoza dveří a Jedním dechem, básník a výtvarník Matěj Lipavský, autor sbírky Nika a spoluautor obrazové podoby komiksu Chyba, a Josef Straka, spisovatel a organizátor kulturního života, autor několika knih, nejnověji prózy Cizí země. Praha / 19.30, kavárna Fra Literatura.sk aneb Medziriadky ve Fra – Medziriadky jsou platforma, která už jedenáct let podporuje mladou slovenskou literaturu. Na autorských čteních se i v roce 2020 představí vždy nějaký úspěšný Medziriadkar nebo Medziriadkarka spolu s etablovaným autorem či autorkou, tentokrát to budou Kristína Janačková a Katarina Kucbelová. Moderuje Radovan Potočár. Praha / 19.30, Studio Paměť Pod názvem Věznění básníci: Slovo bez křídel nepoletí se uskuteční scénické čtení současné poezie vězněných básníků: Bùi Chát, Mai Khoi, Anh Anh, Lý Đợi. Podle Wikipedie žije v Čechách 60 až 100 tisíc Vietnamců. Večerky, Sapa, Pho… Máme s nimi něco společného? V současném Vietnamu je mnoho aktivistů, novinářů a literátů ve vězení. Mnohá díla je tedy možné publikovat někde skrytě, v díře, podzemí, tajně. Tak možná třeba tohle by mohla být jedna z věcí, kterým jsme rozuměli dobře. Účinkují Ha Thanh Špetlíková, Jan Turner a Patricio Blossom.   26. 2. Praha / 17.00, Palác knih Luxor Beseda a autogramiáda Michaely Duffkové, jejíž Zápisník alkoholičky loni vyhrál cenu Magnesia blog roku a nedávno vyšel knižně. Autorka je mladá matka, která se rozhodla otevřeně promluvit o své závislosti na alkoholu i o složité léčbě. Chcete vědět, proč je tak těžké přiznat si problém s pitím? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Co bylo autorce motivací k léčbě a jak vypadal první rok po ní? Praha / 18.00, Městská knihovna v Praze – ústřední pobočka (oddělení naučné literatury) Setkání a autorské čtení dvou aktuálních rezidentek projektu Praha město literatury, kanadské autorky Danielle Dussault a estonské spisovatelky Katrin Pauts. Autorky přečtou ukázky ve francouzštině a estonštině, zbylý program proběhne v anglickém znění a bude tlumočen do češtiny. Olomouc / 18.00, Druhý domov Na první letošním Bá.snění vystoupí brněnský básník Vojtěch Kučera, autor sbírek Samomluvy, A hudba? a Nehybnost, olomoucký básník František Vrba, autor sbírky Kniha přání a úmrtí, a začínající slamerka Kristýna Sudková alias Sudička. Ostrava / 20.00, Absintový klub Les V literárním pořadu Jakuba Chrobáka Na posedu zazní texty prozaika Antala Staška v podání herců Kristýn Krajíčkové, Františka Strnada a Milana Cimeráka a vystoupí zde básník Radek Fridrich, který bude číst ze sbírky Pobřeží/Bord de mer, vydané loni Revue K v Paříži, i z nové básnické skladby Krevker. Řeč bude také o nejlepších básních, hranicích a jejich přechodech, o zvuku jako základu básně. Na baru opět čepované básně o pivu, které z české a světové poezie vybírá hospodský z Prozatimní galerie Wurst na pruské straně řeky Odry, Ivan Motýl.   27. 2. Ostrava / 18.00, Antikvariát a klub Fiducia Pátý díl literárního pořadu Debuty bude věnován novým knihám Adama Hoška a Magdalény Šipky. Kniha Adama Hoška A na stromech les (Univerzita Palackého 2019) je výsledkem nejenom autorova úspěchu na univerzitní literární soutěži, ale také dlouhodobého autorského záměru o prvotinu, ve které se spojuje poetika každodennosti s mytickou nadčasovostí světa. Debut Magdalény Šipky Město hráze (Malvern 2019) prezentuje její myšlenková východiska pojetí světa a společnosti, kniha je příkladem tvorby, která spojuje nejhlubší intimní prožívání se zájmem o obecný chod světa a zároveň je prosta plakátovosti. Pořadem provázejí literární historici Roman Polách a Iva Málková. Valašské Meziříčí / 19.00, M-klub Valmez Další z literárně-hudebních večerů, na kterém tentokrát jako literární hosté vystoupí Adam Borzič a Tim Postovit a jako host hudební pak harfové duo Lunaria. Adam Borzič je od roku 2013 šéfredaktorem literárního obtýdeníku Tvar, spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía a je mj. autorem sbírek Počasí v Evropě, Orfické linie či Západo-východní zrcadla. Letos chystá vydání dvou básnických sbírek, z nichž ta první Dějiny nitě vyjde v česko-německém vydání. Vedle literatury se zabývá psychoterapií a spiritualitou. Tim Postovit píše poezii, překládá z ruštiny a věnuje se performativnímu žánru slam poetry. Loni na jaře mu vyšla sbírka básní Magistrála (Pointa 2019). Praha / 19.45, Kavárna Mezi Řádky Pozvání do pořadu Poezie Mezi Řádky tentokrát přijala básnířka Marie Šťastná, autorka sbírek Krajina s Ofélií (2003), Akty (2006), Interiéry (2010) a Štěstí jistě přijde (2019) a držitelka Ceny Jiřího Ortena a Drážďanské ceny lyriky.   28. 2. Ve dnech 28. až 29. února se uskuteční Knižní festival Ostrava, který se bude konat na Černé louce v pavilonu A a kromě knižních novinek nabídne autorská čtení, besedy, přednášky či workshopy. Na festival zavítají Alena Mornštajnová, Klára Smolíková, Karin Lednická, Alena Vorlíčková, Arnošt Vašíček, Jiří Walker Procházka a další. Více ZDE.   29. 2. Valašské Meziříčí / 16.30, Schlattauerova kavárna Autorský podvečer nabídne setkání s básnířkou Terezou Šustkovu, autorkou sbírky Skrýše, literárním historikem a básníkem Romanem Poláchem, autorem sbírky Náhlý vítr, který je ti svědkem, a bohemistkou a básnířkou Klárou Goldstein, autorkou sbírek Úpatí vichřice, Milíře a Kenotaf. Praha / 19.00, Dobrá Trafika Němcová, autorka z budoucnosti... „Přála bych si narodit se znova as za dvě stě let. Anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“ – Vytvořme pro Boženu Němcovou takový svět, aby se v něm cítila jako jedna z nás, a zkusme ji uchopit i jinak než jako tragicky nemocnou a zastarale píšící kýčařku. Čím byla feministka a čím dokonce queer? Jaké měla ponětí o komunismu a socialismu? Proč ji štvali jezuiti a vzývala svatou touhu? Dá se číst její Babička i jako anti-Mein Kampf? Jak ovlivnila Franze Kafku, surrealisty nebo naše televizní Vánoce? Pořádají Ondřej Macl a Anna Luňáková.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Anne Delaflotte Mehdevi: Divadlo světla. Román z barokní Prahy (přeložila Danuše Navrátilová, Argo 2020) Barokní Praha, počátek 18. století. Slávek je jediným dítětem stavebního mistra, dílovedoucího, který pracuje pro význačné architekty, již na další staletí výrazně mění tvář města. Slávkova rodina přežije mor a před ním samotným se otevírá nadějná budoucnost, pak ho však málem připraví o život střet s kočárem. Slávek má štěstí v neštěstí: nehodu přežije s ochrnutýma nohama, ale kočár patří vzdělanému, uměnímilovnému a bohatému šlechtici, hraběti Františku Antonínu Šporkovi. Ten se stane Slávkovým ochráncem, pomůže mu získat vzdělání a posléze i práci. Slávek je uchvácen velikou novinkou – do Čech dorazilo barokní divadlo v celé své kráse. Baroko je hra plná světla i stínů, a jelikož je Slávek velmi vnímavý a vynalézavý mladík, najde své uplatnění právě v této hře. Starý muž Slávek v roli vypravěče provází čtenáře celým svým životem i celým stoletím plným nemocí, válek, ale také ohromného kulturního rozmachu. Barvité scény z pražských ulic i zákulisí divadel svědčí o autorčině hluboké znalosti naší historie, divadla i našeho hlavního města. P. S. Rozhovor s autorkou naleznete v březnovém čísle Literárních novin (3/2020), které vychází ve čtvrtek 27. února.   Pavel Juráček – Pavel Hájek (ed.): Případ pro začínajícího kata /podobenství 1966–1968/ (Knihovna Václava Havla 2020) Případem pro začínajícího kata Pavel Juráček přibližuje, zkoumá, zakouší jeden z nejintenzivnějších, nejnaléhavějších pocitů moderní doby – úzkost. Na motivy třetí knihy Gulliverových cest Jonathana Swifta, kanonického románu anglosaské literatury z roku 1726, ukazuje, jak málo stačí (v tomto případě sjet ze silnice uzavřené zákazem vjezdu), aby se člověk na vlastní kůži přesvědčil, že ve vztahu k světu tahá za kratší konec. Že ať se snaží sebevíc, jeho život se odehrává a vždy bude odehrávat pouze v mantinelech vytyčených společností, ke které náleží – bude záviset na jejích psaných i nepsaných zákonech, tajemstvích, poklescích, na jejích mocných. Že jeho hlavním posláním je být částí soukolí, které ho potřebuje a zároveň spotřebovává. A že jediné, o co se může opřít, je jen a jen on sám. – Kniha Případ pro začínajícího kata obsahuje všechny Juráčkovy texty, které s přípravou a realizací stejnojmenného snímku z roku 1969 souvisí: synopse, explikace, filmová povídka, dvě verze literárního scénáře. Pro úplnost je svazek doplněn obsáhlým výborem z deníkových záznamů, dosud nepublikované korespondence a archivních dokumentů.   Christine Leunensová: Nebe v kleci (přeložila Ina Leckie, Jota 2020) Johannes, nadšený a zanícený člen Hitlerovy mládeže, žije ve velkém domě ve Vídni. Jednoho dne zjistí, že jeho rodiče ukrývají za falešnou zdí židovskou dívku jménem Elsa. Johannes je upřímně otřesen. Postupně se ale jeho počáteční hrůza mění v zájem, následně v lásku a nakonec v posedlost. Jeho rodiče ale jednoho dne zmizí a Johannes si uvědomí, že je jediný, kdo o Elsině přítomnosti v domě ví, a je tudíž zodpovědný za její přežití. Mezi mladými lidmi vzniká zvláštní vztah, jsou si navzájem manipulátory i manipulovanými. Johannes se obává konce války, protože s ním by přišel o Elsu i jejich vztah. O vztah, jenž se zmítá mezi vášní a posedlostí, závislostí a lhostejností, láskou a nenávistí. – Kniha se stala předlohou filmu Králíček Jojo.   Gertrude Steinová: Svět je kulatý (přeložil Robin Král, Pikola 2020) Příběh o holčičce Rose, která objevuje svět, vlastní osobnost, lásku a svoje místo mezi ostatními lidmi je nádhernou ódou na život nás všech. Leitmotivem je myšlenka, že svět je kulatý – jisté věci se opakují, vše má svůj začátek, průběh a konec, chod věcí má svoje pravidla a zákonitosti, stejně jako lidský život a i samotný jazyk, kterým se lidé domlouvají. Text americko-francouzské spisovatelky Gertrudy Steinové, představitelky „ztracené generace“, vychází poprvé v češtině, doprovázený magickými ilustracemi Nikoly Logosové. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-07 20:45:58

Do Síně slávy českého komiksu vstoupil Ivo Pechar, autor legendárních seriálů v časopise Ohníček

Cenu České akademie komiksu za loňský rok získali Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky za Článek II. o hrdinech atentátu na Heydricha, nejlepším stripem se staly Opráski sčeskí historje. Do síně slávy byl uveden Ivo Pechar, autor komiksů Pavouk Nephila či Profesor Dugan. To je výsledek třináctého ročníku komiksových cen Muriel.   Síň slávy českého komiksu Ivo Pechar Zdůvodnění poroty: Spisovatel a dlouholetý časopisecký redaktor Ivo Pechar publikoval jako scenárista první komiksové seriály na začátku 70. let v časopise Ohníček a řada z nich se stala legendárními – za všechny lze uvést titul Pavouk Nephila. Ve svých scénářích často atraktivní formou zpracovával a dospívajícím čtenářům zprostředkovával podstatná témata – jako je ochrana zvířat či integrace cizinců a rasismus v komiksech ze začátku 90. let Goro, ochránce makaků či Člověk zvaný Son. Rozvoji domácího komiksu se věnoval i jako nakladatel – jeho nakladatelství vydávalo průlomovou edici Sólo, která v době ekonomické transformace usilovala o ustavení nového publikačního formátu pro český komiks.   Nejlepší komiksová kniha (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.) Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky za Článek II.  Zdůvodnění poroty: V záplavě didaktických komiksů na historické téma vydávaných k nejrůznějším výročím zaujme Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomirského souhrou scénáře a expresivní kresby. Ta pouze neilustruje, ale dává vyprávění další rozměr. Propojení příběhu konkrétního „obyčejného“ hrdiny s nezbytným širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo.    Nejlepší kresba (Cenu získává autor za kresbu komiksu.) Tomáš Motal za Traum  Zdůvodnění poroty: Tomáš Motal se ve svém autorském komiksu Traum projevuje jako zralý a suverénní výtvarník, který chytře pracuje s kontrasty černých a bílých ploch pro zhutnění svého díla. Nebojí se přitom nechat do realistické kresby prorůstat abstraktní struktury. Je formálně mimořádně poctivý se smyslem pro detail, zároveň ale i v této poloze zůstává hravý. Jeho kresba je jako oživlé tetování na těle jednoho z jeho hrdinů.   Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.) Jiří Šimáček za Článek II.  Zdůvodnění poroty: Jiří Šimáček představuje životaschopnou odpověď na to, jak by mohl vypadat historický komiks. Článek II. má promyšlenou strukturu, která střídá komiksové pasáže s faktografickými texty. Představuje období "Heydrichiády" v různých kontextech, ale přitom udržuje základní dějovou dramatickou linku kolem kaplana Vladimíra Petřeka. Daří se mu také nepotlačovat výtvarnou stránku na úkor textu, obě složky se spojují v organickou komiksovou formou.   Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.) Tomáš Motal za Traum  Zdůvodnění poroty: Traum ukazuje Tomáše Motala jako originálního autora, který zdatně mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit. První tři sešity série na sebe nenavazují, spojuje je především Motalův vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Panely netrpí hluchými místy, naopak sešity charakterizuje propracovanost a na debut překvapivá vyzrálost.   Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.) Pavel Čech za Dobrodružství Rychlé Veverky 5: Tajemná krabička  Zdůvodnění poroty: Pátý díl komiksové série s indiánským hrdinou tentokrát pojednává o lásce ke knížkám i se nostalgicky ohlíží. Story knihami posedlého táty, který chce svou náklonnost předat potomkovi, se stává rámcem vyprávění o lásce, nástrahách a indiánské magii. Z nenápadného úvodu tak Pavel Čech rozvine vtipný akční metapříběh a zároveň vrstevnatou literární montáž citací z klasických děl, mířící k nečekaně melancholickému vyústění – a to všechno způsobem dokonale srozumitelným dětskému čtenáři.   Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.) jaz za Opráski sčeskí historje   Zdůvodnění poroty: Opráski sčeskí historje se proměnily z obskurní internetové zábavy v celospolečenský fenomén, který se probojoval na knihkupecké pulty, a to bez ztráty tempa, dokonce s akcelerací. Nevysychající studnici námětů z české historie pak jaz svým svébytně potměšilým způsobem osvěžuje různými speciály k aktuálním výročím. Se stim smiřme!   Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.) Crew za Zpráva pro Adolfa Zdůvodnění poroty: Osamu Tezuka patří ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům dvěma masivními svazky Zprávy pro Adolfa je zásadní počin. Tezukovo obsáhlé vyprávění z druhé světové války se navíc komplexně a neobvykle zamýšlí nad tématem rasy a rasismu. Trochu historický román, trochu konspirační thriller, stoprocentně jeden z nejvýznamnějších světových komiksů.   Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.) Anna Křivánková za Zpráva pro Adolfa Zdůvodnění poroty: Dvoudílný komiksový román Osamu Tezuky rozehrává v příběhu tří nositelů jména Adolf komplikovaný konspirační příběh na pozadí událostí, které v minulém století tragicky zásadně změnily chod dějin. Překladatelka a japanoložka Anna Křivánková se v překladu monumentálního komiksu nejen se ctí vyrovnala s množstvím historických reálií a jejich zprostředkováním českému čtenáři, ale projevila i hlubokou znalost celého díla, které japonský klasik přezdívaný „bůh mangy“ vytvořil.   Nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci.)  Barbora Satranská za Spořilov Zdůvodnění poroty: Barbora Satranská ve svém komiksu Spořilov kreativně pracuje s atmosférou města a jeho zákoutími. Její výtvarná poloha je upřímná a autentická, kresba okouzluje svou nápaditostí a bohatostí. Svým vyprávěním autorka ve čtenáři dokáže úspěšně budit zájem o to, co přijde záhy, a gradovat napětí. Jedná se o vyzrálé dílko, které by svou zajímavostí sneslo i násobně větší rozsah.   Přínos českému komiksu Galerie Klatovy / Klenová za Faust, 3. česko-německé komiksové sympozium  Již potřetí uspořádala Galerie Klatovy / Klenová česko-německé komiksové sympozium, tentokrát na téma Faust. Akce, která dává příležitost nadějným a zajímavým komiksovým tvůrcům, v sobě spojuje tvůrčí přeshraniční setkání, prostor pro tvorbu vlastního komiksu v rámci komponovaného celku, výstavu výsledných komiksů a na ně navázaných obrazů, a nakonec i trvalý výstup v podobě katalogové publikace.   {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-04 18:09:29

Jazykovědma: V australských požárech nehynou koaly, ale koalové

Odkud pocházejí slova guláš a voucher, jak souvisí pohlaví a hlava, kde na klávesnici najdete interpunkční znaky a co vlastně provádíme, když děláme něco z plezíru. To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož lednové posty přebíráme.   Když má kocour kocovinu… (2. 1.) Po Silvestru jedna tematická zajímavost: jak vznikla kocovina? Jazykově podle německého vzoru, kdy německé Kater označuje kocoura i kocovinu. Proč přirovnání ke kocourovi, není zcela jasné; snad podobou opileckého úpění a kočičího nářku.   Ledový leden (3. 1). Začal měsíc leden, který svůj název v češtině odvozuje nepřekvapivě od ledu. Zajímavější je slovenský január (a varianty v jiných jazycích), pojmenovaný podle římského boha Jana (1. pád Janus). Ten je zobrazovaný se dvěma tvářemi jako symbol změny, začátku a konce.   V Austrálii hynou koalové (6. 1.) Dočítáme se, že v australských požárech hynou koaly. Není tomu docela tak – alespoň ne z jazykového hlediska. Koala je totiž stejného rodu jako medvídek, čili mužského, hynou tedy koalové. Pro pořádek: ženský rod lze tolerovat v neodborných textech.   Předsevezmu si předsevzetí (7. 1.) Pokud jste si dali předsevzetí, že budete procvičovat češtinu, zkuste časovat sloveso předsevzít si. V přítomném čase se používá zřídka, ale má tyto tvary: předsevezmu si, předsevezmeš si atd. Časuje se stejně jako vzít, jen nesmíte zapomenout na před + se!   Guláš pasáků skotu (8. 1.) Asi víte, že tradiční český guláš je ve skutečnosti maďarský. Tomu odpovídá i původ názvu tohoto jídla v maďarštině, kde slovo gul(y)as označuje pasáka hovězího dobytka. Gul(y)as (hús), čili guláš, je maso pasáků skotu (jimi připravené).   Jak psát závěrečný pozdrav (9. 1.) Praktický tip pro závěrečný pozdrav v dopisech/e-mailech: 1) Je-li pozdrav celá věta, následuje tečka či vykřičník. Přeji hezký den. Jan Novák 2) Je-li pozdrav nevětný, nenásleduje žádná interpunkce. S pozdravem Jan Novák Za podpisem/jménem pisatele se nepíše tečka.   Živelná žena u živelního požáru (13. 1.) Co se často plete: živelní vs. živelný. Slovo živelní se přímo týká přírodních živlů, např. požár je živelní katastrofa. Slovo živelný k živlům jen přirovnává, např. žena je živelná osobnost. Místo živelný lze dosadit nezkrotný, prudký, neorganizovaný apod.   Neplecha je špatná (14. 1.) Souvisí neplecha s plechem? Kdepak. Podstatné jméno neplecha je odvozeno od přídavného jména neplechý (špatný). Neplechý vychází zřejmě z neplochý, což je kombinace nadbytečného záporu ne (stejně jako svár => nesvár, tentýž význam) a základu plochý (špatný).   Oslovení v dopisech a e-mailech (15. 1.) Jak na oslovení ve formálních dopisech/e-mailech? Říká se tomu oslovení, nikoliv pozdrav, zdvořilým zvykem je tedy začít formulí Vážený pane / Vážená paní XY. Často užívané Dobrý den (navíc nenásledované oslovením) se považuje familiární, tedy neformální.   Ranní loupání raných brambor (16. 1.) Osvěžme si pravopis: raný vs. ranný vs. ranní. 1) Raný značí časný, např. rané brambory, raný středověk, autorovo rané dílo atd. 2) Ranný je do rány, např. ranný šok (zřídka používané). 3) Ranní je od rána, např. ranní vstávání, ranní káva, ranní směna atd.   Odkud se vzalo pohlaví (17. 1.) Říkali jste si někdy, jak souvisí pohlaví a hlava? Etymologicky to původně bylo totéž. Staročeské pohlavie označovalo jednotlivce (jednu hlavu), následně rod (příslušnost osoby k rodu), pak došlo k posunu na dnešní význam (biologický) – a pak se přidal gender (sociální).   Interpunkce na klávesnici (20. 1.) Dnes netypicky, ale prakticky – jak kamkoliv dostat z klávesnice interpunkci, která na ní není… Přidržte ALT a použijte numerickou klávesnici: České uvozovky („ “) ALT + 0132 a ALT + 0147 Pomlčka (–) ALT + 0150 Trojtečka (…) ALT + 0133 Apostrof (’) ALT + 0146   Co spojuje spojovník (21. 1.) Spojovník (-) vs. pomlčka (–): spojovník je krátká čárka na klávesnici; pomlčka je delší a napíšete ji pomocí ALT + 0150. Spojovník spojuje části slov, pomlčka části vět. Příklad: Bude-li (spojovník) pršet – (pomlčka) či sněžit (pomlčka) – nejdu do práce.   S rozbitou lebkou do příkopy pad’ (22. 1.) Že čeština nemá apostrof? Ale to víte, že má! Jen se používá zřídka. Na klávesnici ho napíšete ALT + 0146 (’) a hodí se pro: a) označení vypuštěného písmene na konci slova (s rozbitou lebkou do příkopy pad’), b) cizí slova (hors d’oeuvre, d’Artagnan, O’Reilly).   Jak se píše zkratka společnosti s ručením omezeným (23. 1.) Společnost s ručením omezeným zkracujeme buď s. r. o. nebo spol. s r. o. Všimněte si teček a mezer. V případě s. r. o. jsou náležitě za tečkami mezery, byť se to v praxi často porušuje. V případě spol. s r. o. není za s tečka, jde o jednopísmennou předložku s.   Kam patří uvozovky (24. 1.) Kam s tečkou či čárkou vzhledem k uvozovkám. a) Je-li v uvozovkách fráze bez uvození přímé řeči, interpunkce je za uvozovkou: To se tedy „povedlo“. b) Je-li uvozená přímá řeč, interpunkce je před uvozovkou: „To se povedlo,“ řekl.   Voucher na předvolání (27. 1.) Až budete uplatňovat voucher, který jste možná dostali na Vánoce, myslete na náležitou výslovnost [vaučr] bez [vaučru]. Slovo voucher pochází z francouzského označení pro předvolání (k soudu za účelem prokázání vlastnictví majetku), původně z latinského vocare (volat).   Krátká inventura (28. 1.) Na obchodech vídáme cedule INVENTURA – ale jen na těch osvícených. Někteří si inventuru komplikují i pravopisně a přidávají nad U čárku či kroužek. Tato invence je chybná. Mimochodem inventura, inventář i invence shodně pocházejí z latinského invenīre (přijít na něco).   Plezír pro radost (29. 1.) Co to vlastně provádíte, když děláte něco z plezíru? Hovorový výraz plezír se k nám dostal přes německé Pläsier z francouzského plaisir, původně z latinského placēre (líbit se). Dělat něco z plezíru tedy značí dělat to pro radost či zábavu – prostě jen tak, z plezíru.   Dítě s ručičkama, hodinky s ručičkami (30. 1.) Je to s nohami, nebo s nohama? S ručičkami, nebo s ručičkama? Ve významu párových částí lidského těla je duálová koncovka -a, pozůstatek někdejšího dvojného čísla v češtině. V jiných významech je pravidelná koncovka podle vzoru. Tj. dítě s ručičkama, hodinky s ručičkami.   Ponořený únor (31. 1.) Název měsíce únor se odvozuje od slovesa nořit, protože roztávají ledy a noří se do vody. Únor je jen v češtině; slovenský február (a varianty v jiných jazycích) je podle starořímského svátku Februa či Luperkálie. Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-13 13:49:01

Zachrání nás pohanství před liberální totalitou?

Téměř třicet let od francouzského vydání de Benoistova Comment peut on être païen? se i český čtenář může seznámit s jeho obhajobou pohanství (Být pohanem, Sol Noctis, Zvolen 2019). De Benoist nepléduje za návrat nejrůznějších rituálů, od New Age přes ekology, feministky k satanistům a čarodějnicím. Pohanství vymezuje jako způsob uvažování o světě vycházející z řecké filozofie a indoevropských mýtů, čerpající z takových myslitelů jako Nietzsche, Jung či Heidegger. Jelikož sám je především politickým myslitelem, tkví jeho hlavní přínos v promýšlení politických důsledků pohanství, jež nabízí jako cestu ze slepé uličky moderního evropského vývoje. Pohanství představuje jako alternativu vůči monoteismu, aniž by k tomu potřeboval důkladněji rozlišovat mezi judaismem, křesťanstvím či islámem. Rozdílů se příležitostně stručně dotýká, nicméně nepotřebuje se s nimi potýkat už proto, že mu nejde o religionistickou studii. Podobně jako pohanství i monoteismus líčí jako způsob pojímání světa, který přesahuje konkrétní vyznání a který s sebou nese závažné důsledky i pro zcela sekularizované myšlení, jež se jeví na hony vzdálené jakémukoliv náboženství. Jeho terčem nejsou tradiční církve jednotlivých abrahámovských věr, nýbrž moderní, odnáboženštělý monoteismus, který má podobu liberálního univerzalismu. Totalitní důsledky liberálního univerzalismu rozpracovává v pozdějších dílech, svůj filozofický základ však mají právě v této knize. Obhajoba pohanství jako alternativy k monoteismu vyžaduje intelektuální i politickou odvahu. Kritika monoteismu je kritikou tří abrahámovských náboženství. V případě judaismu může být při dostatku zlé vůle, a té nikdy málo nebývá, vykládána jako antisemitismus, tedy trestný čin. V případě islámu se zase nabízí obvinění z islamofobie. To v Evropě zatím trestný čin není, ale v takové Francii se za ni v politicky korektních kruzích trestá společenskou exkomunikací a v řadě muslimských zemí dopadnete podstatně hůře. Nyní nechávám stranou, že u nás je islamofobie uznávanou disciplínou politické rétoriky. Naopak za kritiku křesťanství nikomu nic nehrozí; tradičně se za ni v intelektuálních kruzích získávaly spíše pozitivní body, ale dnes při úpadku církví spíše nechává každého lhostejným.  Lévyho pojetí Ošidná může být i obhajoba pohanství. K různým pohanským kultům dávné minulosti se hlásili ideologové italského fašismu i německého nacismu. Dnešní ideologové liberální demokracie proto mohou, pokud se jim to hodí, rétoricky diskvalifikovat jakékoliv úvahy o přínosu pohanství. Je tomu tak dnes, stejně jako tomu bylo v roce 1981, když ve Francii vychází de Benoistova kniha. Autor podobné útoky odmítá. Vymezuje se zejména vůči spisku Bernarda-Henri Lévyho (Le testament de Dieu), který o dva roky dříve zaníceně obhajuje monoteismus a odsuzuje pohanství. Na čem staví? Lévy vyzdvihuje monoteismus ve jménu liberálně-libertariánské ideologie, která je ve Francii odkazem roku 1968 a v Lévyho pojetí rovněž moderním ztělesněním monoteistické tradice. Tato dodnes dominantní ideologie francouzských kulturních a mediálních elit spojuje obhajobu kapitalismu (ekonomický liberalismus) s progresivismem v oblasti lidských práv, společenských norem a mravů (kulturní liberalismus), a to vše na základě důsledného individualismu. Kde jsou spojnice mezi tímto na první pohled nepravděpodobným propojením biblického monoteismu s kapitalismem a ideologií lidských práv?  Lévy hájí nutnost omezování politiky ve prospěch etiky. Proti monstru totalitního státu, kde je politické vše, staví tradici starozákonních proroků, kteří ve jménu zjeveného Zákona napomínají krále. Ale platí to i pro demokracii, neboť proroci stejně tak napomínají lid, pokud se odchýlí od Zákona. Podobně je tomu s liberalismem, který neomezuje politiku božím Zákonem, nýbrž trhem a lidskými právy. Souvislosti jsou však hlubší, moderní individualismus a racionalismus, které liberalismus definují, podle něho vycházejí z křesťanského pojetí individuální duše, odpovědnosti, spásy, a tím i svobody. Naopak řeckou filozofickou a dramatickou tradici kritizuje pro její slepotu vůči jednotlivci vnímanému vždy jako součást obce či rodu. Podobně se to má s liberálním univerzalismem, jehož logika má vycházet ze starozákonního, abstraktního pojetí lidské individuality definované pouze Zákonem – nezávisle na místě, čase, pohlaví a jakýchkoliv dalších individualizujících rysech člověka. Opěvuje popírání všech lokálních kořenů, tradic, pout či čehokoliv posvátného ve jménu jediného Boha a radikálního světoobčanství. Takový monoteismus popírá mystiku, posvátné předměty, místa či postavy. Brousí sekyru, kterou se kácí posvátné háje a modly, odčarovává svět, přírodu i společnost a nastoluje k nim vztah racionální věcnosti. Lévy přitom v mnohém navazuje na Emmanuela Lévinase, který poukazuje na monoteistické základy univerzalismu a věcně-racionální vztah ke světu. Obojí se pojí například v jeho obhajobě techniky proti její Heideggerově kritice. Technika se pak jeví jako přínosná tím, že odčarovává svět a umožňuje překonávat či zcela smazávat partikularismus místa, v němž německý filozof naopak hledá cestu k bytí.  Koho by nepřesvědčily argumenty filozofické, čeká ho konečný argument Hitlerem a Stalinem. Lévy varuje, že ti, kdo ve dvacátém století opouštějí křesťanství, se následně přiklánějí buď k fašismu, nebo ke stalinismu. Tato moderní pohanství spojuje s romantickým kultem heroismu, antickým důrazem na veřejnou ctnost a kolektivistickým potlačením individuality. Jejich protipólem má být právě moderní liberalismus navazující na monoteismus.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Kouzlo protiargumentů De Benoist přijímá Lévyho výzvu, když nezpochybňuje spojnici mezi monoteismem a liberálně-libertariánskou ideologií a rovněž se hlásí k obhajobě jednotlivce a jeho svobody. Pojímá je však zcela jinak než Lévy. Svobodu člověk nezískává potlačením politiky, nýbrž skrze politiku, nikoliv univerzalismem, nýbrž zakotveností v místě a jedinečností. Za nejvážnější hrozbu svobodnému jednotlivci považuje právě moderní liberalismus (viz jeho poslední kniha Contre le libéralisme). Svojí kritikou monoteismu se pokouší dobrat kořenů této hrozby. Monoteismus vymezuje dualismem mezi stvořeným, nedokonalým světem a věčným, dokonalým Bohem. Tato propast oddělující Boha od přírody a člověka má za následek trvalé podhodnocování či dokonce popírání všeho lidského a přírodního ve jménu božího Zákona. De Benoist se děsí Lévym oslavované racionální věcnosti ve vztahu k přírodě, jejímu „odčarování“ (slovy Maxe Webera), a následně i ve vztahu k člověku. Připomíná Renanova slova, že „poušť je monoteistická, vznešená ve své nesmírné jednotvárnosti“. Klade proti ní pohanské sakralizování přírody, která není redukovatelná do abstraktních zákonitostí původně biblických a dnes matematických.  Kouzlo místa či prostoru je jedním z hlavních rysů pohanství oproti biblickému důrazu na čas. Bible podle de Benoista nahlíží na svět jako na „místo bez prostorových omezení, ale zato omezené v čase“ (mezi stvořením a spásou), zatímco v řeckém pohanství je tomu naopak – nehledá hranice času, ale vymezením obce, tedy řecké polis, a posvátných míst ohraničuje prostor. Nomád Ábel je vyzdvižen, zakořeněný zemědělec Kain zavržen.  Co to znamená politicky? Ábelové jsou masou vykořeněných nomádů vydaných na milost Jahvemu. Naopak až zakořenění v konkrétním prostoru polis dává člověku možnost jednat, a tím i svobodu. Pouze v těchto podmínkách může člověk usilovat o překračování vlastní konečnosti, přičemž právě v tomto sebepřesahování spatřuje naplnění lidské existence. Svoboda nevzniká zrušením pout k místu a k ostatním lidem, naopak se v těchto poutech utváří, a je tudíž nutně politická. Obhajoba svobody je proto i obhajobou politiky v její konkrétnosti a partikularitě před morálním univerzalismem, který monoteismus ve své tradiční verzi svěřuje Bohu a ve svých moderních variantách stranám či expertům. Zatímco Bible lidskou moc, tedy základní prostředek politiky, zavrhuje a předává Bohu, moderní liberalismus se ji snaží nahradit obchodem, zákonem a morálkou.  Oproti Bibli, která ukáže rozpor mezi mocí a zákonem, aby následně moc zákonu podřídila, de Benoist vyzdvihuje indoevropské mýty, které vycházejí z jejich vzájemné podmíněnosti – zákon se opírá o moc a moc o zákon. Pohanská představa o střetu bohů vytváří předpoklady pro pochopení střetů, které jsou nutnou součástí politiky, jako legitimního souboje, který se bude neustále opakovat a v němž soupeř není ďábel. Tento politický pohled na konflikt zosobňuje mýtus o Romulovi a Rémovi, v němž jsou hrdiny oba. Liší se od biblického morálního pohledu na střet Kaina s Ábelem, který odlišuje dobrého hrdinu od zlého vyvrhele. Berme to i jako podnět při přemýšlení nad naší národní bratrovraždou Václava Boleslavem. Biblický pohled na střet jako tažení dobra proti zlu, které povede ke konečnému vítězství dobra nastolujícímu definitivní harmonii, stojí za současným liberálním moralismem. Vznešeným cílem konečného dobra dokážeme obhájit úplně vše – se zničujícími následky. Připomeňme odstrašující příklad samotného Bernarda-Henri Lévyho, který od devadesátých let podobně jako jeho přítel Václav Havel mobilizuje veřejné mínění i politické vůdce pro vojenské intervence Západu na podporu demokracie a lidských práv, od Jugoslávie po Sýrii. Jejich zanícení pro dobro za sebou zanechává jenom spoušť. Tento fanatismus pochází z monoteistické víry v absolutní dobro a pravdu, zatímco polyteismus je už z podstaty otevřen pluralitě pravd i představ o dobru. Monoteistický univerzalismus vychází z představy o abstraktním absolutnu jednou provždy daném zjevením, kterému se vše podřizuje. Pohanský univerzalismus naopak začíná u plurality, z níž může vyvozovat univerzálnější pravdy. Zejména Starý zákon nabízí nepřeberně příkladů morální obhajoby fanatické nesnášenlivosti vůči jakémukoliv pluralismu. Zde tkví totalitní potenciál monoteismu, který se plně rozvine v okamžiku, kdy to, co monoteistická náboženství vyhrazují Bohu, je přeneseno na lidskou instituci (církev, národ či politickou stranu). De Benoist připomíná, že totalitní nahrazení přirozeného pluralismu společnosti iluzí jednoty však nemusí mít pouze orwellovskou podobu tvrdé represe koncentračních táborů, může jít také huxleyovskou cestou měkkého ovládnutí společnosti, jak ukazují liberálně-kapitalistické společnosti dnešního Západu. De Benoist rovněž monoteismu vyčítá popírání krásy a života. Absolutní výlučnost Boha znemožňuje jeho zobrazování, důsledný monoteismus je ikonoklastický (jak v historii ukazují radikálové všech tří náboženství) – svět nahlíží v pojmech a zákonech na rozdíl od pohanství, které hledá krásu obrazu a hlásí se ke kráse mýtu. De Benoist odmítá moralismus třídící dobro a zlo podle transcendentního zákona, bez ohledu na potřeby života, který se sám pak nutně stává nemorálním. Tento abstraktní moralismus škodí životu a podkopává potenciál jednotlivce překonávat vlastní limity, navíc často vede k nepřirozenému vztahu k tělu, k sexualitě a ženy tlačí do podřadného postavení. Co na to Evropa? Jak již bylo řečeno, de Benoist není ani teologem, ani religionistou, je praktickým myslitelem, kterému leží na srdci osud Evropy. Evropa je samozřejmě místem, které dva tisíce let žije s křesťanským monoteismem a jehož zásluhou se monoteismus, ať už ten křesťanský nebo ten post-náboženský, šíří po celém světě. Pokud křesťanství padlo a jako dusivý odkaz nám zanechalo sekulární monoteismus liberálů, znamená to, že je s Evropou konec? Autor takový pesimismus nesdílí. Připomíná, že katolické křesťanství nebylo čistým monoteismem, nýbrž jeho syntézou s pohanstvím. V důsledném monoteismu si těžko představit Ježíše Krista, svatou trojici, bohorodičku či kult svatých. Pohanství podle de Benoista přežívá v kolektivním nevědomí Evropy. Projevuje se v umění, v alchymii, v některých kacířských hnutích, ale také u některých teologů a řady mystiků. Například teze Mistra Eckharta o zrození Boha v lidské duši zcela ruší dualismus oddělující nestvořeného Boha od stvořeného světa, který je základním kamenem monoteismu. De Benoist od tohoto evropského kolektivního nevědomí očekává, že bude živnou půdou duchovního obrození překonávajícího pozůstatky monoteismu. De Benoistův rozbor jistě podněcuje řadu kritických otázek. Do jaké míry je jeho pojem monoteismu empiricky obhajitelný ve všech dimenzích, v nichž ho používá? Je skutečně analyticky souměřitelný s pojmem pohanství? Co všechno ztrácíme, pokud se vzdáme novozákonního poselství lásky ve prospěch pohanského hrdinství a ctnosti? Nereprodukuje Heideggerova ontologická diference mezi bytím a jsoucny nakonec onen kritizovaný dualismus Boha a světa? Musí nás vertikální transcendentno pouze srážet do prachu? Nemůže nás táhnout vzhůru? Rovněž nám však dává originální a plodnou perspektivu na základní otázky, před nimiž Evropa dnes stojí. Snad lze mluvit o smrtelném sevření dvou výhonků monoteismu – sekulárního a tradičního. Ten sekulární ji svým liberálním univerzalismem a rušením všech pout oslabuje a vyprazdňuje. Tradiční v podobě nového islamismu ji vyzývá ke střetu jak vně, tak i uvnitř jejích hranic. Výhonky mohou působit proti sobě, ale také se mohou skvěle proplétat, jak v současnosti dokládají různí liberální apologeti šátků a dalších muslimských tradic. Pokud má Evropa budoucnost, tak nespočívá ve volbě mezi jedním či druhým, ani v konzervativním oprašování krucifixů, nýbrž v mobilizaci skrytých kulturních zdrojů uložených v evropské tradici, či snad v evropském nevědomí, mobilizaci, která vdechne nový elán našemu unavenému kontinentu. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2019-11-26 18:52:20

Aleš Palán: Návrat do divočiny (ukázka z knihy)

Aleši Palánovi loni vyšla kniha Raději zešílet v divočině, která přinesla osm rozhovorů se šumavskými samotáři. Pak přišel se souborem rozhovorů s dalšími samotáři, tentokrát z různých koutů republiky, v knize Jako v nebi, jenže jinak. A původním šumavským samotářům je věnována jeho novinka Návrat do divočiny. Texty Aleše Palána v nové knize popisují vznik původní knihy i její netradičně velký dopad na čtenáře. Autor se vrací k jednotlivým postavám či spíše zpovídaným osobnostem a vypráví řadu okolností, pobočných historek, včetně vlastního náhledu. Jan Šibík v knize spolu se svou partnerkou fotografkou Danielou Matulovou přináší nové fotky, Aleš Palán pak své zamyšlení nad tím, co mu tři roky se samotáři daly, čím ho tito lidé nejvíc oslovili a proč je má tak rád. Zveřejňuje také příběhy, které se do knihy Raději zešílet v divočině nedostaly.   Ukázka z knihy Úvodem Čtvrté místo Dělal náročnou práci v rušném prostředí, a tak toužil po klidu. Pořídil si polosamotu s nevelkým pozemkem. Protože si to mohl dovolit, začal skupovat okolní pole a lesy. Nechtěl na nich hospodařit, pronajímal je nebo nevyužíval, ale chtěl mít pojistku, aby mu tam nikdo nic nepostavil či nepodnikl. Potřeboval nejen ticho a klid, ale chtěl mít zároveň jistotu, že to tak zůstane. Práci si zařídil tak, aby většinu dní trávil v této idyle, do města zajížděl, jen když opravdu musel. A na nákupy, sem tam na koncert.      Jednoho dne se všechno změnilo. I když vlastnil v okolí spoustu hektarů, kam dohlédl, bylo jeho, nad čáslavským letištěm pravomoc neměl. Padlo rozhodnutí a změnily se 24 letecké koridory, mému nebohému kamarádovi začaly nad hlavou svištět gripeny. Velmi nízko, přistávaly a vzlétaly, hluk to byl šílený. Když stroje přelétávaly nad jeho stavením, mohli jsme od sebe stát na zápraží na metr a museli jsme řvát, abychom se vůbec uslyšeli.      Jak vidno, tenhle příběh se neodehrál na Šumavě, ale s hrdiny knihy Raději zešílet v divočině má tento můj známý přece jen cosi společného. Bytostnou potřebu klidu, snad i samoty, v jeho případě jen občasné. On kvůli ní vydělal spoustu peněz a nainvestoval je do pozemků, mí šumavští přátelé zvolili skrytost a ústraní.      Nežijí v něm romantické životy. Nemám na mysli jen dlouhou a mrazivou šumavskou zimu. Být sám, spoléhat se jen na sebe, nemít po ruce nikoho, s kým si můžu pokecat a rozptýlit se, to ani v létě nemusí být žádný med. Je to způsob života, který je náročný, ale když ho jeden zvládne, může mu přinést mnoho kvalit, dokonce pocit naplněného života. Koukat, jak pomalu zapadá slunce, připravit si dříví na zimu, procházet starými cestami, které zarůstají, to je činnost, která má obsah.      Také někteří šumavští samotáři se obávají „gripenů“, v jejich případě třeba záměru radnice zřídit poblíž jejich obydlí cyklostezku. Ano, to je všechno: cyklostezka. Člověk z města by nad tím mávl rukou, ale pro samotáře skrytého po desetiletí v lese je to mezidruhová invaze. Prostředky na výkup lesa nemají, doufají tedy, že na trasu pro velocipedisty nezbudou peníze, a pokud snad ano, hodlají přemýšlet, kde najít nové místo, ještě skrytější. Pořád taková jsou.      Nějakých tři sta metrů od horské samoty jednoho mého známého vede Šumavou turistická značka. Ne páteřní červená, snad žlutá, málo frekventovaná trasa, která spojuje nevyhledávané cíle, jiné v okolí ani nejsou. Je tu jen nedotčená příroda, odlehlé partie, které jsou v očích zdejšího samotáře narušovány občasnými kroky turistů.      Značená cesta směřuje k mohutnému dubu, ze stínu pod ním je vidět chalupa. Na první pohled vypadá nevábně, metrové kopřivy, volně pobíhající zvířata, na plaňkovém plotě lebka. Ne sice lidská, ale přece jen. Tohle teritoriální chování je němou stopkou: Nepřibližuj se! Chodci se nepřibližují, ale po trase stejně procházejí. Mému známému to vadí, jen to pomyšlení, že by přece jen mohli narušit jeho území. Vyprávěl mi, že jedno jaro to už nevydržel. Vzal tedy barvu a značky v širším okolí zamaloval. Neosvědčilo se to. Turisté bloudili, zdržovali se tu déle, koukali pod stromem do mapy, pár se jich dokonce odhodlalo dojít se zeptat na cestu.      Klub českých turistů značení obnovil, rychle nanesená barva možná opršela, a kroky návštěvníků tudy vedou pořád. V porovnání s jinými trasami je jich velmi málo. Tím ale mého známého neuchlácholíte, on nežije někde jinde, on je tady. O tohle soužití nestál, nevyhovuje mu.      Skrytý svět šumavských samotářů je drsný, a přitom zranitelný. Změnit by se mohl snad už jen jeho pozorováním. Když jsem chystal knihu Raději zešílet v divočině, byl jsem si toho vědom. Někteří samotáři jsou snadno dohledatelní, většina ale ne. U několika je to v podstatě nemožné, do knihy jsem dal jen velmi rámcové vodítko, občas i drobné topografické pastičky. Nechtěl jsem, aby se z šumavských samot stala druhá Žítková. Po bezmála dvou letech od vydání knihy rozhovorů mohu snad říct, že se to podařilo. Jedinečné a fascinující prostředí horských samot, chýší a maringotek se pootevřelo – a zase uzavřelo. Ti, kteří o kontakty nestojí, si svou odloučenost udrželi.      Ozvali se mi mailem manželé, že identifikovali místo, kde přebývá Mirek Sedláček – rekordman v délce pobytu, muž, který mezi jehličnany prožil více než půl století. Dušovali se, že jeho soukromí rozhodně narušit nehodlají, že tam nepůjdou, jen ode mě chtěli potvrdit výsledek svého pátrání. S ulehčením jsem jim mohl oznámit, že bod, který vytyčili, je asi sedm kilometrů daleko od Mirkova domu. Nenašli ho. Občas se mě někdo zeptá, kde vlastně žije Tony, Ruda, Martina, ale já držím bobříka mlčení.      Jen jednou jsem se setkal s člověkem, který ta místa opravdu identifikoval. Bylo to v Berouně. Před besedou za mnou přišel muž s mapou, na které měl jednotlivé „poustevny“ vyznačeny s obdivuhodnou přesností. (Až na ty, kde není vůbec čeho se chytit, jako třeba u Rudy, o kterém jsem po domluvě s ním napsal jen to, že žije kdesi na Šumavě.) Dotyčný to měl správně. Byl se svým pátráním spokojený a já taky, když prohlásil, že tohle mu stačí, informace dál šířit nebude a ani on sám na ta místa zajít nehodlá.      Odlehlost láká a divočina ještě víc. I když se tam nedokážeme či nechceme odstěhovat, tušíme, že tento svět nám má co nabídnout. — Říká se, že literatura ztrácí svůj někdejší vliv, není určující společenskou platformou a vlastně nesvede změnit život ani jednomu konkrétnímu čtenáři. Může pro něj být partnerem, rádcem, kamarádem a to je až až. Ano, je to tak, ale knize Raději zešílet v divočině se i ta změna podařila. Alespoň v několika málo případech, o kterých vím.      Znám čtenářku, která týden po dočtení rozhovorů s šumavskými samotáři dala výpověď z práce i z bytu a odstěhovala se dvě stě kilometrů daleko na Šumavu. Vím o jiné, která se roky odhodlávala odstěhovat se z města na polosamotu – ta jí dosud sloužila jako víkendová chalupa. Když byla se čtením v půlce, udělala to. Ta změna přitom nemusí směřovat jen k užšímu kontaktu s přírodou. Jeden můj známý pod dojmem četby opustil dlouhodobě nefunkční vztah a záhy vstoupil do nového, s partnerkou se seznámil skrze společný dojem z mé knihy.      Ozvali se mi lidé, že knihu umisťují mezi své nejmilejší na poličku nad postel – a já mohl jen poděkovat a varovat je, že je to pěkně těžká bichle. Ozvala se mi čtenářka, která prý přečetla knihu šestkrát za sebou. Nebo nečtenář, co prohlásil, že neví, kolik knih v životě přečetl, moc jich určitě nebude, posledních deset let rozhodně žádnou – ale Raději zešílet v divočině doslova zhltl. Ozvala se mi i paní, že by chtěla s některým ze samotářů žít, jestli bych jí nemohl domluvit schůzku. Pochopil jsem, že je jí poměrně jedno, s kterým by to bylo, a rande jsem nesjednal.      Kamarádka mě informovala, že se o knize bavily ženské v kadeřnictví na malém městě, podepsat si ji ode mě nechal i opravář aut – to své jsem zhuntoval na šumavských lesních cestách. Když na jaře 2019 začaly protibabišovské demonstrace, mezi hesly požadujícími jeho demisi se objevil i transparent s nápisem Raději zešílet v divočině. Když mi někdo na Facebooku tuto fotku poslal, pokládal jsem to za fake, až později, když snímků s tímto transparentem z metra i z Václaváku přibylo, pochopil jsem, že tento slogan vystoupil z úzce literárního kontextu a má ambici zlidovět, žít si po svém.      Jsem rád, že se kniha skvěle prodává, ale ještě víc mě těší podobné příběhy. Za důležitý pokládám i fakt, že na besedách potkávám čtenáře různého věku i společenského postavení. Nejsou tu zdaleka jen hipsteři či ekologičtí nadšenci, přijdou lidi z paneláků či ajťáci, kteří se půdy holou rukou dost možná nedotkli roky. Kniha se líbí lidem na společenském okraji i těm, kteří jsou velmi úspěšní. Nad knihou se shodnou i občané nejrůznějších politických preferencí. To vše je pro mě nečekané a vítané: kniha pojednávající o čemsi zcela okrajovém propojuje společenské bubliny. Lidi spojuje. — Rozhovory s šumavskými samotáři – i tyhle eseje – provázela v přípravných fázích má dvě opomenutí, lépe řečeno mé fatální selhání. U Raději zešílet v divočině jsem zapomněl na fotky, u téhle knihy dokonce – byť se to zdá v podstatě nemožné – na text. Skutečně se to stalo.      Nejprve k těm fotkám. Když jsem oslovil nakladatele Aleše Lederera, zda by neměl chuť vydat knihu, ze které neviděl ani písmeno, měl jsem už podstatnou část rozhovorů nahraných, některé dokonce zpracované 30 a autorizované. Oslovit mi zbývalo jen posledního, osmého respondenta. Pěkných pár měsíců jsem už otravoval šumavské solitéry, kteří teoreticky neměli mít nejmenší zájem s někým cizím mluvit, zejména ne s chlapem, co hodlá tohle povídání zveřejnit – a přesto se mnou mluvili. V průběhu toulek Šumavou jsem pochopil, že se nechci bavit jen o alternativním životním stylu, ale o samotářském životě v přírodě, o skrytosti a mlčení. Několik alternativců žijících v rodinách či v jejich torzech jsem tedy ponechal jejich ústraní a do knihy je nezařadil. Jsou jistě rádi.      Aleš Lederer tehdy na mou nabídku kývl a hned se optal, jaké budou v knize fotky. A já si uvědomil, že jsem na fotky naprosto zapomněl. Byla to zhruba má dvacátá kniha rozhovorů a ve všech předchozích fotografie byly. Protože jsem se s Šumaváky bavil o jejich současném prožívání odloučenosti a minulost jsme zmiňovali jen tehdy, když jsme potřebovali ukázat cestu k přítomnosti, věděl jsem, že fotky z jejich mládí v knize mít nechci. Ostatně: většina samotářů takové snímky ani nemá. Nedošlo mi ovšem, že snímky ze současnosti v knize být musí.      Jen co nakladatel svou otázku vyslovil, pochopil jsem, jakou jsem spáchal pitomost. Dostal jsem se k lidem žijícím ve skrytu, sblížil se s nimi, přesvědčil je, aby se svým příběhem vyšli na světlo, o žádném focení ale z mé strany nepadlo ani slovo. Nemohlo padnout, protože jsem o tom neuvažoval. Takže co teď? Pojedu za každým z nich znovu a budu jim vysvětlovat, jaký jsem pitomec, že jsem na fotky zapomněl a nyní bych potřeboval, aby mi kývli ještě jednou, nejen na slova, ale nově i na obrázky? Vyzbrojen civilizační podezíravostí jsem došel k závěru, že by mě mí přátelé na Šumavě mohli podezírat ze salámové metody: „Nejdřív chce rozhovor a teď ještě focení. Co bude chtít příště?“ Nebudou si o mně myslet, že jsem s nimi skoulel nějakou habaďúru?      Aleš Lederer do toho mého uvažování vyslovil jméno Jan Šibík, jestli bych byl pro, kdyby ho zkusil ke spolupráci oslovit. Souhlasil jsem poněkud nepřítomně, protože jsem si představoval ty trapné chvíle na Šumavě, které možná povedou k nedorozumění či nedejbože k rozkmotření. Kdo by přece věřil tomu, že otřískaný autor knižních rozhovorů zapomene na fotky? Myslím, že bych v tomto stavu kývl Alešovi na jakékoliv jméno, ale Honza Šibík byl dobrá volba. Velmi dobrá. Je hbitý a pozorný, profík každým coulem, svět zapadlých šumavských samot a maringotek dokázal čtenářům přiblížit věrně a empaticky.      Tomu ale musel předcházet souhlas mých respondentů. Vydal jsem se tedy za nimi, vysvětlil jsem jim, jaký jsem vůl a že bych ještě potřeboval fotky – a žádný z nich, opravdu ani jeden, a to ani na okamžik, mě nepodezíral z nějaké taktiky. Pochopili, že jsem selhal – a pro selhání oni mají tykadla. Následně jsem na skrytá místa dorazil už s Honzou Šibíkem a kniha mohla dál vznikat.      Když se snažím přijít na to, proč je Raději zešílet v divočině tak úspěšné a proč kniha tak zasáhla i mě samotného, pokouším se uvažovat dál než za ta nejpravděpodobnější vysvětlení. Slýchám, že je to tím, jak zde akcentuji život v přírodě. Budiž, tomu se ale věnuje celá řada titulů, cestopisů, průvodců, vzpomínek… Nebo to prý bude tou samotou a přirozenou duchovností, která ji v horách provází. I titulů o duchovním růstu člověka v ústraní je ale docela dost, knihy o rozvoji osobnosti zažívají setrvalý zájem těch, kteří se chtějí někam posunout. Jsem ostatně jedním z nich.      Myslím, že jsem se v Raději zešílet v divočině nevědomky dopustil jiných kvalit. Jednou z těch, kterou ve své knize, a zejména ve svých respondentech spatřuji, je cosi, čemu říkám kvalita prohry. Pokusím se to vysvětlit.      Naše společnost je založena na soutěživosti a na úspěchu. Počítá se jen vítězství, ve sportu maximálně příčky na stupínku, kdo je čtvrtý, má prostě smůlu. Prohra, pokud vůbec k něčemu, je prý dobrá jen k tomu, abychom se příště víc snažili… Já si to ale nemyslím, podle mě je prohra přirozenou součástí našich dnů. Pokud budeme do krajnosti otevření – a mí šumavští přátelé takoví většinou bývají – připustíme si, že drobným prohrám jsme vystaveni dennodenně. Na někoho se zbytečně utrhneme, něco nás zamrzí, zapomínáme na své blízké, odkládáme věci… Zásadním prohrám se minimálně párkrát za život nevyhne žádný z nás. Všichni prohráváme, ale ne všichni si to dovedeme připustit.      Tuhle vzácnou dovednost mě učí někteří šumavští samotáři, oni jsou totiž mistry v prohrách, prohrávat dokážou velmi dobře. To nemyslím jako ironii, vyslovuji to s hlubokým obdivem. Prohra je podle mého mínění kvalitou sama o sobě, nejde jen o poučení pro příště – i když to taky. Prohra a její uvědomění si prostě napomáhá plnosti našich životů, bez ní by nebyly kompletní.      Je snadné tuhle kvalitu přehlédnout, ale soudím, že „mí“ Šumaváci ji nepřehlížejí. Že pro ni mají plné pochopení. Proto mě nepodezřívali z žádné taktiky, když jsem za nimi dodatečně přijel s tím, že potřebuju, aby se ještě nechali vyfotografovat. Pochopili, že jsem zrovna prohrál, že jsem chyboval, a že je to normální. A normální je taky takovému člověku vyjít vstříc. Žádný z nich neřekl: „To je skvělý, že sem přijede někdo s foťákem.“ Prohlásili spíš: „Tak teda jo…“ Poměrně neochotně, ale přece jen. A to stačilo – nejen Honzovi Šibíkovi, ale i té plnosti.      A jak to bylo s tou mou druhou prohrou, kdy jsem zapomněl napsat text? V tom už nenacházím příliš velké ponaučení, spíš hořkou anekdotu, co všechno se taky může autorovi stát, či spíš nestát. Když jsme se s Alešem Ledererem a Honzou Šibíkem – a samozřejmě taky se sedmi šumavskými solitéry – dohodli, že po roce od vydání knihy začnou vznikat nové fotky a v návaznosti na Raději zešílet v divočině nová kniha, asi se mi zatměl mozek. Pochopil jsem totiž, že mám napsat jen nový stručný úvod, jinak že vyjdou staré rozhovory s novými fotkami. Z nakladatelského hlediska by to byla pitomost, ale v tu chvíli jsem si to neuvědomil. Jan Šibík jezdil několik měsíců na Šumavu a pořizoval nové snímky – a já nedělal nic. Když se mě nakladatel optal, kdy budu se svými texty hotov, nechápavě jsem odvětil: „S jakými texty?“ Prostě jsem zapomněl napsat tuhle knihu…      Konečně mi došlo, že úvod má být mnohem obsáhlejší než pár odstavců a že nemá smysl znovu tisknout již vytištěné rozhovory, ale je třeba, abych napsal cosi o svém životě s mými šumavskými přáteli, o tom, co mi pobývání s nimi dalo, co si o nich myslím, čím mě fascinují, proč je mám tak rád. Zasmál jsem se vlastní hlouposti a pustil se do psaní. Tento reparát nyní držíte v rukách. I já se prostě učím prohrávat… — Odborník by mě možná opravil, ale osobně mám dojem, že z marketingového hlediska je na knize setkání s šumavskými samotáři špatně úplně všechno. Pokud si vybírám respondenta ke knižnímu rozhovoru, měl by to být člověk aspoň trochu známý, ne? Šumavské solitéry zná jen málokdo, o některých neví dokonce ani lidé ve velmi blízkém okolí. Tak dobře se skrývají.      Z hlediska ohlasu je důležité, aby téma knihy s člověkem rezonovalo. Pokud bych dělal rozhovor o zdraví, jídle či sexu, spojitost se svou osobou by v tom mohl najít snad každý. Ale v radikální odloučenosti? Jak ta rezonuje u čtenářů z měst a vesnic, kteří se třeba někdy cítí osamělí, ale přesto pobývají ve společnosti? A odstěhovat se do lesa bez elektřiny a bez vody – nemluvím o teplé vodě, mluvím o vodě jako takové – rozhodně neplánují. A že by někdo chtěl okopírovat model, jakým žije třeba Martina Kyselová nebo Mirek Sedláček? To je nemožné. Jde o tak jedinečné osobnosti, že žádná nápodoba není možná. Marketingovým handicapem mohla být ostatně i sama Šumava. Ne že by nejrozsáhlejší české pohoří nemělo dost příznivců, sám se mezi ně počítám, ale přece jen: kniha ze Šumavy je vlastně regionální literaturou. Copak příběhy odtud mohou zajímat obyvatele Liberce, Znojma či Vsetína? A přesto je zajímají.      Co to v čtenářích tak silně zaznívá? Myslím, že to nebude jen česká láska k outsiderům nebo lépe řečeno ke zdánlivým outsiderům. Jsme zemí Švejka a Cimrmana, ale přestává už podle mého názoru platit, že jsme zemí plebejců.      Jedním z původců nosného hlasu knihy Raději zešílet v divočině bude zřejmě žitá změna, kterou většina mých respondentů (snad všichni kromě Klišíků, kteří se ve své chalupě narodili) udělala. Ta změna byla radikální: spálili za sebou všechny mosty, v nížinách či vrchovinách nechali rodiče, partnera, někdy děti… Někteří zdánlivě zmizeli z povrchu zemského. Čtenáři nechtějí udělat tak radikální změnu, ale zřejmě jim stačí vědět – ne: stačí to nám –, že je to možné. Třeba se odhodláme ke změně menší, ale pro nás neméně důležité. Přestěhovat se do vedlejší obce, změnit něco v zaměstnání, ve vztahu, v sobě – to zejména. — Když dělám knižní rozhovor, pokouším se nic nevědět, o dotyčném si nic nemyslet. Všechno, co budu chtít, kam bych toužil náš hovor nasměrovat, by mě i jeho jen omezovalo. Ano, kdybych se hodně snažil, mohl bych získat to, co jsem si naplánoval. Ale byl by to velmi zúžený pohled, nic jiného bych nedostal, pominul bych celou šíři světa. Pro jedno bych ztratil všechno. Dobré odpovědi se nedají získat jakýmkoliv snažením a přípravou, ty se dají jen dostat, pokud je člověk totálně nepředpojatý a soustředěný.      V knize Raději zešílet v divočině zaznívají názory, postoje a prožitky šumavských samotářů. Tak to má být. Přesto jsem si i já, postupem času a při dalších návštěvách, začal něco myslet. O odlehlosti, o nich, o sobě… Knihou Návrat do divočiny se v tom pokouším vyznat. Snad ji mí šumavští přátelé přijmou jako malou pozornost. Něčemu třeba přitakají, nad jiným se rozesmějí… Třeba i nade mnou, vůbec mi to nevadí.      Šumavští samotáři jsou vyhraněné osobnosti. Měli odlišné důvody k odchodu do divočiny, jiným způsobem ji prožívají a jiné věci od ní očekávají. Neexistuje žádná sociologická skupina šumavských solitérů. Cokoliv o nich bych chtěl zobecnit, mýlil bych se už v samotném základu. Každý z nás je jiný, říká se. Budiž. Ale Šumaváci jsou ještě mnohem jinačejší.      Přesto mají něco společného. Je to skutečnost opravdového života, plného a vědomě prožívaného. Nedokážu to říct líp než indický jezuita Anthony de Mello. (Ostatně: v podstatě nic nedokážu říct jako on.) Vypůjčím si tedy kousek jeho meditace z knihy K pramenům.      „Myslím na situace, v nichž ožívám, a na situace, ve kterých jsem mrtvý. Myslím na doby, kdy jsem se neodvažoval riskovat, kdy jsem žil v pohodlí a bezpečí: to byly časy, kdy jsem stál na místě. Pak myslím na doby, kdy jsem se odvažoval riskovat, dělat chyby, prohrávat a být bláznem, být terčem kritiky ostatních, kdy jsem se klidně uváděl do nebezpečí, že mi někdo ublíží, nebo že někomu způsobím bolest. To jsem byl naživu!      Život je pro hazardní hráče. Zbabělci umírají.      Musím se naučit přijímat vše, co mi život přináší, potěšení i bolest, žal i radost. Neboť zavřu-li se před bolestí, má schopnost prožívat radost zmizí – stávám se otupělým a v tom spočívá strnulost a smrt.      Život jde ruku v ruce se změnou. Co se nemění, je mrtvé. Mrtví lidé v sobě mají zakořeněný strach ze změny. Jaké změny se v mém životě odehrály za posledních šest měsíců? Jaké změny mě čekají dnes?      Končím toto cvičení a pozoruji přírodu kolem sebe: je tak pružná, tak plynoucí, křehká, nestálá, vystavená smrti – a tak živá! Pozoruji ji dlouho, hodně dlouho.“      Tolik Anthony de Mello. Něco podobného by ale mohli říct i mí šumavští přátelé.      Ne, oni o tom většinou nemluví, oni to žijí. Pokouším se po nich opičit {loadmodule mod_tags_similar,Související} Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Za sborník Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Na tutéž cenu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Třikrát se Palánova kniha stala vítězem ankety Katolického týdeníku Dobrá kniha roku. Rozhovor s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se stal bestsellerem a získal titul Kniha roku Lidových novin. Na podzim 2019 vyšla Aleši Palánovi další kniha rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak. Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Jan Šibík (1963), reportážní fotograf cestující po celém světě, autor fotografií ke knize Raději zešílet v divočině. Dvacet let byl vedoucím fotooddělení a obrazovým redaktorem časopisu Reflex a je nositelem mnoha ocenění, například v soutěži Czech Press Photo či World Press Photo. Jan Šibík je zároveň laureátem Ceny 1. června udělované městem Plzeň za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jeho aktivity, jako jsou Podejte ruce dětem ze Sierry Leone či Chci ještě žít!, překračují hranice fotografie a poukazují ke společenské odpovědnosti člověka, jenž se pohybuje v problematických oblastech světa. Daniela Matulová (1989), fotografka opakovaně zaznamenávala uprchlickou krizi, těžkou práci žen a dětí či přeživší ženy napadené kyselinou. Dokumentovala jednu z nejuzavřenějších komunit světa v jeruzalémské čtvrti Me’a Še’arim a spolupodílela se na fotografiích ke knize Raději zešílet v divočině.   Nakladatelství Prostor 2019, 400 stran, první vydání

Čas načtení: 2019-10-14 10:33:45

Literární vyhlídky (14. až 20. října)

Nadcházející týden přinese kromě řady zajímavých literárních setkání a autorských čtení i dvě významné mezinárodní literární akce – Festival spisovatelů Praha a ostravský ProtimluvFest. Výběr knižní tipů nám tentokrát usnadnila bohatá nabídka blížícího se Velkého knižního čtvrtka.   POZVÁNKY 14. 10. Brno / V 17 hodin bude v konferenčním sále Moravské zemské knihovny slavnostně uvedena publikace Ivan Blatný: Čtyři knihy (Druhé město a Host 2019), kterého se zúčastní Martin Reiner, Martin Stöhr a Tomáš Kubíček. Verše Ivana Blatného zarecituje herec Národního divadla Brno Michal Bumbálek. Součástí bude rovněž zahájení výstavy Ivan Blatný – 100 let. Praha / V 19 hodin zavítají do Knihovny na Vinohradech básníci Tomáš Míka a Vít Janota. Během večera budou nejen číst ze svých básní, ale i společně hrát na saxofony. Básník, prozaik a překladatel Tomáš Míka naposledy publikoval sbírku Textové zprávy (2016). Básník, překladatel a hudebník Vít Janota je autorem osmi básnických sbírek, z nichž ta poslední s názvem Víkend v jakémsi Švýcarsku (2016) mu vynesla nominaci na cenu Magnesia Litera. Uvádí Robert Wudy.   15. 10. Praha / V 18 hodin se v oddělení naučné literatury Městské knihovny v Praze uskuteční další z cyklu přednášek Světová poezie, pořádaného pod patronací Básnířky města Prahy Sylvy Fischerové a věnovaného zejména epické poezii v různých dobách a kulturách: od indické Mahábháraty přes Homéra a Vergiliovu Aeneidu až po Apollinairovo Pásmo. Tentokrát vystoupí Martin Bažil s přednáškou na téma Vergilius a Aeneis. Praha / Od 19.30 nabídne kavárna Fra setkání se spisovatelkou Sylvií Richterovou, které bude moderovat Adam Borzič. Prozaička, básnířka a literární teoretička žije od roku 1971 v Itálii, po sametové revoluci střídavě i v Praze. Je držitelkou Výroční ceny Nadace Český literární fond za prózu (1994) a Ceny Toma Stopparda (2017). Mezi její poslední tituly patří román Každá věc ať dospěje na své místo (2014), Eseje o české literatuře (2016) a básnická sbírka Slyšet obrazy (2018).   16. 10. V české metropoli začne ve středu 16. října další ročník Festivalu spisovatelů Praha s tématem „Krása spasí svět“, který potrvá do 20. října. Letošní program, odehrávající se z větší části v hlavním sále Senátu PČR, nabídne mimo jiné řadu autorských čtení a diskuzí, kterých se zúčastní mj. Patrizia Cavalli, Nancy Huston, Junot Díaz, François Jullien, Arnon Grunberg, David Zábranský, Jan Němec nebo Michael Cunningham. Praha / Od 19 hodin proběhne v Kampusu Hybernská křest českého vydání knihy Williama Butlera Yeatse Vize (Academia 2019). Spis A Vision z roku 1925 lze považovat za vyvrcholení celoživotní tvůrčí práce tohoto irského básníka, dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu a základní zdroj jeho pozdní filozoficko-symbolické poezie. Kniha spojuje Yeatsův zájem o irský folklor, mystiku a ezoterické vědy, ale i o filozofii, politiku a samozřejmě básnickou tvorbu. V rámci večera vystoupí překladatelé Martin Štefl, Martin Světlík a Martin Hilský a zazní ukázky z Yeatsovy prózy i poezie. Praha / V 19 hodin bude v Kavárně Liberál uvedena nová básnická sbírka Ondřeje Hložka Řez kamenem (Trigon 2019) s ilustračním doprovodem Matěje Lipavského. Autor se obrací nejen k historii a topografii svého rodného kraje, ale také k Bohu. Vnímá rozpad soudržného, určitým řádem nadaného života společnosti a svádí svůj individuální zápas o lidskou důstojnost i příčetnost tváří v tvář nepřízním osudu. Knihu představí redaktorka Božena Správcová, hosty autora budou básnířky Alžběta Luňáčková a Alžběta Johanka Petrová. V Ostravě začne 16. října již 13. ročník mezinárodního literárního festivalu ProtimluvFest, zaměřeného především na literaturu zemí Visegrádu a jejich současných autorů. Festival trvající do 18. října se odehraje na třech místech – v Antikvariátu a galerii Fiducia, Domě umění a Centru Pant – a zúčastní se jí mimo jiné enfant terrible polské poezie Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki z Polska, slovenský prozaik Marek Vadas ze Slovenska, maďarský básník a performer Gábor Gyukics i řada českých literátů včetně prozaičky Anny Bolavé. Praha / Od 18 hodin nabídne Knihkupectví Přístav setkání se spisovatelkou Pavlou Horákovou a její autorské čtení z románu Teorie podivnosti (2018), za který letos získala cenu Magnesia Litera. Rozhovor s autorkou si můžete přečíst ZDE.   17. 10. Praha / Od 17 hodin nabídne Uměleckoprůmyslové museum v Praze setkání s vybranými autory knižních novinek, které vycházejí 17. října v rámci dalšího Velkého knižního čtvrtka. Pozvání přijali Aleš Palán a Johana Pošová, Juraj Červenák, Tomáš Šebek, Michal Ajvaz, Vojtěch Matocha, Pavel Čech, Martin Selner, Martin Sodomka, Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová. Pořadem provází Petr Vizina. Cheb / V 18.15 proběhne v Městské knihovně v Chebu křest nové knihy Aleny Vávrové – básnické sbírky Tři čtvrtě na smrt (Paper Jam 2019) s ilustracemi Jiřího Slívy, věnované městu Františkovy Lázně, J. W. Goethovi (270 let od jeho narození), Komorní hůrce a věčné touze. Praha / Od 19 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční pod názvem „Poezie klimatické nouze“ benefiční čtení pro hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion), kterého se zúčastní básníci, jimž je environmentální, apokalyptická a eschatologická poezie bytostně blízká: Adam Borzič, František Dryje, Kolja Ivaskiv, Miroslav Olšovský, Olga Stehlíková, Max Ščur, Magdaléna Šipka, Básník Ticho. Autoři promluví o svém vztahu k současnému stavu věcí v klimatické politice, prozradí, co mají na srdci a jaká je jejich uhlíková stopa. Součástí večera bude prezentace nové básnické sbírky Maxe Ščura Arytmie (Pavel Mervart 2019). Praha / V 19.45 nabídne Kavárna Mezi Řádky v rámci cyklu Poezie Mezi Řádky autorské čtení básníka Jakuba Řeháka, mj. autora sbírek Dny plné usínání či Past na Brigitu, a spisovatele Petra Motýla, mezi jehož nejnovější tituly patří sbírky Některé příběhy, 2 000 000 piv, básnický výbor Jako černá perla v uhlí, uspořádaný Petrem Králem, nebo prózy Doktor Pilka si kope hrob a Kosí srdce. Uvádí Ondřej Linhart. Praha / Od 20 hodin proběhne v kavárně Potrvá další večer z cyklu Koštování literatury, jehož hostem bude významný anglista a překladatel z anglického jazyka Miroslav Jindra (*1929), který bude číst své překlady básní Leonarda Cohena, včetně v Čechách dosud nevydaných textů. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY Prašinu sevřel mráz, neobydlené ulice jsou zaváté sněhem. Od prvního dobrodružství Jirky a En uplynulo několik měsíců, přímo v tajemné čtvrti si vybudovali klubovnu zvanou Doupě a objevili prašinskou část Krchleby, ze které přichází hrozba pro celé město. Přesto se zdá, že jejich přátelství slábne. Na koho se ještě mohou spolehnout, když i oni dva před sebou mají tajnosti? Pod ocelovým nebem se odehraje strhující příběh, který vyvede z omylu všechny, kdo si mysleli, že na Prašině může nastat klid. Pokračování prozaického debutu Vojtěcha Matochy Prašina s podtitulem Černý merkurit vychází v nakladatelství Paseka opět s ilustracemi Karla Osohy. Vypravěč knihy slíbí manželce svého dávného přítele Štěpána, že se ve Stockholmu pokusí najít záhadný fialový flash disk, který Štěpána podivnou hrou náhody uvrhl do stavu duševní trýzně a který je zároveň jedinou věcí na světě, jež může jeho zoufalství utišit. Flash disk už ve Stockholmu není, vypravěč se vydává po jeho stopách dál a jeho pátrání se nakonec mění v cestu kolem světa: ze Švédska jej zavede do Norska a pak do Nizozemska, Irska, Francie, na východní a západní pobřeží Spojených států, do Japonska a Polska. Na své cestě se setkává s mnoha lidmi a poznává jejich osudy, naslouchá vyprávění o proměňující se soše a o jedlé mozaice, o součástkách ze záhadného stroje, o zrodu románu z jedné věty v knize zakoupené na trhu v Soulu a o hudební skladbě, která vznikla jako doprovod tance stínu na zdi, o tragickém konci francouzské oceánoložky, o literárním díle výstředního bavorského starosty, o cestě firmy Blue Pegasus na západ, o náboženství, které se zrodilo v internetu… Nový román oceňovaného prozaika a esejisty Michala Ajvaze s názvem Města vydává nakladatelství Druhé město. Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak (nakladatelství Prostor) najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru. O fotografický doprovod knihy se postarala Johana Pošová. Leda, profesorka anglické literatury na florentské univerzitě, pochází stejně jako všechny hrdinky románů Eleny Ferrante z Neapole. Kdysi odtamtud utekla, aby se vdala a porodila dvě dcery. Nyní odpočívá na pláži v jižní Itálii, rozvedená, její dospělé děti odjely za otcem a ona se ke svému překvapení cítí konečně spokojeně a svobodně. Setkání s mladou matkou Ninou a její malou dcerou v ní však probudí zasunuté vzpomínky na dětství, na matku, se kterou měla, tak jako většina hrdinek Eleny Ferrante, komplikovaný vztah, a na dcery, které milovala tolik, až se začala bát, že se v nich rozplyne a ztratí sama sebe. Zprvu poklidné přemítání nad novým životem se postupně proměňuje v drásající konfrontaci s temnými vzpomínkami, která posléze vyústí v drama. Elena Ferrante i v románu Temná dcera (přeložila Alice Flemrová, nakladatelství Prostor) nahlíží do nitra ženy, do jeho skrytých zákoutí, odkrývá narušené vztahy hrdinky k její rodině, k partnerovi i k sobě samé a nechá vyplouvat na povrch dlouho potlačované destruktivní pocity. Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe díky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu (přeložila Stanislava Pošustová-Menšíková, nakladatelství Argo), pojednávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie – například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten. Audioknižního vydání se dočkal povídkový soubor Martiny Formanové Povídky na tělo (vydavatelství Tebenas), které spojuje společné téma – partnerské a intimní vztahy v nejrozmanitějších podobách. S pochopením a humorným nadhledem líčí mnohdy bizarní situace a trapasy, v nichž se ocitáme v důsledku konfrontace našich snů, cílů a záměrů s realitou. Střetává se tu nejen ženský svět s mužským, ale i naše představy o sobě a o druhých se skutečným a často nahodilým chodem světa. Texty načetli Lucie Juřičková, Simona Postlerová a Martin Zahálka.

Čas načtení: 2024-03-27 08:55:25

Citroën Basalt Vision: kompaktní SUV kupé

Citroën dnes představuje první snímky konceptu Citroën Basalt Vision, nového kompaktního SUV kupé, které se v druhé polovině roku 2024 zařadí do nabídky značky v Indii a Jižní Americe. Výkonný a stylový model v sobě spojuje několik principů různých automobilů, aby zákazníkům nabídl to nejlepší. Spojuje v sobě plynulost a dynamiku kupé, výhody a robustnost

Čas načtení: 2024-03-28 07:08:30

Představuje se nový Citroën Basalt Vision. Je to nové kompaktní SUV kupé

Citroën dnes představuje první snímky konceptu Citroën Basalt Vision, nového kompaktního SUV kupé, které se v druhé polovině roku 2024 zařadí do nabídky značky v Indii a Jižní Americe. Výkonný a stylový model v sobě spojuje několik principů různých automobilů, aby zákazníkům nabídl to nejlepší. Spojuje v sobě plynulost a dynamiku kupé, výhody a robustnost […]

Čas načtení: 2024-04-05 10:05:51

Lidé a data jsou pro fungování firmy klíčové, říká šéf HR Notina. Online parfumerie oboje spojuje dohromady

Notino se stalo největším e-shopem s kosmetikou v Evropě. Aby rychlé tempo růstu udrželo, povolalo do služeb technologie, které pomáhají i v HR oblasti. Článek Lidé a data jsou pro fungování firmy klíčové, říká šéf HR Notina. Online parfumerie oboje spojuje dohromady se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-04-07 09:25:30

Přední světový analytik dat spojuje globální explozi turbo rakoviny s mRNA vakcínami

Renomovaný datový analytik Edward Dowd v nejnovějším odhalení, které otřáslo lékařským establishmentem, bije na poplach a odhaluje jasnou a aktuální souvislost mezi alarmujícím nárůstem celosvětového výskytu turbo rakoviny a podáváním mRNA vakcín proti COVID-19. V pořadu Dr. Drewa, Dowd vypustil… The post Přední světový analytik dat spojuje globální explozi turbo rakoviny s mRNA vakcínami first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2024-04-11 12:00:12

Nádhera! Harry Potter ovládne telefon a tablet od Xiaomi. Jak se vám tahle speciální edice líbí?

Čínské firmy často spolupracují se zahraničními značkami Xiaomi znovu spojuje síly s Harrym Potterem V Číně vyjde speciální edice tabletu a ještě atraktivnější telefon Xiaomi se často spojuje s dalšími značkami a vydává tematické speciální edice svých zařízení. Stejně jako v předešlém roce hodlá i letos uvést na pulty čínských obchodů telefon s motivy knižní […] Celý článek si můžete přečíst na Nádhera! Harry Potter ovládne telefon a tablet od Xiaomi. Jak se vám tahle speciální edice líbí?

Čas načtení: 2024-04-26 11:49:00

Temu se připojuje ke skupině Anti-Phishing Working Group v rámci boje proti podvodům na internetu a kybernetickým podvodům

Boston (USA) 26. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Temu, platforma elektronického obchodování známá svým kvalitním cenově dostupným zbožím, se připojila k pracovní skupině APWG (Anti-Phishing Working Group), což je globální koalice, která se zabývá bojem proti krádežím identity a online podvodům.Skupina APWG, která vznikla v roce 2003, spojuje úsilí předních technologických společností, finančních institucí, špičkových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti a vládních agentur v boji proti kyberkriminalitě. Tato spolupráce zahrnuje výměnu dat, realizaci výzkumu a osvětové kampaně pro veřejnost. Phishing je rozšířeným kybernetickým zločinem, jehož cílem je nezákonně získat citlivé informace prostřednictvím klamavých komunikačních kanálů.V roce 2023 zaznamenala skupina APWG po celém světě téměř pět milionů phishingových útoků, což je rekordní číslo, které jen podtrhuje rostoucí hrozbu.Společnost Temu doufá, že prostřednictvím svého členství ve skupině APWG přispěje svými zkušenostmi v oblasti ochrany údajů zákazníků a v boji proti snahám o vydávání se za někoho jiného. Může se rovněž poučit ze zkušeností ostatních členů, včetně nejnovějších osvědčených postupů v boji proti phishingu a krádežím identity."Bezpečné nakupování je pro naše zákazníky nesmírně důležité, zejména když expandujeme na další trhy po celém světě," uvedl mluvčí společnosti Temu. "Připojení ke skupině APWG zdůrazňuje naše odhodlání chránit naše uživatele před podvody a držet krok s nejnovějšími světovými osvědčenými postupy v oblasti prevence kyberkriminality."Rozhodnutí společnosti Temu připojit se ke skupině APWG je součástí jejího trvalého závazku zajišťovat pro zákazníky bezpečné nákupní prostředí. Od svého vzniku v USA zaznamenala platforma výrazný růst a nyní působí na 58 trzích po celém světě.V únoru společnost Temu úspěšně získala nezávislou certifikaci od přední světové testovací organizace DEKRA v rámci hodnocení MASA (Mobile Application Security Assessment). Tato certifikace dokládá úsilí společnosti Temu zlepšovat ochranu soukromí uživatelů a jejich bezpečnost. V listopadu platforma ve spolupráci se sanfranciskou firmou HackerOne, která se zabývá kybernetickou bezpečností, zahájila program udělování odměn za odhalení chyb, který podporuje etické hackery v hledání a hlášení bezpečnostních chyb. Společnost Temu také posílila zabezpečení přihlašování svých uživatelů zavedením vícefaktorového ověřování.O společnosti TemuTemu je online tržiště, které spojuje spotřebitele s miliony prodejců, výrobců a značek po celém světě za účelem umožnit jim co nejlepší život. Společnost Temu se zavázala nabízet cenově nejdostupnější, přesto kvalitní produkty, aby spotřebitelům a prodejcům umožnila plnit si sny v inkluzivním prostředí.O skupině APWGSkupina APWG (Anti-Phishing Working Group) byla založena v roce 2003 a je neziskovým průmyslovým sdružením zaměřeným na eliminaci krádeží identity a podvodů, které jsou důsledkem stále rozšířenějšího problému s phishingem, crimewarem a podvrženými e-maily. Členy se mohou stát finanční instituce, online prodejci, poskytovatelé internetových služeb, zprostředkovatelé řešení, orgány činné v trestním řízení, vládní agentury, mnohostranné smluvní organizace a nevládní organizace. Do skupiny APWG je zapojeno více než 2200 podniků z celého světa. KONTAKT: media@temu.com PROTEXT  

Čas načtení: 2024-04-29 15:00:52

AI kněz si nebere servítky: spojuje moderní technologie s dogmatickým výkladem víry

Skupina katolíků s názvem Catholic Answers vytvořila chatbota, pojmenovali ho „otec Justin“ Ten se vydává za kněze a v některých případech poskytuje sexistické odpovědi či nabízí rozhřešení Tvůrci už přistoupili na základě kritiky k několika úpravám Rozvoj moderních technologií a víra v hlavách mnohých nejde tak úplně ruku v ruce a jistě mají do značné míry pravdu. Skupina katolíků jménem Catholic Answers si ovšem myslí pravý opak a pro lákání nových oveček do stáda vytvořila snadno přístupnou umělou inteligenci v podobě kněze Justina. Ten je sice důkazem, že víra a technologie mohou spolupracovat, nicméně až do té doby, než začnete „otci Justinovi“ klást první otázky. Přečtěte si celý článek AI kněz si nebere servítky: spojuje moderní technologie s dogmatickým výkladem víry