Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-24 11:59:12

Abyste porozuměli globalistům, musíme pochopit jejich psychopatické náboženství

Na přelomu 19. a 20. století zažil Západní svět náhlý rozmach otevřeného okultismu mezi ultrabohatými elitami. Začala vznikat „teosofie“, která se stala jakýmsi módním trendem, jenž nakonec připravil půdu pro to, co se později nazývalo spiritualismem „new age.“ Hlavním hybatelem… The post Abyste porozuměli globalistům, musíme pochopit jejich psychopatické náboženství first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2020-11-30 12:23:52

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz pátý: Islamismus v EU jako poznaná nutnost

Teroristé, kteří mají chuť někomu uříznout hlavu, zastřelit ho nebo autem přejet během pár minut co nejvíce lidí, nejsou symbolem islamistické agrese. To jsou jenom nadržení pitomci, vykládající si džihád v EU zkratkovitě. Islamističtí vůdci je musí tolerovat, protože sice zvyšují protiislámské nálady v Evropě, na druhou stranu ale policejní protiopatření odhalují islamistických stratégům taktiku státu proti nim. Hovořit o radikalizaci islámu jako náboženství nelze. Radikalizuje se jenom část lidí, ti, kteří přijali nekompromisní verzi islamistického pohledu na svět. Přesto džihád nelze podceňovat. Když nějaký radikální směr získá moc, stačí ve společenství jedno procento těch, kteří mají moc, aby si přisvojili poslušnost zbývajících 99 procent. Džihád jako asymetrická válka Džihád je vydáván za povinnost muslimů. Všemi prostředky je třeba zdokonalovat sebe a šířit slova (víru) Proroka. Ze současného pojetí islamistů to znamená, že jde o šíření víry všemi prostředky – od propagandy přes ekonomické až po mocenské nástroje. Krajností je trestání nevěřících terorem. Džihád je vlastně asymetrickou válkou proti zbytku světa, tedy i proti EU. Přes nechuť sunnitských petrodolarových států Perského zálivu odhalit, že podporují asymetrickou válku džihádistů proti Západu, jde už o veřejné tajemství. Například Wikileaks v odhalených depeších ministerstva zahraničí v roce 2010 zveřejnila dokument, podle něhož Saúdská Arábie je největším zdrojem financování pro islámské extremistické organizace, jako je afghánský Taliban a Lashkar-e-Taiba. Extremistické organizace financují také Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. „Je zapotřebí toho udělat více, vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie zůstává klíčovou finanční základnou pro Al Kajdu, Taliban, LeT a další teroristické organizace“, konstatuje tajný dokument z prosince 2009, který podepsala americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. „Dárci v Saúdské Arábii jsou nejvýznamnějším zdrojem financování sunnitských teroristických organizací po celém světě,“ uvedla Clintonová. V souvislosti s tím není od věci následující: „Hrozba Islámského státu se přestává líbit původním donátorům syrských rebelů a ti tak svou pomoc omezují (Saúdská Arábie, Katar), nebo dokonce proti němu aktivně vystupují a usilují o jeho zničení (USA, evropské mocnosti). Celá situace je o to složitější, že někteří aktéři deklaratorně vystupují proti Islámskému chalífátu, ale nadále jej přímo či nepřímo podporují, nebo mu jinak pomáhají v jeho přežití a udržení (Saúdská Arábie, Katar, Turecko). Do toho zde dochází k zatažení dalších aktérů do bojů, které se jich dříve netýkaly, ale nyní pro ně představují významnou bezpečnostní hrozbu – Irák, Kurdové.“ (Islámský stát: aktéři konfliktu, jejich participace, motivy a cíle, Kraus Josef, Vojenské rozhledy, č. 2/2015) Osudné souvislosti terorismu směrem do budoucnosti ukazuje stať z článku Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu, který vyšel ve Vojenských rozhledech č. 3/2005: „Abychom porozuměli islámskému terorismu, musíme se obrátit k jeho teologicko-ideologickým kořenům. Ty můžeme vystopovat např. v Ládinově knize Amerika a třetí světová válka (America and The Third World War), jež vyšla v Londýně počátkem roku 1999. Píše se v ní, že „osudová konfrontace s Amerikou vedeným Západem nejen ve vojenské oblasti, ale i v oblasti kultury a náboženství je nevyhnutelná a velmi blízká. Je to v podstatě odpověď islamistů na proces globalizace: Bin Ládin tvrdí, že ve světle šíření různých megatrendů po celém světě se musí islamismus chopit iniciativy a vést džihád i v globálním měřítku. Džihád musí být vojenský, nikoli ekonomický nebo politický. Ekonomický bojkot Západu není možný, říká bin Ládin, dokud nebude dosaženo ekonomické soběstačnosti a nebudou vyvinuty náhradní produkty. Pokud je dopředu zajištěno opravdové náboženské povolení nebo fatva, jsou pro dosažení islamistického cíle legitimní jakékoli prostředky. 21. století se po globální válce stane stoletím islámu. Teroristické operace v různých částech světa, které jsou nyní přisuzovány bin Ládinovi, jsou ovšem ve skutečnosti sponzorovány různými islámskými státy a prováděny oddanými skupinami islamistů. Jejich členové jsou motivováni a poháněni teologicky, zabíjejí a umírají ve jménu islámského džihádu proti zbytku světa. Jsou ochotni strádat a položit život, aby vrátili muslimský svět zpět na cestu, která je podle nich jedině správná.“ Islamistická varianta značky Addidas zvaná Al-Káida zaměstnávala po 11. září 2001 „dobré muže špionážních služeb“ natolik, že jim uniká podstata problému: Spousta různých názvů skupin na různé úrovni spolupráce v krátkodobých teritoriálních variacích. Vytváří nebezpečné islamistické mraveniště v Asii, Africe a Evropě. Otázkou je, zda Al-Kaida je dnes v něčem dominantní, když mediální hvězdou je v současnosti Islámský stát, či spíše stín Islámského státu. Stále více se jeví, že mají „manažering“ džihádistických skupin pod palcem tajné služby islamistických států. Situace je o to horší, že bezpečnost Evropy zatím neohrožuje tolik terorismus, jako trvalá nelegální migrace. Kdo je nebezpečnější než vídeňský terorista? S odstupem řady dnů, co znamená vídeňský teroristický útok? Nic, co neznáme. Po útoku jako ve Vídni musí být militantní islamisté určitý čas značně obezřetní. Určité problémy mohou čekat i při tlaku nelegálních migrantů na evropské vnější hranice. Prověřování a přístup vůči migrantům bude tvrdší, ale i to po několika měsících poleví. Dílem se o to postarají hysterické reakce liberálních pseudohumanistů podporujících migraci cizinců. Tvrdší přístup bude nefunkční i proto, že nebude nelegálním migrantům razantně zabráněno v přístupu do Evropy odmítnutím přijetí lodí s nelegálními migranty. V podstatě byl vídeňský teroristický útok bezvýznamný. Kdo si na něj vzpomene za rok a půl? Ve skutečnosti teroristé jsou jenom vedlejším produktem islámské politické ofenzívy, džihádu. V EU islámská/muslimská ofenzíva se zaměřuje: 1) imámové a islamističtí aktivisté navazují a prohlubují kontakt se druhou a třetí generací muslimských přistěhovalců v EU a radikalizují je. S tím je spojena stavba mešit a zakládání muslimských dobrovolnických spolků, 2) vytváření politických organizací spolupracujících s vedením obce a státu, ale mezi muslimským obyvatelstvem působících skrytě islamisticky, 3) založení nebo podpora firem, které nejsou prvoplánově vnímány jako viditelně muslimské, ale fungují jako zpravodajské islámské rezidentury – střediska pro sběr a vyhodnocování regionálních informací o protiislámských a státních bezpečnostních aktivitách, 4) podpora ilegálních migrantů a snaha po legalizaci jejich pobytu ve spolupráci s tzv. sluníčkáři z většinové společnosti, Tyto aktivity představují až druhou linii islámské politické ofenzívy. První linie islámské politické ofenzívy Petrodolarové země Perského zálivu Saudská Arábie s Katarem, ale též Turecko, se podílejí na skrytém organizování migrační vlny do Evropy. Z jejich pohledu jde o misijní činnost, aby se náboženství Mohameda rozšířilo do celého vesmíru. Tyto státy skrytě podporují i některé islamistické nátlakové až teroristické skupiny, které vysílající své sympatizanty do Evropy jako nelegální migranty. Proti migraci muslimů ze střední Asie do Evropy nemá nic ani Írán. Nelegální migrace představuje dlouhodobý stabilní způsob posilování islámského vlivu v EU. Její náhlá mohla být koordinován i s pomocí rozvědek Turecka, Saudské Arábie a případně i dalších islámských aktérů. Rozvědky musí spolupracovat i s teroristickými skupinami, někdo totiž musí identifikovat potenciální příjemce „dárků“ a dohadovat jejich předávání. Bez práce rozvědek by Saúdská Arábie nebyla největším zdrojem financování pro islámské extremistické organizace, jak uvedla v tajném dokumentu z prosince 2009 tehdejší americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. Paralelní rozvědka Kromě rutinní zpravodajské práce v zahraničí, lze předpokládat, že v EU mají rozvědky islámských (či spíše islamistických) států ještě další úkol, kromě podpory migrace: Podporovat „paralelní rozvědku“ (druhá linie islámské politické ofenzívy) jen velmi volně navazující na vládní rozvědky petrodolarových států a Turecka. Paralelní rozvědkou lze nazvat skupinu, která bude mít na území cizího státu (v EU) na starosti sběr informací a koordinaci řady agentů a jejich informátorů v EU. Cíl: Vytvářet podhoubí pro rozšiřování islámského vlivu v EU. Protože jde o velmi citlivou činnost (cíl je nezákonný, doslova podvratný), která ale nebyla důležitá pro samotný Islámský stát, nemohla na tom pracovat oficiální rozvědka. Cílem paralelní rozvědky je korumpování politiků, státní a regionální správy, spolupráce s místním zločineckým podsvětím, příprava nepokojů, které by podpořily islamistické snahy po privilegovanou autonomii islámských komunit v EU. Vzhledem k tomu, aby Saúdská Arábie (a další islámské státy) financovala islámské extremistické organizace, můžeme si v tomto případě pod paralelní rozvědkou představit privátní rozvědku placenou ze soukromých zdrojů jako běžnou firmu. Sponzory jsou prostředníci, vlastní zdroje financí nedohledatelné. Islámské rozvědky a privatizovaná válka Již před lety Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí Spojených států, hovořil o privatizaci zahraniční politiky: „Teroristické skupiny jsou v zásadě skupinami soukromými a nikoli státními. Jsou financované existujícími státy, ovšem jejich cíle se s cíli těchto států nekryjí. Některé ze současných zásad zahraniční politiky na ně nemohou platit. Na skupiny, které nemají co bránit, odstrašení neplatí. Při jednání se skupinami, které nechtějí kompromis, diplomacie nefunguje.“ (Západnímu světu hrozí rozpad, rozhovor s Henry Kissingerem, Lidové noviny, 14. května 2003) Proč by nemohla být také privátní rozvědka na straně islamistických států, když v Iráku pro USA kontraktoři shromažďovali také zpravodajské informace a prováděli vzdušný průzkum? Vždyť i všední bezpečnostní agentury kromě pultů centrální ochrany pro ostrahu objektů mohou nabízet i detektivní služby, a od nich je jenom krůček ke špionáži, ať hospodářské či jiné… Soukromá firma bude mít svou zcela legální činnost a také expertní skupiny s islamistickými úkoly. Budou mít za úkol připravit operační plány pro rozšíření vlivu islámu v regionu působnosti, ale i krizové plány pro výběr lokalit a zázemí k povstaleckým bojům. Privátní rozvědka jistě řeší i možnosti, jak uplatnit u firmy ryze komerční úkoly, které jsou v zájmu státu. Tím by se rozvědka v rámci firmy dostala blíže k provozu státních institucí. V případě podezření ze strany hostitelského evropského státu nikdo při prověrce firmy nezjistí nic podezřelého. Spolupráce ozbrojených skupin a teroristů s islámskými rozvědkami Pro rozvědky obecně jsou nejdůležitější informace. K jejich využití jsou k dispozici ne příliš inteligentní, ale výkonní lidé v rámci různých islamisticky orientovaných skupin, jako šiřitelé „pravověrné“ verze islámu. Násilné akce nejsou prioritou, protože lepší je obsadit území pokojně s použitím sociálně-politických prostředků. Jsou jenom alternativní složkou „misijní činnosti“ islamistických států. Násilný rozklad státní administrativy státu, jehož středem není islám, ale je pro netrpělivé místní islamisty odůvodněný. Administrativy islamistických států (a jejich rozvědky) spolupracují v případě nutnosti s různorodými ozbrojenými skupinami. Například Pákistán má složité vztahy s Tálibánem (který část bezpečnostního a politického aparátu podporuje) a různými teroristickými organizacemi. Situaci na paštunském území na hranicích s Afghánistánem Břetislav Tureček popisuje v knize Blízký východ nad propastí takto: „,Naprostá většina lidí tu Tálibánce upřímně nenávidí kvůli jejich barbarskému teroru, zabíjení nevinných…,‘ řekl mi na sklonku roku 2014 telefonicky jistý pákistánský novinář z Pešáváru. Zároveň tu ale málokdo věří armádě a tajným službám. Ty sice tvrdí, že bojují proti teroru, jenže zároveň stále některé džihádistické skupiny podporují – ať už proto, aby škodily Indii v okupovaném Kašmíru, nebo aby útočily v Afghánistánu.“ S důvěrou nemají nic společného ani vztahy mezi americkou CIA a pakistánskou tajnou službou ISI. CIA má dlouhodobě silné podezření, že ISI hraje na obě strany a tajně podporuje řadu islámských teroristických skupin. Podobně se vyvíjí i podpora džihádistů sunnitskými státy Perského zálivu. Podporovaly džihádisty proti Asadovi v Sýrii, i když to bylo rizikové a hlavním řezníkem se stal nezvladatelný Islámský stát. Rozvědky Saúdské Arábie či Turecka samozřejmě dopředu věděly, že v okamžiku, kdy pro ně již nebude podpora džihádistů (teroristů) výhodná, musí počítat s tím, že je teroristé za ukončení spolupráce potrestají občasnými útoky. Zároveň si ale dokázaly spočítat, že jejich frekvence bude malá a následky nevýznamné. Co to je pár desítek, nanejvýš pár stovek obětí atentátů? Maličkost… Spolupráci tajných služeb s ozbrojenými skupinami na Blízkém východě lze spatřovat ve třech rolích: První role – tajná služba jako řídící agentura: Typická je role Íránu, který viditelně organizoval spolupráci se šíitskými skupinami v jižním Iráku a Libanonu a širokou podporu ozbrojený jednotkám vládě v Sýrii.  Druhá role – Podmíněná spolupráce: Saúdskoarabská administrativa (spolu s dalšími zeměmi Perského zálivu) podporovala převážně sunnitské ozbrojené oddíly snažící se rozložit syrskou Asadovu armádu. Administrativy islamistických států (respektive jejich rozvědky) v takových případech vystupují jako zastánci podmíněné (regulované) podpory, jednají-li rebelské skupiny podle pokynů sponzora. Pokud se rebelské skupiny odchýlí od strategie prosazované sponzory, ozbrojené skupiny jsou varovány, že by mohly přijít o podporu. Chová-li se podle pokynů sponzorů část ozbrojenců, lze poslušnou část dále podporovat (i pod jiným názvem) jako novou skupinu v dohodnuté oblasti. Proto různé islamistické skupiny bojují i mezi sebou, než se dohodnou na určité spolupráci. Při štěpení rebelů mohou být „věrné“ skupiny pro sponzorské tajné služby tak slabé, že z nich vytvoří menší buňky a převedou je do zálohy pro okamžik, kdy je bude vhodné aktivovat. Nebo mohou být jako migranti posláni (i s rodinami) do Evropy. Třetí role – Spolupráce s rebely na ostří nože: Tajná služba vyhodnotí spolupráci se skupinou jako problémovou. Přesto je spolupráce možná, pokud momentálním cílem je společný zájem – například porážka syrských vládních jednotek prezidenta Asada. Za tímto účelem může tajná služba poskytnout problémové skupině peníze a zbraně v množství, které postačí jenom k místnímu momentálnímu boji (viz tichá podpora Islámského státu v Sýrii Saúdskou Arábií). K tomu lze dodat: V prvním pololetí 2015 Islámský stát podle svého prohlášení se přihlásil ke dvěma útokům v Saúdské Arábii. Podle TV CNN z 25. května 2015 byly útoky vedeny proti šíitům jako trest za to, že se usadili v sunnitských oblastech (v Saúdské Arábii je 85 až 90 procent občanů sunnité). To ukazuje na snahu teroristické skupiny vnést násilí a chaos do jiné země Blízkého východu po jejích úspěších v Sýrii, Iráku a Libyi. Z hlediska Evropy je zcela nepodstatné, kdo s kým na muslimském bojišti v Asii a Africe vytváří aktuální koalice, kdo proti komu, kde a kdy bojuje. Důležité je, že boje generovaly uprchlíky – nelegální migranty. Ozbrojenci ochotní bojovat podle potřeb islamistických států (a jejich rozvědek) představují v podstatě tři hlavní skupiny rekrutů: 1) místní vzbouřenci, vystupující proti okupační armádě cizáků a prozápadní vládě (například v Afghánistánu a Iráku) nebo proti autoritářskému režimu (jako v Libyi či Sýrii a prakticky kdekoliv v Asii a Africe), 2) islamisté přicházející bojovat jako nájemní bojovníci, 3) islamisté – horliví militantní psychicky narušení džihádisté, toužící zabíjet bezvěrce kdekoliv na světě – západní okupanty a různou chamraď jako židy, jezídy, křesťany. Z hlediska islámských alias islamistických rozvědek proto vídeňský muslimský terorista Kujtim Fejzullai je pouze netrpělivý idiot, jehož chaotická střelba zkomplikovala tiché vzlínání islámu a islamismu do rakouské společnosti. Nebýt Fejzullaiho, byla by islamisty plánovaná „integrace“ nelegálních migrantů do rakouského prostředí jednodušší. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-04 14:53:12

Profesor Harvardské univerzity Steven Pinker ke koronavirové epidemii: Máme ztráty, ale zvítězíme!

Západní společnosti byly na koronavirus špatně připravené, z hlediska zdravotní politiky i mentálně. Jsme teď konfrontováni s mnoha dilematy: Profitují starší lidé na úkor mladších? A jakou hodnotu má lidský život? Steven Pinker, profesor a psycholog z Harvardské univerzity, se pokouší na tyto otázky odpovědět.    Pane Pinkere, jaký je život v karanténě? Můj život je v pořádku, nehledě na můj věk – je mi 65. Život mnoha jiných lidí na této planetě ovšem v pořádku není, to si uvědomuji.   Roky jsme měli strach z atomových bomb, inteligentních superstrojů a bioterorismu. Teď se potkáváme s primitivním virem a zdá se, jako bychom na to opravdu nebyli připraveni. Je to ironie přírody nebo lidské historie? Pandemie nám připomíná, že bychom naše strachy měli čas od času kalibrovat – nic nepřijde tak, jak bychom to rádi měli, nebo jak bychom si to představovali. Nemoci – epidemie – jsou součástí života od doby, kdy existují lidé. Víme, že parazité a původci nemocí se mohou bleskově rozšířit. Současně jsme ale dokázali s nemocemi úspěšně bojovat, například s neštovicemi. Vlastně bychom na to měli být připraveni.   Mluvíte maximálně střízlivě, jako ostatně vždy. Měli bychom se tedy přes všechno utrpení na pandemii dívat s určitým nadhledem? To nemůžeme. Protože virus je z biotechnologického pohledu náš nepřítel. Z hlediska viru jsme vynikající perníček, svůdná hostina. To si nenechá virus ujít. My naproti tomu disponujeme inteligencí a můžeme rychle reprodukovat myšlenky. Virus zaútočil a my udeříme proti němu – hygienickými opatřeními, očkováním, léky. Máme ztráty, ale nakonec zvítězíme.   Jsou slyšet vědecké hlasy, že jsme ten virus vyvolali sami. Argumentace je následující: Tím, že ničíme přírodu, ničíme také životní prostor mnohých živočichů, kteří se tím přibližují lidskému světu. A tím pak někdy dojde k přenosu původců nemocí mezi zvířaty a lidmi. S tímto hodnocením nesouhlasím. Nejedná se tady o pomstu netopýrů. Lidé žijí od okamžiku vzniku zemědělství na nejužším prostoru spolu se zvířaty, a ta byla vždy původci nemocí. Tisíce let jsme již náchylní na původce nemocí, kteří nemohou nic způsobit zvířatům, ale mohou přeskočit na člověka.   Promluvme si teď o lidské inteligenci. Zatím stále toho ještě o viru Covid-19 mnoho nevíme. Je to tato nevědomost, která náš lidský mozek z kamenného věku přivádí k šílenství? (Směje se.) Nebezpečí, která nás ohrožují a kterým ne úplně rozumíme, vedou k trvalým stavům strachu. Anglicky se tomu říká „dread risks“ – rizika, která přesně neznáme, která mohou mít katastrofické důsledky a jsou nová. K tomu určitě patří také nový virus, který nás ohrožuje. Náš mozek je potom ve výjimečném stavu.    K jakým zkreslením lidského vnímání nebezpečí potom dochází? Nejsilnější je v případě koronaviru určitě „exponential groth bias“ – exponenciální růstové zkreslení. Nemůžeme se spolehnout na náš pocit a také ne na to, co počítá náš mozek – čísla o nakaženosti probíhají nikoliv lineárně, nýbrž exponenciálně. Na takovou intuici není náš organizmus stavěn. Potřebujeme modelové příklady a matematiku, abychom porozuměli, co se v takových případech děje. Znáte kognitivní reflexní test, což je nejkratší test inteligence na světě?   Ne, ale napjatě poslouchám. Dejte se do toho. Jedna z těch zkušebních otázek zní: Když se počet leknínů každý den zdvojnásobí a jezero je za 48 dní plně lekníny pokryto, jak dlouho to trvalo, než bylo zakryto do poloviny?   O jeden den méně, tedy 47 dní. Přesně. Ale intuitivně by mnoho lidí řeklo: 24 dní. A pokud bychom to použili na současnou situaci, tak to znamená následující: Nákaza koronavirem probíhá tak rychle, že můžeme mít v nejkratším čase milióny nakažených a statisíce mrtvých – pokud bychom proti tomu nic nedělali. A to vyvolává u občanů a těch, kteří musejí rozhodovat, extrémní stres. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Mohou potom vůbec klidně a rozvážně přijímat rozhodnutí? Pouze jedno správné rozhodnutí neexistuje – vždy se jedná o zvažování hodnot. Co můžeme pozorovat na celém světě, to jsou mechanizmy dalšího zkreslování – takzvané „myside bias“ – vlastně trvání na důvěryhodných větách, které sdílí společenská nebo politická koalice, a odmítání těch, které přicházejí z kuchyně protivníka. Ve Spojených státech to můžeme pozorovat v téměř laboratorních podmínkách: Míra důvěry v závažnost pandemie a v nezbytnost přijetí silných zdravotně politických opatření koreluje s umístěním na pravo-levém spektru. Trump dlouho zpochybňoval nebezpečí vycházející z koronaviru – konzervativci jsou tedy proti násilným zdravotně politickým zásahům, zatímco demokraté je vítají. Je to udivující, protože normálně jsou konzervativci velmi citliví, když jde o nečistotu. Přikládají důležitost hygieně a zdraví. V tomto případě je to ale přesně naopak, protože se jedná o „myside bias“ – moji zaujatost.    Žijeme v bláznivých časech… To můžete klidně říkat nahlas.   Jakou roli hrají v tomto příběhu média? Podle vašeho názoru strach spíše podněcovala, když obsáhle informovala o každém novém vývoji koronaviru a počítala všechny mrtvé, anebo nebezpečí činily uchopitelným a přispívaly tak k vysvětlení?  Tendence je taková, že média malé problémy nafukují a o velkých pozitivních pokrocích téměř neinformují. V případě koronaviru je to tak, že velikost problému zpočátku vůbec nerozeznaly. Spíše vše podceňovaly, k čemuž dochází opravdu zřídkakdy. To ničemu nepomáhalo. Později přispívaly k tomu, že vše bylo zmenšováno a strach byl kontrolován.   Rozumím vám dobře, že politická opatření podle vašeho názoru přišla v západních společnostech příliš pozdě?  Ano, a to platí jak pro Evropu, tak pro Spojené státy. Jednak byly západní státy špatně připravené, protože neměly dostatek vybavení pro pandemii, například ochranné masky a plicní ventilátory. A za druhé dlouho podceňovaly nebezpečí, protože nebyly na výši ani mentálně. Zcela jinak reagovala například Jižní Korea, která má zkušenosti s epidemiemi. Byly dobře připraveni a reagovali rychle.   Dalo by se říci, že jsme žili v idylické stavu post-historické doby? Ano, ale to je lidské. Když se nám dobře daří, domníváme se, že budoucnost je prodloužením přítomnosti. Ukazuje se to na mnoha příkladech. Málo spoříme na naše stáří. Nacpáváme se nezdravými potravinami a dlouhodobě ruinujeme svoje zdraví, i když bychom to mohli vědět. Politici myslí nejdříve na příští volby, místo na společnost za deset až dvacet let. A nepřipravujeme se na pandemie, protože nechceme vidět, že nás může virus kdykoliv napadnout.   Ale politici stejně budou myslet jen na svoje znovuzvolení. Takový je náš politický systém. Můžeme volit politiky, kteří budou uvažovat dlouhodobě. Musíme ale být potom připraveni k obětem a k odříkání, protože to krátkodobě vede k nákladům. V tom mají, myslím si, média důležitou funkci. Mohou občanům a politikům připomínat, že bychom se měli zabývat přinejmenším střednědobou perspektivou, místo zpráv o skandálech a různých faux pas. Když fyzik Carl Sagan v čase studené války senátory varoval před nebezpečím nukleární zimy, řekl mu jeden známý stratég: „Pokud si opravdu myslíš, že nebezpečí konce světa může změnit myšlení politiků ve Washingtonu a Moskvě, tak jsi na těchto dvou místech pobyl příliš krátký čas.“   V současnosti dominuje vůle k přežití – na náklady dobrého života. Reagovaly západní společnosti poté, co jejich prvotní reakce byly spíše zpomalené, nyní přehnaně? Řekl bych, že bez přežití nebude žádný dobrý život.   Jste znalec a zastánce vzdělávání. Jak by mělo nyní vypadat vzdělané stanovisko? Každý lidský život, nebo lépe řečeno každý rok lidského života je k nezaplacení, nebo se zaměřit na štěstí pro ten největší počet? Dobrá otázka. Obě pozice – ta humanistická i utilitární – souvisejí se vzděláním. Tu první spojujeme se jmény, jako byl Immanuel Kant, představiteli té druhé jsou například Jeremy Bentham nebo Stuart Mill. Obě pozice jsou vysvětlitelné.   K jaké se kloníte vy? K té druhé. Měli bychom vždy brát v úvahu všechny náklady, ty přímé lidské i ty nepřímé ekonomické. Myslím si ale, že v případě dnešní pandemie, by mohlo její neohraničené rozšíření způsobit vyšší náklady než ekonomická deprese.    V teorii to zní dobře, v praxi jsou ovšem takové propočty přirozeně zatížené chybami. Konec konců to vždy je politické rozhodnutí, jestli společnost zvolí humanistickou, nebo utilitární cestu. Ano, tak to je.   Sklouzáváme možná do generačního konfliktu – mladší lidé zaplatí ekonomickou cenu, zatímco starší budou z politických opatření profitovat? Mám vynikající vnoučata a velmi doufám, že přejí svému dědečkovi dlouhý a dobrý život a jsou také připraveni zvládnout ekonomické náklady. A já mám matku, které je osmaosmdesát let, kterou také nevysadím někam na ledovec a budu čekat, až umře.    Ale to ukazuje, že takové propočty děláme, ať už chceme, či nikoliv.  Naše společnosti jsou právem založené na předpokladu, že všichni lidé – jedno jaké barvy pleti, jakého stáří, jakého pohlaví – disponují stejnou hodnotou. V krizových situacích jsme ale donuceni ptát se, jakou má který život hodnotu. Tím prolamujeme tabu a cítíme to.   Náš vztah k životu je tedy založen na dvojí morálce, kterou si nechceme přiznat. Nemůžeme si to přiznat, protože by nás to dehumanizovalo. Proto se těmito otázkami nezabýváme explicitně, ale implicitně tak konáme. Lidský život je tragický a musíme se s tím vyrovnat, každý svým způsobem.   Ale vy zůstáváte racionálním optimistou? Jasně. Z této krize se poučíme. Pracujeme dále na našem rozumu, vyvineme nové technické nástroje. Optimismus se domnívá: Minimalizujeme tragiku lidského života. Všichni, kteří přijdou po nás, z toho budou profitovat.   Jaké dlouhodobé důsledky bude pandemie mít – společensky a politicky? Na to mám jasnou odpověď: Všechno, co se teď říká a píše, se ukáže jako falešné. Uvidíme. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel. Steven Pinker (*18.9. 1954, Montréal) je kanadsko-americký experimentální psycholog, kognitivní vědec, lingvista a autor populárně-naučné literatury. Je profesorem na Harvardské univerzitě. Specializuje se na vizuální vnímání a psycholingvistiku. V roce 2004 byl magazínem Time označen za jednoho ze 100 nejvlivnějších vědců a myslitelů na světě a v roce 2005 byl magazíny Prospect a Foreign Policy zařazen na žebříček 100 nejvýznamnějších intelektuálů. Jeho výzkum na poli kognitivní psychologie mu přinesl mnoho ocenění.

Čas načtení: 2024-02-29 09:00:00

Zlom přišel, když brácha málem zemřel. Tomáš a Miroslav Etzlerovi o konci sporů

Ačkoliv patří ve svých profesích k nejlepším, u společného rozhovoru se setkali po velmi dlouhé době. Předtím šli Tomáš i Miroslav Etzlerovi vlastní cestou daleko od sebe. A taky spolu léta nemluvili. Trvalo jim roky, než si zase porozuměli. Dnes mají nejen novou společnou talk show, ale hlavně radost, že všechno špatné hodili za hlavu.

Čas načtení: 2024-03-02 00:00:00

Horoskop na sobotu 2. března: Prozkoumejte tajemství života

Sobota vám přináší hloubavou náladu. Budete chtít prozkoumat všechna tajemství života, abyste porozuměli mnoha událostem i dějům. Zkrátka se chcete dostat až na dno problémů, a to nejen vlastních, ale i globálních. Filozofování občas propadne každý.

Čas načtení: 2024-03-19 10:28:00

Amazon otevírá první evropské centrum pro distribuci pomoci obětem přírodních katastrof

Praha 19. března 2024 (PROTEXT) - Nový Disaster Relief Hub umožní Amazonu doručit humanitární pomoc na potřebná místa za méně než 72 hodin od obdržení žádosti.Podobná centra Amazonu již fungují ve Spojených státech, Asii a Austrálii. Společnost je od roku 2017 využila k pomoci při více než 145 přírodních katastrofách a humanitárních krizí a celosvětově tak darovala již přes 24 milionů kusů zásob humanitární pomociSpeciální tým Amazon Web Services (AWS) pro přírodní katastrofy využívá cloudové technologie, aby pomohl partnerům s mapováním a vyhodnocováním škod v těžce zasažených oblastech, obnovením připojení k internetu a zavedením call center pro vyřizování zvýšeného počtu hovorů.Společnost Amazon dnes oznámila otevření svého prvního evropského střediska Disaster Relief Hub na pomoc obětem přírodních katastrof. Společnost vybaví centrum 1 000 paletami s humanitární pomocí, což by stačilo na naplnění dvaceti letounů Boeing 737, a využije svou globální logistickou síť k zasílání důležitých produktů neziskovým organizacím a komunitním partnerům v případě přírodních katastrof. Disaster Relief Hub je centrum v rámci globální logistické sítě společnosti vyhrazené pro skladování a rychlou expedici zboží potřebného po ničivých bouřích, zemětřeseních, požárech a dalších mimořádných událostech. První evropské zařízení tohoto typu se nachází v distribučním centru Amazon v německém Rheinbergu poblíž Düsseldorfu v oblasti s výbornou dostupností mezinárodních letišť a dopravních sítí.“V současné době dochází k přírodním katastrofám stále častěji a jsou stále závažnější. Snažíme se proto využít naši logistickou infrastrukturu a technologie, abychom mohli pomoci komunitám, které tyto události postihnou,” říká Bettina Stix, vedoucí oddělení pomoci při katastrofách společnosti Amazon. “Spolupracovali jsme s místními i mezinárodními humanitárními organizacemi, abychom lépe porozuměli jejich potřebám. Na základě našich dat jsme také zjistili, jaké produkty jsou v případě katastrof nejžádanější. Díky otevření tohoto nového střediska v Německu budou naše reakce v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe ještě rychlejší a efektivnější,” doplňuje.Zařízení o rozloze 2 000 metrů čtverečních bude připraveno reagovat na nejčastější přírodní katastrofy v Evropě, včetně povodní a lesních požárů. Skladované položky zahrnují potřeby pro poskytnutí přístřeší (stany, přikrývky, postele, karimatky, spací pytle), hygienické soupravy (mýdla, zubní kartáčky a zubní pasty) či úklidové prostředky (pracovní rukavice nebo čisticí prostředky).Společnost Amazon analyzovala údaje, které ukazují druh poptávaných produktů po každé přírodní katastrofě od roku 2017, a zjistila, že více než 80 % potřebných položek se u všech větších přírodních katastrof shoduje. Na základě vlastních údajů a předpovědí partnerských humanitárních organizací tak mají týmy společnosti Amazon k dispozici miliony položek připravených k zabalení a odeslání do postižených komunit. Mezi nejčastěji poptávané produkty patří pleny, plachty, dětské postýlky, deky, ohřívače, stany a čisticí prostředky. Existence speciálního centra, kde jsou tyto věci připraveny, umožňuje odeslání pomoci za méně než 72 hodin, což je mnohem rychleji, než kdyby zaměstnanci museli výrobky balit a expedovat v různých distribučních centrech po celém kontinentu.Úspěšná partnerství s humanitárními organizacemiSpolečnost Amazon dlouhodobě spolupracuje s národními a mezinárodními humanitárními organizacemi včetně Červeného kříže, organizace Save the Children a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), aby lépe porozuměla jejich potřebám a byla připravena zajistit jim požadované produkty již s předstihem. Díky této spolupráci Amazon od roku 2017 zareagoval na více než 145 přírodních katastrof po celém světě a daroval více než 24 milionů kusů humanitární pomoci.Jeanette Camarillo, zástupkyně ředitele odboru pro humanitární pomoc a obnovu IOM, uvedla: "Otevření tohoto centra je důležitým milníkem naší spolupráce. Jsem potěšena, že se IOM stala strategickým partnerem takto přínosné iniciativy. Naše společná práce během několika posledních let v rámci pomoci při katastrofách a mimořádných událostech byla velmi plodná a položila pevné základy pro naše budoucí společné úsilí.“„Již sedm let společnost Amazon a organizace Save the Children společně podporují děti a rodiny, které musejí čelit katastrofám,“ řekla Gabriella Waaijman, ředitelka humanitární organizace Save the Children. „Nové evropské centrum pro distribuci pomoci je dalším významným krokem Amazonu v této oblasti. Spojuje desítky let zkušeností organizace Save the Children a logistický řetězec společnosti Amazon, aby zajistilo, že se po přírodní katastrofě nebo mimořádné události dostanou základní věci, jako jsou hygienické soupravy a učební pomůcky, co nejrychleji k lidem, kteří je nejvíce potřebují.“Kromě poskytování pomoci a logistických služeb Amazon také usnadnil zákazníkům darování prostřednictvím svých internetových obchodů. Když začala ruská invaze na Ukrajinu, zákazníci z celé Evropy využili Amazon k zaslání tisíců produktů prchajícím ukrajinským rodinám.Jen za posledních 18 měsíců pomáhala společnost Amazon při přírodních katastrofách po celém světě, včetně požárů v Chile, Kolumbii, Austrálii a na Havaji, zemětřesení v Japonsku, Turecku, Sýrii a Maroku a hurikánů a cyklónů v Portoriku, na Floridě a v Indii.Zlepšení schopnosti reagovat na katastrofy pomocí cloudové technologiePodpora společnosti Amazon při přírodních katastrofách nezahrnuje jen využití rozsáhlé logistiky k rychlému doručení zboží do postižených oblastí. Amazon Web Services (AWS) pomáhá humanitárním organizacím ke zdokonalování schopnosti reagovat na katastrofy. S Americkým Červeným křížem například spolupracuje na zlepšení služeb díky inovativním řešením využívajícím cloud computing, včetně využívání AI asistentky Alexy, která přijímá výstrahy před hurikánem a umožňuje plánovat darování krve.AWS má také specializovaný tým zaměřený na přírodní katastrofy, který pomáhá humanitárním a neziskovým organizacím i vládním subjektům připravit se na katastrofy a reagovat na ně pomocí cloudových technologií. To zahrnuje testování ověřených konceptů a dolaďování stávajících inovací v simulovaných podmínkách Příkladem je nasazení vozidel AWS Disaster Response k obnově připojení po vážném poškození internetové a telekomunikační infrastruktury. Tato vozidla jsou vybavena výkonnými a mobilními zařízeními určenými pro nasazení v těch nejnáročnějších podmínkách.Společnost AWS využívá cloudovou technologii, aby pomohla svým partnerům s mapováním a vyhodnocováním škod v těžce postižených oblastech, obnovením připojení k internetu a rozšířením call center, která zvládnou vyřídit zvýšený počet hovorů. Tým také poskytuje výpočetní výkon pro organizace zasahující v terénu, aby mohly zpracovávat informace přímo na místě, což jim umožňuje rychleji rozhodovat o tom, kam zaměřit své úsilí.Společnost AWS nedávno poskytla cloudovou technologii a odborné znalosti na podporu týmů bojujících s požáry v Chile, Kolumbii a na ostrově Maui. Posádky tak mohly zjistit rozsah škod způsobených požáry a identifikovat nová ohniska. Týmy také využívaly letecké snímky k vytváření map pro rozhodování o preventivních opatřeních.Pro více informací o pomoci Amazonu při přírodních katastrofách navštivte https://www.aboutamazon.com/impact/community/disaster-relief O společnosti Amazon:Amazon se řídí čtyřmi hlavními principy: zaměřuje se více na zákazníka než na konkurenci, touží po neustálém zlepšování, zabývá se inovací provozu a přemýšlí v dlouhodobém horizontu. Amazon usiluje o to být nejvíce prozákaznickou společností, nejlepším zaměstnavatelem a nejbezpečnějším pracovištěm na světě. Amazon je průkopníkem v projektech a službách, jako jsou hodnocení zákazníků, nákup na jedno kliknutí, osobní doporučení, Prime účet, Fulfillment by Amazon, Amazon Web Services, Kindle Direct Publishing, elektronické čtečky Kindle, vzdělávací program Career Choice, tablety Fire tablets, Fire TV, Amazon Echo, Alexa, technologie Just Walk Out, Amazon Studios nebo The Climate Pledge. Zájemci o místo v Amazonu se mohou hlásit přímo na webových stránkách. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-04-01 12:00:09

Božská inspirace, motivace a povzbuzení

Chcete-li naplnit to, co s Vámi má Bůh v úmyslu, možná je čas přečíst si poutavou knihu pastora Jima. Právě v ní totiž najdete nejenom jeho vlastní příběh, ale i mnoho inspirace, povzbuzení a motivace! Ne vždy k nám totiž Bůh promlouvá tak, abychom všemu porozuměli… Doba je naléhavá! Teď je ta pravá chvíle požádat

Čas načtení: 2024-04-11 07:44:33

Co je exosomální terapie? Omladí vás a může ji podstoupit každý

Sledujete nejnovější trendy v péči o pleť a snažíte si za každou cenu udržet svůj mladistvý vzhled? Řešením pro vás může být exosomální terapie. V čem spočívá a jaké má účinky? Co je exosomální terapie? Abyste zcela porozuměli tomu, co to je exosomálná terapie, je nutné vědět, co to jsou exosomy. Ty se dají popsat [...] Příspěvek Co je exosomální terapie? Omladí vás a může ji podstoupit každý pochází z Její svět

Čas načtení: 2024-05-09 07:00:01

Obří ekologická katastrofa může zachránit část světa. Pokud se nepoučíme, bude to dost zlé

Dnes je vesnice Karauzyak v západním Uzbekistánu prašná a nehostinná. Je těžké uvěřit, že místo obklopené krajinou suchých křovinatých trav a půdou pokrytou solí bylo kdysi na březích překypujících vegetací a životem. Za posledních 50 let Aralské jezero téměř úplně vyschlo, což je některými odborníky považováno za „nejhorší ekologickou katastrofu na světě“. Nyní je těžké v Karauzyaku pěstovat prakticky cokoli – kromě lebedy. Na pozemku o rozloze 3,5 hektaru nedaleko vesnice pěstuje tým japonských vědců tuto slanomilnou rostlinu, aby zjistili, zda může být životaschopnou plodinou pro zemědělce v regionu. Patnáctiletá dívka odešla bosá z domu po záhadném telefonátu. Za pár dní ji našli mrtvou Číst více Lebeda jako „zázračná“ rostlina Krmili jí krávy na nedaleké farmě a přišli na to, že pomáhá zadržovat vzácnou vlhkost v žíznivé půdě a lze ji pěstovat bez použití rozsáhlých hnojiv. Kristina Toderich, expertka na halofilní rostliny z Tottori University v Japonsku, vysvětlila, proč je tato rostlina pro odborníky tak vzrušující. „Nepotřebuje vodu. Nic nepotřebuje.“ Toderich patří mezi hlavní výzkumníky v projektu, který využívá bývalé mořské dno a nedalekou říční deltu jako živou laboratoř. Je součástí větší japonské zahraniční pomoci a iniciativy vědecké spolupráce s názvem SATREPS. Ve spolupráci s uzbeckou hydrometeorologickou službou UZGIP shromažďují výzkumníci klimatická data a satelitní snímky v reálném čase, aby lépe porozuměli podmínkám v oblasti Aralského jezera: kolik vody zbývá, jak rychle mizí a jaké plodiny se tam pěstují. Řešení pro další části světa Na základě výsledků výzkumníci navrhují model pro udržitelné zemědělství v regionu a doporučují, aby zemědělci přijali nové metody zavlažování a pěstovali plodiny, které jsou odolnější vůči soli a suchu. Jejich konečným cílem je revitalizace regionu, který byl zdevastován intenzivním zemědělstvím. Tyto změny životního prostředí nejsou specifické pouze pro Aralské jezero. Úmluva OSN o boji proti dezertifikaci varovala, že oblast země o velikosti střední Asie se od roku 2015 zhoršila v důsledku sucha, zasolování a nadměrného využívání. Tím, že vědci zjistí, co může růst v Aralském jezeře, by SATREPS mohl poskytnout řešení pro další části světa, které čelí podobným problémům – od povodí Čadského jezera v západní Africe po Velké Solné jezero v americkém Utahu. Proč Aralské jezero vyschlo? V 60. letech 20. století sovětští představitelé odklonili řeky tekoucí do Aralského jezera, aby na nedalekých polích produkovali bavlnu. Proto se velké jezero začalo vypařovat, hladina vody prudce klesla a ustupující voda za sebou zanechávala stále slanější půdu, kde běžné plodiny nemohly růst. Dnes pokračuje pěstování bavlny ve vyprahlém regionu, kde téměř neprší. Lidé se musí připravit na dopad obřího asteroidu. Už dvakrát proměnil Zemi ve sněhovou kouli Číst více Není však jasné, zda uzbecká vláda přijme doporučení týmu SATREPS, byť prezident Shavkat Mirziyoyev slíbil, že uvolní zkostnatělou politiku svého předchůdce Islama Karimova ze sovětské éry, a ukončil požadavek, aby všichni uzbečtí občané na příkaz sbírali bavlnu. Záchrana? To už asi ne Kvůli změně klimatu jsou adaptace půdy ještě naléhavější. Průměrné teploty v Aralské pánvi se neustále zvyšují. A samotné zmenšování Aralského jezera ovlivnilo klima – jak voda zmizela, vzduch se stal sušším a ztratil chladicí účinek, čímž se vytvořila zpětná vazba, která měla za následek teplejší a sušší počasí. Písečné bouře nyní šíří prach a toxické těžké kovy do okolních vesnic, zatímco ustupující voda způsobila hromadění solí v půdě. Vědci však varují před myšlenkou, že Aralské jezero může být někdy „zachráněno“ nebo vráceno do původního stavu. Místo toho se zaměřují na nové formy zemědělství a průmyslová odvětví, která mohou místním komunitám pomoci přizpůsobit se změnám, které nastaly, i těm, které teprve přijdou. Zdroje: nationalgeographic.com, sciencedirect.com, invest.gov.uz, britannica.com KAM DÁL: Některé z největších světových pokladů se mohou skrývat v Česku. Stačí jen správně hledat.

Čas načtení: 2024-05-11 00:30:55

Boule na žebrech

Boule na žebrech může být velmi znepokojivá, a proto je důležité, abyste porozuměli možným příčinám a dostupným možnostem léčby. V tomto článku se blíže podíváme na možné příčiny boule na žebrech a poskytneme vám i informaci, jak ji lze léčit.  Možné příčiny boule na žebrech  Lipom je nerakovinný růst spojený s tukovou tkání. Tyto hrudky […] Článek Boule na žebrech se nejdříve objevil na Uzdravím.cz - magazín o zdraví, medicíně a farmacii.

Čas načtení: 2024-05-10 12:42:00

Zkroťte svého ředitele!

Stojí vaše firma na místě? Daří se jí dobře, ale cítíte, že má mnohem vyšší potenciál? Připadá vám, že jejímu řízení obětujete příliš mnoho? Naprosto vám rozumíme. Stejně jako jsme porozuměli situaci více než 500 podnikatelů, kteří nám řízení své firmy svěřili. A co kdybychom vám teď řekli, že za jeden den můžete načerpat veškeré […] The post Zkroťte svého ředitele! first appeared on MladýPodnikatel.cz.

Čas načtení: 2024-06-07 10:04:05

Sladidlo xylitol je spojováno s vyšším rizikem infarktu a mrtvice

Lidé, kteří měli vyšší hladinu xylitolu v krvi, měli vyšší pravděpodobnost, že během následujících tří let prodělají infarkt nebo mrtvici, přičemž laboratorní pokusy naznačují, že toto sladidlo podporuje srážení krve.Sladidlo zvané xylitol, které se běžně používá v nápojích bez cukru, žvýkačkách a zubních pastách, je spojováno s vyšším rizikem infarktu a mrtvice.Xylitol, který je často prodáván jako "nízkosacharidový", "přírodní" a "vhodný pro keto", je cukerný alkohol, který se nachází v ovoci a zelenině, ale v přibližně 1000krát nižším množství, než se přidává do komerčních výrobků. Lze jej také uměle připravit chemickými reakcemi z rostlinných materiálů.Stanley Hazen z Clevelandské kliniky v Ohiu a jeho kolegové loni zjistili, že sladidlo erytritol je spojeno se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. Hazena zajímalo, zda může mít xylitol také vliv na zdraví srdce, a proto vedl šetření na 3306 dospělých osobách v USA a Evropě.Vědci analyzovali jednorázový vzorek krve účastníků, aby zjistili hladinu xylitolu po nočním půstu. Během tříletého sledování tým zjistil, že u třetiny osob s nejvyšší hladinou cirkulujícího xylitolu byla vyšší pravděpodobnost výskytu kardiovaskulární příhody, například infarktu nebo mrtvice.Aby vědci lépe porozuměli tomuto trendu, zkoumali účinky xylitolu na lidské krevní buňky označované jako krevní destičky v laboratoři a na jejich aktivitu u myší. Krevní destičky se shlukují v místě poranění, aby zabránily krvácení, ale mohou se také srážet uvnitř cév. To může ovlivnit zásobování srdce a mozku krví a zvýšit riziko kardiovaskulárních příhod.Výzkumníci zjistili, že lidské krevní destičky vykazovaly známky větší tendence ke srážení, když byly inkubovány s xylitolem, ve srovnání s inkubací ve fyziologickém roztoku. U myší se po podání injekcí xylitolu také výrazně zrychlila tvorba sraženin v žilách.Nakonec tým sledoval aktivitu krevních destiček u 10 lidí poté, co jim byla podána voda oslazená stejným množstvím xylitolu. Během 30 minut se u nich projevil tisícinásobný skok hladiny xylitolu v krevní plazmě a zvýšila se všechna měřítka podporující pohotovost srážení krevních destiček, zejména u těch, kteří měli v krvi nejvyšší hladinu xylitolu."Tato studie opět ukazuje na okamžitou potřebu zkoumat cukerné alkoholy a umělá sladidla," říká Hazen. "Neznamená to, že byste měli vyhodit zubní pastu, pokud obsahuje xylitol, ale měli bychom si uvědomit, že konzumace výrobku obsahujícího vysoké množství může zvýšit riziko příhod spojených s tvorbou krevních sraženin."V kombinaci s předchozími zjištěními o erytritolu tato zjištění "zdůrazňují potřebu systematických studií o vlivu umělých sladidel na kardiovaskulární rizika", říká Silvia Radenkovicová z University Medical Center Utrecht v Nizozemsku. Zdroj: New Scientist

Čas načtení: 2024-08-04 00:01:40

Old Town Square Jesus Loves Prague 3.8.2024

Ježíš Kristus se stal populární díky tomu že použil populismus upravený tak aby mu porozuměli i hlupáci, základem jeho populismu bylo podobensví kdy vycházel z toho že vše si je v principech podobné protože principy platí všude a pořád kdežto teorie a ideologie se často mění podle situace. Jenže k čemu je to že se… Číst dále »Old Town Square Jesus Loves Prague 3.8.2024

Čas načtení: 2024-08-04 00:01:40

Cesta ven z konzumního blázince je možná

Ježíš Kristus se stal populární díky tomu že použil populismus upravený tak aby mu porozuměli i hlupáci, základem jeho populismu bylo podobensví kdy vycházel z toho že vše si je v principech podobné protože principy platí všude a pořád kdežto teorie a ideologie se často mění podle situace. Jenže k čemu je to že se… Číst dále »Cesta ven z konzumního blázince je možná

Čas načtení:

Jak vybudovat výkonný tým: zajistěte spolupráci pro zlepšení výsledků

[skoleni-kurzy.eu] Odnesete si pochopení, proč mnozí lidé raději neudělají nic, i když by chtěli - měli. Dozvíte se, jak tento stav mysli odstranit. Naučíte se nastavit myšlení vašich kolegů na spolupráci, čímž nastartujete i vaši firmu. Budete umět pracovat se skupinovou debatou tak, abyste získali potřebné informace o tom, proč to či ono nefunguje a jak se dá zlepšit. * • styly vedení a jak je skutečně využívat, • principy otevřené komunikace – lidé budou vědět, co přesně chcete a proč to chcete, • aktivní naslouchání – naslouchejte, abyste porozuměli, • jak změnit nastavení mysli lidí tak, aby chtěli spolupracovat, • budování důvěry i sebedůvěry, • zpětná vazba – jak ji dávat i jak ji přijímat, • definování hodnot, vizí a cílů pro tým, • práce se strachem, který bývá největší brzdou rozvoje lidí i firmy, • typologie lidí a jak s ní pracovat jednoduše, • efektivní brainstorming ve skupině a jak ho moderovat pro dobrý výsledek, • jak být členům týmu dobrým příkladem, který je bude motivovat. Poznámka: na seminář si vezměte otevřenou mysl. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-08-14 00:00:00

Základní znalost podnikových financí ze strany provozních manažerů je nezbytná – více než oni samotní ji potřebuje firma

Vedením kurzů zaměřených na finanční znalosti nefinančních manažerů se zabývám již bezmála dvacet let. Za tu dobu se proměnil nejen jejich obsah, průběžně přizpůsobovaný potřebám globální ekonomiky, více, než kdy předtím propojené a méně předvídatelné. Mění se i potřeby účastníků, dříve jednoduše shrnutelné výrazem „potřebujete to sami, abyste rozuměli reportům z finanční oblasti“. Stále častější je vyjádření opačné potřeby, tedy „firma potřebuje, aby finanční manažeři porozuměli vám“.

Čas načtení: 2024-09-16 17:43:54

Budoucnost bude o prevenci a kontrole

Všechny problémy které lidi řeší způsobili lidi v minulosti. To je zajímavý pohled. Historie je plná událostí a rozhodnutí, které ovlivnily současnost a přispěly k problémům, které lidé dnes čelí. Mnohé z těchto problémů, jako jsou politické konflikty, ekonomické nerovnosti nebo ekologické krize, mají své kořeny v minulých rozhodnutích a činících. Pokud bychom lépe porozuměli… Číst dále »Budoucnost bude o prevenci a kontrole

Čas načtení: 2024-09-24 21:38:37

Význam Proof of Work (PoW) na Bitcoinu

Proof of Work (PoW) je klíčový koncept, který stojí za bezpečností a fungováním Bitcoinu. Tento mechanismus, poprvé využitý v Bitcoin blockchainu, je zodpovědný za ověřování transakcí a zabezpečení celé sítě. Abychom porozuměli, proč je PoW tak důležitý pro Bitcoin, je potřeba pochopit, jak funguje a jakou roli hraje v decentralizované síti. Co je Proof of Work? Proof of Work (v překladu „Důkaz práce“) je kryptografický mechanismus, který vyžaduje, aby účastníci sítě (těžaři) vykonali složitou výpočetní práci, aby mohli přidat nový blok transakcí do blockchainu. Jedná se o proces, při kterém těžaři řeší komplexní matematické hádanky (hashovací úlohy), a tím ověřují […]

Čas načtení: 2024-10-05 09:16:00

Stěží pochopíte moderní svět, obhajuje arcibiskup Varšavy povinné náboženství

Varšavský arcibiskup kardinál Kazimierz Nycz vyzval k tomu, aby se nyní nepovinná výuka náboženství stala povinnou pro všechny žáky. Bez znalosti křesťanství by totiž podle něj mladí lidé jen stěží porozuměli modernímu světu, uvedl web Notes from Poland.

Čas načtení: 2024-11-05 14:07:11

Maxi encyklopedie - 1000 otázek a odpovědí pro zvídavé neposedy [Sun]

Maxi encyklopedie pro zvídavé neposedy - 1000 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ . Luxusní dětská XL encyklopedie. Najdeš v ní otázky snadné, které mě napadly už před lety. a jiné o trochu složitější….. Ale odpovědi jsou vždycky jednoduché, aby jim všichni porozuměli