EUR 24,360 || 
JPY 13,157 || 
USD 20,603 || V Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku ve středu oficiálně skončila těžba černého uhlí v Česku. Slavnostní akt si nenechala ujít řada politiků, horníkům alespoň na dálku poděkoval prezident Petr Pavel. Lidé však hlavu státu vypískali.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2019-07-09 05:33:49
Dvě nové památky UNESCO u nás. Co konkrétně se tedy chrání?
Na seznam památek UNESCO se dostaly další dvě pamětihodnosti z ČR, čímž se jejich počet rozrostl na 13. Naposledy na něj byly v roce 2003 zapsány Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, nyní přibyly Hornické památky v saském a českém Krušnohoří a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Co ale konkrétně v Krušných horách a proč je nově chráněno? Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje území, které spojuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně a její širší kontext v souvisejících obcích – Kladruby nad Labem, Selmice, Semín. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina mu byla v minulých staletích „ušita na míru“. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou cíleně nepřerušeně chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví. Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se 3 hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu. Hornická krajina Jáchymov Je jen málo měst na světě, jež sehrála tak zásadní roli v rozvoji hornictví a hutnictví jako Jáchymov, který se krátce po svém založení v roce 1516 stal na krátkou dobu nejvýznamnější oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě. Jáchymov je všeobecně považován za jednu z kolébek vzniku věd o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii, jejichž základy položil v 16. století jáchymovský městský lékař Georgius Agricola. Jeho rozsáhlé kompendium „De re metallica libri XII" (Dvanáct knih o hornictví, 1556) lze pokládat za první ucelený vědecký spis o hornictví a hutnictví, který jako základní učebnice montánních věd sloužil v Evropě i ve světě po více než 200 let. Jáchymovské báňské řády z 16. století měly zásadní význam pro podobu báňské legislativy až do 19. století. Díky obrovské produkci stříbra měl Jáchymov obrovský význam také pro vývoj měnových systémů v Evropě i na celém světě. Jáchymovské stříbrné tolary, ražené ve zdejší mincovně od roku 1520 po vzoru saských guldengroschů, se staly celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince a od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému, který se v řadě zemí Evropy uplatňoval až do konce 19. století. Z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno nejrozšířenější světové měny – amerického dolaru. S rozvojem těžby stříbra v Jáchymově v 16. století je spojena řada vynálezů a inovací v oblasti dobývacích metod, čerpání důlních vod, úpravy a hutnění rud, které byly přejímány v jiných krušnohorských i vzdálenějších důlních revírech. Patří k nim zvláště mihadla, čerpací stroj vynalezený v Jáchymově v roce 1551, který nacházel široké uplatnění v řadě evropských hornických regionů až do 19. století. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných školských zařízení v habsburské monarchii i jinde v Evropě. Těžbu rud stříbra, ale také kobaltu, vizmutu a niklu v okolí Jáchymova od 16. do konce 19. století dokládá nesčetné množství montánních památek, k nimž patří především rozsáhlé haldové a pinkové tahy, vodohospodářské systémy a podzemní dobývky. Bouřlivý vývoj a bohatství města v 16. století se projevily i výstavbou mnoha pozdně gotických a renesančních budov, jako jsou například kostel sv. Jáchyma, kostel Všech svatých, Královská mincovna, radnice a mnohé hodnotné patricijské domy. Hornická krajina Jáchymov dokládá rovněž význam Krušných hor pro těžbu a využití uranu. Uranová ruda smolinec byla jako tehdy bezcenná známá už horníkům v 16. století, v roce 1727 byl jáchymovský smolinec poprvé vědecky popsán a v roce 1789 z něj byl připraven nový prvek nazvaný uranit. Od 40. let 19. století začalo v Jáchymově poprvé na světě systematické dobývání uranové rudy, jež zde byla poprvé ve větším měřítku využívána nejdříve k výrobě uranových barev. Poté, co Marie Curie-Sklodowská a její manžel Pierre izolovali v roce 1898 z jáchymovské suroviny nové prvky radium a polonium, měl Jáchymov až do první světové války na výrobu radia světový monopol. V roce 1906 zde byly také založeny první radonové lázně na světě, využívající zdejší radioaktivní důlní vodu k léčbě poruch pohybového aparátu. Největší rozmach těžby uranových rud zažil Jáchymov po druhé světové válce, kdy zdejší uran, vyvážený vesměs do Sovětského svazu, posloužil k výrobě první ruské atomové bomby odpálené v roce 1949. Poválečné období je neodmyslitelně spojeno se zřizováním táborů nucených prací ve 40. a 50. letech, které dokumentují smutné období zneužití odpůrců komunistického režimu pro těžbu suroviny určené ke zbrojním účelům. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná Rozlehlá reliktní hornická krajina v okolí horních měst Abertamy, Horní Blatná a Boží Dar poskytuje vynikající důkazy o metodách rýžování a následně hlubinné těžby různých ložisek cínových rud od 16. do 19. století. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. V důsledku těžby mocných strmých greisenových žil vznikly v 16.–18. století gigantické povrchové dobývky a podzemní komory, které nemají obdobu v rámci nominovaného statku ani jinde ve světě; jejich příkladem jsou Vlčí jámy na Blatenském vrchu, důl Červená jáma na Hřebečné a podzemí dolu Mauritius na Hřebečné. Zcela jiný typ cínového ložiska byl dobýván na Zlatém Kopci u Božího Daru, kde těžbou polymetalických skarnů s obsahem rud cínu, železa, mědi a zinku vznikly v 16. století rovněž unikátní podzemní komory. Dodnes funkční, téměř 13 km dlouhý Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor, které bylo vybudováno pro potřeby cínových dolů v okolí Horní Blatné v letech 1540-1544. Horní město Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských renesančních horních měst budovaných plánovitě na zelené louce na počátku 16. století, jde o jediné horní město v Krušných horách založené plánovitě kvůli těžbě jiných než stříbrných rud. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná podává prostřednictvím nadzemních i podzemních montánních památek zejména na Bludné u Horní Blatné a na Zlatém Kopci u Božího Daru výmluvné svědectví také o způsobu těžby železných rud z obou hlavních typů krušnohorských železorudných ložisek – z křemenných žil s krevelem (hematitem) i ze skarnových ložisek, kde byl hlavní dobývanou rudou magnetit, a to od 16. až do 20. století. Rudá věž smrti Rudá věž smrti u Ostrova je národní kulturní památkou České republiky připomínající dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku. Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951–1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Rudá věž smrti zároveň dokládá utrpení politických vězňů, kteří byli v 50. letech 20. století vězněni za nelidských podmínek v jáchymovských táborech nucených prací. Místo bylo součástí pracovního táboru Vykmanov II zřízeného v roce 1951, ve kterém bylo internováno na 300 politicky zvláště nepohodlných vězňů. Rudá věž smrti byla jedním z nejnebezpečnějších pracovišť na Jáchymovsku, neboť všichni, kteří tu pracovali bez jakýchkoli ochranných pomůcek, se dostávali do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem. Hornická krajina Krupka Středověké horní město Krupka a okolní reliktní hornická krajina poskytují vynikající důkaz o exploataci různých druhů cínových ložisek od 13. do 20. století. Zdejší hornická krajina je výjimečná mimořádnou hustotou pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl, jejichž rozmístění bylo diktováno charakterem ložiska a tehdejšími báňskými zákony. Krupka jako nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách přispěla k rozvoji a transferu technik dobývání cínových rud v Krušných horách a ve střední Evropě. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Obrovské množství pozůstatků pozdně středověké a raně novověké těžby cínových rud se nachází zejména v důlním revíru Steinknochen severně od Krupky, ale také v revírech Knötel, Preisselberg a na Komáří hůrce. Mnohem mladší štola Starý Martin dokládá důlní techniky používané při dobývání cínových a wolframových rud ve druhé polovině 19. a ve 20. století. S hornictvím úzce souvisí vznik historického horního města Krupka, které představuje jeden z nejlépe dochovaných souborů stavebních památek na české straně Krušných hor. Dominantou města je hrad Krupka ze 14. století, vysoký umělecký a památkový význam mají rovněž gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou hornickou zvonicí, gotický kostel sv. Ducha, renesanční kostel sv. Anny a historické měšťanské domy. Hornická krajina na vrchu Mědník Morfologicky nápadný vrch Mědník s barokní kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674 na svém vrcholu je mimořádný výjimečnou koncentrací autentických důlních děl dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud z tvrdých skarnových hornin po dobu více než čtyř století. Na jediném místě se zde nacházejí pozůstatky kolem 80 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, četné odvaly hlušiny i povrchové dobývky. Část podzemí Mědníku je přístupné prostřednictvím štoly Panny Marie Pomocné s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm.
Čas načtení: 2024-05-27 00:00:25
Propuštěným horníkům nabízejí firmy desítky volných míst
Propuštěným horníkům na Mostecku nabízejí firmy desítky volných míst. Zájem mají o dělníky, řidiče velkostrojů i obráběče. Vyplynulo to z burzy práce, kterou uspořádala skupina Sev-en Česká energie.
Čas načtení: 2024-11-11 13:34:00
Vědci testují českou aplikaci Smartspeech (audio)
Jak se bývalým horníkům a hutníkům v Moravskoslezském kraji daří či dařilo vyrovnat se se ztrátou zaměstnání? Představíme sociologický průzkum o jejich adaptaci na nové podmínky. - Studenti VŠCHT pracují na senzoru
Čas načtení: 2024-11-11 13:34:00
Jak se bývalým horníkům a hutníkům v Moravskoslezském kraji daří či dařilo vyrovnat se se ztrátou zaměstnání? Představíme sociologický průzkum o jejich adaptaci na nové podmínky. - Studenti VŠCHT pracují na senzoru, který může zjednodušit odhalování rizika selhání ledvin. - Ostravští vědci umí nahradit rašelinu v hnojivech kaly z čistíren odpadních vod.Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čas načtení: 2024-12-07 14:00:00
Kanárci opravdu dobře sloužili horníkům pro indikaci výskytu plynů nebo nedostatku kyslíku. Dokonce měli i speciální dýchací přístroj. A jak souvisí s kanárky Kanárské ostrovy?
Čas načtení: 2025-01-17 07:45:00
Street View pro havíře. Projděte si poslední funkční český černouhelný důl od střechy až do hlubin
OKD zkraje nového roku spustilo virtuální panoramatickou prohlídku posledního funkčního tuzemského černouhelného dolu ČSM. Spustíte ji přímo ve webovém prohlížeči a z ptačí perspektivy se budete moci přesunout na několik desítek míst rozdělených podle toho, jestli slouží horníkům, nebo samotné ...
Čas načtení: 2025-03-02 12:58:00
„Záměrně chybné nastavení předčasných odchodů do důchodu neslouží horníkům a podobným kategoriím pracujících, ale podvodníkům s vysokými příjmy,“ říká mimo jiné v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ekonom Radim Valenčík, jenž se dlouhá léta zabývá tuzemským důchodovým systémem. V zemi, kde se politická elita handrkuje o své statisícové platy, přičemž bere peníze důchodcům, jsou jeho poznatky více než inspirativní.
Čas načtení: 2025-04-03 09:30:00
Co je zvláštní v El Pasu? Chození pěšky, pití čaje i sprcha po tréninku. Vydrová vypráví
Někdy se to tak v životě sejde a už z pražského gymnázia Nad Štolou míříte rovnou k horníkům v texaském El Pasu. Vyprávění o tahání krumpáčů a sbíječek ale od Luisy Vydrové nečekejte. U mexické hranice se zapletla jen do dřiny basketbalových Miners na tamější University of Texas a ve sportovním úboru si tam odmakala dva roky.
Čas načtení: 2025-06-10 15:04:00
Výpovědi posledním horníkům OKD. Horníci z posledního černouhelného dolu OKD na Karvinsku dostávají výpovědi. Společnost dokončila přípravy zbývajících dvou porubů, a loučí se s 250 zaměstnanci
Čas načtení: 2025-08-24 07:36:05
Posledních 150 let formovali krajinu Ralska, jejich hlasy promlouvají na výstavě
Putuje krajinou Ralska a navrací hlas přírodovědcům, pytlákům, vojákům nebo třeba horníkům. Venkovní výstava s názvem Hlasy Ralska se přesunula ze zámeckého parku v Doksech do Vlastivědného muzea v České Lípě. Projekt zachycuje příběhy lidí, kteří v posledních sto padesáti letech formovali krajinu Ralska.
Čas načtení: 2025-10-13 16:00:31
Pověst o Šemíkovi: Skutečnost, nebo výplod fantazie?
Příběh o statečném koni Šemíkovi a jeho pánovi, vladykovi Horymírovi z Neumětel, je jednou z nejoblíbenějších a nejznámějších českých pověstí. Je to příběh o odvaze, loajalitě a lásce. Když je Horymír odsouzen ke smrti knížetem Křesomyslem za to, že se vzbouřil proti horníkům, kteří ničili pole kvůli těžbě stříbra, požádá o poslední přání: projet se
Čas načtení: 2025-11-05 13:40:53
Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku i v celém Česku skončí v lednu
Jediný producent černého uhlí v Česku, firma OKD, ukončí těžbu v Dole ČSM na Karvinsku. Horníkům zbývá vytěžit do konce roku 160 tisíc tun uhlí, v lednu příštího roku pak vytěží posledních zhruba 40 tisíc tun.
Čas načtení: 2025-12-12 19:37:00
Současným horníkům je v průměru téměř 50 let, učňovské obory nejsou a není šance na nové kvalifikované lidi. V průběhu let pomalu zanikla i poptávka velkých odběratelů, ČEZ černé uhlí už nepotřebuje.
Čas načtení: 2026-01-17 10:11:00
Začalo hlavní propouštění v OKD. Pracovníci úřadu práce pomáhají přímo na šachtě horníkům, kteří musí k poslednímu lednu skončit v dole ČSM. Tedy v posledním činném v revíru. V lednu a v únoru dostane výpověď přibližně tisíc lidí
Čas načtení: 2026-02-04 18:00:00
Pavel zaslal horníkům z Dolu ČSM děkovný vzkaz. Ti při projevu pískali
V Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku ve středu oficiálně skončila těžba černého uhlí v Česku. Slavnostní akt si nenechala ujít řada politiků, horníkům alespoň na dálku poděkoval prezident Petr Pavel. Lidé však hlavu státu vypískali.
Čas načtení: 2026-02-04 21:59:45
Slzy dojetí. Horníci se v průvodu Ostravou a na mši loučili s těžbou černého uhlí v Česku
Historické centrum Ostravy se ve středu odpoledne zaplnilo lidmi, kteří přišli poděkovat za práci horníkům. Ti šli ve slavnostním průvodu od Slezskoostravské radnice přes Masarykovo náměstí až ke katedrále Božího spasitele, kde pro ně byla připravena mše svatá. Ze všech stran se ozývalo zdař Bůh, do kroku jim hrála hornická dechová kapela. Za ní šli zástupci hornických spolků z celé republiky s prapory.