EUR 24,360 || 
JPY 13,157 || 
USD 20,603 || Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Vláda do severního státu USA původně vyslala více než tři tisíce imigračních agentů, což ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) označilo za dosud největší protiimigrační operaci.
Čas načtení: 2026-02-04 16:38:56
Trumpova vláda stáhne z Minnesoty sedm set imigračních agentů, oznámil Homan
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Vláda do severního státu USA původně vyslala více než tři tisíce imigračních agentů, což ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) označilo za dosud největší protiimigrační operaci.
\nČas načtení: 2026-01-16 09:00:00
21letý aktivista zraněný ICE: Budu slepý po celý život. Mám zlomeniny lebky, které nelze napravit. Nemohu kýchat ani kašlat, protože je to nebezpečné. Z mého oka vytáhli kus plastu velikosti pěticentu. Měl jsem za očima úlomky kovu, skla a plastu... 21-year-old activist injured by ICE:I will be blind for life. I have fractures in my skull that they can't fix. I can't sneeze or cough because it's dangerous to. They pulled a piece of plastic the size of a nickel out of my eye. I had shards of metal, glass, and plastic behind… pic.twitter.com/hlUBppcrMq— FactPost (@factpostnews) January 15, 2026 ICE hodila slzný plyn do vozidla v Minneapolis, ve kterém se nacházela afroamerická rodina s šestiměsíčním dítětem. Dítě přestalo dýchat. BREAKING: ICE threw tear Gas into a Minneapolis vehicle with an African-American family and a six month old baby inside. The baby stopped breathing. Anybody who stands for this crap needs to re-examine their patriotism. Please don’t give these horrible people a reason to… pic.twitter.com/Hhps37BXFx— Brian Krassenstein (@krassenstein) January 15, 2026 Guvernér Minnesoty Tim Walz vyzval Donalda Trumpa, aby „snížil teplotu“, v Minneapolis eskalují protesty po středeční střelbě na imigranta agentem ICE.Ve svém prohlášení požádal prezidenta, aby „ukončil tuto odvetnou kampaň“, a tisíce federálních imigračních agentů zůstávají ve městě po smrtelné střelbě na Renee Nicole Good.Walz také vyzval demonstrující obyvatele Minnesoty, aby „mluvili hlasitě, naléhavě, ale také pokojně“. Šéf minneapoliské policie Brian O'Hara řekl, že ti, kteří se ve středu shromáždili na místě střelby, se „dopouštěli protiprávního jednání“.„Nemůžeme rozdmýchávat plameny chaosu,“ dodal Walz. „To je to, co on [Trump] chce.“
\nČas načtení: 2026-01-21 09:00:00
Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo demokraty z Minnesoty obviněné z maření činnosti ICE
Mezi politiky, kteří obdrželi předvolání, jsou guvernér Minnesoty Tim Walz a starosta Minneapolis Jacob FreyMinisterstvo spravedlnosti v úterý předvolalo několik vysokých úředníků z Minnesoty v rámci vyšetřování, zda se úředníci z Minneapolis spolčili s cílem mařit činnost federálních imigračních úřadů v tomto státě.
\nČas načtení: 2026-01-27 09:00:00
Tvrdé postupy Trumpova ICE čelí zúčtování, vzrůstá pobouření nad zastřelením Alexe Prettiho
Prezident říká, že jeho administrativa přezkoumává zastřelení Prettiho, republikáni a demokraté kritizují ICEÚsilí Donalda Trumpa nasadit militarizované imigrační agenty do amerických měst může konečně být odsouzeno, protože čelí rozsáhlému odporu v celých Spojených státech, nesouhlasu zákonodárců ve Repoublikánské straně a blížícím se soudním rozhodnutím po zastřelení Alexe Prettiho gangstery z ICE v Minneapolis.Ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by agresivní taktika používaná imigračními úřady měla skončit, Trump a jeho lidé zřejmě začnou ustupovat od své tvrdé rétoriky ohledně tohoto incidentu. Trump a guvernér Minnesoty Tim Walz – jinak pravidelný terč hněvu a posměchu prezidenta – uvedli, že v pondělí ráno měli telefonický rozhovor, během kterého diskutovali o nárůstu federálních imigračních sil ICE, což prezident popsal v pozitivním duchu.
\nČas načtení: 2026-01-30 08:56:23
USA odvracejí shutdown, zmírní operace proti migrantům v Minneapolis
Americká administrativa ustupuje v tlaku na migranty, aby odvrátila další rozsáhlý shutdown, kdy by nedostávaly peníze ministerstvo obrany, zdravotnictví, sociálních služeb nebo soudy. Tom Homan, který má za Bílý dům dohlížet na akce imigračních a celních úřadů ICE a CBP, naznačil jejich částečné stažení z Minnesoty. Senátoři se dohodli, že schválí peníze pro soudy a výše zmíněná ministerstva, ale ne pro ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
\nČas načtení: 2026-02-04 16:17:00
Trumpova vláda z Minnesoty stáhne 700 federálních imigračních agentů
Minneapolis (USA) - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil dnes Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové...
\nČas načtení: 2026-02-04 16:17:00
Trumpova vláda z Minnesoty stáhne 700 federálních imigračních agentů
Minneapolis (USA) - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil dnes Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové...
\nČas načtení: 2026-02-04 20:56:00
Trump stáhne 700 agentů ICE z Minnesoty, tisíce jich mají nadále zůstat
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil dnes Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové konferenci. Homan rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Sám Trump později v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že by vládě možná prospěl trochu mírnější přístup k imigraci, ale že je stále potřeba být tvrdý.
\nČas načtení: 2026-02-04 20:50:00
Trumpova vláda z Minnesoty stáhne 700 federálních imigračních agentů
Minneapolis/Washington - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové...
\nČas načtení: 2026-02-04 20:56:00
Trump stáhne 700 agentů ICE z Minnesoty, tisíce jich mají nadále zůstat
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil dnes Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové konferenci. Homan rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Sám Trump později v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že by vládě možná prospěl trochu mírnější přístup k imigraci, ale že je stále potřeba být tvrdý.
\nČas načtení: 2026-01-19 14:39:00
Jako gestapo, kritizuje Springsteen imigrační agenty v USA. Zastřelené věnoval píseň
Americký rocker Bruce Springsteen na koncertě v New Jersey kritizoval zásahy federálních imigračních úřadů napříč USA a věnoval píseň památce Renee Goodové, kterou jeden z imigračních agentů zastřelil v Minneapolis. Springsteen přirovnal chování imigračních agentů k praktikám gestapa.
Čas načtení: 2026-01-19 14:39:00
Jako gestapo, kritizuje Springsteen imigrační agenty v USA. Zastřelené věnoval píseň
Americký rocker Bruce Springsteen na koncertě v New Jersey kritizoval zásahy federálních imigračních úřadů napříč USA a věnoval píseň památce Renee Goodové, kterou jeden z imigračních agentů zastřelil v Minneapolis. Springsteen přirovnal chování imigračních agentů k praktikám gestapa.
Čas načtení: 2024-08-06 10:00:00
Výtržnosti v Anglii a v Severním Irsku: Právníci žádají o ochranu
Policie se připravuje na další nepokoje, zatčených je více než 400; jeden muž v Severním Irsku je ve vážném stavu po brutálním útokuV souvislosti s nepokoji a výtržnostmi bylo zatčeno více než 400 osob; muž v Belfastu hospitalizovánPrávníci naléhají na Starmera, aby zajistil bezpečnost právních poradenských center pro imigranty kvůli hrozbě krajní pravice Policejní šéfové oznámili nasazení dalších 2 200 policistů pro výtržnosti, na internetu koluje seznam 60 imigračních centerPrávníci vyzvali ministry, aby se zabývali vážnými obavami o jejich bezpečnost poté, co vyšlo najevo, že krajně pravicové skupiny plánují v nadcházejících dnech zaútočit na imigrační poradenská centra.Britská Law Society a Asociace praktikujících právníků v oblasti přistěhovalectví (ILPA) uvedly, že jejich členové jsou v ohrožení poté, co byl na Telegramu rozeslán seznam 60 přistěhovaleckých center pro přistěhovalce se zprávou, která naznačuje, že by se ve středu měly stát terčem násilí.Politici, například labouristické poslankyně Stella Creasyová a Sarah Sackmanová, rovněž vyjádřili znepokojení nad uvedením jmen imigračních poradenských center ve svých volebních obvodech Walthamstow a Finchley a uvedli, že jsou v kontaktu s policií ohledně bezpečnosti obyvatel.Do boje proti pravicově extremistickým násilnostem, které propukly minulý týden, bude nasazeno dalších 2 200 policistů vycvičených k potlačování nepokojů, oznámilo dnes vedení policie.Policejní šéfové se rozhodli výrazně navýšit jejich počet vzhledem k tomu, že násilnosti pokračovaly i v pondělí a další akce jsou naplánovány na dnešek.
Čas načtení: 2026-01-19 14:27:00
Springsteen přirovnal imigrační agenty ke gestapu. Věnoval píseň zastřelené Goodové
Americký rocker Bruce Springsteen na koncertě v New Jersey kritizoval zásahy federálních imigračních úřadů napříč Spojenými státy a věnoval píseň památce Renee Goodové, kterou jeden z imigračních agentů zastřelil v Minneapolis.
Čas načtení: 2026-02-04 16:38:56
Trumpova vláda stáhne z Minnesoty sedm set imigračních agentů, oznámil Homan
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Vláda do severního státu USA původně vyslala více než tři tisíce imigračních agentů, což ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) označilo za dosud největší protiimigrační operaci.
Čas načtení: 2021-08-10 19:39:36
Staré a nové migrační fronty: Turecko, Litva
Je na čase se na chvíli vrátit k migrační krizi. Zastavíme se na dvou místech, jednom starém známém a druhém, o kterém před pár měsíci v souvislosti s migrací ještě nikdo neslyšel. Turecko, které leží na spojnici mezi hustě osídlenou střední a jižní Asií na straně jedné a Evropou na straně druhé, je přirozenou tranzitní zemí pro ilegální imigraci. Navíc Turecko sousedí s Irákem a Sýrií, které ve 21. století vygenerovaly běženců celé zástupy. Počet migrantů přítomných v Turecku činí nyní odhadem čtyři miliony, tedy necelých pět procent obyvatelstva země. Valná většina jich pochází ze Sýrie. Turci nejsou z migrantů nadšení Ačkoliv Turecko je součástí islámského světa, ze kterého pochází i většina těchto čtyř milionů lidí, nedá se říci, že by mezi Turky a migranty panovala velká láska. Toto je například výsledek průzkumu z roku 2017 na téma „Mají být Syřané posláni zpátky domů, až válka skončí?“, roztříděný podle voličů jednotlivých tureckých stran. (HDP je převážně kurdská strana a řada běženců jsou Kurdové, proto asi ten relativně nízký, jen 75procetní výsledek.) Určitá část Syřanů už se také z Turecka domů vrátila, což turecká vláda prezentuje jako jejich dobrovolné rozhodnutí, ale třeba to tak také není (Amnesty International, kterou já osobně beru se zhruba stejnou rezervou jako Erdoğana, tvrdí opak). Hlavní opoziční strana CHP, která se hlásí k sekulárnímu odkazu zakladatele země Atatürka, si stěžuje, že Erdoğan rozdal turecké občanství zhruba 150 tisícům Syřanů, patrně proto, aby se stali voliči jeho strany. 150 tisíc voličů vypadá vůči 85 milionům tureckých občanů jako malé množství, ale pokud se koncentrují v několika málo regionech, mohli by i v tomto počtu mít výrazný vliv na výsledky místních voleb. Předseda CHP Kemal Kılıçdaroğlu před pár dny zveřejnil poměrně útočnou řeč, ve které varuje před přívalem půl milionu až milionu Afghánců a kritizuje Evropu za to, že výměnou za peníze si dělá z Turecka improvizované vězení. (Přepis důležitých bodů řeči v turečtině, automatický překlad do angličtiny.) Jádrem jeho sdělení je, že on už takové ponižující smlouvy s Evropou uzavírat nebude. Pozice hlídačů cizích zájmů je pro Turecko ponižující Nuže, není jisté, zda Erdoğan příští volby, plánované na rok 2023, opravdu prohraje. Hvězda jeho slávy za poslední léta nepochybně poněkud pohasla, jeho strana AKP ztratila kontrolu nad dvěma největšími městy země (Istanbulem a Ankarou) a provádět volební podfuky v Turecku není až tak jednoduché jako v mnoha jiných zemích. Ale pokud je tedy skutečně prohraje, CHP bude v nové vládě pravděpodobně hrát vedoucí roli. Kılıçdaroğluova řeč opět upozorňuje na ten samý problém, o kterém jsem psal několikrát: nelze outsourcovat ochranu vlastních hranic cizím státům, za peníze ani jinak, a smlouvy tohoto typu jsou jen dočasným odkladem dlouhodobého problému. Pro Turky je milionová přítomnost Arabů či Afghánců v jejich zemi skoro stejným zdrojem konfliktů jako pro Evropany. I když se nám zdálky může jevit, že Turecko je součástí toho samého velkého islámského světa, už i kulturní rozdíl mezi Tureckem a Sýrií je značný; mezi Tureckem a Afghánistánem pak leží asi tak tisíc let civilizačního rozdílu. Pro bývalý imperiální národ, který kdysi vládl území od Budapeště po Mekku, je navíc pozice hlídačů cizích zájmů poněkud ponižující, a tento pocit je přesně tím, na co sekulární lídr Kılıçdaroğlu u svých voličů hraje. Nejsem si ale jist, zda je EU na tuto situaci schopna adekvátně reagovat. Hlavní vliv na směřování evropské politiky mají Francie a Německo. V případě Macrona, který chce také za rok vyhrát volby, si umím představit realistický přístup, ale v Německu jsou teď velmi silní Zelení, kteří po podzimních volbách možná půjdou i do vlády. A i když jádrem jejich voličské podpory jsou témata kolem klimatických změn, migrační a azylová politika Zelených je stále podobně lunatická jako bývala. Je to jen pár dní, co jejich kandidátka na kancléřský úřad Annalena Baerbock prohlásila v rozhovoru s německo-tureckým spolkem TGD, že požadují vznik nového ministerstva pro imigraci; prý je nutno oddělit imigrační agendu od ministerstva vnitra coby bezpečnostního resortu. Nová horká hranice vznikla v Litvě Zastavení číslo dva: Litva. Země, která donedávna stála stranou velkých migračních proudů, až do chvíle, než se běloruský vládce Lukašenko rozhodl vozit do Minsku celá letadla plná Iráčanů, kteří se pak přes litevskou (a nyní čerstvě i lotyšskou) hranici snaží dostat dál do Evropy. Samozřejmě to rozhodnutí nepadlo ve vakuu, ale z Lukašenkovy strany jde o odplatu za nedávno zavedené evropské sankce. Na litevské území dorazilo během léta několik tisíc migrantů a Litva na to odpověděla značným zpřísněním imigračních pravidel; tím ovšem ty tisíce lidí z jejího teritoria nezmizely. Po diplomatickém nátlaku EU se Irák rozhodl před pár dny pozastavit letecký provoz do Běloruska a dokonce vyslal do Minsku letadlo pro ty své občany, kteří by se chtěli dobrovolně vrátit; není ale patrné, jestli pozastavení leteckých spojů platí natrvalo. Litevský ministr zahraničí tvrdí, že Lukašenko se po přerušení irácké trasy snaží vyjednávat s Marokem a Pákistánem, kde by zájemců o cestu do Evropy bylo jistě dost. Toto nové bojiště migrační krize je zajímavé hned z několika důvodů. Za prvé je litevská vláda, na rozdíl od dejme tomu té maďarské, vcelku mainstreamovým evropským kabinetem, který se s Bruselem nikdy nedostával do velkých konfliktů. Také je vidět, že ze strany EU nenásleduje žádná kritika vůči litevskému postupu – jenž zahrnuje mimo jiné stavbu plotu na hranicích a vytlačovaní migrantů zpět do Běloruska. Neziskové organizace zabývající se migrací si samozřejmě stěžují, ale oficiální kruhy nikoliv, naopak EU vyzývá členské státy, aby Litvu v krizi podpořily. To je velký rozdíl oproti roku 2015, kdy Maďaři v podobné situaci schytávali tvrdou kritiku. (Tehdejší rakouský kancléř Feymann dokonce nepřímo přirovnal maďarskou politiku k holokaustu.) Za druhé, zrovna tuto hranici nebude lehké zajistit. Litvu jsem procestoval jako turista a ty lesy jsou tam opravdu hluboké, je to taková evropská Kanada. Můžete klidně jet dvacet kilometrů lesem a nepotkat ani jednu vesnici. V litevských lesích se za Stalina schovávali protisovětští partyzáni a dodnes tam žije poměrně početná populace vlků. Tady bude důkladná obrana hranice vyžadovat enormní množství materiálu – a zrovna v době, kdy cena oceli na světovém trhu poskočila výrazně nahoru – jakož i lidí a dalšího vybavení. (V nouzi ovšem poznáte přítele a Estonci nedávno darovali Litvě 100 kilometrů ostnatého drátu, to zahřeje u srdce!) Pokrytectví Evropy Za třetí, zase je jednou vidět, že ta pokrytecká rozkročenost, při které se Evropa na jednu stranu neochvějně drží zastaralých úmluv o poskytování azylu a na druhou stranu si vesměs uvědomuje, že v dnešních podmínkách (mnohonásobně více lidí v chudých zemích světa, daleko levnější a snazší cestování mezi kontinenty, okamžitý přenos informací, sociální státy daleko štědřejší než v roce 1950.) je nemůže neomezeně plnit, vede k tomu, že vás může vydírat každý šašek. Nebýt toho, tak by desetimilionové a nepříliš bohaté Bělorusko ve světových mocenských hrách nehrálo vůbec žádnou roli, leda jako nárazníková země mezi dvěma bloky. Za čtvrté doufám, i když ne s úplně velkým optimismem, že by právě tato situace mohla vést k tomu, že určitý typ lidí aspoň trochu přehodnotí svoje stanoviska. Který? Ten typ, který na jakoukoliv kritickou zmínku o ilegální imigraci reaguje tím, že musíte být agent Kremlu a ruský šváb. Jestliže se Lukašenko snaží na hranice EU dovážet mladé muže z Iráku a Pákistánu, patrně to není proto, aby nás obohatil. Za páté, jaký že je přesně rozdíl mezi cestujícími, kteří letí z Bagdádu do Minsku letadlem, a těmi, kteří putují z libyjského pobřeží coby zákazníci pašeráckých mafií na člunech? Ti první mají pohodlnější a bezpečnější cestu, to nepochybně. Jestli za ni platí více, těžko říci, k oficiálnímu ceníku se nedostanete. Ale pokud považujeme Lukašenkovu činnost za druh hybridní války – což upřímně řečeno je – neměla by tedy být za hybridní válečnici považována i kapitánka Carola Racketeová, které se před necelými dvěma lety dostalo v Evropském parlamentu potlesku? Nechce se mi totiž věřit, že při té své záchranné činnosti nikdy s libyjskými pašeráky lidí neprohodila ani slovíčko a vždycky byla na potřebném místě čirou náhodou, jakýmsi vnuknutím shůry. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-06-30 12:19:25
Turečtí Šedí vlci ve vídeňských ulicích
Tak se nám u jižních sousedů odehrává zajímavý kvas. Na demonstraci Kurdů a příznivců Antify zareagovali turečtí nacionalisté z hnutí Šedých vlků a od té chvíle panuje ve vídeňské čtvrti Favoriten určité napětí. Ve vídeňské čtvrti Favoriten je podíl cizinců na obyvatelstvu vysoký a rychle se zvyšuje (2001: 16,5 procenta, 2016: 32,8 procenta). Nejvíce zde žije Srbů, druhou nejpočetnější komunitou jsou Turci. Na poměry Vídně a Rakouska obecně je tu nadprůměrná nezaměstnanost, v roce 2018 se přes 20 tisíc lidí hlásilo jako nezaměstnaných, tedy přes 10 procent dospělého obyvatelstva. To mimo jiné znamená, že není až tak těžké narychlo zorganizovat nějaký ten dav (viz dále, co k tomu říká rakouská policie). Čtvrť Favoriten se svého času dostala do médií, když jeden z politických spojenců Viktora Orbána, János Lázár, natočil v březnu 2018 (měsíc před maďarskými volbami) nepříliš lichotivé video z jejích ulic. Realita je malinko složitější než tento předvolební spot, ve Favoriten žije i hodně Balkánců, kteří se rakouskému životu přizpůsobili. Ale současný konflikt v ulicích naznačuje, že těch nezapadajících až problémových je dost na to, aby dostali jindy nenápadnou Vídeň i na stránky New York Times. Středobodem potyček je Ernst-Kirchweger-Haus, tzv. autonomní centrum, jeden z bratříčků pražské Kliniky, berlínské Rigaer Strasse nebo hamburské Červené Flory. Kdysi Komenského škola pro české a slovenské děti, později objekt Komunistické strany Rakouska, dnes tedy anarchistické headquarters. Šedí vlci (Bozkurtlar) je turecká nacionalistická organizace s metastázami po půlce Evropy a Asie. Doma v Turecku si dobře rozumějí se stranou jménem MHP, která momentálně s Erdoğanovou AKP tvoří politickou koalici. Charakter hnutí se dá pochytit z přísahy, kterou skládají její mladí členové, takzvaní idealisté: „Ve jménu Alláha, koránu, vlasti a vlajky přísaháme. Naši mučedníci a frontoví bojovníci, nechť jsou si jisti. My, idealistická turecká mládež, budeme bojovat proti komunismu, kapitalismu, fašismu a všem druhům imperialismu. Náš boj povedeme až do posledního muže, do posledního dechu, az do chvíle, než bude ustavena velkoturecká říše (Turan, pozn. MK). My, idealistická turecká mládež, necouvneme, nezakolísáme, dosáhneme svých cílů. Kéž Alláh ochrání a povznese Turky. Amen.“ (zdroj, PŘEKLAD Z NĚMČINY, původně nalezeno na STARÝCH STRÁNKÁCH NĚMECKÉ KONTRAROZVĚDKY v Bádensku-Württembersku) Koho překvapuje to zdánlivě křesťanské „amen“ na konci: používá se i v islámu. Šedí vlci mají v Rakousku celkem dvacet poboček, které dohromady tvoří celorakouskou federaci. V sousedním Německu jsou považováni za největší krajně pravicovou organizaci (BpB, která to uvádí, patří pod spolkové ministerstvo vnitra). Aktivní jsou i ve Švýcarsku, kde pomáhali shánět hlasy švýcarských Turků před prezidentskými volbami v Turecku a rovněž se roku 2015 pustili do pouličních bojů s Kurdy v hlavním městě Bernu. Pozdrav Šedých vlků, tzv. Wolfgruss, je v Rakousku zakázán, ale pohledem na videozáznam z jejich demonstrace lze usoudit, že si z toho jejich příznivci moc nedělají. A místopředseda vídeňské policie Franz Eigner poznamenal k jejich aktivitě zajímavou věc: jsou až moc dobře organizováni, dokážou svolat „tvrdé jádro“ několika set mladých mužů na určité místo během pár minut a zaútočit železnými tyčemi, pyrotechnikou a házením lahví. Pro policii je pak těžkým úkolem jim v tom zabránit a ochránit napadené. Demonstrace Kurdů a Antify… …a Šedí vlci v akci. Rakouská vláda násilnosti odsoudila a kancléř Kurz, jakož i ministr vnitra Nehammer (oba ÖVP) prohlásili, že turecké konflikty se nesmějí přelévat na rakouskou půdu. Upřímně: zajímalo by mě, jak si to představují. Mám sice vůči Kurzovým politickým schopnostem respekt, ale vnitroturecké konflikty byly do Rakouska importovány už v době, kdy jeho hlavním životním zájmem byl dudlík, a to zároveň s příslušnou kulturou a obyvatelstvem. Přenos konfliktu proběhl, teď je spíš otázka, jak udržet situaci pod kontrolou. Toto nebude jednoduché vyřešit, zejména v situaci, kdy západní civilizace natolik pochybuje sama o sobě, že po imigrantech chce vágní integraci – i tak leckdy neúspěšně – ale nesnaží se je asimilovat, což v dřívějších dobách fungovalo docela dobře, i když ne nutně vždycky (zkuste si jen spočítat, kolik Němců nosí polské příjmení, nebo kolik Britů příjmení francouzské). Dokud se Turek ve Vídni cítí jako Turek a mluví turecky, dotud jej pravděpodobně budou zajímat zprávy ze staré vlasti, které si dnes velmi snadno přečte na internetu nebo shlédne na nějaké turecké satelitní televizi. A totéž platí pro ostatní etnika. V téhle situaci, kdy se nám svět smrskl na globální vesnici, by ta asimilace byla naopak potřeba více než dřív. Teprve v momentě, kdy se potomci už ani nenaučí řeč svých předků, přestanou být součástí širší politické komunity a řešit, co se právě semlelo tisíc kilometrů daleko. Rovněž propagandistické kampaně ze staré vlasti (a Turecko se o působení mezi krajany docela snaží, například pomocí náboženských úřadů) by tak ztratily na účinnosti. Jenže to vyžaduje určité civilizační sebevědomí. Vlastně se úplně nedivím tomu, že pro některé mladé Turky můžou být Šedí vlci přitažliví. Dávají jim identitu, na kterou mohou být vnitřně hrdí. Kdežto být postmoderním Rakušanem znamená hledat na sobě hlavně hnidy, případně pátrat po tom, kdo koho zákeřně diskriminuje. A to pro člověka zvenčí zase tak přitažlivé není. Stojí za to si všimnout, že tomuhle problému jsme v ČR zatím ušli na základě čistého štěstí. Pokud mu máme ucházet i nadále, nemůžeme na to štěstí spoléhat věčně. Stejně jako Francie, Německo či Nizozemsko, i u nás jsme pociťovali nedostatek pracovní síly. To se projevilo přílivem lidí z ciziny. Na rozdíl od výše zmíněných jsme zatím měli vyslovenou kliku v tom, že z historických důvodů (železná opona) šlo v případě ČR zejména o Ukrajince, Vietnamce či obyvatele sousedních zemí (Slovensko, Polsko). Společně s lidmi vždycky přicházejí i jejich kultury, ke kterým patří i staré, leckdy dědičné konflikty (třeba zrovna ten kurdsko-turecký). Máme štěstí v tom, že v případě našich imigračních proudů se zatím žádné takové konflikty nezkřížily a nezpůsobily explozivní mix, ani mezi sebou, ani s původním obyvatelstvem. Ale žádná samozřejmost to není a znepokojuje mě, jak málo se k tomu současní politici vyjadřují. Jako by to jako samozřejmost brali. Momentálně sice máme koronavirovou recesi, takže poptávka po pracovní síle poklesla, ale konjunktura zase jednou přijde a s ní volání po vízech pro levnou pracovní sílu. Byl bych hodně potěšen, kdyby se zástupci jednotlivých stran v parlamentu sešli, dokázali aspoň na chvíli odložit téma „Babiš-antibabiš“ a vypracovali nějaké společné memorandum o tom, jak se v tomhle případě bude do budoucna postupovat. Aby nedošlo k drastické změně jen proto, že volby dopadly jinak, než se čekalo. Stačilo by to pojmout zcela jednoduše a pragmaticky, třeba seznamem: Vietnam ano, Pákistán ne. Thajsko ano, Alžírsko ne… I takové jednoduché schéma pro budoucnost by bylo daleko užitečnější než to, co máme teď, a problémy vídeňského (či stuttgartského) typu bychom si mohli ušetřit. Prevence je vždycky jednodušší než léčba. Ale nevím, jak je k tomu pošťouchnout. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-12-07 11:13:31
Švédská pravice začala jednat s "extremisty"
Švédská pravice si začíná zvykat na myšlenku spolupráce se stranou Švédských demokratů, která byla dlouho tabu. Švédští demokraté, Sverigedemokraterna (SD), jsou z celého místního politického spektra nejvíce skeptičtí vůči imigraci z třetího světa. V celostátním parlamentu, Riksdagu, sedí od roku 2010. Tehdy měli jen 5,7 procenta hlasů a dvacet poslanců ze 349 celkem. Od té doby jejich volební výsledky vzrostly. V posledních švédských volbách získala SD 17,5 procenta, což bylo více než minule, ale méně, než se čekalo. Švédská politika se tradičně dělí na dva bloky (levicový a pravicový), v případě SD se ovšem oba bloky shodly, že s nimi nechtějí mít nic společného. Tomu se obvykle říká sanitární kordon a ten byl naposledy potvrzen ještě v lednu tohoto roku, kdy dvě menší středopravé strany raději podpořily menšinovou levicovou vládu, jen aby SD nezískala na vlivu. Tím ovšem zároveň „podrazily“ svoje spojence na pravici, se kterými předtím po patnáct let vytvářely tzv. Alianci. (R.I.P.) Důvody k tomuto kordonu jsou všelijaké, hodně se hovoří o nečistých kořenech partaje, která ve svých počátcích skutečně přitahovala tvrdé rasisty; nicméně její současný předseda Jimmie Åkesson se poměrně dost snaží její obraz v tomto smyslu očistit, i za cenu vyhazování zjevně problémových jedinců. Osobně bych odhadoval, že jde i o to, že politické Švédsko se příliš sžilo s vlastním obrazem coby humanitární supervelmoci, a nechce si připustit, že mezi voliči došlo v imigračních záležitostech k trvalé změně nálad. Pomineme-li nepřímý vliv skrze rostoucí preference, měli Švédští demokraté na celostátní scéně dosud jen jeden okamžik úspěchu, a to roku 2014, kdy „sestřelili“ státní rozpočet tehdejší levicové vlády a nebylo daleko k předčasným volbám. Na regionální úrovni už tak izolovaní nejsou, v městečku Hörby na jihu Švédska získali loni prvního starostu a v několika dalších městech pomohli sesadit sociální demokraty a podporují pravicové městské rady z opozice. Vláda, kterou začátkem roku 2019 vytvořili sociální demokrati se Zelenými, od počátku spoléhala jen na velmi těsnou podporu v parlamentu. Sám předseda vlády Stefan Löfven je poslední dobou nepopulární, dokonce má v celostátním švédském průzkumu horší výsledky než Åkesson sám. Preference sociálních demokratů během posledního roku poklesly a preference SD naopak vystoupaly, i když to ještě není záruka volebního výsledku; SD měla velmi vysoké preference už za migrační krize v letech 2015–2016, ale nakonec nesklidila tolik hlasů, v kolik doufala. Každopádně v současnosti by levice vládu neposkládala ani přibližně a Zelení se pohybují na samostatné hranici volitelnosti. Což zákonitě v pravicových stranách vede k otázce, co dělat, aby se zase dostaly k moci. A je patrné, že bez pomoci Švédských demokratů by to v takových číselných poměrech nešlo. První stranou, která vyjádřila otevřenost k nějaké spolupráci se Švédskými demokraty, byla menší strana KD (křesťanští demokraté), jejíž předsedkyně Ebba Busch Thor v březnu 2019 řekla, že se chce bavit „se všemi stranami“. To bylo na švédské poměry něco jako revoluce a voličům to zjevně nevadilo; podpora KD dokonce nějakou dobu vystoupila nad deset procent. Ke skutečně zásadnímu posunu ale došlo před pár dny. Tradičně největší stranou na pravici bývali Umírnění čili Moderaterna, jejichž předseda Ulf Kristersson se ještě loni zaklínal, že se Švédskými demokraty nebude „vládnout, spolupracovat ani mluvit“ (zdroj). Nicméně doba nemluvení očividně skončila, protože tento týden se Åkesson a Kristersson poprvé osobně sešli, aby probrali možnou spolupráci na důležitých tématech v parlamentu. A šéf Umírněných Ulf Kristersson k tomu pak napsal toto: „Umírnění a Švédští demokraté jsou odlišné strany s odlišnými ideologiemi a na některé věci máme jiný názor. Navzájem se však k sobě chováme s respektem a v některých důležitých tématech přemýšlíme stejně. Co se těchto témat týče, chtěl bych samozřejmě, abychom spolupracovali i v parlamentu.“ (Zdroj) To je panečku posun od „nebudeme se s nimi bavit“, že? Najednou se k sobě chovají s respektem. A stačil k tomu jeden rok. Co se stalo? Určitě k tomu přispěla „zrada“ menších koaličních partnerů na pravici, kteří podpořili menšinovou levicovou vládu. Určitě k tomu přispěl i vývoj volebních preferencí a neoblíbenost současného premiéra. Ale svůj podíl měla možná i letošní vlna výbuchů, kterou dnes řeší i notoricky zdrženlivá BBC. Nemluvě o pár spektakulárních vraždách. Realita se zkrátka nakonec vždycky nějak prosadí, jenom někdy pomalu a jindy rychleji. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2019-07-20 12:12:41
Kniha o Titaniku upomíná na lidskou samolibost
Kniha výtvarníka a publicisty Václava Králíčka o tragédii Titaniku (1912) připomíná, že příběh této lodi byl především jedním velkým selháním člověka v jeho samolibosti a touze po dokonalosti. Václav Králíček se zaměřuje na historie rozličných lodí. Jeho Lvi na vlnách nás už dříve zanesli do časů fiktivního kapitána Hornblowera (z Forresterovy ságy), další jeho publikace analyzují krymskou válku či vzpouru na Bounty. Také zpracoval historii Titaniku a bylo by omylem myslet si, že „nosí dříví do lesa“. Sice se o žádné lodi nepsalo tolik, ne všechny ty knihy jsou však dobré. Králíček se vyvaroval nadbytečných spekulací a jeho text o Titaniku je neobyčejně komplexní, což nejde říct o mnohých jiných publikacích, které se soustřeďují poouze na katastrofu lodi. Dílo se dělí na šestnáct částí, které nás provádějí osudem nešťastného produktu společnosti White Star Line. Autor připomíná tehdejší závody lodí o Modrou stuhu a když líčí stavbu velikána, upozorňuje na „drobné“ chyby, které se při ní staly. Fatální mohla být už velká váha lodi, vždyť jen těleso kormidla vážilo 101 tun. Funkčnost celku byla navíc obětována eleganci a zmíněné kormidlo se tudíž dostalo na spodní hranici „užité plochy“, jak ji požadovali odborníci. To znamená, že Titanic reagoval pomaleji, než byli důstojníci zvyklí. Ale přesto stačilo pár metrů a ke srážce s ledovcem by nedošlo. Ani ledovec nemusel na trase být. Nebo snad ano? Ledovce toho ledna vyplavil na oceán nezvykle silný příboj, neboť 4. ledna 1912 se Slunce, Země a Měsíc dostaly do řady. Měsíc byl navíc nejblíže Zemi za 1400 let a Země zase nejblíže Slunci na své celoroční eliptické dráze. Loď měla ve člunech místa pouze pro 1178 lidí, přičemž jich vezla 2224, a to ještě nebyla třetina místa pro cestující zaplněna. Zachránilo se nakonec jen 705 lidí. „Velký počet člunů umístěných na bocích parníku mohl v budoucím cestujícím vzbudit i jiné myšlenky,“ píše autor. „A majitelé lodních společností tak uvažovali: Není to náhodou zřejmý náznak, že posádka lodi příliš nevěří a bojí se jejího potopení? Je! Stejně zvrácenou logiku uplatňovali někteří letečtí velitelé v první světové válce, když odmítali své piloty vybavovat padáky, aby je to ani náhodou nesvádělo k předčasnému opuštění boje.“ Dalšími problémy, které přispěly ke zkáze, byla nedomyšlená koncepce kapitánského můstku a rovněž praxe hlídek na stěžni ignorovat dalekohledy. A proč to dělali? Jak později vypověděl jeden kapitán: „Dalekohledy jsou zdroj nebezpečí. Hlídku rozmazlují. Když ta vidí světlo a má dalekohled, je náchylná upřít jej právě na světlo a zjišťovat, co je to za loď; jenže to je práce důstojníka, zatímco prací hlídky je hledat již dál jiná světla.“ Specifický byl i manévr před „otřením se“ o ledovec. Nedošlo k pokynu „stroje zpět“, ale k pokynu stočit loď nalevo, ale vzápětí zase napravo. O regulérní pokus „objet“ ledovec „smykem“. Jenže kormidlo už napodruhé nestačilo reagovat. Přitom chyběly jen asi dvě vteřiny. Přitom by bylo nejlepší, kdy by Titanic plul dál rovně. Experiment totiž později prokázal, že by se při přímém nárazu nepotopil. Chybou bylo i zastavení strojů. Při spouštění člunů došlo ke zpoždění, a to hlavně proto, že neškolení námořníci včas nenacházeli zátky, jimiž bylo třeba zacpat výpustě zabraňující hromadění vody. Nízké užitné hodnoty tehdejších člunů si přitom byli vědomi všichni tehdejší majitelé lodních společností. Aby se po nárazu zabránilo panice, byli cestující uklidňováni, přičemž ti ve třetí třídě dostali nejméně informací. S ohledem na požadavky imigračních úřadů byla navíc loď konstruována tak, aby existovalo pouze nezbytné minimum spojovacích dveří a chodeb společných všem třídám. A pozor: lidé z té třetí mohli stěží s klidem opustit své věci v kajutách, nic víc obvykle neměli. První z nich se objevili teprve v osmém či devátém člunu, takřka hodinu po příkazu k vylodění. Nakonec se zachránilo 70 procent námořníků, protože byli třeba k obsluze člunů, ale jen 22 procent členů posádky. Přežilo 97 procent žen a 32 procent mužů z 1. třídy, ale jen 13 procent mužů ze třetí třídy. Umřelo 25 procent lidí ze třetí třídy celkově a odsud se taky zachránilo jen každé třetí dítě, zatímco ze zbylých dvou tříd umřelo jedno jediné. Je sice pravdou, že také nejbohatší muž na palubě John Jacob Astor byl vykázán ze člunu, ale dvacetiletá Annie Kelly z třetí třídy vypověděla, že jí stevard na palubě řekl: „Není nebezpečí.“ Právě po jeho důrazné žádosti se obrátila a šla zpět. „Ač si to pravděpodobně jen nezřetelně uvědomujeme, Titanic je především jedno velké selhání člověka v jeho samolibosti a touze po dokonalosti,“ píše Králíček. „To bychom si měli neustále připomínat a to by mělo být i mementem této knihy.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} A perlička na závěr: Asi největší štěstí ve smůle měl při plavbě stevard W. W. Dawes. Čímsi si totiž natolik pokazil reputaci už v prvních dnech, že jej vrchní hospodář nechal vysadit při zastávce v Queenstownu. Jiným šťastným byl pak prostý topič John Coffey, jenž tamtéž dezertoval. Pozitivem knihy určitě je, že autor od prvního vydání (2012) reflektoval některé omyly, které byly ohledně katastrofy od té doby uvedeny na pravou míru, a text podle toho revidoval. Václav Králíček: Titanic. Nikdo nechtěl uvěřit. Schémata zhotovil Václav Králíček ml., Epocha. Praha 2019. 400 stran
Čas načtení: 2024-03-29 00:00:00
BEJVÁVALO: Bill Clinton o imigraci (v roce 1995)
Pro národ přistěhovalců je špatné a v konečném důsledku sebezničující, když dovolí takové zneužívání našich imigračních zákonů, jakého jsme byli svědky v posledních letech, a musíme udělat více, abychom tomu zabránili.
Čas načtení: 2024-03-29 00:00:00
BEJVÁVALO: Bill Clinton o imigraci (v roce 1995)
Pro národ přistěhovalců je špatné a v konečném důsledku sebezničující, když dovolí takové zneužívání našich imigračních zákonů, jakého jsme byli svědky v posledních letech, a musíme udělat více, abychom tomu zabránili.
Čas načtení: 2024-03-31 13:05:00
Tádžikistán registruje nárůst počtu svých občanů pracujících v Rusku, kteří opouštějí tuto zemi a vracejí se do vlasti. Jde o reakci na nedávný teroristický útok u Moskvy, při kterém zahynulo nejméně 144 lidí. Čtyři podezřelí z útoku pocházejí z Tádžikistánu. Rusko začalo deportovat stovky cizinců za porušení imigračních pravidel a někteří Tádžikové odcházejí sami, protože se bojí nárůstu xenofobie.
Čas načtení: 2024-06-04 05:00:00
Azyl byl za oknem, pak je vrátili zpět. Židům z lodě St. Louis to přineslo smrt
Byl začátek června 1939. Zaoceánský parník St. Louis s více než 900 židovskými uprchlíky na palubě plul u pobřeží Miami. Jeho cestující měli na dohled zářící světla města. Pak přišlo pondělí 5. června a s ním i verdikt imigračních úřadů: vstup na území Spojených států se nepovoluje. Pro téměř třetinu cestujících znamenalo toto rozhodnutí rozsudek smrti.
Čas načtení: 2024-07-22 10:00:00
Antisemitismus ve Francii: 38 % francouzských židů si přeje vystěhování do Izraele
Během devíti měsíců od vypuknutí války otevřelo 3 714 židů z Francie imigrační spis pro aliju do Izraele. Přibližně 38 % francouzských židů zvažuje emigraci, podle údajů zveřejněných na zasedání Výboru Knesetu pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory, kde se diskutovalo o propuknutí antisemitismu po celém světě, ochraně židovských diasporních komunit a vládním hodnocení absorpce imigračních vln do Izraele, píše Mark Fish.
Čas načtení: 2024-09-24 09:48:00
Nadace vyžaduje dokumenty prince Harryho. Zůstanou utajené, rozhodl soud
Americký soud zakázal zveřejnění imigračních dokumentů prince Harryho, o něž žádala konzervativní nadace Heritage Foundation. Ta se zajímala o drogovou minulost vévody ze Sussexu a dříve též zpochybnila legitimnost udělení jeho povolení k pobytu v USA.
Čas načtení: 2024-10-26 21:00:40
Biden a Harrisova provedli „tichou amnestii“ pro milion nelegálních migrantů
Zpráva podrobně popisuje, jak Bidenova-Harrisova administrativa nafoukla počet nevyřízených případů u imigračních soudů v zemi o více než 3,7 milionu nových případů od začátku fiskálního... Článek Biden a Harrisova provedli „tichou amnestii“ pro milion nelegálních migrantů se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-11-07 19:17:19
Nejistá budoucnost Harryho v USA: Co bude s princem po zvolení Trumpa prezidentem?
Spojené státy americké mají nového prezidenta Donalda Trumpa. Jeho vítězství by mohlo podle některých odborníků vést kromě jiného také ke zveřejnění imigračních dokumentů prince Harryho.
Čas načtení: 2024-11-12 09:00:00
Trump jmenuje zastánce tvrdé imigrační linie Stephena Millera náměstkem šéfa pro politiku
Miller pracoval v první Trumpově vládě jako vysoký poradce a je známý svou extremistickou rétorikouOčekává se, že Donald Trump oznámí, že jmenuje imigračního zastánce tvrdé linie a svého blízkého poradce Stephena Millera zástupcem šéfa Bílého domu pro politiku.Miller pracoval v Bílém domě během první administrativy zvoleného prezidenta, působil jako Trumpův vysoký poradce a ředitel pro psaní projevů. Hrál klíčovou roli při vytváření několika Trumpových imigračních politik, včetně zákazu cestování muslimů do USA a politiky rozdělování rodin.Ačkoli Trump jmenování zatím oficiálně neoznámil, CNN o tom informovala v pondělí s odvoláním na dva zdroje obeznámené se záležitostí a později v pondělí J.D. Vance zprávu zřejmě potvrdil v příspěvku na X, kde Millerovi pogratuloval.
Čas načtení: 2024-11-12 17:10:00
Toto čeká USA hned první den Trumpovy vlády. Zdroj odhalil. Bude to velké
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se ujme funkce 20. ledna příštího roku a podle zdrojů z Trumpova okolí lze hned jeho první den ve funkci očekávat řadu klíčových rozhodnutí. Trump prý plánuje ihned posílit vymáhání imigračních zákonů, zvýšit počet vojáků na americko-mexické hranici a obnovit výstavbu hraniční zdi. Plánuje také zrušit humanitární programy, které zavedl prezident Joe Biden a díky nimž v posledních letech do země legálně vstoupily statisíce migrantů.
Čas načtení: 2025-01-20 08:30:00
Přichází Trump. Co vše plánuje změnit a koho má na „seznamu pomsty“
Amerika se může změnit k nepoznání. Do Bílého domu totiž podruhé vstupuje prezident, který slibuje „revoluci“. Je připraven změnit úřad prezidenta, ale i roli ministerstva spravedlnosti, imigračních úřadů i samotné armády.