Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 04.02.2026 || EUR 24,360 || JPY 13,157 || USD 20,603 ||
čtvrtek 5.února 2026, Týden: 6, Den roce: 036,  dnes má svátek Dobromila, zítra má svátek Vanda
5.února 2026, Týden: 6, Den roce: 036,  dnes má svátek Dobromila
DetailCacheKey:d-1474615 slovo: 1474615
V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž, hasiči jej budou dostávat ven. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 200 až 300 metrů od vstupu, řekl mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. V místě přistál i vrtulník, záchrana bude podle mluvčího zřejmě velmi časově náročná.

---=1=---

Čas načtení: 2024-09-26 07:18:00

Do jeskyní se po povodních vracejí turisté. Někde je ale provoz stále omezen

Po ničivých povodních jsou ze čtrnácti veřejnosti zpřístupněných jeskyní v České republice stále uzavřeny jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku na severní Moravě a omezený provoz oblíbené lodní dopravy v Punkevních jeskyních v Moravském krasu na Blanensku. Novinkám to řekl mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Do ostatních jeskyní se vracejí turisté.

\n

Čas načtení: 2024-09-29 19:26:00

Voda v Punkevních jeskyních poškodila elektroinstalaci, návštěvníci musí jinudy

Velká voda v Punkevních jeskyních v Moravském krasu poškodila elektroinstalaci, uzavřená zůstává část plavební trasy. Návštěvníci tak musí jinudy, projdou se ale běžně nepřístupnou chodbou, informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Ze 14 běžně přístupných jeskyní v ČR je po záplavách v obvyklém režimu nyní otevřených 11 jeskyní.

\n

Čas načtení: 2025-02-16 18:20:00

Jeskyně v Moravském krasu loni znovu navštívilo přes 300 000 lidí

Pět běžně přístupných jeskyní v Moravském krasu loni navštívilo bezmála 335 000 lidí, o rok dříve to bylo 343 000. Návštěvnost se tak po covidových letech stále drží nad 300 000 lidí. ČTK to řekl mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Ve dvou covidových letech 2020 a 2021 návštěvnost jeskyní klesla zhruba na 210 000 lidí. V letech před tím ale dosahovala i 370 000.

\n

Čas načtení: 2024-09-27 10:49:00

Povodeň v Punkevních jeskyních poškodila elektřinu: Otevřená je běžně nepřístupná trasa

Velká voda v Punkevních jeskyních v Moravském krasu poškodila elektroinstalaci, uzavřená proto stále zůstává část plavební trasy. Návštěvníci tak musí jinudy, projdou se ale běžně nepřístupnou chodbou. Ze 14 běžně přístupných jeskyní v ČR je po záplavách v obvyklém režimu nyní otevřených 11 jeskyní.

\n

Čas načtení: 2024-12-29 17:40:00

Rodiče s dětmi vzali jeskyni Výpustek útokem: Zábava i cesta za tajemstvím

Poslední letošní víkend si zpestřila řada rodičů se svými ratolestmi návštěvou jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Caparti si užili prohlídku s názvem Medvěd Bruno a stroj času. Prohlídky správa jeskyní naplánovala i na pondělí 30. prosince a znovu na 2. ledna a 3. ledna. 

\n

Čas načtení: 2025-02-23 01:27:00

Nacisté chtěli továrny v pěti jeskyních v Moravském krasu, nevratně je poškodili

Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Ve čtyřech jeskyních se jim továrnu zbudovat podařilo, prostory tím ale nevratně poznamenali. ČTK to řekl dokumentarista Správy jeskyní ČR Jan Flek. Letos uplyne 80 let od konce války.

\n

Čas načtení: 2025-03-20 16:26:00

Správa jeskyní: Nová publikace přibližuje památky a přírodu Hranicka pohledem vědce 18. století

„FYZICKÉ PAMÁTKY MĚSTA HRANIC A JEHO OKOLÍ od roku 1169 až do našich časů se vztahující“ je název nové publikace vydané Správou jeskyní České republiky, v rámci cyklu Acta Speleologica. Autorem textu byl v 18. a 19. století žijící hranický vědec Josef Heřman Agapit Gallaš. „Původní rukopisný text uložený v Moravském zemské archivu v Brně by byl pro běžného čtenáře nečitelný nebo špatně čitelný. Do elektronické podoby ho proto převedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka,“ přibližuje editor publikace Petr Zajíček ze Správy jeskyní (SJ) ČR.

\n

Čas načtení: 2025-04-03 22:33:00

Správa jeskyní: 14 jeskyní zahájilo sezóny, zacílí na rodiny s dětmi

Zpřístupněné jeskyně České republiky od tohoto týdne otevřely své brány a dveře naplno. Tři z nich byly přes zimu zavřené zcela kvůli ochraně netopýrů, ostatní fungovaly v omezeném provozu. V uplynulých týdnech zaměstnanci jeskyní zapracovali na úklidu a modernizaci návštěvnických tras a od dubna mají všechny otevřeno od úterý do neděle, některé i v pondělky. V Punkevních jeskyních v Pustém žlebu v Moravském krasu finišuje oprava osvětlení po podzimních povodních, a tak se dočasně návštěvníci namísto plavby na elektrolodích vracejí ze dna propasti Macocha unikátně jindy nepřístupnou Tunelovou chodbou. S otevírací dobou jednotlivých jeskyní se lze seznámit na webu www.caves.cz.

\n

Čas načtení: 2025-05-10 21:48:00

Jeskynní potápěči dokázali zdolat dvoudenní trasu systémem Amatérské jeskyně

Trojici jeskynních potápěčů se za pátek a dnešek podařilo projít a proplout náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Začali v jeskyni Nová Rasovna a dnes odpoledne skončili svou podzemní pouť u východu z Punkevních jeskyní. Zvládli tak trasu dlouhou 7,5 kilometru, přičemž zhruba kilometr z toho byl pod vodou. Podle jednoho z účastníků Jana Sirotka s místy 40 let nikdo nepotápěl a bylo třeba celou trasu znovu najít a vystrojit vodicími šňůrami.

\n

Čas načtení: 2025-07-12 20:02:00

Jeskyně Výpustek má novou bezbariérovou trasu pro kočárky i vozíčkáře

Lidé s omezenou pohyblivostí, na vozíku nebo s kočárkem si mohou projít zkrácenou a bezbariérovou trasu v jeskyni Výpustek u Křtin na Blanensku v Moravském krasu. Správa jeskyní ČR trasu, která trvá 40 minut, otevřela od 1. července.

\n
---===---

Čas načtení: 2024-04-16 06:10:43

Kašnu na Moravském náměstí napustili mimořádně o měsíc dříve

Brno, 16. dubna 2024 - Po několikaměsíční přestávce je opět v provozu fontána na Moravském náměstí. K napuštění takzvaného brněnského moře došlo letos o téměř měsíc dříve než obvykle. Fontána tvoří jednu z hlavních dominant parku na Moravském náměstí a patří mezi oblíbené návštěvnické atrakce. Celý článek...

Čas načtení: 2024-03-30 11:39:00

Moravský kras otevřel brány do podzemí už na Velký pátek

S předstihem zahájili letošní sezónu jeskyňáři v Moravském krasu. Na Velký pátek otevřeli pět jeskyní v Moravském krasu. Dvě z tras jsou pro skutečně dobrodruhy.

Čas načtení: 2024-05-07 07:03:10

Park na Moravském náměstí získal další ocenění

Brno, 7. května 2024 – Zrekonstruovaný park na Moravském náměstí má na kontě další úspěch. Odborná porota mu udělila zvláštní cenu v soutěži Stavba roku Jihomoravského kraje 2023. Jedná se již o třetí ocenění, které park získal. Celý článek...

Čas načtení: 2025-02-01 13:31:00

Rekonstrukce léčebného ústavu v Moravském Berouně (video)

Rekonstrukce léčebného ústavu v Moravském Berouně. ? Lůžkové oddělení léčebného ústavu v Moravském Berouně se začalo rekonstruovat. Kraj do budovy dá 120 milionů korun. Odloučené pracoviště léčebny v Pasece se stará o dlouhodobě nemocné. Během roku..

Čas načtení: 2025-02-07 14:11:00

Jeskyně v Moravském krasu jsou zavřené. Začíná sčítání netopýrů

V únoru se v jeskyních v Moravském krasu tradičně sčítají netopýři. V této době mají totiž nejhlubší spánek, a ochranáři tak mají jistotu, že jejich zraku žádný neunikne. V helmách s baterkami, divadelními kukátky a laserovými ukazovátky budou pátrat po malých letounech letos už po třiačtyřicáté. Kolik druhů netopýrů je v Moravském krasu a kolik jich tam žije, se dozvíte v reportáži.

Čas načtení: 2025-03-09 18:55:43

Na Moravském náměstí skončila nejúspěšnější bruslařská sezóna

Brno, 9. března 2025 –⁠ Mimořádně vydařená byla bruslařská sezóna v parku na Moravském náměstí, kde tři měsíce fungovalo kluziště. Na ledovou plochu dorazil rekordní počet návštěvníků, díky jejichž zájmu se podařilo pokrýt většinu provozních nákladů. Celý článek...

Čas načtení: 2025-03-21 20:04:00

Okolí Býčí skály se pro turisty uzavře kvůli hnízdění sokolů stěhovavých

Ochránci přírody od soboty uzavřou okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého. Omezení potrvá nejpozději do 15. června. Strážci přírody o tom informovali na facebooku. V Moravském krasu hnízdí tři páry, pár na Býčí skále má v hnízdě čtyři vejce, řekl dnes ČTK René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje už několik let.

Čas načtení: 2025-04-20 01:07:00

Jeskyňář: V Moravském krasu je stále co objevovat, bílá místa jsou

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. Šenkýř to řekl ČTK. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

Čas načtení: 2025-10-31 13:27:00

Novinky Vánoc v Brně přehledně: centrum ozdobí obří plecháček i Popelka a princ

Vánoční atmosféra obklopí centrum Brna už od pátku 14. listopadu. Desítky adventních stánků zahájí v tento den provoz na brněnském Zelném trhu, Moravském náměstí nebo částečně na náměstí Svobody. Právě tam návštěvníci vánočních trhů využijí jednu z letošních novinek, konkrétně speciální stánek s veřejnou vyhlídkou. Z ní lidé uvidí na vánoční náměstí Svobody a Rašínovu ulici až na vyhlídkové kolo na Moravském náměstí.

Čas načtení: 2026-01-20 07:05:27

Zámek v Moravském Krumlově loni navštívilo téměř 50 tisíc lidí

Moravský Krumlov, 20. ledna 2026 – Zámek v Moravském Krumlově zaznamenal za rok 2025 celkovou návštěvnost 48 905 osob. Na Slovanskou epopej zamířilo na 37 000 lidí, přes 9 000 návštěvníků si prošlo šlechtické komnaty a zámeckou věž a dalších téměř 3 000 zájemců využilo služeb Turistického informačního centra na zámku. Celý článek...

Čas načtení: 2024-02-17 19:30:00

Želary v Moravském divadle Olomouc. Želary - známý příběh ve zbrusu novém provedení. (video)

Želary v Moravském divadle Olomouc. Želary - známý příběh ve zbrusu novém provedení. Moravské divadlo Olomouc uvedlo v pátek ve světové premiéře taneční drama inspirované knihou Květy Legátové a filmem Ondřeje Trojana. Zásadní roli v něm hraje

Čas načtení: 2024-02-01 09:22:00

XLIII. setkání na vrcholech s Trekingem. Udělejte si v sobotu 27. dubna výlet na Buchlovský kámen (535 m) v Chřibech

Zatím poslední setkání na vrcholech proběhlo na Bradle (600 m) alias Moravském Blaníku v Hanušovické vrchovině. Na Moravě zůstaneme i …

Čas načtení: 2023-12-01 11:02:00

Moderátoři ČT opět nabídnou kávu, která pomáhá

Ani letos nebude v centru předvánočního Brna chybět charitativní stánek České televize, kde se lidé setkají s moderátory pořadů z brněnského studia! Mohou si s nimi popovídat, vypít kávu a dobrovolným příspěvkem podpořit dětský hospic Dům pro Julii. Stánek v těsné blízkosti sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí v Brně bude otevřený 5. a 6. prosince vždy od 8 do 17 hodin.

Čas načtení: 2021-08-04 20:33:46

Česká televize odvysílá dokumenty o Anežce České, Československých legiích či o putování Českem na koních

Česká televize připravila na podzimní sezonu osmadvacet nových dokumentů a deset publicistických pořadů. Jejich tvůrci v nich připomenou aktuální celospolečenská témata i významná výročí – sto let Československých legií i 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily. Autorské snímky nabídnou třeba také intimní portrét písničkáře Honzy Nedvěda, příběh českého disentu pohledem zvenčí nebo zprávu o tuzemském anarchismu. Vítězka první řady soutěže Peče celá země seznámí v novém týdeníku Pečení na neděli diváky s recepty z venkova, premiérovými díly se vrátí oblíbené pořady Herbář i Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli. „Mimo diváky vyhledávané dokumenty historické, přírodopisné či politické se tentokrát výrazně zaměřujeme také na dokumenty společenské. Naše tvůrce zajímaly dopady uzavřených škol – na děti, rodiče a učitele, i dopady karantény na živnostníky. Nevyhýbali se ale ani tématu duševního zdraví, stavu psychiatrických léčeben či otázce paliativní péče. A to jak z pohledu pacientů, tak i zdravotnického personálu a terénních pracovníků,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák  Celospolečenské téma samoživitelek a samoživitelů přibližuje film Eriky Hníkové Sólomatky, mapující složitosti života, do kterého výrazně zasáhla i vlna pandemie. Režisérka Šárka Maixnerová ve snímku Na vlastní duši představí šestici osob s psychiatrickou diagnózou. Sleduje jejich cestu k propuštění do běžného života. To, kam jdou, jak se vypořádávají s každodenní rutinou, i to, proč se případně do nemocnic vracejí. Ožehavé téma, kterým je znásilnění žen, je tématem počinu Kateřiny Hrochové Znásilnění pod kůží. „Dokument je postaven na třech neobvykle otevřených výpovědích obětí sexuálního násilí. Mladé ženy dokázaly na kameru vylíčit, co se v jejich nitru odehrávalo po sexuálních útocích, proč nedokázaly událost oznámit i proč vinily z celé situace samy sebe. Chceme otevřít téma, které je ve společnosti dosud do značné míry tabu,“ říká manažer koordinace vývoje a dramaturgie pořadů Radomír Šofr. Velká výročí Česká televize ve své tvorbě pravidelně připomíná slavná jubilea a významné okamžiky dějin. V polovině září uplyne přesně 1100 let od mučednické smrti kněžny Ludmily. Na otázku, jaká asi doopravdy byla a jaká byla její role v tehdejší politice, odpoví v portrétu první české světice Svatá kněžna Ludmila přední čeští archeologové a historici. Sedm set padesát let od narození předposledního českého krále z rodu Přemyslovců nabídne snímek Václav II. – cesta ze stínu. Důležité výročí letos čeká i někdejší Velkomoravskou říši, před 1150 lety se totiž vlády ujal král Svatopluk. „V dokumentu Svatopluk – král Moravanů a Slovanů se dozvíme výsledky nejnovějších výzkumů DNA, které se pokusí odpovědět na otázku, zda mezi námi žijí potomci rodu Mojmírovců. Jedná se o zcela unikátní a ojedinělý výzkum nejen v Evropě, ale i ve světě,“ prozrazuje kreativní producent Patrick Diviš. Sto let Československých legií připomenou dva snímky z cyklu Legie 100. Diváci uvidí jejich cestu Sibiří, která byla vyplněná krvavými boji s bolševiky a nezměrným hrdinstvím. Dokument se zabývá i jejich méně známou účastí v bitvě o Slovensko, v době, kdy vznikla skutečná československá armáda. „Za ideu. Za to, že nebýt těchto mužů, naše republika neexistuje. A to je třeba si neustále připomínat. Za to, že byli ochotni prožít hrůzy na všech frontách Evropy jen proto, aby se, když ne oni, tak aspoň jejich bratři, mohli vrátit domů. Do svého nového, svobodného Československa,“ odpovídá na otázku, proč je třeba si vážit legionářů, herec a průvodce pořadem Jiří Dvořák. Výuka v době covidové Dokumentaristka Tereza Engelová ve snímku Škola v bodě nula poodhalí výzvy, se kterými se budou školy a žáci po roce v on-line světě potýkat, i to, jak výuka doby covidové ovlivní české školství do budoucna. Režisérka Markéta Ekrt Válková naváže druhým dílem na svůj rok starý počin Živnostníci v karanténě aneb holé zadky?, v němž sleduje podnikatele a drobné živnostníky v době pandemie snažící se zachránit své firmy a živobytí před krachem. Linda Jablonská Kallistová se ve filmu Boj o děti věnuje debatě o věkovém limitu pro umísťování ohrožených dětí do kojeneckých ústavů. Česko křížem krážem V podzimním vysílání České televize nebude chybět ani cestování. Bratři Martin a Ondřej Krausovi si půjčili v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem bělouše a vraníka a v novém seriálu Českem na koňském hřbetu ukážou divákům stezky určené pro jezdce na koních, které protínají české, moravské i slezské kraje. Po českém a moravském venkově zase bude putovat historicky první vítězka soutěže Peče celá země. V magazínu Pečení na neděli předá divákům nespočet rad a tipů nejen k pečení. „Zaujalo mne, že je naše země vlastně koláčovou velmocí. Koláče se tu pekly odjakživa a sloužily jako sváteční pečivo. A byť se vždy jedná o druh kynutého těsta s nádivkou, tak region od regionu a někdy i vesnice od vesnice mají rozdílný vzhled, tvar i velikost. Díky našemu pořadu tak vlastně vzniká něco na způsob ‚koláčové mapy‘,“ uvádí Petra Burianová. Za dokumenty do kina Na podzim vstoupí do kin třináct dokumentárních filmů, které vznikly v distribuci České televize. Prvního září bude mít premiéru snímek Jednotka intenzivního života zabývající se paliativní péčí. Režisérka Adéla Komrzý s empatií sobě vlastní ukazuje, že zatímco zemřít nelze dobře nebo špatně, kvalitu života nemocných lze zlepšit vždy. V listopadu se diváci mohou těšit na snímek Sny o toulavých kočkách, ve kterém David Sís mapuje neobyčejně úspěšnou kariéru svého bratra a talentovaného a všestranného výtvarníka Petra Síse, jehož díla neznají hranic věkových ani geografických.

Čas načtení: 2020-10-28 19:19:18

Československo vzniklo dříve, než bylo vyhlášeno

Den 28. října 1918 „Samostatný stát československý vstoupil v život,“ je uvedeno v textu základního zákona o vzniku Československa. Text sepsal dr. Rašín již v noci z 27. na 28. října a odpolední schůze Národního výboru navržené znění schválila. Večer 28. října 1918 se Národní výbor, jako nejvyšší autorita nového státu, stal zákonodárným sborem samostatného Československa. Zajímavé je, že Masaryk, Beneš a další exiloví politici považovali za datum vzniku Československa 14. říjen 1918. Tehdy vyhlásili stát pro západní politiky. Jenže, k reálnému převzetí moci došlo v Čechách 28. října 1918. Za doprovodu strachu a nejistoty z toho, jak mohou reagovat německé a maďarské asistenční (polo policejní) vojenské jednotky v Praze, ale i v jiných částech Čech a Moravy. Jízda na vlně V hrubých rysech se pokusme ukázat, jak vedení monarchie samo pracovalo na rozpadu Rakouska-Uherska. Generální stávka 14. října 1918 proběhla v Praze ještě pod dozorem rakousko-uherských kulometů. Obava, že se Češi pokusí vyhlásit samostatnost, se tehdy nepotvrdila. Ale v podstatě k vyhlášení Československa v ten den došlo. Dne 14. října byla vyhlášena prozatímní československá vláda jako nátlaková akce z Paříže. Aby se západní politici a americký prezident Wilson dozvěděli, že staré Rakousko-Uhersko se již rozpadá. O dva dny později – 16. října – vydal císař Karel I. manifest oznamující přetvoření Předlitavska ve spolkový útvar čtyř národních států; mezi nimi byl i český stát. Měl se rozkládat jen na českém etnickém území, což znamenalo odtržení německého pohraničí. Manifest potvrzoval také integritu Uher, což znemožňovalo spojení Čech se Slovenskem. Masaryk se obával, aby na plán čeští politici doma nepřistoupili. Proto 18. října 1918 jménem československé prozatímní vlády vyhlásil úplnou nezávislost československého státu známou jako Washingtonská deklarace. Vzhledem k tomu, že státy Trojspolku se vojensky hroutily, dohodové státy prozatímní vládu uznaly. Z mezinárodního hlediska vlastně Československo vzniklo v cizině o deset dní dříve než ve skutečnosti. Co se dělo v Čechách? Z večerního telefonátu 27. října Alois Rašín pochopil, jaká je situace ve Vídni – v hlavním městě monarchie. Očekávalo se rychlé zhroucení monarchie. Brzy ráno se užší vedení Národního výboru domluvilo, že v případě kapitulace převezme vládu Národní výbor. V pondělí dopoledne 28. října v novinových redakcích v Praze již věděli o nótě ministra zahraničí Gyuly Andrássyho, ve které souhlasil s body prezidenta Wilsona, aby mohla být zahájena mírová jednání. Jedním z Wilsonových bodů bylo i právo na sebeurčení států bývalé monarchie. Pražané nótu pochopili jako založení státu. K tomu se vztahuje velmi trefná poznámka: „Ale nebyli by to Češi, aby si nezaložili vlastní stát, tak trochu po švejkovsku. O poválečných poměrech v Rakousku-Uhersku se jednalo už někdy od září 1918, a zatímco 28. října 1918 jednala v Ženevě oficiální delegace o tom, jak vše bude někdy v budoucnu vypadat, doma to nevydrželi a okolo 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu, a nechali zaměstnance ústavu přísahat věrnost nově vznikajícímu státu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem, ve kterých se psalo cosi o autonomii, což si rozjásaný lid pražský vyložil jako uznání nezávislosti. A už se nedalo nic dělat. Večer 28. října vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého. Prostě my Češi to máme vždycky tak nějak po svém. (Petr Beran, 28. říjen 1918 aneb Založení republiky „po česku“, ČRo – sever.cz, 28. října 2017) Republiku vyhlásil telegraf Ještě dopoledne v povznesené náladě předávali Pražané na venkov telegraficky očekávanou zprávu, že vzniká samostatný stát, nezávislý na Rakousku-Uhersku. Čili, stát ještě oficiálně nevznikl, ale na venkově již věděli, že vzniklo Československo. Republiku vyhlásil telegraf. „Zprávy o vzniku samostatného státu se nejrychleji rozšířily tam, kde byl telegraf. Do Kolína přišla první zpráva 28. října 1918 už po deváté hodině ráno. Již během dopoledne se lidé začali scházet na náměstí a vypuklo očišťování města od symbolů rakousko-uherské monarchie. „Studenti gymnázia sejmuli obraz císaře Karla a hodili ho do kašny u kláštera. Některé symboly byly hozeny z mostu do Labe,“ říká historik Ladislav Jouza z Regionálního muzea v Kolíně… Jinde ale nespěchali. Například v Týnci nad Labem rolníci nejprve domleli mouku. Ve Štíhlicích u Doubravčic informacím o vyhlášení samostatnosti nevěřili. Druhý den proto poslali četníky do Českého Brodu, aby se zeptali, co mají dělat. Také v Příbrami s oslavami zaspali. Telegram na poštu dorazil až odpoledne a představitelé zdejšího Národního revolučního výboru neměli dostatek času zorganizovat vyhlášení tohoto významného okamžiku. Lidé se sešli až druhý den dopoledne.“ (Barbora Kvapilová, ČRo – strednicechy.cz, 16. listopadu 2017) O dopoledním oznámení vzniku státu svědčí například fakt, že 28. října 1918 před jedenáctou hodinou se poštovní úředník František Čapek v Českých Budějovicích z telegramu dozvídá, že bylo vyhlášeno samostatné Československo. Z oken pošty na náměstí potom hned vyhazuje říšskou orlici, znak Rakouska-Uherska. V Roudnici nad Labem slavili 28. října ve 4 hodiny odpoledne a na domech lidé vyvěsili bíločervené prapory. Podobně tomu bylo třeba i v blízkých Libochovicích. V Třebenicích na Litoměřicku v ten den večer dokonce ve městečku pořádali na oslavu i lampiónový průvod. Na Mostecku o založení republiky měli v den vzniku státu Češi jenom nejasné zprávy. Velká sláva propukla v hornických obcích Mostecka až druhý den – 29. října. V německých enklávách 28. října o tom většinou nikdo nevěděl, až na některé komunální politiky. Proto například v České Lípě čeští vojáci nic nevěděli, ale řekli jim to vojáci projíždějící Českou Lípou. Vyhlášení Československa se lidé v Brně dočkali o den později než v Praze, 29. října. Někteří se o to doslechli již 28. října od lidí, kteří po šesté hodině večer přijeli z Prahy do Brna vlakem. Na moravském místodržitelství již věděli, co se děje, a začali pálit policejní spisy. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-20 03:40:00

03:40 Krajiny světla - fotograf Ondřej Knoll

Dokumentární esej Petra Francána o moravském fotografovi a filmaři (2008)[online]

Čas načtení: 2024-02-23 14:17:00

Poslední projížďka a bruslení. Vyhlídkové kolo i kluziště v centru Brna končí

/FOTO, VIDEO/ Už jen posledních několik dní mohou Brňané využít ke svezení na velkém vyhlídkovém kole. V provozu bude na Moravském náměstí maximálně do konce února. Oblíbenou atrakci letos doplnilo kluziště na takzvaném Brněnském moři. Jejich provoz skončí současně.

Čas načtení: 2024-02-26 14:00:09

Býčí skála: Svědkyně krvavého masakru

Proslaví ji nález sochy býčka, po které také získá svůj název. Vyjma cenných artefaktů však jeskyně láká i na dávný masakr, jehož pravá podstata stále nebyla přesvědčivě objasněna. Začneme ale od začátku. Podle odborníků patří Býčí skála, ležící v Moravském krasu, k nejvýznamnějším speleoarcheologickým lokalitám ve střední Evropě. Nejenže se zde uskutečnil první paleolitický výzkum

Čas načtení: 2024-02-27 07:23:00

Správa jeskyní ČR: Punkevní jeskyně zvou v sobotu na kostýmové prohlídky

Kostýmovými prohlídkami ožijí Punkevní jeskyně v Moravském krasu v sobotu 2. března 2024. Na návštěvníky, nejmenší i jejich rodiče či prarodiče, čekají nejrůznější rázovité postavičky, od vodníků, přes netopýry, až po pravěké lovce a lovkyně.

Čas načtení: 2024-02-28 09:06:08

Punkevní jeskyně zvou v sobotu na kostýmové prohlídky

Blansko, 28. února 2024 – Kostýmovými prohlídkami ožijí Punkevní jeskyně v Moravském krasu v sobotu 2. března 2024. Na návštěvníky, nejmenší i jejich rodiče či prarodiče, čekají nejrůznější rázovité postavičky, od vodníků, přes netopýry, až po pravěké lovce a lovkyně. Celý článek...