Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-04-24 09:41:26

Mystérium života a smrti. Indiáni a Einstein

Víme, že vše souvisí se vším. Je nám přirozená soudržnost dualit, z kterých je vlastně postaven náš svět. Hezký a ošklivý, vysoký a nízký, domácí a cizí, černý a bílý či základní dualismus příroda a kultura nebo mýtus a rituál. Chápeme to, když porovnáváme, toto je hezké, ale tamto je ošklivé. Jinými slovy musí být věci ošklivé, abychom věděli, jaké jsou hezké. Neradi si však připouštíme, že to funguje třeba u dualit zlý a dobrý či v případě živý a mrtvý. Rádi bychom měli vše jen dobré a ne zlé, vše živé a ne mrtvé. Jenže zlo nejde zcela vykořenit ze světa, i kdybychom se sebevíce snažili a chtěli. Kdyby nebylo zlo, nevěděli bychom, co je dobro. Zlo tu je navždy, i sám Ježíš to řekl: „Není možné, aby nepřišla pokušení (rozuměj zlo), ale běda tomu, skrze koho přicházejí“ (Lukáš 17.1). A proto asi muselo dojít k pádu části andělů z nebeských výšin do pekelných nížin včetně Světlonoše Lucifera. Když se božstva oddělila od lidí, jak říkají indiáni ve svých mýtech, lidé teprve tehdy začali umírat a teprve tehdy přišlo zlo. Jedno tak bez druhého nemůže existovat. Hezkou věc bychom nemohli tak nazvat, kdybychom neměli věc ošklivou. Z toho jasně vyplývá, že dobro nemůže existovat bez zla a život bez smrti. Zapomeňme na filozofii mysli, na nejrůznější teorie kognitivní vědy. Ponechme stranou všechny–ismy, kterých se během lidských dějin filozofie nashromáždilo na „mraky“. Zapomeňme na ně, tak jako indiáni ani netuší, co je to dualismus Descarta, mentalismus, fyzikalismus, behaviorismus, paralelismus, idealismus, materialismus či substanční dualismus postulující nesmrtelnou duši obývající smrtelné tělo. Ostatně ten poslední by jim byl asi nejbližší, protože navazuje na jejich svobodu mysli i těla. Na jeho přípravu k životu a k smrti vlastně již od dětství. Tehdy jim šaman v jejich i několikaleté klausuře prezentuje svět mysli, duše a těla. Šaman Mašakuri u Kofánů na ekvádorské řece Aguarico děti od pěti let uvádí pomocí „yagé“ (druhy ayahuasky) do jiných světů prostřednictvím halucinací barevných obrazců, pak i zvířat, obrů, děsivých tvorů a vysvětluje jim, kde je dobro, zlo, nebezpečí, domov. Ten neznámý jiný svět je vlastně jejich podvědomí, nevědomí. Poznávají sami sebe, své druhé já a nejvyšší poznání je setkání s vlastní smrtí, do které upadají, aby je šaman zase přivolal zpět. A tak je budoucí člověk přichystán do života i k smrti, protože vědí a věří, že život a smrt jedno jest a jedno nelze odloučit od druhého. Ostatně se říká, tedy říkají to jistí mudrci, že tři velké knihy lidstva, talmud, bible a korán nejsou tak přípravou člověka na život, jako spíš na smrt. Z toho všeho plyne, jako by smrt byla vstupem někam jinam, do dalšího světa. Mnozí se z nich na smrt i těší, ale všichni zcela jasně cítí, že smrt je cílem jejich života, jakož i naším, a každým krokem se k ní blíží. A z toho logicky plyne, že pohřby jsou u původních populací světa nejdůležitějším přechodovým rituálem. Indián jako si bere do rukou svůj život, tak si bere i svou smrt. Indián je totiž člověk zcela svobodný, přesto nepřemýšlí o sebevraždě, jak by se mohlo naivně zdát. Ne, on rád žije, jenže také rád umírá. Důležité, že ví, kdy má umřít. Nechce trápit své okolí, nechce být svým blízkým na obtíž, a proto se do konce svého života snaží neustále něčím na kmenový život přispívat. Viděl jsem, jak moje adoptivní matka Ayrika z kmene Yawalapiti ve svých téměř 90 letech občas pracuje na poli. Viděl jsem poloslepého starce Biaeju z kmene Ece´je, jak se o holi trmácí k piroze, aby přeplul řeku Madre de Dios a šel si tam useknout velkou palici banánů k jídlu. Pozoroval jsem mého náčelníka Ramaya, jak v téměř 70 letech měl ještě dítě a staral se o něj, pracoval na poli, sázel maniok, rybařil. Fotografoval jsem stařešinu Yekwanů Sedewanada a jeho manželku, která ještě nesla na boku malého vnuku, jak při společném rybolovu jedem barbasko sbírají v proudu řeky Nicharé leklé ryby do košíků. Nenapadlo je sedět doma a čekat, až jim jejich děti přinesou k jídlu ryby, i kdyby mohli a nikdo by jim nic neřekl. Prostě nemají to v krvi, v genech. Nejde o to život si vzít, zabít se, ale svobodně se rozhodnout, že už jsem vykonal, co jsem měl, postavil dům, zasadil strom, udělal a vychoval hromadu dětí či ulovil jaguára či rukama chytil živého orla. A tak odcházím, abych netrápil okolí, nebyl na obtíž. Dokud mohu sám své věci zastat, ano, jsem tu k něčemu. Ale když už nejsem k ničemu, nemá cenu to natahovat a jdu za svými rodiči a prarodiči. Tak nějak to lidově cítí indiáni, ať ti na pláních dalekého západu v dávných časech anebo i dnes ještě kdesi v zapadlé části Amazonie. Tak se chovají praví chlapi. Není to nádhera zažít si svůj vlastní pohřeb, jako třeba indiáni kmene Bororo, který viděl náš vzácný krajan a velký znalec amazonských indiánů Vladimír Kozák? Pohřeb u Borodů netrvá jako u nás pár hodin či tu půlhodinku v krematoriu, ale víc než celý měsíc. A právě z toho hlediska duality, dualismu fyzického a duchovního těla mají všichni indiáni duální pohřby. Nejdřív se loučí s fyzickou schránkou, jak jsem byl svědkem u Yawalapitiů v roce 1989, což trvá jen několik hodin a pak za pár let s jeho duší, aby konečně odešla do svého zásvětí k ostatním. Tehdy takový pohřeb trvá celý týden s tanci, písněmi, hudbou, ohni, plačkami, dary na cestu, zápasy. Je to slavnost veskrze veselá, protože ten člověk odešel z vlastní vůle. Ale vraťme se k Bororům. Starý indián cítil ubývající síly a rozhodl se, že již odejde. Nejde o žádnou sebevraždu či eutanásii, ale pomalu umírající člověk chce být vlastním svědkem svého pohřbu. Není to nádherné? A tak, jak byl svědkem své iniciace při rituálu dospívání, tak je i svědkem rituálu odcházení. Celé jeho nahé tělo natřou červeným barvivem urucú (Bixa orellana) a posypou drobnými bílými peříčky krahujců, mimo jeho penisu, aby bylo vidět o koho jde. Sedí na zkřížených nohou nebo leží, zatímco za ním sedící šaman „bari“ zpívá pohřební hymny. K tělu mu položí jeho osobní věci, hlavně zbraně, které s ním budou spáleny. Umírající se ještě z posledních sil pozvedne, chytí svůj luk a přelomí jej. Obrovská symbolika! To je síla! Pak k němu přicházejí jeho příbuzní a blízcí, rozřezávají si nad ním ruce a prsa a krví zkrápějí bílá peříčka, až zrudnou v tomto propojení života a smrti. To je jejich prezentace úcty a smutku. To je jejich propojení současnosti s budoucností a minulosti. „Bari“ se s ním ještě poradil, kdeže se asi toulá jaguár, ztělesnění jejich zla. Ten je totiž podle jejich víry příčinou nemocí a smrti, a proto nejsilnější lovec z jeho příbuzných jej musí zabitím pomstít. Zatímco již zemřelého zahrabávají uprostřed osady do mělkého hrobu, lovec loví jaguára a pozůstalí hrob zalévají vodou, aby se maso rychle rozložilo. Ulovený jaguár je vyvrhnut a vnitřnosti a maso jsou rozděleny mezi pozůstalé, vyčiněná kůže slouží šamanovi k dalším pohřebním rituálům a tancům celý následující měsíc. Pak dojde k druhému pohřbu. K exhumaci pozůstatků, očištění kostí od zbytků masa, pomalování červenou barvou, symbolikou cesty k dalšímu životu. Lebku dostávají pozůstalí, kteří se jí s laskavostí dotýkají. Mají ji u sebe v obydlí a mohou se s ní polaskat a vracet k vzpomínkám na něj. Ostatní kosti uloží do koše a hluboko v lese jej zakopají do země nebo pustí na malém plavidle po řece. Není to nádhera? K neporovnání s tím, jak se u nás snažíme mrtvého zbavit co nejrychleji. Bororo ví, kam po smrti kráčí, v klidu a v rozvaze. Do nesmrtelnosti? Jen to tak neříká, nemudruje nad tím. Kofán to ví také, i Yawalapiti, všichni indiáni to vědí a tajemné mystérium smrti a života si tak uchovávají. Pro ně život a smrt jedno jest. Smrt je součástí života, a proto naši velcí znalci tří velkých knih, talmudu, bible a koránu asi správně usuzují, že tyto knihy nejsou přípravou na život, ale spíš na smrt, kdy přichází něco jiného, co my, běžní lidé-laici, můžeme nazývat věčný život. Protože vlastně smrt je naším jediným a společným cílem. Do protržení cílové pásky se řítíme každým krokem. Život a Smrt je jako Ano a Ne. Je totiž zapotřebí obého. Asi tak jako dobra a zla. A tak, kdyby nebylo smrti, nebylo by ani života. Jedno se neobejde bez druhého. A jako nejde smrt zlikvidovat a porazit, tak ani zlo nelze nadobro zničit, i kdybychom to asi všichni rádi udělali. Ale je to asi tak správně Někým nastaveno. Naše vědomá mysl soustřeďující se na neustálý strach ze smrti, může vyústit až v tzv. behaviorální dysfunkci, kdy pociťujeme úzkost, že přestaneme být, píše Bruce H. Lipton. Pro indiána, který je duchovně propojen s minulostí a přes současno i s budoucností svými mýty nebo jen třeba tím, jak si stovky a stovky let předává jména z dědů a prapradědů na vnuky a prapravnuky, se vlastně dostává na stejnou platformu jako Albert Einstein. Ten věří, jako indiáni, že rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností je naše tvrdošíjně přetrvávající iluze. Tedy iluze času, kdy neexistuje jediný, speciální „současný“ okamžik a že všechny okamžiky v čase jsou stejně reálné. Alias když není rozdílu mezi časy, logicky je smrt jen naší iluzí a naše existence sídlí mimo čas. Anebo je naše existence, čili nesmrtelnost, věčná v čase bez konce? Einstein také řekl: “Ta nejkrásnější a nejhlubší emoce, jakou můžeme zažít, je pocit tajemství. V tom je síla veškeré vědy.“ Ale také říkal něco, jakože věda bez náboženství pokulhává. Vždyť on, idol všech vědců, byl hluboce věřící osoba. Pochopil opět tu provázanost dualismů, vědy a náboženství, asi tak jako ducha a hmoty, objektivity a subjektivity, racionality a iracionality. Dovedete si představit, kdybychom uměli oba protipóly chápat a ovládat? Ostatně zase to pochopil velký mág Einstein: „Kdyby se duch a věda znovu spojily, dostaly bychom prostředky k vytvoření lepšího světa.“ My jsme se však učili v našem kulturním kontextu hájit vždy jen jednu stranu: vědu, hmotu, objektivitu, racionalitu. Chceme poznávat své okolí jen objektivními způsoby, měřením, hodnocením, porovnáváním. A v tomto kontextu i dělit přírodu na živou a neživou. Toho se indiánský šaman, vlastně každý indián, zhrozí. Jako Einstein. Pro indiána je vše prostoupeno duchy, jaguár, strom i kameny či voda jsou pro ně živé, vše vydává energii, vlnění a lze s nimi komunikovat. Vše je propojeno, což nám nyní potvrzuje sama kvantová fyzika, která náhle přírodu vidí jako indiáni. Energie a hmota je smíšena dohromady, tak, jak to indián cítí tisíce let anebo svého času Einstein. A podobně objektivním chápáním světa dojdeme k stejně špatným výsledkům. Bez osobního vztahu, bez pochopení vlastními smysly, které má každý jiný. Každý indián poznává přírodu kolem sebe subjektivně. Šaman Takuma mi říkal, že jedině tak přírodu pochopíme. Měl určitě pravdu, časem jsem pochopil, že objektivně poznávat své okolí je pěkná hloupost. Je to poznávání chladné jako ocel, bez citu a bez vzrušení, takové neslané nemastné jakoby sterilní. Vždyť takový trpasličí černoch z tropické asiatské džungle chápe přírodu jinak než Eskymák v Grónsku, nebo Samojed za polárním kruhem v Sibiři nebo Yawalapiti či Kamayurá na horním Xingú. Každý je ve své podstatě jedinečný vůči všem na světě, a proto i jeho chápání přírody a kosmu je jedinečné. Objekty a věci existují pouze ve vztahu, do něhož jsou zařazeny, lokalizovány, definovány, plozeny a ničeny a jak se tyto vztahy vytvářejí a mění. Tato perspektivistická doktrína má své základy v mytologii čili v prapůvodní ideji společného původu lidí a zvířat. „Jsme subjektivní,“ řekl mi šaman Ece´jů Yohahé a dodal: „Jinak nic nepochopíme.“ Indián chce určit objekt poznáním jako subjekt. Čím déle jezdím do Amazonie k „mým“ indiánům jsem stále více iracionální, protože vidím, že to funguje. A jak se od nich učím, že smrt je součást života a že bych měl vědět sám, kdy prostě odejít na druhý břeh, tak věřím na všechna ta mystéria komunikací s jinými světy či světem rostlin a zvířat. První zvláštnosti subjektivního chápání našeho okolí jsem zažil s mou matkou, která mi jako by jen tak říkala, že si povídá s květinami, které pěstuje, aby se jim pak lépe dařilo a hezky kvetly. Můj otec, sadař, celý život se věnoval stromům na zahradě, zvlášť dvěma šeříkům před domem, a tak se jim dařilo a nádherně kvetly. Když otec onehdy na jaře zemřel, nevykvetl ani jeden z nich. Můj synovec žil 30 let v USA a vlastně jsem jej pořádně ani neznal, nikdy jsme spolu nekomunikovali ani před jeho útěkem do Ameriky, ani nikdy potom. Netušil jsem, co dělá a kde žije, ale náhle, když mi zemřela matka, na druhý den mi volal, jestli se něco neděje s babičkou. Mimo jiné jsme propadli darwinismu, kde vše jde cestou boje o přežití, alias vzájemného požírání. Kdy násilí a agrese je cestou evoluce. Našli jsme v tom oprávnění pro naše chamtivé predátorství, pro naši agresi. Tedy kdo je nejsilnější, třeba tygr, má právo, aby přežil, alias ti nejtvrdší lidé nehledící vlevo vpravo, mající právo svého silného bankovního konta ostatní zničit. Právo džungle? Jenže tak tvrdá a nelítostná džungle nefunguje. To už by zde žili jen samí predátoři, jako ti nejsilnější na potravním řetězci, kteří by všechny ostatní sežrali. A jak vidno, žijí zde stále i ti, kteří jsou jim potravou a žijí si v klidu a v pohodě vedle nich. Často můžeme sledovat, když se lev či jiný predátor nažere, klidně se s ním jde napít k napajedlu i pár antilop bez obav o svůj život. V té divoké kruté džungle nepřežívají jen ti nejsilnější, ale i ti nejslabší, prostě všechny druhy. Každý z nich má své místo na slunci a svůj úkol, ale jen my lidé, tzv. civilizovaní, likviduje jejich životy šmahem predátora, který oproti těm přírodním je nekonečně nenažraný. A právě ta vědou, která nám, pravda, mnohde pomáhá, ale jinde svými závěry přírodu pokořuje, zneužívá, tedy vlastně ji záměrně ničí v náš utilitární prospěch. V tomto šíleném pekle, které jsme si vytvořili na základě vědy, nás v tomto ďábelském činění podporuje dodáváním svých vědeckých pomůcek, zákonů a vynálezů. Dodává nám technologie, jak přírodu ještě víc zneužít a pokořit, což vede k sebedestrukci místo toho, abychom Zemi opečovávali a starali se o ni, aby nás přežila ku prospěchu budoucích generací. My, lidé s našimi stále rostoucími potřebami, likvidujeme svět a sami sebe, a navíc s pocitem, že si myslíme, že tu budeme navždy. My však byli „navrženi“ Přírodou-Bohem, čemuž se vehementně bráníme a chceme pradávné zákony existence předělat k svému obrazu. To však nejde, tady velí Příroda-Bůh a ne my. Alias my se jí musíme buď podřídit, jak to činí a cítí amazonští indiáni a jiné přírodní národy, či jak to činil a cítil Albert Einstein, nebo jinak jednoduše nebudeme. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-03 09:16:27

Šéf Britských ozbrojených sil tajně pomáhá Ukrajině s přípravou bojových plánů proti Rusku

Admirál sir Tony Radakin, odcházející šéf ozbrojených sil Spojeného království, se rozhodl, že přece jen zůstane ještě rok, ale nebude sloužit Britům. Podle Radakina se mu vyplatí odchod do důchodu odložit kvůli pomoci Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému v boji proti… The post Šéf Britských ozbrojených sil tajně pomáhá Ukrajině s přípravou bojových plánů proti Rusku first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2024-07-31 12:55:14

Jak připravit dokonalý burger

Jak připravit dokonalý burger redakce St, 07/31/2024 - 12:55 Hovězí Klíčová slova: plynový gril s regulovatelnými hořáky typ grilu rajče gril maso elektrický mlýnek na maso cibule Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Hamburger na grilu neboli burger je velmi populární a chutný pokrm, který milují lidé po celém světě. Jeho původ je ale jakýmsi otazníkem – častá je teorie, že burger pochází z Ameriky, kde se objevil na počátku 20. století, její odpůrci jsou však přesvědčeni, že hamburger pochází z německého Hamburku, kde lidé konzumovali opečené maso na chlebu už v polovině 18. století (z této doby pochází první recept na proslulou „hamburskou klobásu“). Ať už ale vznikl kdekoliv, dnes má tento ikonický pokrm řadu variant a i doma si můžete snadno připravit burger pro dokonalý gastronomický požitek. Zásadní je vědět, jaké maso na burgery použít V obchodech sice můžete koupit různé polotovary předpřipravených burgerů, ale vězte, že ten pravý kulinářský požitek na vás čeká, když si připravíte maso na burger doma. I když už se dnes setkáváme i s kuřecími variantami, ten pravý je hovězí burger. Aby byl burger plný šťávy a měl harmonickou chuť, je vhodné volit hovězí maso obsahující cca 20 % tuku. Pořídit můžete buď přední hovězí, nebo smíchat 50 % hovězího krku, 25 % hrudí a 25 % nízkého žebra. Na kvalitě masa byste rozhodně neměli šetřit, protože se projeví i na výsledné chuti burgeru (nepoužívejte proto mražené, ani dlouho uskladněné maso). Jak namíchat maso na burger: Na jeden burger budete potřebovat min. 200 g syrového masa. Maso před zpracováním očistěte od blan, prorostlé kusy ale nezbavujte tuku. Očištěné maso nakrájejte na menší kousky, které se vám pohodlně vejdou do mlýnku na maso, a poté umelte nahrubo – maso by mělo mít hrubší strukturu a tvořit jakési kousky. Pro mletí můžete zvolit jak klasický ruční, tak elektrický mlýnek na maso. Pamatujte, že…… lépe se mele maso dobře chlazené, tedy těsně po vyndání z lednice – zabráníte tak oddělování tuku při mletí. Na burgery melte maso vždy až před jejich přípravou. Jak ochutit maso na burger: Dobrou zprávou je, že maso není třeba nijak ochucovat – stačí jej jemně osolit a opepřit těsně před umístěním na gril. Dle svých preferencí ale můžete přidat např. nadrobno nakrájenou cibulku či různé bylinky a koření. Jak udělat placku: Pro snazší zpracování masa je vhodné navlhčit si ruce vodou a poté vytvarovat z masa kuličku o hmotnosti cca 200 g. Tu následně v dlaních stlačte tak, abyste vytvořili placku silnou cca 2 cm a o průměru o něco větším, než je samotná bulka. Nechcete-li, aby se maso při grilování „vyboulilo“ a bylo nerovnoměrně silné, udělejte před umístěním na gril prstem malý důlek ve středu připravené placičky. Při grilování buďte obzvlášť obezřetní To, jak dlouho grilovat burger, není jednoznačné, jelikož záleží na tom, jaký typ grilu používáte a jaký má výkon, jakož i na typu a zralosti masa (může se jednat o 2–8 min. na každou stranu). Vhodné je použít plynový gril s regulovatelnými hořáky, díky kterým se vám maso nepřipálí. Obecně pak platí, že byste maso měli po položení na gril nechat propéct do poloviny bez otáčení, a teprve pak ho otočit a nechat dopéct druhou polovinu – burger byste neměli otáčet více než jednou, abyste zabránili ztrátě chuti v důsledku ztráty šťávy. Dokonalé propečení burgeru je medium – správně připravený hovězí burger poznáte podle toho, že má střed i okraje na pohmat téměř shodně tuhé, maso má narůžovělou barvu a je šťavnaté. Pozor! Propečenost masa nikdy nezkoušejte pícháním vidličkou do masa – přišli byste o šťávu, a tím i o lahodnou chuť. Výběr bulky na burger hraje prim O výsledné chuti burgeru rozhoduje i bulka – používat byste měli hutnější hamburgerové housky z máslového těsta. Důležité je rozpůlenou housku před přípravou burgeru lehce opéct na vnitřních stranách, aby se zpevnila, křupala a byla odolnější vůči rozmočení. Nejlepší burger poskládejte dle vaší chuti Do správného burgeru byste měli na spodek bulky nanést dip (případně hořčici), na něj položit list omytého a osušeného salátu, na který dáte kolečko rajčete. Teprve pak umístíte ugrilované maso, následuje na plátky nakrájená kyselá okurka a případně tenké plátky červené cibule. Horní část bulky promažte dipem, položte ji na připravený burger a propíchněte špejlí či párátkem – burger tak bude lépe držet pohromadě. Ingredience, které do housky přidáte, můžete volit dle své chuti – přidat můžete klidně i grilovaný plátek slaniny či plátek chedaru. Recept na domácí burger, který si připravíte na zahradě i balkoně Na závěr vám ještě přinášíme jeden recept na skvělý burger se zeleninou, na kterém si při vaší grilovačce na zahradě či balkoně pochutná celá rodina. Budete potřebovat: 500 g mletého masa; koření na hamburgery (dle chuti); housky na hamburgery; rajče; salátovou okurku; listy salátu; cibuli; tatarskou omáčku; kečup. Postup přípravy: Namleté maso smíchejte s kořením, připravte si placičky a ugrilujte. Rozpůlené housky lehce ogrilujte z vnitřní strany nebo rozpečte v troubě, poté jednu půlku potřete kečupem a druhou tatarkou. Naskládejte zeleninu a maso a můžete podávat. Dobrou chuť! Zdroj: Nejrecept.cz Přidat komentář obrázek hamburger: Nejrecept.cz obrázek mleté maso: Gorenje.cz Poklidný letní večer na zahradě či balkoně, rozžhavený gril a na něm domácí burger vonící tak, že se vám sbíhají sliny už při přípravě... Aby byl však výsledek grilování dokonalý, je třeba znát nejen recept, ale také vědět, jak připravit maso na burger, jak jej namlít, namíchat a okořenit. Důležitý je také výběr bulky, jakož i další pochutiny, kterými burger dochutíte. Pojďme se proto podívat, jak udělat burger na grilu i v domácích podmínkách tak, že budete mít boule za ušima.

Čas načtení: 2024-09-07 10:00:14

Ideální společník pro nešikovné kuchaře. Umělá inteligence od Electroluxu pomáhá s přípravou jídla

Electrolux a AEG představili na IFA nové kuchyňské spotřebiče Ty se pyšní nejen úsporou elektřiny, ale také vychytávkami spojenými s AI První novinky budou v prodeji už v říjnu, zbytek dorazí začátkem příštího roku Společnosti AEG či Electrolux jsou známy především ze segmentu domácích spotřebičů, nicméně nevyhýbají se jim ani moderní inovace a chytré technologie, včetně aktuálně populární umělé inteligence. Na veletrh IFA do Berlína obě firmy přivezly své novinky v podobě elektrických trub a varných desek, které nejen usnadní vaření díky svému designu a provedení, ale také s pomocí umělé inteligence. Přečtěte si celý článek Ideální společník pro nešikovné kuchaře. Umělá inteligence od Electroluxu pomáhá s přípravou jídla

Čas načtení: 2025-01-10 12:13:00

Zprávy z jižních Čech: Ne všechny děti mají v rodinách ideální podmínky. Pomoci se snaží sociálně aktivizační služba

Pomoc osamělé mamince s přípravou dítěte na nástup do školky nebo s hledáním práce. I to může přinést sociálně aktivizační služba do rodin, kde nepanují ideální podmínky. Odborníci pomohou třeba i se sestavením rodinného rozpočtu, školní přípravou starších dětí a mnohým dalším. Novou pobočku této služby otevřela charita v Dačicích.

Čas načtení: 2025-02-19 15:18:32

Jak se připravit na úspěšné získání zbrojního průkazu?

Jak se připravit na úspěšné získání zbrojního průkazu? redakce St, 02/19/2025 - 15:18 Vzdělávání Klíčová slova: Přípravný kurz na zbrojní průkaz papíry na zbraň kurz na zbraň RANGER PRAGUE Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jak získat zbrojní průkaz? K získání „papírů“ na zbraň vám pomůže Přípravný kurz na zbrojní průkaz, který pragueranger.cz nabízí. Kvalitně se díky němu připravíte a nebudete tápat v tom, co vše vás čeká a jak na to. Dlouhodobě má navíc vysoké procento úspěšnosti, žadatelů uspělo více než 90 %. Vše je pro vás připraveno na střelnici nedaleko I. P. Pavlova a kurz zpravidla probíhá ve večerních hodinách, aby jej mohli navštěvovat i pracovně vytížení zájemci. Věnovat se vám budou erudovaní instruktoři a zkušení komisaři s mnohaletou praxí v přípravě budoucích držitelů zbrojních průkazů. Budete provedeni celou přípravou od podání žádosti, teoretickou přípravou až po nácvik manipulace se zbraní a samotnou střelbou. Díky účasti v kurzu budete mít i přístup do online výukové databáze obsahující videa, články a mnohé výukové materiály. Jak dlouho trvá kurz na zbrojní průkaz? Nemusíte se obávat příliš dlouhého kurzu. Přípravný kurz trvá 8 hodin a dělí se do dvou 4 hodinových lekcí ZPA a ZPB. Odstup mezi nimi je zpravidla 1 týden, aby měli jeho účastníci dostatek času na procvičení probrané látky. V případě, že máte zájem o zopakování si kurzu, je to možné a výhodně se slevou 50 %. Stejně tak si můžete procvičit těsně před zkouškou konkrétní část kurzu. V rámci kurzu jsou používány shodné zbraně, jaké jsou používány u zkoušky odborné způsobilosti na ZP, např. kulovnici malorážku, brokovnici dvojku či pistoli CZ-75. Kompletní informace najdete na pragueranger.cz. Zaregistrujte se do Přípravného kurzu na zbrojní průkaz i vy a budete mít nejlepší předpoklady k tomu, že se stanete dalším úspěšným držitelem tohoto oprávnění. Přidat komentář text redakce foto pixabay.com Situace je v dnešním světě nejistá, nástrah na nás čeká spousta takřka na každém rohu. Proto se stále více z nás vážně zamýšlí nad pořízením si osobní zbraně. Ať už máte zájem o jakoukoli klasickou zbraň, je nutné vlastnit nejdříve zbrojní průkaz. Není snadné jej získat, naštěstí existují odborníci, kteří vám v mnohém pomohou. Najdete je v centru Prahy v RANGER PRAGUE.

Čas načtení: 2025-08-12 08:10:43

Jak vařit v páře? Zkuste opomíjený způsob přípravy pro podporu zdraví

Jak vařit v páře? Zkuste opomíjený způsob přípravy pro podporu zdraví redakce Út, 08/12/2025 - 08:10 Ovoce, Zelenina a Houby Klíčová slova: 22Bet vaření v páře příprava zeleniny v páře Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nevyžaduje vždy speciální náčiní, ve své podstatě stačí cedník a hrnec s horkou vodou – nejjednodušší příprava je ale vždy v pařáčku nebo parním hrnci. V tom je jednoduše možné zvolit program, třeba na ryby nebo zeleninu, hodit nohy nahoru užívat si jiné zábavy, třeba 22Bet her, zatímco hrnec pracuje za vás. Podívejme se na několik důvodů, proč dát vaření v páře šanci. Proč je vaření v páře výhodné pro zdraví? Oproti vaření na oleji nebo másle prostřednictvím pánve nebo hrnce, ale také smažením, je vaření v páře výrazně šetrnější metodou úpravy nejen zeleniny, ale také například masa, vajíček nebo jakékoliv jiné potraviny. Vzhledem k tomu, že v páře se vaří na výrazně nižší teplotu a že potravina nepřijde do styku s velkým množstvím nebo dokonce s jakýmkoliv množstvím tekutiny, zachovávají si potraviny mnohem více minerálů, vitamínů a dalších prospěšných složek, které jiná úprava limituje nebo dokonce zcela zničí.  Takové vitamíny, jako jsou například C a B jsou silně náchylné na teploty a proto vaření v páře chrání jejich zachování v potravinách ve srovnání s klasickou tepelnou úpravou. Aby bylo ale možné vysokou kvalitu a obsah živin zachovat, je nutné v páře vařit správně. Pro takovou zeleninu, jako jsou hrášek nebo špenát stačí 3 minuty, naopak pro mrkev a brambory je to 15-20 minut. Podobně je tomu se živinami v jiných potravinách, kuřecímu masu stačí úprava v páře během 10 minut. Důležitým faktorem je ovšem velikost, například velké kusy brambor mohou vyžadovat déle, než 15 minut.  Pro vaření v páře je možné zmínit hned několik výhod, které možná čtenáře přesvědčí tomuto stylu dát šanci:  Úprava a úklid jsou mnohem rychlejším procesem  Potraviny si zachovávají výrazně vyšší obsah vitamínů a minerálů  Jídla připravená v páře přispívají ke snížení cholesterolu  Příprava jídel v páře podporuje zdravé zažívání  Minimalizuje se používání tuků  Rovnoměrné a důkladné vaření Jde to i chutně: tipy na zajímavé pokrmy z páry Jedním z předních důvodů, proč celá řada lidí neholduje v páře připraveným jídlům je menší výraznost jejich chutí, mnohokrát dokonce může být příprava zcela bez chutě. To se však dá jednoduše napravit – a to správnou přípravou potravin před jejich samotnou přípravou v páře.  Jedním z nejlepších způsobů, jak dodat jídlu chuť je u všech variant stejná – koření. Na rozdíl od jejich zásmažky nebo vaření však v páře fungují jako infuzování. Do pařáčku je tak možné umístit, nejlépe čerstvé, bylinky a zelenina nebo maso poté natáhnout aroma i chuť těchto bylinek. Ideální jsou například bazalka, rozmarýn, koper nebo tymián s trochou vody, tímto způsobem také skvěle funguje citron (zejména pro přípravu ryb).   Dalším způsobem je marinování – v tomto případě se jednoduše marináda připraví předem, jako u jakékoliv jiné přípravy a maso nebo zelenina se v ní nechá několik hodin marinovat. V páře poté bude marináda fungovat infuzováním do pokrmů a jejich chuť tak bude výrazná. Takto skvěle funguje například doplnění marinády o česnek, med, pepř, papriku nebo kmín.    Na co si při vaření v páře dávat pozor Vaření v páře je jednoduché, přesto je možné jako u každé jiné přípravy dělat některé běžné chyby. Mezi nejdůležitější faktory na které u vaření v páře pamatovat můžeme zmínit načasování – je důležité počkat na to, až bude voda vařit (to není nutné u automatizovaných parních hrnců s programy, ty dělají vše za vás) a zároveň nenechat jídlo převařit. Dále je důležité věnovat zvýšenou pozornost manipulaci, pára je velmi horká a může způsobit i popáleniny. Přidat komentář foto Vegetables Slice Knife Chef'S - Free photo on Pixabay   Existuje mnoho způsobů, jak upravovat naše jídla, některá zdravější než jiná. Jedním z často opomíjených způsobů úpravy jídel je vaření v páře a to hned z několika důvodů. Mnoho lidí se obává, že jídla připravená v páře nejsou chutná, jiní naopak neví, jak na takovou přípravu vyzrát. Vaření v páře  se může zdát na první pohled komplikované, ve skutečnosti je však velmi jednoduché. Text obsahuje reklamní sdělení.

Čas načtení: 2025-08-13 11:52:00

Jak na manuální přípravu kávy aneb staňte se svým vlastním baristou

Jak na manuální přípravu kávy aneb staňte se svým vlastním baristou redakce St, 08/13/2025 - 11:52 Ostatní - Jídlo a Nápoje Klíčová slova: pákový kávovar De'Longhi CZ barista příprava kávy Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Výběr zrn: Arabica vs. Robusta a magie pražení Když se ponoříte do světa kávy, první zásadní rozdíl, na který narazíte, je ten mezi dvěma hlavními odrůdami: Arabica a Robusta. Arabica se pyšní jemnější chutí, květinovými a ovocnými tóny a příjemnou kyselostí, která vytváří bohaté spektrum aromat. Robusta naproti tomu překvapí intenzivní hořkostí, vyšším obsahem kofeinu a zemitějšími tóny – často s čokoládovým nádechem. Dnešní nabídka na trhu často zahrnuje směsi Arabicy a Robusty, které kombinují jemnost s intenzitou a vytvářejí harmonické chuťové profily pro různé typy příprav. Světleji pražená zrna se hodí pro přípravu kávy lungo nebo americano, protože lépe vynikne jejich jemnější chuťový profil. Středně až tmavě pražená káva je ideální pro espresso nebo neapolský styl kávy – nabídne plnější tělo, intenzivní chuť a delší dochuť. Která káva je ta vaše? Silná, jemná, kyselá nebo hořká? Káva je stejně individuální jako její milovníci. Někdo preferuje jemné cappuccino s hladkou mléčnou pěnou, jiný nedá dopustit na silné, výrazné espresso. Někdo si pochutná na aciditě třetí kávové vlny, jiný miluje hořký dotek čokolády z Robusty. Na chuti se podílí i druh kávovaru: Automatický kávovar ušetří čas, ale ne vždy umožňuje plnou kontrolu. Pákový kávovar ocení ti, kteří chtějí experimentovat. Překapávač nebo moka konvička nadchnou milovníky jednoduchých metod s autentickou chutí. Jak na domácí kávičku jako z kavárny Pokud se rozhodnete pro přípravu kávy na pákovém kávovaru, připravte se na to, že vás čeká cesta plná zkoušení – ale i odměn. Základem je správně namletá káva (ideálně čerstvě před přípravou), správná teplota vody, tlak a tzv. tampování – tedy stlačení namleté kávy do portafilteru (páky). I nepatrné odchylky v těchto krocích mohou výrazně ovlivnit výsledný šálek. Velkým game changerem je konzistence: pokud používáte kvalitní kávomlýnek, který umožňuje přesné nastavení hrubosti mletí, máte napůl vyhráno. Stejně důležitý je však i samotný kávovar. Stabilní tlak, rovnoměrné nahřátí a schopnost udržet konstantní teplotu vody jsou klíčové pro to, aby měla vaše káva bohatou cremu, vyváženou chuť a správné tělo. I u domácích modelů dnes najdete kávovary s profesionálními parametry, které vám umožní dosáhnout téměř kavárenské kvality – sázkou na jistotu jsou například kávovary De’Longhi. Tipy pro domácí baristy Investujte do kvalitního mlýnku i kávovaru: Mlýnek s mlecími kameny vám umožní přesně nastavit hrubost mletí, což je zásadní pro konzistentní extrakci. Stejně důležitý je ale i kávovar – ideálně pákový s tlakem kolem 9 barů, stabilní teplotou vody a rychlým nahříváním. Čím více kontroly máte nad přípravou, tím víc se můžete přiblížit profesionálnímu výsledku. Sledujte čas extrakce: Ideální espresso by mělo vytékat přibližně 25–30 sekund. Pokud je příliš rychlé nebo pomalé, upravte hrubost mletí nebo množství kávy v páce. Pracujte s čerstvou kávou: Zrnková káva ztrácí aroma už pár dní po namletí. Mějte po ruce vzduchotěsnou nádobu a melte jen tolik, kolik právě potřebujete. Naučte se pracovat s mlékem: Dobře napěněné mléko dělá rozdíl mezi domácím latte a tím kavárenským. Použijte plnotučné mléko (má nejlepší texturu), napěňujte při správné teplotě (cca 60–65 °C) a dbejte na to, aby výsledná pěna byla lesklá, hladká a bez velkých bublinek. Ideálně by měla mít konzistenci „mikropěny“ – hedvábnou a krémovou. Zkuste si latte art: Pokud zvládnete připravit mikropěnu, jste už jen krůček od toho, abyste na hladině vytvořili srdíčko, rozetu nebo tulipán. Nejde jen o estetiku – kvalitní pěna také chrání chuť a zjemňuje celkový zážitek z kávy. Udržujte čistotu: Po každém použití očistěte páku, trysku na mléko i mlecí kameny. Čistý stroj znamená čistou chuť – a delší životnost vašeho vybavení. Pokud si chcete doma připravit kávu, která se vyrovná kavárenskému zážitku, nemusíte mít zrovna baristický kurz. Stačí trocha praxe, kvalitní zrnka a chuť objevovat. Přidat komentář Foto: Freepik.com Káva je mocný rituál, voňavá alchymie, která dokáže zpříjemnit ráno, nastartovat den nebo pozvat k posezení s přáteli. Aby byl šálek kávy skutečně lahodný, hraje roli celá řada aspektů: od samotné odrůdy kávových zrn, přes způsob pražení až po metodu přípravy. Každý detail se podílí na výsledné chuti a aroma – a právě díky těmto proměnným se z domácí přípravy kávy může stát zábavné a kreativní dobrodružství. Text obsahuje reklamní sdělení. 

Čas načtení: 2024-02-16 08:34:00

Pardubický kouč Kováč: Porazit Teplice bude ten nejtěžší úkol

Pardubičtí fotbalisté aktuální scénář neprožívají příliš často. Do jarní fáze nejvyšší soutěže vlétli dvěma výhrami a v součtu se zimní přípravou jim na kontě svítí hned šest zelených fajfek v řadě. Na prvoligové Pardubice věc v podstatě nevídaná, takže sebevědomí hráčů právem dosahuje nejvyššího bodu a není důvod nevěřit si i na dalšího soupeře. Tím budou zítra od 15 hodin Teplice, které přicestují do CFIG Areny.

Čas načtení: 2016-09-08 18:24:00

Domácí hambáče z hovězího

1 houska na hambáče se sezamem, 150 gramů mletého hovězího masa, 1 list zelného salátu, 2 kolečka rajčat, 5 koleček kyselých okurek, troška nasekané cibule, malý plátek anglické slaniny, plátek sýra, sůl, pepř, majonéza, kečup Recept jak se dělá pravý domácí hambáč na pánvi Mleté hovězí (nejlepší je namlít si vlastní těsně před přípravou, nemělo by být úplně suché či libové, tuku by v něm zhruba mělo být kolem dvaceti procent) pečlivě zpracujeme a vytvarujeme z něj tenkou placku, která je o něco širší než houska na burger), List salátu roztrhneme na dva kusy. Housku na hamburger rozpůlíme. Na pánev minimálně potřenou olejem položíme hovězí, osolíme, pečeme tři minuty, otočíme, posolíme, položíme navrch sýr a pečeme další tři minuty, souběžně osmahneme slaninu. Maso z pánve sundáme. Housku krátce a rychle opečeme na řezu obou půlek. Dolní půlku potřeme kečupem, položíme na ni list salátu, na něj maso, na to poklademe kyselé okurky a plátky rajčat, posypeme je cibulí, přidáme anglickou slaninu a navrch salát. Nakonec hambáč přiklopíme vrchní částí housky, kterou jsme na řezu potřeli majonézou. A je to, můžeme se pustit do debužírování. A když chceme udělat hamburgerů víc, prostě jen přiměřeně zvýšíme množství surovin. Jejich příprava je celkem rychlá, měli bychom se vejít i s krájením a pečením do nějakých dvaceti minut. Naučíme se je už při první maximálně druhé přípravě a pak naše hambáče můžou být zlatým hřebem libovolné domácí párty nebo grilovačky. :)

Čas načtení: 2015-01-18 12:49:00

Medovníkový dort

Medovníkový dortík v akci medovníkový krém: 1 slazené kondenzované mléko, 200 gramů ořechů, 250 gramů másla těsto na dort: 900 gramů hladké mouky, 300 gramů krystal cukru, 450 gramů medu, 200 gramů másla, 2 vejce, mléko, jedlá soda Recept na skvělý medovníkový dort Začneme s přípravou krému, která nám zabere nejvíce času, i když není příliš složitý. Musíme dvě hodiny na malém ohni vařit zavřenou plechovku slazeného kondenzovaného mléka, čímž si vytvoříme karamelový základ. Před otevíráním ji musíme nechat vychladnout. Ořechy nasekáme. Vychladlý karamel ušleháme s máslem na pěnový krém a všleháme do něj nasekané ořechy. U těsta na dort postupujeme takto. Nachystáme si vodní lázeň (do většího hrnce dáme menší tak, aby se nedotýkal dna) a rozpustíme si máslo. Do něj postupně vmícháme šest lžic mléka, vejce, med, cukr, dvě lžičky sody a pak ručním mixérem šleháme přibližně čtvrt hodiny. Do mouky přelijeme připravenou hmotu a vypracujeme si z ní těsto. To rozdělíme na šest dílů, rozválíme je na pokud možno stejné pláty (tvar záleží na vás, medovníkový dort může vypadat jako ten na fotce, čili obdélníkový a nebo i klasicky, čili kruhový), propícháme je vidličkou a upečeme v troubě - každý se dělá při teplotě sto sedmdesát stupňů osm minut. Pečeme jich tolik najednou, kolik se nám vejde do trouby, ty co zatím čekají, zabalíme do potravinářské fólie (před pečením ji samozřejmě zase sundáme). Upečené pláty narovnáme na sebe a ořízneme, aby byly stejné. Každý potřeme krémem, naskládáme je na sebe a krémem natřeme i boky. Odřezky nadrolíme a medovníkový dort ze všech stran jimi posypeme. Nakonec ho musíme ještě nechat alespoň dvacet čtyři hodin uležet v lednici pod poklopem.

Čas načtení: 2014-02-04 20:30:00

Kvalitní nádobí - nepostradatelná součást každé kuchyně

Není nic nového pod sluncem, že kuchyně slouží k přípravě pokrmů a jejich následné konzumaci, ovšem i ta nejluxusnější linka vám bude naprosto k ničemu, pokud ji dostatečně nevybavíte vhodnými spotřebiči a nádobím, které vám dopomůže s celkovou přípravou, vařením a pečením. Co se koupě kuchyňského ...

Čas načtení: 2021-06-18 00:00:00

Nová kolekce Pavla Berkyho na soupeřce MasterChef Česko

Ač je Pavel Berky, bronzový účastník poslední řady MasterChef Česko stále velmi zaneprázdněný vařením a aktuálně hlavně přípravou své první kuchařky, našel si čas i na své původní povolání – módu. Na svých sociálních sítích se pochlubil novou kolekcí větrovek, které jsou dle slov jeho fanoušků je ...

Čas načtení: 2018-04-03 13:00:00

Na slovíčko s Jaromírem Jágrem: proč se vozí v BMW X5?

Spojení sportovní legendy v podobě Jaromíra Jágra a auto exkluzivity doladila společnost Invelt díky svému vozu BMW X5. Jaromír Jágr, hvězdný útočník, který se řadí mezi nejlepší hokejové hráče na světě, je znám svou precizní přípravou a výkony, které spočívají na důležitých detailech. I z tohoto d ...

Čas načtení: 2024-02-17 22:00:27

Tvrdá rána pro chystané PSP? Microsoft možná ukáže přenosný kapesní Xbox!

Trh s kapesními konzolemi po letech stagnace pomalu ožívá Pochopilo to Sony s PS Portalem a (možnou) přípravou nástupce PSP Nyní o handheldu promluvil i Phil Spencer, šéf Xboxu Ještě před pár lety bychom považovali trh s handheldy za mrtvý. Téměř každý člověk by vám řekl, že jsou přenosné konzole zkrátka přežitkem, jelikož díky výkonu […] Celý článek si můžete přečíst na Tvrdá rána pro chystané PSP? Microsoft možná ukáže přenosný kapesní Xbox!

Čas načtení:

Přípravné kurzy na gymnázia – proč je výhodné začít s přípravou brzy

Po loňské zkušenosti s přijímačkami na střední školy mnozí rodiče budoucích deváťáků zvažují, jak jim pomoci k přijetí na vysněné střední školy. Jako první, co většinu napadne, je nějaká příprava na přijímací zkoušky. Pokud tedy už přemýšlíte, že by váš syn nebo dcera mohl/a dělat přijímačky na gymnázium, dává smysl se nad přípravou na přijímačky zamyslet.

Čas načtení: 2022-10-12 15:00:49

První dojem - jak se vhodně obléct na pohovor

Dali jste si práci s přípravou životopisu, hledáním vysněné práce a pozvali si vás na pohovor? Není důležité, zda se bude jednat o online pohovor či osobní. Vhodné oblečení musíte zvolit v obou případech. A to bez ohledu na to, s kým ze společnosti se setkáte. Nepodceňujte pohovor s “jen” personalistou, protože ten může do dalších kol výběrového řízení poslat někoho jiného. První dojem můžete udělat jen jednou.

Čas načtení: 2020-10-28 11:05:27

Chilli smažený sýr s paprikovými hranolky

1 ks sýr taveného typu, 1 ks hermelín, 200 g eidam vcelku, 1 ks olivový olej, 250 g mražené hranolky, 5 ks zelená paprika, 1 ks koření bylinková směs, 1 ks strouhanka, 1 ks sušená petrželka, 1 ks cayenský pepř, 1 ks sůl, 1 ks chilli paprička, 1 ks hladká mouka, 3 ks vejce, Sýr na smažení (eidam, hermelín, sýr taveného typu, aj.) nakrájíme na menší kusy - čtverce, trojúhelníčky, hermelín rozkrojíme na půlkruhy. Papriku očistíme, zbavíme semínek a nitek. Nakrájíme ji na tenké delší nudličky. Připravíme si klasický trojobal. Hladkou mouku, strouhanku a vejce, které rozšleháme spolu se cayenským pepřem, solí a nasekanou sušenou chilli papričkou. Množství chilli papričky volíme podle toho, jak moc pálivé sneseme. Přidáme sušenou petrželku. Sýry obalíme nejprve v hladké mouce, poté v ochuceném vajíčku a strouhance, postup vejce - strouhanka ještě jednou zopakujeme. Necháme chvíli proležet. Mezitím si na vymazaný plech (olivovým olejem) rozložíme hranolky, hustě posypeme paprikovými nudličkami a bylinkovým kořením. Zapékáme v silně vyhřáté troubě do zezlátnutí. Hranolky i paprikové nudličky by měly být křupavé. Během pečení začneme se smažením sýrů. Rozpálíme si větší množství olivového oleje a chilli sýry osmažíme dozlatova. Chilli smažený sýr podáváme s paprikovými hranolky a zeleninovou oblohou. Kdo má rád, přidá si tatarskou omáčku, majonézu či jogurtový dresink. Sušenou petrželku můžeme přimíchat i do strouhanky. Přípravou sýru i přílohy na olivovém oleji dodáme pokrmu mnohem lepší chuť.

Čas načtení: 2024-02-11 08:32:04

Red Monster hravě připraví vaše děti na přijímačky na gymnázium a SŠ

Red Monster je online vzdělávací platforma, která žákům základních a středních škol nabízí kurzy českého jazyka a literatury, matematiky a řady dalších předmětů. Hravě a kvalitně školákům pomůže s přípravou na přijímačky. Termín přijímacích zkoušek [...] Článek Red Monster hravě připraví vaše děti na přijímačky na gymnázium a SŠ se nejdříve objevil na IT Revue.

Čas načtení: 2019-09-02 07:47:02

Nemohou vaše děti ve škole dýchat? Větrání ve třídách bývá nedostatečné

Nový školní rok je opět tady, děti po prázdninách zažívají menší či větší šok z návratu či nového příchodu do školních lavic a na rodiče padá opět o něco více povinností s následným učením a přípravou jejich dítek na další vyučovací hodiny. Jenže někdy pro dobré známky nestačí ani sebelepší příprava a učení. Zjistilo se, že v mnoha školách dětem jednoduše schází kyslík. A ty jsou tak nejen unavené, ale nemohou se ani dostatečně soustředit a přemýšlet.