Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-03 22:10:00

Běh do kopce: cíle a varianty

Běh v kopcích je užitečný nástroj, který vám pomůže zlepšit vaši běžeckou formu. Nenahlížejte na něj jako na něco zbytečného nebo složitého, protože je nejen důležitým a využívaným pomocníkem pro pokročilejší běžce, ale i pro jakéhokoliv začátečníka. V dnešním článku si vysvětlíme, jak co nejlépe tuto metodu využít pro růst výkonnosti, ať už ji máte momentálně jakoukoliv. […] The post Běh do kopce: cíle a varianty first appeared on Běháme.cz – běhání, hubnutí.

Čas načtení: 2025-01-13 14:23:13

Trvalo to, ale dočkali jsme se. Samsung Galaxy Ring se prodává za cenu 11 490 Kč

Samsung Galaxy Ring je nyní dostupný i v Česku. Prémiový chytrý prsten s měřením zdraví, titanovým tělem a výdrží 7 dní lze předobjednat za 11 490 Kč.Přečtěte si celý článek: Trvalo to, ale dočkali jsme se. Samsung Galaxy Ring se prodává za cenu 11 490 Kč

Čas načtení: 2024-03-18 10:30:11

První informace o Galaxy Watch 7: Samsung chystá tři různé varianty

Samsung letos údajně představí hned tři varianty hodinek Galaxy Watch 7 K základní verzi a modelu Classic zřejmě přibude verze Ultra Všechny hodinky mají dostat výrazně efektivnější čipset Letošní léto bude v podání Samsungu velmi výživné. Korejský gigant zřejmě již v červenci uspořádá tradiční akci Galaxy Unpacked, na které odhalí řadu nových produktů, možná více než v minulých letech. Spekuluje se o premiéře hned tří ohebných smartphonů, chytrého prstenu Galaxy Ring a také hodinek Galaxy Watch 7. Přečtěte si celý článek První informace o Galaxy Watch 7: Samsung chystá tři různé varianty

Čas načtení: 2024-03-26 15:00:35

iPhone 16 Pro v nových barvách: končí oblíbená titanová, přichází jiná, inspirovaná květinami

iPhone 16 Pro (Max) dorazí opět ve čtyřech barevných variantách Zmizí modrá, namísto ní přibude sytě černá Nejzajímavější je však návrat „dámské“ růžové se zlatým nádechem Premiéra nových iPhonů, pokud nic nenaruší předpokládaný chod dějin, nastane pravděpodobně za zhruba 6 měsíců. Lovci úniků z celého internetu poctivě sbírají všechny možné úniky, třeba i střípky informací, které se kolem očekávaných iPhonů 16 poztrácí. Poslední informace poodhalují budoucí barevné varianty. Přečtěte si celý článek iPhone 16 Pro v nových barvách: končí oblíbená titanová, přichází jiná, inspirovaná květinami

Čas načtení: 2024-04-18 13:44:35

Co je Kratom? Vše, co potřebujete vědět o červené, bílé a zelené variantě

Původ kratomu je na Borneu V historii Bornea byl kratom často používán při různých rituálech a ceremoniích. Byl vnímán jako rostlina s magickými vlastnostmi, která mohla přinést harmonii a spirituální spojení s přírodou i předky. V některých případech byl dokonce považován za posvátnou rostlinu a používán při náboženských obřadech. První zprávy o setkání Evropanů s kratomem pocházejí z 19. století, kdy byl ostrov Borneo objeven průzkumníky. Tyto zprávy následně pronikly do všech koutů západního světa, což vyvolalo další zájem o zkoumání této exotické rostliny. I přesto, že dnes je kratom běžně dostupný, stále fascinuje badatele a etnobotaniky, kteří se stále snaží odhalit všechna jeho tajemství. Základní rozdělení kratomu Červený kratom Červený kratom je známý pro svou tmavou barvu a intenzivní aroma. Získává se z nejzralejších listů, které mají výrazné červené žilky. Tyto listy jsou sklízeny až po dlouhém období růstu, což umožňuje maximální koncentraci přírodních složek. Sušení se provádí metodami, které zachovávají jejich bohatý odstín a posilují jejich biochemický profil. Bílý kratom Bílý kratom je výsledkem mladých listů s mírně bělavými nebo světle zelenými žilkami. Tyto listy jsou sušeny specifickým způsobem, který ovlivňuje jejich konečnou barvu a texturu. Proces sušení a fermentace je méně intenzivní než u červené varianty, což zanechává listy s jasnějším a čistším vzhledem. Zelený kratom Zelený kratom představuje zlatou střední cestu mezi červenou a bílou variantou. Je sklízen ze zralých listů s jasně zelenými žilkami, které jsou sušeny tak, aby se zachovala jejich přirozená barva a vyváženost. Při zpracování této varianty se klade důraz na udržení původního vzhledu a kvality listů. Druhy podobné kratomu Pokud se zajímáte o další varianty kratomu, kromě stromu mitragyna speciosa, existují ještě další příbuzné druhy. Ty mají však většinou slabší alkaloidový profil. Mitragyna Javanica: Tento druh je příbuzný kratomu, ale odlišuje se několika klíčovými botanickými rysy. Mitragyna Javanica má unikátní strukturu listů, která se vyznačuje méně výraznými žilkami a odlišnou texturou oproti Mitragyna speciosa. Rostlina se dokáže přizpůsobit různým půdním a klimatickým podmínkám, což ji umožňuje prosperovat v širším rozsahu geografických oblastí. Mitragyna Hirsuta: Tato rostlina je známá svým výskytem především v Kambodži a okolních oblastech Indočíny. Mitragyna Hirsuta se vyznačuje robustnějšími listy s hrubší texturou. Vzhledem k jeho odolnosti proti různým vlivům představuje cenný kousek pro výzkumy v oblasti environmentální biologie a ekologie rostlin. Jak probíhá zpracování kratomu Klíčem k dosažení prémiové kvality kratomu je jeho zpracování. Po ruční sklizni se listy suší za specifických podmínek – některé ve stínu, jiné na přímém slunci. Tento proces sušení nejenže určuje barvu kratomu, ale také ovlivňuje jeho aroma. Po důkladném sušení se listy rozemelenou na jemný prášek, což je forma, v níž se kratom prodává nejčastěji. Výzkum Kratomu Kratom se v posledních letech stává předmětem zájmu mnoha vědeckých studií. Výzkumy se soustředí především na jeho alkaloidy, jako jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin, a zkoumají, jak různé faktory ovlivňují jeho růst a složení. Tyto studie přispívají k hlubšímu pochopení samotné rostliny a poskytují cenné informace o možném využití kratomu v průmyslu.

Čas načtení: 2024-04-24 06:30:19

Galaxy Fold a Flip 6 se poodhalují. Známe velikost paměti i barevné varianty

Máme nové informace o letošních skládačkách od Samsungu Paměťové varianty mají zůstat stejné jako loni, dočkáme se ale nových barev Premiéra se má letos uskutečnit o trochu dříve než v minulých letech Samsung letos v létě představí novou generaci svých ohebných smartphonů, přičemž podle posledních spekulací bychom se měli dočkat rovnou tří různých modelů – véčkového Galaxy Z Flip 6 a knížkového Galaxy Z Fold 6 ve dvou variantách (základní a Ultra). Informátor a šéf společnosti Display Suppy Chain Consultants (DSCC) Ross Young prozradil o chystaných skládačkách několik zajímavých informací. Přečtěte si celý článek Galaxy Fold a Flip 6 se poodhalují. Známe velikost paměti i barevné varianty

Čas načtení: 2024-08-23 07:08:47

Ford rozšíří řadu obytných vozů Nugget nové generace o stupeň výbavy Active a varianty s delším rozvorem

Ford rozšiřuje svou novou generaci obytných vozů Transit Custom Nugget o nové varianty a pokročilé funkce navržené pro všestrannou využitelnost a pohodlí na cestách i na stanovištích. Nový model Active přidává robustní styl a výbavu zaměřenou na životní styl outdoorových nadšenců, zatímco varianta s delším rozvorem nabízí prostornější kuchyň a úložné prostory, které zákazníkům pomohou […]

Čas načtení: 2024-10-13 06:00:00

Podle nové ekonomické analýzy přinese regulace přes pět miliard ročně

V září byla veřejnosti představena nová studie Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE), kterou si nechal vypracovat Úřad vlády České republiky. Jedná se o takzvanou cost-benefit analýzu, kterou autoři Patrik Sieber a Tomáš Ryška nazvali Socioekonomická analýza „Zavedení regulovaného trhu s konopím“. Posuzovány byly tři varianty – nejširší se samopěstováním a konopnými kluby i trhem, omezenější s konopnými kluby a samopěstováním a nejužší pouze se samopěstováním. Všechny hodnocené varianty se jeví jako společensky i finančně pro veřejné rozpočty přínosnější než zachování statu quo. „Závěry jsou velmi jednoduché. Všechny hodnocené varianty se jeví jako společensky i finančně pro veřejné rozpočty přínosnější než zachování statu quo,“ uvedl Sieber. Nejpřínosnější je však varianta se zavedením regulovaného trhu, ze které by Česko mohlo mít roční čistý přínos přes pět miliard korun. The post Podle nové ekonomické analýzy přinese regulace přes pět miliard ročně appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2021-11-25 12:46:57

FUBAR, čili jak by to podávalo „Ministerstvo bez filtru“ – II.

Po prvním dílu následuje slíbená ukázka toho, jakou formu komunikace s občanem bych považoval já osobně za lepší. Vyznačuje se zejména upřímností. Ještě, než jsem přestal chodit na Twitter, stihl jsem se na poslední chvíle zaplést do diskuse pod článkem rozebírajícím otázku, „zda má šéf riskovat a přiznat, že něco neví“. Pro Kristovy drahý rány, tuto mentalitu naprosto nechápu. Když člověk něco neví, tak to v podstatě musí přiznat, protože málokdo je tak dobrý herec, aby si okamžitě vymyslel nějakou věrohodně znějící lež; lidi si takových věcí všimnou. A i kdyby si jednou či dvakrát nevšimli, tak se tenhle vzorec chování bude opakovat a jednoho dne se i ten zkušený lhář dostane do zjevného rozporu s realitou, o které mluví. Načež bude jeho důvěryhodnost vážně „nakopnuta“, v podstatě vniveč. Ale ano, znám pár lidí posedlých tím, že nikdy neřeknou „nevím“. Instituce jsou v tomhle směru ještě problematičtější, rády si „zachovávají tvář“. Což ale v případě covidové krize je opravdu problém, protože to je nakonec krize vědecké podstaty a věda je založena na tom, že zkoumá věci, které neví. Kdyby věda všechno věděla, byl by to jenom archiv informací a nic víc. Nuže, jak bych si představoval webové stránky úřadu, který toto bere v potaz a nesnaží se tvářit jako neomylná autorita? Moje hypotetická představa vypadá zhruba takto. (Berte to opravdu jen jako představu, i když následující řádky jsem konzultoval se skutečným lékařem, abych tam neudělal nějaké hrubé chyby.) Fiktivní dopis Ministerstva bez filtru Milý občane, dostal ses na stránky Ministerstva bez filtru (MbF), kde se ti snažíme říkat věci podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Hned zpočátku tě musíme upozornit, že medicína jen málokdy pracuje s absolutními jistotami. Většinou dokáže odpovídat jen v určitých pravděpodobnostech, někdy vysokých, někdy nízkých, ale pravděpodobnostech. Tak například je daleko pravděpodobnější, že zdravý třicátník-sportovec bude mít lepší životní vyhlídky než osmdesátiletý pacient s pokročilou rakovinou. Ale samozřejmě se může stát, že ten osmdesátník se nakonec vyléčí a bude žít dalších deset let, kdežto ten sportovec zakopne cestou z tělocvičny o vlastní rozvázanou tkaničku a zlomí si vaz. To je život, proti tomu neexistuje žádná pojistka. Hledáš-li tedy absolutní jistoty, tady jich moc nenajdeš, to je totiž „zboží“, se kterým obchodují spíš náboženské sekty a jiní šmejdi. Dále prosím vezmi v potaz, že COVID-19 je nová nemoc. Existuje zhruba dva roky, což znamená, že o ní prostě nemůžeme vědět všechno. Dokonce i u starších a déle známých nemocí se běžně stává, že se o nich zjistí něco nového. Přírodní vědy nestojí na místě, posouvají se vpřed prací vědců. Z toho plyne, že se může stát, že nějaké dřívější doporučení, které jsme předtím považovali za platné, je nutné odvolat a nahradit jiným. To je normální součást vědeckého procesu, nikoliv důkaz něčí hlouposti. Naše Ministerstvo bez filtru sleduje současné dění a udržuje tyto stránky funkční a aktualizované. Pokud zjistíme, že některé doporučení přestalo platit, přesuneme jej do archivu a jasně označíme jako neplatné, přičemž k němu dopíšeme, proč jsme jej zneplatnili. Nebudeme jej ale mazat natvrdo, aby nikdo neměl pocit, že se snažíme něco schovat. Následuje malý vzorek otázek a odpovědí. Dostanu covid, nebo se mu můžu vyhnout? Pokud žiješ v bytě sám a s nikým se moc nestýkáš, možná se mu dokážeš vyhnout. Ale pokud k tobě chodí návštěvy nebo dokonce žiješ ve více lidech v jedné domácnosti, tak je pravděpodobné, že „deltu“ ti někdo dříve či později takříkajíc dotáhne až domů. Tahle varianta je vysoce infekční a mezi lidmi obývajícími tentýž prostor se přenáší velmi snadno. Taky je možné, že už jsi covid prodělal/a bezpříznakově. Můžeš si zajít na test na protilátky, stojí pár stovek a dělají jej v těchto a těchto laboratořích (seznam). Hrozí mi těžký průběh? Lidí, kteří s covidem musejí do nemocnice, je podle současných odhadů X procent, ale mladších lidí se to týká méně a starších více. Někteří z nich skončí na JIP, odkud už se zdaleka každý nevrátí. Očkování riziko hospitalizace i těžkého průběhu snižuje. O kolik jej snižuje, to zjistíš v naší aktuální statistice případů. Pokud jsi šedesátiletý obézní diabetik, jsi na tom mnohem hůř než dvacetiletý mladík. Valná většina dosud zemřelých byla starší padesáti let a měla nějaké další nemoci. Ale neber to jako slib, že pokud jsi mladší a zdravý, nic se ti nemůže stát. Jenom máš o hodně nižší pravděpodobnost, že se ti něco stane. Konkrétní čísla najdeš v naší aktuální statistice případů. V budoucnosti budeme možná schopni odhadnout riziko těžkého průběhu přesněji. Existují vědecké týmy, jako je například tento německý, které analyzují krev pacientů a snaží se předpovědět na základě takzvaných biomarkerů, komu hrozí těžký průběh – ještě včas, aby jej bylo možno zaléčit. Ale to je zatím experimentální práce, která není dostatečně vyhodnocena a připravena k nasazení v běžné nemocnici. U rizikových pacientů lze v časné fázi onemocnění nasadit monoklonální protilátky nebo nějaké nové léky, které teď procházejí schválením (paxlovid, molnupiravir). Ale tyto přípravky jsou drahé a není jich zas tak velká zásoba, takže nespoléhej, že se na tebe dostane. Třeba v danou chvíli zrovna nebudou. Taky už nefungují u pacientů, u kterých se nemoc příliš „rozjela”; musejí se podat včas. Když už tě přivezou do nemocnice s pořádným zápalem plic, je na ně pozdě. Jak je to s klesajícím účinkem vakcín? Nejstarší vakcíny proti covidu jsou teprve rok staré, takže nemůžeme dělat nějaké předpovědi na pět či deset let dopředu. Státy, které začaly očkovat s předstihem (například Izrael), pozorovaly jako první klesající účinek vakcín, a to hlavně u starších pacientů. To není až tak divné, protože starší lidé mají obvykle slabší imunitní systém. Izraelci mají momentálně dobré výsledky se třetí dávkou, takzvaným boosterem. Proto to začaly dělat i jiné státy. Momentálně ti nikdo nedokáže slíbit, kolik těch boosterů bude potřeba, v jakých intervalech, a zda budou potřeba i u mladších lidí. V budoucnu můžou být k dispozici jiné, novější vakcíny, u kterých ten účinek tak rychle klesat nebude. Ale teď nejsou. Taky se může stát, že vzniknou nové varianty viru způsobujícího COVID-19. Několikrát už se to stalo, přičemž „indická” varianta delta je mnohem nakažlivější než původní virus z Wu-chanu. Ne všechny varianty jsou horší než ta původní, ale některé bohužel ano. Pokud se objeví nějaká nová varianta, která se začne šířit po světě, bude nutno teprve zjistit, nakolik proti ní současné vakcíny a léky fungují. To se taky nedá stihnout za den, samozřejmě. Mluvit o tom, co se neví Tak, konec vzorku. Nechci z tohoto článku dělat traktát dlouhý na tři lokte. Nějak takto bych si já osobně představoval upřímnou, férovou komunikaci s občanem. Nelhat, neslibovat zázraky, říci věci na plnou hubu – a to včetně toho, co se neví. Vlastně zejména včetně toho, co se dosud neví. Povězte, neměli byste z takového Ministerstva bez filtru (MbF) lepší dojem než z toho, co dostáváme předloženo dnes? Já tedy rozhodně ano. Dospělý člověk by měl snést určitou míru nejistoty. Úřady by s ním neměly zacházet jako s křehotinkou, která potřebuje instrukce jasné jako facka i za cenu jejich zkreslení, jinak se neuroticky zhroutí a bude volat po pevné ruce státu. No, bohužel se většina vlád rozhodla jinak a teď sklízejí plody svých rozhodnutí. Respektive sklízíme, protože pokud není člověk poustevník, od tohoto FUBARu se úplně odizolovat nedokáže.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-01-28 14:55:40

Koronavirus: Podobný osud Londýna a Wu-chanu (francouzské vyděšení z britské mutace v praxi)

Jsme zahlcováni stále novými informacemi o koronavirové lapálii. V lednu 2021 doslova explodovaly problémy v čase, kdy začala převažovat naděje spojená s očkováním. Strach z tzv. britské mutace a dalších mutací koronaviru ještě zvýraznily nečekané problémy s výrobou vakcín. To nás nutí zapomenout na nedávné varovné signály ukazující, že stále nejsme dostatečně schopni reagovat na koronavirové problémy v Evropě. Jedná se především o varovné signály spojené s dvoudenní francouzskou blokádou Velké Británie v prosinci 2020. Britský premiér Boris Johnson v sobotu 19. prosince 2020 zcela nečekaně vyhlásil pro třetinu Anglie tvrdý lockdown. Výrazně totiž narůstal počet koronavirových infekcí způsobených novou mutací koronaviru SARS-CoV-2 pod poetickým názvem VOC 202012/01 (nebo pod názvem VUI-2020-12-01 nebo B.1.1.7). Náhlé rozhodnutí o tvrdém lockdownu znepokojilo nejen obyvatele britských ostrovů, ale i politiky ve Francii a v EU. Poznámka č.1: Neřešíme, zda byl tento tvrdý lockdown zaveden včas, v dostatečné míře apod. Zabýváme se jenom důsledky 48hodinové blokády vzešlé z úleku Francouzů, že se objevila infekčnější mutace viru. Do článku nepromítá, že v té době měl být spíše vyhlášen celostátní lockdown, protože nová nakažlivější mutace byla ve Velké Británii (v různé míře) už rozšířena. Plošná uzávěra v Anglii a ve Skotsku začala až od úterý 5. ledna 2021. Za vše může mutace VOC 202012/01 Premiér Johnson tehdy všechny zaskočil. Vyhlásil tvrdé uzavření třetiny Anglie v sobotu a mělo platit od půlnoci ze soboty na neděli 20. prosince. Pro třetinu obyvatel Anglie to znamenalo, že si dají večeři a ráno, až vstanou z postele, nesmí – až na nejnutnější případy (včetně cesty do práce) – vycházet z bydliště na veřejnost. Zavřeny byly všechny obchody kromě prodejen nezbytných potřeb. Nejednalo se o maličkost, ale o náhlý přechod do nejtvrdšího čtvrtého stupně lockdownu. Už neplatilo „vánoční uvolnění“ plánované pro celou zemi na vánoční čas od 23. do 27. prosince. Statisíce rodin přišlo z minuty na minutu o Vánoce s širší rodinou. Náhlé uzavření společnosti bylo vnímáno jako signál nebezpečí. Objevila se vůně hysterie – pocit ohrožení nebezpečnou mutací koronaviru. Přitom premiér Johnson při vyhlášení totální uzávěry uklidňoval, že je nová mutace sice o 40 až 70 procent nakažlivější, ale nezpůsobuje těžší průběh nemoci. Ale i to znamená vážný problém, protože větší nakažlivost zvýší počet nemocných, a to je signál nebezpečí zahlcení zdravotního systému. Francouzi se lekli: „Francie …na 48 hodin zcela pozastavila pohyb osob a silniční dopravu… Další rozhodnutí o pozastavení byla přijata současně ve většině zemí v EU i mimo ni. (Rozhodnutí nebyla přijata současně.) Toto období umožnilo konzultace mezi Evropskou komisí a členskými státy na základě analýzy rizik pro veřejné zdraví zveřejněné 20. prosince Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC, jakož i konstruktivní dvoustranné diskuse mezi francouzskou a britskou vládou…“  Mám pocit, že je to spíše alibistická formulace. Analýza rizik pro veřejné zdraví zveřejněná Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sice přinášela aktualizované informace, ale důležitější byla přímá komunikace britských a francouzských epidemiologů. Poznámka č.2: ECDC v neděli 20. 12. 2020 vydala „Stručné vyhodnocení ohrožení: Ve Spojeném království byl pozorován rychlý nárůst varianty SARS-CoV-2 s více mutacemi…“, kde z hlediska dopravy nebylo napsáno nic podstatnějšího, než: „Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje dostatek důkazů o tom, do jaké míry se nová varianta viru šíří mimo Spojené království, je třeba včasného úsilí k prevenci a kontrole jejího šíření a zahrnout následující: …zejména je třeba zdůraznit pokyny k vyhýbání se nepodstatným cestováním a sociálním aktivitám.“ Ve zprávě bylo uvedeno, že několik případů s novou mutací koronaviru již oznámilo Dánsko a Nizozemsko a podle zpráv médií prý i v Belgii. Otázkou je, zda nebylo francouzské zablokování dopravy na 48 hodin příliš zbrklé (či spíše zbytečné)? Vždyť není možné jiné řešení než přes hranice z Anglie pustit lidi s negativním testem na koronavirus. Tak to i dopadlo: S ukončením blokády byl spojen francouzský požadavek, aby byl před odjezdem z Anglie u cestujících (tedy i řidičů) výsledek negativního testu realizován před méně než 72 hodinami. Test musí absolvovat též děti ve věku 11 a více let. Anglický stín Wu-chanu Když Boris Johnson ohlásil tvrdý lockdown – zavedením nejvyššího stupně karanténních omezení – bylo postiženo 16,4 milionu lidí. Tvrdá opatření byla přijata na poslední chvíli, protože se nová infekčnější mutace koronaviru šířila stále intenzivněji. Váhání s nejtvrdšími opatřeními v jistém smyslu připomíná týdny opatrného našlapování kolem nové virové infekce v Číně a potom náhlé zavedení tvrdé uzávěry čínského Wu-chanu a později dalších měst a oblastí. Nová varianta mutace koronaviru byla poprvé zjištěna v jižní Anglii v září 2020. V listopadu byla infekčnější mutace identifikována v Londýně zhruba u čtvrtiny případů, v prosinci již téměř u dvou třetin infikovaných. V Anglii nastala situace, kterou známe už z Asie na začátku roku 2020. Britové zažívali znovu to, co lidé v čínském Wu-chanu. Během roku 2020 sice už několik tvrdých uzávěr proběhlo, ale 19. prosince nastala jiná situace: Došlo k tomu neočekávaně ze dne na den. Také v čínském Wu-chanu takové rozhodnutí nikdo nečekal. Vzpomínka na čínské vzdychání západních humanistů Od února 2020 se quasi – demokratičtí humanisté pohoršovali nad tvrdým uzavřením Wu-chanu a potom i dalších čínských měst. Proč lidé tehdy utíkali z Wu-chanu? Politický komentátor z USA jménem Tchang Ťing-jüan měl tehdy jasno: Mnoho obyvatel se bojí nákazy. Proto chtějí z nebezpečného místa pryč. „Magistrát město uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými… Kromě toho je ve městě teď velkým problémem zásobování potravinami, a tak se zdraví lidé snaží co nejdříve utéct,“ uvedl Tchang. Tento argument lze použít i na Anglii od 19. prosince. Dalším problémem prý bylo, že když se občané nakazili, nedostalo se jim potřebné péče. V nemocnicích byl nedostatek lůžek, a to je další důvod, proč z města utíkali i nakažení. Úřady ve Wu-chanu vydaly příkaz, že pacienti s mírnými či středně vážnými příznaky, u kterých nebyla diagnóza potvrzena, musí odejít do karanténních středisek a provizorních nemocnic. Z hlediska dnešních znalostí šlo vzhledem k zahlcení nemocnic o přiměřenou reakci. Pacienti byli na pozorování a pokud se projevil COVID-19, následovala snaha o léčbu podle míry tehdejších znalostí a možností. Tchang uvedl, že nakažené osoby, které město opustily, mohly šířit virus dál a přenesly ho do dalších oblastí v Číně. Ve skutečnosti infikovaní lidé vlaky a letadly už koronavirus před jeho oficiální identifikací rozváželi nejen po Číně, ale také na další kontinenty, včetně Evropy. Když to promítneme do prosincové Anglie, Johnson město Londýn uzavřel a přinutil tak zdravé lidi, aby tu žili spolu s nakaženými podobně jako ve Wu-chanu. Tchangovy argumenty se tedy dají použít i vůči Johnsonově totální karanténě. Útěk z pasti jako univerzální jev Humanističtí naivisté snahu o útěk z Wu-chanu viděli jako symbol nedůvěry vůči čínskému vedení. Ve skutečnosti šlo o archetypální jev – o jednu ze základních lidských reakcí. Proč by lidé museli důvěřovat vedení své země? Proč by veřejné mínění nemohlo být rozpolcené, plné nedůvěry vůči vládě a různým politickým a vládním skupinám, jak to vidíme například i ve Velké Británii, USA, Polsku, Francii či v České republice? Lidské reakce jsou prosté. Není třeba za vším vidět politiku. Řada lidí se intuitivně chce vyhnout omezení svobody, tedy uzavření v karanténě, na což upozorňuje i ústecký emeritní policejní psycholog major Josef Kovářík: „To je také lidská samozřejmost, obcházet pravidla, která jsou lidem vnucena. Jako psycholog – někdy i policejní vyjednavač – jsem většinou přesvědčoval jednoho dva lidi. S těmi se dohodnete. Čím větší je dav, tím větší je problém. Proto po vyhlášení karantény v oblasti 11milionového Wu-chanu z oblasti města do okamžiku uzavření komunikací uteklo prakticky ze dne na den přes 300 tisíc lidí.“ O 10 měsíců později v sobotu 19. prosince lidé hromadně opouštěli čerstvě uzavíraný jihovýchod Anglie. Rodiny se rozhodly ve velkém spěchu, protože za několik hodin, po půlnoci, by už platil zákaz vycestování z oblasti. Dálnice ven z karanténní oblasti se velmi rychle zaplnily ujíždějícími auty. Vytvořily i hodinové kolony. Šéf britské automobilové asociace potvrdil, že úprk lidí nastal už 90 minut po oznámení Borise Johnsona o lockdownu, a nazval ho malým exodem. Půjčovny aut měly žně, majitelé autobusů a mikrobusů si mohli dobře vydělat. Mnoho lidí se snažilo odjet vlakem. „Všichni se hromadili na vlakových stanicích, kde se opravdu nedalo hovořit o dodržování nařízení, což pak vláda označila za nezodpovědné,“ uvedl 21. prosince Peter Ďuračka pracující v hotelu v anglickém městečku Beverley.  Sobotní „last-minute“ oznámení podnítilo „…spěch na nádraží v Londýně a do devatenáct hodin, tam nebyly k dispozici on-line rezervaci žádné jízdenky v londýnských stanicích, včetně Paddington, King's Cross a Euston.“ Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukázaly velké davy na nádraží St Pancras, které čekaly na nástup do vlaků do Leedsu.… Starosta Londýna Sadiq Khan řekl, že scény na londýnských nádražích byly ‚přímým důsledkem chaotického způsobu oznámení (tvrdého uzavření)', ale vyzval Londýňany, aby dodržovali nová pravidla…“ Spekulovalo se o zablokování výjezdů z Londýna, ale policejní šéfové potvrdili, že se to nestane. Předseda Rady náčelníků národní policie Martin Hewitt k zastavení automobilů uvedl: „Zviditelníme se, abychom povzbudili veřejnost k tomu, aby dodržovala pravidla. Není v úmyslu zakládat silniční zátarasy nebo běžně zastavovat vozidla.“ Podobně se chovali i Izraelci. I přes povinnou karanténu, která čeká na cestující po návratu zpět do země, se mnoho Izraelců rozhodlo využít možnost zakoupit si letenky pryč z Izraele před začátkem tvrdé karantény, tedy před 8. lednem 2021. Ideálním cílem leteckého výletu byl Dubaj ve Spojených arabských emirátech. „Podle Israir Airlines byrokracie neudělala nic pro to, aby zastavila nárůst nových rezervací, a velký počet Izraelců si prostřednictvím svých webových stránek rezervoval dovolenou," upozornila 7. ledna 2021 izraelská letecká společnost v článku o útěku Izraelců na „protikaranténní“ dovolenou. Marné přemlouvání V Anglii se sice objevovaly vládní výzvy, aby lidé z oblasti tvrdého lockdownu neodjížděli, ale marně. Následovaly úřední obranné akce: Například skotská premiérka Nicola Sturgeonová zavedla zákaz cestování mezi Skotskem a Anglií. Neboť nikdo nemá rád přivandrovalce z území zasaženého morem… Už v březnu 2020 na toto téma upozornil například článek Pandemie koronaviru v Evropě postavila venkov proti městu: Od Norska přes Francii až po Španělsko postavil koronavirus venkovské obyvatelstvo proti obyvatelům měst. Ti se hrnou na venkov, aby tam přečkali pandemii. Jednu z hlavních obav místních představuje zahlcení záchranné služby a nemocnic ve venkovských oblastech, které často trpí nedostatkem personálu. I v ČR byla zaznamenána antipatie proti náhlému přílivu víkendových, ale v té době koronavirových chalupářů, kteří ohrožovali zdraví místních obyvatel. Odjezd rodin z náhle uzavřené části Anglie byl motivován především touhou po setkání s příbuznými. Ve stupni čtyři neplatilo „vánoční uvolnění“, plánované pro celou zemi na 23. až 27. prosince. O svátcích se nemohly setkávat ani dvě domácnosti. Nárůst odhalených koronavirových infekcí tehdy zredukoval „vánoční uvolnění“ ve všech ostatních částech země, včetně Skotska, s povoleným setkáním rodin z původně plánovaných pěti dní na jediný (25. prosinec). Pouze Severní Irsko tehdy ponechalo možnost setkání až tří rodin po dobu pěti svátečních dnů, ovšem později vyhlásilo šestitýdenní lockdown platný (s ohledem na setkávání rodin) až po Vánocích od 26. prosince. Cvičení civilní obrany II. Od okamžiku kdy Boris Johnson vyhlásil pro část Anglie totální karanténu (lockdown kategorie čtyři), znamenalo to „zajímavou“ zátěž, kterou nelze nasimulovat, protože: a) totální uzavření rozsáhlého území přišlo nečekaně (last minute), což signalizovalo závažnost situace, ale také vedlo k rozčarování až vzteku lidí, kteří byli bez varování okradeni o svátky. Bude zajímavé vyhodnotit protichůdné tlaky: informace o ohrožení zdraví a snahu zachovat si aspoň částečně svůj životní standard, b) k závažnému narušení životního standardu došlo v čase očekávání svátečních dnů (podobně v Číně lidé utíkali z karanténních oblastí v čas blížících se novoročních svátků), c) tvrdý lockdown v přístavních oblastech Anglie směrem k Francii signalizoval míru obavy: Francouzská vládní reakce byla typicky zkratkovitá (48 hodin přerušení dopravního spojení s Velkou Británií). Byla to reakce z úleku, protože nebyli připraveni náhlou informaci ihned adekvátně reagovat. Cenné je, že reakce na mutaci VOC 202012/01 byla z hlediska „cvičení civilní obrany“ ideálním studijním materiálem. Ideálním v tom smyslu, že důvodem úleku naštěstí nebyla akutně smrtelná mutace či náhlá katastrofální situace, ale „jenom“ epidemický problém – vyšší infekčnost nového koronaviru. Proto reakce obyvatelstva a státního aparátu na britských ostrovech, ale i opatření ve Francii a EU, jsou zajímavým studijním materiálem. Ukázaly způsob reakce v zátěžových situacích lidí a institucí. Poznámka č.3: Motiv civilní obrany nepředstavuje „legrační“, ale ryze pragmatický motiv. Prvním mezinárodním „ostrým“ cvičením civilní obrany byla reakce na šíření nového koronaviru od ledna 2020. Státy si mohly poprvé v praxi vyzkoušet, jak jsou na pandemii nepřipravené. Jakékoliv pouze nasimulované cvičení nemohlo odhalit skutečnou míru neschopnosti člověčenstva reagovat na invazi infekčních breberek. Reakce na větší infekčnost nové mutace víru SARS-CoV-2 prověřila efektivitu připravenosti evropských států na náhlý přechod na vyšší stupeň nebezpečí, a tudíž i karanténního opatření. Opět s předpokládaným výsledkem – nebylo dostatečně zvládnuto. Od nedělního večera (21. prosince) Francie uzavřela lidem a kamionům na 48 hodin svou hranici, než vyřeší mechanismus přeshraničního styku. Několik tisíc kamionů muselo náhle zastavit v místech, kde řidiči neměli žádné sociální zázemí, následovala lavina dopravních, psychologických a sociálně-logistických problémů. Poznatky z blokády Velké Británie budou pro tvorbu budoucích krizových plánů podnětné. Při pouhém cvičení se takové zkušenosti nenasbírají. Ostré cvičení civilní obrany II., které bylo časově omezeno od soboty 19. prosince 2020 do pondělí 4. ledna 2021, ukázalo v rámci nové varianty ohrožení skutečné problémy v reálném rozsahu a čase. Následovalo jej už běžné období charakterizované plošnou uzávěrou v Anglii a ve Skotsku od úterý 5. ledna. Předběžné závěry: Ačkoliv každý stát zažil od ledna 2020 nejméně jednou jistou formu kolektivního úleku z epidemie/pandemie, našel nepříliš funkční, ale relativně vyhovující kompromis mezi karanténními opatřeními a snahou vydělávat peníze. Každá další výrazná změna stavu vedoucí k nové změně chování (v jihovýchodní Anglii od soboty 19. prosince) vedla k obdobným úlekovým reakcím, prvotní fázi administrativního a logistického provizorního jednání, následovalo zklidnění a nalezení uspokojujícího organizačního řešení, které nastupovalo zdlouhavě. Ačkoliv postupy zvládání tohoto typu krize byly již „nacvičeny“ v Evropě nejméně od konce března 2020, nová situace (od 19. prosince) vedla k pomalému nástupu opatření: 1) zbytečně časově dvoudenní blokáda kamionů ve směru do Francie, 2) pomalé a chaotické zmírňování náhlých dopadů blokády od 20. prosince 2020. Neúprosný čas nákupní hysterie Opět se potvrzuje, že narušení dopravních řetězců ohrožuje civilizační manýry rozmazlených lidí. A může vést až ke společenské nestabilitě. Na stůl tradičního britského vánočního oběda patří suroviny jako krocan, mrkev, hrášek, pastinák nebo růžičková kapusta, což se produkuje na britských ostrovech. Ale co dál? Ve dnech 21. a 22. prosince britské obchodní řetězce varovaly, že na Vánoce budou zřejmě v regálech supermarketů chybět některé čerstvé potraviny, zejména hlávkový salát, brokolice, květák a citrusy. Je to drobné připomenutí křehkosti prodejních řetězců a civilizační rozmazlenosti. Pokud 22. prosince Tesco (i další řetězce) nabádalo zákazníky, aby nakupovali jako obvykle, protože má ve skladech dostatek zboží až do 25. prosince, ve skutečnosti Tesco informovalo, že poté už začnou potíže. Po tomto oznámení každý rozumný člověk měl tendenci nakoupit ještě více jídla, pití, toaletního papíru atp. Pokud by problémy s dopravou trvaly více dní, s každým přibývajícím dnem embarga dopravy přes kanál La Manche by obavy nervózní spotřebitele tlačily k větším nákupům zboží pro dlouhodobější přežití. To by vyvolávalo další tlak na nakupující, aby si z toho zbytku, co ještě nebyl vykoupen, odnesli co nejvíce. Co je doma se počítá, to platí od pračlověka Janečka až do digitálního věku. Francouzská blokáda na 48 hodin představovala epidemiologickou prevenci i politické alibi. Politická opozice by Macronovi neodpustila, že neudělal hned mediálně viditelná karanténní opatření. Proto nejjednodušším opatřením byla blokáda Anglie (zároveň politicky silácké gesto) jako oddechový čas pro rozhlédnutí se, co dál. Ale už v okamžiku blokády bylo zřejmé, že není možné jiné opatření než pustit přes kanál na evropský kontinent řidiče s koronavirovým testem potvrzujícím, že nejsou infekční. Existovala samozřejmě i zdlouhavá, kapacitně omezená varianta dopravovat oběma směry jenom kontejnery, které nepřišly do styku s řidiči kamionů – ať na lodích nebo po kolejích Eurotunelu. Tato varianta v omezené míře fungovala přes víkend 19. a 20. prosince, kdy společnost Eurotunnel oznámila, že vlaky dovážející vakcínu do Británie z EU budou dále jezdit. Přístavy v Doveru a ve Folkestone informovaly, že kontejnery bez řidičů budou i nadále přes kanál La Manche převáženy, pokud je na francouzské straně převezme bez kontaktu francouzský řidič. Pokud by došlo v určité oblasti hypoteticky k „výbuchu“ mutace virové nákazy s vysokým procentem úmrtnosti, a bylo potřeba oblast úplně uzavřít, britsko-francouzské problémy s logistikou z konce prosince 2020, budou varováním. Varovné signály Základním ponaučením je nutnost rozhodnout o další dopravě v co nejkratším termínu podle předem připravených manuálů reagujících na různé typy krizových epidemických problémů. V prosinci 2020 rozhodnutí záviselo na vyhodnocení dat předaných mezi britskou a francouzskou stranou o nebezpečnosti mutace koronaviru. Odborných informací byl tehdy už dostatek a rozhodnutí, že Francouzi od řidičů budou vyžadovat negativní výsledek testu na COVID-19, mohlo být přijato už v průběhu neděle, tedy méně než za 24 hodin. Zdravotničtí a dopravní experti tehdy už jistě pracovali na scénáři, co udělat, kdyby bylo nutné uvažovat o uzavření hranic. Otázka zní: Jak uzavření hranic definovat z hlediska mezinárodní dopravy zboží. První návrhy tohoto typu se objevily 10. ledna, kdy vědecký vládní poradce Arnaud Fontanet veřejně doporučil, že by Francie měla uvažovat o uzavření hranic. Ale co dál? Uzavření hranic je, alespoň pro EU, jenom krátkodobým nouzovým řešením, jehož plná úspěšnost není zaručena. Z dlouhodobého hlediska nejrozumnějším a technicky dobře zvládnutelným způsobem dopravy je v krizových časech tohoto typu převoz zboží nákladními vlaky. Tedy s minimem obslužného personálu, a se snadno dezinfikovatelnými vagony a kontejnery. I v obecnějším smyslu by měla být do budoucna preferována železniční nákladní doprava s přeložením nákladu na kamiony až v cílových regionech (krajích, hrabstvích, župách…). Regionální jistota Další strategickou úvahou by mělo být, aby nejzákladnější zboží nutné pro dlouhodobou obživu, hygienu a celkové fungování obyvatelstva, bylo možno pěstovat, chovat a vyrábět ve vlastním regionu. Zkušenosti s koronavirem SARS-CoV-2 ukazují, že může dojít k narušení (až ke zhroucení) mezinárodní dopravy mezi výrobními a distribučními centra a koncovými uživateli a jejich montovnami. Zastavení či zhroucení dopravy i v menším měřítku (viz 48hodinové embargo dopravy z Anglie do Francie) může způsobit problémy přetrvávající týdny. Přitom prosincové „cvičení civilní obrany“ (v rámci roku 2020 v pořadí druhé) jenom naznačilo, co by náhlá karanténa a blokáda v malém mohla způsobit v širším měřítku. Další poznatek: Mezinárodní společenství není solidární v nejdůležitějších záležitostech, pokud ohrožují jejich regionální bezpečí. Pro přežití politiků je v okamžiku krize potřeba podpořit jistoty, které po nich požadují voliči. K tomu se „flexibilně“ připojí i podnikatelská sféra, pro kterou kšeft je vším. Proto z momentální nutnosti podpoří regionální zájmy. Při zvládání rozsáhlých katastrofických jevů (v obecném smyslu i pandemií) je důležitý „náš“ region, pokud to situace dovolují i širší regionální okolí, a to je vše. Ekonomicky silné státy budou mít při zvládání katastrof lepší vyhlídky. Mezinárodní spolupráce je až cosi na druhém či třetím místě. To se ukazuje i v rámci koronavirové pandemie, obzvláště v období snahy zajistit si co nejvíce vakcín pro „náš“ region. Ale to jsou témata nad rámec tohoto článku. Problém testování Britsko-francouzské lapálie s pomalým nástupem testování řidičů by měla vést k vytvoření specializovaných armádních jednotek vybavených a vycvičených (v rámci civilní obrany) ke zvládání zásahů v krizových a epidemicky ohrožených oblastech. Znamená to posílit ženijní a zdravotní vojsko a logistické jednotky obecně. V prosinci 2020 jsme viděli pomalý nástup testování prodlužující blokádní chaos o další dny. Ve Velké Británii testování zpočátku fungovalo pouze na letišti/parkovišti Manston, kam musely zaparkovat stovky kamionů. Testovací místa tam měla výrazně omezenou kapacitu. Trvalo až do čtvrtka 24. prosince, než se testování dostalo až do přístavních zón a okolních silnic, kde na ně čekalo mnoho dalších řidičů. Proto byla typická zpráva: „Sdružení pro silniční přepravu zboží (RHA) odhadlo, že osm až deset tisíc nákladních automobilů bylo ve frontách, které se začaly tvořit kolem přístavů na jižním pobřeží Anglie, když došlo v neděli k uzavření hranice. Vláda uvedla, že věří, že počet se blíží šesti tisícům, i když ministři počty dříve výrazně podcenil,“ psal 24. prosince Guardian.  Vláda uvedla, že do čtvrtečního poledne (24. prosince) bylo provedeno více než dva tisíce testů, ale přístav Dover potvrdil jenom odbavení 700 nákladních aut směrem do sladké Francie. Podle ministra dopravy Granta Shappse bylo 2367 testů provedeno od poledne ve čtvrtek 24. prosince, s 2364 negativními a třemi pozitivními testy. Ve čtvrtek večer řekl: „Musíme co nejdříve vyřešit situaci v Kentu způsobenou náhlým uvalením omezení od francouzské vlády. Dnes jsem poslal speciální instrukce armádě, aby převzala kontrolu nad testováním a operacemi spojenými s dopravou v kraji…“ Podotýkám, že k uzavření došlo již v neděli. Tehdy mohla být předběžně mobilizována armáda k přípravě testovacích kapacit, protože neexistoval jiný způsob řešení situace. Testování řidičů se ukázalo za více méně zbytečné, protože k 31. prosinci bylo provedeno 15 526 testů, ale pozitivních bylo jenom absolutní minimum: 36. V souvislosti s tím není od věci připomenout, že Nizozemí zrušilo povinnost PCR testu pro řidiče kamionů při příjezdu na své území. České ministerstvo zahraničí informovalo, že do Nizozemí je možné jet trajektem z města Hull a Newcastle na severu Anglie: „Pokud nejste v Kentu, kam britské úřady doporučují nevjíždět, je toto alternativní trasa. Je nicméně nutné mít před odjezdem do přístavu platnou jízdenku.“ Autor článku zaznamenal, že do Ústí nad Labem se vrátil český řidič z Anglie až teprve 4. prosince 2021. Tak „operativní“ bylo zvládání následků britsko-francouzského koronavirového problému na hranicích přes kanál La Manche. Co blokáda (ne)přinesla Snaha o izolaci pevninské Evropy od nové mutace COV 2020 12/01 byla marná. Britští vědci upozornili, že mají velmi dobrou infrastrukturu pro genetické analýzy koronaviru, a proto byla zjištěna přítomnost nové verze koronaviru právě na jejich území. Mutace COV 2020 12/01 už v té době působila v dalších evropských zemích.  Virolog Fabrizio Pregliasco z Milánské univerzity upozornil, že britský kmen nemusí být jenom „britský“, ale pouze ho jako první objevili v Anglii. Tehdy byla kromě Severního Irska s pár případy nová mutace rozlezlá již po celých britských ostrovech. V době vyhlášení tvrdé karantény na jihu a východě Anglie i velšský premiér Mark Drakeford varoval, že nový kmen koronaviru „je silně přítomný po celém Walesu". Později bude zpětně analyzováno kdy se „britská (anglická) mutace“ poprvé objevila v zahraničí. Opět se objevuje stejný problém jako v Číně. Identifikace koronaviru Sars-Cov-2 v Číně nevypovídala nic o tom, kde koronavirus v době první oficiální identifikace působil. Koronavirus byl už rozšířený po Číně a směřoval i do zahraničí. Z mezinárodního letiště ve Wuhanu mohl během prosincem, možná i listopadu, cestovat v těle člověka kamkoliv, kde na planetě přistávají letadla. Tam mohl přestoupit do jiného letadla a letět ještě o kus dál. Když přišel prosinec 2020, nelze se divit, že bez ohledu na francouzskou blokádu a další opatření se už kolem Štědrého dne začaly objevovat informace o britské mutaci koronaviru třeba v Německu, Izraeli, v Dánsku, Itálii, Francii či Belgii, později Španělsku a Švýcarsku atp. V prvním týdnu roku 2021 byla tzv. britská mutace potvrzena nejméně v 35 státech. Samozřejmě se objevila i v ČR, kam byla importována z vánočního Německa. Identifikována byla u nás v lednu. Jaké je poučení z důsledků francouzské blokády? Generální poučení z výše popsaného blázince nelze vypsat jenom v pár větách. Lze snad popsat alespoň obecné stíny, které vrhá francouzská blokáda na celkovou historii lidského chování v pandemii v průběhu roku 2020. Od konce prosince 2019 a během roku 2020 se vědci dozvídali stále více o koronaviru, o možnostech léčby a prevence. Ale organizace obrany proti infekci stále probíhá ve fázi pokusu a omylu, protože se objevují stále nové situace a problémy. Náhlý projev obavy z nakažlivější „britské mutace“ koronaviru Sars-Cov-2 ukázal, že rychlá (a nakonec zbytečná) francouzská uzávěra na 48 hodin s následnými problémy v dopravě nejméně na dva týdny, je připomínkou, že všichni se snaží pokračovat v momentální improvizaci. Začátkem roku 2021 prožívá lidské společenství „čekání na zázrak“ zvané očkování. Jsou s ním spojeny emotivně laděné projevy: přehnaná očekávání, až zlostná netrpělivost a podezíravost. Očkovací programy letos neposkytnou stádní imunitu před pandemií, varují experti. Upozorňují, že vakcíny nejsou k dispozici v chudých zemích, část lidí vakcínám nedůvěřuje a hrozí, že koronavirus zmutuje a vakcíny mohou být vůči některým mutacím neúčinné. „V roce 2021 se nevrátíme k normálu," varoval Dale Fisher, předseda Skupiny pro reakci na epidemie Světové zdravotnické organizace. Lidské společenství jako celek neposkytuje záruku ničeho. Lidstvo je obecný výraz bez většího významu, protože ve skutečnosti jde o větší počet společenství, či spíše proměnné shluky regionálních skupin s různorodými tendencemi. Ani současná pandemie není schopná lidi sjednotit. Rozdělení v době pandemie je ještě patrnější, a zakládá se na dominanci bohatších, a tudíž i silnějších a sofistikovanějších. Devi Sridharová, profesorka veřejného zdraví na Edinburské univerzitě, napsala: „Začátkem tohoto roku přislíbilo 171 zemí, že se bude účastnit na tzv. iniciativě Covax, jejímž cílem je podpořit vývoj a férovou distribuci dvou miliard dávek vakcíny do konce roku 2021. Ale když se ukázalo, že jsou první vakcíny úspěšné od firem Pfizer a BioNTech, bohatší země vykoupily 80 procent jejích dávek. Z jedné analýzy Oxfamu vyplývá, že i kdyby se ukázalo, že všech pět pokročilých vakcín funguje, pro většinu lidí na světě nebude dost vakcín až do konce roku 2022.“ Ve vědecké rovině je spolupráce na poznávání nového koronaviru intenzivní. Ale Devi Sridharová uvedla, že na květnovém Shromáždění pro světové zdraví (2020) vlády přislíbily, že budou sdílet výsledky výzkumu a budou společně řešit koronavirovou pandemii. Když začaly vlády čelit rozhodnutí, jak sdílet zdroje, přísliby spolupráce splněny nebyly. Probíhající politická studená válka č. 2. podkopává mezinárodní spolupráci. Problémy s koronavirem Sars-Cov-2 jsou zdrojem vydírání na mezinárodní i vnitrostátní a regionální úrovni, čemuž se říká politika, respektive politický boj. Typické je například obviňování Číny, že může za rozšíření koronaviru do světa, nebo útoky opozice proti špatnému protiepidemickému postupu vlády bez ohledu na to, zda jde o ČR, Velkou Británii, Francii nebo jiný stát. Média mají v úsilí zvládnout pandemii stejně problematickou roli jako politici. Jsou též přehlídkou dobře placených mindráků a „ismů“. Generální závěr aneb věštba: Budoucí přírodní katastrofy, včetně pandemií, budou součástí politicko-ekonomického boje. Mezinárodní, vnitrostátní i regionální spolupráce bude i nadále podmíněna ekonomicko-politickými zájmy. Silnější bere vše. I ve snaze o přežití. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-07-10 09:30:58

Jazykovědma: Za vším hledej sloveso

Kdo má fištrón? Jak vzniklo slovo sporák? Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? Je den po neděli pondělí nebo pondělek? Kdy jste v bytě a kdy na bytě? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož červnové posty přebíráme.   Latinská zkouška z dospělosti (1. 6.) Blíží se maturity – pomyslné zkoušky dospělosti. Nejsou ale jen pomyslné, protože zkouška dospělosti je český ekvivalent slova maturita. To jsme převzali z německého Maturitätsexamen, které vzniklo po vzoru latinského examen maturitatis, tj. zkoušky dospělosti.   Intelektuálové polykají rybí tuk (2. 6.) Kdo má fištrón? Ten, kdo jako dítě poctivě polykal rybí tuk! Slovo fištrón (důvtip) totiž pochází z německého Fischtran (rybí tuk). K posunu významu došlo snad podle posilujících účinků rybího tuku a vlivem jiných slov na fi- označujících chytrost (fiškus, fígl, filuta).   IKEA zve do Ikey (3. 6.) Chodíte do IKEA, nebo do Ikey? Pravidla pravopisu posvěcují obě varianty. Ale pozor: nesklonná varianta je zkratka, a proto píšeme všechna písmena velká (do IKEA). Skloňovaná varianta je zkratkové slovo, velké je tedy pouze první písmeno (do Ikey).   Například versus na příklad (4. 6.) Dnes si posviťme na příklad slova „například“. Pokud tímto příslovcem uvádíme nějakou ukázku dokládající naše tvrzení (jako příklad), můžeme psát „například“ (dohromady) i „na příklad“ (zvlášť). Pokud ale použijeme zkratku „např.“, píšeme ji vždy dohromady.   Úsporný sporák (5. 6.) Víte, co jsou úsporná kamna? Téměř jistě je máte doma – dnes se jim totiž říká sporák. Sporák vznikl slovotvorným procesem univerbizace, tedy zkrácením víceslovného pojmenování na jedno slovo. Sporák je už spisovný výraz, mnohé jiné nejsou: náklaďák, panelák, tenisák...   Zkouška prubířským kamenem (8. 6.) Co je to prubířský kámen? V původním významu jde doslova o kámen, pomocí kterého se zkouší ryzost drahých kovů. V přeneseném významu jde o jakoukoliv zkoušku. Slovo prubíř pochází z německého Probe (zkouška), což je původně z latinského probāre (zkoušet).   Ty brďo, Hurvínku. (9. 6.) Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? S kopcem a rozhlednou Brdo ve Chřibech to nijak nesouvisí. Expresivní brďo je jednoduše zkrácení zvolání „ty člobrďo“. Slovo člobrda či člobrďa známe mj. ze scének Spejbla a Hurvínka, díky kterým se rozšířilo.   Spisovná whisky, hovorová viska (10. 6.) Dáváte si whisky, whiskey, nebo dokonce visku? V češtině je kodifikovaná pouze podoba whisky, která označuje tradiční destilát skotského původu. Ve světě je běžná i podoba whiskey, což ovšem označuje americkou pálenku. Počeštěná viska je varianta (zatím) jen hovorová.   Hamburger z Hamburgu (11. 6.) Věděli jste, že hamburger není složenina ham + burger, nýbrž odvozenina od města Hamburg? Novější podoby hamburgeru této příhodné stavby slova využily, a tak se samotný burger vžil jako obecné označení druhu jídla a zpětně se k němu vytvořil např. cheeseburger či veggie burger.   Když už hemoroidy, tak spisovně (12. 6.) Ne že bych vám to přála, ale kdyby na to někdy přišla řeč – spisovně jsou to hemoroidy (s „o“), podoba hemeroidy (s „e“) je hodnocena jako hovorová. Píšeme (a vyslovujeme) s „o“ proto, že jde o řeckou předponu hemo-, tj. týkající se krve (stejně např. hemoglobin).   Zastaralý pondělek (22. 6.) Nad původem pojmenování pondělí netřeba přemýšlet: pondělí je doslova den po neděli. Ale je to pondělí nebo pondělek? To je na vás! Pondělí je neutrální, zatímco pondělek je spíše zastaralý a používaný v ustálených spojeních (při pondělku). Totéž platí pro úterý/úterek.   Na bytě jen dočasně (23. 6.) Konkurence předložek „v“ a „na“ aneb je správně „v bytě“ nebo „na bytě“? V pořádku je obojí, jen tu je drobný významový rozdíl. „V bytě“ označuje trvalý stav (např. celý život bydlel v bytě). „Na bytě“ označuje stav dočasný (např. o prázdninách pobývá na letním bytě).   Antedatovat recept na antikoncepci (24. 6.) Kdy zvolit předponu ante- a kdy anti-? Latinské ante- značí před: najdeme je především ve slově antedatovat (a v klasickém citátu Hannibal ante portas = Hannibal před branami). Řecké anti- značí proti a je mnohem častější: např. antibiotikum, antikoncepce či antipatie.   Spojovník versus pomlčka (25. 6.) Hrátky se spojovníky (-) a pomlčkami (–): * U těsně spojených místních jmen či správních oblastí je spojovník: Frýdek-Místek, Praha-Ruzyně. * U víceslovných názvů bývá pomlčka: Praha 6 – Ruzyně, Brno –⁠ Královo Pole. * U tras je vždy pomlčka: Praha – Brno.   Panchart počatý na lavici (26. 6.) Je to parchant či panchart? Kodifikované jsou obě varianty. Panchart se užívá řidčeji, ale je to původní podoba slova. To pochází z německého banchart (nemanželské dítě), doslova dítě počaté na lavici (místo manželského lože), a to od banc (lavice) a hart (tvrdý, silný).   Jak psát e-maily (29. 6.) Tip pro psaní pondělních e-mailů! 1. Je-li závěrečný pozdrav celá věta, končí tečkou nebo vykřičníkem. Přeji příjemný den! Vědma 2. Není-li závěrečný pozdrav celá věta, nenásleduje žádná interpunkce. S přáním příjemného dne Vědma P.S. Píšeme e-maily, ne *emaily.   Za vším hledej sloveso (30. 6.) Pravidlo pro psaní čárky před „než“ a „jako“: Čárka se píše jen tehdy, je-li za těmito spojkami celá věta. Celá věta má sloveso v určitém tvaru, tj. jiném než infinitiv. * Víš víc, než mi říkáš. Vrátil se dřív, než začalo pršet. * Víš víc než já. Vím stejně jako ty.   Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-26 15:23:39

Ne mým jménem!

Psychologie je obor, ke kterému je hodně lidí z oblasti “tvrdých věd” skeptických a znám i takové, kteří jej zavrhují úplně. Myslím si, že je to moc zjednodušené vidění. Ano, z principu nejde o příliš exaktní oblast bádání, ale některé výsledky jsou prozkoumány lépe než jiné. Patří mezi ně Milgramův experiment, který studoval lidskou poslušnost. V Milgramově experimentu měli studenti v roli „vyučujících“ dávat trestné elektrické šoky neviditelnému člověku za plentou, když udělal v nějakém jednoduchém pokusu chybu. Šoky se pozvolna zesilovaly až k hranici, která byla jasným ohrožením života. Výsledek experimentu zděsil veřejnost V místnosti s nimi seděl i experimentátor, který v případě váhání pronášel věty jako „Je naprosto nezbytné, abyste pokračoval!“ a „Nemáte žádnou jinou volbu, než pokračovat!“, ale zásadně bez konkrétních výhrůžek. Ani snížením odměny jim nehrozil, natož pak něčím závažnějším. V základním uspořádání pokusu většina experimentujících pokračovala s grilováním neviditelného subjektu až po maximální možné napětí 450 voltů, a to i přesto, že jejich oběť za zástěnou křičela, naříkala, prosila a sténala bolestí. Lidi jsou poslušní. (Oběť ovšem žádné šoky nedostávala, byl to herec.) Výsledek Milgramova experimentu poněkud zděsil tehdejší veřejnost, ale různé jeho varianty, vyzkoušené v průběhu let, dávaly podobné výsledky. Lidi jsou poslušní, ať už pouštějí elektřinu do člověka nebo do roztomilého štěňátka (slabý a neškodný proud, což ale účastníci pokusu nevěděli). Jako cokoliv kontroverzního v psychologii, i Milgramův experiment si vysloužil kritiku ze všech stran – v měkkých vědách není nic dokázáno „natvrdo“ – ale řekl bych, že pro člověka, který se nad tím zamyslí, jeho výsledek takové překvapení není. Použijeme-li klišé, na holokaustu se podílela spousta vzorných tátů od rodiny. O tom, co japonská armáda zvládla napáchat při dobytí Nankingu, by si citlivější povahy neměly ani číst. Přitom to nebyly žádné jednotky sestavené speciálně z psychopatů, ale převážně běžní branci odvedení od maminky. Dočasně tam zavládla nová norma a najednou šlo veškeré zdvořilé japonské vychování stranou. Tahle vlastnost ale není jenom negativní. Bez ní bychom nejspíš nedokázali koexistovat v milionových mraveništích, která jsou pro savce našeho typu naprosto nepřirozená. To, že ráno může tramvaj plná nevyspaných a vystresovaných lidí, kteří se navzájem pošťuchují a zasahují si do osobního prostoru, přejet z konečné na konečnou, aniž by se její osazenstvo servalo, je vlastně malý zázrak. U našich nejbližších žijících příbuzných, šimpanzů obecných, bych na to rozhodně nevsadil. (Zajímavé je uvědomit si, že malé děti, které toto zažito ještě nemají, sahají při frustraci k fyzické agresi daleko snáz. Viz: každé pískoviště.) Kdo není s námi, je proti nám Fenomén digitálního lynče je nebezpečný tím, že tuhle naši zabudovanou konformitu jaksi hackuje. Ve stejném slova smyslu, jako když skutečný hacker útočí na počítačový systém za pomoci slabiny, kterou objevil. Tlupa agresorů, která se seběhne kolem jedné oběti, vytvoří svým jednáním jakousi novou normu, vůči které máme tendenci zapadnout – ustrašeně a nervózně, se špatným pocitem v břiše, ale přeci jen – do mlčícího davu v pozadí. Leckdy nás ani nenapadne ptát se, jestli náhodou nejsme s těmi svými pochybnostmi a nesouhlasem ve většině. Přitom je klidně možné, že jednoho dne nebude ani stačit pouhé mlčení. Dnešnímu virtuálnímu Molochovi většinou stačí, když mu nikdo neodporuje, ale občas situace zajde až k aktivnímu sepisování a podepisování různých petic za něčí postih a osobně si myslím, že k tomu bude docházet čím dál častěji – zvlášť když se dívám na to, jaké popularity dosáhlo za mořem heslo „Silence is Violence“, které neznamená nic jiného než „Kdo není s námi, je proti nám.“ To není nic nového, tahle kniha mapuje různé rezoluce školních a pracovních kolektivů k případu Milady Horákové. Nepříliš povzbudivé čtení, zvlášť když si uvědomíte, že většina těch lidí to tak nemyslela a proti Horákové nic neměli. Milgramův experiment byl uspořádán bez výhrůžek. V případě Milady Horákové byl ovšem zatraceně dobrý důvod se bát následků, což efekt samozřejmě umocňovalo. A je potřeba si uvědomit, že i když ten současný virtuální dav nemá v rukou pušky a oprátky, přesto také hrozí svým obětem vážnými problémy. Jejich cílem není jen se vyzuřit, ale dosáhnout konkrétního postihu, třeba ztráty zaměstnání, a ideálně i nemožnosti sehnat zaměstnání nové (aspoň v oboru). To není malá škoda, to je docela průšvih. Totéž se týká vymazání ze sociálních sítí, kde sice samozřejmě přítomen být nemusíte, ale které zejména podnikatelé a různé veřejně činné osobnosti využívají ke kontaktu se svými zákazníky, čtenáři atd. Pokud si někdo vybudoval určitou sociální strukturu online, její ztráta znamená ztrátu velkého množství času a práce, případně osobních dat, jako jsou dokumenty a fotky. Přitom ani nevíme, jestli to jednoho dne nedojde tak daleko, že vám zruší také platební kartu a bankovní účet… Nakonec na nic z toho není právní nárok. (Kdo má deset minut čas – zde hovoří Jordan Peterson o tom, jak mu svého času Google obstavil účet. Naštěstí jej po vzpouře fanoušků dostal zase zpátky.) No dobrá, co s tím? Člověk napadený online davem nesmí zůstat sám Zajímavé je pozorování, které také vyplynulo z jedné varianty Milgramova experimentu. Ochota lidí dávat šoky svým bližním prudce klesá, pokud je jich v té místnosti víc a někteří otevřeně odmítnou spolupracovat. V takovém případě pokračovalo v dávání šoků jen 10 procent účastníků. No, upřímně, to není zas tak málo, ale podstatně, podstatně méně než většina. Toto zase při bližším zamyšlení nepůsobí tak překvapivě. Dějiny jsou plné převratů a revolucí, při kterých se autoritářské režimy sesypaly během pár dnů jako domečky z karet, protože se z nějaké zdánlivě banální vzpoury několika jedinců stala lavina. Tenhle potenciál pro skokovou změnu je tam vždycky, pokud s nějakým druhem politiky nesouhlasí většina lidí. Jenže pokud ta většina mlčí, může si každý z nich připadat jako osamělý králíček skrčený v jamce, zatímco nebe nad ním je plné kroužících orlů s nemilosrdnýma očima, kteří by si jej při prvním pohybu všimli. Princip izolace oběti fungoval už před dobou internetu. Saul Alinsky, levicový aktivista z 60.let 20.století, píše ve své knize Pravidla pro radikály: „Pravidlo 11: Vyberte si terč, zaměřte se na něj, udělejte věc osobní, vyhroťte situaci. Nesnažte se útočit na abstraktní firmy nebo úřady. Vyberte si zodpovědného jedince. Nevšímejte si pokusů o přesun nebo rozprostření viny.“ Z toho plyne jednoduchá, nebo aspoň jednoduše znějící věc: člověk napadený online davem nesmí zůstat sám. Někdo se musí postavit na jeho obhajobu, a to i přesto, že to s sebou nese nějaká rizika. Samozřejmě je na místě uvažovat takticky. Pro některé lidi je riskantnější být prvními protestujícími než pro jiné. Obzvlášť zranitelní jsou lidi, které lze snadno nahradit jinými, nebo kteří nemají vysokou institucionální reputaci. Ti by asi s odporem neměli začínat jako první, ale na druhou stranu by také nebylo správné, aby tyhle spory úplně vyseděli stranou. Ideálně by v té bitvě měli tvořit nějaký „druhý až třetí sled“, takový ten, který se po půl hodině líté řeže objeví na obzoru a způsobí, že protivníkovi spadne srdce do kaťat. Zodpovědnost za to, být prvním, kdo se postaví na něčí obranu, leží hlavně na těch, kteří jsou ve stabilnějším postavení nebo nad sebou nemají vysloveného pána. Důchodci, živnostníci, nenahraditelní veteráni oboru. Zvlášť ten poslední typ, říkejme mu třeba „starý profesor“, může strhnout k odvaze řadu svých mladších kolegů, absolventů atd., které svého času dovedl k úspěchu a kteří jej mají v úctě. Totéž platí pro příslušníky společenských skupin, které jsou v progresivním žebříčku útlaku zařazovány na vyšší příčky. Pokud se třeba ženy-kolegyně veřejně postaví za svého spolupracovníka šikanovaného nějakou genderovou úderkou, značně tím naruší její vnější (a hodně falešné) pozlátko bojovníků za spravedlnost. Lynčovací mentalita Historicky vzato se taková hnutí vždycky ráda tvářila jako reprezentanti obrovských skupin lidí (komunisté dělníků atd.), aniž by k tomu většinou měla nějaký mandát. Ani ti současní internetoví Urválkové jej nemají. Narušit jim tenhle veřejně kultivovaný sebeobraz je pro kvalitu diskuse docela podstatné. Vzpomenu-li si na jeden hodně výrazný příklad, somálská ex-muslimka Ayaan Hirsi Ali udělala pro kritickou diskusi o islámu opravdu hodně. Její příspěvky a názory se nedaly tak snadno odpálkovat jako rasisticko-xenofobní nářky starých bílých mužů, tím spíš, že interní poměry v holandské islámské komunitě znala velmi dobře. Včetně věcí, které by různí imámové rádi zametli pod kobereček. Malá poznámka na závěr: zatím máme veškeré vyhlídky na to, že tenhle fenomén aspoň v České republice dokážeme zkrotit. Ještě se tu stále drží v úctě svoboda projevu a mechanismus „Řekl, co neměl => zničte mu život!!!“ tu není zaběhanou rutinou. To také znamená, že lidé mají menší strach se postavit na něčí obranu. Aby se tady ale ten mechanismus rutinou nestal, k tomu je potřeba dávat pozor na „první pokusné balonky“. Myšlenky dnes překračují hranice snadno, což znamená, že k pokusům o to, importovat tenhle druh jednání do našich poměrů, bude průběžně docházet. A stačí se podívat na běžnou diskusi na internetu, aby člověk viděl, že někteří naši spoluobčané v sobě tu  opravdu mají. Zatím můžu s potěšením konstatovat, že v případě profesora Tomáše Hudlického se lidé opravdu začínají stavět na jeho stranu, a to jak v Kanadě, tak i u nás. Články o jeho situaci přineslo Echo 24 i Novinky. Zas tak jednoduché to ti novodobí inkvizitoři mít nebudou. Ale hodně to záleží i na tobě, čtenáři. Daleko víc, než se zdá. Proti decentralizované diktatuře je potřeba decentralizované obrany.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-04 18:09:29

Jazykovědma: V australských požárech nehynou koaly, ale koalové

Odkud pocházejí slova guláš a voucher, jak souvisí pohlaví a hlava, kde na klávesnici najdete interpunkční znaky a co vlastně provádíme, když děláme něco z plezíru. To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož lednové posty přebíráme.   Když má kocour kocovinu… (2. 1.) Po Silvestru jedna tematická zajímavost: jak vznikla kocovina? Jazykově podle německého vzoru, kdy německé Kater označuje kocoura i kocovinu. Proč přirovnání ke kocourovi, není zcela jasné; snad podobou opileckého úpění a kočičího nářku.   Ledový leden (3. 1). Začal měsíc leden, který svůj název v češtině odvozuje nepřekvapivě od ledu. Zajímavější je slovenský január (a varianty v jiných jazycích), pojmenovaný podle římského boha Jana (1. pád Janus). Ten je zobrazovaný se dvěma tvářemi jako symbol změny, začátku a konce.   V Austrálii hynou koalové (6. 1.) Dočítáme se, že v australských požárech hynou koaly. Není tomu docela tak – alespoň ne z jazykového hlediska. Koala je totiž stejného rodu jako medvídek, čili mužského, hynou tedy koalové. Pro pořádek: ženský rod lze tolerovat v neodborných textech.   Předsevezmu si předsevzetí (7. 1.) Pokud jste si dali předsevzetí, že budete procvičovat češtinu, zkuste časovat sloveso předsevzít si. V přítomném čase se používá zřídka, ale má tyto tvary: předsevezmu si, předsevezmeš si atd. Časuje se stejně jako vzít, jen nesmíte zapomenout na před + se!   Guláš pasáků skotu (8. 1.) Asi víte, že tradiční český guláš je ve skutečnosti maďarský. Tomu odpovídá i původ názvu tohoto jídla v maďarštině, kde slovo gul(y)as označuje pasáka hovězího dobytka. Gul(y)as (hús), čili guláš, je maso pasáků skotu (jimi připravené).   Jak psát závěrečný pozdrav (9. 1.) Praktický tip pro závěrečný pozdrav v dopisech/e-mailech: 1) Je-li pozdrav celá věta, následuje tečka či vykřičník. Přeji hezký den. Jan Novák 2) Je-li pozdrav nevětný, nenásleduje žádná interpunkce. S pozdravem Jan Novák Za podpisem/jménem pisatele se nepíše tečka.   Živelná žena u živelního požáru (13. 1.) Co se často plete: živelní vs. živelný. Slovo živelní se přímo týká přírodních živlů, např. požár je živelní katastrofa. Slovo živelný k živlům jen přirovnává, např. žena je živelná osobnost. Místo živelný lze dosadit nezkrotný, prudký, neorganizovaný apod.   Neplecha je špatná (14. 1.) Souvisí neplecha s plechem? Kdepak. Podstatné jméno neplecha je odvozeno od přídavného jména neplechý (špatný). Neplechý vychází zřejmě z neplochý, což je kombinace nadbytečného záporu ne (stejně jako svár => nesvár, tentýž význam) a základu plochý (špatný).   Oslovení v dopisech a e-mailech (15. 1.) Jak na oslovení ve formálních dopisech/e-mailech? Říká se tomu oslovení, nikoliv pozdrav, zdvořilým zvykem je tedy začít formulí Vážený pane / Vážená paní XY. Často užívané Dobrý den (navíc nenásledované oslovením) se považuje familiární, tedy neformální.   Ranní loupání raných brambor (16. 1.) Osvěžme si pravopis: raný vs. ranný vs. ranní. 1) Raný značí časný, např. rané brambory, raný středověk, autorovo rané dílo atd. 2) Ranný je do rány, např. ranný šok (zřídka používané). 3) Ranní je od rána, např. ranní vstávání, ranní káva, ranní směna atd.   Odkud se vzalo pohlaví (17. 1.) Říkali jste si někdy, jak souvisí pohlaví a hlava? Etymologicky to původně bylo totéž. Staročeské pohlavie označovalo jednotlivce (jednu hlavu), následně rod (příslušnost osoby k rodu), pak došlo k posunu na dnešní význam (biologický) – a pak se přidal gender (sociální).   Interpunkce na klávesnici (20. 1.) Dnes netypicky, ale prakticky – jak kamkoliv dostat z klávesnice interpunkci, která na ní není… Přidržte ALT a použijte numerickou klávesnici: České uvozovky („ “) ALT + 0132 a ALT + 0147 Pomlčka (–) ALT + 0150 Trojtečka (…) ALT + 0133 Apostrof (’) ALT + 0146   Co spojuje spojovník (21. 1.) Spojovník (-) vs. pomlčka (–): spojovník je krátká čárka na klávesnici; pomlčka je delší a napíšete ji pomocí ALT + 0150. Spojovník spojuje části slov, pomlčka části vět. Příklad: Bude-li (spojovník) pršet – (pomlčka) či sněžit (pomlčka) – nejdu do práce.   S rozbitou lebkou do příkopy pad’ (22. 1.) Že čeština nemá apostrof? Ale to víte, že má! Jen se používá zřídka. Na klávesnici ho napíšete ALT + 0146 (’) a hodí se pro: a) označení vypuštěného písmene na konci slova (s rozbitou lebkou do příkopy pad’), b) cizí slova (hors d’oeuvre, d’Artagnan, O’Reilly).   Jak se píše zkratka společnosti s ručením omezeným (23. 1.) Společnost s ručením omezeným zkracujeme buď s. r. o. nebo spol. s r. o. Všimněte si teček a mezer. V případě s. r. o. jsou náležitě za tečkami mezery, byť se to v praxi často porušuje. V případě spol. s r. o. není za s tečka, jde o jednopísmennou předložku s.   Kam patří uvozovky (24. 1.) Kam s tečkou či čárkou vzhledem k uvozovkám. a) Je-li v uvozovkách fráze bez uvození přímé řeči, interpunkce je za uvozovkou: To se tedy „povedlo“. b) Je-li uvozená přímá řeč, interpunkce je před uvozovkou: „To se povedlo,“ řekl.   Voucher na předvolání (27. 1.) Až budete uplatňovat voucher, který jste možná dostali na Vánoce, myslete na náležitou výslovnost [vaučr] bez [vaučru]. Slovo voucher pochází z francouzského označení pro předvolání (k soudu za účelem prokázání vlastnictví majetku), původně z latinského vocare (volat).   Krátká inventura (28. 1.) Na obchodech vídáme cedule INVENTURA – ale jen na těch osvícených. Někteří si inventuru komplikují i pravopisně a přidávají nad U čárku či kroužek. Tato invence je chybná. Mimochodem inventura, inventář i invence shodně pocházejí z latinského invenīre (přijít na něco).   Plezír pro radost (29. 1.) Co to vlastně provádíte, když děláte něco z plezíru? Hovorový výraz plezír se k nám dostal přes německé Pläsier z francouzského plaisir, původně z latinského placēre (líbit se). Dělat něco z plezíru tedy značí dělat to pro radost či zábavu – prostě jen tak, z plezíru.   Dítě s ručičkama, hodinky s ručičkami (30. 1.) Je to s nohami, nebo s nohama? S ručičkami, nebo s ručičkama? Ve významu párových částí lidského těla je duálová koncovka -a, pozůstatek někdejšího dvojného čísla v češtině. V jiných významech je pravidelná koncovka podle vzoru. Tj. dítě s ručičkama, hodinky s ručičkami.   Ponořený únor (31. 1.) Název měsíce únor se odvozuje od slovesa nořit, protože roztávají ledy a noří se do vody. Únor je jen v češtině; slovenský február (a varianty v jiných jazycích) je podle starořímského svátku Februa či Luperkálie. Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-13 06:30:44

První informace o Xiaomi Smart Band 9. Premiéra je na spadnutí

První informace o Xiaomi Smart Band 9 kolují internetem K dispozici budou pravděpodobně dvě varianty K představení by mohlo dojít už na jaře letošního roku V segmentu chytrých fitness náramků už dlouhé roky patří mezi naprostou špičku ty od Xiaomi. Jejich Smart Band (dříve Mi Band) dokáže za přijatelnou cenu nabídnout hodně muziky. Výjimkou není ani aktuální Xiaomi Smart Band 8, který si od nás v recenzi vysloužil pochvalu. Nebylo by to ale Xiaomi, kdyby už nepřipravovalo další generaci. Čínský výrobce  je možná blízko k oficiálnímu oznámení náramku Smart Band 9. Na internetu se objevila certifikace, která odkazuje na dvě varianty nové generace. Přečtěte si celý článek První informace o Xiaomi Smart Band 9. Premiéra je na spadnutí

Čas načtení: 2024-03-25 06:03:00

Extrakty na předpis

Předepisování konopných extraktů je v Česku možné od 1. ledna 2022. Dosud na český trh s takovým produktem vstoupili pouze dva výrobci – jeden domácí a jeden z ciziny. V čem je problém? Výrobky obou těchto společností nejsou určeny k přímému výdeji pacientovi, ale jsou považovány za farmaceutickou surovinu pro přípravu individuálně připravovaných lékových forem (kapky, čípky, masti, kapsle). Konkrétní produkty První z nich je německá společnost Neuraxpharm, která vyrábí Panaxol, etanolový extrakt ředěný neutrálním olejem (tzv. triglyceridovým médiem). Obsah je buď 5 %/1 %, nebo 10 %/2 % THC/CBD. Obě varianty jsou nabízeny ve 30mililitrových baleních, za stejnou cenu 33 634 Kč.  V Centru léčby bolesti v Brně předepsali loni přibližně 500 gramů extraktu, většinou na výrobu analgetických mastí. Česká společnost E&H Services nabízí tři varianty: Cannabis indica extrakt s 23 % THC a1 % CBD, Cannabis sativa extrakt s 21 % CBD a 4 % THC a jako poslední vyrovnaný Cannabis sativa extrakt s 11 % THC a 11 % CBD. Všechny tyto přípravky se vyrábějí buď jako extrakt ředěný v oleji, nebo jako „suchý extrakt“, který je navázán na práškové médium. Na mou žádost o bližší informace ohledně přesné identity tohoto média společnost neodpověděla. Nesmyslná pravidla V magazínu Konopí č. 23 vyšel článek s názvem „Nekonečné čekání na extrakty“, v němž autor Tomáš Kubálek popisuje absurditu zákonů regulujících lékařské využití extraktů. Bohužel musím konstatovat, že tento text ... The post Extrakty na předpis appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-03-26 18:00:46

Na internetu kolují první prototypy Galaxy S25 Ultra. Samsung testuje hned 4 varianty

Na internet unikly první snímky chystaného Galaxy S25 Ultra Jedná se především o návrhy přední strany Samsung údajně experimentuje hned se čtyřmi různými variantami Vývoj nové generace chytrých telefonů nějakou dobu trvá, i když velké společnosti mají z čeho vycházet. Samsung podle všeho již zahájil práci na budoucí řadě Galaxy S25, přičemž nejnovější informace se týkají nejvyššího modelu pro příští rok, tedy Galaxy S25 Ultra. Na internet unikly rendery a zdá se, že v Jižní Koreji momentálně testují čtyři prototypy, přičemž každá verze je mírně odlišná. Přečtěte si celý článek Na internetu kolují první prototypy Galaxy S25 Ultra. Samsung testuje hned 4 varianty

Čas načtení: 2024-03-03 22:10:00

Běh do kopce: cíle a varianty

Běh v kopcích je užitečný nástroj, který vám pomůže zlepšit vaši běžeckou formu. Nenahlížejte na něj jako na něco zbytečného nebo složitého, protože je nejen důležitým a využívaným pomocníkem pro pokročilejší běžce, ale i pro jakéhokoliv začátečníka. V dnešním článku si vysvětlíme, jak co nejlépe tuto metodu využít pro růst výkonnosti, ať už ji máte momentálně jakoukoliv. […] The post Běh do kopce: cíle a varianty first appeared on Běháme.cz – běhání, hubnutí.

Čas načtení: 2024-04-24 13:52:45

Raspberry Pi Compute Module 4S s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti

Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.

Čas načtení: 2024-04-24 16:00:01

Americká letadla nejsou dostatečně připravena k boji. Ohrožení to může být i pro Česko

USAF představuje v rámci armády jednu z klíčových složek. Má technologicky nejpokročilejší letectvo v čele se stíhacími stroji F-35. Dále v USAF můžeme najít osvědčené stíhače F-22, které jsou neprodejné, a to ani Izraeli, největšímu americkému spojenci na Blízkém východě, nechybí ani F-16, F-15 a mnohé další platformy včetně bombardérů, průzkumných či cvičných strojů. Nízká bojová připravenost amerických letounů Nicméně USAF trápí objektivní problémy, které jsou chronického charakteru. Jedním z nich je dlouhodobě nízká připravenost letounů k boji. V době, kdy probíhá stále válka na Ukrajině a dochází k zostřování situace na Blízkém východě a ohniska dalších konfliktů můžeme třeba vidět i nad oblastí Jihočínského moře, se jedná o vážnou potíž, která volá po co nejrychlejším vyřešení. Tak snadné to však rozhodně nebude. Znepokojivé zprávy agentury Na letitou potíž s bojovou připraveností amerických letounů už několikrát upozornila vládní agentura GAO (Government Accountability Office), která svou zprávou ze závěru roku 2022 vedoucí činitele USAF nijak zvlášť nepotěšila. Dokonce musela některé z nich značně znepokojit. Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu Číst více GAO totiž napsala, že jen 2 typy amerických vojenských letounů z celkem 49 posuzovaných naplnily za rok 2021 kritéria schopnosti dostát svým bojovým úkolům. Ani další statistika vrcholné představitele USAF nemůže jistě těšit. GAO dále ve zprávě uvedla, že 30 z 49 platforem, které podrobila detailnímu zkoumání, se nachází ve více než 10 % ve stavu, kdy nejsou schopné plnit své bojové úkoly či mise. Jejich bojová připravenost je tedy nízká, a pokud by měly stroje vzlétnout okamžitě k boji, nastal by pro USAF poměrně zásadní problém. K tomu však připočtěme potíže, které se týkají americké „výkladní skříně“, tedy stíhačů F-35, které nakupuje i ČR. Houfnice Caesar útočí s chytrou municí. Její účinnost už pocítili i Rusové na Ukrajině Číst více Již zmíněná GAO k březnu 2023 označila pouze 55 % všech stíhačů F-35 jako schopné plnit bojové mise. S výše uvedenými potížemi se pojí také nižší dostupnost letounů tohoto typu. Týká se to varianty F-35A a F-35B. Dostupnost konvenční varianty (F-35A) klesla z 65 % na 54 %, u F-35B z 61 % na 54 %. F-35C zaznamenala jako jediná nárůst z 53 % na 58 %. Možné ohrožení i pro ČR Brát tedy v potaz musíme i skutečnost, že dodávky letounů F-35 se zpožďují a mají rovněž technické problémy, zejména s motorovými jednotkami, které se snaží výrobce letounu, firma Lockheed Martin, dlouhodobě vyřešit. Seriál, který vládne internetu. Francouzský zloděj Lupin ukazuje českým kriminálkám, jak se to má dělat Číst více O nízké dostupnosti letounů se hovoří také v souvislosti s dodávkami strojů pro ČR. Naše letectvo pořizuje celkem 24 stíhačů F-35 v hodnotě 150 miliard, k nimž ovšem musíme připočítat náklady na úpravu letecké základny v Čáslavi, respektive úpravy přistávací dráhy, další finanční prostředky na údržbu a pochopitelně náklady na jednotlivé letové hodiny. První letouny by měly do ČR dorazit v roce 2031, ale je možné, že kvůli výše zmíněným potížím budou k dispozici až později, v polovině třetí dekády. USAF čeká lopotná práce Již dříve se velitel USAF Charles Q. Brown zavázal k tomu, že se procenta bojové připravenosti u vojenského letectva budou navyšovat a že tento vážný nedostatek bude postupně odstraňován, respektive omezován na akceptovatelnou mez. Nicméně jej čeká lopotná práce, protože náprava stávajícího stavu si vyžádá dlouhodobou politickou, technickou a finanční součinnost. Jenže jinak to nepůjde, pokud chce být USAF i nadále vzorem jiným letectvům. Těžko ovšem na druhé straně dělat spolehlivé předpovědi, protože se jedná o chronický problém. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.

Čas načtení: 2024-05-07 16:42:07

Apple představil novou Magic Keyboard!

Nová Magic Keyboard kterou Apple právě představil je k dispozici ve dvou barvách a to silver a space black, které se přesně hodí k novému iPad Pro. Její hlaní novinkou je extrémně velký touchpad, díky kterému se ovládá iPad ještě snadněji než dřív. Klávesnice je taktéž nejtenčí klávesnicí, kterou kdy Apple představil a skvěle se tak hodí k novému extrémně tenkému iPadu Pro. Cena klávesnice je 299$ u 11″ varianty a 349$ u 13″ varianty. Klávesnice […]

Čas načtení: 2024-05-22 15:00:12

iPhone 17 Ultra prý rozpoutá revoluci. Přirovnávají ho k legendárnímu iPhonu X

Spekulace ohledně řady iPhone 17 pro příští rok už jedou na plno Dle některých půjde o revoluční změnu, srovnatelnou s iPhonem X Očekává se iPhone 17 Ultra s tenčí konstrukcí a upravenou úhlopříčkou displeje Apple v segmentu iPhonů poslední roky tak trochu tápe. Ano, každý iPhone je rok od roku novější, vyloženě dechberoucí inovace – jako třeba v případě iPhonu X – však americký gigant již dlouho nepřinesl. Zásadní revoluci nikdo neočekává ani letos, oči expertů se totiž upínají k příštímu roku a generaci iPhone 17. Přečtěte si celý článek iPhone 17 Ultra prý rozpoutá revoluci. Přirovnávají ho k legendárnímu iPhonu X