Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-05-31 19:50:53

Plzeňské interiéry Adolfa Loose pozvou návštěvníky během června i do běžně nepřístupných prostor

Do plzeňských interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose se letos návštěvníci kvůli protiepidemickým opatřením ještě nepodívali. To se změní o prvním červnovém víkendu, kdy se zájemci budou moci opět vydat na dvě pravidelné prohlídkové trasy. K nim během června přibude také možnost navštívit i běžně nepřístupný Apartmán Richarda Hirsche a byt rodiny Huga Semlera, který je otevřený jen příležitostně. Realizace výjimečného architekta, brněnského rodáka Adolfa Loose, najdeme ve Vídni, Paříži, Plzni, Montreux, Hrušovanech u Brna nebo Semmeringu. Právě v Plzni se ale hned po Vídni zachovalo nejvíce Loosových realizací, které už téměř půl roku nebylo možné kvůli protiepidemickým opatřením navštívit. V pátek 4. června se budou milovníci architektury a designu moci vydat na dvě prohlídkové trasy, které je provedou po třech interiérech, bytu manželů Krausových, bytu Voglových a Brummelově domě, který jako jediný zůstal ve vlastnictví rodiny původních majitelů. Nabídku obohatí další trasa se dvěma interiéry, které jsou přístupné pouze výjimečně. Prvním z nich bude byt rodiny Huga Semlera, který je možné navštívit jen několikrát do roka a také apartmán Richarda Hirsche, který se nachází v novorenesančním domě Viléma a Marty Hirschových v Plachého 6 a široké veřejnosti se letos otevře poprvé. „Do interiéru, který byl součástí prvního Loosem upravovaného bytu v Plzni, se návštěvníci budou moci poprvé podívat 19. června, a pak zhruba jednou měsíčně až do podzimu. V případě zájmu přidáme další termíny, prozradila Anna Gaierová, která má projekt Adolf Loos Plzeň na starosti. Lákadel bude v letošní sezóně víc. „V bytě Krausových v Bendově 10 se objeví nový exponát, a to křesílko, které ve 30. letech v malé sérii vyrobila firma THUN. Adolf Loos jedno z nich umístil před krb v salonu v bytě rodiny Huga Semlera, což je vidět na dochovaných fotografiích. Tuto stoličku se nám letos podařilo zakoupit v internetové aukci a návštěvníci si ji budou moci prohlédnout v bytě Krausových, do budoucna by se ale měla „vrátit“ do původního interiéru do domu Huga a Heleny Semlerových, který se v budoucnu dočká renovace,“ doplnila Gaierová. Další novinkou je krátké propagační video Adolf Loos Plzeň: Vydejte se za osudy unikátních interiérů. „Promovideo z produkce studia Petrohrad jsme jako městská organizace Plzeň – TURISMUS, provozovatel plzeňských Loosových interiérů, přihlásili do národního kola soutěže festivalu Tourfilm 2021, pořádané agenturou CzechTourism. Nejenže oslovil porotu, ve které zasedli mimo jiné i ředitel Febiofestu Kamil Spáčil a ředitelka Zlín Film Festivalu Jarmila Záhorová, ale obstál i v konkurenci stovky tuzemských a zahraničních spotů propagujících Českou republiku a získal hlavní cenu,“ dodala Gaierová. Pro propagační spot byly použity záběry z připravovaného, technicky výjimečného filmu Pohodlné století, který mapuje příběhy plzeňských interiérů Adolfa Loose, jejich poválečnou historii i osudy původních obyvatel. Dosavadní propagační videa se soustředila především na architektonickou hodnotu interiérů. Tentokrát potenciální návštěvníci mají možnost vidět, že za každým z Loosových plzeňských děl se skrývají i silné příběhy. Ty těmto luxusním prvorepublikovým bytům dodávají nezaměnitelnou atmosféru, kterou je možné zažít na vlastní kůži právě během pravidelných komentovaných prohlídek. Kdo se bude chtít vydat na obhlídku Loosových interiérů „po vlastní ose“, ten si může v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky zakoupit útlou publikaci věnovanou všem Loosovým plzeňským realizacím – dochovaným, přístupným, nepřístupným i těm zaniklým. Autorem Průvodce po díle Adolfa Loose a jeho spolupracovníků v Plzni je historik architektury Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. „Průvodce s mapkou a historickými i současnými fotografiemi je určený široké veřejnosti. Kromě popisu dvanácti interiérů tam zájemci najdou i životopis Adolfa Loose a jeho pěti spolupracovníků. Publikace je dostání v českém, anglickém i německém jazyce,“ uvedl Klíma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-24 15:00:40

Růži svést dokázala. S muži, které chtěla, to ale bylo horší

Byla krásná, chytrá, vzdělaná, s prvorepublikovým vychováním. Do nové, socialistické doby se prostě vůbec nehodila. A svého pana Dokonalého hledala Irena Kačírková (†60) marně po c... Celý článek najdete na webu nasehvezdy.cz

Čas načtení: 2024-04-10 19:00:00

Tady Havel, slyšíte mě?: Recenze

Život Václava Havla se nesl ve znamení paradoxů. Narodil se do zámožné rodiny, měl, jak sám v dokumentu tvrdí, „panské“ dětství, ale sám se vždy cítil ze společenských rozdílů nesvůj. Jeho strýc byl prvorepublikovým filmovým magnátem, ale on se k filmu dostal až na sklonku života. Byl to člověk p...

Čas načtení: 2024-05-05 16:00:01

„Je sechs hodin“ byl signál k zahájení Pražského povstání, éterem jej poslal redaktor Mančal

Zaměstnanci rozhlasu strhávali ze zdí a dveří cedulky, aby se němečtí vojáci neměli podle čeho orientovat. Když se v budově začalo střílet, začali redaktoři po rozhlasových vlnách vysílat známé výzvy: „Prosíme českou policii, voláme české vojsko, voláme všechny Čechy na pomoc do Českého rozhlasu. Přijďte co nejdříve!“ Bojovalo se v budově rozhlasu i v okolí. Na druhý den večer bomba poškodila vysílací techniku. S tím však zaměstnanci rozhlasu počítali a vybudovali záložní pracoviště ve Strašnicích a v Husově sboru na Vinohradech. Z Husova sboru se vysílalo od 7. do 9. května 1945, jak popisuje tehdejší události Encyklopedie Prahy 2. Američané toužili po sbratřování s českými ženami. Churchill a Patton nás nechtěli nechat Sovětům Číst více Kudrnáček volal o pomoc Na Zdeňka Mančala vzpomínala pro Čtidoma jeho spolužačka paní Vlasta: „Když jsem chodila na reálné gymnázium v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad, často jsem potkávala Zdeňka Mančala, byl maturant a pro nás děvčata z nižších ročníků byl idolem. Asi nevěděl, že mu říkáme ‚Kudrnáček‘. Po letech, to jsem chodila už jako mladá maminka s kočárkem do parčíku na lavičky u Husova sboru, jsem viděla poblíž dvojici a v mužovi jsem poznala Zdeňka. Měl tenkrát velmi vážnou tvář, s dívkou se drželi za ruce a tiše diskutovali. Dívka si stále utírala oči, zřejmě plakala. Bylo 4. května 1945. Další den ráno už bylo všechno jinak. Manžel bojoval na Staroměstském náměstí a já se svým tehdy čtyřletým synem stavěla barikádu v Přemyslovské ulici. A jako dnes slyším z rozhlasu Zdeňkův naléhavý hlas, jak volá o pomoc k obraně rozhlasu.“ Jeho pravdivou větu mu soudruzi nikdy neodpustili Dne 9. května v brzkých ranních hodinách Zdeněk Mančal z Husova sboru oznamuje, že jednotky Rudé armády vstoupily na území osvobozené Prahy. Právě slovo „osvobozené“ v této větě mu nemohli soudruzi odpustit, popírala totiž jejich glorifikaci Rudé armády jako osvoboditelky Prahy. Vadila jim i jeho zásadovost a fakt, že byl prvorepublikovým důstojníkem armády. Po okupaci Československa prošel v roli zpravodaje několika protifašistickými organizacemi. Byl napojen na známou skupinu „Tří králů“ Balabán–Mašín–Morávek. Jako člen Církve československé husitské se podílel na jejím podzemním hnutí „Družstva v prvním sledu“ a spolupracoval na šíření jejího časopisu „V boj“. Účastnil se také odbojových úkolů „Obrany národa“ a ilegální skupiny „Bílá Hora“. Více než sedm set obyvatel Prahy zemřelo kvůli chybě navigátora. Lidé ignorovali sirény Číst více Od mikrofonu do uranových dolů O Mančalově dalších osudech si můžeme přečíst na stránkách rozhlas.cz. Po druhé světové válce vydržel Mančal v rozhlasu ještě tři roky. Čím dál častěji se však dostával do sporů s komunisty dosazenými vedením rozhlasu. Vyčítali mu jeho pozitivní a nezkreslené hodnocení úlohy vlasovců během Pražského povstání. O roli Ruské osvobozenecké armády hovořil na svých pravidelných přednáškách „Rozhlas volá o pomoc“. Nejprve jej 20. února 1948 odstavili od mikrofonu a v březnu byl z rozhlasu propuštěn zcela. V květnu 1949 jej zatkla StB pro údajnou velezradu. Byl odsouzen na tři roky do vězení, na pět let mu byla sebrána jeho občanská práva. Prošel káznicemi v Pankráci, na Borech i Jáchymovem. Podle vzpomínek svých spoluvězňů si i zde zachoval svůj pověstný šarm a noblesu. Rehabilitace se mu za života nedostalo Po propuštění z vězení mohl pracovat pouze jako stavební dělník nebo skladník. V roce 1968 se pokusil do rozhlasu vrátit. Návrh na Mančalovo očištění podali jeho rozhlasoví kolegové, kteří si byli dobře vědomi jeho zásluh během Pražského povstání v roce 1945. Návrat spravedlnosti se však nekonal, naději rozdrtily pásy sovětských tanků. U rozhlasu, který pomáhal v roce 1945 bránit, pohasla v roce 1968 jeho možnost rehabilitace i naše svoboda. Zdeněk Mančal umírá v roce 1975 ve věku pouhých nedožitých 62 let. Jeho ostatky jsou uloženy v kolumbáriu Husova sboru na Vinohradech, odkud v roce 1945 vysílal. Až v roce 2017 byla za přítomnosti jeho dcery na domě v Moravské ulici na Vinohradech, kde žil, odhalena pamětní deska. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Hitlerův špičkový špion. Chtěl zavraždit vůdce.

Čas načtení: 2024-09-07 06:00:00

Lída Baarová: Byla děvka, nebo se opravdu zamilovala? Co si mysleli její kolegové?

Patřila k našim prvorepublikovým hvězdám, ovšem nejvíc ji nechvalně proslavil románek s Josephem Goebbelsem. Přitom jako jediná Češka točila s takovými filmovými velikány, jako byli Fellini, Rossellini či V. De Sica. A točit měla i v Hollywoodu. Co si o jejím vztahu s fašistickým pohlavárem mysleli její kolegové a lidé z branže?

Čas načtení: 2024-11-23 07:36:02

Funkcionalistické jatky by mohly sloužit umělcům, rozhodne stav i peníze

Devadesátileté jatky v Hradci Králové jsou zachráněny. Teď radnice přemýšlí, jak s prvorepublikovým areálem a celým průmyslovým předměstím naložit. Město by z průmyslového podniku chtělo mít kulturní centrum, záležet bude i na penězích.

Čas načtení: 2025-04-14 14:00:00

Od Mužů v offsidu po Vyšehrad. Z Laviho by prvorepublikoví diváci upadli do mdlob

V některých jde o sport, v jiných o život a nejčastěji jen o zábavu, ale obecně platí, že se fotbalový míč na plátně usídlil trvale. Mezi Muži v offsidu a Vyšehradem Dvje však leží nejen skoro století, nýbrž i propast výraziva; slovník, s nímž se vrací hrdina série Lavi, by prvorepublikovým divákům způsobil mdloby.

Čas načtení: 2025-09-07 05:00:00

Lída Baarová: Byla mrcha, nebo se opravdu zamilovala? Tohle si mysleli její kolegové

Patřila k našim prvorepublikovým hvězdám, ovšem nejvíc ji nechvalně proslavil románek s Josephem Goebbelsem. Přitom jako jediná Češka točila s takovými filmovými velikány, jako byli Fellini, Rossellini či V. De Sica. A točit měla i v Hollywoodu. Co si o jejím vztahu s fašistickým pohlavárem mysleli její kolegové a lidé z branže?