Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-25 18:01:06

Aranžace zahrady pro odpočinek a relax

Plánování Vegetace: Klíčovou součástí plánování relaxační zahrady je výběr vhodných rostlin, které přispějí k příjemné atmosféře. Uvažujte o výběru rostlin s jemnými květy a příjemnou vůní, jako jsou levandule, růže nebo mátové rostliny. Levandule nejen dodá zahradě nádhernou vůni, ale také přiláká motýly a včely, což může přispět k biodiverzitě vašeho zahrádky. Kromě toho zvažte […] Článek Aranžace zahrady pro odpočinek a relax se nejdříve objevil na Magazín Žena.

Čas načtení: 2018-08-22 02:02:09

Dopřejte si odpočinek s rockerem

Není nad to, dopřát si po práci pořádný relax. Tentokrát nikoliv s hudbou, ale pěkně pohodlně, v houpacím křesle. A koneckonců, tu hudbu si při PŘEČÍST ČLÁNEK The post Dopřejte si odpočinek s rockerem appeared first on Exoticky.cz.

Čas načtení: 2013-10-02 00:00:00

Poznámky ze země sluncem spálené

Po roce znovu na Slovensko. A to by bylo tak všechno, co se s loňskem shodovalo. Tehdy jsme jeli v autíčku Kočerů, letos sami vlakem. Změnilo se i složení - kromě ostřílených pardálů Kuby, Kláry a Ondry vyrazila na Campfest ještě Bětka S., Markéta V., Jéňa P. a Kája K. Walk off the Earth Ukulele Cesta začala být zajímavá hned kus za Berounem. Vlak zde kohosi srazil a my čekali, až to páni policisté vyřeší a vlaky znovu začnou jezdit. Čekali jsme a čekali. I ukulele jsme vytáhli, abychom se moc nenudili, a přemýšleli, jak to uděláme s navazujícími spoji. Začalo se totiž ukazovat, že je nestíháme. Ze slibovaných dvaceti minut se stala půlhodinka, z půlhodinky hodinka a nakonec bylo zpoždění rovných sto minut. Od průvodčího jsme dostali potvrzení o zpoždění a truchlili nad svými koupenými místenkami. Cesta byla dlouhá Co se dalo dělat, nastoupili jsme do dalšího vlaku, našli pár volných míst a se svými krosnami se do vagónu vtěsnali. Průvodčí na nás koukali překvapeně, ale byli rozumní a rychle pochopili, že to opravdu není naše vina - to že jedeme špatným vlakem. Dále už cesta probíhala poklidně až do Žiliny, kde jsme z vlaku vyskočili, abychom učinili jeden z posledních přestupů - a můj úplně poslední. Opouštěl jsem zbytek výpravy o něco dřív, v Ružomberoku, abych se vydal přímo do kopců Velké Fatry. Campfest mne letos dostatečně nenalákal a tak jsme si řekl, že radši projdu další kus světa, ve kterém jsem ještě nebyl. A tak vám ani nemohu vyprávět, jak se letošní Campfest povedl. Prý tam bylo zase o něco víc lidí a nahluchlí zvukaři to z reprobeden pouštěli zase o něco víc nahlas. Velká Fatra Já hodil civilizaci za hlavu a svižně stoupal po červené pryč z města. Moc jsem nekoukal na mapu a říkal si, že červená je vždycky nejlepší. Když jsem za chvíli hekal do opravdu prudkého stoupáku, začal jsem si říkat, jestli by se mi po té modré, co vede o trochu níž pěkně po vrstevnici, nešlo lépe. Velká Fatra poprvé… Vylezl jsem na kopec Velká skála a po krátkém zvažování jsem se rozhodl, že to v příštím sedle zkusím. Dostat se z hřebenu dolů pod kopec prudkým srázem bylo trošku o ústa, ale z výsledku jsem byl potěšen - modrá byla krásná lesní pěšinka, vedoucí velmi zvolna do kopce. Šlo se krásně. Žádné hekání jako předtím. Z Hrabovského potoka jsem doplnil vodu a za chvíli už stoupal pod vlekem na horu Malinné (1.209). Zrovna zapadalo slunce a vůbec bylo pěkně. Pak ale začal les a v něm šero a já přemýšlel nad tím, kam hlavu složit. Zaneprázdněn uvažováním jsem přestal dávat pozor na cestu a zakrátko už bloudil po lesích. Podařilo se mi to totiž záhadným způsobem sejít z modré a kdyby to dolů k Čutkovskému potoku nebyl takový krpál, asi bych slezl až tam. …a podruhé Když jsem se zase našel, neměl jsem moc chuť pokračovat dlouho dál a tak jsem u laviček v sedle pod Vtáčnikom rozbil tábor. Trochu mne překvapilo, že zanedlouho po cestě, která sedlem vedla, projelo auto. Houby divočina. Další den jsem vyrazil poměrně brzy, což se později ukázalo jako dobré rozhodnutí. Byl jsem na suchu a pramen pod Vtáčníkom se mi nalézt nepodařilo. I po ránu bylo docela teplo, ale cesta vedla povětšinou lesy a tak voda ani tolik nescházela. Nabral jsem ji až v potoku před Smrekovicou. Po druhé snídani jsem pokračoval dále po zelené směrem k Rakytovu (1.567). Výšlap nahoru mi dal docela zabrat, ale stál za to. A pak zas dál až ke Grúňu, kde se mi podařilo z pěkného pramene doplnit vodu. Šlo se dobře. Lidí jsem potkával málo, zvláště ve srovnání s Tatrami, kde jich byly mraky. Dokonce tak málo, že jsem v salaši Mandolína spal sám. Trochu zvláštní pocit. Zase jsem byl bez vody. Pramen jsem nenašel, vracet se mi nechtělo a tak jsem snídani zapil posledními doušky vody a vydal se po červené dál. Od Ostredoku (1.592) začalo lidí přibývat a kolem Križné (1.574) už to byla hotová dálnice. Já se vydal směrem ke Králově studni, kde jsem doufal, že nějakou vodu najdu. Byla tam. Sice ubohý čůrek, který ani náhodou velká plechová koryta zaplnit nedokázal, ale alespoň něco. Naplnil jsem, co jsem mohl a pustil se zpátky. V tom horku, které panovalo, se voda opravdu hodila. Připadal jsem si trochu jako továrna na sůl. Plánoval jsem, že přespím pod Repišťom, ale z údajné chaty zbyla jenom střecha a tak jsem pokračoval dál. Cesta už zase vedla většinou lesy a tak se horko dalo vydržet. To byl ale asi jediný pozitivní bod, protože jinak bylo putování utrpením. Cesta vedla nahoru dolu a znovu a zas a když už jsem šplhal asi na pátý kopec, abych z něj zase slezl, měl jsem toho docela dost. Navíc se mi v hlavě bez ustání honil Ježíšek od Nohavici. Na Motyčské hole (1.292) jsem se utábořil, uvařil polévku a kochal se hvězdami. Další den byl zase horký, ale naštěstí už mne nečekala žádná velká štreka. Potřeboval jsem jenom dojít do Donoval, kam odpoledne měl přijet zbytek bandy a odkud jsme měli vyrazit do Tater. Seběhl jsem ze Zvolenu (1.403) a u potoka, který tekl přes cestu se umyl. Bylo úžasné ze sebe smýt všechnu tu sůl a prach. V Donovalech jsem se usídlil před kostelem, kde jsem poslouchal katolické chorály a kontroloval Facebook na zdejší veřejné wifi. Do kostela se seběhly snad celé Donovaly. Stálo se i venku. Pro Čecha trochu neobvyklý jev. Nízké Tatry Připraveni vyrazit, Donovaly Odpoledne zbytek skutečně dorazil. Kuba s úpalem. Po občerstvení zmrzlinou jsem vyrazili směr Nízké Tatry. Největší horka už naštěstí byla pryč a cesta zase vedla chvíli lesem. V dobré náladě jsme vyběhli na Kozí chrbát a zase z něj sběhli, abychom se utábořili v Hiadelském sedle. Kuba sice na Kozí chrbát vzpomíná nerad, ale to bylo dáno spíš jeho současným stavem než čímkoli jiným. Výhled na Kozí Chrbát V útulně v sedle bylo lidí tak akorát. Spalo se nahoře i dole. V prostřed noci přišla pěkná bouřka a průtrž mračen a ti, co spali dole, strávili noc zabalení v pláštěnkách. U nás nahoře tu a tam kapalo, ale jinak se vyspat dalo. Ráno bylo příjemně. Vlahý vzduch po dešti se krásně vdechoval a tak i stoupání na Prašivou (1.652), Malou (1.720) a Velkou Chochuli (1.753) bylo snesitelné. Kuba už se z úpalu oklepal a do kopců běhal jako první, my ostatní supěli za ním. Kocháme se pohledem na krajinu před Velkou Chochulou Vzduch se ale ohříval víc a víc a za pár hodin už bylo utrpení jít pod žhavým srpnovým sluncem. Užívali jsme si každý stín, na který jsme narazili. A že jich moc nebylo. Kuba vychutnává odpočinek ve stínu Na útulňu pod Chabencom jsme dorazili v rozumném čase. Umyli se, uvařili večeři, zahráli pár kol kenta a anonyma a chystali se jít spát. Ne však chatár, který s pár hosty popíjel a pouštěl si muziku na plný pecky. Já, poučen z cesty do Skotska, jsem nasadil špunty a za chvíli už spal. Co se v tu noc dělo, znám jenom z vyprávění. Holkám neudělalo dobře ostré horké sluníčko a skončily s podobným úpalem, jako Kuba před nimi. A tak střídavě vybíhaly z chaty, úpěly a zbavovaly se večeře. A do toho chatár se svojí muzikou. Když už toho na Bětku bylo moc, vzbudila ho, protože mezitím usnul na stole a poprosila, jestli by nemohl ten kravál vypnout. On na to, že jestli se jí to nelíbí, ať se sbalí a vypadne. To se jí pochopitelně nechtělo a tak radši zalezla do spacáku a snažila se noc nějak přežít. Kdesi v Tatrách Ráno vypadaly obě holky dost zbědovaně. Chatár už vystřízlivěl a opřekot se omlouval a dával rady, co máme dělat. Nakonec nám vrátil i část peněz a kdybychom chtěli, asi by nám vrátil i mnohem víc. Podle plánu jsme měli před sebou pořádnou štreku. Chtěli jsme totiž dojít až na Ramžu - platit za ubytování na Chopoku nebo na Štefáničce se nám nechtělo. Teď byly naše představy ohroženy a my připraveni k sestupu do údolí, pokud by to dál nešlo. Ochočení kamzíci kus za Chabencom Vyrazili jsme. Ne úplně brzo, ale také ne úplně pozdě. Horko už docela bylo a při výstupu na Chabenec (1.955) jsme se pořádně zapotili. S vidinou lanovky na Chopoku v dáli jsme ukrájeli ze zbývající cesty. Za Polanou (1.890), kterou jsme raději obešli zespoda, začala pravá horská dálnice. Míjeli jsme davy turistů, které sem vyvezla lanovka, aby se nadýchali čerstvého vzduchu. Možná i proto jsme skoro běželi, abychom to měli rychle za sebou. Výhled při cestě Výhled na Děreše Na Chopoku (2.000) jsme dali delší pauzu na odpočinek. Já si odlovil kešku, Kuba vyběhl na vrchol a holky usnuly. Ďumbier jsme z časových důvodů oželeli, i když nám to bylo trochu líto. Na druhou stranu jsme mohli o to déle posedět před Štefáničkou u sklenice kofoly, kterou jsme koupili za vrácené peníze z Ďurkové. Vyčerpaná Bětka odpočívá u Štefáničky Holky už se trochu oklepaly a tak se pokračovalo ve veselé náladě. I přes to horko. Polovinu těl už jsme měli dokonale spálenou. Do Čertovici jsme dorazili k večeru a řekli jsme, že už to na tu Ramžu přece jenom dojdeme. Do osmi tam budem! Krajina před sestupem do Čertovici Do osmi jsme tam nebyli. Ale opravdu jsme tam dorazili. S krásnými třiceti kilometry horským terénem v nohách. Další přespávající v útulně jen kroutili hlavami. Na Ramže bylo plno. Na holky zbyly poslední dvě volná místa a my s Kubou spolu s půltuctem dalších horalů spali venku. Noc byla poklidná a ráno jsme nikam nechvátali - slíbili jsme si zasloužený odpočinek. Holky se z útulni vybelhaly, teprve když poslední skupina odešla. Snídaně na Ramže V klidu jsme posnídali a před polednem se vydali za dalším dobrodružstvím. Bylo vedro. Vzduch se ani nehnul a my se prodírali přes prales popadaných stromů a větví, abychom vylezli na Homolku. Pot z nás tekl proudem Pekelně nás pálily spálené půlky těla a když jsme se museli prodírat ostrými větvemi kleče, jeden by bolestí brečel. Seběhli jsme do sedla Priehyba, kde jsme dohonili skupinu, která z Ramži vycházela před námi. Obsadili jsme břehy potoka, který v oněch místech teče. I tekoucí voda se nám zdála býti dost teplá, ale i tak bylo příjemné zase smýt pot, prach a sůl z těl. Osvěženi jsme vyběhli na Velkou Vápenicu v rekordním čase a za zpěvu "Oh, Freedom" jsme dorazili až k útulně Andrejcová. Západ slunce u Andrejcové Ani nás nepřekvapilo, že bylo zase plno. Naštěstí to nevypadalo, že se něco přižene a i kdyby, dovnitř bychom se taky nějak vešli. Uvařili jsme si polévku, pojedli kaši a s plnými břichy a hvězdnou oblohou nad hlavou šli spát. Dovnitř jsme se se nevešli Ráno jsme zase nikam nechvátali a zase vyráželi jako poslední. Horko bylo pořád, ale už ne takové, jako dny před tím. Výstup na Královu Holu jsme si užívali. Netrvalo dlouho a už jsme sbíhali dolů směrem na Pusté Pole. U chalupy Pod Košariskom jsme se brzy odpoledne utábořili, máchali se v potoce a dojídali zásoby. Taky jsme odháněli medvědy naším brnkáním na ukulele. Zasloužený odpočinek na Králově Hole Následující den jsme se s menšími obtížemi dostali do Popradu. Autobusová zastávka v Pustých Polích je dosti svérázná, ale i tak se nám autobus zastavit podařilo. Slasti přírodní koupele Jak bývá naším zvykem, naše cesty ve městě směřovaly nejdříve do obchodu. Na plánovaný průzkum Popradu nedošlo, protože se přihnala bouřka s lijákem, který vydržel celé odpoledne. A pak hurá domů. Trochu nás překvapilo, že musíme ve studentovi platit za zavazadla. Cesta byla poklidná a v ranních hodinách jsme rozlámaní vylézali na Florenci. Nestačilo? Tak koukněte na video.

Čas načtení: 2024-05-24 15:59:37

Chcete spát jako dudek? Zařiďte si ložnici podle Feng Shui!

Chodíme do ní odpočívat, noc co noc zde nabíráme síly na další den, uzdravujeme se z nemocí, milujeme se, nacházíme útočiště před okolním světem. Místo, které skýtá soukromí a kam nevpouštíme starosti všedního dne – ložnice. Snad nejdůležitější místnost v bytě či domě. Alespoň podle čínského učení feng shui určitě. Máte však pocit, že právě s tou vaší ložnicí něco není úplně v pořádku, protože kýženou harmonii a odpočinek ne a ne přinést? Budíte se rozlámaní a bez energie, aniž by tenhle stav měl objektivní příčinu? Zkuste se na ložnici podívat právě očima feng shui. Možná bude stačit jen pár jednoduchých interiérových úprav a oáza zenového klidu je na světě. Harmonická ložnice navíc souvisí také s kvalitou našich vztahů, hlavně těch partnerských. Přečtěte si také 10 tipů pro šťastné partnerství podle feng shui. Umístění ložnice 1) Podle světových stran Pokud máme dopředu možnost si zvolit umístění ložnice s ohledem na světové strany a dispozici domu či bytu, máme zpola vyhráno. Bohužel ne vždy si luxus takové volby můžeme dovolit a často se musíme spokojit se stavem, jaký již je. Co se týče polohy ložnice, je z hlediska feng-shui nevhodnější umístění směrem na západ. To proto, že orientace západním směrem mírní stres a tiší podráždění nejlépe ze všech světových stran. Nemáte-li však ložnici na západ, nezoufejte. Není totiž vůbec nic ztraceno. Co přináší ostatní směry? Také severozápad, sever východ nebo jihovýchod se postarají o dobrý tok energie čchi, o klid a odpočinek. Jih bude vyhovovat tvůrčím osobnostem, lidem, kteří se věnují tvořivé, umělecké činnosti. Jihovýchod kladně ovlivňuje finanční a soukromé vztahy Sever a východ zajistí klid a zotavení Severozápad podporuje jasné a strukturované myšlení. Shrnuto, podtrženo. Jestliže to jde, vyhněte se orientaci ložnice na severovýchod nebo jihozápad. Všechno ostatní je vlastně úplně v pohodě. 2) Podle dispozic domu či bytu Obecně se doporučuje, aby ložnice (vcelku logicky) byla umístěna v nejklidnější části bytu či domu, tj. co nejdál od vchodu, kde se předpokládá větší provoz, který by nás při odpočinku rušil. Rovněž se vyhněte umístění ložnice v bezprostřední blízkosti koupelny. Zde je myšleno zejména takové to řešení, kdy z ložnice vedou přímé dveře do koupelny. Ta by vám ale mohla odčerpávat energii, zejména pokud u ní necháte otevřené dveře. Nicméně pokud to jinak nejde a koupelna s ložnicí sousedí, nezapomínejte dveře od koupelny vždy zavírat. Hlavně v noci, aby se proud pozitivní energie neztrácel. Prostor, barvy a světlo Prostorná, vzdušná, snadno větratelná a vždy uklizená. To jsou hlavní zásady pro harmonicky působící ložnici. Toto pravidlo ostatně platí i pro ostatní místnosti, které zařizujeme podle feng shui. Ložnice by rozhodně neměla být přeplněna nábytkem, věcmi, rostlinami ani dekoracemi či obrázky. Zapomeňte také na schovávání krabic s různými věcmi pod postelí. Vytřiďte vše přebytečné a nepotřebné oblečení, které už nebudete nikdy nosit. Když si uděláte pořádek ve skříni, děláte si zároveň i jasno v hlavě. Barvy a světlo Chcete-li z ložnice vytvořit místo odpočinku, držte se při výběru barev světlých a teplých odstínů. Vhodná je např. béžová v kombinaci s bílou či světle zelenou. Hodně intenzivní barvy jako třeba červená jsou totiž nabity silnou energií a vnáší do prostoru příliš mnoho ohně, vzbuzují dráždivost. Naopak modrá může být pro někoho zase příliš chladná. Vhodné jsou i jemné tapety s harmonickým vzorkem, který bude působit uklidňujícím dojmem. Osvětlení dokáže ovlivnit naši aktuální náladu a rozpoložení. Do ložnice se hodí ne moc ostré, spíše měkké a teplé světlo, které přináší klid a láká k odpočinku. Je dobré, když si jeho intenzitu můžeme regulovat. Vhodné jsou světla se stmívačem či několik různě rozmístěných tlumených svítidel. Nábytek Postel Bytelná postel je základ. A nejlépe pokud bude ze dřeva a s masivním čelem, o které se dá opřít. Taková postel totiž navozuje pocit bezpečí a ochrany. Energie dřeva zaručuje klidný a hluboký spánek. Podle feng shui nejsou příliš vhodné kovové postele. Ve vodní posteli by zase byl váš spánek prostě „jako na vodě“. Také co se týče matrace a ložního prádla, dejte přednost přírodním materiálům. Syntetiku, nahraďte bavlnou, která na rozdíl od umělých tkanin neprodukuje statickou elektřinu. Nedoporučují se ani postele s úložným prostorem. Ten sám o sobě samozřejmě nevadí, ale nesmí být k prasknutí nacpaný ložním prádlem, ručníky či jinými věcmi, které nemáte jinak v bytě kam dát a které by podobně jako věci pod postelí, blokovaly tok čchi. Umístění postele Otázku, kam s ní, určitě nepodceňujte. Máte-li možnost, udělejte to takto: Umístěte postel vždy čelem ke zdi, abyste byli hlavou u zdi. U postele byste měli mít dobrý výhled na dveře i celou místnost. Tahle pozice vám dá pocit bezpečí (zezadu vás chrání zeď) a klidu (vidíte na celou místnost). Není dobré nechávat postel jen tak v prostoru bez pomyslné energetické opory hlavy. Postavte postel tak, aby nohy nemířily na dveře. Postel nemá být v těsné blízkosti okna ani dveří (např. mít postel pod oknem není dobré). Nikdy nedávejte postel do linie mezi okno a dveře, kudy vede dráha energie čchi. Byli byst vystaveni proudu unikající čchi a ráno byste se budili unavení, neklidní a rozlámaní. Protože v takto umístěné posteli klid nenajdete. Neumísťujte si nad postel, respektive nad hlavu žádné těžké předměty, lampy či police. Visely by nad vámi jako pomyslné mentální břemeno. Stejně neklidně může působit i zkosení stropu nad vaší hlavou např. v případě, že máte ložnici v podkroví. Postel by měla být přístupná z obou stran oběma partnerům, není proto vhodné, aby byla jedna strana postele naražena těsně u zdi. Pokud nemůžete jinak a máte za hlavou postele okno, vždy ho na noc zatáhněte hustým závěsem nebo roletou, kterou neproniká světla.   Skříň a zrcadlo Pořiďte si prostornou šatní skříň, která bude dobře vybavená pro uschování všech kusů oděvů od ponožek po kabáty. Skříň udržujte v čistotě a pravidelně ji větrejte. Vhodný materiál je (stejně jako u postele) dřevo. Veškeré oblečení pokud možno do skříně hned schovávejte. Nenechávejte použité oděvy či prádlo ledabyle ležet na podlaze, posteli či jinde po místnosti. Zrcadla v ložnici ne Nepořizujte si skříně s vnějšími zrcadly. Zrcadla v ložnici nejsou pro klidný spánek vhodná. Proč? Mít zrcadlo v ložnici je sice běžný zvyk, nicméně zrcadla odráží energii čchi, která neustále proudí. A co se týče ložnice, není dobré, aby se tu čchi odrážela a tím rušila spící osobu při odpočinku. Mimochodem, totéž pro zrcadla platí i pro různé předměty a dekorace z lesklých materiálů, jako je sklo či kov. Fungovaly by stejně, jako zrcadlo, takže si je do ložnice nedávejte. Pokud ale zrcadla v ložnici máte, třeba u důvodu, že nemůžete zvolit lepší řešení, zkuste je na noc vždy překrýt. Co dál v ložnici podle feng shui mít či nemít? Rostliny ano, ale stačí jedna ideálně s kulatými listy. Obrazy ano, ale dejte si sem pouze takové, které na vás působí uklidňujícím dojmem (krajinky, kytice, harmonická zátiší, harmonické abstraktní malby). Žádné deprimující či ponuré motivy. Vyhněte se obrazům s vodou (hasí vášeň). Nevystavujte si v ložnici fotky ani obrazy dětí či svých rodičů. Ty v ložnici nemají co dělat, dejte jim prostor třeba na chodbě, v hale či obývacím pokoji. Když už rodinná fotografie, tak pouze vás a partnera. Zapomeňte na jakoukoli elektroniku. Nemá v ložnici co dělat. Žádná televize, počítač, elektrický radiobudík, mobil… to vše z ložnice jednou pro vždy vypovězte, protože elektrický proud působí z energetického hlediska rušivě. Nedávejte si do ložnice ani nic takového, co vám bude (i podvědomě) stále připomínat práci (šicí stroj, počítač, šanony s pracovními dokumenty apod.). Rušivé je také velké množství knih. Také nezapomínejte na pravidelný úklid, utírání prachu a větrání. Uvidíte, že pokud zkusíte doma aplikovat i jen pár těchto drobností, bude vám ve vaší ložnici tak dobře, že se na odpočinek v ní bude už jen těšit.   Další tipy a rady, jak zařídit domov podle feng shui naleznete v dalších článcích našeho webu právě tady.   A jak to máte doma vy? Drželi jste se při zařizování ložnice nějakých rad, nebo jste dali spíš na vlastní intuici? Volně zpracováno podle knihy  Feng-šuej: dům a zahrada. V Praze: Ikar, 2006. ISBN 8024907194

Čas načtení: 2024-06-10 13:30:28

Jak na dosažení lepší fyzičky?

Jak na dosažení lepší fyzičky? redakce Po, 06/10/2024 - 13:30 Sport a Fitness Klíčová slova: strategický tréning výživa fyzická kondice Deuspower.shop zlepšení fyzičky Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Strategický trénink Pro dosažení špičkového výkonu je nezbytný dobře propracovaný tréninkový program. Ten zahrnuje zařazení různých typů tréninků zaměřených na různé aspekty kondice. Vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT) může výrazně zlepšit kardiovaskulární kondici a spalovat tuky. Silový trénink, zaměřený na složené i izolované cviky, buduje svalovou sílu a vytrvalost. Zařazení cvičení na flexibilitu a pohyblivost, jako je jóga nebo dynamické protahování, navíc pomáhá předcházet zraněním a zlepšovat celkovou výkonnost. Výživa Výživa hraje při zvyšování výkonnosti zásadní roli. Chcete-li své tělo dostatečně posilovat, zaměřte se na vyváženou stravu bohatou na makronutrienty a mikronutrienty. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie, zejména při vysoce intenzivních trénincích, proto do svého jídelníčku zařaďte celozrnné výrobky, ovoce a zeleninu. Bílkoviny jsou nezbytné pro obnovu a regeneraci svalů, přičemž jejich zdrojem je libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky a rostlinné bílkoviny. Zdravé tuky, které jsou obsaženy například v avokádu, ořeších a olivovém oleji, podporují celkové zdraví a dodávají energii. Stejně důležitá je i hydratace; pijte během dne hodně vody a během intenzivního tréninku zvažte nápoje bohaté na elektrolyty. Alternativní metody pro pokročilé Pro ty, kteří chtějí posunout své hranice ještě dále, existují různé pokročilé metody, které někteří sportovci zkoumají. Ty mohou zahrnovat specializovanou suplementaci a pokročilé regenerační techniky, jejichž cílem je urychlit pokrok a zvýšit výkonnost. Tyto metody sice mohou přinést významné výhody, ale jsou také spojeny s možnými riziky a vedlejšími účinky. Před zvažováním jakýchkoli pokročilých metod je nezbytné provést důkladný průzkum a poradit se s odborníkem na zdravotní péči. Nejdůležitější je aby pokročilé doplňky byly vždy od důvěryhodného zdroje jako je například Deuspower.shop. Odpočinek a regenerace Odpočinek a regenerace jsou důležitými součástmi programu na zvýšení výkonnosti. Vaše tělo potřebuje čas na obnovu a regeneraci po intenzivním tréninku. Upřednostněte 7-9 hodin kvalitního spánku každou noc, protože tehdy dochází k největší regeneraci a růstu svalů. Dny aktivní regenerace, které zahrnují lehké aktivity, jako je chůze nebo jemná jóga, mohou pomoci snížit bolestivost svalů a zlepšit krevní oběh. Pravidelné zařazování technik, jako jsou pěnové válce nebo sportovní masáže, může také pomoci při regeneraci a předcházet zraněním. Psychická příprava Psychická příprava je často přehlíženým aspektem dosažení špičkového výkonu. Budování psychické odolnosti a soustředění může výrazně ovlivnit vaše tréninkové a soutěžní výsledky. Techniky, jako je vizualizace, kdy si mentálně nacvičujete svůj výkon, mohou zvýšit sebevědomí a snížit úzkost. Praktiky mindfulness, včetně meditace a hlubokých dechových cvičení, pomáhají udržet duševní jasnost a soustředění. Stanovení realistických, dosažitelných cílů a sledování pokroku vás může motivovat a udržet na správné cestě. Závěr Dosažení špičkového výkonu vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje strategický trénink, správnou výživu, dostatečný odpočinek a psychickou přípravu. I když zkoumání alternativních metod pro dosažení lepších výsledků může být lákavé, je důležité upřednostňovat bezpečné a udržitelné postupy. Dodržováním těchto základních zásad a důsledným a oddaným přístupem můžete dosáhnout nové úrovně kondice a výkonnosti a zároveň si zachovat celkové zdraví a pohodu. Přidat komentář Dosažení špičkového výkonu je v zájmu mnoha sportovců a fitness nadšenců. I když je cesta k dosažení lepší fyzičky pro každého individuální, určité základní principy vám mohou pomoci efektivně dosáhnout vašich fitness cílů. Tento průvodce poskytuje praktický přehled kroků, které můžete podniknout ke zvýšení své výkonnosti. Špičkového výkonu dosáhnete, když vaše tělo funguje na nejvyšší úrovni svého potenciálu, což zahrnuje kombinaci síly, vytrvalosti, flexibility a mentálního zaměření. Zlepšení výkonu zahrnuje strategický přístup k tréninku, výživě, odpočinku a mentální přípravě.

Čas načtení: 2021-06-04 22:04:32

Každý relaxujeme jinak. Některé druhy odpočinku ale máme společné

Přiznejte se – jak často si dopřejete skutečný odpočinek? Takový ten, kdy opravdu vypnete a jen si užíváte relaxace. Právě odpočinek je stejně důležitou součástí života, jako například spánek. Kam se ale vydat za příjemnou relaxací? Každý to vnímáme trochu jinak, a přitom některé druhy odpočinku máme společné.

Čas načtení: 2015-07-03 19:00:00

Umíte odpočívat? Zjistěte to ještě dnes

Odpočinek je pro lidský organismu naprosto nezbytný, o tom není pochyb. Aby mohlo tělo správně fungovat a být aktivní a plné energie, musí také regenerovat. V dnešní hektické době se ale relaxaci spousta lidí vůbec nevěnuje a dokonce si tento fakt ani neuvědomuje. Lidé totiž nejenom, že na odpočinek ...

Čas načtení: 2013-10-22 12:45:00

Blahodárné účinky čokoládové masáže

Odpočinek je důležitý pro každého z nás. Náš život je většinou hektický a často nestíháme. Nemáme tak čas si odpočinout a věnovat čas jen sami sobě. Aby byl náš život vyvážený, rozhodně bychom si měli čas na odpočinek a relaxaci vyšetřit. Život ve velkém shonu a stresu bez jakéhokoli odpočinku vás m ...

Čas načtení: 2022-07-19 08:54:03

Autorka knih pro děti Klára Smolíková: Na dětství nevzpomínám moc ráda

„Denně si říkám, jak je skvělé, když děláte práci, která vás naplňuje a opravdu je i vaším koníčkem. Nepotřebuji si od psaní odpočinout, protože psaní je mou odpočinkovou aktivitou,“ přiznává Klára Smolíková, autorka řady knížek pro děti, několika metodických příruček, která pořádá semináře určené převážně učitelům a knihovníkům, držitelka několika literárních cen a velká knihomolka.   V dětství jste měla ráda knížky a chtěla jste být knihovnicí nebo ilustrátorkou. Co vás ještě bavilo a jak jste prožívala období svého dětství a mládí? Na dětství jako takové vlastně nevzpomínám moc ráda. Osmdesátá léta jsem prožívala jako ulepenou šedivou dobu. Většina lidí se bála jakkoliv projevit, nejen občansky, ale i profesně. Stále se do našich životů promítaly křivdy padesátých let a zároveň se snilo o bájném Západě. Ráda jsem chodila do pionýra, který se naštěstí až tak nelišil od dnešního skauta. Na druhém stupni jsem milovala projekty na poznávání historie Prahy nebo lektorované programy v galeriích. Bavilo mě sjezdové lyžování nebo volejbal, ale nevydržela jsem u žádného sportu, protože tělovýchovné oddíly vyžadovaly tréninky několikrát týdně. Přestože jsem téměř každý den měla odpoledne nějaký kroužek, chtěla jsem mít i dostatek času na čtení. Vlastně mám pocit, že jsem se dětstvím pročetla.         Co vás přivedlo ke studiu estetiky a teorie kultury na FF UK? Mělo na vás vliv, že vaše babička studovala dějiny umění na pařížské Sorbonně? Doma jsme měli po babičce spoustu uměnovědných knih, obrazových publikací v němčině, francouzštině či angličtině, takže to určitě nějakou stopu v mém uvažování zanechalo. Vyrůstala jsem na Ořechovce, pražské vilové čtvrti, která byla nasáklá nostalgií po kulturnějších časech. Ale také jsem po mamince spřízněna s rodinou Thomayerů, po revoluci se do rodinných rukou vrátilo Thomayerovo zahradnictví, kde se prý v zahradním altánu scházeli význační literáti. Přesto si myslím, že mě víc ovlivnily moje profesorky na gymnáziu. Původně jsem uvažovala o studiu přírodních věd, ale učaroval mě záběr a nadhled paní profesorky Vojtěchové, která od nás (k nelibosti mých spolužáků) vyžadovala každý měsíc kromě přečtených knih i návštěvu výstavy a divadla. Profesorka Hrubá zase hned po sametové revoluci otevřela seminář dějin umění a latiny a opět nás velmi přátelsky do tajů kultury zasvěcovala.   Patnáct let jste s rodinou žila v Táboře, kde jste v letech 2000 až 2010 učila studenty knihovnictví historii knih, knihtisku a knihovnictví. Na Pedagogické fakultě v Praze jste v období 2006 až 2014 vedla seminář věnovaný médiím. Dnes pořádáte besedy a semináře. Jaký je o ně zájem? Co vás na setkávání se čtenáři baví? Je to ten přímý kontakt? Zpětná vazba? Přes dvacet let se věnuji hledání cest, jak zažehnout v ostatních zájem o knihy, jak aktivizovat ve vztahu k různým mediálním obsahům i jak rozvíjet vlastní tvořivost. V tématech, kterými jsem se zabývala se svými studenty, nyní pokračuji na seminářích určených převážně učitelům a knihovníkům a jsem nadšená, že o další vzdělávání v oblasti čtenářské gramotnosti je obrovský zájem. Proto ostatně píšu i metodické publikace. Zároveň jsou mým hlavním tématem děti, protože každou další generaci musíme ke čtení i kritickému uvažování o informacích znovu přivést. Je milým bonusem, že mohu na besedách a dílnách pracovat přímo s mými knihami. Jednak mi tedy setkávání dává zpětnou vazbu, jestli mé aktivizační metody, třeba pracovní listy, fungují, jednak mně dodávají chuť i inspiraci pro další psaní. V tuto chvíli mám diář plný na rok dopředu, což není úplně stav, který mi vyhovuje. Chtěla jsem být však pro všechny zájemce, i třeba z opačného konce republiky, stejně vstřícná a transparentní.    Přispívala jste také do dětských časopisů. Začarovaný Hvozd: Příběhy dětí z Končiny nejdříve vycházel v Mateřídoušce a pak vyšel jako kniha. Proč jste si vybrala právě psaní knih pro děti a náctileté? Uvažujete o tom, že byste napsala také něco pro dospělé čtenáře? Asi nejvíc mých dětských knih cílí na čtenáře zhruba desetileté. Ti bývají nejvděčnější, protože už jsou rozečtení a chápou složitější, třeba historické souvislosti. Záměrně se tedy snažím věkové nůžky otevírat. Knihy pro mladší děti nebo předškoláky mají často základ či předobraz v nějaké publikované časopisecké rubrice (Kvidovy přeslechy, Vynálezce Alva či Čertice Dorka) nebo projektu (Devět malých zahradníků), tedy nejprve si mapuji terén, co unesou, čemu rozumí či co je baví. Pro náctileté jsem nedávno vydala knihu COM.ensky, která reflektuje covidovou epidemii a její dopady na životy náctiletých ve srovnání s vlivem morových epidemií na život Komenského. Zmiňovaný Začarovaný Hvozd je napsán v žánru fantasy, najdou se v něm tedy čtenáři třináctiletí i sedmiletí. Pro ty mladší Mateřídouška dokonce nahrála celý příběh jako audioknihu. Namluvil ji Jan Maxián a kapitolu po kapitole ji zdarma uveřejňuje na svých podcastových kanálech. Takže nepřekvapí, že má nejnovější kniha, kterou jsem se spoluautorem Lukášem Vavrečkou křtila na Světě knihy, se věnuje audioknihám. Oslovuje dospělé čtenáře a provází je báječným světem mluveného slova. Jen jsme jí dali trochu provokativní název Nečtu! Poslouchám.       Napsala jste na pět desítek autorských knih a z toho několik metodických publikací. Za knihy Viktorka a vesmírná dobrodružství a S Komenským do komiksu: Únikovka s Ámosem jste obdržela literární cenu Zlatá stuha. O čem ráda píšete? Kde nacházíte inspiraci pro své příběhy? Jak už jsem zmínila, zajímá mě historie, koneckonců působila jsem v Husitském a v Národním muzeu a na výstavách či expozicích spolupracuji jako externista. Kniha je pak často jedním z výstupů muzejního projektu, jako třeba u komiksové výstavy o Komenském, kterou jsem vytvořila pro Národní pedagogické muzeum ve spolupráci s výtvarníkem Lukášem Fibrichem a teologem Richardem Vlasákem. Porozumění minulosti je pak často branou k současnosti a příběh obě roviny propojí. Také se snažím reagovat nejen na to, co mě samotnou bavilo v dětství číst, ale i to, co zajímá dnešní čtenáře. Nesnažím se tedy psát nové verneovky, přestože jsem je hltala, protože ten inspirační zdroj už vyschl. Zato sci-fi má stále co říct, takže se těším, až o prázdninách přepracuji s ilustrátorem Martinem Hanschildem do knihy již časopisecky publikovaný příběh Vesmírná zásilkovna.   Působíte nejen jako spisovatelka, ale také jste scenáristka komiksových příběhů a publicistka. Vše je to o psaní. Čím vás psaní tak naplňuje? Je pro vás spíše prací nebo koníčkem? Připravujete něco nového? Právě jsem odevzdala do nakladatelství Crew rukopis komiksové knihy o morčatech, která spolu s krajtou uprchla ze zverimexu, a mám obrovskou radost. Těším se jako malá na poslední chybějící obrázky a obálku, kterou určitě parádně vymyslí Ester Kuchynková. Denně si říkám, jak je skvělé, když děláte práci, která vás naplňuje a opravdu je i vaším koníčkem. Nepotřebuji si od psaní odpočinout, protože psaní je mou odpočinkovou aktivitou. Kvůli besedám a seminářům mi na něj často zbývá čas po večerech a víkendech. Okamžitě se tedy vrhám na finalizaci knihy o dubáncích. S fotografem Petrem Václavkem jsme vytvořili knihu Dubánek a tajný vzkaz, kterou v těchto dnech obdrželo při pasování na čtenáře přes čtyřicet tisíc prvňáků. Rádi bychom je spolu s nakladatelstvím Triton do Vánoc potěšili dalším dubánčím příběhem.   Se svým manželem, spisovatelem Jiřím Walkerem Procházkou, jste napsala série Souřadnice zločinu (kniha Mrtvá šelma) a Tajná dvojka A + B (Zločin mezi dinosaury, Poprask v divadle kouzel, Zbloudilá střela, Případ ztraceného koně) a se synem Tobiášem Smolíkem knihu o židovské historii Cha cha cha, zasmál se Mordechaj. Jak se vám pracovalo se synem?      Spolupracovala jsem na knihách už s mým prvním manželem ilustrátorem Honzou Smolíkem a pro partnerské soužití je to přece jen velká zátěž. V roli matky jsem byla jako spoluautorka víc v klidu. Zeptejte se spíš Tobiáše, jak se mu v roli syna a autora dařilo. Vzhledem k tomu, že už dlouho žije samostatně a kniha o židovské historii čerpala z jeho studia hebraistiky, pohybovali jsme se na daleko profesionálnější rovině spolupráce, než by se zvenčí mohlo zdát.   Jaká jste čtenářka? Někde jste řekla, že jste velká knihomolka. Jaký literární žánr preferujete? Knihy, které čtu, se proměňují v čase. Na vysoké škole jsem propadla kouzlu odborné literatury a trvalo mi dlouho, než jsem se k beletrii dokázala vrátit. V náročném období, kdy byly děti malé, jsem relaxovala u detektivek. Pak jsem začala dočítat literaturu pro děti a mládež, která mi v dětství utekla nebo nebyla k mání. Společně s dcerou a synem jsme se třeba nechali okouzlit Harrym Potterem. Studenti knihovnictví mě zase ponoukli k většímu zájmu o fantastiku a young adult literaturu. Teď už několik let nedám dopustit na audioknihy, které mi umožňují zhltnout novinky, ať už jde o novou knihu Lidmily Kábrtové, Jaroslava Rudiše, Susanny Clark nebo Andy Weira, nebo se vracet ke klasice či starším titulům, pro jejichž opětovné přečtení bych hledala čas stěží. Takže z papíru čtu většinou už jen komiksy.   A co odpočinek? Jak nabíjíte své baterky? Dva roky covidu mi v profesní i osobní rovině rozstřelily vše, na čem můj život stál. Takže posledních dvanáct měsíců bylo nesmírně hektickým návratem k rutině a pro odpočinek v něm nezbýval prostor. Jsem ráda, když se během dne na hodinu od všeho utrhnu a jdu se projít. Se sluchátky a dobrou audioknihou rázuji Prokopským údolím, pokud jsem v Praze, nebo objevuji místa, na které mě zaválo besedování.   Klára Smolíková se narodila 8. března 1974 v Praze jako Klára Tourková. Vystudovala Gymnázium Jana Keplera a pak Filozofickou fakultu UK v Praze na katedrách estetiky a teorie kultury. Během studií publikovala v časopisech. Píše hlavně pro děti – například série Knihožrouti (tři knihy) a Vynálezce Alva (tři knihy). Napsala mimo jiné knihy Husité, Spolkla mě knihovna, Pozor, v knihovně je kocour!, Dubánek a tajný vzkaz. Je také autorkou metodických publikací Zakousněte se do knihy, Vstupte do literárního Doupěte nebo Fantastické psaní. S bývalým manželem, ilustrátorem Janem Smolíkem, má dvě dospělé děti – syna Tobiáše a dcera Joriku.

Čas načtení: 2021-11-05 03:14:13

Helena Žáková: Napsat knihu stojí spoustu emocí, ale čtenář ji pak v první chvíli soudí podle obálky

Psaní ji baví od dětství. A jak říká: „Psaní je pro mě odpočinek, únik od reálných starostí.“ Také je jejím velkým koníčkem a na svém kontě má Helena Žáková celou řadu povídek, které vyšly v elektronických sbírkách a dvě knihy a na další, kterou zasadila do Řecka, právě pracuje. A jak sama autorka dodává: „Mojí největší vášní je psát o místech, která jsem procestovala a která mě nějakým způsobem okouzlila – kulturou, povahou lidí, atmosférou, prostě čímkoliv… Prostřednictvím psaní se na ně zase vracím a navazuji s nimi i po návratu domů spojení.“      Pocházíte z Plzně, kde jste vyrůstala. Jak na ten čas období dětských her vzpomínáte? Co vás bavilo a jaká jste byla holčička? Myslím, že jsem v Plzni prožila opravdu hezké dětství. Ve škole jsem vždycky byla pilná žačka, což mi v podstatě vydrželo až do dospělosti. Ve volném čase jsem jako malá holčička chodila na různé kroužky – od tancování přes tenis až po kurzy bruslení. Pořád jsem měla spoustu aktivit a koníčků, byla jsem vedena k pohybu. Zároveň jsem ale měla ráda i chvilky o samotě – hrála jsem si s panenkami a své hry jsem nazývala „tajnými“. I takovým způsobem jsem vymýšlela příběhy, nořila se do své fantazie. A taky jsem psala, tvořila časopisy a knihy. To jsem dělala už ve školce.   Od doby, co jste se naučila číst a psát, jste stále něco psala a jak jste někde sama řekla, tvořila své dětské knížečky, které jste sešívala sešívačkou. Pak jste se dostala k počítači a psala dál a ve svých dvanácti letech jste napsala svoji první obsáhlejší práci. Co se s ní stalo? Máte ji ještě a o čem byla? Ano, pořád ji mám. Byl to příběh party náctiletých kamarádek, které vyrazí na čundr a prožívají různá dobrodružství. Období, kdy jsem na něm pracovala, si dobře pamatuji, odpočívala jsem tak od učení a školy. Čas, který jsem s touhle knihou strávila, jsem si hrozně užívala. Stejně to mám vlastně i teď. Psaní je pro mě odpočinek, únik od reálných starostí.   Co vás přivedlo ke studiu na elektrotechnické průmyslovce a pak ekonomie na vysoké škole? A bylo to správné rozhodnutí? Myslím, že to bylo správné rozhodnutí, a nelituji ho. Na průmyslovce mě zaujal obor IT v ekonomice, připadalo mi to jako skvělá kombinace. Tahle škola mi byla obecně vždycky hrozně sympatická. Přestože se jednalo především o technickou školu, dala mi dobrý základ pro studium ekonomie, které bylo pak na vysoké opravdu náročné.   Od roku 2016 působíte jako copywriter, Máte vlastní blog a přispíváte do internetového časopisu Sidonie. Spolu s autorkami Janou Poncarovou a Martinou Heš Hudečkovou tvoříte trio Povídkářky, které publikuje své povídky v elektronických sbírkách. Jak se vám spolupracuje, a neuvažujete o nějaké společné knížce?    Spolupráce s Janou a Martinou je skvělá, máme štěstí, že nás náhoda svedla dohromady. Nespolupracujeme pouze v rámci tohoto projektu, jsme také blízké kamarádky a prožily jsme toho spolu už hodně. Společné knížky jsme realizovaly právě prostřednictvím povídkových sbírek, přesně jak říkáte. Organizovaly jsme také kurzy kreativního psaní a pořádaly společná autorská čtení. Uvažujeme, že zase nějakou elektronickou sbírku vydáme, bude se zřejmě opět jednat o povídky.   V roce 2020 vám vyšla první knížka Kdo zastaví déšť a o rok později Saudale. Pracujete na novém příběhu? O čem ráda píšete? Román Kdo zastaví déšť se odehrává na Kypru, Saudade v Portugalsku, nyní pracuji na příběhu, který je zasazen do Řecka, přičemž hrdinka se během vyprávění dostane na více řeckých ostrovů. Mojí největší vášní je psát o místech, která jsem procestovala a která mě nějakým způsobem okouzlila – kulturou, povahou lidí, atmosférou, prostě čímkoliv… Prostřednictvím psaní se na ně zase vracím a navazuji s nimi i po návratu domů spojení. To mě baví asi nejvíc. Na cestách ráda hledám krásu i v maličkostech.   Čím je pro vás psaní a píší se vám lépe povídky nebo romány? A kde nacházíte inspiraci, o čem budete psát? Je bezpečným místem, kde se dá vždycky schovat, je zábavou, je terapií, je koníčkem, je velkou láskou, je svým způsobem i smyslem života, je vzpomínkami, je budoucností, je i fantazií a představivostí. Psaní je pro mě důležité a neumím si bez něj svůj život představit. Lépe se mi píší romány. Vždycky se mi snáze tvořily „delší“ věci. Člověk naváže se svými hrdiny hlubší spojení, doopravdy je pozná, ponoří se do příběhu, a to na dlouhou dobu. Pak je o to těžší tento příběh opouštět, pokaždé je mi téměř smutno, když se chýlí ke konci. Na to, kde nacházím inspiraci, jsem už vlastně částečně odpověděla v předcházející otázce. Je to hlavně cestování, (nejen) krásná místa, historie různých zemí, zapomenuté události… Ráda zapojuji fantazii a vymýšlím příběhy svých hrdinů, které ovšem zasadím do nějaké zajímavé země či určitého pozoruhodného období.   Někde jste řekla: „Jsem šťastná, když mám po ruce hrnek s kávou a před sebou dobrý příběh.“ Jaká jste čtenářka? Co vás na knížce, kterou vezmete do rukou, zaujme jako první? Máte oblíbeného autora nebo žánr? Tohle je vlastně motto projektu Povídkářky. Na čtení mám ráda klid a dostatek prostoru, abych si mohla knížku patřičně užít a porozumět jí hlouběji. Vždycky jsem toho nejvíc přečetla v létě, na dovolené, o prázdninách… Co mě na knížce zaujme jako první? To je dobrá otázka, že ano… První, co vidíte, je většinou obálka a název, což je vůči knize trošku nevděčné. Napsat ji někoho stálo spoustu emocí, trvalo to spoustu měsíců, někdy i let, a čtenář ji pak v první chvíli soudí právě podle obálky a názvu, přestože za tím vším se skrývá spousta úžasných vět a slov. Většinou si na knihách všímám, v jakém historickém období se odehrává či na jakém místě. Co se týče oblíbených autorů, mám ráda afghánského spisovatele Khaleda Hosseiniho, který spojil historii Afghánistánu s neuvěřitelnými a dojemnými osobními příběhy. Takové knihy zbožňuji. To je třeba i případ jedné z mých nejoblíbenějších knih vůbec – Poslední kabriolet. Příběh se odehrává za druhé světové války, zprostředkovává smutnou válečnou historii, ale i postoje a pocity jednotlivců. Mám také slabost pro detektivky Raymonda Chandlera, které jsou opravdu mistrně napsané. Přestože se to na první pohled nezdá, napsat originální detektivku je podle mě hodně náročné a je to výsada nejlepších spisovatelů.   Dočetla jsem se o vás, že ráda cestujete a dalším vaším velkým koníčkem je tanec. Jak ráda trávíte chvíle volna a jak dobíjíte své baterky? Přesně, jak říkáte – kromě cestování, kterým se snažím naplnit svůj volný čas tak, jak to jenom jde, se ráda hýbu. Tanec pro mě byl vždy skvělým spojením sportu a umění, roky jsem byla ve street dancové taneční skupině a průběžně zkoušela i různé další taneční styly. V zimě si třeba i ráda zabruslím, v létě si jdu zahrát tenis. Někdy si přečtu dobrou knihu nebo pustím film. Ovšem psaní samo o sobě pro mě vždy bylo koníčkem, kterým jsem si zpříjemňovala především volný čas.   Helena Žáková se narodila v roce 1995 v Plzni. Vystudovala Střední průmyslovou školu elektrotechnickou a pak na Fakultě ekonomické management obchodní činnosti a podnikovou ekonomiku s titulem Ing. Má vlastní blog a je autorkou řady povídek, které publikuje se spisovatelkami Janou Poncarovou a Martinou Heš Hudečkovou v rámci plzeňského tria Povídkářky v elektronické podobě. Napsala knihy Kdo zastaví déšť (2020) a Saudade (2021). 

Čas načtení: 2021-02-14 19:39:31

Tereza Matoušková: Žánrová literatura dokáže zachytit autentickou lidskou zkušenost stejně hodnověrně jako jakákoli jiná literatura

Láska k četbě fantasy přivedla Terezu Matouškovou k vymýšlení vlastních postav a příběhů, a tak vymyslela svět na dně oceánu, svět Podmoří, kde se odehrála většina jejich románů, stejně jako první díl rozsáhlejší série nazvaný Pláč němého boha, na kterém právě pracuje. A protože se v době korona krize není možné setkávat, a tím pádem nemohla vést své kurzy tvůrčího psaní, tak na Facebooku založila Literární skupinu online, aby mohly tyto kurzy pokračovat.   Vždycky jste chtěla být spisovatelkou? Jaké bylo vaše dětství? Na své dětství vzpomínám velice nerada. Z domova jsem odešla v osmnácti a musela se o sebe víceméně postarat sama. Tato zkušenost se výrazně odráží i v mých románech a povídkách. Mé postavy jsou často krajně pragmatické a urputně bojují o své místo na slunci. Víte, já nemám ráda okřídlenou frázi o tom, že fantasy je únik od reálného života. Domnívám se, že se tím zastírá skutečnost, že žánrová literatura dokáže zachytit autentickou lidskou zkušenost úplně stejně hodnověrně jako jakákoli jiná literatura. Dokonce si myslím, že naopak musí být právě v tom zachycení pocitů ze světa ještě o stupeň věrnější, aby se čtenář mohl k událostem, které se na papíře dějí vůbec vztáhnout. Když zasadíte příběh do středočeského města, snadno čtenáře utáhnete na vařené nudli a přesvědčíte ho, že váš příběh se mohl stát. Dostat se člověku na kůži, když se váš příběh odehrává ve světě, který leží kupříkladu na hřbetě želvy, je mnohem větší fuška.   Vystudovala jste evoluční a ekologickou biologii a historii. Proč jste si zvolila právě tyto dva natolik odlišné obory? Vzhledem k tomu, jak funguje náš školský systém, mě to na gymnáziu táhlo spíše k přírodním vědám, protože učitelé humanitních věd před nás obvykle kladli pouze soubory nijak neprovázaných informací, které jsme si měli pouze zapamatovat. To je pro mě nesmírně frustrující. Proto jsem se původně pustila do studia biologie. Velice brzy jsem si ale začala klást otázky, na které mi vědecké publikace nedokázaly dát odpověď. Postupně jsem začala utíkat ze zajetého plánu. Začalo to předměty jako etika ve vědě a medicíně, ve třeťáku už jsem si naprosto nepokrytě zapisovala předměty na filozofické fakultě. Poté, co jsem dokončila bakalářské studium, jsem se rozhodla změnit obor a zapsala jsem se na historii. Multioborová zkušenost je zajímavá z různých úhlů. Je zajímavé sledovat, jak různé obory přistupují k jedné a té samé skutečnosti naprosto odlišně. Což je dobrý základ na to, začít kriticky přemýšlet o kultuře a světě kolem nás.   Vydala jste několik románů. Naposledy vám vyšla v roce 2017 kniha Válka zrcadel. Momentálně pracujete na románu s názvem Pláč němého boha. O čem nový příběh bude? Zatím jsem ohledně nového příběhu velice tajnůstkářská. Můžu jen říct, že se jedná o první díl rozsáhlejší série. Příběh se odehrává ve světě uloženém v obrovské vzduchové bublině na dně oceánu, který funguje hlavně díky magii a magií poháněné technice. Do Podmoří je zasazená i většina mých předchozích románů a povídek. V určité chvíli mě přestalo bavit psát klasickou historickou fantasy s rytíři a draky. Vždycky mě přitahovalo spojení magie a pokročilé vědy a zároveň mi přišlo atraktivní mnoho motivů z 19. století. Osobně považuji na Podmoří zvláštní to, že se sice jedná o svět plný čarodějů, ale polovina z nich pracuje v podzemních laboratořích a vytváří šílené vynálezy. Mám možnost jednoduše překročit hranice fantasy žánru a nemusím se omezovat na tradiční zápletky. Často se setkávám s tím, že čtenáři tyto motivy z mých děl vnímají jako něco, co patří spíš do vědeckofantastické literatury.   Měla jste úspěšný literární blog, který jste psala pod přezdívkou Temnářka. Hodláte se k blogování někdy vrátit? K pravidelnému psaní rozhodně ne. Dřív jsem na blogu publikovala romány na pokračování, povídky, články o tvůrčím psaní, reportáže a fotky z akcí. Nejde o to, že bych tento obsah už netvořila, pouze pro jejich publikaci využívám jiné kanály. Romány a povídky publikuji tiskem, tvůrčí psaní vyučuji na svých kurzech, reportáže a fotky dávám na sociální sítě. Blogovat (tak aby to mělo smysl) by pro mě znamenalo tvořit k tomu všemu ještě další originální obsah navíc čistě jenom pro web. Ne že by mě jednou za čas nesvrběly prsty a neměla jsem chuť se k něčemu vyjádřit. Pro tyto účely jsem si na svých oficiálních stránkách založila blog. Zatím této možnosti ale příliš nevyužívám.   Kde nacházíte inspiraci pro své příběhy? Inspiraci zásadně nehledám. Přichází sama nečekána a nevolána v ten nejméně vhodný okamžik. Tak to má být.   Jste vášnivá čtenářka. Stále ráda čtěte fantasy a sci-fi příběhy? Máte oblíbené autory nebo literární postavu? Žánrovou literaturu čtu hodně. Není to pro mě ale jen záležitost čtenářského vkusu, sleduji ji také z profesionálního zájmu. Přiznám se, že je těžké mě uspokojit a často u čtení prskám jako křeček. Stále jsou tu ale knihy, které pro mě jsou srdeční záležitostí. Naposledy jsem si zamilovala knihy Johna Ajvide Lindqvista. Co se týče literárních postav, tak v současnosti budou největšími oblíbenci asi Azirafal a Crowley, jak v knižní podobně, tak v seriálové. Mám ráda hravost a humor Neila Gaimana a Terryho Pratchetta.   V Praze a Brně vedete kurzy tvůrčího psaní pro mládež. V době korona krize jste na Facebooku založila Literární skupinu online. Jaký je o kurzy zájem? Udělala jsem všechno pro to, aby kurzy tvůrčího psaní pokračovaly dál. Točím videa se zadáním úkolů, snažím se komunikovat s účastníky přes sociální sítě. Momentálně se s účastníky kurzů pravidelně scházíme každý měsíc na Zoomu, abychom aspoň částečně nahradili osobní setkání. Knihovny nám naštěstí vycházejí hodně vstříc. Máme za sebou dokonce online besedu a autorské čtení účastníků. Zájem o online kurzy mě upřímně překvapil, jak ze strany účastníků, tak institucí. Nedávno mě oslovil Mahenův památník v Brně, abych pro ně dělala online workshopy pro autory románů. Na konci ledna jsme měli první lekci.   A co čas na odpočinek? Čas na odpočinek je nezbytnou součástí pracovního procesu. Žiji v domácnosti dvou intelektuálů. Oba se s partnerem často ponoříme do práce natolik, že nevidíme a neslyšíme. Snažíme se vyhradit si každý den aspoň hodinku, kdy si společně zajdeme na procházku, zahrajeme si deskovku nebo se natáhneme do postele s knihou. Rádi si navzájem nahlas předčítáme. Je to takový náš rituál. Já tu mám momentálně nachystáno Jméno růže, kterou druhé polovičce čtu, když vaří večeři nebo lepí modely. Partner mi zase před spaním čte Hvězdnou pěchotu.   Tereza Matoušková se narodila se 6. 7. 1990 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Vystudovala evoluční a ekologickou biologii a historii na Masarykově univerzity v Brně. V Praze a Brně pořádá kurzy tvůrčího psaní. Napsala knihy Hladová přání (Krigl, 2011), Vílí kruhy (Mytago, 2015), Děti vánice (Epocha, 2016), Válka zrcadel (Epocha, 2017), Pláč němého boha (připravuje se). Pod přezdívkou Temnářka psala úspěšný literární blog. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-19 13:30:47

Jak získat licenci k provozu hazardních stránek v České republice 2024

Jak získat licenci k provozu hazardních stránek v České republice 2024 redakce Po, 02/19/2024 - 13:30 Video, Počítačové a Internetové hry Klíčová slova: licencované online automaty online kasina se skutečnou licencí mobilní hraní odpočinek Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Hazardní hry jsou skvělou zábavou, která navíc slibuje šanci na výhru mnohdy statisícových částek. Historicky je ovšem bylo velmi snadné upravit tak, aby výhry padaly co nejméně a kasina mohla vydělávat nepoměrně více než hráči. Kvůli tomu dnes po celém světě existují regulační orgány, jež činnost kasin kontrolují a zajišťují jejich férovost vůči hráčům. Konkrétně v České republice má tuto zodpovědnost Ministerstvo financí, které vydává povolení k provozu kasin. V podstatě se tak dá říct, že pokud online (a ostatně ani kamenné) kasino nemá vystavenou licenci od ministerstva, jedná se o kasino nelegální. Chcete-li vědět, která online kasina se skutečnou licencí přímo od MFČR na našem trhu působí, přečtěte si článek na odkazu. Najdete v něm užitečné recenze předních českých kasin, včetně nabízených bonusů a knihovny her. Hlavně ale budete mít jistotu, že nejsou žádným způsobem závadné a dodržují veškeré zákony České republiky. Co musí provozovatel splňovat? Veškeré informace poskytnuté v tomto článku se opírají o aktuální znění zákona o hazardních hrách č. 186/2016 Sb., kde je celý proces obdržení povolení k provozu hazardních her popsán. Hledat jednotlivé informace je nicméně poměrně komplikované, a proto je přinášíme ve zjednodušené, pochopitelnější a zábavnější formě. Aby mohla právnická osoba kasino vůbec provozovat, musí mít: sídlo v České republice nebo jiném státě EU, transparentní organizační strukturu (majitele, jednatele atd.) a vlastnickou strukturu, dozorčí radu, správní radu nebo obdobný kontrolní orgán, vlastní kapitál ve výši 50 milionů Kč (velmi zjednodušeně řečeno), podat účetní uzávěrku ověřenou auditorem a průhledný a nezávadný původ zdrojů. Jak je tedy z podmínek patrné, jen základní požadavky jsou velmi přísné. Obzvláště pak velmi vysoká výše kapitálu je hlavní překážkou ke vstupu do tohoto odvětví. Na druhou stranu je taková podmínka nutná, protože v případě několika vysokých výher po sobě by kasino mohlo dojít k platební neschopnosti. A tady už můžeme pozorovat základní benefity, které hraní na licencovaných přináší. Finanční stabilita a záruka výplaty, která je dále podpořena níže popisovanou kaucí.   Celý proces získání licence Pokud provozovatel splňuje základní předpoklady uvedené výše, může zažádat o získání úvodního povolení k provozu kasina a základního povolení pro specifický typ hazardní hry. Pojďme se ještě krátce pozastavit nad tím, jak hazardní hry klasifikujeme. Zákon zná loterie, kurzové sázky, bingo, technické hry (automaty), živé hry (rulety, karetní hry), tombola a turnaje malého rozsahu.  Nejzajímavější z nich jsou výherní automaty, protože ministerstvo přímo kontrolujte jejich výrobce. Aby tedy mohla kasina daný automat umístit na své stránky, musí nejprve projít schválením. Pokud hledáte licencované online automaty, na odkaze najdete seznam těch nejlepších a nejvýdělečnějších. Tento způsob kontroly je mimo jiné také důvodem, proč v zahraničních kasinech bývají až tisícovky slotů. Na druhou stranu ale nelze zaručit, že jsou v nich všechny poctivé.     Vydání úvodního povolení Jak již bylo zmíněno, úvodní povolení slouží jako prokázání způsobilosti pro vydání základního povolení. Samo o sobě tedy nedává pravomoc provozovat hazardní hry, ale otevírá k ní cestu. K získání úvodního povolení musí provozovatel a členové rady nově vznikajícího kasina splnit následující: být způsobilý podle požadavků uvedených výše, být bezúhonný, bez dluhů a finančně stabilní, poskytnout kauci 20 až 300 milionů Kč (dle velikosti kasina) a poskytnout seznam osob angažující se v provozu kasina. Podmínky uvedené výše jsou velmi zjednodušené, ale ilustrují nutné požadavky. Ministerstvo kompletně prověří finanční zdraví žadatele o licenci, aby v každém případě zamezilo jeho neúspěchu v případě několikanásobné vysoké výhry v kasinu. Navíc si bere kauci podle kauční skupiny provozovatele, aby ještě důsledněji pojistilo případná pochybení managementu.    Vydání základního povolení Současně s úvodním povolením může být požádáno o základní povolení, které se vztahuje k určité hazardní hře, jak byly popsány výše. To znamená, že pokud chce kasino provozovat kurzové sázky, loterie a automaty, musí zažádat o tři různé licence. Obecné podmínky k jejich získání jsou následující: provozovatel musí mít úvodní povolení, technické vybavení a bezvadnou historii, dokumenty prokazující všechny potřebné podmínky, herní plán s náležitostmi lišícími se dle daného typu hry. Základní povolení se vydává nejdéle na 6 let a může se zdát, že jsou jeho podmínky nejjednodušší. Ve své podstatě ano, protože v tomto kroku už provozovatel nemusí shánět financování ve výši až stovek milionů korun, nicméně vypracování herního plánu trvá opravdu dlouho. Obsahuje totiž veškeré informace o hrách, pravděpodobnosti na výhru a další důležité informace. Herní plány jsou přístupné všem, i neregistrované veřejnosti. Obvykle je najdete v zápatí stránek nebo u jednotlivých her.   Kdo česká online kasina kontroluje? Pojďme se nejprve zaměřit na to, co není kontrolováno vůbec. V první řadě to je kvalitu slotů, takže například ne všechny automaty jsou vhodné pro mobilní hraní. Vizuální stav a optimalizace výherních automatů není v podstatě nijak regulována, a to ani motivy (pokud jsou obecně přípustné). Kasina ale samozřejmě chtějí mít automaty co nejatraktivnější, a proto se nejedná o žádnou překážku.  Pokud jde o ostatní ohledy, které mohou mít na hráče nějaké podstatné dopady, jen těžko budeme hledat zákonem neregulovanou stránku. Možná vás ale napadá, že tolik zákonů je velmi těžké uhlídat a kdo vlastně zaručí, že je kasina všechny dodržují? Zákon o hazardních hrách v části desáté tuto povinnost ukládá ministerstvu financí a celní správě.   Jak se na kasina dohlíží   Osoby pověřené dozorujícím orgánem, tedy Ministerstvem financí nebo celní správou, mají oprávnění vstupu do prostor podle kontrolního řádu, a v případě nutnosti i za použití síly. Zde je poté oprávněn provádět zkoušky všech technických zařízení. Pokud tedy bude existovat podezření, že v některém z kasin dochází k pochybením, kontrolor může přijít a prověřit bezvadnost používaných zařízení. Existuje celá řada přestupků, za které mohou být provozovatele kasin sankcionování od 1 až po 50 milionů Kč. Zde je výčet těch nejzajímavějších, které by se vás mohly někdy dotknout: poskytnutí výhody některému účastníkovi hazardní hry, přijetí nepeněžní sázky, porušení povinností souvisejících se sebeomezujícími opatřeními, porušení povinností souvisejících s rejstříkem vyloučených osob, nedodržení povinností souvisejících s technickými požadavky her, umožní přístup k hazardním hrám osobě mladší než 18 let.  Nezapomeňte ale, že i fyzické osoby se mohou dopustit přestupků. Například poslední bod poskytnutí přístupu k hazardním hrám osobě mladší 18 let je pro neprovozovatele pokutovatelné až jedním milionem korun a úmyslné vyvolání chyby v systému až pěti miliony. Hrajte proto podle pravidel.    Shrnutí systému licencování v ČR Díky přesné a poctivé práci Ministerstva financí můžeme klidně a bezstarostně hrát v online kasinech, aniž bychom se museli zabývat jeho poctivostí. Dbejte ale na to, abyste si vybírali skutečně licencovaná kasina. Jejich seznam je dostupný přímo na stránkách ministerstva, včetně platné internetové domény. A pokud vás náhodou bude hraní frustrovat než bavit, můžete si trochu odpočinout, například meditací. Nezapomeňte, že hazardní hry by měly být hlavně o zábavě a že můžete využít všech nástrojů, které nám zákon dává k dispozici, například sebeomezující opatření. Přidat komentář Víte, jak probíhá proces získávání licence k provozování kasina? V tomto článku popisujeme všechna opatření, která musí provozovatel zajišťovat.

Čas načtení: 2024-02-21 16:29:15

5 tipů pro útulné zařízení malé dřevěné chaty nebo altánu

Jak proměnit zahradní altán či dřevěnou chatku na útulné útočiště? Ať už chcete vytvořit příjemný prostor pro zahradní posezení nebo místo pro váš dokonalý odpočinek, můžete při zařizování altánku či chaty využít některé z těchto tipů. Máte na zahradě altán či vlastníte menší dřevěnou chatku? Nebo teprve přemýšlíte nad tím, že byste si rádi takovou venkovní stavbu pořídili? V každém případě je dřevěná chatka či altán skvělým způsobem, jak si vytvořit příjemné místo na trávení volného času. Zahradní altán poskytuje dokonalou příležitost k vytvoření si místa pro posezení, stolování na čerstvém vzduchu, grilovačky či oslavy nebo rodinná setkání. Dřevěná chata se hodí stejně dobře do zahrady, ale i do rekreačních či zahrádkářských oblastí. Poskytuje možnost pobytu uvnitř a tak se může stát vaším přechodným místem, na kterém můžete i přenocovat. Abyste se v altánku či chatce cítili co nejlépe, je důležité si je zařídit tak, aby vyhovovaly vašim potřebám. Podívejme se společně na několik tipů, pomocí kterých si můžete vytvořit příjemnou atmosféru a útulné místo pro váš dokonalý odpočinek. Multifunkční nábytek V menších prostorách, jakým je i altán či menší dřevěná chata, je důležité efektivně hospodařit s prostorem. A tedy se může osvědčit právě multifunkční nábytek. Můžete se rozhodnout pro kusy nábytku, které slouží na více účelů, abyste maximalizovali funkčnost prostoru. Může to být například rozkládací křeslo, které vám během dne poslouží k sezení a v noci se promění na pohodlný prostor k spaní. Skládací stoly či židle poskytnou flexibilitu při stolování nebo práci a například pohovky s úložným prostorem poskytnou efektivní řešení pro odložení přikrývek, knih či dalších předmětů, které máte v altánku či chatce. Využijte vertikálního prostoru Venkovní stavby, jako je altán či dřevěná chatka, často poskytují jen omezený prostor. Proto využití vertikálního prostoru by mohlo být skvělou strategií k maximalizaci možností úložného prostoru potřebných předmětů či dekorací. Na stěny altánku... Čtěte více Příspěvek 5 tipů pro útulné zařízení malé dřevěné chaty nebo altánu pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-03-25 18:01:06

Aranžace zahrady pro odpočinek a relax

Plánování Vegetace: Klíčovou součástí plánování relaxační zahrady je výběr vhodných rostlin, které přispějí k příjemné atmosféře. Uvažujte o výběru rostlin s jemnými květy a příjemnou vůní, jako jsou levandule, růže nebo mátové rostliny. Levandule nejen dodá zahradě nádhernou vůni, ale také přiláká motýly a včely, což může přispět k biodiverzitě vašeho zahrádky. Kromě toho zvažte […] Článek Aranžace zahrady pro odpočinek a relax se nejdříve objevil na Magazín Žena.

Čas načtení: 2024-06-15 16:39:43

Královský wellness pobyt v Trenčianských Teplicích na 3 dny pro 2

Zažijte 3denní pobyt plný hýčkání v oblíbeném lázeňském městě Trenčianské Teplice v novém 4* Wellness & Spa hotelu Panorama Trenčianské Teplice. Masáže, zábaly, neomezené užívání wellness centra a zážitkového bazénu, vstup do saunového světa, odpočinek v příjemném lázeňském prostředí. Dopřejte si luxusní odpočinek a královský wellness relaxační pobyt v nejlépe hodnoceném 4hvězdičkovém wellness hotelu v lázeňském městě Trenčianske Teplice.

Čas načtení: 2024-07-01 11:04:32

10 tipů jak si během prázdnin udržet rovnováhu mezi prací a relaxem

Letní prázdniny jsou ideálním časem pro odpočinek, relaxaci a obnovu energie, ale pro mnohé z nás znamenají také snahu skloubit pracovní povinnosti, plány pro děti, náš potřebný odpočinek a spoustu dalších věcí.

Čas načtení: 2024-07-09 03:57:32

Na dovolené hledejte odpočinek i inspraci

Ještě pár dnů a jsou tady prázdniny. Čas volna, vysněných dovolených, relaxace a odpočinku. Bohužel mají jednu velkou nevýhodu: zakrátko skončí a nám z toho úžasného období zůstanou jen vzpomínky. Udělejte to letos trochu jinak a přivezte si kousek dovolené domů. Inspiraci najdete všude kolem sebe Nemáme tím na mysli jen písek od moře, mušle […] The post Na dovolené hledejte odpočinek i inspraci appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-09-02 00:00:00

Andělský týdenní horoskop: Lvi oslaví každou maličkost, Štíři se u práce skvěle pobaví

Pracovat celé dny jen proto, abychom si něco dokázali, je opravdu špatný nápad. Všichni potřebujeme odpočinek. Andělé nám však odhalují, že spousta z nás si na odpočinek ani nevzpomene. Pracování během únavy navíc není dobrá ani pro naše pracovní výsledky. Bude to i váš případ?

Čas načtení: 2024-10-03 21:39:13

Domácí relax pro každého: Vyberte si vanu pro dokonalý odpočinek

Ačkoliv se v zájmu úspory prostoru stále častěji koupelny vybavují spíše jen sprchovými kouty, pokud je to možné a máte místo navíc, je vana rozhodně skvělou investicí. Možná ji nevyužijete každý den, ale není lepší relax než se po dlouhém dni naložit do vany, zavřít na chvíli oči a zapomenout na starosti. Pokud právě zvažujete pořízení […] The post Domácí relax pro každého: Vyberte si vanu pro dokonalý odpočinek appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-10-09 09:56:05

Jak na spánkové poruchy u dětí

Jak na spánkové poruchy u dětí redakce St, 10/09/2024 - 09:56 Zdraví a Krása Klíčová slova: čtení pohádek dětské matrace polštář a přikrývka Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Kvalitní spánek jako základ Každý z nás potřebuje dostatek kvalitního spánku, u dětí je to ještě důležitější. Mít spavé dítě je snem snad každého rodiče – probdělé noci jsou vyčerpávající. Pokud děti trápí rostoucí zoubky, nějaká nemoc či náročná životní situace, pak je nespavost (insomnie) běžná a měla by odeznít. Ale pokud se objevuje častěji, narušuje zdravý spánek. Kromě insomnie ale existuje i opačný problém, takzvaná hypersomnie. Ta označuje nadměrnou spavost, kdy člověk prospí klidně více než polovinu dne, a přesto bude stále unavený. Pro bezproblémové usínání je důležité respektovat cirkadiánní rytmus. Každý máme své biologické hodiny, díky kterým víme, kdy je čas jít spát a kdy vstávat. Děti většinou potřebují spánku více, proto je důležité nastavit jim pravidelný režim a ten dodržovat. Díky tomu mohou probíhat REM a NREM fáze spánku, aby si mozek i tělo přes noc dobře odpočinuly. Poruchy spánku Poruchy spánku u dětí mohou mít různé příčiny. Jednou za čas je normální, že má dítě potíže s usínáním či se v noci často budí. Nemělo by se to však objevovat pravidelně. U kojenců a batolat se můžete s nespavostí setkat poměrně často. Nespavost u dětí 1 rok bývá mnohdy způsobena nedostatkem režimu, kdy dítko nemá pevné návyky. Tato příčina většinou mnohdy může i za nespavost u dětí 2 roky. Proto je důležité nastavit pevné hranice a dodržovat pravidelný režim. Obvykle ve věku mezi 3 a 7 lety se pak u zhruba 30 % dětí objevují noční děsy. U starších dětí pak mohou za problémy se spánkem stát ale i další příčiny. Nespavost u dětí školního věku může být způsobena pocity úzkosti spojenými s usínáním. Zhoršené usínání a nekvalitní spánek způsobuje také stres, ten může způsobovat nespavost u dětí v pubertě. Různé psychické faktory mají na spánek velký vliv. Ale pokud máte nespavé dítě, je důležité vyloučit zdravotní problémy jako je například obstrukční spánková apnoe či syndrom neklidných nohou. Pohodlné zázemí Dětský pokojíček je univerzální – poskytuje prostor pro hraní, učení se i odpočinek. Může proto být složité vytvořit optimální prostředí pro ničím nerušený spánek. Postel by měla být především pohodlná, i dětské matrace musí být kvalitní. Skvělou volbou je pěnová matrace, dostupné jsou různé varianty, snadno tak vyberete to pravé. Ale nepodceňujte ani další věci jako je polštář a přikrývka. Každému vyhovuje něco jiného, můžete proto zkoušet různé možnosti. A důležitou roli samozřejmě hrají i lůžkoviny. Vybírejte pohodlné prostěradlo a hezké povlečení s nějakým veselým motivem, které má dítko rádo. Díky tomu se do postele bude více těšit. Nepodceňujte ani blízké okolí postele a celý prostor pokojíčku. Ať už přemýšlíte, jak vybavit pokoj pro miminko, pro školáka – na internetu najdete spoustu skvělých tipů a inspirace. Pro příjemnější usínání Jestliže má vaše ratolest potíže s usínáním, zkuste jí tento proces zpříjemnit. Můžete si vytvořit vlastní příjemné rituály, díky kterým se dítě připraví na odpočinek a bude se mu snáze usínat. S oblibou se používají různé bylinné čaje – mezi vhodné bylinky patří například meduňka, heřmánek, mateřídouška či kozlík. A kromě toho je vhodné zejména v útlejším věku čtení pohádek. To můžete zařadit před spaním jako uklidňující aktivitu, ale klidně i pak rovnou v posteli. Váš hlas dítko uklidní, bude se soustředit na pohádku a díky tomu snáze usne. Ne každé dítě samozřejmě bude s radostí poslouchat, ale pokud z toho vytvoříte rutinu, pohádky si jistě oblíbí. Je důležité dítěti zařídit pokoj a postel tak, aby se v ní cítilo dobře. Můžete mu různými způsoby zpříjemnit usínání. Ale pokud problémy se spánkem přetrvávají, pak je důležitá konzultace s lékařem. Přidat komentář Zdroj obrázku 1: nick_fedirko / stock.adobe.com Zdroj obrázku 2: Pixel-Shot / stock.adobe.com Spánkové poruchy u dětí jsou poměrně častým problémem, který může narušit jejich zdravý vývoj, ale i pohodu celé rodiny. Na vině mohou být různé faktory, v každém případě byste je ale neměli podceňovat.

Čas načtení: 2025-01-01 09:30:55

Odpočinek je přirozenou součástí života

Když je zvíře unavené tak odpočívá, ale člověk je aktivní i když je unavený je to normální? Je pravda, že mnoho zvířat reaguje na únavu odpočinkem, zatímco lidé mají tendenci být aktivní i navzdory únavě. Tento rozdíl má několik biologických, kulturních a psychologických důvodů. Zvířata často přizpůsobují svůj denní režim svým biologickým potřebám. Když jsou… Číst dále »Odpočinek je přirozenou součástí života