Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-04 09:31:20

Úspěch středoškoláků z Brna. Svou hororovou hru dostali do světa a k youtuberovi s 37 miliony diváků

Střední škola umění a designu alias „Šuřka“ spojuje svět studentů a herních vývojářů. Její žáci teď se svou hrou Mourning Tide zabodovali ve světě. Článek Úspěch středoškoláků z Brna. Svou hororovou hru dostali do světa a k youtuberovi s 37 miliony diváků se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-09-03 08:51:39

Satelit českých středoškoláků míří do vesmíru! Poletí se SpaceX, vyčistí kosmické smetí a ponese i pivo

Středoškolský tým Lasar přesvědčil i porotu složenou z odborníků z NASA, nyní jeho kosmická cesta pokračuje. A to i díky raketě SpaceX. Článek Satelit českých středoškoláků míří do vesmíru! Poletí se SpaceX, vyčistí kosmické smetí a ponese i pivo se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-08-31 19:54:24

Začíná nový školní rok

Bezmála půl druhého milionu žáků a středoškoláků usedne v pondělí do školních lavic. Z toho necelých 118 tisíc dětí nastupuje do prvních tříd. Oproti minulému školnímu roku je prvňáčků méně asi o dva tisíce. První stupně celkově posílí zhruba o pět tisíc žáků, na druhých jich o šest tisíc ubude. Řady středoškoláků se naopak rozšíří: nově přijatých do prvních ročníků je sice podobně jako loni, v součtu s ostatními ročníky je ale studentů o deset tisíc víc.

Čas načtení: 2024-02-12 14:29:00

Středoškoláci si otestovali, jak rozumí médiím a zpravodajství

Ostrava 12. února 2024 (PROTEXT) - Studenti středních škol mají za sebou první kolo Mediální olympiády, národní soutěže v mediální a informačnígramotnosti. Průměrná úspěšnost v testu byla 49 %, což je vzhledem k jeho obtížnosti dobrý výsledek. Nejvíce správných odpovědí zaznamenaly otázky na pojmy clickbait, dopamin či na propagandu o „americkémbrouku“, nejvíce soutěžící potrápila teorie manipulativních metod nebo vlastnické struktury českých médií. Finalisté se setkají 26. a 27. března v Ostravě.Mediální olympiáda přilákala na 2500 zájemců ze všech 14 krajů České republiky. Průběžné výsledky ilustrují, jak si dnešní mladí lidé dokážou poradit s ověřováním důvěryhodnosti různých mediálních sdělení. Do soutěže se přihlásilo 713 týmů středoškoláků z 258 škol a zapojilo se 315 pedagogů, přičemž v ČR máme celkem 1280 středních škol.Společnost Scio, která je partnerem celé Mediální olympiády, se postarala o technické řešení on-line testování. „On-line kolo Mediální olympiády proběhlo naprosto hladce. Žádný ze stovek týmů se nesetkal s jakýmkoliv technickým problémem. Naše zákaznické centrum kontaktovaly jednotky účastníků s běžnými organizačními dotazy. Testové rozhraní si s počtem soutěžících poradilo zcela bez potíží, ostatně Národní srovnávací zkoušky dávají našim serverům zabrat mnohem více. Ihned po skončení olympiády proběhlo vyhodnocení a výsledky jsme organizátorům předali do druhého dne," uvádí Jáchym Vintr, Product Owner testovací platformy ScioLink.On-line vědomostního testu se v rámci 1. kola soutěže nakonec zúčastnilo 643 družstev. Zatímco technické řešení olympiády na platformě ScioLink se obešlo bez zádrhelů, jiné organizační či technické problémy znemožnily účast 10 % zájemců.Nejlépe z celé ČR si se 40 otázkami v limitu 30 minut poradili gymnazisté z Krnova. Nejvíce správných odpovědí zaznamenaly otázky na pojmy clickbait, dopamin či na propagandu o „americkém brouku“. Lze říci, že přecházejí do obecného povědomí. Naopak dotazy na konfirmační zkreslení, tzv. biasy, se ukázaly jako nejobtížnější a správně na ně dokázala odpovědět pouze 3 % soutěžících. Podobně studenty zaskočily definice žurnalistických žánrů či databáze Českých elfů.Test, který zvládli studenti v 1. kole Mediální olympiády, si nyní může na webových stránkách soutěže vyzkoušet kdokoliv.Hlavním pořadatelem Mediální olympiády je Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje. „Musím ocenit, že se do soutěže věnované mediálnímu vzdělávání zapojilo opravdu veliké množství studentů z Moravskoslezského kraje, a navíc se skvělými výsledky. V prvním celorepublikovém kole se mezi deset nejlepších dostalo šest týmů z našeho regionu. To je obrovský úspěch, který může být důkazem, že se náš kraj skutečně významně posunul od těžkého průmyslu k novým technologiím. Všem našim nadaným středoškolákům gratuluji a týmu, který postoupil do finále, držím palce. Velmi si vážím práce našich pedagogů, kteří se s elánem věnují rozvoji dovedností mladých lidí,“ konstatuje Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči.Na pořádání Mediální olympiády se podílí Ostravská univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci, Akademie ČTK a Wikimedia CZ. Akce se koná pod záštitou prezidenta ČR Petra Pavla, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, europoslance Luďka Niedermayera, rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého, MŠMT a NÚKIB.„Panuje obecná shoda, že rozvíjet ve školách kritické myšlení je nezbytné; mediální vzdělávání má být prioritou. Každodenní realita ovšem za psanými plány zaostává, ačkoliv je mediální výchova průřezovým tématem Rámcových vzdělávacích programů. Pomáháme to měnit. Mediální olympiáda má ambici přitáhnout k mediální a informační gramotnosti více soustavné pozornosti pedagogů i studentů a zábavnou soutěžní formou je v tématu vzdělávat,“ říká organizátorka Pavlína Tassanyi z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.Do finále Mediální olympiády postupuje z každého kraje jeden tým. V březnu se finalisté osobně sejdou před odbornou porotou, aby vyřešili několik pestrých disciplín. Vítězové svůj úspěch oslaví zájezdem do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Mediální olympiáda 2024: základní faktaOrganizátoři: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, p.o., Ostravská univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, Akademie ČTK, Wikimedia CZZáštity: Prezident ČR Petr Pavel, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer, rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnostMediální partner: Česká televizePartneři: SCIO, Ecomail, Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Safer Internet Centrum ČR, Čeští elfové, JSNS.CZ, Kecy&Politika podcast, Svět techniky OstravaPrůběžné výsledky: Výsledky 1. kola Mediální olympiády 2024: Kompletní pořadí podle krajů, Absolutní pořadí, Pořadí podle typu školPodrobné informace: www.medialniolympiada.cz ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2021-09-03 20:57:00

Návrat do školních lavic v podání Reknih – více než 2 500 učebnic, na kterých lze ušetřit až 60 procent

Spolu se začátkem školního roku je neodmyslitelně spojen také nákup učebnic. Kromě nákupu zcela nových knih nebo dědění po starších spolužácích je tu však další možnost. Tou je pořízení použitých učebnic, které však stále vypadají jako nové. A přesně to je doménou udržitelného knihkupectví Reknihy, které má ve své nabídce přes 2 500 různě zaměřených učebnic. Díky jejich zakoupení mohou rodiče nebo žáci ušetřit desítky procent oproti novým kusům. Navíc stačí několik kliknutí v pohodlí domova a učebnice budou doručeny během pár dnů, a tak není třeba se přetahovat na školních burzách. Až 40 procent z celkové nabídky učebnic tvoří knihy určené středoškolákům, stejný podíl mají učebnice cizích jazyků. Mimoto si pro první týden školního roku Reknihy připravily speciální akci. Až do 7. září zákazník při nákupu učebnic nad 800 korun dostane slevu 15 procent. „Každoročně se do lavic vrací téměř půl milionu středoškoláků a pro část z nich mohou být učebnice nemalým nákladem. Vím, že na středních školách se často kupují učebnice z vyšších ročníků, ale ne vždy zbude na každého. A ačkoliv tvoří pouze 10 procent naší celkové nabídky, jsem rád, že je v sortimentu Reknih máme. Navíc se můžeme zaručit, že učebnice od nás rozhodně nebudou v podobě salátového vydání, které asi všichni známe,” říká zakladatel a CEO Reknih Tadeáš Kula. Repertoár učebnic, jež udržitelné knihkupectví nabízí, zahrnuje prakticky všechny školní předměty. Od matematiky, jejíž osnovy se nemění příliš často, a tak jsou i knihy stále stejné a pohybují se v hodnotách okolo šedesáti až sta korun. Pokračovat lze přes všechny typy humanitních věd až k cizím jazyků. Problémem není angličtina, francouzština, němčina, ruština a další. Tyto učebnice se pak řadí mezi ty nejdražší a nejpočetnější. Naopak těmi, kterých je na e-shopu nejméně, jsou učebnice pro specifické obory jako například zpracování dřeva. Ty je možné spočítat na prstech jedné ruky. Dohromady čítá sortiment učebnic více než 2 500 kusů. Všechnu prodávanou literaturu ovšem spojuje jedno pravidlo, které je stejné jako pro ostatní knihy prodávané na Reknihách. Ačkoliv je již jednou přečtená, musí být v perfektním stavu, téměř jako nová. „Ačkoliv září je rozhodně nejsilnějším měsícem, co se prodeje učebnic týče, prodávají se celoročně. I z našich interních dat však vyplývá, že poptávka po učebnicích roste během celého roku až vygraduje právě spolu se začátkem školy. A například na Reknihách si k nim našlo cestu již více než 3 500 zákazníků, ať už studentů nebo rodičů, kteří je zde kupovali svým dětem,” dodává Kula.

Čas načtení: 2019-12-09 16:40:25

Změníme klima?

Nešla jsem na jedinou stávku za klima. A nepůjdu. Před většinou svých vrstevníků o tom radši nemluvím. Ale někdy se to provalí. Ty jsi nebyla stávkovat? Ani jednou?! Proč? Ptají se, většinou útočně nebo lítostivě. Ptala se mě i babička, opatrně a s obavami v hlase. Považuje mě totiž za aktivistku. Když zjistila, že jsem se toho nezúčastnila a ani to neplánuji, s úlevným výdechem postavila vodu na čaj a začala vyprávět o čerstvě rozečtené knížce. Nejsou rozruch a vzrušené debaty, které vzbudila studentská stávka za klima, samy o sobě důkazem toho, že stávky mají smysl? Není snad dobře, že tolika mladým lidem záleží na životním prostředí? Není skvělé, jak informovaní a aktivní jsou (jsme)? Ale jo… říkám si a strašně se mi nechce pokračovat dál. Přiznávám, příšerně mě všechen ten rozruch a řeči vytáčí. Nemůžu si pomoct.   „Jsme skupina českých středoškoláků a středoškolaček a na naší budoucnosti nám záleží více než na našem vzdělání. Není nám jedno, že generace našich rodičů a prarodičů ničí naši zemi a naši budoucnost,” píše česká součást mezinárodního hnutí Fridays for Future na svých stránkách v sekci O nás. My, středoškoláci, ale naši zemi a naši vlastní budoucnost ničíme taky. Každý den. Pijeme brazilskou kávu z jednorázových kelímků, jezdíme autem, kupujeme z daleka dovážené jídlo v plastových obalech, někdy taky jíme maso, kouříme, občas si zaletíme na dovolenou… a obdobně bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Jsme zkrátka součástí naší společnosti, dnešního systému. A pokud se k tomu všemu nebudeme vzdělávat, nejen že budeme jednou žít na planetě značně poznamenané globální změnou klimatu (ne-li zničenou), ale ještě s tím nebudeme umět nic udělat. A potom to bude už opravdu jenom na nás. Jak jinak ale máme dotlačit politiky, představitele velkých firem, zkrátka ty mocné k tomu, aby se něco doopravdy změnilo? Jak jinak než pomocí davů lidí v ulicích říct, dělejte něco, prosím, záleží nám na tom a cítíme se bezmocní? No jo no… na tom něco je, ale můžeme se k těm davům s čistým svědomím připojit, když k tomu sami více či méně přispíváme? Není to trochu pokrytecký?   Pokud by na stávku za klima dorazil akcionář ČEZu nebo provozní ředitel počeradské elektrárny, nejspíš by nebyl vítán. Dobrovolně se podílí na fungování byznysu, který jednoznačně životnímu prostředí škodí a ke změně klimatu přispívá. Co kdyby ale přišel stávkovat místní chemický technik nebo stážista? Uklízečka kanceláří? A co rodiny, které žijí z jejich platů? Mají se ti cítit provinile? Obyvatel Mělníka, v jehož domácnosti se topí díky místní uhelné elektrárně, by se ale určitě zúčastnit mohl. Pravděpodobně by ho ani nenapadlo brát na sebe část zodpovědnosti za její fungování. Neneseme ale všichni, jako čeští občané, politickou vinu za fungování uhelných elektráren? Neneseme všichni, jako obyvatelé Země, vinu za celou klimatickou krizi? Máme se tedy úplně všichni cítit provinile? A pokud ne, kde je ta hranice? To je blbá otázka… Žádná hranice mezi odpovědnými a ostatními neexistuje. Lidstvo je odpovědné, takže jednotlivci taky.   Úzkostný pocit viny jako reakce na vědomé a opakované selhávání, který očekává potrestání (v tomto případě ve formě zničené planety) je nutně destruktivní. Jsme-li totiž opravdu jako jednotlivci zodpovědní, selháváme bezmála ve všem, co denně děláme. Jedinou možností, jak se osvobodit od dlouhodobého nepříjemného pocitu, by byla léta strávená v odloučení od současné společnosti, ve snaze přežívat z toho, co člověk sám vypěstuje a uloví. Nepramení-li pocit viny ze strachu před trestem, ale z racionálního porovnání našeho konání s vlastními hodnotami, se zvnitřněnou morálkou, je-li uvědoměním si, že jsme překročili námi stanovené hranice, může se pro nás stát užitečným nástrojem. Proč říkám užitečným? Kdyby se větší část lidí opravdu radikálně rozhodla, že bude žít svépomocí na jednom místě, ke krizi klimatické bychom měli ještě rychle a nepřehledně měnící se společnost. Někdo by možná řekl krizi společenskou. Pokud se ale dokážeme cítit provinile aniž bychom se jen dlouze utápěli v úzkostných a bojácných emocích, pak se můžeme snažit zlepšovat věci postupně, tak, jak máme zrovna sílu, podle svého svědomí, a hlavně bez zbrklého rozboření dosavadního systému. Co? Možná to nemusí být dva pocity viny, ale jeho dvě fáze… ne? Když uděláme něco špatně, nejsme vždycky nejdřív úzkostní? Nebojíme se v první chvíli vždycky potrestání? Ať jako materiálního postihu nebo jako odsouzení druhými lidmi. K tomu aktivnímu provinilci se přece musíme nějak dostat. „Ujasnit si svou vinu znamená zároveň ujasnit si svůj nový život a jeho možnosti. Z tohoto ujasnění vyvěrá vážnost a rozhodnutí,” píše Karl Jaspers ve své knize Otázka viny. Uff... zpátky ke stávce. A není tedy stávkování za klima výsledným činem toho rozhodnutí, není tou možností, o které mluví Jaspers? No… když to řeknu takhle nahlas, taky se mi to zdá trochu málo… jít na pár pátečních dopolední křičet hesla a pochodovat s transparenty. „Víme, že se někteří politici chtějí v pátek zúčastnit naší stávky. Nechoďte, jděte do své práce a začněte ji dělat pořádně. Vy jste ti u moci a jedině vy máte možnost zachránit naši budoucnost. Věnujte se klimatické politice. My jdeme stávkovat proto, že nemáme jinou možnost. Vy ji máte. Využijte ji.“   Studie ze Stanfordské univerzity, která nese sebevysvětlující název Moral Self-Licensing: When Being Good Frees Us to Be Bad, dala dohromady vícero starších experimentů a studií, které fenomén morálního (sebe)licencování v nějaké formě přibližovaly. V jednom z experimentů se po účastnících chtělo, aby si představovali situace, které jim byly zadány. Po experimentu mohli přispět charitativní organizaci. Ukázalo se, že účastníci, kteří si představovali, že dělají něco altruistického (pomáhají bezdomovci, zdarma doučují atp.) přispěli méně než ti, kteří si nepředstavovali, že dělají nějaké dobré skutky. K podobným závěrům docházeli i ostatní uvedené studie. Mohlo by to tedy znamenat, že máme každý nějakou “denní dávku” pomáhajících činů? Možná i skautský “každodenní dobrý skutek” poukazuje na zdánlivou, ale hluboce zakořeněnou počitatelnost dobra. Anna C. Merritt, Daniel A. Effron a Benoit Monin, autoři zmíněné studie definují fenomén morálního licencování takto: „Dobré skutky v minulosti nás mohou osvobozovat k nemorálnímu, neetickému nebo jinak problematickému chování. Chování, kterého bychom se jinak vyvarovali kvůli strachu z pocitu vlastní nemorálnosti a působení nemorálně.“ Možná, že i stávkování za klima je dobrým skutkem v minulosti. Pokud chodíme stávkovat, splnili jsme svoji denní, týdenní, možná i měsíční dávku snahy a teď je to na někom jiném. My jsme svůj díl na pomoc globální klimatické krizi odpracovali…   Samotné označení krize (z řečtiny rozhodná chvíle nebo doba, volba, soud, vysvětlení či řešení, vyvrcholení) může být zavádějící. Chce zdůraznit, že globální změna klimatu je obrovský problém. Sice tím strhává více pozornosti a upozorňuje tak na svoji důležitost, zároveň ale vyvolává pocit, že je příliš veliký a my, jako jednotlivci, s tím nic nenaděláme. Na tak důležitá rozhodnutí prostě nejsme dostatečně kvalifikovaní a zkušení. Výsledkem toho můžeme úplně rezignovat na každodenní snahu a o to víc slepě nadávat a svalovat vinu na naše politické a ekonomické představitele. Žádný z původních významů slova ale nemá negativní náboj. Nemají nic společného se stagnací, bezvýchodnou situací nebo vyděšenou nehybností. Řecké slovo krisis naopak předpokládá naši aktivitu, přemýšlivost, nápaditost, osobní zápal a odvahu rozhodovat a konat přes možnost neúspěchu a špatného soudu. „Změňte politiku, ne klima. Politici, probuďte se!“ hlásaly 20. září transparenty na Staroměstském náměstí. Tak by možná bylo lepší křičet: “My všichni, probuďme se, měňme životní styl, ne klima, přemýšlejme, zůstaňme nadšení a zapálení, vytrvejme!” Tyhle hesla dokonce jsou v českém prostředí slyšet, ale v trochu jiném kontextu.   „Každý člověk se počítá, každý krok pro demokracii má smysl. Nesklánějme hlavy a pojďme vytrvale dál za svým cílem,” píše Milion chvilek pro demokracii ve svém letošním prohlášení ke dni české státnosti. Problémy české politiky, kauzy Andreje Babiše nebo Zemanovo porušování Ústavy jsou sice pro českého občana nejspíš o něco představitelnější než klimatická krize, ale zdají se být neskutečně složité a neovlivnitelné. Mikuláš Minář i celý spolek přesto dlouhodobě vyzývá k angažovanosti a osobní iniciativě každého člověka a zdůrazňuje jeho důležitost. Jádro jejich činnosti totiž není v obřích viditelných demonstracích, ale v podpoře pomalé mravenčí práce tisíců lidí, kteří se snaží debatovat, vzdělávat se, ale také naslouchat a porozumět druhým lidem. V prohlášení Vytrváme spolek píše: „Jedno špatné rozhodnutí ho (potenciál) ale může zničit, protože k čemu je demonstrace s nejasným či nelegitimním cílem, která nemůže ničeho pozitivního dosáhnout? Můžeme sice vykřičet své zklamání či zlobu, ale taková akce nakonec jen prohloubí frustraci lidí a zanechá pocit bezvýchodnosti.“ A to se u stávek za klima bohužel děje. Ale až bude z projevů organizátorů znít méně jednoduchého obviňování politiků a více, tak jako v jednom z prohlášení Milionu chvilek Každý může, půjdu stávkovat za klima. Hrdě a radostně.   Esej studentky pražského gymnázia Jana Keplera Elišky Peřichové zvítězil v letošním (již jedenáctém) ročníku literární soutěže Knihovny Václava Havla. Knihovna letos vyzvala mladé lidi, aby se pokusili formulovat, jak vnímají tvář země, ve které žijí. Studenti spojovali tvář České republiky s národní identitou i tváří lidskou, snažili se varovat před ekologickým marketingem firem, který je cílen jen na zisk, reflektovali mediální obraz ochránců klimatu. V porotě soutěže zasedli: spisovatelka Petra Dvořáková, básník Jonáš Hájek, kritička a editorka Karolína Jirkalová, novinář Ondřej Kundra a geobotanik Jan Albert Šturma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-28 07:20:00

Středoškoláci odmítají vojenský výcvik i případnou válečnou obranu Česka

Dvě třetiny středoškoláků nesouhlasí s tím, že by měla být v Česku jakákoliv forma vojenské služby. Vyplývá to z výzkumu Seznam Zpráv na středních školách napříč republikou. Tři pětiny by se pak nezapojily ani do obrany vlasti.

Čas načtení: 2024-02-28 13:26:20

Šestnáctiletý student z Dvořiště se upsal armádě

Šestnáctiletý student Zdeněk Klásek z Českokrumlovska se upsal armádě. Po střední škole bude sloužit u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích. Důležitá je pro něho jistota zaměstnání a také stipendium. Právě na to se snaží budoucí specialisty z řad středoškoláků nalákat ministerstvo obrany.

Čas načtení: 2024-02-29 16:47:00

Chmelové brigády v dobách totality: Jak probíhaly a co se dělo po večerech?

Stolička, koš a bílé rukavice. Tak nějak dříve vypadaly legendární chmelové brigády středoškoláků, na které se dodnes vzpomíná. Proč je někteří nesnášeli a jiní naopak zbožňovali? A jak je pamatujete ...

Čas načtení: 2024-03-05 13:49:00

Ústečtí studenti vyrobili robota. Teď s ním vyráží na soutěž do USA

Skupina středoškoláků z Ústeckého kraje míří do Ameriky. Sestrojili robota a budou s ním závodit v prestižní soutěži First. Jde o teprve druhý tým z České republiky, který se tohoto klání zúčastní. Letos se soutěže účastní asi 3 a půl tisíce týmů, jejich stroje budou závodit v různých městech po celém světě.

Čas načtení: 2024-03-09 06:07:00

Američtí středoškoláci soutěžili v lízání arašídového másla z nohou a podpaží

Úřady v americkém státě Oklahoma vyšetřují nechutnou soutěž středoškoláků ve škole Deer Creek High School, kde s cílem vybrat peníze pro neziskovou organizaci zaměstnávající postižené lidi soutěžili v tom, kdo dříve olíže z nohou nebo podpaží dalších účastníků arašídové máslo. S odkazem na Fox 25 o tom informuje americká televize Fox News.

Čas načtení: 2024-03-18 14:29:44

Zemřel letos první člověk s černým kašlem

Černý kašel má letos první oběť. V důsledku onemocnění zemřel člověk, kterému bylo přes 55 let. Podrobnosti Státní zdravotní ústav (SZÚ) neuvedl. Od začátku roku se černý kašel potvrdil u 3101 osob, především středoškoláků.

Čas načtení: 2024-04-16 15:56:29

Absolutními vítězi Evropské olympiády experimentálních věd jsou středoškoláci z Česka

Čeští studenti si připisují nový mezinárodní úspěch. Za účasti mentorů z tuzemských národních kol oborových olympiád přivezli zlatou a stříbrnou medaili z Evropské olympiády experimentálních věd (EOES). Zlatí Češi se stali dokonce absolutními vítězi celé soutěže, v níž soutěží nejlepší týmy mladých středoškoláků z Evropské unie a Ukrajiny.

Čas načtení: 2024-04-20 13:56:00

Tisíce středoškoláků vzdávají školu. Tratí na výdělcích, stát pak na daních

Každý dvacátý středoškolák v Česku dobrovolně vzdá studium. Redakce iDNES.cz to zjistila ze statistiky ministerstva školství, které sleduje počet „odpadlíků“. V součtu jde o 23 097 studentů, kteří k začátku letošního školního roku opustili brány škol, tedy 5 procent všech středoškoláků. Jenže stát na nich tratí. A tratí i oni samotní kvůli nízkým výdělkům, které je čekají.

Čas načtení: 2024-04-21 07:49:42

Desetina středoškoláků v kraji pomýšlí na sebevraždu, nedokáže prý čelit tlaku

Desetině středoškoláků v Libereckém kraji se podle výsledku ankety nechce žít. Jednou z možných příčin je podle komunitního centra Tulipan neúměrný tlak rodičů a nástrahy digitálního světa, s čímž si mladá generace neumí poradit.

Čas načtení: 2024-04-21 07:40:04

Desetina středoškoláků v kraji pomýšlí na sebevraždu, nedokáže prý čelit tlaku

Desetině středoškoláků v Libereckém kraji se podle výsledku ankety nechce žít. Jednou z možných příčin je podle komunitního centra Tulipan neúměrný tlak rodičů a nástrahy digitálního světa, s čímž si mladá generace neumí poradit.

Čas načtení: 2024-04-21 07:49:42

Desetina středoškoláků v kraji pomýšlí na sebevraždu, nedokáže prý čelit tlaku

Desetině středoškoláků v Libereckém kraji se podle výsledku ankety nechce žít. Jednou z možných příčin je podle komunitního centra Tulipan neúměrný tlak rodičů a nástrahy digitálního světa, s čímž si mladá generace neumí poradit.

Čas načtení: 2024-04-22 16:47:52

Ke státním maturitám půjde v květnu poprvé 75 609 studentů, více než loni

Ke státním maturitám půjde letos v květnu poprvé 75 609 středoškoláků, tedy o 5,4 procenta více než loni. Povinná je pro všechny maturita z češtiny. Jako druhý předmět si většina vybrala angličtinu. Matematiku si zvolilo 18,2 procenta takzvaných prvomaturantů, je to asi o 1000 studentů více než loni.

Čas načtení: 2024-04-22 15:30:00

Ke státním maturitám půjde v květnu poprvé 75.609 studentů, meziročně více

Praha - Ke státním maturitám půjde letos v květnu poprvé 75.609 středoškoláků, tedy o 5,4 procenta více než loni. Povinná je pro všechny maturita z češtiny. Jako druhý předmět si většina vybrala angličtinu....

Čas načtení: 2024-04-22 15:30:00

Ke státním maturitám půjde v květnu poprvé 75.609 studentů, meziročně více

Praha - Ke státním maturitám půjde letos v květnu poprvé 75.609 středoškoláků, tedy o 5,4 procenta více než loni. Povinná je pro všechny maturita z češtiny. Jako druhý předmět si většina vybrala angličtinu....