<p>Netflix podporuje tanec a představuje nový taneční dokumentární seriál Move, který ukazuje život známých světových tanečníků. Move je nová pětidílná taneční série, která vyšla v říjnu 2020 na Netflixu. Jedná se o dokumentární sérii, která zobrazuje pět různých tanečníků a choreografů pocházejících ze zcela odlišných prostředí. Tento dokumentární seriál proplétá své hlavní téma – tanec…<a href="https://www.hiphopdance.cz/move-netflix/" class="more-link" data-wpel-link="internal"><span>Pokračovat ve čtení</span><span class="screen-reader-text">Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků</span></a></p> <p>Článek <a href="https://www.hiphopdance.cz/move-netflix/" data-wpel-link="internal">Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků</a> vyšel na <a href="https://www.hiphopdance.cz/" data-wpel-link="internal">HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag</a></p>
Čas načtení: 2020-11-25 10:42:43
Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků
Netflix podporuje tanec a představuje nový taneční dokumentární seriál Move, který ukazuje život známých světových tanečníků. Move je nová pětidílná taneční série, která vyšla v říjnu 2020 na Netflixu. Jedná se o dokumentární sérii, která zobrazuje pět různých tanečníků a choreografů pocházejících ze zcela odlišných prostředí. Tento dokumentární seriál proplétá své hlavní téma – tanec…Pokračovat ve čteníMove: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků Článek Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag
\nČas načtení: 2020-11-25 10:42:43
Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků
Netflix podporuje tanec a představuje nový taneční dokumentární seriál Move, který ukazuje život známých světových tanečníků. Move je nová pětidílná taneční série, která vyšla v říjnu 2020 na Netflixu. Jedná se o dokumentární sérii, která zobrazuje pět různých tanečníků a choreografů pocházejících ze zcela odlišných prostředí. Tento dokumentární seriál proplétá své hlavní téma – tanec…Pokračovat ve čteníMove: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků Článek Move: Dokumentární taneční seriál na Netflixu o životě tanečníků vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag
Čas načtení: 2022-04-13 18:21:23
Nejnovější řada divácky oblíbeného seriálu Na krok od nebe, britská dobová série Byl by to hřích, oscarové velkofilmy Příchozí a Blade Runner 2049 či dokumentární portrét Volodymyra Zelenského představují část titulů, které Česká televize pro své diváky zakoupila na francouzském veletrhu audiovizuální tvorby. „Na jarním veletrhu v Cannes se České televizi podařilo získat oblíbené seriálové projekty, oscarové filmy a silné dokumentární snímky i řadu pořadů pro nejmladší diváky,“ říká ředitel programu Milan Fridrich a výběr dále specifikuje: „Vybrali jsme například dva stěžejní sci-fi velkofilmy ceněného režiséra Denise Villeneuva – Příchozí a Blade Runner 2049 nebo volné pokračování kultovního filmu Dannyho Boylea T2 Trainspotting. Pořídili jsme také britský výpravný retro seriál Hotel Portofino, nový německý thriller The Winemaker či švédské drama Cryptid určené pro iVysílání.“ Mezi další výrazné seriálové tituly patří pokračování série popisující profesní začátky mladého veterináře podle autobiografických knih Jamese Herriota Všechny velké a malé bytosti, nejnovější řada z prostředí alpského podhůří Na krok od nebe, pětidílná minisérie o osudech gay komunity v Londýně osmdesátých let Byl by to hřích, dvě řady srbské Besy o otci, jenž v prostředí balkánské mafie za každou cenu chrání vlastní rodinu, nebo dvě série Mámy, dramatu z prostředí válkou zmítaného Donbasu. Příznivcům dokumentární tvorby programy ČT nabídnou například portréty Whitney Houston, Patti Smith i Volodymyra Zelenského. Sto deset let od tragické události zaoceánského parníku připomene snímek Deset chyb, které potopily Titanic, dříve nepřístupné dokumenty KGB odhalí Černobyl – nová svědectví a součástí budou i cestopisné cykly (Krásné země z výšky II) a přírodopisné pořady (Svět zvířat). Nejmladší diváci se mohou těšit na nové komediální a animované seriály. Déčko do vysílání zařadí pořady 100 věcí, které byste měli udělat před střední, Kung Fu Panda: Legendy o mazáctví nebo Tučňáci z Madagaskaru. Vzhledem k mimořádné mezinárodní situaci získala ČT i s právy na originální ukrajinské znění také animovanou relaci pro předškoláky Stateční zajíčci. Chybět nebude ani Art Ninja, oblíbený cyklus pro školáky s Ricky Martinem, a desátá řada Operace Jauu! Kromě série Cryptid nabídne videoplatforma iVysílání také oceněný belgický dokumentární seriál Rozhořčení, jenž sleduje současný nástup populismu a radikalizaci evropské společnosti, nebo tituly Dragonslayr a Nudes.
Čas načtení: 2022-04-11 18:22:01
Česká televize připravuje dokumenty o důležitých společenských tématech, Járovi Cimrmanovi i PSH
Česká televize začala pracovat na výrobě nových dokumentů, které diváci uvidí na obrazovkách v následujících letech. Solitérní filmy i cyklické formáty rozeberou sociální témata, jakými jsou adopce a pěstounská péče, exekuce nebo vzdělávání, kterému se bude věnovat například cyklus Jak se dělá dobrá škola od scenáristy oceňovaného seriálu Ochránce Tomáše Feřtka. Nové snímky představí rovněž výrazné osobnosti – Jaromíra Hanzlíka, Michaela Kocába či Járu Cimrmana. Premiérová pokračování nabídnou oblíbené seriály Modrá krev a Mistři medicíny. „Naléhavost a potřebu zpracovávat dění dokumentární formou výrazně ukázaly zejména poslední dva roky, období celosvětové pandemie a nyní i válečného konfliktu. Dokumentární tvorba tvoří zhruba polovinu všech projektů schválených v loňském roce do výroby, což zcela jasně ukazuje význam, jaký tento žánr v současnosti má,“ uvádí generální ředitel České televize Petr Dvořák. Dokumentární tituly fungují nejen jako svědectví doby, z něhož se společnost učí, ale současně otevírají, nahlížejí a rozebírají ožehavá a mnohdy tabuizovaná témata, mezi něž stále ještě patří například adopce. Té se dotkne nový šestidílný docusoap s názvem Adopce – cizí dítě. Pěstounskou péči bude reflektovat seriál Plné hnízdo a citlivé téma života ve finančních obtížích otevře cyklus V exekuci. „Stále bohužel panuje přesvědčení, že si za exekuce mohou lidé sami, protože si půjčili na dovolenou nebo na vánoční dárky. Málokdo ji vnímá jako společenský problém, který je zapříčiněn především nesprávným systémovým nastavením. Lidé se za své dluhy stydí a jejich okolí jimi opovrhuje,“ uvádí jedna z režisérek a autorek scénáře posledního jmenovaného seriálu Barbora Chalupová. V nové dokumentární tvorbě České televize mají kromě celospolečenských témat tradičně zastoupení také diváky oblíbené historické dokumenty a portréty výrazných kulturních osobností. Mezi ně bude nově patřit například chystaný snímek Legenda o PSH, portrét známé rapové skupiny Peneři strýčka Homeboye nebo snímek Dežo Hoffman – fotograf The Beatles. O největším českém géniovi Járu Cimrmanovi vzniká cestopis Stopy Járy Cimrmana s průvodcem Miroslavem Táborským. Režisérka Olga Sommerová připravuje film o Michaelu Kocábovi s názvem Michael Kocáb – rocker vs. politik. Oblíbeného herce Jaromíra Hanzlíka sleduje kamerou režisér Viktor Polesný: „U hraných filmů je všechno naplánované, existuje scénář, příprava, herci hrají tak, jak potřebujete. V dokumentu hraje velkou roli překvapení. Věci se můžou vyvíjet úplně jinak a vy musíte být připraven na nečekané změny. Nesmí vás nic zaskočit. Někdy to, co jste určitě nečekali, může být to podstatné. Musíte to poznat, být pořád ve formě a otevřený. Proto je dokument velmi náročná disciplína.“ Téma edukace reflektuje Česká televize nejen pomocí vzdělávacího portálu ČT edu, ale také dramatickými formáty, v poslední době například seriálem Ochránce, který získal Českého lva. Na poli dokumentu naváže na vzdělávací linku také cyklus Jak se dělá dobrá škola provázený Jiřím Havelkou.
Čas načtení: 2021-01-18 14:34:02
Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila 18. ledna nominace pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmech i televizních dílech, které splnily statut cen Český lev. Nejvíce nominací získaly s takřka vyrovnaným počtem filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán. Od letošního ročníku se nově otevřely další kategorie i televizním projektům a díky tomu tak například minisérie Herec získala sedm nominací. ČFTA vyhlásila poprvé také kategorie pro animovaný a krátký film, které v nominacích s převahou ovládla nastupující generace filmařů z řad studentů. O sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se tak bude ucházet v závěrečném hlasování 27 titulů. Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 28. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2020 do 10. ledna 2021. Akademici hodnotili 21 hraných celovečerních filmů, sedm animovaných a 18 krátkých filmů, dále 14 dokumentárních filmů vybraných předvýběrovou komisí sestavenou ze členů akademie a 10 televizních děl. Z filmové produkce loňského roku nejvíce akademiky zaujal s 15 nominacemi filmové drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu, které je kronikou malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Po 14 nominacích shodně získal film režiséra Slávka Horáka Havel inspirovaný životem Václava Havla a příběh vyprávějící osud léčitele Jana Mikoláška Šarlatán režisérky Agnieszky Holland. Úspěšně si vedla také televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka a snímek Modelář Petra Zelenky, které získaly od akademiků po sedmi nominacích. V kategorii nejlepší celovečerní film za rok 2020 jsou nominovány filmy: Havel (producent Slávek Horák), Krajina ve stínu (producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl), Modelář (producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal), Šarlatán (producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson) a Žáby bez jazyka (producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést snímky Alchymická pec (režie Jan Daňhel, Adam Oľha, producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista), Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský (režie Martin Vadas, producentka Alena Müllerová), Můj otec Antonín Kratochvíl (režie Andrea Sedláčková, producent Martin Hůlovec), Postiženi muzikou (režie Radovan Síbrt, producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě), V síti (režie Barbora Chalupová, Vít Klusák, producenti Vít Klusák a Filip Remunda). Na tiskové konferenci ČFTA 18. ledna byli ohlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Jana Poukara za výtvarný návrh pro film Krajina ve stínu. Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s CSFD.cz, si odnesl snímek V síti režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli mohou získat: Jana Plodková za film Bábovky, Anna Geislerová za roli ve filmu Havel, Jenovéfa Boková za výkon v minisérii Herec, Magdaléna Borová za roli ve filmu Krajina ve stínu a Tereza Těžká za dokumentární film V síti. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly: Barbora Seidlová ve filmu Havel, Elizaveta Maximová v minisérii Herec, Barbora Poláková a Petra Špalková v Krajině ve stínu a Jaroslava Pokorná ve filmu Šarlatán. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli byli do druhého kola nominováni: Viktor Dvořák za hlavní roli ve filmu Havel, Jan Cina za minisérii Herec, Csongor Kassai za Krajinu ve stínu, Kryštof Hádek za film Modelář a Ivan Trojan za snímek Šarlatán. Nominace pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za rok 2020 získali: Martin Hofmann za film Havel, Stanislav Majer za Krajinu ve stínu, Jiří Mádl za snímek Modelář a Juraj Loj a Josef Trojan za role ve filmu Šarlatán. Českého lva za nejlepší režii si mohou odnést Slávek Horák za film Havel, Bohdan Sláma za Krajinu ve stínu, Petr Zelenka za Modeláře, Agnieszka Holland za Šarlatána a Mira Fornay za režii filmu Žáby bez jazyka. Zveřejněny i nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. O sošku Českého lva tak budou letos usilovat televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka, Stockholmský syndrom režiséra Dana Svátka a televizní film Veterán Jana Hřebejka z produkce České televize. Českého lva za nejlepší televizní seriál může získat Místo zločinu Ostrava v režii Dana Wlodarczyka, Jiřího Chlumského a Jana Hřebejka, Zrádci režisérů Viktora Tauše a Matěje Chlupáčka z produkce České televize nebo seriál Specialisté tvůrců Heike Richter-Karsty a Michaela Bütowa vytvořený televizí Nova. ČFTA také 18. ledna vyhlásila pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, kterou mohou získat začínající filmaři za krátké filmy Anatomie českého odpoledne – Adam Martinec, Hranice – Damián Vondrášek, Musí to být bolestivý – David Semler, Pripyat Piano – Eliška Cílková a za animovaný film Jsme si o smrt blíž Bára Anna Stejskalová. Snímky Anatomie českého odpoledne, Hranice a Pripyat Piano poustoupily rovněž do nominací v nové kategorii nejlepší krátký film a snímek Jsme si o smrt blíž získal nominaci rovněž v nové kategorii nejlepší animovaný film. Ceremoniál předávání výročních cen České filmové a televizní akademie, které symbolizují sošky Českého lva, proběhne v sobotu 6. března 2021 od 20.10 hodin v přímém přenosu na ČT1 z pražského Rudolfina. Moderátorem večera bude již potřetí herec Václav Kopta. Průběh večera bude opět řídit trio Marek Najbrt, režijní supervizor, Michael Čech, režisér slavnostního večera, a scénograf Martin Chocholoušek. Ve spolupráci s DaFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz od 1. do 14. března. NOMINACE NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ FILM Havel – producent Slávek Horák Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl Modelář – producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson Žáby bez jazyka – producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Alchymická pec – režie Jan Daňhel, Adam Oľha – producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – režie Martin Vadas – producentka Alena Müllerová Můj otec Antonín Kratochvíl – režie Andrea Sedláčková – producent Martin Hůlovec Postiženi muzikou – režie Radovan Síbrt – producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě V síti – režie Barbora Chalupová, Vít Klusák – producenti Vít Klusák, Filip Remunda NEJLEPŠÍ REŽIE Havel – Slávek Horák Krajina ve stínu – Bohdan Sláma Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Agnieszka Holland Žáby bez jazyka – Mira Fornay NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Bábovky – Jana Plodková Havel – Anna Geislerová Herec – Jenovéfa Boková Krajina ve stínu – Magdaléna Borová V síti – Tereza Těžká NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Havel – Viktor Dvořák Herec – Jan Cina Krajina ve stínu – Csongor Kassai Modelář – Kryštof Hádek Šarlatán – Ivan Trojan NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Barbora Seidlová Herec – Elizaveta Maximová Krajina ve stínu – Barbora Poláková Krajina ve stínu – Petra Špalková Šarlatán – Jaroslava Pokorná NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Martin Hofmann Krajina ve stínu – Stanislav Majer Modelář – Jiří Mádl Šarlatán – Juraj Loj Šarlatán – Josef Trojan NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Havel – Slávek Horák, Rudolf Suchánek Herec – Petr Bok, Pavel Gotthard Krajina ve stínu – Ivan Arsenjev Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Marek Epstein NEJLEPŠÍ KAMERA Havel – Jan Šťastný Herec – Martin Žiaran Krajina ve stínu – Diviš Marek Modelář – Alexander Šurkala Šarlatán – Martin Štrba NEJLEPŠÍ STŘIH Havel – Vladimír Barák Herec – Marek Kráľovský Krajina ve stínu – Jan Daňhel Modelář – Vladimír Barák Šarlatán – Pavel Hrdlička NEJLEPŠÍ ZVUK Bourák – Jiří Klenka FREM – Dominik Dolejší Havel – Viktor Prášil, Pavel Rejholec Krajina ve stínu – Marek Poledna Šarlatán – Radim Hladík jr. NEJLEPŠÍ HUDBA Bourák – Roman Holý Havel – Petr Malásek Krajina ve stínu – Jakub Kudláč Šarlatán – Antoni Komasa-Łazarkiewicz Zrádci – Petr Ostrouchov NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Cesta do nemožna – Noro Držiak, Milan Ondruch, Martin Máj, Jan Kolegar Havel – Vladimír Hruška Krajina ve stínu – Jan Pjena Novotný Marie Terezie II – Martin Kurel Šarlatán – Milan Býček NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Bourák – Tereza Kučerová Havel – Natálie Steklová Krajina ve stínu – Zuzana Bambušek Krejzková Marie Terezie II – Ján Kocman Šarlatán – Katarína Štrbová Bieliková NEJLEPŠÍ MASKY Bourák – Jana Bílková Havel – Adriana Bartošová, René Stejskal Krajina ve stínu – Lukáš Král Marie Terezie II – Barbara Kichi Šarlatán – René Stejskal, Gabriela Poláková NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Herec – hlavní producenti Rastislav Šesták, Peter Bebjak, Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Peter Bebjak Stockholmský syndrom – hlavní producentka Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Dan Svátek Veterán – hlavní producent Jiřina Budíková – hlavní tvůrce Jan Hřebejk NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Místo zločinu Ostrava – hlavní producenti Jan Lekeš, Martin Froyda – hlavní tvůrci Dan Wlodarczyk, Jiří Chlumský, Jan Hřebejk Specialisté – hlavní producenti Rastislav Šesták, Bernd Alexa – hlavní tvůrci Heike Richter-Karst, Michael Bütow Zrádci – hlavní producenti Viktor Tauš, Jan Lekeš – hlavní tvůrci Viktor Tauš, Matěj Chlupáček NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Barevný sen – režisér, producent, výtvarník Jan Balej Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová – producenti Jakub Košťál, Vratislav Šlajer – výtvarník Bára Anna Stejskalová Mlsné medvědí příběhy – režie Kateřina Karhánková, Alexandra Májová – producentka Barbora Příkaská – výtvarník Filip Pošivač NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec – producent Matěj Paclík Hranice – režie Damián Vondrášek – producentka Martina Netíková Pripyat Piano – režie Eliška Cílková – producent Jindřich Andrš CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec Hranice – režie Damián Vondrášek Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová Musí to být bolestivý – režie David Semler Pripyat Piano – režie Eliška Cílková NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Krajina ve stínu – Jan Poukar – oceněný plakát FREM – Adéla Valha Vorbová Havel – Jan Poukar Můj otec Antonín Kratochvíl – Radka Beránková Šarlatán – Rudolf Havlík, Marcela Šedivá CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák (ocenění režiséři) PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (celovečerní hrané a dokumentární filmy a televizní projekty) Krajina ve stínu – 15 nominací Havel – 14 nominací Šarlatán – 14 nominací Herec – 7 nominací Modelář – 7 nominací Bourák – 4 nominace Marie Terezie II – 3 nominace Bábovky – 1 nominace V síti – 2 nominace Zrádci – 2 nominace Žáby bez jazyka – 2 nominace Alchymická pec – 1 nominace Cesta do nemožna – 1 nominace FREM – 1 nominace Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – 1 nominace Místo zločinu Ostrava – 1 nominace Můj otec Antonín Kratochvíl – 1 nominace Postiženi muzikou – 1 nominace Specialisté – 1 nominace Stockholmský syndrom – 1 nominace Veterán – 1 nominace {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-12-09 12:16:59
Literární vyhlídky (9. až 15. prosince)
Nadcházející týden přinese množství zajímavých literárních akcí – kromě Prahy bude v tomto směru aktivní zejména Ostrava. O víkendu pak proběhne další zimní Knihex v pražském Studiu ALTA, který kromě produkce menších nakladatelů nabídne i bohatý doprovodný program. A několik tipů na nové knihy či audioknihy naleznete jako obvykle na konci našeho přehledu. POZVÁNKY 9. 12. Ostrava / V 18 hodin bude v Antikvariátu a klubu Fiducia uvedena kniha Daleko do ničeho (Host 2019) – monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Praha / Od 18 hodin proběhne v knihovně Libri prohibiti křest knihy Prokop Voskovec: Kusy domů a jiné texty (Paper Jam 2019). Posmrtnou sbírku básníka, shrnující nejvýznamnější cykly z jeho díla i neznámé básně z jeho pařížské literární pozůstalosti, představí editor knihy Stanislav Dvorský. Dále budou číst Petr Král, Jan Gabriel a Jakub Řehák. 10. 12. Praha / V 17 hodin prosloví v Ústavu pro českou literaturu AV ČR Claire Madl přednášku „Dva pražští nakladatelé a knihkupci mezi evropským obchodem, habsburským státem a lokálním angažováním se“. Paralelní dráhy dvou knihkupců činných v Praze v 70. a 80. letech 18. století, Wolfganga Gerleho a Michaela Samma, umožňují sledovat, jak původem cizí knihkupci zakotvili v Čechách a významně zde přispěli k rozvoji psaného slova a literárního života v interakci s habsburským státem, místními autory a čtenářstvem. Praha / Od 17 hodin nabídne Židovské muzeum s Praze projekci autorského dokumentu Evy Lustigové Tvoje slza, můj déšť: Přítomnost Arnošta Lustiga (2012), který zaznamenává živou formou setkání a osobní rozhovory s jejím otcem. Světově uznávaný spisovatel v něm s typickým humorem vzpomíná na dětství přerušené nacistickou okupací, zkušenost z koncentračního tábora, počátky své spisovatelské dráhy, pobyt v Izraeli a USA či na celoživotní přátelství s Otou Pavlem. Po promítání filmu bude následovat beseda s jeho tvůrkyní. Brno / V 17.30 zavítá do Knihovny Jiřího Mahena v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník Jan Škrob. Na svém kontě má dvě sbírky: Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). V roce 2015 byl zařazen do sborníku Nejlepší české básně 2015 a o dva roky později byl nominován na Literu pro objev roku. V roce 2018 získal třetí místo v soutěži Básne SK/CZ a zvítězil v Drážďanské ceně lyriky. Praha / Od 18 hodin proběhne v kavárně a knihkupectví Řehoř Samsa představení unikátního vydání sbírky Guillaume Apollinaire: Kaligramy (Garamond 2019) v překladu Petra Šrůty, který bude přítomen. Jedná se o vůbec první české zpracování celých Kaligramů, jak je Apollinaire napsal a nakreslil. O Apollinairovi promluví prof. Jiří Pelán z FF UK, verše zarecituje herec Vladimír Polívka. Praha / V 19 hodin bude v knihkupectví a literární kavárně Volvox Globator uvedena jediná známá básnická sbírka H. P. Lovecrafta. Básně přednese překladatel Vicki Shock, hudbou ho doprovodí ilustrátor knihy František Štorm (elektronika) a Michal Hrubý (basklarinet). Sbírka básní Houby z Yuggothu (Fungi from Yuggoth) obsahuje věnec sonetů, šestatřicet tematicky i dějově provázaných textů, stylově mezi Petrarkou a Shakespearem, napsaných z valné většiny v devíti dnech na přelomu let 1929 a 1930. Praha / Od 19 hodin nabídne Galerie Ščigol autorské čtení francouzského básníka Guillauma Basseta. Jeho prvotina Oheň tvých blízkostí (2017) vyšla dvojjazyčně, v češtině (v překladu Marie Dudilieux) a ve francouzském originálu. Básníka uvede a české překlady Marie Dudilieux přečte Robert Wudy Praha / V 19.30 představí v kavárně Fra spisovatel Petr Borkovec svou novou knihu Petříček Sellier & Petříček Bellot (Fra 2019). Většina sloupků, fejetonů, „ranních úvah“, dopisů a drobných próz v této knížce byla napsána v letech 2017–2019. Téměř všechny byly publikovány v novinách, časopisech, na internetových portálech a v rozhlase. Praha / Od 19.30 proběhne v kulturním centru Prostor39 křest knihy Ondřeje Macla Výprava na ohňostroj (Petr Štengl 2019). Jedná se o román-reportáž s básnickými prvky na téma Evropské unie a mladých lidí. Laureát Ceny Jiřího Ortena v nové knížce reflektuje svůj roční dobrovolnický pobyt pod záštitou Evropského domu Bordeaux-Aquitaine v roce 2015/16, kdy zároveň zkoušela srdce Evropy tzv. migrační krize, a on nevěděl, co se sebou... 11. 12. Praha / V 18 hodin nabídne Malá vila Památníku národního písemnictví setkání s oceňovaným britským dramatikem Justinem MacGregorem, který přijel do Prahy pracovat na divadelní hře Vaclav’s Prague Spring Blues. Jeho otec byl členem Královské shakespearovské společnosti, která v roce 1964 odehrála v Praze Krále Leara s Paulem Scofieldem v hlavní roli. Setkání s Václavem Havlem mnohým hercům změnilo život. O tom, co předal Václav Havel hercům a oni jemu, pojednává hra Justina MacGregora. Večerem provází spisovatel a komentátor David Vaughan. Texty v překladu Tomáše Míky čte Kajetán Písařovic. Praha / Od 18 hodin začne v sídle nakladatelství Meander vánoční večírek, v jehož průběhu se dočká křtu kniha autorské dvojice Jan Nejedlý a Jaromír Plachý s názvem Hororová čítanka (Meander 2019). Těšit se můžete na čtení hrůzo-humorných hororových příběhů Jana Nejedlého a vtipné ilustrace na přání od Jaromíra Plachého, svařák, cukroví a živou hudbu. Praha / V 19 hodin představí v Literární kavárně Týnská básník Ewald Murrer svou novou sbírku Noční četba (Aula 2019) a z knihy obsahující 100 epických básní přečte ukázky. Praha / Od 19 hodin nabídne Café Jedna křest knihy Barbory Baronové Ženy o ženách (wo-men 2019) a setkání s českými dokumentaristkami. Publikace představuje rozhovory s třiceti ženami, které v Česku vytvářejí dokumentární obsah. Vedle filmařek se jedná o žurnalistky, umělkyně, socioložky, historičky, spisovatelky nebo kurátorky, které tematizují svou práci, kreativní přístupy, etiku, vztahy s dokumentovanými osobami nebo aspekty dokumentární práce. Praha / V 19 hodin proběhne v Kampusu Hybernská autorské čtení Jáchyma Topola z románu Sestra. Autorovu četbu doplní komentáři editorka nového vydání, které vyšlo letos v edici Česká knižnice, Daniela Iwashita. Řeč bude o jazyce románu, o jeho postupné genezi a variantách v prvním a druhém vydání a v neposlední řadě o významu díla v tvorbě Jáchyma Topola i v české literatuře. Moderuje Barbora Čiháková. Praha / Od 19 hodin bude v Kavárně Liberál uvedena dvojice knižních novinek z produkce nakladatelství Trigon. V Gersinově knize Hvězdářova žiletka s ilustracemi Jana Reisingera se střídají básně s básnickými prózami vycházejícími ze snové obraznosti, kterou však velmi netypicky provází slovní askeze a nechuť k bájení i zbytečným dekoracím. Poému Mount Anne Ladislava Slezáka zdobí šité ilustrace Zdeňky Saletové. Večerem provází redaktorka Božena Správcová, hudební doprovod Mikoláš Chadima. Praha / Ve 20 hodin nabídne kulturní centrum Prostor39 setkání s překladateli Martinem Ritterem a Martinem Pokorným a s germanistkou Veronikou Jičínskou, které si klade za cíl představit dosavadní české překlady textů Waltera Benjamina a zpřítomnit specifika Benjaminova jazyka. Pozornost bude tudíž soustředěna zejména k třísvazkovému výboru, které pro nakladatelství OIKOYMENH připravil Martin Ritter, a k novému překladu Benjaminova spisu Původ německé truchlohry Martina Pokorného, stranou by však neměly zůstat ani překlady starší (výbory Dílo a jeho zdroj a Agesilaus Santander). 12. 12. Ostrava / Od 18 hodin zavítají do Antikvariátu a klubu Fiducia coby hosté čtvrtého pořadu Debutů spisovatelé Ondřej Macl a Ivan Motýl. Ondřej Macl získal za svou prvotinu Miluji svou babičku víc než mladé dívky (2017) Cenu Jiřího Ortena. Originální debut je intimní montáží života, jemuž kromě autentického citu nechybí groteskní nadhled, na kterém je taktéž založena autorova druhá kniha ironických žáčkovských variací K čemu jste na světě (2018). Ivana Motýla spojuje s Ondřejem Maclem zapálení pro performativní realizování vlastní básnické tvorby. Po sbírce Zloděj ve sklenici (vlastním nákladem, 1991), vydává (společně s malířem a sochařem Petrem Szyrokým, který na večeru vystoupí společně s autorem) „oficiální“ prvotinu Struska (2019), která je nesena na expresivní imaginativnosti, kráse i surovosti života. Večerem provázejí básník Roman Polách a literární historička Iva Málková. Praha / V 18 hodin proběhne v Židovském muzeu v Praze večer na téma „Joseph Roth: Dlouhá cesta z Haliče do Paříže“. O spisovateli, od jehož úmrtí letos uplynulo osmdesát let, promluví germanista a překladatel Tomáš Dimter v rozhovoru s ředitelem Pražského literárního domu Davidem Stecherem. Praha / Od 19 hodin se v kavárně Čekárna uskuteční křest dvou nových titulů spisovatele Petra Motýla, které vyšly v nakladatelství Malvern – prozaické knihy Bohemiana 1988–2019, v níž glosuje malé i velké události českých dějin posledních třiceti let, a básnické sbírky To by se mi líbilo, která skládá počet z dosavadního autorova života, v rovině spirituální i ryze pozemské. Praha / V 19 hodin proběhne v pražském Goethe-Institutu další Překladatelský čtvrtek s Terezou Semotamovou (moderátorka) a spisovatelem a editorem Petrem Borkovcem. – V roce 2017 připravil Goethe-Institut v Praze cyklus večerů, představující hlavní témata, trendy a aktéry české a německé básnické scény a vybízející k diskuzi o shodných rysech i rozdílech obou básnických světů. Kurátory celoročního cyklu, který nesl název Tady a teď, byli Dagmar Leupold a Petr Borkovec. Antologie Šest německých básníků, která vychází v nakladatelství Fra, přináší překlady poezie šesti autorů, kteří v rámci cyklu četli a debatovali. Praha / Od 19 hodin zavítají do Knihovny na Vinohradech básníci Pavel Novotný a Jaromír Typlt se svojí proslulou halekací „Bö eM Wö inscenací“ klasické fónické básně Ursonate Kurta Schwitterse, významného představitele dadaismu. Uvádí Robert Wudy. Ostrava / V 19 hodin budou v Galerii výtvarného umění v Ostravě představeny nové knihy autorů Protimluvu, Martina Šenkypla a Václava Maxmiliána. Oba přijdou číst a debatovat o svých nových sbírkách – Václav Maxmilián přečte básně ze sbírky Pobřeží a Martin Šenkypl básně ze sbírky Černý vesmírný popel. Praha / Od 19.30 zavítá do kavárny Fra dvojice slovenských autorů – Ivona Pekárková a Peter Brezňan. Moderuje Eva Tomkuliaková. 13. 12. Ostrava / V 16.30 proběhne v Antikvariátu a klubu Fiducia prezentace nové knihy o poutních písních na Moravě v době barokní s názvem Horo krásná, spanilá! (Host 2019). Jan Malura a Jakub Ivánek z Filozofické fakulty Ostravské univerzity vydali knihu o poutních písních, které v 17. – 19. století užívali Moravané a Slezané při svém nábožném putování. Praha / Od 17 hodin nabídne knihkupectví Přístav setkání s básníkem, esejistou, prozaikem, výtvarníkem, historikem umění a poutníkem Josefem Kroutvorem, spisovatelem, básníkem a publicistou Milošem Doležalem a operním režisérem Davidem Radokem. Součástí literárního večera bude i výstava z tvorby Josefa Kroutvora a Davida Radoka. Praha / V 17.30 se v Kampusu Hybernská uskuteční maraton čtení romských autorů, kteří představí své povídky na duchařské téma. Od 19 hodin pak začne slavnostní křest společné knihy O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher 2019). Herečka Bára Hrzánová přečte jednu z povídek, ilustraci v reálném čase na její motivy bude vytvářet a na projekční plátno přenášet Martin Zach, o hudební doprovod se postará klavírista Robert Ferenc. Program a diskusi moderuje Karolína Ryvolová. 14. 12. V sobotu i v neděli Studio ALTA vždy od 10 do 20 hodin hostit další knižní jarmark Knihex – setkání nakladatelů a čtenářů pod jednou střechou s cílem podpory menších nakladatelů a jejich produkce. Připraven je také pestrý doprovodný program. V sobotu zde budou mimo jiné představeny knihy Marka Tomana a Magdaleny Rutové Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L. (od 12 hodin), druhý díl knihy Vojtěcha Matochy Prašina s podtitulem Černý merkurit (od 12.30) či kniha Ivana Klimeše Antonín Vaverka: Mé vzpomínky od zlaté Prahy až po americké hvězdy (od 17 hodin) a od 19 hodin též nové číslo magazínu Lógr (s hudebním vystoupením Hany Lundiakové alias Stinky). 15. 12. Nedělní program Knihexu nabídne kupříkladu panelovou diskuse o knižní distribuci (od 11 hodin), které se zúčastní zástupci menších nakladatelství a knihkupectví: Bára Baronová z wo-men, Petr Januš z Rubata, Karolina Voňková za Knihex a Lipnik, Zuzana Šuleková z Pipasiku a za knihkupce dorazí Josef Jindrák z Polí5, moderovat bude Anna Štičková z nakladatelství Nová beseda. Z knižních novinek se zde představí druhý díl komiksové trilogie Návrat Krále Šumavy s podtitulem Agent chodec (od 15 hodin) nebo kniha Big Joe (od 16 hodin), autobiografie legendárního zápasníka Josefa Šmejkala, známého po světě jako Big Joe. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY Ondřej Macl: Výprava na ohňostroj aneb o Evropské unii a mladých lidech (Petr Štengl 2019) Román-reportáž s básnickými prvky o Evropské unii a mladých lidech. Hlavní hrdina Ondřej absolvuje vysokou školu a ocitá se na pracovním úřadě. Chmurná představa příliš jisté budoucnosti ho nutí k útěku – stane se dobrovolníkem Evropského domu ve francouzském Bordeaux. Společně s dalšími deseti rychlokvašenými „ambasadory“ má za úkol šířit evropské hodnoty, představovat svou zemi dětem ve školách, pomáhat při sportovních událostech včetně fotbalového Eura... V době, kdy propuká tzv. migrační krize, Ondřej utíká před národem, před rodinou i před svou dívkou Andreou, paralyzován jakýmsi ohňostrojem, který ho trhá zevnitř na cáry. José Donoso: Obscénní pták noci (Malvern 2019) Obscénní pták noci je román, který nemá obdoby. José Donoso kdysi přiznal, že při jeho psaní trpěl nesnesitelnými bolestmi – a pochopil, že pokud knihu nedokončí, nikdy se jich nezbaví. Výsledný „totální román“ se mezitím stal textem, o kterém se píší celé disertace. Moc a bezmoc, mužství a ženství, ošklivost a krása, skutečnost a sen, řád a chaos, tvář a maska, bujnost a úpadek, bída a bohatství – každá z těchto opozic by vydala na několik pojednání i za předpokladu, že by do sebe nebyly v knize tak nesmlouvavě zaklesnuté. V sevření těchto rozporů zaznívá slábnoucí hlas Humberta Penalozy, který tráví své dny v polorozpadlém domě mezi dožívajícími stařenami a sám se stává jednou z nich. Na líci světa neuspěl, a tak se usadil na jeho rubu, po boku „lidské suti“, aby sám sebe jednou provždy popřel. Jde ale jen o jednu z mnoha proměn, jimiž postavy Obscénního ptáka noci procházejí. Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo 2019) Muž, kterému straka ukradla jméno, tváře mizející v mlze, tajemné tělo za koupelnovou zdí a porouchaný automat na kávu jako příčina námořní katastrofy – ale též neschopnost sdělit svým nejbližším vlastní pocity, dětské křivdy zažrané pod kůží, rozchody visící jako těžký mrak nad letními dny, strach z otevřených dveří a šmátrání po autenticitě protékající mezi prsty. Bukové listí, zvířecí hřbitůvky a hvězdy na konci světa. – Prozaický debut Vratislava Kadlece nabízí sedmnáct povídek, v nichž jako by se potkával Karel Michal a jeho Bubáci pro všední den s texty Jorgeho Luise Borgese. Jednotlivé povídky ohmatávají různé podoby hranic, nejasné prahy v nás i kolem nás a životní mezníky, po jejichž překročení není návratu. Postavy povídek se často ocitají v neveselých situacích, vyprávění však nechybí humor a za slovy tu a tam cítíme poťouchlý úsměšek vypravěče. Humor vyvstává ve chvílích, kdy si uvědomujeme chybu, která nebolí. I práh bolestivosti je ovšem velmi nejasné a proměnlivé povahy. Guillaume Apollinaire: Kaligramy (překlad Petr Šrůta, Garamond 2019) Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných. K tomuto ojedinělému pokusu o zapsání poezie vedlo Apollinaira jeho kubistické a futorologické přesvědčení, které hlásal v předválečné Paříži v kruhu umělců, i jeho úzké přátelství s Pablem Picassem. Apollinairova hra s překvapivými obrazy a souvislostmi v mnohém ovlivnila poezii 20. století. Poprvé vyšly Kaligramy až po Apollinairově smrti v roce 1918 a obsahují 80 básní, rozdělených do šesti oddílů. Přestože ovlivnily mnoho českých básníků, nebyly Kaligramy nikdy přeloženy do češtiny v původním grafickém zobrazení celé. Existuje pár básní přepsaných do obrazů zejména od Jiřího Konůpka, ale nikdo se nepokusil o obtížné převedení překladu do obrazců u celé sbírky. Autorem prvního českého překladu Kaligramů je básník, překladatel a pedagog Petr Šrůta. Barbora Baronová: Ženy o ženách (wo-men 2019) Kniha Ženy o ženách: Intimita tvorby českého ženského filmového a literárního dokumentu přináší dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti ženami tvořícími v Česku dokumentární obsah. Vedle filmařek jsou v knize zahrnuty také umělkyně, žurnalistky, vědkyně, socioložky, historičky, kurátorky nebo spisovatelky. V rozhovorech představují svůj pohled na dokumentární tvorbu, hovoří o etice, vztazích s dokumentovanými osobami, motivacích k tvorbě, financování, terapeutickém potenciálu dokumentu, cenzuře i o svém postavení v branži, respektive ve společnosti. Kniha obsahuje mj. rozhovory se spisovatelkou Petrou Dvořákovou, slovenskou filmařkou Zuzanou Piussi, literátkou Alenou Wagnerovou, autorkou filmových časosběrů Helenou Třeštíkovou, filmařkou Lindou Kallistovou Jablonskou, aktivistkou a filmovou dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou, autorkou celovečerních filmových dokumentů Olgou Sommerovou, novinářkou a spisovatelkou Juditou Matyášovou nebo žurnalistkou a humanitární pracovnicí Petrou Procházkovou. Judith Hermannová: Lettipark (čte Kateřina Jebavá, Větrné mlýny 2019) Audiokniha Lettipark obsahuje povídkový příběh, který napsala Judith Hermannová. Jak blízko můžeme být lidem, které milujeme? Fotograf sleduje svého adoptivního syna, se zájmem i odstupem zároveň, jeho žena ten pohled vidí, a tím by se to mohlo celé pokazit. Starý muž vzpomíná na cestu na ostrov Nantucket, poslední společnou výpravu s přáteli a do domu, který je zatím jen nahrubo postavený, slovy se kreslí do vzduchu. Žena vypráví o jednom dni u jezera, o jednom neštěstí a možná i o jedné velké lásce. Dítě poprvé v životě spálí věc, která pro něj byla dlouho důležitá. – Postavy Judith Hermannové jsou někdy úplně bezbranné. O to intenzivnější jsou jejich setkání s jinými, milovanými nebo cizími lidmi. Tyto momenty nastávají bezděčně, bez vzruchu a pod povrchem vyvolávají existenciální tíhu. Judith Hermannová používá málo slov a mezi nimi se odehrávají neuchopitelné věci. Stephen King: Osvícení (čte Petr Jeništa, OneHotBook 2019) Audiokniha Osvícení obsahuje hororový příběh od Stephena Kinga. Horský hotel Overlook se nachází v nejpůvabnějším koutě státu Colorado a zvlášť v zimě budí dojem klidu. Wendy Torrenceová si v něm touží nejen odpočinout, ale také docílit zlepšení narušených rodinných vztahů. Naproti tomu její manžel Jack, zkrachovalý učitel a nevyléčený alkoholik, vzal práci mimosezonního správce tohoto zařízení jako příležitost uniknout životní smůle. Ani jednoho by nenapadlo, jakým hrůzám tady bude muset čelit jejich pětiletý „osvícený“ syn Danny, kterému se v liduprázdných pokojích zjevují mrtví hosté, střílející mafiáni či oživlé zahradní dekorace. Číhá tu čiré zlo právě na ně? Možná, i když ani jejich předchůdci nedopadli na téhle ponuré štaci právě nejlíp…
Čas načtení: 2020-02-06 17:49:40
Název fotografického spolku 400 ASA odkazuje k citlivosti filmu, užívaného k pohotovému osvitu snímků. Výstava 400 ASA: Prostě dokument… nahlíží do života různých společenských skupin a přibližuje jimi utvářená prostředí. Exponáty obohacuje projekce dalších ukázek tvorby. Drží se vždy jediného cyklu, vybraného ze souběžných pracovních programů zúčastněných fotografů. Karel Cudlín (1960), Jan Dobrovský (1960), Alžběta Jungrová (1978), Antonín Kratochvíl (1947), Jan Mihaliček (1965) a Martin Wágner (1980) sledují ráz dnešní doby realisticky, její proměnlivost ovšem každý vidí a zachycuje po svém. Jako hosta přizvali italského kolegu a člena proslulé agentury Magnum Photos, jímž je věhlasný fotožurnalista Paolo Pellegrin (1964). Fotografie je užívána sto osmdesát let a nejčastěji slouží coby doklad čili jakožto dokument. Na realismu nadále staví většina fotografujících a inspirace skutečností tedy zůstává nejplodnějším proudem. A to navzdory mnoha odstředivým trendům, ať už vymýšleným spontánně, anebo komplikovaněji. Jenže zároveň vzrůstá dynamika internetového sdělování, takže jsme neustále zaplavováni slitinou obrazů, textů a promluv. Nejeden zdroj je sice podezřelého původu, zůstává však nezodpověditelnou otázkou, kdo, kdy a do jaké míry to dokáže vyhodnotit… Spolek 400 ASA vznikl za těchto okolností z rozhodnutí fotografů, jejichž dokumentární záběry vyjadřují souběžně se zachycenými ději vnitřní prožitek. Jedná se jim o emotivně a obrazově silné svědectví o více vrstvách, než bývá zvykem u běžné reportáže. V závěru manifestu sedmi tvůrců, k nimž patří i tentokrát nevystavující Tomki Němec, je vyjádřeno následující odhodlání: „Svým spojením chceme posílit nejen vlastní práci a vybudovat prestiž spolkové značky 400 ASA, ale rádi bychom přispěli k renesanci zájmu o dokumentární fotografii vůbec.“ Předně se v tomto ohledu jedná o pořádání výstav a o budování 400 ASA Gallery, nového pražského zázemí dokumentární fotografie. Před rokem a půl, kdy spolek zahajoval činnost, se dal jeho potenciál těžko předvídat. Vedle loňské výstavy ve Veletržním paláci Národní galerie Praha, zaměřené pod titulem 400 ASA: Fotografie na soudobou transformaci postkomunistických zemí volně pojatého středu a východu Evropy, dobývá pozornost aktivitami v online prostředí – jeho sociální sítě sleduje několik tisíc uživatelů. Dobrovského album Families otevřelo ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka knižnici 400 ASA, jejímž druhým svazkem se stala Wágnerova Siberia. Příslušné logo nechybí ani v další Dobrovského publikaci The Painted Bird, fotografickém eseji o filmové adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula. S emblémem „400 ASA“ vyšly také vzpomínky Antonína Kratochvíla AK47, sepsané Lenkou Klicperovou; přinášejí obrazový průřez tvorbou fotografa, jehož retrospektivu připravuje pro jarní uvedení v Domě U Kamenného zvonu Galerie hlavního města Prahy kurátorka Pavlína Vogelová. Výstava se koná v pražském Domě fotografie v Revoluční 5 až do 3. května. Autor je kurátor výstavy. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-01-13 13:35:32
Toyen a Emila Medková v brazilském magazínu Agulha Revista de Cultura
Latinská Amerika, zejména její aktivní umělci a umělecké tvorbě nakloněná veřejnost, byla po celý rok 2019 v příjemném závoji entuziasmu podníceného 100. výročím vzniku surrealismu. V Kostarice a Chile uspořádali přední umělecké osobnosti soudobého surrealismu mezinárodní výstavy uvádějící díla nejen nynějších výtvarných a literárních nadrealistických autorů, ale připomínajících se vší důstojností velikány hnutí, jejichž tvorba se uzavřela třeba i před řadou desetiletí. Kostarickou výstavu s působivým nadhledem v titulu, 100 años no es nada… (100 let není nic…), zorganizoval výtvarník, básník a editor Alfonso Peña pod záštitou Agorart Grup, magazínu Revista Matérika a Kostarické univerzity. K výstavě vydali rozsáhlý elektronický katalog. Aktuálně reprezentuje sto třicet výtvarníků a literátů z řady zemí (deset je z České republiky) a současně má platností trvalého dokumentu už nyní historické hodnoty. Chilská výstava byla v podzimních měsících v metropoli Santiago de Chile, v kulturním centru Roberta Matty. Její příprava byla v péči teoretika, výtvarníka a básníka Enrique de Santiaga a jeho surrealistických druhů. K účasti pozval přední současné výtvarné a literární surrealisty z řady zemí, také čtyři z Moravy. Století trvání surrealismu měl po celý předešlý rok ve štítu webový magazín Agulha Revista de Cultura. Nyní je vydáván ve dvoutýdenní periodicitě v Brazílii portugalsky a anglicky. Hlavním editorem je neúnavný Floriano Martins, znalec výtvarné kultury a literatury nejen Latinské Ameriky. Z článků od rozličných autorů z různých zemí sestavil mj. seriál věnovaný dámám umělecky aktivním v surrealismu. K seriálu napsal obsáhlý editorial. Floriano Martins: Svoboda žen v uměleckém vyjádření (Vybrané pasáže se souhlasem autora) Maria Estela Guedes (Portugalsko, 1947) poznamenává, že v její zemi je pro většinu intelektuálů surrealismus něco, co patří minulosti. K odstranění této zvrácené logiky je nutné uvést surrealismus do současnosti. To by bylo nemožné bez zjištění jeho hlavních dilemat a selhání. Jak přijatelné je být surrealistou? Slyšíme implicitní ozvěnu této falešné otázky, která představuje výjimečný soud podzemních rukou stoupenců, kteří surrealismus ponořili do sítí temného ducha a naprostého nedostatku uměleckého talentu. Ti, kdo opakují takové slepé linie, jsou těmi, kteří popírají schopnost světa obnovit se. V patu opakování je trojice poezie-láska-svoboda, která zůstala uvnitř bez vyhlídky na obnovu, a to i bez toho, aby byla v té době splněna, jak se tvrdilo. Jako příklad uvedl Vratislav Effenberger (Česká republika, 1923–1986), že tato utopická maxima jen mohla umlčet vše, co stále zářilo surrealismem. A poukazuje na to, že ulice, na nichž surrealisté hledali nádherné, se mezi válkami změnily. Ulice zázraku hledaly další ohyby a útesy. Bojové mechanismy samy nalezly nové triky, a zatímco se odvíjely také překážky, další impulsy určovaly, bez roztrhané přítomnosti dogmat, nové ztělesnění touhy, novou stránku čtení snů a humoru. Surrealismus nějak překonal surrealistické neřesti a stal se nejvlivnějším proudem myšlenkových a estetických perspektiv 20. století. Hanebným aspektem surrealismu ovšem je, že nepřijal imperativní povstání proti brutální misogynii, která ovládla společnost, zejména v psychiatrickém prostředí od konce devatenáctého století. Diane di Prima (USA, 1934) shrnuje: Když se muži bouřili, byli romantičtí, svobodní. Ženy, které se bouřily, byly klasifikovány jako bláznivé. Když nám další z přítomných žen, Beatriz Hausner (Chile, 1958), řekne, že příroda je pouze aspektem reality a že má zájem prozkoumat neomezenou realitu, neskutečnost, vede nás to k tomu, abychom si mysleli, že nemohou existovat hranice vnímání ani nástroje pro objevování nepochopitelných labyrintů reality. Koncepčně by surrealismus byl paradoxem. Breton obhajoval poskytování myšlenkového produktu jen kvůli tomu, že zapomněl, že hodnota myšlenky spočívá v jejím smyslu, nebo spíše ve vyjádření a vnímání tohoto smyslu. Skoro jednomyslné odmítnutí základů estetiky surrealismem je dalším řetězcem protikladů, protože bez estetické dimenze neexistuje stvoření. Toyen a Emila Medková V zářijovém čísle Agulha Revista de Cultura (141/2019) Floriano Martins přinesl bohatou ukázku z tvorby Toyen, jejímiž kresbami ilustroval všechny texty toho čísla. Napsal k tomu: Mezi těmito dámami je nutné počítat s přítomností Toyen (Marie Čermínová, Česká republika, 1902–1980), nesmírně plastické umělkyně, zakládající členky Surrealistické skupiny v Československu v roce 1934. Její erotickou nejednoznačností jsem snad vzbudil největší zájem veřejnosti a kritiků o význam uměleckého stvoření této výjimečné umělkyně. A o pět čísel později, v polovině listopadu 2019, dostalo v Agulha Revista de Cultura široký prostor umění fotografie Emily Medkové. Publikovaný materiálu Martins čerpal z knihy Krzysztofa Fijałkowského, Michaela Richardsona a Iana Walkera Surrealism and Photography in Czechoslovakia: On the Needles of Days (Surrealismus a fotografie v Československu, Na jehlách dnů), New York, Ashgate Publishing, 2013. Emila Medková – Kouzlo zoufalství (Vybrané pasáže se souhlasem editora Floriana Martinse) Dílo Emily Medkové představuje jeden z nejvíce udržovaných a kriticky zapojených příkladů surrealistické dokumentární fotografie. Viděno však bylo jen zřídka mimo Českou republiku při výstavě nebo reprodukci. Tato neviditelnost, zrozená v roce 1928 a aktivní od konce čtyřicátých let až do několika let před smrtí umělkyně v roce 1985, odráží fantomovou existenci poválečné české surrealistické skupiny, jejíž byla členem. Významné místo Medkové v historii poválečného českého surrealismu se odráží také v jejím postavení v rámci toho, co lze oprávněně nazvat tradicí české surrealistické fotografie, trvající téměř sedmdesát let. Ačkoli materiál v terénu je snadněji dostupný od sametové revoluce 1989, tato zajímavá historie zůstává divákům mimo střední Evropu téměř neznámá a bližší inspekce odhaluje bohaté kontrasty k severoevropským surrealistickým fotografiím. Po krátké přestávce, nastalé bezprostředně po ukončení nepřátelství v letech 1946 až 1948, nastalo mezi stalinistickým státem a Československem další období kulturní represe, které mělo trvat příští čtyři desetiletí. Surrealismus a jeho výsledky byly silně cenzurovány státními sdělovacími prostředky. Zejména Teige, jehož předválečné postavení bylo charakterizováno odhodláním sladit surrealistické ideály se stranickými politickými revolučními požadavky, úřady pronásledovaly do té míry, že jeho předčasná smrt jen o několik měsíců později byla široce interpretována jako přímý důsledek tlaku státu a policie. Za těchto podmínek mohla být jakákoli organizovaná surrealistická činnost v Československu jen pod podmínkou skrytí a po většinu daného období neměla skupina k dispozici žádnou možnost veřejné prezentace. Interní skupinové časopisy „publikované“ v jedné kopii: Znamení zvěrokruhu (1951, 10 čísel) a Objekt (1953–62, pět čísel), měly Medkovou jako hlavní přispívatelku. Je pozoruhodné, že právě v této době došlo u Medkové k důležitému posunu od inscenovaných fotografií, které připomínají předválečný rozkvět francouzského surrealismu, směrem k celkově tvrdším a kritičtějším dokumentárním dílům. Dva z Medkové hlavních cyklů seskupujících obrázky se společným tématem se jmenovaly Uzavřeno a Znamení. Tato tendence koncipovat svou praxi spíše v podobě cyklů, než izolovaných fotografií je pro českou surrealistickou fotografii typická a přispívá k pocitu, v němž by se obrázky měly číst jako součást probíhající debaty, jako důkaz neustálé ostražitosti nad každodenním světem. Fotografie jako Explosion naznačovaly, že struktura městského prostředí začala mutovat v soucitu s měnící se mentální morfologií kolem ní. Daleko od magické Prahy, dnešní medové turistické pasti, se v roce 1959 mohl dům stát žalářem, monochromatickým zachycením povrchů odhalujících trhliny. Dokumentární práce Medkové a sociální realita, s níž se konfrontovala, byla tady a dnes skutečným každodenním prostředím kolem ní. Od počátku 50. let začala sledovat konkrétní pražské čtvrti Libeň a Karlín, se zaměřením na ulice s levnými obchody. Ačkoliv v 60. letech nebylo snadné číst přesný předmět výsledných fotografií. Vytrvale zůstávaly ve své fakta, vždy ukazovaly skutečné, konkrétní (a obvykle statické) věci. Fotografie jako Explosion naznačují suchý, hořký humor typický pro básně a obrazy poválečného českého surrealismu. Ale není to ten, který snadno umocňuje Bretonův černý humor charakteristický pro francouzský surrealismus během 30. let a po nich. Jak už Češi poznali, podmínky pro jejich smích byly nyní radikálně odlišné. Vratislav Effenberger, který po smrti Teiga převzal účinné vedení skupiny, si uvědomil, jak všudypřítomná a konkrétní povaha fotografií učinila z nich vhodného svědka. Debaty ve skupině od roku 1951 dále zdůrazňovaly nejen jejich naléhání na konkrétní, kritický postoj vůči novým materiálním podmínkám, ale také vyžadovaly nutnost přehodnotit a kritizovat vlastní zásady surrealismu a jeho mytologii. Důkazy z interních šetření, kterých se Medková účastnila, prokázaly upřímnou připravenost zpochybnit a revidovat francouzský i český surrealismus předválečných let, sebekritický a reformistický přístup, který se zdá být mnohem plašší v reformované skupině kolem Bretonu v poválečné Paříži. Hnutí Devětsilu 20. let často vyznávalo slunný optimismus o moderním světě a jeho slibu pro novou českou společnost. 30. léta českého surrealismu už obsahovala také prvky, které nyní vypadaly nehanebně pozitivní. Effenberger měl zpočátku dokonce vážné pochybnosti o pokračující relevanci pojmu surrealismus, přičemž upřednostňoval pojem objektivní poezie, aby zdůraznil kolektivní odhodlání opustit utopický, imaginativní tah surrealismu 30. let. Medkové záznamy městských duchů, jako je Torso 1965, se tedy zdají být mezi reflexí a přehodnocením možností surrealistického obrazu. Často se jeví, že jsou výsledkem stálého pohledu spíše než štěstí, a někdy mají mnohem více společného s pozdějšími, konceptuálnějšími proudy evropské dokumentární fotografie než s podivnými hrami typického surrealistického umění a fotografie. Tyto obrazy však často také velmi připomínají proudy českého surrealistického malířství, s nimiž by byla Medková velmi dobře obeznámena. Medková pokračovala ve své kariéře obrazy zdí (to byly doslova konfrontace s fyzickými překážkami, které lze dobře číst jako nepřátelské zadržování a politické slepé uličky). Zejména v 60. letech 20. století byly fotografie z cyklu Crevices umístěny na detailech povrchů, které byly součástí částečného rozkladu, který nabídl nápadnou paralelu s vývojem české abstrakce v malbě. Stejně jako na Západě měla tato informální tendence významné kořeny v surrealistickém umění a Mikuláš Medek byl jedním z hlavních účastníků jejího vývoje. K surrealistické skupině se znovu připojila v roce 1975, rok po smrti manžela. Později projevila nezájem o vystavování své práce a spokojenost s tím, že její neúspěch v jakémkoli komerčním smyslu ji udržel volnou, aby mohla pokračovat ve své práci bez zásahů. Zvýšená očekávání se však ukázala jako krátkodobá. Na konci 60. let byla opět obnovena státní kontrola, tentokrát na dalších dvacet let. Závěrečný cyklus fotografií Medkové byl nazván Konec iluzí, a ačkoli obsahoval témata a místa známá z dřívější práce, odvozoval také zvláště kyselé potěšení z toho, že konečně obrátila objektiv od města, na opuštěná místa. Jak nám zkušenosti z historie říkají, civilizace neumírají v důsledku svého ekonomického kolapsu, ale proto, že funkční a využívané hodnoty těchto systémů s vývojem ustupují, což se děje tak dlouho, dokud neztratí všechen skutečný obsah. Floriano Martins (*1957, Fortaleza, Brazílie) je brazilským básníkem, výtvarníkem, editorem, esejistou a překladatelem renomovaným v orientaci na latinskoamerickou a portugalskou literaturu v oblasti poezii. Také fotografuje, tvoří surrealistické koláže. Je velkým příznivcem českých surrealistů. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-07-09 08:51:25
Kompletní přehled cen udělených na 54. Mezinárodním filmové festivalu Karlovy Vary
Festivalové poroty ocenily 6. července 2019 nejlepší filmy 54. MFF Karlovy Vary. Ceny byly předány během závěrečného ceremoniálu. Hlavní soutěž Velká cena - Křišťálový glóbusOtec / BashtataRežie: Kristina Grozeva, Petar ValchanovBulharsko, Řecko, 2019Intimní rodinné drama o nelehkém hledání cesty k našim nejbližším, v němž nechybí pečlivě vystavěné absurdní či komické situace. Zvláštní cena porotyLara /LaraRežie: Jan-Ole GersterNěmecko, 2019Precizně zkomponované psychologické studie, kterou jeden z nejúspěšnějších německých tvůrců své generace Jan-Ole Gerster navazuje na ceněný debut Sakra, kluku!. Cena za režiiTim Mielants za režii filmu Patrick/ De PatrickBelgie, 2019Tragikomedie o tom, jak důležité je hlídat si vlastní nářadí, o (nejen) existenciální nahotě a o lidech, pro něž přívěs znamená celý jejich svět. Cena za ženský herecký výkonCorinna Harfouch za roli ve filmu Lara / LaraRežie: Jan-Ole GersterNěmecko, 2019 Za roli autoritativní matky. Cena za mužský herecký výkonMilan Ondrík za roli ve filmu Budiž světlo/ Nech je svetloRežie: Marko ŠkopSlovenská republika, Česká republika, 2019 Film o gastarbeitrovi, který se na Vánoce vrací domů a zjišťuje, že jeho syn je coby člen polovojenské mládežnické skupiny zapleten do události, jež otřásla místní komunitou. Zvláštní uznáníSrpnová madona / La virgen de agostoRežie: Jonás TruebaŠpanělsko, 2019 Film se odehrává v době srpnových městských slavností, kdy lze vnitřní zmatek ukotvit v letmých setkáních i nečekaných dobrodružstvích. Zvláštní uznáníNadějná mladá herečka Antonia Giesen za roli ve filmu Muž budoucnosti / El hombre del futuroRežie: Felipe RíosChile, Argentina 2019 Zestárlý řidič kamionů Michelsen vyjíždí na poslední cestu s nákladem na jih chilské Patagonie. Náročná dlouhá jízda mezi nádhernou bujnou přírodou jezer a pásmem ledových hor se proměňuje v rekapitulaci vlastního života, když jeho cestu nenadále zkříží dospělá dcera, kterou od dětství neviděl. Soutěž Na východ od západu Velká cena Na východ od západuBýk / BykRežie: Boris AkopovRusko, 2019 Šéf místního gangu Anton Bykov, jemuž se přezdívá Býk, se po jedné z potyček s konkurenční bandou ocitne na policejní stanici. Vězení se vyhne jen díky zásahu obávaného mafiána, který však od něj za svou pomoc požaduje riskantní protislužbu. Zvláštní cena poroty Na východ od západuMé tiché myšlenky / Moi dumki tikhiRežie: Antonio LukichUkrajina, 2019 Pětadvacetiletý Vadym se živí nahráváním a prodejem zvuků. Když přijde velkoryse honorovaná nabídka, která by mu pomohla uskutečnit sen o cestě do Kanady, dvakrát se nerozmýšlí a vydává se nahrávat zvuky zvířat na Zakarpatí… Soutěž dokumentárnách filmů Cena za nejlepší dokumentární filmNesmrtelní / SurematuRežie: Ksenia OkhapkinaEstonsko, Lotyšsko, 2019 Esejistický portrét, který přibližuje pevným řádem určovaný život na ruském industriálním maloměstě Zvláštní cena dokumentární porotyKonfuciánský sen / Kongzi mengRežie: Mijie LiČína, 2019 Příběh matky hledající správný klíč k alternativní výchově, jež by zohledňovala morální rozvoj jejího syna. Divácká cena deníku Právo Jiří Suchý – Lehce s životem se prátRežie: Olga SommerováČeská republika, 2019 Dokumentární film Olgy Sommerové je portrétem umělce a člověka, portrétem doby. Křišťálový glóbus - cena za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii Julianne Moore, USAPatricia Clarkson, USA Cena prezidenta MFF Karlovy vary za přínos české kinematografii Vladimír Smutný, Česká republika „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně, jsem rád, že pan Jiří Bartoška mi tuto výjimečnost umožnil a že mám tuto cenu, kterou není lehké získat jeho kameraman. Já si té ceny vážím a ona váží taky,“ děkoval Vladimír Smutný. Cena mezinárodní filmové kritiky Uděluje Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI)Srpnová madona /La virgen de agostoRežie: Jonás TruebaŠpanělsko, 2019 Cenu získává skromné, neokázalé filmové dílo, jež obratně otevírá celou řadu témat a vyvolává různé emoce, aniž by se zpronevěřilo inspirativnímu a pozitivnímu pohledu na svět. Cena ekumenické poroty Lara /LaraRežie: Jan-Ole Gerster Německo, 2019Za skvěle zahraný a inteligentně režírovaný film o matce trpící depresí a synovi - hudebním skladateli - kterého psychicky ponižuje. Dramatické a dynamické zachycení vztahů mezi matkou a synem ukazuje jejich vzájemné odcizení, ale nabízí i náznaky pozitivního vývoje. Zvláštní uznáníBudiž světlo/Nech je svetloRežie: Marko ŠkopSlovenská republika, Česká republika, 2019Film je vystavěný na příběhu složeném z nepřeberné řady chybných kroků, jichž se dopouští jak rodina, tak tradiční vesnice s kulturními a náboženskými zvyklostmi. Film diváka motivuje a nutí k tomu, aby přehodnotil pojetí morální odpovědnosti v prostředí prostoupeném násilím. Cena FEDEORA Federace filmových kritiků z Evropy a Středomoří za nejlepší film v Soutěži Na východ od Západu. Cenzor /GörülmüştürRežie: Serhat KaraaslanTurecko, Německo, Francie, 2018Za empatii, s níž tvůrci přistupují k univerzálnímu tématu cenzury a režimního útisku, a zároveň si pohrávají s dvojsečností, jíž se může tvůrčí posedlost promítnout do společenské reality, Zvláštní uznání poroty FEDEORAAgův dům /Shpia e AgësRežie: Lendita ZeqirajKosovo, Chorvatsko, Francie, Albánie, 2018 Za odvážný filmařský počin, jenž v drobnohledu přináší ucelené a jímavé vyprávění o ženských životech nahlížených dětskýma očima. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Cena EUROPA CINEMAS LABEL Za nejlepší evropský film v Hlavní soutěži a v Soutěži Na východ od Západu.Skandinávské mlčení /Skandinaavia vaikusRežie: Martti HeldeEstonsko, Francie, Belgie, 2019Film mladého estonského režiséra divákům nabízí procházku mimořádným filmařským zážitkem. Příběh složitého sourozeneckého vztahu tu získává podobu různých forem ticha. Do příběhu vtáhne diváka nejen působivá kamera a vynikající hudba, ale také ryzí filmařský přístup, silný scénář a originální způsob vyprávění. A trocha statistiky na závěr 54. MFF Karlovy Vary 2019 se zúčastnilo 12 521 akreditovaných návštěvníků – z toho 10 363 s festival passy, 395 filmových tvůrců, 1158 filmových profesionálů a 605 novinářů. V průběhu festivalu se uskutečnilo 497 filmových představení a bylo prodáno celkem 139 271 vstupenek. Uvedeno bylo celkem 177 filmů, z toho 156 hraných a 29 dokumentárních. Z filmů uvedených na 54. MFF Karlovy Vary mělo na festivalu 34 světovou, 8 mezinárodní a 6 evropskou premiéru. 206 projekcí osobně uvedla delegace tvůrců. Uskutečnilo se 97 projekcí pro novináře a filmové profesionály.
Čas načtení: 2024-06-07 21:57:54
Žádný divák neuvidí stejný film podruhé. Film, který se mění s každým přehráním
Dokumentarista Gary Hustwit přichází s revolučním projektem, který překonává veškeré dosavadní konvence filmové tvorby. Jeho nový dokumentární film se totiž mění před každým promítáním, díky čemuž se diváci nikdy nepodívají na identický snímek dvakrát. Gary Hustwit je známý svou dokumentární filmovou tvorbou, ale jeho poslední projekt posouvá hranice toho, co si pod pojmem dokumentární film můžeme představit. Tradičně jsou filmy a dokumenty vytvářeny ve statickém formátu s pevně daným dějem a záběrů, které se nemění. Hustwit však přišel s myšlenkou, že by film mohl nabídnout nový pohled na věc při každém zhlédnutí. Jeden film pokaždé jinak. Jak vše funguje? Tajemstvím
Čas načtení: 2022-05-17 13:06:39
Sportovní klání jako kulisa pro závod života: ČT uvede dokument Láska pod kapotou
Odhodlaný padesátník Jaroslav má v životě dvě vášně. Rychlá auta a školní lásku Jitku, která mu po zpackaném manželství vrátila naději a chuť jít dál. Jitka, služebně nejstarší autokrosová řidička v Čechách, by zároveň sotva našla lepšího mechanika a kouče, než jakým je právě Jaroslav. Společně doufají ve vítězství. Sportovní klání je však jen kulisou pro skutečný „závod života“, ve kterém pár zatím nepatřil mezi favority. Frustrace a deziluze minulosti tak mohou nabrat překvapivý směr. Dokument Láska pod kapotou režiséra Mira Rema diváci uvidí v úterý 17. května od 21:50 na ČT2. „Hledali jsme život o závod a našli jsme závod o život. Se scenáristou Jurou Šlaukem jsme chtěli natočit film, který by se vymykal narativním postupům zdejší dokumentární scény. Chtěli jsme se vymanit z prostředí sociálního dokumentu a natočit žánrový dokument,“ říká režisér Miro Remo. Své hrdiny natáčel tři roky a postupně se s nimi spřátelil. „Toto přirozené kamarádství je předpokladem pro intimní vyprávění o muži, který svým příběhem zastupuje mnoho dalších, kteří přišli o iluze. Často i bez vlastního přičinění byli nakonec zrazeni systémem, kterému věřili, a tak dnes s hořkostí sledují současné politické divadlo. Jaroslav se nevzdal, jde si svou cestou, hraje na vlastním písečku s vypětím všech sil, které mu ještě zbývají. I po tolika fackách se nevzdává. Je to fascinující.“ Pár malých lidských osudů z prostředí česko-slovenského pohraničí nabízí přímý vhled do podmínek, které dávají základ společenskému podhoubí, před nímž společnost často zakrývá oči. Co se může na první pohled jevit jako vtipná sonda do světa malé tuzemské závodnické komunity, se ukazuje brzy jako bezmála sociální drama. Autokrosové prostředí najednou plní spíš roli kulisy ke skutečnému závodu života hlavních protagonistů, dvou padesátníků, kteří velkou část dosavadní existence rozmělnili řadou nesprávných rozhodnutí a ve zkrachovalých manželstvích. Když Jaroslav po všech svých pádech objevuje dávnou školní lásku Jitku, s níž navíc sdílejí i společnou vášeň pro automobilové závody, svitne oběma nová naděje a oba se s novým elánem pokusí o restart svých osobních vztahů i pracovních naplnění. „Miro Remo si umí pro své filmy vybírat mimořádně silné postavy a pak je pečlivě zkoumá, dokud neobjeví jejich skutečný příběh, hlubší motivy i rozpory, osobní boje, prohry, výhry a sny. Filmový jazyk pak volí způsobem, který diváka doslova strhne, drží ho v napětí, dávkuje emoce, humor i situace, z nichž mrazí. Rád si hraje s nečekanými pointami,“ uvádí k dokumentu kreativní producentka Věra Krincvajová a dodává: „Miro je pro mne jedním z nejtalentovanějších současných režisérů v českém a slovenském prostoru, věřím, že se každý jeho film může stát pro filmové fanoušky událostí. Snímek Láska pod kapotou byl festivalovými diváky hodnocen jako atraktivní i znepokojivý zároveň, pro mnohé se totiž stal opravdu nečekanou sondou do svébytného prostředí.“ Slovenský režisér Remo získal za svůj předchozí snímek, dokumentární portrét Richard Müller: Nepoznaný, cenu české filmové kritiky.
Čas načtení: 2022-04-19 13:38:00
Festival Colours of Ostrava, který letos po nucené dvouleté koronavirové přestávce proběhne od 13. do 16. července v industriálních Dolních Vítkovicích, vedle zahraničních i domácích hudebních jmen nabídne divadelní program s řadou oceněných inscenací. Divadlo Petra Bezruče uvede hudební „dokumentární fikci“ Špinarka, Cirk La Putyka pohybově-cirkusové představení Runners a soubor Lenky Vagnerové taneční inscenaci Panoptikum. Nespoutanou improvizaci přivezou do Ostravy soubory VOSTO5 a My kluci, co spolu chodíme. Sílu populárních písní pak v představení This Is Not a Love Song prozkoumá trojice Ufftenživot. „Letos se nám povedlo dát dohromady výjimečné inscenace, které získaly řadu ocenění. Navíc, což se na Colours of Ostrava hodí, u řady z nich hraje významnou roli živá hudba,” říká dramaturg divadelního programu Jiří Moravčík. Jen o několik set metrů dále se ze svého stálého působiště přesune do multifunkčního sálu Gong ostravské Divadlo Petra Bezruče s inscenací Špinarka režiséra Tomáše Dianišky o zpěvačce Věře Špinarové. Dokumentární fikce s živou kapelou získala cenu divadelní kritiky 2021 v kategorii poprvé uvedená česká hra roku. V hlavní roli exceluje Markéta Matulová, která získala za roli Věry cenu za ženský herecký výkon roku 2021 a současně obdržela také ocenění talent roku 2021. „Vydejme se sledovat kariéru jedné z našich nejvýraznějších umělkyň. Naše ‚doku-fikční drama' je oslavou drzého big beatu, a především Věry, která svou tvorbou vzdorovala všem myslitelným stereotypům,” uvádějí tvůrci. Pohybově-novocirkusové představení Runners souboru Cirk La Putyka s výjimečným mezinárodním obsazením ve společné režii Rosti Nováka a Víta Neznala je zajímavé vedle výkonů herců unikátní scénografií tvořenou obrovským běhacím pásem, který byl vyroben na míru ve Velké Británii. Jako motto je v podtitulu inscenace uvedeno: „Žijeme v době, ve které musí být všechno hned hotové, rychle prožité a okamžitě zhodnocené.” Inscenace současného tance Panoptikum souboru režisérky a choreografky Lenky Vagnerové získala Cenu Divadelních novin za rok 2019/2020 a nominaci na Cenu Thálie 2020. „Panoptikum je o strachu z cizího a neznámého, o tom, co vše jsme schopni prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech,” vysvětlují tvůrci. Na Colours se po třech koronavirových letech vrací stálice divadelního programu: soubor VOSTO5 se svým improvizačním Stand’artním kabaretem, který prožívá každý večer svou premiéru i derniéru a je hudebně doprovázený vlastní kapelou SNAHA. Se surrealisticko-absurdní fyzickou divadelní improvizací Svědomitě nepřipravení přijede na Colours of Ostrava soubor čtyř herců My kluci, co spolu chodíme. Společně s muzikou a světlem vytvářejí spontánní koláže scén a obrazů, od abstraktna až po absurdno. V inscenaci This Is Not a Love Song soubor Ufftenživot složený ze tří žen zkoumá na jevišti všudypřítomnost a sílu populárních písní, které stejně jako celý hudební průmysl ovlivňují náš život, ať chceme nebo ne. Devatenáctý ročník festivalu Colours of Ostrava proběhne od 13. do 16. července 2022 v industriální oblasti ostravských Dolních Vítkovic. K již potvrzeným zahraničním jménům patří The Killers, Twenty One Pilots, Martin Garrix, LP, Franz Ferdinand, Kings of Convenience, Meduza, Youssou N´Dour, Inhaler, Larkin Poe, Modest Mouse, Phoebe Bridgers, Princess Nokia, Sleaford Mods, Hiromi, Wardruna a řada dalších. Vedle zahraničních i domácích kapel nabídne festival tradičně na mnoha pódiích doprovodný program – mezinárodní fórum Meltingpot, divadla, workshopy, filmy či výtvarné instalace.
Čas načtení: 2022-01-17 18:00:23
Nejvíce nominací na Českého lva získaly shodně filmy Okupace a Zátopek
Český lev zná nominace za rok 2021, výsledky hlasování zveřejnila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Při 29. ročníku Českého lva Nejvíce jich získaly filmy Okupace a Zátopek, dobře si vedly také filmy Muž se zaječíma ušima, Atlas ptáků a Chyby. Již podruhé byly otevřeny další kategorie i pro televizní projekty a stejně tak podruhé soutěží samostatně animované a krátké filmy. Hned několik nominací tak získal animovaný film Moje slunce Mad a s velkým počtem nominací skončila také televizní minisérie Božena. V klání o sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se v závěrečném hlasování utká celkem 25 titulů. Shodně třináct nominací získaly životopisné drama Zátopek režiséra, spoluproducenta a spoluautora scénáře Davida Ondříčka a debut režiséra Michala Nohejla Okupace, tragikomické drama z období normalizace. Jedenáct nominací získala fantaskní komedie Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima, film o spisovateli, jemuž náhlý sled událostí otočí život vzhůru nohama. Devíti nominacemi se může pochlubit Atlas ptáků, sonda do komplikovaných rodinných vztahů a světa komunikačních technologií, jehož režisérem je Olmo Omerzu. Osm nominací si vysloužily Chyby, romantické drama režiséra Jana Prušinovského o vyrovnávání se s vlastní minulostí. S pěti nominacemi nastupuje do závěrečného klání televizní cyklus režisérky Lenky Wimmerové Božena o první velké české spisovatelce Boženě Němcové a čtyři nominace získal mezinárodně ceněný animovaný film Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, poeticky vyprávějící příběh Češky provdané do Kábulu. V kategorii nejlepší celovečerní hraný film za rok 2021 jsou nominovány filmy: Atlas ptáků (producent Jiří Konečný), Chyby (producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská), Muž se zaječíma ušima (producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík), Okupace (producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková) a Zátopek (producenti Kryštof Mucha, David Ondříček). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést autoři snímků Jednotka intenzivního života (režie Adéla Komrzý, producentka Pavla Janoušková Kubečková), Láska pod kapotou (režie Miro Remo, producenti Vít Janeček, Miro Remo), Nebe (režie Tomáš Etzler a Adéla Špaljová, producent Jan Macola), Nová šichta (režie Jindřich Andrš, producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka) nebo Sny o toulavých kočkách (režie David Sís, producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská). Během nominační tiskové konference cen ČFTA byli 17. ledna vyhlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Aleše Najbrta, Jakuba Spurného a Julie Vrabelové, autorů plakátu pro film Zátopek. David Ondříček si za stejný film odnesl i Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si letos může odnést Alena Mihulová za film Atlas ptáků, Anna Kameníková za titulní roli v sérii Božena, Pavla Gajdošíková za film Chyby, Eliška Křenková za výkon ve filmu Marťanské lodě nebo Martha Issová za film Zátopek. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli se na Českého lva mohou těšit: Eliška Křenková, tentokrát za roli ve filmu Atlas ptáků, Eva Hacurová za film Chyby, Denisa Barešová, která hrála v seriálu Kukačky, Zuzana Mauréry za roli ve snímku Muž se zaječíma ušima a Antonie Formanová za film Okupace. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli získali nominace Miroslav Donutil za film Atlas ptáků, Jan Jankovský za hlavní roli ve filmu Chyby, Miroslav Krobot za Muže se zaječíma ušima, Martin Pechlát za titulní roli ve filmu Okupace a Václav Neužil za životopisný snímek Zátopek. O Českého lva ve vedlejší roli za rok 2021 se utkají: Martin Pechlát s rolí ve filmu Atlas ptáků, Oldřich Kaiser, který hrál ve filmu Muž se zaječíma ušima, Otakar Brousek z filmu Okupace, Hynek Čermák, jenž zaujal v televizní minisérii Případ Roubal, a Robert Mikluš s rolí ve filmu Zátopek. Českého lva za nejlepší režii obdrží některý z následujících tvůrců: Olmo Omerzu za Atlas ptáků, Jan Prušinovský za film Chyby, Martin Šulík za film Muž se zaječíma ušima, debutující Michal Nohejl za Okupaci nebo David Ondříček za Zátopka. Známy jsou také nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. Sošku Českého lva tak mohou v březnu získat psychologické drama Amerikánka uváděné na platformě filmnazivo.cz (hlavní tvůrce a producent Viktor Tauš), minisérie Božena České televize (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrce Lenka Wimmerová) a Případ Roubal z produkce Voyo / TV Nova (hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow, hlavní tvůrce Tereza Kopáčová). O Českého lva za nejlepší televizní seriál letos budou usilovat Kukačky (hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš, hlavní tvůrce Biser A. Arichtev), Ochránce (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek) a Zločiny Velké Prahy (hlavní producent Jan Lekeš, hlavní tvůrce Jaroslav Brabec), vše z produkce České televize. Letos podruhé bude Český lev udělen samostatně v kategoriích animovaný a krátký film. Lví sošku za nejlepší animovaný film tak může získat Moje slunce Mad režisérky a výtvarnice Michaely Pavlátové, Myši patří do nebe režisérů a výtvarníků Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka a výtvarníka Jana Kurky nebo snímek Rudé boty režisérky a výtvarnice Anny Podskalské. Tři filmy se utkají v kategorii nejlepší krátký film: Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyenové, Poslední den patriarchátu Olma Omerzu a Příběh hrůzostrašné Eliz, režírovaný společně Eliškou Kováříkovou a Adamem Struhalou. ČFTA vyhlásila také pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, udělovanou ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Mohou ji získat filmaři na začátku své kariéry za krátké filmy Dřevo na příští zimu (režie Karel Šindelář), Ještě nespíš? (režie David Payne), Postup práce (režie Lun Sevnik) a snímek Milý tati (režie Diana Cam Van Nguyen), který získal nominaci i v kategorii nejlepší krátký film, a animovaný snímek Anny Podskalské Rudé boty, jenž také obsadil jednu z nominací v kategorii Nejlepší animovaný film. 29. ČESKÝ LEV – NOMINACE NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM Atlas ptáků – producent Jiří Konečný Chyby – producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská Muž se zaječíma ušima – producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík Okupace – producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková Zátopek – producenti Kryštof Mucha, David Ondříček NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Jednotka intenzivního života – režie Adéla Komrzý – producentka Pavla Janoušková Kubečková Láska pod kapotou – režie Miro Remo – producenti Vít Janeček, Miro Remo Nebe – režie Tomáš Etzler, Adéla Špaljová – producent Jan Macola Nová šichta – režie Jindřich Andrš – producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka Sny o toulavých kočkách – režie David Sís – producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská NEJLEPŠÍ REŽIE Atlas ptáků – Olmo Omerzu Chyby – Jan Prušinovský Muž se zaječíma ušima – Martin Šulík Okupace – Michal Nohejl Zátopek – David Ondříček NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Alena Mihulová Božena – Anna Kameníková Chyby – Pavla Gajdošíková Marťanské lodě – Eliška Křenková Zátopek – Martha Issová NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Miroslav Donutil Chyby – Jan Jankovský Muž se zaječíma ušima – Miroslav Krobot Okupace – Martin Pechlát Zátopek – Václav Neužil NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Eliška Křenková Chyby – Eva Hacurová Kukačky – Denisa Barešová Muž se zaječíma ušima – Zuzana Mauréry Okupace – Antonie Formanová NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Martin Pechlát Muž se zaječíma ušima – Oldřich Kaiser Okupace – Otakar Brousek Případ Roubal – Hynek Čermák Zátopek – Robert Mikluš NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Chyby – Roman Vojkůvka Moje slunce Mad – Ivan Arsenjev Muž se zaječíma ušima – Marek Leščák, Martin Šulík Okupace – Marek Šindelka, Vojtěch Mašek Zátopek – David Ondříček, Alice Nellis, Jan P. Muchow NEJLEPŠÍ KAMERA Atlas ptáků – Lukáš Milota Lidi krve – Jakub Halousek Muž se zaječíma ušima – Martin Štrba Okupace – Jan Baset Střítežský Zátopek – Štěpán Kučera NEJLEPŠÍ STŘIH Atlas ptáků – Jana Vlčková Chyby – Michal Böhm Láska pod kapotou – Šimon Hájek Okupace – Petr Turyna Zátopek – Jarosław Kamiński NEJLEPŠÍ ZVUK Atlas ptáků – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Moje slunce Mad – Jan Čeněk, Régis Diebold Muž se zaječíma ušima – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Okupace – Sandra Klouzová, David Titěra, Roman Sečkař Zátopek – Pavel Rejholec, Jakub Čech NEJLEPŠÍ HUDBA Amerikánka – Petr Ostrouchov Moje slunce Mad – Evgueni Galperine, Sacha Galperine Myši patří do nebe – Krzysztof A. Janczak Okupace – La Petite Sonja, Hank J. Manchini Zátopek – Beata Hlavenková NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Božena – Petr Kunc Kryštof – Milan Býček Muž se zaječíma ušima – František Lipták Okupace – Tomáš Svoboda Zátopek – Jan Vlasák NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Božena – Katarína Štrbová Bieliková Muž se zaječíma ušima – Katarína Hollá Okupace – Josefina Bakošová Zátopek – Kateřina Štefková Zločiny Velké Prahy – Simona Rybáková NEJLEPŠÍ MASKY Božena – Martin Valeš Chyby – Jana Bílková Muž se zaječíma ušima – Martin Jankovič, Katarína Horská Okupace – Jana Dopitová Zátopek – Jana Dopitová NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Amerikánka – hlavní producent Viktor Tauš – hlavní tvůrce Viktor Tauš Božena – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Lenka Wimmerová Případ Roubal – hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Kukačky – hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Biser A. Arichtev Ochránce – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek, Matěj Podzimek Zločiny Velké Prahy – hlavní producent Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jaroslav Brabec NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Moje slunce Mad – režie, výtvarník Michaela Pavlátová – producenti Kateřina Černá, Petr Oukropec Myši patří do nebe – režie Denisa Grimmová, Jan Bubeníček – producenti Vladimír Lhoták, Alexandre Charlet – výtvarníci Denisa Grimmová, Jan Bubeníček, Jan Kurka Rudé boty – režie, výtvarník Anna Podskalská – producentka Mária Môťovská NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen – producentka Karolína Davidová Poslední den patriarchátu – režie Olmo Omerzu – producenti Rok Biček, Jiří Konečný Příběh hrůzostrašné Eliz – režie Eliška Kováříková, Adam Struhala – producenti Barbora Skoumalová, Miloš Lochman CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Dřevo na příští zimu – režie Karel Šindelář Ještě nespíš? – režie David Payne Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen Postup práce – režie Lun Sevnik Rudé boty – režie Anna Podskalská PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (ve statutárních kategoriích) Okupace – 13 nominací Zátopek – 13 nominací Muž se zaječíma ušima – 11 nominací Atlas ptáků – 9 nominací Chyby – 8 nominací Božena – 5 nominací Moje slunce Mad – 4 nominace Amerikánka – 2 nominace Kukačky – 2 nominace Láska pod kapotou – 2 nominace Myši patří do nebe – 2 nominace Případ Roubal – 2 nominace Zločiny Velké Prahy – 2 nominace Jednotka intenzivního života – 1 nominace Kryštof – 1 nominace Lidi krve – 1 nominace Marťanské lodě – 1 nominace Milý tati – 1 nominace Nebe – 1 nominace Nová šichta – 1 nominace Ochránce – 1 nominace Poslední den patriarchátu – 1 nominace Příběh hrůzostrašné Eliz – 1 nominace Rudé boty – 1 nominace Sny o toulavých kočkách – 1 nominace JIŽ UDĚLENÉ CENY NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Zátopek – Aleš Najbrt, Jakub Spurný, Julie Vrabelová – oceněný plakát Atlas ptáků – Konstantinos Fragkoulis, Adéla Turková Moje slunce Mad – Jan Poukar, Michaela Pavlátová Okupace – Jindřich Hoch Vlci na hranicích – Jan Němec CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena Zátopek – David Ondříček (oceněný režisér) Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 29. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2021 do 9. ledna 2022. Celkem 184 akademiků vybíralo z 84 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmů i televizních děl. Udílení cen se uskuteční v přímém přenosu České televize na ČT1 5. března od 20.10 hodin z pražského Rudolfina. Večerem diváky provede poprvé moderátor Jiří Havelka. Více informací na www.ceskylev.cz. Ve spolupráci s DAFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz. Od 21. února nabídne DAFilms.cz streamované moderované rozhovory s nominovanými tvůrci.
Čas načtení: 2022-01-11 18:26:35
Sametová revoluce nepřinesla jen politickou a ekonomickou svobodu. Druhou stranou mince byl nebývalý rozmach zločinu. Mnohé kauzy zůstaly i po více než třiceti letech nedořešeny nebo nesou pachuť vyšetřování ovlivněného mocnými kmotry a politiky. To, co se v tehdy událo, má dopad na společnost i dnes. První díl dokumentárního cyklu Polosvět mohou diváci vidět ve čtvrtek 13. ledna od 20 hodin na programu ČT2. „Polosvět mapuje vývojové fáze českého organizovaného zločinu. Ivan Jonák je architektem prostředí zločinců, Antonín Běla byl ‚Luca Brasi‘ českého podsvětí, František Mrázek kmotr, který ‚dával nabídky, jež nešly odmítnout‘,“ uvádí k postavám tehdejšího podsvětí novinář a autor námětu Jaroslav Kmenta a dodává: „Je to seriál, který nás vrátí do devadesátek, jež mi v gangsterském pojetí – samozřejmě vzdáleně – připomínaly třicátá léta amerického Chicaga.“ Porevoluční období se neslo v duchu zakládání firem, privatizace nebo personálních změn u policie. Šlo tak o celou řadu faktorů, které představovaly živnou půdu pro růst kriminality. Dokumentární seriál Polosvět v šesti dílech ukazuje výsledky unikátního pátrání po kořenech vzniku organizovaného zločinu devadesátých let a využívá k tomu i svědectví osob, které měly k polosvětu nejblíže. O vraždě Františka Mrázka tak hovoří například bývalý detektiv Hynek Vlas, jenž Mrázkovu smrt vyšetřoval, o Antonínu Bělovi zase jeho syn Jaroslav Běla. Cyklus zároveň představuje i sondu do světa policie, která si s těmito zločinci ne vždy dokázala poradit. „Jako bývalou investigativní novinářku mě potěšilo, že jsem mohla spolupracovat na tomto cyklu. Dokumentární seriál z prostředí organizovaného zločinu devadesátých let jsme zatraktivnili dohrávanými rekonstrukcemi, využíváme archivní policejní i televizní materiály a podařilo se nám dostat před kameru i velice exkluzivní respondenty,“ říká dramaturgyně, kreativní producentka a režisérka jednoho z dílů Jana Škopková: „Domnívám se, že je správné a velice důležité se s odstupem času k tématům, které v Polosvětě otvíráme, vracet. Kauzy z devadesátek totiž výrazně ovlivnily naši současnost, ekonomicky i morálně,“ uzavírá.
Čas načtení: 2021-12-12 19:06:36
Česká televize připravuje nové kriminální příběhy
Česká televize představí od začátku roku postupně šest premiérových seriálů a minisérií, mnoho nových dokumentů a pořadů pro děti. Divákům nabídne také svůj první webový seriál. Už na začátku ledna se představí tři programové novinky. Devadesátky Petra Bebjaka se inspirují vyšetřováním reálných klíčových případů první poloviny devadesátých let. Tedy doby, kdy kriminalita vyskočila do nečekaných výšin a kdy se rozhodovalo o tom, jestli policie najde a ustojí svoji roli. Na pražské 1. oddělení nastupuje Kryštof Bartoš coby mladý vyšetřovatel Tomáš Kozák. Zkušený operativec Václav Plíšek ztvárněný Martinem Fingerem novému kolegovi nevěří. Pracovat ale musí společně. „Když jsem v roce 1990 nastupoval k policii, znal jsem policejní práci jen z dobových televizních seriálů. Učil jsem se za pochodu. Přesto se mi už v roce 1993 splnil velký životní sen a já začal vyšetřovat vraždy. Doba to byla ale překotná, nápor vražd a zločinu byl velký a policie na to nebyla dostatečně připravená. Tudíž jsem se i já, jako mladý začínající vyšetřovatel, který nic neuměl, dostal k případům, ke kterým bych se normálně nedostal. Díky tomu jsem se účastnil zásadních kauz,“ zpomíná Josef Mareš, jenž na scénáři spolupracoval s Matějem Podzimkem. Sérii doprovodí také dokumentární cyklus Polosvět, který na devadesátkové kriminální kauzy nahlíží zase z jiného úhlu. Komediální seriál Špunti na cestě přinese příběh podivných členů jedné normální rodiny a její poněkud nepovedené dovolené. Hrou osudu a několika nedorozuměními se tři generace ocitnou v upraveném obytném autobusu a projedou s ním půl republiky. V seriálu se objeví například Miroslav Donutil, Jiří Langmajer, Tatiana Dyková, David Novotný, Anna Polívková a další. „Tatínkové brousí školní lavice, aby dětem vylepšili prospěch, maminky balí k moři i mušle a děti se nemohou dočkat až budou na pláži. Vlny chorvatského Jadranu jsou téměř nadosah, tak co by se mohlo pokazit? No přeci úplně všechno! Jedna katastrofa stíhá druhou, a přesto rodina Veselých zažije prázdniny, na které nezapomene,“ popisuje seriál pro celou rodinu Josef Viewegh, v jehož tvůrčí skupině seriál vznikl. Dvanáctidílná krimi série režiséra Radima Špačka Stíny v mlze odehrávající se v Ostravě a okolí představí kriminalistku Magdu Malou v podání Petry Špalkové a jejího nového parťáka Martina Černého ztvárněného Jiřím Vyorálkem. Oba musí řešit nejen komplikované případy, ale také své složité osobní životy. „Umožníme divákovi blíže poznat, kdo jsou ti, jejichž prací je pátrat po vrazích. Co dělají, když nejsou v práci a jak se tahle, nejen časově, ale především psychicky náročná práce dá skloubit s běžným životem. Současně jsme se snažili jednotlivé kriminální případy zasazovat nejen do různých koutů Ostravska, ale i do rozdílných sociálních prostředí. Zajímaly nás pak nejen pachatelé, ale i oběti trestných činů,“ říká kreativní producentka Kateřina Ondřejková. Novinky hrané tvorby rozšíří postupně také minisérie Jiřího Svobody Vražedné stíny s Ondřejem Vetchým v roli poručíka Alana Kreinera, Podezření scenáristy Štěpána Hulíka s Klárou Melíškovou jako zdravotní sestrou Hanou Kučerovou. Minisérie byla již s úspěchem uvedena na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech či na festivalu Serial Killer. Dalším novým pořadem ČT bude Ultimátum s Jánem Koleníkem a Ester Geislerovou v hlavních rolích. Televizní premiéry se dočká řada dokumentů: snímek Anny režisérky Heleny Třeštíkové, který měl premiéru na mezinárodním festivalu v Amsterdamu. Sólomámy Eriky Hníkové představující tři samoživitelky, které se nacházejí v různých obdobích sólomateřství. Nová šichta jako intimní a zároveň humorný časosběrný portrét horníka Tomáše Hisema, jenž je donucen hledat si novou práci. Rázovitý padesátník Tomáš, přesvědčený fanda Baníku, se rozhodne rekvalifikovat na profesi programátora. Režisér získal díky dokumentu Cenu české filmové kritiky za objev roku a snímek bodoval také na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Na obrazovkách bude k vidění také film Karel režisérky Olgy Malířové Špátové, který nabízí vzhled do soukromí zpěváka Karla Gotta. ČT uvede i Technické památky českých zemí s Tomášem Hanákem mapující industriální a technologické památky České republiky. David Suchařípa v seriálu Klenoty s vůní benzínu se zaměří na známé i méně známé tuzemské automobilky. A Jaroslav Plesl navštíví se seriálem Skryté skvosty české historické památky: hrady a zámky, ale také hrobky, vily nebo doly. Česká televize bude i v další sezoně rozvíjet tvorbu ryze internetových pořadů. Uživatelům iVysílání nabídne premiéru seriálu TBH o hledání hranic v bolestném světě dospívání a manipulativních sociálních sítí. TBH je vítězem kategorie web seriál letošního ročníku festivalu Serial Killer. Na iVysílání se objeví i nový dokumentární formát Novinářky, který mapuje opomíjená sociální témata. Jeho hlavními protagonistkami jsou renomované novinářky Hana Čápová, Saša Uhlová a Jana Ustohalová, které se stanou zkušenými průvodkyněmi v problematickém terénu. V cyklu Protivný sprostý matky bude Tereza Dočkalová spolu se svými hosty mluvit upřímně, otevřeně a s nadhledem o rodičovství. Na záchodcích je pořad o sexu a sexualitě pro mladé lidi, kteří s touto sférou života teprve začínají. Provází jím dvě mladé ženy, Terezie a Zuzana, známé z podcastu Vyhonit ďábla, a probírají spolu různá témata týkající se intimity, tělesnosti a sebepřijetí.
Čas načtení: 2021-10-21 22:24:15
Básník, spisovatel a diplomat Jiří Gruša představoval důležitou osobnost české kultury a společenského života. Od 60. let byl iniciátorem nových kulturních aktivit: spoluzakládal časopisy Tvář a Sešity nebo samizdatovou Edici Petlici. Po listopadu 1989 byl velvyslancem v Německu a Rakousku, ředitelem Mezinárodního PEN klubu nebo Diplomatické akademie ve Vídni. Dokument o jeho životě mohou diváci vidět v úterý 26. října od 21:40 na ČT2. „Jiřího Grušu jsem poznal koncem roku 1963, kdy se připravoval časopis Tvář. V době relativního politického ‚tání‘ to byl povolený časopis mimo centrální ideologický dozor,“ uvádí k jejich vztahu autor scénáře snímku Prokop Toman a dodává: „Jedním z cílů bylo přiblížit na jeho životě a díle kontext doby, která nepřála jakékoliv výjimečnosti.“ Za režií dokumentu stojí dcera Prokopa Tomana Markéta: „Námět na film o něm vznikl již před třinácti lety. Tehdy mi otec řekl, že pojedeme do Vídně, kam dostal pozvání na oslavu k příležitosti sedmdesátých narozenin Jiřího Gruši v Diplomatické Akademii, kde tehdy působil jako ředitel. Můj otec tehdy dodal, ‚a vezmi si kameru, něco tam natočíme‘,“ dodává režisérka. Když Jiří Gruša náhle zemřel, byla práce na několik let přerušena. Před třemi lety ji však Prokopovi obnovili a dali dokumentu finální podobu. Podařilo se dát dohromady svědectví jeho spolupracovníků jako Sylva Richterová, Milan Uhde, Alexandr Vondra, nebo Pavel Kohout. I přes dlouhou známost s Jiřím Grušou Prokop Toman při dalších a dalších rešerších objevoval nové události, které se už do této české verze nevešly (např. organizování „pokrývačů“, kteří zaštitovali vydávání zakázaných autorů, nebo návštěva Ivana Blatného v léčebně v Anglii). „Je skoro neuvěřitelné, že takový spisovatel a společensky natolik významná osobnost naší polistopadové společnosti jako Jiří Gruša dosud neměla rozměrnější a komplexnější dokumentární pořad,“ říká dramaturg dokumentu Ondřej Šrámek: „Snímek byl dokončen až letos, v roce desátého výročí jeho smrti. Je nesmírně bohatý na dokumentární materiál a také zábavný, i kvůli tomu, že jeho velkou část provází svým hlasem právě on sám,“ uzavírá. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-09-13 09:14:40
Celkem 64 představení a doprovodných akcí nabídne letošní ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO, který začne v Plzni ve středu 15. září a potrvá do 23. září. Přijedou soubory z Belgie, Francie, Itálie, Litvy, Polska, Slovenska a České republiky. Ze zahraničního programu představují největší lákadlo výjimečné inscenace tří režisérských hvězd evropského divadla. Litevské Divadlo mladých přiveze dějinnou fresku Austerlitz polského režiséra Krystiana Lupy podle stejnojmenného románu německého spisovatele W. G. Sebalda. Jeho hrdina, pražský rodák Austerlitz, prochází Evropou a nachází „stopy bolesti“, zřetelné v celé její historii. „Působivý jazyk Sebaldova románu přetavuje Lupa ve stejně úchvatné sdělení divadelní. Za pomoci vzpomínek, analogií a představ přenáší diváky v prostoru i čase, zabývá se i největším traumatem 20. století – holokaustem,” líčí dramaturgyně Kamila Černá. V inscenaci účinkuje šest herců, scénografie využívá projekce i velmi výtvarné pojetí. „Lupa se na festival vrací po pěti letech a letošní inscenaci by si neměl žádný příznivce divadla nechat ujít, půjde o vrchol sezóny,” zdůrazňuje Kamila Černá. Spojené soubory TR Varšava a Narodowy Stary Teatr z Krakova nabídnou moderní zpracování Čechovovy klasiky 3SESTRY belgického režiséra Luka Percevala, jehož dílo se v Plzni představí vůbec poprvé. „Perceval v této moderní verzi Čechovovy klasické hry představuje vizi stárnoucí Evropy, která se nechce poddat plynoucímu času. Inscenace se vyznačuje krásnou scénou s obrovským zrcadlem a podmanivě pomalou atmosférou,” říká dramaturgyně Jitka Sloupová. Belgické divadlo NTGent uvede inscenaci Rodina švýcarského režiséra Milo Raua dle skutečné tragické události. V roce 2007 byla čtyřčlenná rodina na severu Francie v Calais nalezena mrtvá, bez vysvětlení, bez jasného motivu, pouze dopis na rozloučenou zněl: „Zašli jsme příliš daleko, omlouváme se.“ Jejich příběh tlumočí Rau prostřednictvím skutečného hereckého manželského páru, jeho dvou dcer a psů. „Inscenace s maximální autentičností zachycuje každodenní rodinný život, který ústí do tragického finále. Tento intimní vhled do života rodiny, který kombinuje realitu s fikcí, je strhující podívanou, naplněnou smutkem a deziluzí,” zdůrazňuje dramaturgyně Dora Viceníková. Vedle samotného představení poznají festivaloví diváci Raua i jako filmového režiséra díky projekci snímku Nové evangelium. Slovenské komorné divadlo z Martina představí v Plzni inscenaci D1 (pracovní název) o nekonečném budování klíčové slovenské dálnice. Inscenace režiséra a dramatika Lukáše Brutovského se ohlíží za nekonečným budováním klíčové dopravní stavby. „Je to ohlédnutí překvapivé, poetické, vtipné i mystické, plné výtvarných metafor,” uvádí dramaturg Michal Zahálka. Tuzemský program bude tradičně složen z výběru toho nejlepšího, co se urodilo na domácích jevištích za uplynulou, koronavirem poznamenanou, sezonu. V Plzni se tak sjedou divadla z Brna, Hradce Králové, Liberce, Olomouce, Ostravy a Prahy. „Vzhledem k tomu, že se velkou část sezóny nehrálo, více než polovina inscenací bude u nás uvedena těsně po své premiéře. To se odráží i na větší produkční náročnosti,“ zdůrazňuje dramaturg Jan Kerbr. „Půjde o velmi široký a pestrý výběr – stylově, žánrově i z hlediska velikosti inscenací,” dodává Kerbr. „Sestavování programu letošního ročníku v období koronavirové nejistoty bylo mimořádně obtížné. Proto považuji za malý zázrak, jaké výjimečné zahraniční soubory s významnými evropskými režiséry se nám podařilo domluvit,” zdůrazňuje ředitel festivalu Jan Burian. „Zároveň letos pokračujeme ve snaze dát co největší prostor českým souborům včetně těch studentských, které neměly v uplynulé sezóně mnoho příležitostí hrát naživo pro diváky,” dodává Burian. Festival také v rámci doprovodného programu ukáže nejzajímavější aktivity, které reagovaly na nemožnost hraní před diváky v době koronavirové pandemie. Pražské Dejvické divadlo přiveze dramatickou inscenaci Vina? (režie Ivan Trojan) Daniela Majlinga, odehrávající se v divadelním prostředí a dotýkající se smyslu divadla, lásky i lidské existence. Spolek JEDL uvede v Plzni dvě inscenace v režii Jana Nebeského: Manželskou historii podle Augusta Strindberga o manželském trojúhelníku, s Davidem Prachařem, Lucií Trmíkovou a Annou Fialovou, a jedovatě vtipnou a zároveň laskavou féerii Malý stvořitel / Der kleine Fratz s Karlem Dobrým, který byl za svůj výkon odměněn Cenou za mužský herecký výkon v anketě kritiků za rok 2020. MeetFactory se představí s dramatizací románu Serotonin Michela Houellebecqa (režie Natália Deáková) s Honzou Hájkem v hlavní roli. Divadlo Na zábradlí přiveze v překvapivé dramatizaci Balzacova románu Ztracené iluze (režie Jan Mikulášek) téměř celý herecký soubor v čele s Vojtěchem Vondráčkem. Režisér Tomáš Dianiška bude na festivalu zastoupen dvěma inscenacemi z Prahy a Ostravy: prvním je dokumentární fikce 294 statečných Divadla pod Palmovkou o zákulisí jednoho z největších hrdinských činů našich dějin, atentátu na říšského protektora Heydricha. Mrazivý „dokument“ Národního divadla Očitý svědek (režie Jiří Havelka) o masakru nevinných civilistů v roce 1945 na Přerovsku získal kvůli pandemickým omezením jinou podobu, než jaká byla původně v plánu: svědectví jednotliví herci pronášejí na kameru a touto formou se představil téměř celý činoherní soubor divadla. Inscenace Digitální podzemí (režie Eva Salzmannová) absolventského ročníku Katedry činoherního divadla DAMU v produkci Městských divadel pražských zavede diváky do horského penzionu, kam přijíždějí zaměstnanci startupu na teambuilding – nebo spíše na oslavu úspěchu. Brněnské Národní divadlo uvede v Plzni jednu z nejlepších her Rolanda Schimmelpfenniga Idomeneus v inscenaci Štěpána Pácla. Brněnské JAMU – Studio Marta uvede Havlovo Vyrozumění (režie Martina Frejová Krátká), absolventskou inscenaci 4. ročníku činoherního herectví. Divadlo Drak z Hradce Králové překvapí maňáskovou groteskou Šípková Růženka (režie Jakub Vašíček) s nově řešenými dramatickými situacemi i svébytným humorem. Liberecké Naivní divadlo přiveze inscenaci Kabinet zázraků neboli Orbis pictus (režie Michaela Homolová), která se inspiruje v učebnici Jana Amose Komenského a která známé artefakty rozžívá pomocí těch nejstarších a nejtradičnějších loutkářských triků. Divadlo F. X. Šaldy také z Liberce představí inscenaci Sylva, dramatizaci Vesnického románu Karoliny Světlé v režii Martina Františáka. Žánr opery v Plzni zastoupí tragická a zároveň rozverná inscenace L’Arianna olomouckého souboru Ensemble Damian, který za ni získal na pražském bienále Opera 2020 Cenu diváků. Po loňském úspěchu inscenace Transky, body, vteřiny přijíždí ostravské Divadlo Petra Bezruče do Plzně s další životopisnou hrou v originálním pojetí Tomáše Dianišky – „dokumentární fikcí“ Špinarka o legendární rockové zpěvačce s jejími písněmi a živým bigbítem. Domácí Plzeň budou na festivalu reprezentovat Divadlo J. K. Tyla s českou premiérou muzikálu Green Day’s American Idiot, vytvořeného podle stejnojmenného alba americké punkrockové kapely Green Day (režie Steve Josephson), a Divadlo Alfa s variacemi na klasické loutkářské tituly Jenovéfa, Don Šajn (režie Tomáš Dvořák). V rámci tradičního epilogu uvidí plzeňští diváci novou inscenaci Runners (režie Rosťa Novák ml. a Vít Neznal) souboru Cirk La Putyka, která spojuje nový cirkus a pohybové divadlo s obrovským běhacím pásem, a z loňska přesunuté uvedení nejslavnější „americké tragédie“ Smrt obchodního cestujícího (režie Michal Dočekal) Městských divadel pražských – Divadla ABC s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. Bohatý program nabídne sekce Johan uvádí, která proběhne nejen v prostoru Moving Station, ale třeba i v Borském parku nebo v supermarketu na Borských polích. Prolog festivalu obstará plzeňský soubor Žongléros Ansámbl s původní pohybovou a akrobatickou show Vpřed. Uvědomit si věci méně nápadné a pozapomínané pomůže brněnská proklimatická platforma co2kolektiv v čele s režisérem a dramaturgem Jiřím Honzírkem s téměř bytovým divadlem nazvaným Odvaha k beznaději. „Letos jsme pozvali do naší programové sekce inscenace, které důsledně pracují s performativitou jako prostředkem velmi osobních setkávání člověka s člověkem,” zdůrazňuje umělecký ředitel Moving Station Roman Černík. Jde o sólové performance The Walk with the Unknowns Zuzany Šklíbové pro jednoho diváka a třicet diapozitivů a The Dream in the Supermarket polského performera Michała Salwińského pro jednoho diváka s mobilním telefonem. Intimní osobní zážitek také nabídne multisenzorické představení pro tři účastníky Lžička pod nos od Nitish Jain & collective, kde hlavní roli „hraje” páska přes oči, sluchátka a teplé dlaně. Soustředěná, až magická vizualita je také klíčovou charakteristikou inscenace Hic Sunt Dracones jihočeského nezávislého Divadla Continuo. Program sekce Johan uvádí završí opulentní společensky kritická show Cthulhucén z produkce Divadla DISK. V ulicích Plzně nebudou chybět ani open-air představení přístupná zdarma. Šampion a komár italského souboru Faber Teater je určené pro diváky všeho věku na kolech a bicyklech. Postavy jsou Průvodci časem, na sobě mají balijské masky a diváky provedou životem a dobou jednoho neobyčejného cyklistického šampiona jménem Fausto Coppi. V pouliční show Turisté francouzského souboru Les Grandes Personnes vtrhne do ulic skupina obrů, neboli velkých, až čtyřmetrových loutek, která začne objevovat město a seznamovat se s jeho obyvateli a pamětihodnostmi. Do světa prvních aeroplánů zavede diváky v ulicích v představení Letkyně soubor Holektiv. Speciálně pro letošní festival vzniká představení Bajka souboru V.O.S.A. Theatre, kde se diváci spolu s obřími loutkami stanou součástí příběhů ze světa zvířat. Více informací na www.festivaldivadlo.cz.
Čas načtení: 2021-05-03 12:41:03
Byla to doba plná euforie a nadějí, dekáda plná změn. Padla stavidla, svoboda byla všude a jakékoli mantinely byly tak daleko, že je mnozí ani nezahlédli. Dovalili se Rolling Stones, sovětským tankům zamával z pódia Frank Zappa, do Prahy se vrátil Ivan Král, zpod bývalého Stalinova pomníku začalo vysílat první soukromé rádio a Michael Stipe z R.E.M. se marně snažil zaplatit za smažák u stánku na Vranovské přehradě platinovou kreditkou. Devadesátá léta minulého století byla v historii naší kultury a zejména hudby mimořádnou a neopakovatelnou dobou. Z různých úhlů pohledu se tomuto fenoménu bude věnovat rozsáhlý projekt Devadesátky, který vzniká pod vedením filmového producenta Petra Kozy. Nejen pamětníci se mohou těšit na celovečerní film režiséra Radima Špačka a scenáristy Lukáše Csicselyho, šestidílný dokumentární televizní cyklus Jakuba Skalického a knihu hudebního historika a publicisty Radka Diestlera. Traduje se, že kdo si něco z devadesátek pamatuje, tak je doopravdy neprožil. Možná ale, že právě vy máte doma nějakou hmatatelnou vzpomínku, která může autorům Devadesátek pomoci. Autoři projektu prosí o pomoc s hledáním archivních materiálů z let 1990-1999, fotografie, plakáty, vstupenky, programy, soukromé nahrávky, audio i video záznamy z koncertů či parties v klubech i na festivalech (jejich digitalizaci si autoři zajistí), fanziny, časopisy a další memorabilie z tohoto období, včetně koncertů zahraničních interpretů na našich pódiích. Své tipy a bližší informace můžete zaslat na e-mail devadesatky@kozafilm.com. Petr Koza, producent a iniciátor celého projektu, zažil devadesátá léta jako dítě a teenager, emocionální impulsy té doby a objevování různých hudebních stylů však pro něj zůstaly klíčové. „Vracím se přes tehdejší hudbu ve vzpomínkách do doby, po které se mi stýská, ale nevím přesně, co bylo za tím vším. A to je pro mě vlastně klíč k otevření toho velkého příběhu a dlouhého vyprávění,” říká Koza a dodává: “Dalo by se říci, že jde o celkem nedávnou historii, ale čas letí rychleji, než se nám zdá a od roku 1990 už je to více než 30 let. Je to jeden z mnoha důvodu důkladně se do té doby ponořit a zachovat tu jedinečnost i pro budoucí generace.“ Režisér Radim Špaček, který se ujal režie celovečerního filmu, devadesátky prožil naplno. „Měla by to být nejen vzpomínka na naše mládí, ale i na pocit kolektivní euforie, která tehdy ovládla celou společnost, nic se nezdálo nemožné a optimismus byl k mání zdarma na každém rohu,” říká režisér k filmu, který bude rámován příběhem unaveného rockera – padesátníka Franty a jeho dvacetiletého synovce Petra. „Divoký́ a svižný́ styl odkazující na náladu devadesátek chceme eklekticky přetavit i do filmu, který́ tak může na každého působit jinak. Jako analýza, pomník, pohádka, monument, sci-fi či memento,” dodává Špaček. Šestidílný dokumentární televizní cyklus Jakuba Skalického, do jehož základního fundamentu bude patřit také mravenčí práce Radka Diestlera na přípravě knihy o české a slovenské hudební scéně 90. let zmapuje scénu té doby z více úhlů. Bude se zabývat kluby a festivaly, rozhlasovými a televizními pořady, časopisy a fanziny. Zmapuje činnost agentur a promotérů, připomene koncerty zahraničních hvězd u nás i první zkušenosti českých kapel v zahraničí. Probere mainstream i extrémní žánry a přinese pohledy na gramofonový trh a silné i obskurní příběhy na téma „jak se prodávala hudba”. Nezapomene ani na vizuální aspekty tehdejší dynamické doby, klipy, plakáty či typické prvky v oblečení. Časovým rámcem cyklu bude období od 3. prosince 1989 (slavný́ koncert Pro všechny slušný lidi) až po rok 1999. „V devadesátých letech jsme na ČT dělali pořad, který se jmenoval Paskvil. Vymysleli jsme ho to léto, co přijeli Pink Floyd. Bylo mi 21. Producentovi 19 let. Během měsíce jsme sehnali milion korun a za další měsíc začali točit. Pak jsme ho vysílali deset let. Mohlo by se tohle stát někdy jindy než v téhle dekádě?“ klade řečnickou otázku Skalický. Kniha Radka Diestlera by měla vyjít v příštím roce, filmové projekty plánují premiéru o dva roky později. Více na www.devadesatky.com. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-10-01 11:52:09
Filmové ceny Zlatý ledňáček získaly snímky Budiž světlo či Beze stopy
Letošní 33. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který se konal od 25. do 30. září, byl slavnostně zakončen udělením cen Zlatý ledňáček. Nejlepším filmem byl vyhlášen slovenský snímek Budiž světlo, nejlepším televizním filmem snímek Beze stopy Od České televize. Přinášíme vám kompletní přehled všech oceněných děl. O Zlatého ledňáčka se letos ucházelo devět snímků v kategorii Hraný a animovaný celovečerní film, osm dokumentárních snímků, sedm projektů v soutěžní sekci TV a internetová tvorba – seriály a šest v TV a internetová tvorba – film a minisérie. V soutěži o Zlatého ledňáčka studentských krátkometrážních snímků soutěžilo šest děl. Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film Budiž světlo (režie: Marko Škop, producent: Artileria – Marko Škop, Ján Meliš, Negativ – Petr Oukropec, Pavel Strnad) Vyjádření poroty: „Porota se jednomyslně rozhodla ocenit tento film, protože nás zaujal velkým smyslem pro lidskost a také způsobem, jakým zpracovává podtón nacionalismu, což je podle našeho názoru důležité a relevantní téma, které bychom v dnešní době měli zkoumat. Film se vypořádává s mnoha komplexními vrstvami společnosti, také nás ohromily působivé výkony a jemné a zároveň efektní vyprávění, do kterého jsme byli osobně vtaženi.“ Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film Sólo (režie: Artemio Benki, producent: Artcam Films – Artemio Benki, Petra Oplatková) Vyjádření poroty: Krásně intimní a jemně vykreslený portrét nadaného klavíristy, který se snaží vyrovnat s realitou a zvládnout cestu z psychiatrické léčebny zpět do života. Tento dokument přesahuje typické filmové přístupy k problémům v oblasti duševního zdraví. S pozoruhodnou otevřeností nám hlavní hrdina přibližuje své zkušenosti a vyjadřuje hlubokou moudrost o stavu lidstva. Kromě osobního příběhu protagonisty zkoumáme hranice křehké společnosti, která měří své občany podle vnějšího úspěchu. Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „seriálová tvorba“ #martyisdead: S1:E8 #truestory (režie: Pavel Soukup, producent: Mall TV – Lukáš Záhoř, Milan Kuchynka, Bionaut – Vratislav Šlajer, Jakub Košťál) Vyjádření poroty: „Ocenění bylo uděleno pořadu o problémech, s nimiž se potýká dnešní mládež. Vypráví svůj skutečný varovný příběh kreativním a mimořádně přesvědčivým způsobem, a to ve formátu, který dokonale odpovídá povaze jeho tématu, zvyšuje povědomí o kyberšikaně a ukazuje, jak mrazivě snadné je pro teenagery stát se obětí nebo pachatelem.“ Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „film a minisérie“ Beze stopy (režie Vít Karas, producent: Česká televize – Michal Reitler) Vyjádření poroty: „Cena byla udělena univerzálnímu příběhu, který jako by patřil do jiné éry, dokud divák postupně neodhalí celý obraz. V izolovaném prostředí a s vynikajícím obsazením se režisér detailně zabývá řadou současných otázek a vytváří postavy, se kterými se lze ztotožnit a zároveň jsou záhadné.“ Zlatý ledňáček za nejlepší studentský krátkometrážní film Volání divočiny (režie: Karolína Peroutková, producent: FAMU) Vyjádření poroty: „Film nás jednohlasně zaujal autenticitou výpovědí, která o náročných tématech hovoří s respektem, citem, ale i s humorem, který je dětským protagonistům vlastní. Režisérka dokázala z časosběrného materiálu vyskládat dramaturgicky celistvý a silný příběh. Peroutková ve výsledku vychází ze své role pozorovatele a stává se angažovanou participantkou, která možná dokáže změnit jeden mikrosvět a nás ostatní k tomu inspiruje též.“ Ceny studentské poroty Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film Vlastníci (režie: Jiří Havelka, producent: CinemArt – Marek Jeníček) Vyjádření studentské poroty: „Vítězem se stává snímek, který je přívětivý pro širokou veřejnost, který dokázal z obyčejného rutinního tématu udělat film celovečerního formátu. Oceňujeme, že film nevznikl jako čistá komedie, nýbrž jako tragikomedie s prvky reálného života. Rádi bychom vyzdvihli, že ačkoli se film odehrává pouze v jedné místnosti, udrží diváka upoutaného celých 100 minut.“ Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film Kiruna – překrásný nový svět (režie Greta Stocklassa, producent: Analog Vision – Veronika Kührová, Michal Kráčmer) Vyjádření studentské poroty: „Na tomto snímku si porota váží především velké komplexnosti a osobního přístupu autorů. Dokument sleduje tři, zdánlivě nesouvisející příběhy hlavních protagonistů, které nakonec spojuje téma hledání nového domova/ kulturní identity. Autentický zvuk dokonale vystihuje ponurou atmosféru města na severu Švédska a pečlivý střih rafinovaně napomáhá k celistvosti celého filmu.“ Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „seriálová tvorba“ Bez vědomí, díl 4 (režie: Ivan Zachariáš, producent: HBO Europe – Tereza Polachová, Anthony Roots, Steve Matthews) Vyjádření studentské poroty: „Projekt si nás získal svou atmosférou, stylizací doby. Oceňujeme vydání samotného seriálu k výročí Sametové revoluce.“ Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „film a minisérie“ Klec (režie: Jiří Strach, producent: Česká televize – Jaroslav Sedláček) Vyjádření studentské poroty: „Projekt nás zaujal pro svoji ojedinělou atmosféru, kvalitní zpracování tématu týkající se seniorů. Zaujalo nás celkové zasazení příběhu do jedné lokace bytu, kde atmosféru podpořil skvěle zpracovaný zvuk.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-03 12:46:37
Královna skla a oceli. Česká televize uvede dokument o architektce Evě Jiřičné
Dokumentární portrét nejvýraznější představitelky české architektury Evy Jiřičné nabídne divákům ČT art ve středu 4. března ve 20:20. Bezmála hodinový snímek vznikl v brněnském televizním studiu v režii Jany Chytilové. Bývá označována za královnu skla a oceli, a to podle svých nejoblíbenějších stavebních materiálů. Dokumentární film s názvem Eva Jiřičná představuje vnitřní a umělecký svět zlínské rodačky, která patří ke špičce světové architektury. Přesto je více známá ve světě než u nás. Snímek si všímá jejích pochybností, radostí, inspirací, neuvěřitelné energie a touhy tvořit a být maximálně platnou. Zároveň odráží i její osobní a profesní život. Eva Jiřičná je nositelkou řádu Britského impéria, Státní ceny za architekturu a mnoha dalších prestižních vyznamenání. Štáb natáčel zejména v Londýně, Praze a ve Zlíně. Zaznamenal klíčové stavby, které Jiřičnou proslavily. Po dobu jednoho roku sledoval tvůrčí režim a pracovní nasazení architektky od počátečních návrhů až po kontrolní dny na stavbách. Mohl i nahlédnout do designových butiků, které navrhla, do londýnského Victoria and Albert Museum či se s Jiřičnou vypravit do Brightonu, kde vytvořila slavný přístav. „Pro Evu Jiřičnou je to klíčový projekt, který ovlivnil celou její další kariéru, proto mu věnujeme dostatečný prostor i v našem dokumentu,“ říká režisérka Jana Chytilová a podotýká, jak velmi si přála, aby se s Evou Jiřičnou jeli i s kamerou do těchto míst podívat. „Povedlo se. Na místě si člověk uvědomí, co všechno tato na pohled křehká žena dokázala. Brighton Marina je toho důkazem,“ dodává režisérka. Vyprávění dokumentu je orámováno životem architektky a těžkými životními zkouškami, kterými si prošla. Zaznamenává významné okamžiky jejího života, ať jsou to její vzpomínky na rodný Zlín, nedobrovolnou emigraci, prosazení se v typicky mužském světě, vztahové problémy, tvůrčí krize a přešlapy. Reflektuje její profesní i lidský návrat ke kořenům a předávání svých zkušeností nastupující generaci. „Evu Jiřičnou představujeme především jako člověka,“ zdůrazňuje dramaturg Martin Polák a dodává: „Zároveň si ale všímáme pro ni tak typického unikátního architektonického řešení prostoru. K tomu využíváme všech dostupných obrazových materiálů, od fotografií, stavebních plánů, studiové vizualizace či útržků z natočených dokumentů. Mnohé z nich dosud nebyly veřejnosti představeny.“ Otec Evy Jiřičné byl významným architektem baťovského Zlína. Sama se původně chtěla stát profesorkou chemie, na přání otce však vystudovala architekturu na ČVUT v Praze. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, ale československé úřady jí zabránily v návratu a de facto ji tak donutily k nedobrovolné emigraci. Zpátky se nedostala dlouhých 22 let a svého otce už nikdy neviděla. V Anglii se postupně vypracovala v jednu z nejvýraznějších osobností interiérového designu a architektury. Po pádu železné opony již jako renomovaná architektka přijíždí do rodné země, kde ji téměř nikdo nezná a její dílo tady vzbuzuje silné a rozdílné reakce. K nejznámějším stavbám Evy Jiřičné u nás patří například budova Univerzity Tomáše Bati a Kongresové centrum ve Zlíně. Podílela se na výstavbě a rekonstrukcích několika historických budov včetně Pražské křižovatky nebo Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě, ale také bytových i komerčních objektů. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-02-20 10:48:20
Nový dokumentární cyklus České televize Průvodce výtvarným územím mapuje cesty výjimečných děl nejvýraznějších současných českých umělců z jejich ateliérů do výstavních síní, na mezinárodní přehlídky i do veřejného prostoru. Šestidílnou sérií provádí publicista Ondřej Horák. V prvním díle, který ČT uvádí ve čtvrtek 20. února od 21.10 hodin, se představí malíř Krištof Kintera. „Průvodce výtvarným územím dá nahlédnout do ateliérů i domovů předních výtvarných umělců a zprostředkuje tak divákům možnost stát se přímými svědky vzniku uměleckého díla. Od prvotního nápadu, přes samotnou tvorbu až po výslednou instalaci,“ popisuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková. V prvním díle se představí jeden z nejznámějších tuzemských umělců své generace, který v loňském roce reprezentoval Českou republiku na Trienále designu v Miláně. Krištof Kintera sbírá materiál pro svoji tvorbu na ulici, v popelnicích nebo na smetištích. Ve sběrném dvoře začala i cesta na prestižní světovou výstavu s věží z vybitých tužkových baterií. Druhý díl zachytí při tvorbě Kateřinu Šedou na Benátském bienále architektury, kde proměnila česko-slovenský výstavní pavilon v ústředí fiktivní organizace UNES-CO. „Každého z umělců jsem oslovoval nejen kvůli umělecké práci, kterou ve všech případech obdivuji, ale také pro jeho lidské vlastnosti. Z předešlých spoluprací jsem věděl, že jde o osobnosti, se kterými je fajn mluvit nejen o umění, ale i o úplně všedních věcech,“ říká průvodce pořadem Ondřej Horák. V dalších dílech doprovází autora monumentálních prostorových objektů Jiřího Příhodu do karlínského komplexu kancelářských budov, kde roste sedmimetrový interaktivní modul konfrontující život na Marsu a na Zemi. S respektovanými výtvarníky a ilustrátory Jiřím Frantou a Davidem Böhmen zase štáb cestuje z ateliéru až do západočeského zámku Krásný Dvůr. „Jiří Franta s Davidem Böhmem s kresbou originálně experimentují, převádějí ji do dalších poloh. Nebojí se kreslit bagrem nebo kouřem. Zkoušejí se na věci podívat z neobvyklé perspektivy. To je mimochodem motivem, který propojuje všechny díly. Podstatou umělecké tvorby je schopnost mít otevřené oči, nepřijímat věci jako samozřejmost, ale nechat se překvapovat a stále hledat autentické cesty vlastního vyjádření,“ doplňuje režisérka Bibiana Beňová. Vedle zmíněných umělců se v Průvodci výtvarným územím představí ještě Vendula Chalánková a dvojice Pavla Sceranková a Dušan Zahoranský, kteří uzavřou dokumentární seriál na obrazovkách ČT art 26. března.