Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-12-28 12:37:30

R.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance

Francouzský tanečník Babson byl jednou z nejdůležitějších postav House Dance v Evropě. Jeho smrt zasáhla tanečníky na celém světě. Babson zemřel ve věku pouhých 42 let 27. prosince 2020 zasáhla celý taneční svět nečekaná zpráva. V noci zemřel francouzský tanečník a choreograf Ousmane Sy známý jako Babson nebo Baba. Jeho jméno bude navždy spojeno se…Pokračovat ve čteníR.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance Článek R.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag

Čas načtení: 2020-12-28 12:37:30

R.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance

Francouzský tanečník Babson byl jednou z nejdůležitějších postav House Dance v Evropě. Jeho smrt zasáhla tanečníky na celém světě. Babson zemřel ve věku pouhých 42 let 27. prosince 2020 zasáhla celý taneční svět nečekaná zpráva. V noci zemřel francouzský tanečník a choreograf Ousmane Sy známý jako Babson nebo Baba. Jeho jméno bude navždy spojeno se…Pokračovat ve čteníR.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance Článek R.I.P. Babson: Svět opustil jeden z evropských průkopníků House Dance vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag

Čas načtení: 2011-02-04 00:00:00

Autodesk AutoCAD 2011 – 2D a 3D modelování

V oblasti tvorby technických výkresů je mnoho různých průkopníků, kteří do tohoto segmentu přinesli zásadní změny. Jedním z nich je bezpochyby i aplikace AutoCAD vyvíjená společností Autodesk. Poslední dvě verze přinesly do programu zajímavé změny, a proto se v tomto článku nebudu zaměřovat jen na p ...

Čas načtení: 2013-04-09 15:16:00

Thawte - představení certifikační autority

Společnost Thawte je jednou z nejznámějších certifikačních autorit na světě a zároveň jedním z průkopníků digitálních certifikátů. Získejte více informací o historii a současnosti certifikační autority a zakladateli Marku Shuttleworthovi.

Čas načtení: 2021-10-06 12:40:13

Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku získal Vít Kazmar

Laureátem Jungmannovy ceny za literární překlad vydaný v roce 2020 se stal Vít Kazmar za překlad prózy argentinského spisovatele Juana Filloye Op Oloop. Mimořádnou tvůrčí odměnu získali Nikola Mizerová a Pavel Novotný za převod básnické knihy Hanse Magnuse Enzensbergera Mauzoleum. Porota ocenila ještě dalších šest překladů. A do pomyslné překladatelské Síně slávy byl uveden Jiří Pechar. Kazmarův překlad, který vyšel v nakladatelství Rubato, ocenil předseda poroty Václav Jamek takto: „Autor je svérázný, filosoficky založený ironik, kterého lze řadit po bok nezařaditelným zjevům jako Jarry nebo u nás Ladislav Klíma. Vlastní je mu také nesmírně rozsáhlý jazykový rejstřík, od artistních poetismů, neologismů, odborného názvosloví či archaismů až po nespisovné pro­středky a svébytné lexikum buenosaireských nižších vrstev. S touto lexikální obžerností jde ruku v ruce mistrné žonglování s různorodými stylovými polohami, i zdánlivě neslučitelnými, které se s brutální samozřejmostí prostupují; tyto stylové mesaliance vedou zpravidla ke grotesknímu či komickému účinku. Román Op Oloop jako by doplňoval Valéryho Pana Testa: také jeho hrdina je tvor určený a řízený výhradně intelektem, ale stane se mu to, co panu Testovi chybí: zachvátí ho vášeň. Vede to k rozpadu jeho pojetí světa, k zmatenému bloudění, a nakonec k sebevraždě. Překladatel se musel vypořádat s mnoha stylovými rovinami, od extrémně vytříbené konverzace, pro niž není v češtině kulturní obdoba, přes náznaky stylu symbolistního, výrazovou zaumnost, styl odborný a filozofický, ba esoterní, až po ustavičné průsaky mluvy sociálně nejnižší, ba argotu. Musel také vést v patrnosti, že autor často chladnokrevně užívá „vysoké“ stylové prostředky k ironizující hře. To všechno zvládl Vít Kazmar výtečně. Postupoval v nejlepším smyslu tvořivě, do češtiny brilantně přenáší všechno mnohotvárné bohatství originálu. Přitom se vyznačuje kázní, svými bujnými nápady se nikdy nenechá unést, což jeho překladu zajišťuje plnou estetickou přiměřenost a účinnost. Příkladem může být pozoruhodná, leč střídmá práce s neologismy. Vít Kazmar se tímto dílem nesporně řadí k našim nejlepším překladatelům.“ Mimořádná tvůrčí odměna Nikola Mizerová a Pavel Novotný za převod básnické knihy Hanse Magnuse Enzensbergera Mauzoleum (Dybbuk). „Enzensberger je nesporně básník učený, a v tomto duchu vzniklo třicet sedm balad – portrétů, o rozporuplnosti pokroku, jenž se rozvíjí po staletí a jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás stále dopadají. Pokrok je zosobněn dlouhou řadou historických postav, průkopníků či vzájemných protivníků: myslitelů, dobrodruhů, vědců a vynálezců, lékařů, umělců, politiků i revolucionářů. Text využívá prostředků vědeckého jazyka a myšlení, aniž se zříká umělecké volnosti, ponechává leccos nedořečeného, nedefinovatel­ného, ba tajemného. U některých fragmentů jde o poezii v próze, většinou o volný rytmizovaný verš. Překlad je stejně inteligentní, vtipný a zvládá veškerá zákoutí básníkovy nesnadné poetiky, zachovávaje přitom střízlivost zkratky, její tempo a intonaci,“ uvedl Václav Jamek. Tvůrčí ocenění získali překladatelé pěti knih * Adéla Gálová za překlad Dopisů z Bihoru Sándora Mándokyho (Radek Ocelák). Václav Jamek k tomu řekl: „Mándoky byl mladý maďarský kaplan působící mezi slovenskou menšinou v Sedmihradsku; dopisy, v nichž mladé slečně barvitě líčí rázovitou, pro něho podivnou skutečnost, a také se snaží předvést jako literát, vynikají jakýmsi insitním půvabem. Adéla Gálová si k překladu vytvořila „starobylý“ jazyk, jehož předností není nějaká snaha o autentičnost, ale to, že se stává adekvátním prostředkem vyjádření celé té pestrosti dojmů, nálad a příhod. Řeč Mándokyho listů jako by stála v uvozovkách, aby nás upozornil na ironii osudu, která ho uvrhla do absurdní situace a ponouká ho k tomu, aby se ať už přímo, nebo použitými stylovými prostředky sám sobě vysmál. Tento autorův postoj Adéla Gálová svým překladem vystihuje s nesmírnou vynalézavostí a kreativitou.“ * Denisa Molčanov za překlad čínského románu Padlá metropol, jehož autorem je Ťia Pching-wa (Dybbuk). „Fikčním světem románu je čínské velkoměsto přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Padlá metropole je ztělesněním korupce, bezuzdnosti, absurdity překotně se proměňujícího světa, absence morálních zábran a nelítostného soupeření o ekonomický i symbolický kapitál. Vyprávění osciluje mezi parodií a jakýmsi archaizujícím podobenstvím, četné jsou narážky na významná díla tradiční čínské literatury, vytvářející jakousi fantaskní až fantastickou poloskutečnost. Překladatel se výborně vyrovnává jak s touto tradicí, tak s podáním čínských reálií; po stylistické stránce se mu daří převod výrazně kompaktní a dynamické promluvy vypravěče a dalších postav i práce s kontrastními stylovými polohami,“ sdělil předseda poroty Jamek. * Jana Pokojová a Jan Janula za překlad básnického výboru z Christiana Morgensterna 77 šibenic (Vyšehrad). Předseda poroty to okomentoval takto: „Po stávajících počinech Hiršala a Grögerové nebo Emanuela Frynty si nové podání této hravé poezie plné krkolomných slovních her a svérázného absurdního humoru jistě žádalo značnou odvahu. Sázka se vyplatila, výsledkem je nová, přesvědčivá, vynalézavá i skotačivá podoba této překladatelsky téměř nemožné poezie.“ * Michaela Škultétyová za překlad románu Nino Haratischwiliové Osmý život (pro Brilku) (Host). „Je to dílo značné epické šíře, které přes spletitý děj plný vzrušujících událostí sleduje jasnou, do dáli se rozbíhající linii. Sága šesti gruzínských generací otevírá před čtenářem panorama propracované do nejmenšího detailu a podává velkolepé svědectví o lidskosti v neúprosných časech. Jazyk a rytmus překladu jsou vyrovnané, čeština si v celém rozsáhlém textu udržuje stejnou vysokou úroveň, dokonale slouží k předestření úchvatného obrazu, který spisovatelka vytvořila,“ zdůraznil Václav Jamek. * Ester Žantovská za překlad románu Anny Burnsové Mlíkař (Argo). „Román podává očima osmnáctileté dívky závažné společensko-politické téma, situaci v neklidných severoirských městech během krize 70. let, vyznačující se nejen násilnostmi všeho druhu, ale také všeobecným napětím, podezíravostí a nejistotou. Jazyk díla se vyznačuje jakousi překotností, vypravěčka ze sebe v dlouhých větách s pozoruhodnou výmluvností chrlí všechno, co se jí vybavuje, jako by to znovu prožívala. Styl má i naivitu a svéráz mládí. Překlad upoutává vynalézavostí, s níž překlada­telka tento bezprostřední projev restituuje: vytvořila idiolekt odpovídající mluvě dospívajícího jedince dané doby a prostředí, zároveň ovlivněný hrdinčinou zálibou v četbě klasiků, takže se originálně mísí generačně příznaková hovorovost s kultivovaností,“ podotkl předseda poroty. Prémie Tomáše Hrácha určená mladším překladatelům Sarah Baroniová za překlad románu Eleny Ferrantové Prolhaný život dospělých (Prostor). Václav Jamek k němu řekl: „Překladatelka se výborně vyrovnala s autorčiným hutným stylem, v němž je příběh, plasticky nasycený skutečností, veden jako konkrétní analýza dívčího dospívání, v níž se spojuje jistá strohost a odstup, jemný psychologismus i citlivá empatie.“ Síň slávy Letos se porota rozhodla jmenovat do pomyslné Síně slávy Jiřího Pechara, „jednoho z našich překladatelů prvořadých, který od šedesátých let minulého století vytvořil více než padesát nenahraditelných překladů nejen literárních a básnických, ale také filozofických a je vzdělaným literárním komentátorem i teoretikem a v neposlední řadě autorem díla filozofického, který oslovil nejen české publikum, ale svými francouzsky psanými pracemi také publikum mezinárodní. Každý zná jeho rozhodující podíl na novém překladu Proustova Hledání ztraceného času, ale jeho dílo zahrnuje mnoho jiných spisovatelů, od Huysmanse a Zoly po autory nového románu a básníky jako Mallarmé nebo Jaccottet. Vděčíme mu však také za českého Lévi-Strausse, Lyotarda, Derridu nebo Freuda. Pozvání do této Síně slávy je malou splátkou uznání, které mu dlužíme,“ zdůraznil Václav Jamek. Další výborné překlady Porota se také pochvalně zmínila o několika dalších překladech, „pro něž k naší lítosti nebyly už vítězné stupně dost velké, ale zaslouží uznání a jejich autoři povzbuzení k další práci,“ řekl Václav Jamek. Jde o překladatele: * Michala Benešová (Szczepan Twardoch: Král, Host); * Zbyněk Černík (Ingmar Bergman: Úsměvy letní noci, Kniha Zlín); * Jiří Holub (Francisco Delicado: Portrét pěkné Andalusanky, Rubato); * Josef Mlejnek (Józef Czapski: V nelidské zemi, Academia); * Vladimír Piskoř (Rosa Liksomová: Žvit je jen náhoda, Pistorius a Olšanská). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-02-26 14:14:16

Začal se točit film Poslední závod, který příběh Hanče a Vrbaty ukáže z nového úhlu

Nový český film Poslední závod, drama z počátků lyžařského sportu podle skutečné události, vzniká v produkční společnosti Punk Film, v režii Tomáše Hodana, který je zároveň autorem námětu a scénáře. První klapka padla v neděli 21. února ve Františkově v Krkonoších, točí se také na Medvědích boudách, Labské a Luční boudě a dalších autentických místech. Natáčení na autentických místech v extrémním počasí je pro tvůrce výzvou a zároveň přináší větší náročnost pro produkci. „Nechtěli jsme utéct před počasím do ateliéru, věříme, že točit v mínus 15˚C na místech, kde se to všechno stalo, se projeví i v syrovosti a dramatičnosti výsledného filmu,“ konstatuje režisér Tomáš Hodan. Film Poslední závod přiblíží legendární lyžařský závod, který se odehrál na hřebenech Krkonoš v roce 1913 a při němž zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata. „Po sto let byl příběh Hanče a Vrbaty překrucován, aby vyhovoval momentální společenské a politické situaci. Postava sportovce Emericha Ratha byla zcela vymazána. Studiem dobových materiálů se nám podařilo zrekonstruovat závod minutu po minutě a ukázat ho bez dobových nánosů tak, jak se skutečně stal,“ říká producent filmu Ondřej Beránek ze společnosti Punk Film. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec pravidelně zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se dobře znali, setkali se i na startu osudného závodu v roce 1913. Po prvním kole se počasí prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice. Všichni závodníci vzdali, Hanč zůstal na trati sám. Polomrtvého jej nalezl právě Emerich Rath a s nasazením vlastního života se jej snažil zachránit, bohužel marně. Později je v horách nalezen i zmrzlý Václav Vrbata, Hančův přítel, který ho chtěl na trati podpořit a v prudké vánici mu půjčil svůj kabát. Po mnichovských událostech, druhé světové válce a následném komunistickém puči se příběh Němce, který riskoval život, aby pomohl českému kamarádovi, nehodil, a Emerich Rath byl ze všeobecně známého příběhu takřka vymazán. Hanč zemřel a stal se legendou. Rath přežil a zemřel v zapomnění jako bezdomovec. V hlavní roli Bohumila Hanče se představí Kryštof Hádek, další postavy historického příběhu ztvární Judit Bardos, Marek Adamczyk, Oldřich Kaiser, Vladimír Pokorný, Vladimír Javorský, Jan Hájek, Pavla Beretová, Jaroslav Plesl, Jan Nedbal, Cyril Dobrý, Jan Hofman ad. Režisér Tomáš Hodan je ultramaratonec, kterého příběh Hanče, Vrbaty a Ratha fascinuje kvůli obrovským sportovním výkonům, přátelství a odvaze těchto průkopníků sportu u nás. „Původně jsem chtěl udělat horský survival film. Během studia dobových materiálů mi došlo, že v tomto příběhu se skrývá celá podivnost dvacátého století a začal jsem se více věnovat historickému kontextu. Ve scénáři například hodně řešíme česko-německé vztahy ještě před první světovou válkou,“ říká Tomáš, který je spoluautorem Kanceláře Blaník a pohádky Čertí brko. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-14 06:35:39

Umělecký šéf Per Boye Hansen: Státní opera nesmí být muzeum

Začátkem ledna byla po tříleté generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena Státní opera, čtvrtá scéna ND. Umělecký šéf Per Boye Hansen má ambici vrátit ji na výsluní evropského operního života nejen smělým rozsahem repertoáru, čerpajícím z historie této scény. Jeho devízou jsou čtyřicetileté profesní úspěchy v Norsku a Německu. K Národnímu divadlu ho poutá obdiv k české hudební tradici.   Kdy vás oslovila česká hudba? Zajímal jste se o ni hlouběji ještě před příchodem do Prahy? Shodou okolností byla mou první profesionální zkušeností s operou Janáčkova Káťa Kabanová. Na podzim roku 1979 jsem studoval divadelní vědu na Univerzitě v Oslu. Mým hlavním zaměřením byla opera. Dostal jsem příležitost hostovat jako asistent režie. V té době byl ředitelem Norské státní opery český dirigent Martin Turnovský. V souboru působil i německý režisér Dieter Bülter-Marell. Tito zkušení a dovední umělci mě fascinovali. Později se Bülter-Marell stal mým profesorem operní režie v německém Essenu. Tehdy vznikl můj silný zájem o Janáčka. A první práce, kterou jsem během studií napsal, byl rozbor opery Její pastorkyňa.   Čím je pro vás česká opera jedinečná? Je v něčem ojedinělá inscenační praxe u nás v porovnání s Norskem nebo Německem, kde jste pracoval? Nejvýraznější rozdíl mezi Českou republikou a Norskem z hlediska opery je nesmírný význam hudby a opery pro českou národní identitu. Tato tradice je silně zakořeněná a podle všeho stále zaujímá důležité místo v českém společenském životě. Na druhé straně v Norsku je opera spíše okrajovou záležitostí – historie naší opery je vlastně velice krátká a skromná. Vždyť Norská národní opera vznikla teprve v roce 1959! Pokud jde o inscenační praxi, vnímám podstatné strukturální i estetické rozdíly mezi operou v Praze a zkušeností, kterou jsem získal během svého působení v berlínské Komické opeře. Na podrobný a vyčerpávající popis těchto rozdílů však nemáme v tomto rozhovoru prostor. Stručně řečeno, mohu však konstatovat, že oba přístupy mají svá pro a proti.    Co jste objevil během studia historie Státní opery? Byl jste něčím překvapen? Natrefil jsem na nesmírně zajímavou knihu Die Prager Oper heisst Zemlinsky. Podává úžasné detailní svědectví o situaci v Novém německém divadle (původní název Státní opery, pozn. red.) v době, kdy operní soubor řídil Alexander Zemlinsky. Byl to umělec, který měl obrovský vliv na vývoj globální opery. Podněty, které během jeho éry Praha vstřebávala a dále šířila do světa, mě inspirovaly a přímo ovlivnily můj vlastní výběr repertoáru. Za povšimnutí stojí například náš záměr uvést operu Franze Schrekera Der ferne Klang (Vzdálený zvuk), poprvé od její české premiéry v Praze v roce 1920. V následující sezoně máme v plánu inscenace jednoaktovek Zemlinského a Hindemitha. Novátorská dramaturgie Zemlinského nás také inspirovala k nastudování Ligetiho opery Le grand macabre, kterou uvedeme v české premiéře v červnu 2021.    Plánujete uvádět také skladby žijících autorů... Opera nesmí být muzeum. Uvádět nová díla je naší povinností. O našich plánech budeme podrobněji mluvit později v letošním roce, avšak nejdůležitějším vodítkem pro naši další práci je snaha o objevování a rozvíjení českých talentů: skladatelů, libretistů, zpěváků, dirigentů, režisérů, scénografů a kostýmních výtvarníků. Mimořádnou pozornost budeme věnovat nadaným umělkyním. Naše plány pochopitelně zahrnují také uvádění oper, které ještě pražští diváci neviděli.    Můžete zmínit jména některých zahraničních umělců a operních domů, s nimiž budete spolupracovat? V koprodukci s Mannheimskou operou připravujeme DaPonteovský cyklus, v jehož rámci se budou konat představení v barokním divadle ve Schwetzingenu. Dále máme domluvených několik zajímavých společných projektů s různými zahraničními operními domy. V polovině února bude naše inscenace opery Lolita Rodiona Ščedrina uvedena v peterburském Mariinském divadle pod taktovkou dirigenta Valerije Gergijeva. Naše nastudování se setkalo s naprostým nadšením zahraničního tisku.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Vrcholem příští sezóny ve Státní opeře mají být Wagnerovi Mistři pěvci norimberští. Tato opera klade na umělce vysoké nároky. Jaká jsou vaše očekávání a co by měli očekávat diváci? Ano, Mistři pěvci norimberští představují velkou výzvu. Tato opera vyžaduje nesmírné nasazení od všech zúčastněných. Připouštím, že naše ambice jsou velké, ale považuji takové náročné úkoly za důležité. Hudební ředitel Karl-Heinz Steffens už výrazně vylepšil náš orchestr i sbor a získal pro významné role několik vynikajících hostů s mezinárodním věhlasem. A Keith Warner je velice zkušený a uznávaný režisér.    Jak si představujete tvorbu uměleckého díla? Spoléháte se na spolupráci jednotlivých uměleckých složek, nebo máte jasnou představu, kterou prosazujete? Když někoho požádám o režírování opery, mám určitou představu o tom, co od tohoto režiséra nebo režisérky mohu očekávat. Také je velmi důležité včas zajistit spolupráci dirigenta. Mělo by to tak být, ale bohužel se to stává jen výjimečně. Mým úkolem je poskytnout ostatním dostatečný prostor k rozvinutí jejich myšlenek, zajistit optimální podmínky pro celý tvůrčí proces, a to v rámci celkové dramaturgie ve spolupráci s mými kolegy.    V zahraničí jste inscenoval poměrně nekonvenční produkce. Myslíte, že jsou na ně čeští diváci připraveni? V pozoruhodném textu, který napsal Pavel Kohout pro slavnostní znovuotevření Státní opery, mě zaujala věta „Můj bože, co to bylo za město, Praha v poslední pětině devatenáctého století!“ Poukazuje na to, jaké úžasně globální město tehdy Praha byla, jak se stala jedním z nejvýznamnějších mezinárodních průkopníků nových trendů v opeře a divadle. V tomto ohledu byla stejně významná jako Berlín, Vídeň a Mnichov. Pražské publikum bylo svědkem této úchvatné jízdy, ale brzy bude svědkem nové skvělé éry. Mou ambicí není nic skromnějšího než vrátit Prahu na světovou operní mapu, získat pro ni stejně významné postavení, z jakého se těšila více než 200 let. A chci toho dosáhnout s pomocí diváků, nikoli proti jejich vůli.  Za neméně důležité považuji definovat, co vlastně znamená nekonvenční opera. Jsem nadšený obdivovatel a zastánce tradice. Podle mého názoru je jeden z hlavních problémů západní kultury nedostatečná úcta k historii a její nepochopení. Operní literatura představuje drahocenný poklad a naším cílem by mělo být zachování a rozvoj tohoto dědictví, nikoli však jako muzejního exponátu, ale jako živé tradice významné pro dnešní společnost. Poskytnout prostor inovačním interpretacím a zároveň zvýšit prestiž tradice by mělo být klíčovým úkolem každého uměleckého šéfa.    Jaká je v současné době nálada v operních souborech Národního divadla? Domníváte se, že jste si od svého nástupu v srpnu minulého roku získal důvěru? Tuto otázku by snad měli zodpovědět jiní. Přestěhování do Státní opery bylo mimořádně náročné, na druhé straně však vedlo k pocitu sounáležitosti, pocitu, že jako tým dokážeme zvládnout komplikované situace. Cítím všude kolem vzrušení, ale uvědomuji si také jisté opatrné očekávání. Každý den se snažím vytvořit co nejlepší prostředí, abychom mohli nerušeně pracovat a dosáhnout všeobecné důvěry. Čeká nás ještě dokončení úprav uvnitř budovy. Provizorní podmínky jsou vyčerpávající pro všechny zaměstnance, avšak jejich pracovní nasazení, profesionalita a lidský přístup jsou ohromující.   Co podle vás soubory opery ND postrádají v tuto chvíli? Přes 400 představení za rok potřebuje velký soubor. Řada umělců se obávala, že omezím počet zpěváků, ale udělám pravý opak. Mým cílem je naopak časem operní soubor rozšířit. Když jsem se ujal své funkce v Berlíně, počet zpěváků souboru jsem ztrojnásobil. Musíme zapracovat na zvýšení platů, především členů orchestru a sboru i zpěváků. Je to náročný úkol – byl bych však rád, aby všichni v divadle věděli, že je to na předním místě mého seznamu cílů.  Jinak se nedomnívám, že je to především otázka toho, co postrádáme. Musíme pokračovat v budování a rozvíjení naší tradice i zdrojů, které máme k dispozici. Bytostně důležité je zlepšení plánování. Abychom byli schopni naplnit své umělecké ambice, musíme dělat věci s větším předstihem. Také je nezbytné poskytnout všem zúčastněným dobré pracovní podmínky a získat ty umělce, které získat chceme. A diváci by měli mít možnost řádně si naplánovat návštěvy představení.    Jak hodláte zvýšit prestiž Státní opery s ohledem na omezené státní dotace? Jak už jsem zdůraznil, chci velký, různorodý soubor. Přejeme si stát se přirozeným domovem pro nejlepší české umělce, kteří v současné době hostují po celém světě. Máme štěstí, že po angažmá v Mnichově a Glyndebourne nyní s námi podepsal smlouvu Pal Christian Moe, nepochybně nejlepší castingový ředitel na světě. Každý den doslova dělá zázraky v hledání nových talentů, které přivezeme do Prahy. Vyhlášením našich ambiciózních plánů týkajících se programu „Musica Non Grata“ jsme už vzbudili zájem o sponzorství, které zvýší náš umělecký rozpočet téměř o třetinu. Není jiná cesta než usilovat o zvýšení kvality. Potřebujeme zlepšit úroveň našich repertoárových představení a vybrat pro ně ty nejvhodnější umělce. Maximalizace potenciálu každého umělce je nesmírně důležitá.  Dále máme v plánu uvést všechny naše nové inscenace v rámci festivalu, který se uskuteční na konci sezóny a který podle mého názoru vzbudí zájem i mimo Českou republiku. Během několika dnů budou mít milovníci opery ze zahraničí možnost zhlédnout nové tvůrčí impulzy vznikající v našich souborech.   Když jste vedl Norskou národní operu, získala mezinárodní ocenění Nejpřístupnější scéna. Co to přesně znamená? I když si myslím, že to byla budova opery a její přívětivá architektura, která vzbudila mezinárodní pozornost, rád bych poznamenal, že jsme v Oslu představili komplexní program pro děti a mládež, díky němuž jsme vyvolali zvýšený zájem nové generace o operu. To je také jedním z důležitých úkolů v Praze.    Jak budete oslovovat nové publikum?  Praha je pulzující, úžasné město s mnoha tvůrci trendů v módě, designu a umění, ale také s mnoha sídly nových společností poskytujících internetové služby. Musíme najít nové možnosti spolupráce s těmito lidmi a také je získat jako diváky. Myslím si, že bychom měli navázat kontakt s mladými zájemci o operu a vypracovat pro ně zvláštní program, uspořádat večery pro mladé a samozřejmě zvýšit jejich zájem. Nesmíme tuto skupinu diváků podceňovat. Mládež se o dramatické aspekty života zajímá přinejmenším stejně jako dospělí.   Je to velký rozdíl být uměleckým šéfem Opery českého Národního divadla (a Státní opery) a Norské národní opery nebo berlínské Komické opery? Specifikoval byste svou zkušenost s řízením těchto operních domů? Celkem vzato jsou podobnosti větší než rozdíly. Opera je mezinárodní umělecká forma a hudba přesahuje jazykové bariéry. Samozřejmě existují i rozdíly. Každý operní soubor musí vycházet z místní kultury a najít si své místo ve společenství, jehož je součástí. Velkou výzvou během mého působení v Berlíně bylo navázat na jedinečnou tradici Waltera Felsensteina. Zároveň bylo nutné vytvořit nové estetické uspořádání a modernizovat struktury souboru. Dalším důležitým úkolem v té době bylo znovuvybudovat velký ansámbl sólistů. V Oslu bylo zase nezbytné, aby opera získala větší prestiž a uváděla díla, která by oslovila širší okruh diváků, přesahující úzkou skupinu operních nadšenců. A pokud jde o Prahu, za důležitý úkol považuji pozvednout náš soubor na přední pozici na mezinárodní operní scéně a ukázat světu, o jaký nádherný odkaz zde pečujeme.   Můžete porovnat technické parametry nově zrekonstruované budovy Státní opery s obvyklými standardy operních domů v zahraničí? Ačkoli Státní opera prošla rozsáhlou rekonstrukcí, je to stále historická budova, která má ve srovnání s moderními operními domy omezené technické možnosti. Z mého hlediska však její výhody daleko převyšují nevýhody. A pokud jde o Národní divadlo, mít možnost účinkovat na třech scénách – v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře – je sen každého uměleckého ředitele. Žádný jiný operní soubor na světě nemá za rok více než 400 představení!   Narazili jste už na nějaké zásadní problémy při práci s novou jevištní technologií nebo dispozicemi nově zrekonstruovaného prostoru Státní opery? Mezinárodní ohlasy mě skutečně příjemně překvapily. Všichni se ptali, jak je možné zrekonstruovat a zrenovovat takovou budovu během tak krátkého času. A jak je možné dosáhnout takových skvělých výsledků s takovým omezeným rozpočtem. Ozývají se politici a operní kruhy z okolních zemí. Buďme tedy hrdí na to, čeho jsme zde dosáhli. Závidí nám to všichni návštěvníci ze zahraničí. Pochopitelně ještě v následujících měsících musíme zvládnout určité výzvy a vylepšení. Státní opera je zrenovovaná historická budova, která je nyní vybavená co největším možným množstvím moderních technologií. Samozřejmě to není nová stavba! Ale kdo by se do ní nezamiloval? A naše láska k tomuto opernímu domu nám zajisté pomůže překonat všechny problémy. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-03-08 11:32:00

Cognizant představuje vyspělou laboratoř umělé inteligence

Teaneck (New Jersey) 8. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Cognizant představuje vyspělou laboratoř umělé inteligence pro urychlení výzkumu a inovací v oblasti AI Laboratoř, která má 75 vydaných a přihlášených patentů, zahájí činnost s týmem specializovaných výzkumníků a vývojářů umělé inteligence, zaměří se na výzkum, inovace a výrobu špičkových AI systémů Společnost Cognizant (Nasdaq: CTSH), přední světová technologická společnost, dnes oznámila spuštění laboratoře pro rozvoj vyspělé umělé inteligence Advanced AI Lab. Laboratoř se sídlem v San Francisku se zaměří na rozvoj poznatků a praxe v oblasti umělé inteligence prostřednictvím inovací, vývoje duševního vlastnictví a podpůrných AI technologií. Zdejší tým výzkumníků a vývojářů – včetně průkopníků a držitelů akademických titulů v oblasti AI – bude spolupracovat s výzkumnými institucemi, zákazníky a startupy a již nyní má 75 vydaných a přihlášených patentů, které poskytují diferencovaný základ pro budování špičkových AI řešení. Laboratoř je součástí loni oznámeného závazku společnosti Cognizant investovat v následujících třech letech do vývoje generativní umělé inteligence (gen AI) jednu miliardu dolarů. Spuštění Advanced AI Lab připadá na dobu, kdy se podniky rychle snaží pochopit dopad umělé inteligence a naplnit rozšiřující se očekávání spojená s jejími přísliby. Podle nedávného průzkumu vnímá více než polovina (66 %) vedoucích pracovníků pokrok své společnosti v oblasti AI ambivalentně nebo je s ním přímo nespokojena a většina (85 %) plánuje v roce 2024 výdaje na AI a gen AI zvýšit. V dlouhodobějším horizontu by podle nedávné studie společností Cognizant a Oxford Economics mohla gen AI do roku 2032 přinést do americké ekonomiky až jeden bilion dolarů. "V době, kdy AI urychleně proniká do mainstreamového užívání, pracuje společnost Cognizant na neustálém posouvání hranic prostřednictvím strategických partnerství, školicích programů a investic do platforem, aby se stala společností primárně zaměřenou na AI," říká generální ředitel společnosti Cognizant Ravi Kumar S. "Spuštění Advanced AI Lab představuje pokrok v tomto snažení díky investicím do nejmodernějšího základního výzkumu AI, který upevňuje naši pozici jedničky v inovacích a v našem oboru. Vzhledem k tomu, že řešení pro klienty vytváříme od začátku až do konce sami, máme unikátní vhled do podniků a různých oborů i jejich potřeb v oblasti AI. Cíleně se zaměřujeme na výzkum a rozvoj umělé inteligence, abychom položili základy pro lepší obchodní výsledky a lepší budoucnost." Díky uplatnění síly velkých jazykových modelů (Large Language Models, LLM) jako schopných odborných pracovníků budou moci výzkumníci a vývojáři laboratoře využívat AI platformu Cognizant Neuro™ k orchestraci LLM do rozhodovacích systémů umělé inteligence, které dokážou pozitivně ovlivnit a optimalizovat výsledky podnikání. Tyto přizpůsobené aplikace umělé inteligence, které přesahují rámec pouhé tvorby promptů a jejich odlaďování, budou navrženy tak, aby podporovaly výsledky s vyšší hodnotou - od strategických obchodních rozhodnutí na úrovni představenstva přes podnikové operace včetně finanční, prodejní, produktové a IT podpory až po každodenní produktivitu jednotlivých zaměstnanců. "Laboratoř Advanced AI Lab společnosti Cognizant je pro nás důležitým partnerem v rámci výzkumné komunity, a my s ní již intenzivně spolupracujeme na simulaci dynamiky mozku u zdravé populace i u pacientů," uvedl Dr. Manish Saggar, odborný asistent a ředitel laboratoře dynamiky mozku na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity. "Nesmírně mě těší pokrok, kterého společně dosahujeme, i jeho potenciální dopad na rozvoj vědy a samozřejmě na vývoj nových intervencí v oblasti duševních poruch." Konkrétně se Advanced AI Lab společnosti Cognizant zaměří na tyto oblasti: • Výzkum, navrhování, vyhodnocování, vytváření a prezentace inovativních řešení umělé inteligence pro produktivitu podniků a rozhodování v různých oblastech. • Spolupráce s externími zúčastněnými stranami, včetně výzkumných institucí, zákazníků a startupů, a zapojení do výzkumných projektů AI-for-good (AI pro dobrou věc). • Globální šíření rozhodovacích řešení s podporou generativní AI a upevňování pozice společnosti Cognizant jako vědomostního střediska pro publikovaný, odborně recenzovaný výzkum v oblasti umělé inteligence. • Spolupráce mezi různými obchodními útvary a oblastmi společnosti Cognizant při školení a zvyšování kvalifikace spolupracovníků v oblasti nových řešení AI, jakmile budou k dispozici prostřednictvím platformy Cognizant Neuro™ AI. • Pěstování prostředí nepřetržitého vzdělávání, inovací a sdílení znalostí. Laboratoř povede podnikatel a vynálezce v oblasti umělé inteligence Babak Hodjat, přičemž výzkumné aktivity v oblasti umělé inteligence budou probíhat pod dohledem profesora umělé inteligence na Texaské univerzitě v Austinu a průkopníka neuroevoluce Risto Miikkulainena. Jejich tým výzkumníků a vývojářů publikoval jen za poslední rok 14 článků v odborných publikacích a na semináři o klimatické změně NeurIPS 2023 Climate Change Workshop získal cenu Best Pathway to Impact Award za příspěvek Hledání účinných zásad pro územní plánování (Discovering Effective Policies for Land-Use Planning). Kromě otevření laboratoře Cognizant Advanced AI Lab podporuje společnost Cognizant zavádění umělé inteligence v podnicích prostřednictvím svých inovačních studií (AI Innovation Studios) v Londýně, New Yorku, San Francisku, Dallasu a Bengalúru. Tato studia slouží jako prostor pro inspiraci a sdílený vývoj inovací, kde se mohou klienti a partneři setkávat pro společné objevování a spolupráci na nových obchodních řešeních. Společnost Cognizant je odhodlána udržovat nejvyšší standardy odpovědné a etické umělé inteligence se zaměřením na bezpečnost, ochranu dat, soukromí, transparentnost a inkluzi. Více informací o přístupu společnosti Cognizant ke generativní umělé inteligenci a o jejím závazku k odpovědnému využívání umělé inteligence najdete zde. Společnost Cognizant se rovněž věnuje rozvoji výzkumu a poznatků, které pomáhají vedoucím pracovníkům informovaně rozhodovat ve prospěch jejich společností. Ve spolupráci s agenturou Oxford Economics společnost Cognizant nedávno zveřejnila studii o ekonomickém dopadu AI New World, New Work (Nový svět, nová práce) a připravuje vydání dalších výzkumů o dopadu AI na produktivitu, úkoly, dovednosti, pracovní místa a profese. O společnosti Cognizant Společnost Cognizant (Nasdaq: CTSH) buduje moderní podniky. Našim klientům pomáháme s modernizací technologií, změnami interních procesů i transformací zkušeností, aby si v rychle se měnícím světě dokázali udržet náskok. Společně zlepšujeme každodenní život. Více se dozvíte na www.cognizant.com nebo @cognizant. Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2356554/Cognizant_Babak_Hodjat.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2356555/Cognizant_Risto_Miikkulainen.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/1794711/Cognizant_Logo.jpg KONTAKT: Gabrielle Gugliocciello, Gabrielle.Gugliocciello@cognizant.com PROTEXT

Čas načtení: 2024-03-13 01:30:00

01:30 Brandt Brauer Frick z Berlína

Koncert berlínských průkopníků elektro-klasiky v rámci festivalu Struny podzimu 2020

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

Dixen, Victor - Odchýlení

Šest dívek a šest chlapců na cestě vesmírem. Doufají, že na ně na Marsu čeká sláva a láska. „Vysílání na kanálu Genesis obnovíme za 3 vteřiny… 2 vteřiny… 1 vteřinu…“ Soutěžící věřili, že mají osud ve svých rukách. Dvanáct průkopníků života na Marsu obětovalo vše pro to, aby se stali hrdiny největšího dobrodružství v dějinách lidstva. Ve skutečnosti se stali obětmi krutého podvodu. Léonor si chtěla účastí v programu Genesis vydobýt slávu. Myslela si, že má své city plně pod kontrolou. Potom ale dala do hry celé své srdce. A otevřela tím Pandořinu skříňku minulosti. Některé rány ani čas zhojit nedokáže. Bolestné vzpomínky neblednou. Odchýlení je druhý díl napínavé série Phobos. Autor Victor Dixen v něm své hrdiny nechává odhalovat hrozivá tajemství, objevovat hranice snahy o přežití a zažívat první lásku. Datum vydání: 15.03.2024

Čas načtení: 2024-03-16 21:40:00

21:40 Ozzy Osbourne, na trůnu temnoty

Hlasitá hudba a nespoutaný životní styl učinily z britského muzikanta jednoho z průkopníků heavy metalu. Britský hudební dokument[online]

Čas načtení: 2024-04-03 06:00:00

Příběh legendy: CBD Charlotte’s Angel

CBD Charlotte’s Angel je krátkodenní sativa bohatá na CBD. Hladina THC se vždy pohybuje pod jedním procentem, což znamená, že nemá žádné psychotropní účinky. Co z ní udělalo nejoblíbenější CBD odrůdu v nabídce holandských průkopníků Dutch Passion?  Charlotte’s Angel si jako správná sativa dává na čas a kvete přibližně jedenáct týdnů. Již čtyřikrát skončila na stupních vítězů v prestižních Cannabis Cupech po celém světě a všeobecně je považována za jednu z nejproduktivnějších CBD odrůd. Původ CBD Charlotte’s Angel CBD Charlotte’s Angel vznikla zkřížením dvou oblíbených variet bohatých na CBD: Dutch Charlotte a Red Angel. Cílem bylo uspokojit rostoucí poptávku po vysokém obsahu kanabidiolu a nepatrném množství THC.  CBD Charlotte’s Angel pěstuje i spousta rekreačních uživatelů. Díky sativní genetice je odrůda velmi odolná a hodí se do všech možných podmínek. Chybu s ní neudělají ani začínající pěstitelé. Ocenění ve čtyřech Cannabis Cupech, které stihla posbírat za pár let od svého uvedení na trh, jsou zárukou té nejvyšší kvality.  Mezi pacienty, kteří potřebují konopí s vysokým obsahem CBD, se rychle stala oblíbenou stálicí, na niž nedají dopustit.  Účinky a konzumace Účinky jsou uklidňující a relaxační. Průměrný obsah CBD kolem patnácti procent byl opakovaně doložen nezávislými laboratořemi. CBD Charlotte’s Angel vás samozřejmě nezkouří ani jinak neomámí, takže ji lze užívat kdykoli během dne – ale pozor, při řízení nemáte stoprocentní ... The post Příběh legendy: CBD Charlotte’s Angel appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-04-16 15:03:05

Aviatika [Pavel Sviták / Svět křídel]

Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat.

Čas načtení: 2024-04-18 06:10:00

Nissan představil rozsáhlou modernizaci SUV Qashqai

Nissan Qashqai byl ve své první generaci jedním z průkopníků rozmachu moderních crossoverů. Jeho třetí vydání nyní prošlo omlazením designu i technologií.

Čas načtení: 2024-04-24 23:40:00

23:40 Zázraky techniky V

Díky objevům průkopníků v minulosti, přizpůsobení jejich nápadů, úpravě jejich návrhů a překonání řady obrovských problémů konstruktéři vytvořili letoun charakterizující celou jednu epochu a učinili z nemožného možné. Britský dokumentární cyklus[online]

Čas načtení: 2024-04-29 13:26:17

Na McGregora i za čtvrt milionu. Legenda táhne, UFC čekají obrovské příjmy

Nejslavnější bojová liga světa si mne ruce, návrat jednoho z novodobých průkopníků MMA Conora McGregora je toho dokonalým příkladem. Slavný bojovník se totiž již 29. června po necelé tříleté pauze vrací zpět do bojiště, což už teď garantuje jednu z nejsledovanějších událostí posledních let v bojových sportech. Rekordní příjmy pro UFC visí na vlásku, vstupenky na galavečer na Floridě navíc fanoušci mohou pořídit i za více než čtvrt milionu korun.

Čas načtení: 2024-05-07 09:00:12

David Yurman: Vysoká šperkařina pro muže

Jeden z průkopníků v oblasti pánských šperků, klenotník David Yurman, představil historicky první high jewellery kolekci určenou právě mužům. Trend pánských šperků globálně nabírá na síle a stále více značek představuje vlastní ready to wear edice, Yurman je ale první, který tento trend posunul na novou úroveň. Americký klenotník David Yurman se věnuje pánským šperkům

Čas načtení: 2024-05-10 13:45:00

13:45 Zázraky techniky V

Díky objevům průkopníků v minulosti, zdokonalení technologií, modernizaci a vylepšení jejich nápadů a vlastním inovacím poskytli konstruktéři pěchotě stroje, které potřebovala k tomu, aby mohla být nasazena ze vzduchu, z moře i na souši. Britský dokumentární cyklus[online]

Čas načtení: 2024-05-16 00:00:00

Josef Walter: Průmyslník, který odstartoval investicí v hodnotě dvojích kalhot

Vypracoval se v proslulého konstruktéra motorových vozidel, ovšem značka, kterou založil, byla nejznámější v době, kdy už jeho jinonická továrna patřila jiným. Doménou jednoho z průkopníků českého motorismu Josefa Waltera byly hlavně motocykly a...

Čas načtení: 2024-05-28 13:30:00

Nebezpečí online izolace? Úzkost, deprese i panické ataky, varuje terapeut

I psychoterapie už funguje na dálku. V online podobě. Jedním z jejích průkopníků v době covidové byl český startup Hedepy. Odborníky oslovují lidé s psychickými problémy, kteří se dostali do sociální izolace a vyčerpali přirozené zdroje pomoci. „Nedaří se jim nastolit psychickou rovnováhu, vše se zdá být nepřekonatelným problémem, cítí se frustrovaní, zoufalí a bezmocní,“ říká v rozhovoru pro Deník zakladatel Hedepy Lukáš Krčil.

Čas načtení: 2024-05-28 13:30:00

Nebezpečí online izolace? Úzkost, deprese i panické ataky, varuje terapeut

I psychoterapie už funguje na dálku. V online podobě. Jedním z jejích průkopníků v době covidové byl český startup Hedepy. Odborníky oslovují lidé s psychickými problémy, kteří se dostali do sociální izolace a vyčerpali přirozené zdroje pomoci. „Nedaří se jim nastolit psychickou rovnováhu, vše se zdá být nepřekonatelným problémem, cítí se frustrovaní, zoufalí a bezmocní,“ říká v rozhovoru pro Deník zakladatel Hedepy Lukáš Krčil.