Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-11-07 12:22:36

Virginie mění vládu. V guvernérských volbách vyhráli republikáni

Seznamte se. Ta paní pózující s kvérem se jmenuje Winsome Sears, narodila se na Jamajce, tři roky sloužila v S Marine Corps, pak byla ředitelkou útulku pro bezdomovce a nyní ji ve státě Virginii zvolili do úřadu viceguvernérky. Za republikánskou stranu. Křeslo guvernéra obsadí její stranický kolega Glenn Youngkin. Republikáni budou mít i pozici generálního prokurátora, kterou bude zastávat potomek kubánských běženců Jason Miyares, a většinu v zákonodárném sboru. Demokrati tradičně používají modrou barvu, republikáni červenou, a Virginie je tzv. purpurový stát – „něco mezi“, oblast, ve které nemá vítězství předem nikdo jisté. Venkov je silně republikánský a městská aglomerace na severovýchodě, kde bydlí hodně státních zaměstnanců dojíždějících do Washingtonu, D.C., zase volí spíše demokraty. Lavírujících voličů je ale dost na to, aby nešlo o „stát jedné strany“, jakým je dnes de facto třeba Kalifornie. Před rokem v posledních prezidentských volbách dostal Biden ve Virginii o půl milionu hlasů více než Trump. Ještě v létě se tedy čekalo, že i guvernérské volby vyhrají demokrati. V průběhu podzimu se ale situace začala vyrovnávat, a nakonec tedy skončila vítězstvím republikánů, i když poměrně těsným. (Tou samou dobou se bojovalo o úřad guvernéra i v nedalekém New Jersey, kde byl souboj také daleko těsnější, než se zprvu čekalo, ale demokrati nakonec křeslo guvernéra udrželi. Sčítání hlasů v poměrně malém státě opět zkomplikovala digitalizace procesu – nově zavedené přístroje se hroutily, pokud došlo k přerušení připojení k internetu! Já jsem to říkal.) Tak dlouho se chodí s Trumpovým jménem do televize… Republikánské vítězství ve Virginii je zajímavý jev, protože jde proti obecné představě pokrokových intelektuálů, že „velká demokratická koalice” složená z nebělochů, žen a gayů vytlačí „bílé páprdy inklinující k fašismu” na smetiště dějin už jen svojí demografickou silou. Virginie je bývalý otrokářský stát s pětinou černošského obyvatelstva, a navíc formovaná výrazným moderním přistěhovalectvím; podle těchto představ (nebo spíš předsudků) by postupem času měli získávat výhodu demokrati. Republikáni ale nasadili do voleb etnicky smíšený tým a posbírali nové voliče v různých skupinách obyvatelstva. Velmi výraznou převahu získal čerstvě zvolený guvernér Youngkin mezi rodiči školou povinných dětí, asi patnáct procent. Předvolební diskuse se totiž z velké části točily kolem školství. Demokrati mají tradičně velmi blízko k učitelským odborům. Míra přízně mezi organizacemi a stranami se v USA měří pomocí příspěvků na kampaně, neboť money matters, a učitelské odbory dávají dlouhodobě demokratům asi dvacetkrát tolik peněz co republikánům. (Zdroj.) Jenže učitelské odbory hájí zájmy učitelů, nikoliv dětí, a už vůbec ne rodičů, což bylo jádro letošního sporu. Kombinace * dlouho zavřených škol, kdy na rodiče vystresované už tak změnami v osobním a pracovním životě dopadla ještě další povinnost, * dojmu, že demokrati až moc servilně „zobou z ruky“ federální šéfce učitelských odborů Randi Weingartenové, * výskytu všelijakých podivných rasových teorií ve školách (například white privilege = výhody plynoucí z bělošství, pojem braný v určitých kruzích jako téměř náboženské dogma) a * vysoce propíraného znásilnění na škole v Loudounu, kterého se na dívčích záchodcích dopustil patnáctiletý žák na své spolužačce (otec znásilněné dívky ztropil skandál na zasedání školní rady a zatkla jej policie; proti některým zprávám jsem ale nenašel žádné potvrzení toho, že by se ten pachatel identifikoval jako nebinární), vyvrcholila v předvolební diskusi na konci září větou, kterou si McAuliffe patrně prohrál volby: „Myslím si, že rodiče nemají školám říkat, co se v nich bude učit.” (I don’t think parents should be telling schools what they should teach.) To je přesně to, co ti rodiče, platící provoz škol ze svých daní, vidí úplně jinak. Pak už demokratům nepomohla ani snaha očernit svého protivníka coby Trumpova člověka, což byla tak trochu, eh, dezinformace, onoho zavádějícího typu – Trump sice Youngkina verbálně podpořil, ale žádní spolupracovníci to nejsou a Youngkin vedl předvolební boj sám za sebe a bez spoléhání na bývalého prezidenta. Mimochodem, Youngkinova oficiální kampaň si z neustálého strašení Trumpem udělala i mírnou legraci a sestříhala projevy demokratického kandidáta tak, aby bylo vidět, jak často se mu věnuje. Inu, jak praví staré americké přísloví: tak dlouho se chodí s Trumpovým jménem do televize, až se viceguvernérkou stane ex-Jamajčanka s puškou proklatě nízko. Biden má svůj politický zenit za sebou Bylo by férové poznamenat, že dnes už žádné místní volby nejsou opravdu jen místní, a těch virginských se to týká taky. Vždycky se tam přenášejí nálady z celostátní, federální úrovně, a na ní se teď prezidentu Bidenovi moc nedaří. Osobně si myslím, že je to důsledek skutečnosti, že Bidena v médiích prostě přechválili. Tím myslím loni na podzim, kdy se většina pokrokově smýšlejících intelektuálů v Americe děsila možnosti, že by ten strašný idiot vyhrál ještě jedny volby, a tlačila Bidena coby zářnou alternativu, návrat dospělosti a rozumu do Bílého domu atd. Tím vzbudila v určitém procentu naivnějších lidí pocit, že teď skutečně nastane Velký Obrat k Lepšímu. Jenomže Biden má svůj politický zenit zřetelně za sebou a ve své poslední vysoké funkci (viceprezident za Baracka Obamy) skoro nebyl vidět. Viceprezidenti obecně stojí tak trochu ve stínu prezidentů, ale Biden s tím stínem v podstatě splýval. A začátek jeho vládnutí tomu také odpovídá; žádný velký skok vpřed, jen poněkud zmatená a rozhádaná politika jako obvykle. V takové situaci ale někteří ti zklamaní lidé dostanou vztek, a pak úplně stačí, aby ty další volby vyseděli doma.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-07-07 13:54:34

Korzáři digitálního věku

Bez obav, nebude řeč o české politické scéně. Řeč bude o ransomwaru, vyděračských útocích na počítačové systémy, obvykle realizovaných přes půl planety. Švédský obchodní řetězec Coop se stal terčem digitálního vydírání poté, co útočníci napadli softwarový systém v jeho pokladnách. Jelikož Coop je poměrně velký, zavřených prodejen je po celém Švédsku asi 500. Coop drží zhruba pětinový podíl na švédském trhu supermarketů, takže výpadek jeho služeb už znamenal určitý (i když ne zásadní) problém pro běžného švédského občana, který si chce koupit něco k jídlu. O pachatelích „potravinářského“ útoku, který cílil na pokladní software Kaseya a který postihl 800 a 1500 firem, se dočtete jen to, že operují z východní Evropy, mají vazby na Rusko a chtějí svoji odměnu v bitcoinech. Zavřený krám s potravinami je pro řadového voliče přece jen o dost bližší a hmatatelnější jev než vykradená databáze nějaké firmy vzdálené veřejnému oku, takže o ransomware se začalo mluvit trochu více než dřív. Principiálně ovšem na takovém útoku nic nového není, jen pro něj trochu více dozrály podmínky. Každopádně má situace určité paralely s jinou situací, na kterou už jsme dávno zapomněli. Žádné srovnání nesedí úplně přesně, ale tyhle útoky se podobají korzárství čili privateeringu na novověkých mořích. Hacker nemusí lézt do nebezpečné zóny Podobnosti s klasickým korzárstvím jsou nápadné: ٭ mezi privátními hráči a státy, které využívají jejich služeb, existuje určitý odstup, který se může hodit; pokud se například „navezou“ do cíle, do kterého nemají (a to i klasičtí korzáři dělali velmi rádi, zvlášť, když to nikdo neviděl), lze od nich dát ruce pryč daleko snáze než od lidí ve vlastní uniformě; ٭ jedním z důvodů, proč státy zaměstnávaly korzáry, bylo to, že samy měly problém zrekrutovat kvalitní lidi. Služba v královském námořnictvu byla těžká a plná otravných povinností. Soukromníci dokázali, pokud k tomu měli důvod, nabídnout svému mužstvu podstatně zajímavější pracovní podmínky; ٭ potenciální zisk pro aktivní jedince je daleko větší, než na jaký by mohli pomýšlet při běžné kariéře státního zaměstnance. V případě útoku proti Kaseye nabídli útočníci odšifrování postižených počítačů za „akční“ výkupné 70 milionů dolarů, což i při rozdělení mezi celou posádku jsou velmi slušné peníze; ٭ náklady na „vystrojení výpravy“ nenese státní kasa, ale korzár sám, což úředníky z ministerstva financí jistě potěší; ٭ menší státy, mají-li k dispozici dostatečné množství talentovaných lidí, můžou hrát „hru o trůny“ na úrovni jinak vyhrazené skutečným velmocem. Taková Anglie byla proti španělskému impériu dlouho malá a slabá, ale o anglických námořnících to neplatilo, tam byly celkové schopnosti daleko vyrovnanější. Zvlášť první dva body jsou v moderním IT korzárství dotaženy do dokonalosti. Na rozdíl od Francise Drakea nemusí současný hacker lézt do nebezpečné zóny osobně a nevystavuje se tak příliš velkému riziku, že jej nepřátelé někde chytí živého a vytlučou z něj detaily, které měly zůstat utajeny. Formální odstup mezi ním a jeho vládou se tak udržuje ještě lépe než tehdy. A co se druhého bodu týče – jako soukromý hacker, který občas dostane určitou pobídku k činnosti seshora, máte daleko zajímavější pracovní život, než kdybyste byli státním zaměstnancem. Ten musí poslouchat všelijaké nadřízené, pracovat ve všelijakém kolektivu a držet se všelijakých zkostnatělých pracovních regulí („ten USB disk ti jen tak nekoupíme, podej si žádost a počkej si půl roku na vyjádření“). Kdežto ve specializované firmě bude nejspíš trávit pracovní dobu ve společnosti sobě podobných lidí a nebudou se mu do cesty plést různí kariérní plukovníci a náměstci, kteří ani nerozumějí tomu, co řídí. Ještě jedna podobnost s klasickým korzárstvím tu je, také zajímavá. (Ne)bezpečnost IT je jednou z oblastí, ve které se schopnosti dobře vybaveného soukromníka dostávají na stejnou úroveň se schopnostmi státu, a to i ve vyspělém světě. Na fyzických bojištích se jednotlivé státy už v průběhu 18. a 19. století vesměs postaraly o to, aby soukromé síly nepředstavovaly reálnou konkurenci jejich vlastním ozbrojeným složkám; tam, kde tento vývoj nenastal nebo se zvrátil, dnes vesměs panuje až primordiální chaos (Libanon, Mali, Afghánistán). V IT to tak není, tudíž se vyplatí ty soukromníky zaměstnávat i pro úkoly na nejvyšší světové úrovni. Některé věci by se digitalizovat neměly Klasické korzárství skončilo hlavně proto, že a) korzáři začali být poněkud svévolní až nezvladatelní, b) velmocem se začalo daleko více dařit rekrutovat a udržovat regulérní vojsko a námořnictvo, v němž panovala podstatně větší disciplína. Víceméně se tak korzářina stala časem zbytečnou. Poslední zbytky tohoto přístupu se dodnes udržely ve formě různých „bounties“ (odměn za hlavu), jejichž lovením se zabývají „bounty hunters“, ale celosvětově nejde o významný jev. V případě IT to zatím na takový vývoj nevypadá. Na neposlušné nerdy si jejich mateřská země může snadno došlápnout a koncentrace know-how v soukromém sektoru (ve srovnání s tím státním) je zatím také vysoká. Připočteme-li existenci digitálních měn jako bitcoin, které umožňují snadné převedení výkupného do neznámých rukou kdekoliv na světě, dá se čekat, že digitální korzárství v dohledné době jen tak nepomine. Naopak se možná začne napodobovat i v jiných končinách světa. Toto je skutečně hra, k jejímuž hraní nemusíte být zrovna velmocí, ba ani kdovíjak bohatým státem. Co mi z toho plyne pro Českou republiku? ٭ Některé aktivity a služby by se neměly digitalizovat vůbec (volby!), jiné jen opatrně a se zachováním papírových záloh, i když tisknout digitálně podaná lejstra na papír dnes vypadá jako anachronismus. Představte si třeba kompletně zašifrovaný katastr nemovitostí s tím, že se ztratily transakce za posledního půl roku. Všichni lidé, kteří si mezitím koupili nemovitost, mají tím pádem svůj status majitelů poněkud zpochybněn, protože údaje v katastru mají z hlediska zákona velkou váhu. Z papírových materiálů se ten skutečný stav dá pomalu a nevděčně, ale přece jenom rekonstruovat; bez nich je to úplné peklo. ٭ Hotovost je dobrá věc a v případě výpadku centralizovaných digitálních platebních systémů za ni budeme vděční. Umožňuje ekonomické činnosti běžet i v mimořádných situacích. Švédský Coop musel po útoku zavřít své krámy mimo jiné proto, že Švédsko je jednou z mála zemí, kde už hotovost téměř vymřela a v menších městech už nemáte ani bankomaty, tudíž zákazníci neměli jak platit. Na svých oficiálních stránkách se Švédsko chlubí svým téměř „cashless“ statusemcoby důkazem inovativního ducha národa; já v tom vidím hlavně velkou bezpečnostní díru a zneužitelný problém do budoucna. ٭ Budovat adekvátní obranu je potřeba, protože při propojenosti světa se nedá čekat, že by se nám tento druh útoků donekonečna vyhýbal. Jednoho dne skřípnou neznámí útočníci třeba Billu nebo Veolii a bude vcelku jedno, jestli je k tomu navedlo Rusko, Indonésie, Turecko, nebo jestli jde o čistě soukromý útok uspořádaný proto, aby páni odborníci nevyšli ze cviku a vydělali si něco bokem. Důsledky budou srovnatelné. A také nedává moc velký smysl rozlišovat mezi ochranou dat státních úřadů a soukromých firem. Útočit na ně budou ti samí lidé a těmi samými nástroji. ٭ Stejně tak je potřeba mít nějaký druh doktríny pro případ, že k úspěšnému útoku přece jen dojde – a to ono dojde, protože v IT světě rozhodně nemají obránci převahu nad útočníky. Například ujasnit si, zda napadená firma smí legálně zaplatit požadované výkupné nebo nikoliv. Toto je ošemetné téma, ve kterém může stanovit závazné standardy jenom zákon. Zaplacením výkupného odměňujete organizovanou kriminální činnost a povzbuzujete další útočníky k podobným akcím. Nezaplacením zase riskujete velkou hmotnou ztrátu a možná i životy lidí (co třeba, když je cílem útoku nemocnice a dokumentace pacientů? Taky se to dělá). To jsou přesně ty nejednoznačné situace, o které se tradičně zajímá právní řád. Tedy u nás zatím nikoliv. ٭ Dívám-li se na ten pojem „doktrína pro případ útoku“, měl by asi zahrnovat i závazná pravidla pro zálohování dat ze státem provozovaných digitalizovaných agend. Digitalizace znamená zvyšování efektivity, jenže ono to platí i pro efektivitu útoků. To je ten detail, který vám „prodejci“ různých systémů (a tím myslím i politiky, kteří taková řešení tlačí) obvykle nezdůrazňují. Protože pokud byste jej měli brát vážně, znamenalo by to utrácet podstatně více za pravidelné bezpečnostní audity, vyškolené administrátory apod., a najednou by celkové náklady na provoz systému vypadaly úplně jinak a podstatně méně příznivě. Z pohledu starého softwaráře k tomu mohu dodat jedině bonmot, který jsem kdysi dávno četl v knížce Murphyho počítačové zákony: „Kdyby architekti stavěli domy stejně jako programátoři programují systémy, dokázal by jeden jediný datel zbořit celá města.“ Myslím, že první vydání té knihy vyšlo někdy kolem roku 1990. Moc se toho od té doby nezměnilo, že? Tedy až na to, že za tu dobu natekly do IT odvětví investice v řádu desítek bilionů dolarů a každé nové vydání Windows či Linuxového jádra se chlubí zvýšenou bezpečností. Jenomže lidé dokážou vyrábět další slabiny ještě rychleji, než je jiní lidé stíhají spravovat.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-06 12:19:53

Svět knihy představí české autory na Mall.tv

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha musel zrušit konání svého 26. ročníku. Proto se jeho organizátoři rozhodli zprostředkovat čtenářům literaturu alespoň prostřednictvím online přenosu. Formou krátkého rozhovoru a autorského čtení navštíví české domácnosti výběr tuzemských spisovatelů, zároveň se získají prostředky na podporu knižního oboru i na věnování knih pro vybrané subjekty. „V době, kdy se smutkem sledujeme, jak se celý knižní obor ze dne na den dostal vlivem zrušených akcí, zavřených knihkupectví a dalších omezení do zcela kritické situace, prodej knih klesl na minimum a řadě nakladatelství hrozí zánik, jsme se rozhodli uspořádat sbírku na podporu knižního oboru,“ říká ředitel veletrhu Radovan Auer. „V existenčních problémech je už nyní, kvůli zastaveným projektům, řada lidí spojených s literaturou – autoři, redaktoři, překladatelé, editoři a další návazné profese,“ dodává. Prostřednictvím platformy Donio byla založena sbírka www.donio.cz/svetknihy, kde mohou čtenáři přispět na své oblíbené spisovatele či nakladatele a zároveň pomoci k rozšíření knih potřebným. Ve spolupráci s iniciativou #kulturažije budou na Mall.tv odvysílána ve třicetiminutovém formátu čtení významných českých autorů. Projekt startuje ve středu 8. dubna ve 14:00. Účast v první skupině vybraných autorů přijali Bianca Bellová, Petr Borkovec, Radka Denemarková, Pavla Horáková, Petra Hůlová, Josef Pánek, Petra Soukupová, Petr Stančík a Michal Viewegh. „Výtěžek ze čtení autorů využijeme dvěma způsoby. Polovina částky bude určena samotným autorům, druhá polovina poputuje na nákup knih českých spisovatelů a knih z produkce menších nakladatelů, které současná situace ohrožuje nejvíce. Knihy budeme následně distribuovat seniorům, dětem v ústavní péči nebo například osamělým lidem v karanténě,“ vysvětluje Radovan Auer.    Termíny vysílání na Mall.tv 4. Radka Denemarková 4. Michal Viewegh 4. Josef Pánek 4. Pavla Horáková 4. Petra Hůlová 4. Petr Borkovec 4. Petra Soukupová 4. Petr Stančík 4. Bianca Bellová

Čas načtení: 2024-02-21 10:01:00

Otevírací doba na Velikonoce 2024: Jak nakoupíte na Velký pátek a Velikonoční pondělí?

K Velikonocům neodmyslitelně patří barevná vajíčka, beránek a výborný nedělní oběd. Zatímco na Velký pátek si ale nakoupíte jako jakýkoli jiný všední den, na Velikonoční pondělí zůstane většina obchodů zavřených. Jaká bude otevírací doba obchodů během velikonočních svátků? A kde v případě nouze nakoupíte i na Velikonoční pondělí?

Čas načtení: 2024-03-18 09:42:00

Otevírací doba Velikonoce 2024: Nakoupíte na Velký pátek a co další dny?

Otevírací doba na Velikonoce 2024 má následující pravidla. Zatímco na Velký pátek si ale nakoupíte jako jakýkoli jiný všední den, na Velikonoční pondělí zůstane většina obchodů zavřených. Jaká bude otevírací doba obchodů během velikonočních svátků? A kde v případě nouze nakoupíte i na Velikonoční pondělí?

Čas načtení: 2024-03-21 11:40:00

Kdy jsou Velikonoce 2024: A co otevírací doba? Kdy nakoupíte

Otevírací doba na Velikonoce 2024 má následující pravidla. Zatímco na Velký pátek si ale nakoupíte jako jakýkoli jiný všední den, na Velikonoční pondělí zůstane většina obchodů zavřených. 

Čas načtení: 2024-04-03 10:29:17

Ben Cristovao a Dominique Alagia novým párem? Vše tomu nasvědčuje. Co k tomu ti dva řekli?

Zpěvák Ben Cristovao (36) má novou holku. Teda asi. Oba dva dotazy obalili slovy o vzájemném respektu, důvěře a otevřených a zavřených dveřích. Ach jo. Dostat z nich něco, co není zašifrované je nadlidský úkol. Jenže asi vědí, co dělají, když si chrání své soukromí. Co tedy víme?

Čas načtení: 2024-04-03 15:34:17

Agresor v pražském metru mlátil do lidí kolem sebe, policie hledá svědky

Agresivní 29letý muž v pražském metru bezdůvodně napadal lidi. Některé jen slovně urážel, do dalších ale mlátil pěstmi, loktem nebo kopy. Jednomu cestujícímu se muže podařilo ze soupravy metra vystrčit, ten si následně zlost vybíjel na zavřených dveřích. Policisté agresora zadrželi v další stanici. Teď žádají, aby se jim přihlásili svědci jeho řádění.

Čas načtení: 2024-04-10 00:01:00

„Neobhajitelný paternalismus. Trestání lidí.“ Podnikatelé žádají vládu otevřít obchody o svátcích

Vláda Petra Fialy se ve středu bude zabývat návrhem dvojice poslanců ODS zrušit nutnost zavřených obchodů o některých státních svátcích. Zatímco sám kabinet zřejmě přijme spíše neutrální stanovisko, daleko živěji bude následně v Poslanecké sněmovně, kde se na návrhu neshodnou ani koaliční partneři. Lidovci by například byli pro úplný zákaz. O narovnání situace teď Fialově vládě píšou podnikatelé a zástupci obchodníků.

Čas načtení: 2024-05-07 12:39:00

Češi berou před svátkem nákupy útokem. Obchodníci čekají čekají nárůst tržeb

Na středu 8. května připadá státní svátek oslav Dne vítězství. V ten den bude většina prodejen v souladu se zákonem zavřených. Některé řetězce se shodly, že den před tímto svátkem, tedy v úterý, očekávají plné obchody a zákazníci budou nakupovat ve větším množství.

Čas načtení: 2024-05-21 08:00:36

Microsoft údajně schválil další hru od autorů Hellblade

Osud nedávno zavřených studí by Ninja Theory hrozit neměl.

Čas načtení: 2024-05-25 22:35:00

Skvělá zpráva pro milovníky památek. Na víkend se otevřely soukromé hrady

Milovníci památek mají o tomto víkendu unikátní příležitost podívat se do jinak zavřených soukromých hradů a zámků. Asi dvacítkou objektů je navíc často provázejí přímo jejich majitelé nebo potomci šlechtických rodů.

Čas načtení: 2024-06-03 17:00:00

V bouřce šoupejte nohama, netelefonujte, zahoďte deštník, peníze i klíče

Riziko úderu blesku lze v budovách snížit pomocí zavřených oken a vypojení elektrických spotřebičů. V přírodě je pak důležité nesdružovat se, neschovávat se v jeskyních, zbavit se kovových předmětů a netelefonovat.

Čas načtení: 2024-06-09 16:00:00

Výlety: Hřenský expres vozí turisty Českým Švýcarskem. Po ničivém požáru ukazuje nové nevšední výhledy

Dva roky po rozsáhlém požáru Českého Švýcarska se do okolí Hřenska pomalu vrací turisté. Mnoho cest je bohužel stále zavřených. Včetně velmi populární Edmundovy soutěsky s lodičkami. Využít tu ale můžete červeno-žlutý Hřenský expres, tedy vláček, který vozí turisty od labského nábřeží ve Hřensku až nahoru na Meznou.

Čas načtení: 2024-07-04 00:00:00

Bojovníci za klid. Je zábava většiny nejen v Kasárnách Karlín víc než právo menšiny na bydlení bez hluku?

Je právo na zábavu a kulturu v ulicích víc než nárok na klid, odpočinek a život v bytě bez hlukových „emisí“? Kauza zavřených pražských Kasáren Karlín je jen jedním z mnoha případů sporů občanů stěžujících si na hluk. Zastupitelé Prahy 1...

Čas načtení: 2024-09-27 20:50:00

Po celé Evropě jsou zpřístupněny školy a vědecká pracoviště. Probíhá Noc vědců

Na stovkách míst v Evropě jsou zpřístupněny školy nebo vědecká a výzkumná pracoviště. Probíhá totiž Noc vědců. Návštěvníky čekají komentované prohlídky, přednášky a třeba i nejrůznější experimenty. Jedna taková akce se koná také na gymnáziu ve Slaném, kde studenti provádějí řadu pokusů. Cílem Noci vědců je totiž bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat veřejnosti, že věda může být i zábavná.

Čas načtení: 2024-09-28 20:59:00

Páteční noc patřila vědcům. Otevřela se vědecká pracoviště i laboratoře

Věda není nuda, ale zábava. O tom se přesvědčili návštěvníci Noci vědců. Pro zájemce se otevřela nejen vědecká pracoviště, ale třeba i univerzitní laboratoře nebo školy. Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dokážou poutavě představit představit svou práci, ale dovedou se i bavit.

Čas načtení: 2024-09-28 20:59:00

Páteční noc patřila vědcům. Otevřela se vědecká pracoviště i laboratoře

Věda není nuda, ale zábava. O tom se přesvědčili návštěvníci Noci vědců. Pro zájemce se otevřela nejen vědecká pracoviště, ale třeba i univerzitní laboratoře nebo školy. Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dokážou poutavě představit představit svou práci, ale dovedou se i bavit.

Čas načtení: 2024-10-22 04:30:00

Po budíčku kontrolují, jestli jsme se všichni dožili rána, říká vězněný důchodce

Tři sta padesát lidí, kteří sedí v českých věznicích, by už si v ideálním světe užívalo klidného důchodu. Místo toho jsou za mřížemi a jejich pobyt tam stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně. Jak se do problémů starší lidé vůbec dostali? A co v kriminále zažívají? I na to se reportér Jiří Nováček zaměřil v druhé sérii projektu Život za mřížemi. Její druhý díl představuje příběh jednoho ze zavřených penzistů, milionáře Jaroslava Merty.

Čas načtení: 2024-10-22 04:30:00

Po budíčku kontrolují, jestli jsme se všichni dožili rána, říká vězněný důchodce

Tři sta padesát lidí, kteří sedí v českých věznicích, by už si v ideálním světe užívalo klidného důchodu. Místo toho jsou za mřížemi a jejich pobyt tam stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně. Jak se do problémů starší lidé vůbec dostali? A co v kriminále zažívají? I na to se reportér Jiří Nováček zaměřil v druhé sérii projektu Život za mřížemi. Její druhý díl představuje příběh jednoho ze zavřených penzistů, milionáře Jaroslava Merty.