EUR 24,240 || 
JPY 13,247 || 
USD 20,664 || Nová Pec (Prachaticko) - Šumavský národní park čistí zhruba po dvou desítkách let koryto Schwarzenberského kanálu u Stožce na Prachaticku. Práce omezily pohyb na turistické trase podél kanálu. Úprava...
Čas načtení: 2022-03-07 19:47:59
Technické a průmyslové památky jsou fascinující a dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce. Herec Tomáš Hanák se vypraví do všech čtrnácti krajů republiky a představí Technické památky českých zemí. Poprvé ve středu 9. března ve 21:45 hodin na ČT2. „Chceme divákům nabídnout alternativní cestopis a ukázat jim, že u nás nejsou jen hrady, zámky a krásná příroda, ale že naše technické a průmyslové dějiny zasadily do krajiny i spoustu staveb a úkazů, které stojí za to navštívit. Vybírali jsme i místa spojená se zajímavým příběhem nebo takové objekty, které třeba ztratily svoji původní roli, začaly chátrat, ale podařilo se je zachránit, i když některé dnes slouží k jiným účelům. Zároveň nám záleželo na tom, aby vypovídaly také o historii průmyslu daného kraje a zároveň byly přístupné návštěvníkům,“ vysvětluje režisér Jakub Wehrenberg. Gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí, Schwarzenberský plavební kanál, orloj a viadukt v Kryštofově údolí nebo vodojem na Žlutém kopci v Brně. To je jen zlomek míst, které Tomáš Hanák v roli průvodce pořadu představí. Nechybí mezi nimi mlýny, elektrárny, mosty, železnice, rozhledny, vysílače a další průmyslové objekty. Mnohé z nich jsou dostupné veřejnosti a přináší svědectví o umu a vynalézavosti našich předků. Výběr moderátora nebyl náhodný. Kromě toho, že se sám o technické památky zajímá, před několika lety zrekonstruoval nádražní sklad v Nižboru z roku 1876, kterému vdechl nový život. A právě tady, ve Středočeském kraji, celý cyklus začíná. „Do moderování mě už musí hodně přemlouvat, ale když mi volali s nabídkou na cyklus o technických památkách, neváhal jsem příliš dlouho. Mám k nim odjakživa velmi blízko. Bavilo mě to dětinské nadšení, se kterým se celý štáb do natáčení pouštěl. Byli jsme jako malí kluci. Nestane se vám každý den, že řídíte parní válec, fáráte v dole nebo uvádíte do provozu jedinečnou parní elektrárnu. Doufám, že pořad poslouží jako tipy na výlety pro celé rodiny a diváci si neřeknou, že je tam toho Hanáka moc," říká Hanák. Cílem seriálu Technické památky českých zemí je nejen představit nejdůležitější technologické pamětihodnosti, ale i inspirovat diváky, kam na jaře nebo v létě vyrazit na výlet.
\nČas načtení: 2019-10-30 12:30:07
Staří mistři v novém pojetí. Národní galerie v Praze otevírá novou expozici
V pražském Schwarzenberském paláci otevře 6. listopadu nová sbírková expozice Starých mistrů. Představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha – poprvé v koncepci, která propojuje české a evropské umění. Vedle sebe tak bude k vidění Bronzino, El Greco nebo Brueghel společně se Škrétou či Brandlem. V paláci vznikne také nový grafický kabinet. „Hlavním záměrem nové expozice je prezentace mistrovských děl Sbírky starého umění vycházející z propojení dosud rozdělených fondů českého a tzv. evropského umění. Tímto pojetím navazujeme i na staré tradice ve vystavování sbírek NGP, jak lze dokumentovat na expozicích v Rudolfinu a Městské knihovně, kde návštěvník mohl přímo srovnávat české a tzv. evropské umění,“ uvádí autor a kurátor nové expozice Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění NGP. Expozice poukazuje na mezinárodní charakter českého umění v prostředí střední Evropy a nadčasovost mistrovských děl. Inovativní instalace reflektuje české umění jako nedílnou součást evropské kultury a veškerých dějinných souvislostí. Co je v nové expozici Expozice začíná ve druhém patře Schwarzenberského paláce díly renesance a manýrismu. Renesanční sál představuje tvorbu Albrechta Dürera, El Greca, Agnola Bronzina nebo Bartholomaea Sprangera. V dalších částech zahrnuje fajjúmské portréty, řecké mramorové sochy a bronzy jako inspirační podněty pro umění renesance. Dále je možno obdivovat dokonalý smysl pro detail v dílech Hanse Holbeina st. a Lucase Cranacha st., řemeslné mistrovství i vizuálně poutavé krajinomalby Roelanta Saveryho a rodiny Brueghelů. První podlaží navazuje expozicí baroka a rokoka. V barokní obrazárně jsou vystaveny monumentální oltářní obrazy, biblické výjevy či mytologické scény Petra Paula Rubense, Anthonise van Dycka či Karla Škréty. Dramatickou tvář baroka reprezentují Matyáš Bernard Braun, Petr Brandl, Jan Kupecký nebo Giovanni Battista Tiepolo. Malířskou produkci 17. století dále zastupují temnosvitné malby od Jusepe de Ribery, zátiší, krajinomalba a intimní díla se sakrálními tématy. Rostoucí zájem o žánrovou malbu a nástup rokoka lze sledovat na pracích Gerrita Dou, Norberta Grunda nebo Ignáce Františka Platzera. Expozice končí v přízemí paláce tematickou kapitolou „Co Bůh? Člověk?, která představuje solitérní plátna Simona Voueta, Franse Halse, Michaela Václava Halbaxe, Josepha Wrighta of Derby nebo Francisca Goyi. Architektonická koncepce je dílem Josefa Pleskota „Koncepce a architektura expozice vznikla v úzké spolupráci s renomovaným AP Atelierem Josefa Pleskota se záměrem vytvořit v renesančních a barokních sálech unikátní vizuální celek. Naším cílem nebylo pouze ilustrovat akademické dějiny umění, ale na základě badatelských nároků a respektu ke sbírkovým tradicím vytvořit inspirativní a překvapující výstavní prostory pro diváky,“ doplňuje Marius Winzeler. Josef Pleskot v této souvislosti zdůrazňuje: „Cílem bylo vytvořit vlídnou atmosféru pro vnímání uměleckých děl. Pokusili jsme se najít takové architektonické ztvárnění, které kurátorovi umožnilo vytvořit živou a současně působivou expozici. Řešení výstavní architektury vykrystalizovalo do podoby jakýchsi nábytkových elementů – mohutných skříní, které jsou umístěny volně v prostoru, nesou umělecká díla a nechávají vyznít architekturu paláce. Roli architektury paláce pokládáme za zásadní – jejím zapojením jsme sledovali maximalizaci emocionálního zážitku při vnímání vystavených děl.“ S otevřením nové expozice bude obnoven vstup do Schwarzenberského paláce přes jeho nádvoří přímo z Hradčanského náměstí. Součástí přízemí bude kromě nového návštěvnického zázemí také Studiolo – prostor pro setkávání a pořádání vzdělávacích a veřejných programů. Přízemní expozice zahrnuje také nový prostor grafického kabinetu. Nový grafický kabinet začne výstavou s Dürerovými rytinami a autoportrétem Arcimbolda Sbírka grafiky a kresby, která je kromě Sbírky starého umění jednou z dalších sbírek NGP, patří do první desítky největších a nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Umělecké práce na papíře nelze vystavovat dlouhodobě, a tak k jejich prezentaci slouží tradičně grafické kabinety. Pravidelnou prezentaci kreseb moderního a současného umění ve Veletržním paláci tak opět doplňuje staré umění v novém grafickém kabinetu ve Schwarzenberském paláci. Nový prostor představí jako první komorní výstavu Linie, světlo, stín: Výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. a 17. století (od 6. listopadu do 10. února 2020). Prezentovány budou mimo jiné grafické listy génia německé renesance Albrechta Dürera či kresby a rytiny jeho německých současníků a následovníků. Ze souboru italských kreseb 16. století bude představen například proslulý autoportrét Giuseppe Arcimbolda. Z důvodu ochrany díla bude tato výjimečná kresba vystavena pouze v prvních šesti týdnech výstavy a poté nahrazena delikátními kresbami na pergamenu. Originálními náměty i precizním zpracováním jistě zaujmou kresby a rytiny nizozemského a rudolfínského manýrismu. Historie sbírky starého umění Národní galerie Praha 1606 / Získání obrazu Albrechta Dürera Růžencová slavnost do uměleckých sbírek Rudolfa II., kde zůstala jako jedno z mála děl v Praze. Po 1650 / Vznik nové hradní galerie a počátky sběratelské činnosti české šlechty. 1796 / Založení Společnosti vlasteneckých přátel umění a první veřejné obrazárny, jejíž fondy zpočátku tvořily zápůjčky většinou členů šlechtických rodů. 1814 / Zřízení galerie ve Šternberském paláci (do roku 1871). 1844 / Darování významné sbírky lékaře Josefa Hosera s cílem vybudovat Národní galerii. 1885 / Otevření obrazárny v Rudolfinu (do roku 1929). 1931 / Otevření obrazárny v Městské knihovně na Mariánském náměstí (do roku 1945). 1937 / Převzetí obrazárny Československou republikou – vznik Státní galerie. 1946 / Založení Národní galerie. 1947 / Určení Šternberského paláce za sídlo sbírky Starého umění. 1976 / Otevření expozice českého umění v Jiřském klášteře na Pražském hradě (do roku 2000). 2000 / Zřízení expozice „Umění v Čechách a ve střední Evropě v letech 1350–1550“ v klášteře sv. Anežky České. 2008 / Otevření expozice „Baroko v Čechách“ ve Schwarzenberském paláci (do roku 2019). Schwarzenberský palác 1541 / Při požáru Hradčan byly zničeny čtyři středověké domy na místě dnešního paláce. V jednom z nich měl ve 14. století dílnu Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Pozemky pak v roce 1545 koupil Jan IV. Popel z Lobkowicz, jeden z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů, aby zde vybudoval velké renesanční sídlo. 1567 / Datum na jednom originálním sgrafitu je důkazem dokončení stavebních prací. 1584 / Za Kryštofa Mladšího Popela z Lobkowicz byly interiéry dekorovány mytologickými nástěnnými a stropními malbami. 1600 / Po zkonfiskování císařem Rudolfem II. se palác stal majetkem Rožmberků. 1624 / Palác přešel do vlastnictví Hanse Ulricha z Eggenbergu, který nechal na nádvoří zřídit kašnu. 1710 / Stavitel Marcantonio Canevalle vložil do jižního traktu barokní schodiště a provedl interiérové úpravy. 1719 / Palác připadl dědictvím Schwarzenbergům. 1811 / Byl získán sousední Salmovský palác a přeměněn na knížecí sídlo (Malý Schwarzenberský palác). 1870–1874 / Po zřícení štítu na Hradčanské náměstí proběhla rozsáhlá renovace fasád se sgrafitovou výzdobou podle návrhu Josefa Schulze. 1909 / Nevyužitý palác byl zpřístupněn veřejnosti jako sídlo Národního technického muzea. 1940–1941 / Wehrmachtem zde bylo zřízeno vojenské muzeum. 1947 / Po konfiskaci československým státem bylo otevřeno Vojenské historické muzeum. 2002 / Palác byl předán Národní galerii Praha. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2016-04-13 00:00:00
Povídání o tom, jakou jeden kluk hrál hru a proč byste měli také
Možná bych vás na tomto místě měl navnadit. Jinak přestanete číst po pár řádkách. Měl bych zaujmout naznačením vybroušené pointy, napínavého příběhu, abyste se nedočkavě klepali, jak to dopadne a přečetli těch šest set padesát osm slov bez nadechnutí. Ale já nebudu. Protože by podle mne bylo mnohem lepší, kdybyste to ani číst nezačínali. Vylezl ze dvora (…vystavěno postupně jako kolej, která byla založena roku 1556 na podnět…) a začal se prodírat davem (…knihovna, tiskárna, lékárna s laboratoří, špitál a dvě kaple. Od roku 1622 zde sídlí…). Asi byste ho nechali jít bez povšimnutí, (…its history dates from the existence of a chapel dedicated to Saint Clement in the 11th century…) ale protože máte mne, nebudete moci udělat takovou chybu. (…vermehrt Zuwendungen und konnte Restaurierungsarbeiten durchführen sowie erste Neubauten…) Pokud vás tedy neodradí neustálé vložky — (…sont construits la plupart des bâtiments suivant un style baroque dont Prague…) — které ale jsou potřeba — (…biblioteca, ya que se esperaba que el espacio en los actuales edificios…) — a on to taky na půl ucha slyšel, i když tomu nevěnoval pozornost. Naštěstí zabočil do postranní uličky a ruch k němu doléhal už jen z dálky. (…месте в Средние века… korzystał z niego mieszkający tutaj Jan Kepler…) Brzy úplně utichl. A teď konečně začalo být naše pozorování zajímavé. Nejdříve jste zjistili, že na tom klukovi vlastně nic stojícího za povšimnutí není. Žádné poznávací znamení, žádný klobouk Indiana Jonese, žádný rys, který by člověku utkvěl. Prostě obyčejný kluk, který šel z místa A na místo B, věděl kam jde a nikdo by si ho příliš nevšímal. Až na pána ve středních letech, který se za ním otočil a chvilku kroutil hlavou. Kdyby byl o něco blíže, asi by se divil ještě víc, kluk si výskl a rukou máchl ve stylu fotbalisty střílejícího gól v 91. minutě zápasu. Ještě rozjařen minul skupinku studentů (…ze Soutic, či Schwarzenberský je raně klasicistní budova…) a ač zatím nechápeme proč, vykračoval dále mnohem veseleji. A teď vám oči sklouzly, přiznejte se, protože se za rohem objevila v cestě kočka, tedy sličná slečna, promiňte, a na tu je určitě příjemnější pohled než na našeho hrdinu. Máte radost, že už je teplo a že není přehnaně zachumlaná do kabátu. Minula vás, minula i našeho mládence a vy hned máte hezčí den. A já vás zas musím napomínat, že nedáváte pozor a nesoustředíte se a že by vám skoro uniklo, jak mladík prohlásil se sklopenou hlavou „prohrál jsem“ a rázem už nebyl tak rozjařený. (Ač to bylo zrovna na jaře.) Dobrá, pustili jste už tu holku z hlavy? Nebo pořád vidíte její nebezpečně šedé oči, které se do vás zařezávaly a krk, co si je i pod zářivými vlasy vědom své dokonale vysoustružené krásy? Ještě chvíli prosím vydržte. Takových potkáte tucty. Zkuste se projet někdy metrem. Pětkrát se za jízdu zamilujete. Zkuste ještě chvíli se mnou udržet krok — co se mnou, ale s hrdinou, který vám už zase utekl. Je už na rušné třídě (…conosciuto in particolare per il suo poema sinfonico La Moldava…) a prodírá se skrze hloučky na nábřeží dál proti proudu. (…Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba…) Střídavě se raduje, střídavě se zachmuřuje, chvílemi klopí hlavu. (…w okresie międzywojennym wnętrze kawiarni dostosowano do stylu francuskiego art déco…) Zase prohrál. Možná znáte také někoho, kdo to jen tak zničehonic dokáže a třeba je to zrovna váš bratranec. (To je ale blbá hra.) A co nám, doktore Watsone, co nám říká naše logické uvažování? Že každá hra musí mít svá pravidla. (…došlo k požiaru, ktorý zničil medenú kupolu, hľadiska, oponu…) Budeme tedy hledat zákonitosti. Nyní míjí starší paní. Ta sotva zahlédne, že proti ní někdo jde. A tak ani nevyhrává. Ani od ní neodchází zachmuřen. Nevadí, třeba budeme mít větší štěstí jinde. A už se blíží — a prosím vás, teď se hlídejte, protože tahle zase stojí za pohled — a prohrává. S hezkou holkou se asi nedá zvítězit. (Ale to je dávná pravda, říkáte si.) V protisměru kdosi s kloboukem. Remíza. Pozor! Atlet v cestě. Chvilka napětí, atlet je znejistěn, sklápí zrak. Vítězství je naše. A teď máte smůlu, protože mladík zahýbá za roh („…oficiálním jménem původně Nationale Nederlanden Building…“) a mizí zas v nějakém dvoře — stejně rychle, jako se nám na začátku objevil. A víte prd.
Čas načtení: 2022-03-07 19:47:59
Technické a průmyslové památky jsou fascinující a dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce. Herec Tomáš Hanák se vypraví do všech čtrnácti krajů republiky a představí Technické památky českých zemí. Poprvé ve středu 9. března ve 21:45 hodin na ČT2. „Chceme divákům nabídnout alternativní cestopis a ukázat jim, že u nás nejsou jen hrady, zámky a krásná příroda, ale že naše technické a průmyslové dějiny zasadily do krajiny i spoustu staveb a úkazů, které stojí za to navštívit. Vybírali jsme i místa spojená se zajímavým příběhem nebo takové objekty, které třeba ztratily svoji původní roli, začaly chátrat, ale podařilo se je zachránit, i když některé dnes slouží k jiným účelům. Zároveň nám záleželo na tom, aby vypovídaly také o historii průmyslu daného kraje a zároveň byly přístupné návštěvníkům,“ vysvětluje režisér Jakub Wehrenberg. Gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí, Schwarzenberský plavební kanál, orloj a viadukt v Kryštofově údolí nebo vodojem na Žlutém kopci v Brně. To je jen zlomek míst, které Tomáš Hanák v roli průvodce pořadu představí. Nechybí mezi nimi mlýny, elektrárny, mosty, železnice, rozhledny, vysílače a další průmyslové objekty. Mnohé z nich jsou dostupné veřejnosti a přináší svědectví o umu a vynalézavosti našich předků. Výběr moderátora nebyl náhodný. Kromě toho, že se sám o technické památky zajímá, před několika lety zrekonstruoval nádražní sklad v Nižboru z roku 1876, kterému vdechl nový život. A právě tady, ve Středočeském kraji, celý cyklus začíná. „Do moderování mě už musí hodně přemlouvat, ale když mi volali s nabídkou na cyklus o technických památkách, neváhal jsem příliš dlouho. Mám k nim odjakživa velmi blízko. Bavilo mě to dětinské nadšení, se kterým se celý štáb do natáčení pouštěl. Byli jsme jako malí kluci. Nestane se vám každý den, že řídíte parní válec, fáráte v dole nebo uvádíte do provozu jedinečnou parní elektrárnu. Doufám, že pořad poslouží jako tipy na výlety pro celé rodiny a diváci si neřeknou, že je tam toho Hanáka moc," říká Hanák. Cílem seriálu Technické památky českých zemí je nejen představit nejdůležitější technologické pamětihodnosti, ale i inspirovat diváky, kam na jaře nebo v létě vyrazit na výlet.
Čas načtení: 2020-05-11 12:51:34
Národní galerie otevírá své prostory a prodlužuje výstavy ve Veletržním paláci
Národní galerie Praha v úterý 12. května opět otevírá veřejnosti své výstavní objekty: Veletržní palác, Schwarzenberský palác a Klášter sv. Anežky České. Zpřístupněny budou všechny stávající expozice a výstavy dle běžné otevírací doby. Nejnovější výstavy se budou prodlužovat. Návštěvníky čekají jen běžná omezení, která souvisejí s mimořádnou situací, například vstup do galerie bude možný pouze s ochranou nosu a úst a kustodi budou hlídat dodržování doporučených rozestupů. Vstupenky bude možné zakoupit na pokladnách, galerie však doporučuje zakoupení vstupenek online. Otevírací doba zůstává nezměněna (úterý–neděle 10–18 h, středa 10–20 h). „Zaměstnanci mají zajištěné běžné ochranné pomůcky a prostředky, pokladní budou mít navíc ochranné obličejové štíty. Zvyšujeme četnost úklidu, což zahrnuje například i časté otírání klik a dezinfekce výtahů. Pro návštěvníky jsou u vchodů k dispozici dezinfekční prostředky. Nainstalovány jsou informační cedule a také značky pro dodržování povinných rozestupů u pokladen a šaten,“ vyjmenovává bezpečnostní opatření mluvčí galerie Eva Sochorová. „V reálném čase budeme také monitorovat počty osob a hlídat doporučené rozestupy mezi návštěvníky tak, abychom splnili podmínky nařízené vládou,“ dodává. Nejnovější výstavy ve Veletržním paláci stejně jako projekt věnovaný Stanislavu Suchardovi jsou prodlouženy, výstavní prostory totiž byly uzavřeny pouhé čtyři dny po zahájení. „Naší snahou primárně bylo prodloužit nové výstavy tak, aby je mohlo navštívit co nejvíce zájemců. Přece jen jsme přišli o více než dva měsíce. Kromě toho pociťujeme i velké finanční ztráty. To ovlivnilo některé plánované projekty, které se letos bohužel nemohou uskutečnit, ale snad se nám je podaří přesunout do příštích let,“ říká generální ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma. Plánované výstavy Mikuláš Medek: Nahý v trní a Rembrandt: Portrét člověka se snad Národní galerii podaří otevřít na podzim. „Ještě než začne samotná výstava, návštěvníci mohou ve Schwarzenberském paláci obdivovat jediný český Rembrandtův obraz Učenec ve studovně, který je po delší době opět vystaven v rámci expozice Staří mistři,“ říká kurátorka rembrandtovské výstavy Lucie Němečková. Galerie také připravuje postupný návrat veřejných a vzdělávacích programů, komentované prohlídky zatím odkládá, jejich obnovení bude vyhodnocovat na základě vývoje situace. Prodloužené výstavy OZVĚNY BENÁTSKÉHO BIENÁLE: STANISLAV KOLÍBAL Termín: 6. 3. 2020 – 10. 1. 2021 Místo: Veletržní palác – Malá dvorana Kurátorka: Julia T. Bailey KURT GEBAUER Termín: 6. 3. 2020 – 10. 1. 2021 Místo: Veletržní palác – 1. patro Kurátor: Michal Novotný NEBOURAT! PODOBY BRUTALISMU V PRAZE Termín: 6. 3. 2020 – 22. 11. 2020 Místo: Veletržní palác – 3. patro Kurátorka: Helena Doudová SEN VE SNU: EDGAR ALLAN POE A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Termín: 6. 3. 2020 – 22. 11. 2020 Místo: Veletržní palác – 4. patro Kurátoři: Veronika Hulíková, Otto M. Urban STANISLAV SUCHARDA 1866–1916: TVŮRČÍ PROCES Termín: 15. 11. 2019 – 25. 10. 2020 Místo: Veletržní palác – mezanin Kurátorka: Veronika Hulíková {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-05-28 06:35:00
Málokterý Jihočech se může pyšnit tím, že by měl v kraji hned tři pamětní desky a jeden památník. Schwarzenberský lesmistr Josef John mezi tyto osoby patří, a bezpochyby právem.
Čas načtení: 2024-11-28 13:03:00
Nový železniční most přes Vltavu se otevírá. Dostal jméno Schwarzenberský
Na Písecku slavnostně otevřeli nový most přes orlickou přehradu. Dostal jméno Schwarzenberský, protože tento rod je s regionem výrazně spojený. Železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů – nejvíc v Česku. První vlak s cestujícími po něm projede v pátek odpoledne.
Čas načtení: 2024-11-28 12:52:00
Nový most přes Vltavu se otevírá. Dostal jméno Schwarzenberský
Na Písecku slavnostně otevřeli nový most přes orlickou přehradu. Dostal jméno Schwarzenberský, protože tento rod je s regionem výrazně spojený. Železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů – nejvíc v Česku. První vlak s cestujícími po něm projede v pátek odpoledne.
Čas načtení: 2024-11-28 12:56:00
Nový most přes Vltavu se otevírá. Dostal jméno Schwarzenberský
Na Písecku slavnostně otevřeli nový most přes orlickou přehradu. Dostal jméno Schwarzenberský, protože tento rod je s regionem výrazně spojený. Železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů – nejvíc v Česku. První vlak s cestujícími po něm projede v pátek odpoledne.
Čas načtení: 2024-11-28 15:07:00
Unikátní most překlenul orlickou přehradu. Unese moderní vlaky a zrychlí dopravu
Správa železnic dnes slavnostně zahájila provoz na mostě přes vodní nádrž Orlík. Jeho železobetonový oblouk má rozpětí 156 metrů a je tak největší v Česku. Nový most, nazvaný Schwarzenberský, umožní nasazení moderních souprav na osobních vlacích, zkrácení jízdních dob a také obnovení nákladní dopravy na celé trati z Tábora do Písku. Stavba začala v lednu 2022, celkové náklady dosahují téměř 685 milionů korun.
Čas načtení: 2025-03-09 07:40:00
Zámek v Třeboni předvede návštěvníkům nové prostory. Takzvané Zahradní křídlo dlouhá léta využíval státní oblastní archiv. Teď se ale rozlehlá část zámku vrací do správy památkářů, kteří ji postupně otevřou turistům. Lidé tak budou moct po letech nahlédnout i do míst, kde kdysi sídlil schwarzenberský vládnoucí pár.
Čas načtení: 2013-11-04 13:38:10
ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze Pozvánku na expozici vč. fotografií naleznete zde ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Prazeotevření expozice: únor 2009 Uměleckoprůmyslové museum v Praze obohatilo expozici českého barokního umění Národní galerie o samostatnou část, věnovanou užitému umění středoevropského kulturního prostoru od manýrismu přelomu 16. a 17. století až po klasicismus sklonku 18. století. Instalace v atraktivním prostředí nově zrekonstruovaných klenutých sálů podzemního podlaží paláce představuje na více než čtyřech stech uměleckých předmětů vývoj výzdobných technik, ornamentiky i ikonografie. Expozice se soustředí na tři tematické okruhy nazvané Liturgie, Stolování a Ornament. Schwarzenberský palác Národní galerie v Praze Hradčanské nám. 2 118 00 Praha 1 Doprava: Tram 22, 23 — Pražský hrad Otevřeno: denně mimo pondělí od 10 do18 hodinRead more...
Čas načtení: 2025-08-18 13:00:00
Vodní dílo zvané Schwarzenberský kanál patří mezi mimořádné ukázky lidského umu. Přes 50 kilometrů dlouhý kanál, kterým se dopravovalo dříví do Vídně, byl projektován Josefem Rosenauerem. Tento geniální inženýr přitom neměl jednoduchý vstup do života, ale svou pílí a umem dokázal zlomit tehdejší těžký hendikep – byl nemanželským dítětem.
Čas načtení: 2025-10-18 07:06:39
Partneři Jan a Zuzana kdysi založili a vedli oblíbenou kavárnu Café Datel v centru Budějovic. Dnes opravují starý schwarzenberský dům ukrytý v horách. Článek Opustili úspěšný byznys i město a přestěhovali se do hor. Na Šumavě teď dávají život 200 let staré chalupě se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-10-20 13:56:30
Inženýrská komora ocenila nové luxusní bydlení v polyfunkční budově v Pařížské
Polyfunkční budova Pařížská 25 v Praze získala jedno ze čtyř hlavních ocenění udělovaných v rámci Cen Inženýrské komory 2024. Další tituly patřily zdařilé rekonstrukci zámku Týnec a dvěma dopravním stavbám. Je to Silniční galerie – Velký městský okruh Brno a Schwarzenberský železniční most v Červené nad Vltavou.