EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || V 54 letech zemřel v neděli herec a zpěvák Malcolm-Jamal Warner, známý hlavně díky roli Thea Huxtabla v sitcomu The Cosby Show. Podle agentur AP a Reuters, které se odvolaly na místní úřady, utonul na dovolené v Kostarice.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2025-07-01 18:45:53
Autor: wlasto Datum: 01.07.2025 18:45:53 Příjmení:Surname:RifkindRifkindJméno:Given Name:MalcolmMalcolmJméno v originále:Original Name:Malcolm Leslie RifkindFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:--Akademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:BScBScŠlechtický titul:Hereditary Title:sirSirDatum, místo narození:Date and Place of Birth:21.06.1946 Edinburgh 21.06.1946 Edinburgh Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:DD.MM.RRRR DD.MM.RRRR Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- ministr obrany Spojeného království- Secretary of State for Defence of the UKJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/Malcolm_Rifkind
Čas načtení: 2020-12-14 13:01:31
„Básníci umírají mladí. To není jen fráze. Průměrná délka života u básníků značně zaostává za délkou dožití dramatiků, romanopisců i autorů naučné literatury. Mají vyšší četnost ‚emočních poruch‘ než herci, hudebníci, skladatelé a spisovatelé. Kromě toho mají ze všech povolání nejvyšší míru sebevražd – oproti běžné populaci více než pětinásobnou,“ píše kanadský spisovatel a novinář Malcolm Gladwell ve své nejnovější knize Proč si nerozumíme. Co bychom měli vědět o lidech, které neznáme. Jako příklad básnického génia odsouzeného k záhubě uvádí Sylvii Plathovou. Analyzuje důvod její sebevraždy a dokládá, jak to bylo se sebevraždami svítiplynem obecně. V další kapitole se mj. zamýšlí, proč lidé skáčou z mostu přes Golden Gate. Na řadě dalších příkladů vysvětluje, že mnozí lidé se našim měřítkům vymykají a svým nepochopením můžeme jim i sobě přivodit mnoho nepříjemností a bezpráví. Současně radí, jak situaci předejít. Při rutinní dopravní kontrole provedené po spáchání banálního přestupku byla na texaské silnici zadržena mladá žena jménem Sandra Blandová. Právě přijela z Chicaga a chtěla začít nový život. O pár dní později spáchala ve vazbě sebevraždu. Co se tehdy mezi ní a zasahujícím policistou stalo? Dalo se tomu předejít? Podle Malcolma Gladwella rozhodně dalo. Případ Sandry Blandové je zářnou ukázkou toho, jak nesnadné je porozumět lidem, jež neznáme, a jak tragické důsledky případné nepochopení může mít. Na pečlivém rozboru několika skutečných událostí autor dokládá, v čem je způsob, jakým se snažíme posoudit záměry a povahu cizích lidí, chybný. Pokud totiž chyby, jež činíme, poznáme, můžeme se jich napříště vyvarovat. Kromě objasnění případu Sandry Bandové dojde i na vysvětlení, proč Neville Chamberlain nedokázal prohlédnout úmysly Adolfa Hitlera, v čem je složitý případ odsouzeného pedofila Jerryho Sanduskyho, proč seděla Amanda Knoxová několik let ve vězení za vraždu, přestože proti ní neexistovaly žádné spolehlivé důkazy, jak souvisí četnost sebevražd s dostupností konkrétních sebevražedných prostředků nebo v čem spočívá systémové selhání při výcviku amerických policistů. Ukázka z knihy: Kapitola 10. Sylvia Plathová 1. Na podzim roku 1962 odešla americká básnířka Sylvia Plathová ze svého domku na anglickém venkově a zamířila do Londýna. Potřebovala začít znovu. Její manžel Ted Hughes ji opustil kvůli jiné ženě a nechal ji samotnou s jejich dvěma malými dětmi. Našla si byt v londýnské čtvrti Primrose Hill, v nejvyšších dvou patrech řadového domu. „Píšu z Londýna. Jsem tak šťastná, že ani nemohu mluvit,“ sdělila své matce. „A hádej co. Je to dům irského básníka W. B. Yeatse. Nad dveřmi je modrá pamětní deska, která oznamuje, že tady žil!“ V Primrose Hill psala brzy ráno, zatímco děti ještě spaly. Byla mimořádně produktivní. V prosinci dokončila básnickou sbírku a vydavatel jí řekl, že by mohla vyhrát Pulitzerovu cenu. Byla na cestě stát se jedním z nejuznávanějších mladých básníků světa – a její reputace by bývala v následujících letech jen rostla. Jenže koncem prosince se na Anglii snesla hrozná zima. Byla to jedna z nejtřeskutějších zim za posledních 300 let. Bez přestání padal sníh. Lidé bruslili na Temži. Zamrzlo vodovodní potrubí. Vypadával proud a stávkovalo se. Plathová se celý život potýkala s depresemi a temnota se vrátila. Na Štědrý den ji přišel navštívit přítel a literární kritik Alfred Alvarez. „Vypadala jinak,“ vzpomíná ve své knize The Savage God (Krutý Bůh): Vlasy, jež obvykle nosila pevně svázané v učitelském drdolu, měla rozpuštěné. Klesaly jí k pasu jako plachta, což jejímu bledému obličeji a vyzáblé postavě dodávalo podivně sklíčený a zadumaný vzhled. Připomínala kněžku, vyprázdněnou rituály vlastního kultu. Když přede mnou procházela po chodbě… její vlasy silně zapáchaly, jako zvířecí srst. Byt byl strohý a chladný, zařízený jen minimálně, pro děti zde nebyla skoro žádná vánoční výzdoba. „Pro nešťastné lidi,“ napsal Alvarez, „je vánoční období vždycky nepříjemné: příšerné falešné veselí, jež se na člověka hrne ze všech stran, a neustálé řeči o laskavosti, míru a rodinném štěstí mají za následek, že se samota a deprese stávají takřka nesnesitelnými. Nikdy jsem ji neviděl tak napjatou.“ Oba měli po sklence vína a ona mu jako obvykle přečetla své nejnovější básně. Byly temné. Přišel nový rok a počasí se ještě zhoršilo. Plathová měla spory s bývalým manželem. Vyhodila ženu, která jí vypomáhala s domácností. Sbalila děti a odešla do domu Jillian a Gerryho Beckerových, kteří bydleli nedaleko. „Cítím se hrozně,“ řekla. Vzala si antidepresiva, usnula a vzbudila se s pláčem. To bylo ve čtvrtek. V pátek napsala bývalému manželovi vzkaz, který Hughes později nazval „dopisem na rozloučenou“. V neděli trvala na tom, aby ji Gerry Becker i s dětmi odvezl zpátky do jejich bytu. K večeru od nich odešel poté, co uložila děti do postele. Někdy během následujících pár hodin nechala Plathová dětem v pokoji vodu a jídlo a v ložnici jim otevřela okno. Napsala na papír jméno a telefonní číslo svého lékaře a dala jej do kočárku v chodbě. Pak si vzala ručníky, utěrky a lepicí pásku a utěsnila dveře do kuchyně. Pustila na kuchyňském sporáku plyn, strčila hlavu do trouby a vzala si život. 2. Básníci umírají mladí. To není jen fráze. Průměrná délka života u básníků značně zaostává za délkou dožití dramatiků, romanopisců i autorů naučné literatury. Mají vyšší četnost „emočních poruch“ než herci, hudebníci, skladatelé a spisovatelé. Kromě toho mají ze všech povolání nejvyšší míru sebevražd – oproti běžné populaci více než pětinásobnou. Zdá se, že psaní poezie přitahuje raněné lidi nebo otevírá nové rány. A málokdo ztělesňuje obraz génia odsouzeného k záhubě tak dokonale jako Sylvia Plathová. Plathová byla posedlá sebevraždou. Psala o ní, přemýšlela o ní. „Mluvila o sebevraždě stejným tónem, jakým hovořila o jakékoli jiné riskantní, náročné činnosti: naléhavě, dokonce zuřivě, nicméně zcela bez sebelítosti,“ napsal Alvarez. „Zdálo se, že na smrt pohlíží jako na fyzickou výzvu, kterou jako řadu jiných překonala. Ta zkušenost se ve své podstatě velice podobala… sjetí nebezpečného zasněženého svahu, aniž by člověk uměl pořádně lyžovat.“ Plathová naplňovala všechna kritéria zvýšeného rizika spáchání sebevraždy. Dřív už se o ni pokusila. Léčila se na psychiatrii. Byla Američanka žijící v cizí kultuře – odloučená od rodiny a přátel. Pocházela z rozvrácené rodiny. Právě ji opustil muž, kterého zbožňovala. Tu noc, kdy zemřela, nechala Plathová u Beckerových kabát a klíče. Ve své knize o Plathové (každý, kdo ji byť jen okrajově znal, o ní napsal alespoň jednu knihu) to Jillian Beckerová interpretuje jako důkaz, že její rozhodnutí bylo definitivní: Předpokládala, že jí Gerry nebo já v noci kabát a klíče doneseme? Ne. Nečekala, že ji na poslední chvíli zachráníme před smrtí, kterou si přivodila,a ani to nechtěla. Koronerova zpráva uvádí, že Plathová vsunula hlavu do trouby tak daleko, jak to jen šlo, jako by byla rozhodnutá dovést svůj pokus do úspěšného konce. Beckerová pokračuje: Ucpala skuliny pode dveřmi na podestu a do obývacího pokoje, plynové kohoutky otočila na maximum, pečlivě složila utěrku, umístila ji na dno trouby a položila na ni tvář. Lze vůbec o jejích úmyslech pochybovat? Podívejte se, co napsala pár dní před tím, než si vzala život. Teď je ta žena dokonalá. Její mrtvé tělo má úsměv naplnění… její bosé nohy jako by říkaly: až sem jsme došly, máme to za sebou. Když se podíváme na básně Sylvie Plathové a na její minulost a letmo nahlédneme do jejího nitra, myslíme si, že jí rozumíme. Je tu ovšem něco, na co zapomínáme – třetí chyba, kterou v souvislosti s neznámými lidmi děláme. Malcolm Gladwell (* 1963) se narodil v Anglii, ale vyrůstal v Kanadě. Po studiu historie na University of Toronto pracoval téměř deset let jako reportér ve Washington Post, kde se zabýval různými tématy – obchodem, sociologií, psychologií, novými technologiemi či psychologií spotřebitele. Od roku 1996 byl kmenovým autorem časopisu The New Yorker. V roce 1999 získal National Magazine Award a v roce 2005 byl zařazen do seznamu 100 nejvlivnějších lidí světa, který každoročně zveřejňuje časopis Time. Česky vyšly jeho knihy Bod zlomu (2006), Mžik (2007), Mimo řadu (2009), David a Goliáš (2014) a Co viděl pes a jiná dobrodružství (2014). Z anglického originálu Talking to Strangers. What We Should Know about the People We Don’t Know přeložil Pavel Pecháček, 328 stran + 40 ilustrací, vydalo nakladatelství Dokořán roku 2020 {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-07-19 12:27:27
8. flotila torpédoborců [1922-1944]
Autor: FiBe Datum: 19.07.2024 12:27:27 Název:Name:8. flotila torpédoborců8th Destroyer FlotillaOriginální název:Original Name:8th Destroyer FlotillaDatum vzniku:Raised/Formed:DD.10.1922Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:DD.MM.1944Nástupce:Successor:--Nadřízené velitelství:Higher Command:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Dislokace:Deployed:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ?Velitel:Commander: DD.10.1922-DD.09.1923 Bingham, Edward Barry Stewart (Captain)DD.09.1923-29.04.1924 Osborne, Edward Oliver Brudenell Seymour (Captain)28.04.1924-31.12.1924 Plowden, Richard Anthony Aston (Captain)31.12.1924-19.04.1926 Tovey, John Cronyn (Captain)19.04.1926-13.09.1926 -, - ( )13.09.1926-04.01.1927 Holt, Reginald Vesey (Captain)04.01.1927-16.11.1928 Maxwell-Scott, Malcolm Raphael Joseph (Captain)16.11.1928-DD.MM.RRRR Mark-Wardlaw, William Penrose (Captain)DD.MM.RRRR-05.01.1929 Maxwell-Scott, Malcolm Raphael Joseph (Captain)05.01.1929-05.07.1929 Mark-Wardlaw, William Penrose (Captain)05.07.1929-DD.02.1931 Porter, John Mansel (Commander)DD.02.1931-14.03.1931 Mark-Wardlaw, William Penrose (Captain)14.03.1931-DD.04.1933 Burnett, Robert Lindsay (Captain)12.01.1932-11.05.1932 Perryman, Cecil Rudolph Ernest Wilbraham (Commander)11.05.1932-24.04.1933 -, - ( )24.04.1933-DD.10.1935 Hammick, Alexander Robert (Captain)24.08.1935-30.07.1937 Benson, Richard Stoddart (Captain)30.07.1937-01.05.1939 Hickling, Harold (Captain)01.05.1939-31.01.1940 Daniel, Charles Saumarez (Captain)31.01.1940-18.02.1940 -, - ( )18.02.1940-26.01.1942 De Salis, Antony Fane (Captain)26.01.1942-28.09.1943 Scott-Moncrieff, Alan Kenneth (Captain)28.09.1943-24.02.1944 Thomas, Mervyn Somerset (Captain)24.02.1944-DD.05.1944 -, - ( )DD.05.1944-15.02.1944 May, Eric George (Lieutenant-Commander)15.02.1944-19.03.1944 Churchill, Charles Fraser Harrington (Commander)Podřízené jednotky:Subordinated Units:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRČestný název:Honorary Name:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRVyznamenání:Decorations:Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:www.dreadnoughtproject.orgen.wikipedia.org
Čas načtení: 2025-01-26 09:14:37
Autor: wlasto Datum: 26.01.2025 09:14:37 Příjmení:Surname:MalcolmsonMalcolmsonJméno:Given Name:JohnJohnJméno v originále:Original Name: John Grant MalcolmsonFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:kapitánCaptainAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:09.02.1835 Inverness / 09.02.1835 Inverness / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:14.08.1902 London / 14.08.1902 London / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- držitel Viktoriina kříže- Victoria Cross RecipientJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/John_Malcolmsonvictoriacrossonline.co.uk
Čas načtení: 2025-02-21 15:00:00
Malcolm X hlásal, že utlačovaní mají právo bránit se i za použití násilí. Jeho vlivu se bála i FBI
Před 60 lety 21. února 1965 byl v New Yorku brutálně zavražděn afroamerický aktivista Malcolm X. Jeho jméno je často spojováno s militantními postoji, které se velmi lišily od názorů pacifistických hlasatelů sociálního smíru. Bojovník za práva Afroameričanů hlásal, že utlačované menšiny mají právo bojovat za svou svobodu i za použití násilných prostředků.
Čas načtení: 2025-02-24 13:50:06
Autor: wlasto Datum: 24.02.2025 13:50:06 Příjmení:Surname:GloverGloverJméno:Given Name:JamesJamesJméno v originále:Original Name:James Malcolm GloverFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:generálGeneralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:SirSirDatum, místo narození:Date and Place of Birth:25.03.1929 ? / 25.03.1929 ? / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:04.06.2000 Alton 04.06.2000 Alton Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel Velitelství pozemních sil Spojeného království- Commander UK Land ForcesJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:en.wikipedia.orgwww.theguardian.comwww.findagrave.com
Čas načtení: 2009-06-28 00:00:00
Kolekce oblečení a boty Supreme x Malcolm McLaren
Známá módní značka Supreme představila 21. května menší kolekci vydanou ve spolupráci s návrhářem Malcolm McLarenem, který stál za slávou Sex Pistols a punku obecně. V kolekci se objevila trika, mikiny, čepice formátu New Era a také boty ve spolupráci se skateovou značkou Vans, model V-79. Kolekce ...
Čas načtení: 2020-01-15 13:50:18
V Manchesteru vyšla zpráva hodnotící chování místní policie při vyšetřování sexuálního otrokářského gangu v Rochdale. Nevyznívá pro strážce zákona moc dobře. Zpráva dne ve Velké Británii: manchesterská policie úmyslně nekonala a ignorovala množící se hlášení o tom, že dívky v Rochdale a okolí se stávají obětmi sexuálního otrokářství. Píšou o tom BBC, Independent, Guardian, Daily Telegraph, Timesy, Daily Mail, místní tisk, zkrátka všichni. Plný 145stránkový text zprávy ovšem není ke stažení (na rozdíl od podobné zprávy v notoricky proslulém Rotherhamu), takže se musíme spolehnout na to, co se dozvíme od novinářů. (Do největších detailů jde samozřejmě Daily Mail.) Šetření inicioval nový regionální starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham roku 2017, poté, co zhlédl pořad BBC Zrazená děvčata (Betrayed Girls). Máte-li hodinu a půl, můžete se na něj podívat sami. Ze zprávy, kterou vypracovali bývalý policista Gary Ridgway a pracovník ochrany dětí Malcolm Newsam, vyplývá, že manchesterská policie úmyslně odložila vyšetřování celého zločinného spolku, a to i přesto, že ukázalo na téměř sto podezřelých, a dala vyšší prioritu bytovým vloupačkám a krádežím aut. Počet obětí přesahoval padesát. Jedna z obětí, patnáctiletá Victoria Agoglia, zemřela na předávkování heroinem, který jí násilně píchal padesátiletý muž. Ani to nestačilo k tomu, aby vyšetřování pokračovalo. (Její babička následně patřila k lidem, kteří se snažili věc trochu rozvířit.) Zpráva cituje jednoho z policistů: „Zásadní vliv mělo to, že skupina pachatelů se skládala zejména z asijských mužů a nám bylo řečeno, abychom zkusili najít nějaká jiná etnika.“ („Asijský“ je v politicky korektním žargonu Británie vesměs synonymum pro Pákistánce, Bangladéšany, Indy a Srílančany, ne pro Japonce. V tomto případě šlo o pákistánský gang s jedním členem z Afghánistánu.) The Independent zase cituje něco jiného: „Byly vyjádřeny obavy z rizika proaktivní taktiky nebo podněcování rasové nenávisti.“ Jak hezky je to řečeno, byly vyjádřeny, jako by náhle čísi nehmotný hlas zazněl z nebe a pronášel ona varovná slova k uším ohromených příslušníků kriminálky. Nebo snad neviditelná ruka napsala svítící barvou na zeď místní kantýny vzkaz „Nechte je bejt!“? Tak to asi nebylo, že? Nejspíš to řekla nějaká konkrétní osoba či osoby, jejichž jména nám ale zůstávají utajena. Škoda. Ten někdo si teď nejspíš tak trochu hlídá zadnici, protože ví, že po téhle zprávě by mezi britskou veřejností moc populární nebyl. Zejména pak mezi příbuznými obětí. A Manchester Evening News dodává další zajímavé detaily. „Pachatelé si za účelem sexu volně vyzvedávali Victorii a další děti z dětských domovů provozovaných městem, před očima‘ úředníků.“ Mimochodem, zase ten pasivní způsob: were allowed čili „bylo jim dovoleno“. Kým dovoleno? Každým? Možná dokonce každým. A když už se jednou policie rozhodla, že celou věc vyšetřovat nebude, lpěla na tomto rozhodnutí velice dlouho: „Ještě v srpnu 2018 odmítal policejní šéf uzavřené vyšetřování opět otevřít.“ Můj komentář k celé věci. Jednoho krásného dne, až bude mít naše civilizace nějaké zcela jiné problémy, se tenhle případ bude studovat na vysokých školách. Psychologie konformity a poslušnosti je pořád stejná. Pochopit, že hodný táta od rodiny si ráno navlékne uniformu a od 8.00 diriguje na rampě v Osvětimi přicházející Židy: ty do tábora, ty do pece, je podobně obtížné, jako pochopit, že v policii, organizaci vysloveně určené k boji se zločinci a k ochraně jejich obětí, mohl nějaký boss z libovolného důvodu zarazit vyšetřování otrokářského podniku průmyslových rozměrů, a že lidí, kteří se s tím nesmířili, bylo vevnitř sboru strašlivě málo. Ale stává se to pořád a znovu. Asi bychom s tím měli počítat. Ani demokracie vůči tomu nejsou imunní. Whistleblowerka tohoto případu, bývalá policistka Margaret Oliver, v roce 2012 z policie po patnácti letech odešla… Dnes říká, že její bývalí kolegové by měli být za celou věc také trestně stíháni, v čemž s ní srdečně souhlasím. Nicméně podobný problém nastal v notorickém Rotherhamu: obava z toho, že budou označeni za „rasisty“, vedla policisty k tomu, aby nechali věc raději být. Výsledek? Přes tisíc obětí. To už není náhoda. Myslím si, že máme velký civilizační problém s tím, kterému druhu pošuků nasloucháme a propůjčujeme jejich názorům váhu. Každý národ má svoje cvoky. Nedávno jsem nedaleko stanice metra Muzeum potkal pána, který i v mrazu horlivě přednášel kolemjdoucím svoji teorii o tom, že Ježíš se brzy vrátí z kosmického prostoru, a dokládal to Nostradamem. Jenže vyznavač teorie o Ježíši-kosmonautovi nemá žádný vliv na běh našich institucí a určitě na svoji originální výzkumnou činnost nedostane žádné dotace. Nepozvou jej nikam do školy, aby své závěry předkládal žákům. Co ale podobné případy, které celé dny kverulují na Twitteru o systémovém rasismu, privilegiu bílého muže atd.? Takové ty, které najdou aspoň dva případy ŠOKUJÍCÍ!!! DISKRIMINACE!!! ještě předtím, než se zakousnou do první ranní housky? Kolik těch lidí pracuje na nějakém dotovaném místě, kolika z nich naslouchají politici? To je náš kolektivní fail: bereme tento druh intelektuální magořiny vážně a ještě jej podporujeme. Pak se zavádějí různé dvojí metry a jednoho dne to skončí souhvězdím otrokářských gangů po celé Anglii. Ale tomu se říká multikulturalismus nebo antirasismus a někteří politici se k tomu hrdě hlásí… Pak se může stát, že údajně transfobní limerick na sociální síti policii zaujme, kdežto případ otrokářského gangu nechá ležet. Svého času na mnichovské bezpečnostní konferenci kritizoval tenhle dvojí metr i bývalý britský premiér Cameron (celý text projevu zde): „Když má bílý člověk problémové názory, třeba rasistické, odsoudíme je, a to je v pořádku. Ale když stejně nepřijatelné názory nebo praktiky přicházejí od někoho, kdo bílý není, jsme až příliš opatrní, popravdě se přímo bojíme, se tomu postavit.“ No jo, no. Víme to; co s tím uděláme? Pro začátek, nevolit do veřejné funkce nikoho, kdo tenhle druh myšlení šíří. Abychom se jednoho dne nedočkali zvláštní zprávy o lhostejnosti policie vůči aktivitě otrokářů někde v Brně či v Teplicích. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-02-19 17:00:01
Zabiják z New Yorku: Torso Killer tvrdil, že zabil 80 prostitutek, trest smrti nedostal
Dnes vyhledávaná část New Yorku spojovaná s celebritami a showbyznysem zvaná Times Square byla v 70. letech doupětem neřesti. Všude svítily velké neony a písmena XXX, označující erotické služby, byla úplně všude. Místní si stěžovali, že není možné už zajít ani do hospody, protože ty se postupem času měnily v peep show. Erotické podniky lákaly často sexuální predátory. Navíc prostitutky byly často vydírané a týrané svým pasákem, tyhle ženy neměly žádné zastání, policisté je tenkrát vnímali jako lůzu. Nejšílenější masoví vrazi v dějinách: Charles Manson a další, kteří mají na svědomí desítky životů Číst více Hrůzný nález torza Pro policii začal celý případ v prosinci roku 1979. Vánoční atmosféra pohltila město, ale detektiv z oddělení vražd Malcolm Reiman měl i v tuto zdánlivě klidnou dobu pořád dost práce. Nejhorší nález těla, který kdy viděl, se stal právě jednoho prosincového dne. Tenkrát byli hasiči přivoláni k požáru v hotelu Travel Lodge Motor Inn. Požár byl úmyslně založený a velmi amatérský. Měl zakrýt podstatně horší scénu. V pokoji se nacházela dvě bezhlavá těla, přesněji jen torza. Bylo patrné, že se jedná o ženy, a požárníci ihned zavolali policii. Když detektiv Reiman přijel na místo činu, málem oněměl hrůzou. Byl zvyklý na brutální vraždy, ale tohle překračovalo všechny meze. Řekl: „Byl to hotelový pokoj z pekla.“ Mrtvé neznámé Vrah chtěl zabránit identifikaci těl, k tomu mu posloužil nejen požár, ale i brutální nakládání s těly. Detektivové se velice podivovali nad tím, že krom těl a rozlité hořlaviny byl pokoj naprosto čistý. Žádné krevní stopy. Torza vypadala jako tělo nebohé Otýlie Vranské, ale chyběla hlava. Policisté museli zjistit totožnost oněch neznámých. Na počátku 80. let ještě testy DNA nebyly. Půjčili si figuríny z obchodu s konfekcí a oblékli jim nalezené šaty (ty byly složené na hotelové posteli), poté informovali média o policejní výstavě. Lidé se začali hrnout, kriminalisté dostávali poznatky, ale žádný nevedl k totožnosti zavražděných dívek. Fotky šatů se objevily také v novinách a televizi. Právě tam je poznala jistá Rose, která zavolala policistům. Šaty měla nosit její kamarádka, prostitutka. Byla identifikována jako 22letá emigrantka Deedeh Goodarzi, totožnost druhé ženy se nepodařila do teď objasnit, noviny ji pojmenovaly Manhattan Jane. Hon na predátora Pojem sexuální predátor v té době ještě nebyl mezi veřejností, ale ani policií příliš známý. Každému policistovi, zocelenému newyorskými ulicemi, bylo jasné, že člověk, který toto udělal, byl stvůra a nezastaví se. Byl povolán mladý a nadějný vyšetřovatel Vernon Gebereth, který přišel s novou metodou kriminálního profilování. Spočívalo ve shromáždění vědeckých poznatků o činu, z nichž se poté zkušený kriminalista snažil vytvořit profil pachatele. Prověřování vytipovaných osob však nepřineslo žádné výsledky. Slušný člověk a táta od rodiny Detektivové začali procházet záznamy o zákaznících, kteří v této oblasti napadli prostitutky. Našly se shodné popisy člověka, který nechtěl dívku nechat jít, když mu nebyla povolná. Bil prostitutky a vyhrožoval jim pistolí. Oznámení podal dokonce pasák jedné z napadených dívek. Tyto informace je nasměrovaly k Richardu Cottinghamovi, obyčejnému otci a manželovi, který pracoval v rozvíjející se počítačové firmě. Byl vyslechnut kriminalisty, ale všechna obvinění popřel, neměli na něj nic. Také nezapadal do profilu, který vytvořili. Jeho jméno však definitivně neodložili. Jdi ven a zabíjej, přikázal mu démon. David ho poslechl a rozpoutal běsnění, dnes chodí s Biblí Číst více Konec „torzo vraha“ Noviny a veřejnost daly zabijákovi z Times Square jméno Torso Killer, v překladu „torzo vrah“. Dalšího útoku se deviant dopustil velmi brzy, tentokrát se mu stal osudným. Jednu vyhlédnutou dívku v hotelu zdrogoval, spoutal a bil, proto nahlas volala o pomoc. Když přiběhla pokojská, otevřela dveře na řetízek, takže nebylo vidět dovnitř. Pokojská viděla pouze vyděšenou dívku, která jí říkala, že je vše v pořádku. Nenápadně si projela palcem pod krkem, čímž naznačovala podřezání. Bystrá zaměstnankyně hotelu vše pochopila a zalarmovala policii. Ta již byla v hotelu, protože jiný host slyšel křik také a s voláním nečekal. Muž utíkal po hotelové chodbě s kufříkem v ruce. Za ním běžel policista s brokovnicí. Dal mu na výběr: buď zastaví, nebo ho zastřelí. Chlap zastavil a upustil kufřík na zem. Z něj se vysypaly pouta, biče, krabičky s prášky a další věci. Deviant skončil v poutech, poté nastala identifikace. Byl to Richard Cottingham. Stovky mrtvých? Vyšetřovatelé se do případu jak se patří „obuli“ a začali Cottinghama konfrontovat s případy zavražděných prostitutek. Vše popíral, také tvrdil, že těm ženám zaplatil, aby snášely dobrovolně bolest. Nakonec byl odsouzen za pět brutálních vražd, kterých se dopustil v New Yorku a New Jersey. Byl odsouzen na doživotí. Postupně se ve vězení přiznával k dalším vraždám, dohromady jich zatím je 18. Kriminalisté odhadují, že jich může být po celé Americe okolo stovky. Problém byl, že Cottingham vraždil v různých amerických státech a tehdy spolu kriminalisté z různých států skoro nespolupracovali. Až později se povedlo spojit newyorské vraždy s dalšími. Zajímavostí je, že Cottingham si vytvořil přátelský vztah s dcerou jedné z obětí, nejspíš to poukazuje na jeho temné charisma. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Seriál o zločinech: Rostovský masový vrah a kanibal Čikatilo mohl řádit, protože se komunisté styděli přiznat pravdu
Čas načtení: 2024-03-26 08:02:00
Věřili Američanům a Britům, na Francouze udělali dlouhý nos. Spláčou na výdělkem
„Deset let nebudeme mít ponorky, možná i víc,“ varuje bývalý australský premiér Malcolm Turnbull. Austrálie relativně nedávno zrušila spolupráci s Francií na stavbě a vývoji svých ponorek. Místo toho uzavřela spojenectví s USA a Velkou Británií. Jenže ouha, nové ponorky vyrobené ve spolupráci s nimi mají připlout až ve čtyřicátých letech. Co mezitím? Nápad byl pořídit americké ponorky. Jenže těch Američané nemají dost ani pro sebe. A když bude v Bílém domě Donald Trump, tak je skoro určitě nepustí.
Čas načtení: 2024-04-03 18:09:25
Vylepšení statické analýzy v GCC 14
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 14. Vypíchnout lze upozornění na přetečení bufferu pomocí textového diagramu (ASCII art).
Čas načtení: 2024-04-24 09:00:00
Příchata v Kalifornii ukazuje, co má o víkendu přednost. Odpočívat se má venku – u grilu i u bazénu
Vše jasně říká, že hlavní prostor je ten venku, ať již u stolu v kuchyni nebo na terase, případně u nedalekého bazénu. Pro inspiraci jsme tentokrát zavítali do severní Kalifornie. Chata, tedy přesněji příchata, od Malcolm Davis Architecture má řadu zajímavých prvků. Klienti v tomto případě chtěli vylepšit své víkendové útočiště a předpokládali, že jej zkrátka zvětší.
Čas načtení: 2024-05-03 10:00:00
Ukončí propalestinské protesty americkou demokracii?
Radikalizovaní studenti, Antifa a Američané arabského původu jsou připraveni udělat to, co Usáma bin Ládin nedokázal – zničit liberální demokracii, píše Malcolm Nance.
Čas načtení: 2024-05-13 14:44:47
Man sentenced for petrol station murder
Malcolm McKeown, 54, was shot as he sat in a car outside a service station in Waringstown in 2019.
Čas načtení: 2024-05-16 18:53:00
Bricklin se vrací na svět: Tvůrce bizarního sporťáku má přehnaná očekávání
Nezastavitelný Malcolm Bricklin se vrací mezi výrobce zvláštních aut s novým elektrickým sporťákem Bricklin 3EV. Těžko říct, jestli je odvážnější jeho styling nebo očekávaná produkce.
Čas načtení: 2024-05-16 18:53:00
Bricklin se vrací na svět: Tvůrce bizarního sporťáku má přehnaná očekávání
Nezastavitelný Malcolm Bricklin se vrací mezi výrobce zvláštních aut s novým elektrickým sporťákem Bricklin 3EV. Těžko říct, jestli je odvážnější jeho styling nebo očekávaná produkce.
Čas načtení: 2024-05-29 01:40:00
Vinař Malcolm Russell a unikátní sbormistr Terry English v dokumentárním cyklu příběhů těch, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny (2013). Připravili: K. K. Keteleš, T. Nikel a M. Růžičková[online]
Čas načtení: 2024-05-29 20:02:16
Serial sex attacker 'The Fox' dies in prison
Malcolm Fairley, jailed for life for 81 violent sexual offences, dies aged 72.
Čas načtení: 2024-08-05 16:24:38
New Zealand helicopter pilot killed in Papua, police say
Authorities say Glen Malcolm Conning, 50, landed in a remote area of the Indonesian region.
Čas načtení: 2024-10-12 22:00:44
Denzel Washington's children join forces in 'fearless' film
Malcolm Washington directs The Piano Lesson, which his brother John David Washington also stars in.