Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-11-18 13:30:02

Podoba Honoru 300 předčasně odhalena. Přehršel změn nečekejte

Honor se již pomalu připravuje na premiéru nové generace své populární číselné řady, která se postupem času ze střední třídy posunula až na pozici odlehčených vlajek. Série Honor 300 naváže na současnou řadu 200 a opět se dočkáme perfektně vybavených telefonů s elegantním designem. Nejnovější únik ukazuje tuto očekávanou novinku…Přečtěte si celý článek: Podoba Honoru 300 předčasně odhalena. Přehršel změn nečekejte

Čas načtení: 2020-09-27 18:17:02

Na ČT2 startuje přehlídka současné slovenské kinematografie: zahájí ji oceňované drama Budiž světlo

Druhý program České televize nabídne divákům od pondělí 5. do pátku 9. října, vždy od 20 hodin, aktuální slovenskou kinematografii. Slovenský týden na Dvojce zahájí Budiž světlo – snímek oceněný hned na několika mezinárodních filmových festivalech a vítěz v pěti hlavních kategoriích slovenských národních filmových cen Slnko v sieti. V české televizní premiéře se dále představí Sklep a Trhlina. Přehlídku doplní politický thriller Kandidát a drama ze slovensko-ukrajinské hranice Čiara Petra Bebjaka. „Slovenské filmové tvorbě se Česká televize věnuje dlouhodobě. Impulzem pro nynější projekt, kterým přispíváme k poznání kinematografie našich sousedů, byl fenomenální úspěch snímku Budiž světlo režiséra Marko Škopa na letošním ročníku slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, kde drama získalo cenu za nejlepší režii, scénář, pro herce a herečku v hlavní roli a stalo se i nejlepším filmem roku. Snímek již dříve obdržel také ocenění Trilobit od Českého filmového a televizního svazu FITES,“ říká programový ředitel České televize Milan Fridrich. A dodává: „Budiž světlo je navíc silně současný příběh zrcadlící myšlenku extremismu a rodinných mezigeneračních vztahů. Hlavní roli v něm hraje českým divákům už dobře známý herec Milan Ondrík, jenž na sebe upozornil ve Veteránovi Jana Hřebejka. Výjimečný počin jsme ve vysílání chtěli zarámovat, a tak jsme přidali filmy Trhlina a Sklep, které budou mít rovněž českou televizní premiéru, a velmi úspěšné ikonické snímky Čiara a Kandidát.“  Dva snímky z kolekce aktuální slovenské tvorby vznikly pod režijním vedením Petra Bebjaka, který pro Českou televizi v minulosti natočil Českým lvem oceněnou minisérii Spravedlnost. Nyní je podepsán pod třídílným dramatem z padesátých let Herec s Janem Cinou a Jenovéfou Bokovou v hlavních rolích, které se se na obrazovce České televize se objeví v průběhu října. Minisérie získala nominaci na prestižním mezinárodním festivalu Prix Europa. Ve své kategorii Televizní fikci se o umístění utká se seriálem Geniální přítelkyně, Peacemaker nebo Chalífát. Slovenský týden na Dvojce 5. 10. ve 20 hodin na ČT2: Budiž světlo (režie: Marko Škop) Milan (M. Ondrík) má tři děti a jezdí pracovat do Německa, aby svoji rodinu uživil. Když se na Vánoce vrátí domů, zjistí, že jeho nejstarší syn Adam je členem polovojenské mládežnické skupiny. Syn je zapletený do šikanování a smrti spolužáka. Otec se rozhoduje, jak by se měl zachovat. Společně s manželkou Zuzkou (Z. Konečná) při tom zjišťují skutečnou pravdu o synovi, o své rodině, o sobě samých a také o společnosti kolem nich. 6. 10. ve 20 hodin na ČT2: Sklep (režie: Igor Vološin) Barový muzikant Milan (J.-M. Barr) si prochází vztahovou krizí s manželkou Táňou (O. Simonova), způsobenou jeho odhalenou nevěrou. Přesto se ale musí oba v tuto chvíli semknout, neboť jejich dcera Lenka (S. Hladká) se minulou noc nevrátila z venkovní party, na které oslavovala své šestnácté narozeniny. Nikdo z jejich přátel, co s ní byli, o ní ráno nic neví. Jen to, že odešla sama a předčasně. Rodičům nezbývá než doufat a spolehnout se na policii. Jejich naděje na nalezení se však postupně snižují vzhledem k nikam vedoucímu vyšetřování, kterému velí poručík Varga (M. Ondrík), a i rodičům je zcela patrné, že chlapci, co byli onu noc s Lenkou, něco tají a navzájem se kryjí. Zoufalému otci tak dojde trpělivost a vezme spravedlnost do vlastních rukou. 7. 10. ve 20 hodin na ČT2: Čiara (režie Peter Bebjak) Pětatřicetiletý Adam Krajňák je otcem tří mladých dcer, ale především hlavou slovensko-ukrajinského gangu, který se zabývá pašováním cigaret. S blížícím se vstupem Slovenska do Schengenského prostoru se však chystá velké zpřísnění hraničních kontrol a mezi pašeráckými skupinami vzrůstá napětí. Kvůli náhodně zmařenému kontrabandu nemůže Adam splatit dluh mocnému ukrajinskému mafiánovi Krullovi; navíc se staví proti jeho plánům na pašování tvrdých drog. Události nabírají příliš nečekaný spád a Adam bude muset překročit i hranice, které pro něj dosud byly tabu... 8. 10. ve 20 hodin na ČT2: Trhlina (režie: Peter Bejbak) Nezaměstnaný absolvent vysoké školy Igor (M. Marušín) si se svou partnerkou Miou (M. Bartalos) nežije zrovna na vysoké noze a kvůli tomu přijme dělnickou práci v bývalé psychiatrické léčebně. Během jejího vyklízení nalezne staré záznamy sahající až do předválečné doby o lidech, kteří se ztratili v okolí tribečských lesů. Ti, co se našli, skončili právě zde a byli zmatení nebo zcela zbaveni rozumu. Posedlý Igor se začne o záhadu víc a víc zajímat a věří, že právě zveřejnění podobné senzace na jeho blogu by jejich domácnost vyvedlo z tísně. K tomu však potřebuje další informace a dá se dohromady s milovníkem záhad Andrejem (D. Hartl) a také se skeptickým Davidem (T. Maštalír), aby zjistili, co je na mizení lidí v oněch lesích pravdy… 9. 10. ve 20 hodin na ČT2: Kandidát (režie: Jonáš Karásek) Do voleb nového slovenského prezidenta zbývají dva měsíce a namyšlený, ale profesionální šéf reklamní agentury Adam Lambert (M. Majeský) se stává vedoucím kampaně nevýrazného Petera Potôňa. Ten byl do boje o prezidentské křeslo „nasazen“, jen aby ubral pár procent hlasů jinému kandidátovi a jeho vítězství je zcela vyloučené. Lambert se však na jednom večírku potká se svým rivalem z branže, který vede kampaň za jasného favorita a nechá se od něj vyprovokovat. Uzavře sázku, že udělá z Petera Potôňa dalšího slovenského prezidenta, a to hned v prvním kole. Ihned nato se rozehrává mašinerie profesionálního politického marketingu, která má za cíl „vyrobit“ nového prezidenta. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-09-16 12:12:51

Ščedrinova Lolita bude mít českou premiéru ve Stavovském divadle

Divadelní sezónu 2019/2020 zahájí Opera Národního divadla a Státní opery dvouaktovou operou Lolita současného ruského skladatele Rodiona Ščedrina. Hudebně-dramatické dílo, jehož děj vychází ze slavné literární předlohy Vladimira Nabokova o vztahu vzdělaného čtyřicátníka, literárního vědce a spisovatele Humberta ke dvanáctileté Lolitě, bude uvedeno v české premiéře. Jedná se o Ščedrinovo páté jevištní dílo inspirované ruskou klasickou literaturou – po opeře Mrtvé duše (1976, podle Gogola) a baletech Anna Karenina (1972, podle Tolstého), Racek (1979) a Dáma s psíčkem (1985, obojí podle Čechova). Premiéry se konají ve Stavovském divadle 3. a 5. října. Operu Lolita na své vlastní libreto Ščedrin složil z podnětu Mstislava Rostropoviče, který rovněž dirigoval její světovou premiéru (ve švédském překladu libreta) 14. prosince 1994 ve Stockholmu. V Lolitě Ščedrin vytvořil mnohovrstevný příběh, v němž se prolínají témata smyslnosti, lásky a hříchu. Ščedrinova hudba vychází z mnoha podnětů, mimo jiné z pěvecké tradice ruské ortodoxní církve, jejíž ohlasy nalezneme i v této opeře. Zatímco operní Ščedrin vstupuje na české jeviště teprve podruhé (20. prosince 1978 se v Brně uskutečnila československá premiéra opery Mrtvé duše), jeho balety v čele s Carmen jsou u nás dobře známé. Ostatně, citát z Carmen s jistou sebeironií Ščedrin zakomponoval i do Lolity. Většinu baletů složil pro svoji manželku, slavnou primabalerínu Maju Pliseckou, která v Praze několikrát vystupovala. První českou inscenaci Ščedrinovy Lolity vytvoří se svým týmem publiku Opery Národního divadla a Státní opery známá slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová, která dokáže dát operním dílům (nejen) 20. století osobitý výklad a sugestivní i provokativní vizuální přitažlivost. „Nabokov napsal román z perspektivy zvráceného kriminálníka. A toto vyprávění je důležité. Ještě důležitější je však přestat příběh Lolity romantizovat. Lolita není žádná „love story“. A nemá nic společného s láskou. Mistrovsky napsaný román, ve kterém se jazyk stává dokonalým prostředkem manipulace a zamlžení reality, je ostrou satirou. Nabokov přímo paroduje evropského pseudointelektuála, který s děsivou sentimentálností popisuje svůj vztah k dvanáctileté dívce. Jde však o archetyp sexuálního vztahu, ve kterém není možná skutečná reciprocita. A mezi řádky květnatého jazykového stylu se odehrává skutečná tragédie,“ říká Sláva Daubnerová. Ambicí režisérky je „vrátit Lolitě její skutečný obraz, který se za více než 60 let od jejího vydání změnil. Žijeme v době, která je zahlcena hypersexualitou mladých dívek. A to není proces, který by měl být v naší společnosti romantizovaný. Populární kultura z Lolity udělala módní ikonu, narušila její identitu a ukradla její jméno. Obraz předčasně vyvinuté svůdkyně se tak stal jedním z nejrozšířenějších nepochopení. Zapomněli jsme však na Lolitu. Zapomněli jsme na dívku, která v noci pláče do polštáře. Stále totiž platí, že dítě není zodpovědné za zneužívání a jediná osoba, která nese vinu, je zneuživatel.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} V roli Lolity se českému publiku představí mladá ruská sopranistka Pelageya Kurennaya, která má s hudbou Rodiona Ščedrina bohaté zkušenosti. Kurennaya se bude v roli Lolity střídat s českou sopranistkou Martou Reichelovou. V roli Humberta, otčíma Lolity, vystoupí ruský barytonista Petr Sokolov a v roli Lolitiny matky Charlotte se budou střídat mezzosopranistky Veronika Hajnová a Daria Rositskaya, která v roce 2018 obdržela na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech 2. cenu v kategorii Opera a Cenu Opery Národního divadla. Role svůdce Quiltyho se zhostí ukrajinský tenorista Alexander Kravets a českému publiku dobře známý Aleš Briscein. V dalších epizodních rolích vystoupí Michaela Zajmi (paní Chatfieldová, slečna Prattová), Ivo Hrachovec (pan Chatfield, Quiltyho spolupijan 2), Eliška Gattringerová (Sousedka z východu), Sylva Čmugrová (Učitelka hudby, Černá služebná), Václav Sibera (Kostelník, Quiltyho spolupijan 1), Martin Matoušek (Červený pulover), Lucie Hájková a Jana Sýkorová (Dvě černé dívky na reklamních tabulích). Orchestr Státní opery bude dirigovat německý dirigent ruského původu Sergey Neller. V opeře vystoupí také basová sekce Sboru Státní opery a Kühnův dětský sbor.

Čas načtení: 2024-04-29 17:00:00

Příběh Ivety Bartošové by mohl být muzikálem, hororem, melodramatem i tragédií

„Z nějakého důvodu si většina populace vybavuje Ivetu Bartošovou v posledních letech jejího života,“ říká Matěj Podzimek, kreativní producent minisérie Iveta, jejíž třetí řada má premiéru 10. května na Voyo. Zachycuje právě závěrečné období života známé zpěvačky, od jejíž předčasné smrti právě uplynulo deset let.

Čas načtení: 2024-12-02 21:06:00

Pavel: O rozhodnutí u rozpočtu je předčasné hovořit, dotazy poslal dopisem

Praha/Wellington - Prezident Petr Pavel považuje za předčasné nyní říci, zda podepíše státní rozpočet na příští rok. Tři dotazy k návrhu poslal premiéru Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi...

Čas načtení: 2024-12-02 21:27:00

Tři otázky k rozpočtu. Prezident čeká, co mu premiér a šéf financí odpoví

Prezident Petr Pavel míní, že je nyní ještě předčasné říct, zda podepíše státní rozpočet na příští rok. Tři dotazy k návrhu poslal premiéru Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi (oba ODS) v dopise před odletem na návštěvu Austrálie a Nového Zélandu. S oběma bude po návratu jednat, sdělil v pondělí novinářům na Novém Zélandu.

Čas načtení: 2024-12-02 21:44:08

Tři otázky k rozpočtu. Prezident čeká, co mu premiér a šéf financí odpoví

Prezident Petr Pavel míní, že je nyní ještě předčasné říct, zda podepíše státní rozpočet na příští rok. Tři dotazy k návrhu poslal premiéru Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi (oba ODS) v dopise před odletem na návštěvu Austrálie a Nového Zélandu. S oběma bude po návratu jednat, sdělil v pondělí novinářům na Novém Zélandu.

Čas načtení: 2025-01-16 18:40:00

Dynamo dohrávku s Vervou rychle rozhodlo. Hořava dokoučoval svůj první vítězný duel

Za dohrávaných 14:21 minut vstřelili pardubičtí hokejisté hned dva góly a bylo hotovo. Dynamo porazilo v dohrávce 34. kola extraligy doma Litvínov 3:1. Duel se dohrával od času 45:39, kdy byl v původním termínu 7. ledna za stavu 1:1 přerušen a následně předčasně ukončen kvůli úmrtí pardubického fanouška v hledišti Enteria areny. O branky se v dohrávané pasáži postarali Jiří Smejkal a Lukáš Radil. Na lavičce Dynama si odbyl premiéru nový kouč Miloslav Hořava, který nahradil odvolaného Václava Baďoučka.

Čas načtení: 2025-05-02 06:00:00

Nepodceňovat krajánky. Hlasy ze zahraničí mohou ovlivnit výsledky voleb i podobu budoucí vlády

Předvolební kampaň brzy vstoupí do své další, řekněme žhavější fáze. Všichni vlastně už jen čekají, až prezident republiky Petr Pavel vyhlásí termín voleb. Nicméně jednotlivé strany již mají vesměs jasno o svých lídrech či podobě svých krajských kandidátek. Do veřejného prostoru proudí stále více dat z rozličných průzkumů veřejného mínění a všichni přepočítávají procenta na mandáty. Tyto přepočty jsou však předčasné a ošidné zároveň. Nepočítají totiž s hlasy krajánků ze zahraničí, tedy s korespondenční volbou, která letos bude mít svoji premiéru. Přitom právě tyto hlasy mohou zásadně ovlivnit konečné výsledky voleb včetně podoby koaličního půdorysu příští vlády.

Čas načtení: 2025-07-07 17:39:00

Ve Varech představili film Duchoň. Gotta si v něm zahrál Vojta Kotek

Na karlovarském filmovém festivalu měl premiéru hudební film Duchoň. Vypraví dramatický životní příběh slovenské pěvecké hvězdy Karola Duchoně, jehož kariéru předčasně ukončila závislost na alkoholu.

Čas načtení: 2024-03-06 09:21:00

Gorenje pomáhá s Nedoklubkem předčasně narozeným miminkům

 Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Každý rok se v České republice narodí přibližně téměř devět tisíc miminek předčasně, některá z nich váží i méně než kilogram. Potřebují spoustu péče, času, trpělivosti a samozřejmě i adekvátní výživu. Gorenje jako značka široké řady spotřebičů do kuchyně, domácnosti i pro osobní péči, se spojila s neziskovou organizací Nedoklubko a darovala ohřívače lahviček s dětskou výživou několika specializovaným neonatologickým oddělením napříč republikou. Slavnostního předání na neonatologickém oddělení kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN Praha se zúčastnila také ambasadorka značky Gorenje herečka Denisa Pfauserová.V posledních letech se u nás rodí přibližně 8 % dětí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Ročně to představuje zhruba 8 500 dětí, které se narodí s nízkou, velmi nízkou nebo extrémně nízkou hmotností a s různě vyvinutými životními funkcemi. Musí několik prvních týdnů i měsíců svého života prožít v inkubátoru či na vyhřívaném lůžku. Pro rodiče jsou tyto dny psychicky náročné.Současná medicína a třístupňový systém neonatologické péče však umožňuje velkému procentu předčasně narozených dětí žít nakonec bez větších zdravotních problémů. Péče o ně je však mimořádně náročná a neobejde se bez speciální výživy.Gorenje spolu s neziskovou organizací Nedoklubko darovalo speciální ohřívače lahviček s dětskou výživou, která musí mít zvlášť v případě, kdy jde o nedonošené děti, přesnou teplotu. Ohřívací sety putují na neonatologická oddělení pražské Porodnice u Apolináře, ÚPDM v Podolí, Fakultní nemocnice Bulovka, a také na neonatologická oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Zlín a Fakultní nemocnice Hradec Králové."Jsme rádi, že jsme mohli nabídnout pomocnou ruku a aspoň tímto způsobem zjednodušit každodenní práci zdravotníků a dalších odborníků, kteří na neonatologiích dělají každý den zázraky," říká Kateřina Hadžalová, brand manažerka Gorenje CZ&SK.Nedoklubko je nezisková organizace podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice od roku 2002."Hlavním cílem Nedoklubka je psychosociální podpora rodičů předčasně narozených dětí v celé České republice. Rodiče, kteří se ocitli v této nelehké situaci, potřebují podporu a naději, že všechno dobře dopadne. Nedoklubko proto sdílí příběhy a vzkazy, a to nejen ve vlastním časopisu 'Nejste v tom sami', na webu a na sociálních sítích, ale věnujeme se i odborné osvětě. Organizujeme také setkávání rodin s podobným osudem se zdravotníky na neonatologických odděleních," vysvětluje Lucie Žáčková, výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko.Nedoklubko tak pomáhá hlavně maminkám, jimž se narodilo miminko co se vejde do dlaně, bojovat s pocity jako je beznaděj, bezmoc či selhání.Nedoklubko podporuje neonatologická oddělení a spolupracuje s celou řadou odborných institucí, organizací a asociací. Podporuje také již několikaletý výzkum v oblasti prevence předčasných porodů, který probíhá na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty University Karlovy a VFN v Praze. Cílem výzkumu je prokázat, že už v I. trimestru lze identifikovat ty ženy, kterým reálně hrozí riziko předčasného porodu.cz.gorenje.com ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-04-10 08:30:55

Češi letos masivně mění dodavatele energií

Češi letos stále častěji mění svého dodavatele energií. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv. Sankce mohou dosahovat i desítky tisíc korun. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Spotřebitelé v posledních měsících více reagují na oživení energetického trhu, nabídky dodavatelů na trh podle ERÚ mohou lišit i o desetitisíce korun ročně. Více změn zatím spotřebitelé provedli v případě elektřiny, kde je meziroční nárůst počtu změn o 69 procent. U plynu je změn o čtvrtinu více než před rokem. ERÚ ale spolu s tím varoval, že přesun mezi obchodníky nese vedle možnosti úpor také některá rizika. V této souvislosti zdůraznil především riziko náhrady škody tzv. ušlým ziskem, který si někteří dodavatelé účtují. „Častěji se teď setkáváme s případy, kdy si někteří dodavatelé účtují kromě smluvních pokut i tzv. ušlý zisk. Ten přitom v některých případech dosahuje až desetitisícových částek,“ uvedla členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Upozornila, že úřad nemá kompetence rozhodovat o oprávněnosti výše účtované náhrady škody, případně ušlého zisku. „Z praxe však víme, že někteří spotřebitelé ušlý zisk několika tisíc měsíčně považují za neadekvátně vysoký, a dodavateli ho z toho důvodu nezaplatí. Pak je na obchodníkovi, aby se případně obrátil na soud a jeho výši a oprávněnost prokázal," popsala Zemanová. Spotřebitelům proto radí raději smlouvy s ustanovením o ušlém zisku vůbec nepodepisovat. Problém se podle úřadu týká zákazníků, kteří se snaží předčasně ukončit svou smlouvu na dobu určitou. Tu je možné bezplatně vypovědět pouze v zákonem stanovených situacích. Patří mezi ně zvýšení ceny či změna jiných smluvních podmínek, což je však v současnosti spíše výjimečné. Předčasné ukončení smlouvy je pak možné také v případě stěhování či při podpisu smlouvy distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele, kdy možné dohodu vypovědět až do 15. dne po zahájení dodávek. V ostatních případech se spotřebitel nevyhne sankci. „Smluvní pokuty za předčasné ukončení mohou být pevně dané, nebo se odvíjejí od počtu měsíců, které zbývají do uplynutí smlouvy. Tu je třeba si velmi pečlivě prostudovat a speciálně se zaměřit i na to, jestli nám nehrozí další sankce, označované často právě jako náhrada škody, popřípadě ušlý zisk,“ podotkla Zemanová. Výrazně jednodušší je naopak změna dodavatele v případě, že má zákazník smlouvu na dobu neurčitou, kterou může vypovědět bez udání důvodu kdykoliv. Jedinou podmínkou je, že musí počítat s výpovědní lhůtou, která je standardně na tři měsíce.

Čas načtení: 2020-07-02 21:37:42

K 90 výročí narození spisovatele Oty Pavla vyšla rozsáhlá audiokniha jeho povídek

Ve čtvrtek 2. července by 90. narozeniny oslavil spisovatel Ota Pavel, který předčasně zemřel v roce 1973 ve věku nedožitých čtyřiceti tří let. K tomuto výročí vydává Supraphon na 2CD-MP3 i v digitálních formátech audioknihu, která obsahuje bezmála devět hodin nahrávek ze sedmdesátých až devadesátých let i zcela nové nahrávky z knihy Povídky ze šuplíku publikované teprve v roce 2004 při souborném vydání celého díla Oty Pavla v nakladatelství Slávky Kopecké. V audioknize Ota Pavel – Povídky Sedm deka zlata, Smrt krásných srnců, Kapři pro wehrmacht, Jak jsem potkal ryby, Moje první ryba či Zlatí úhoři v interpretaci Vlastimila Brodského, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Sováka a Miroslava Horníčky. V kompletu je i dramatizace Pohádky o Raškovi z roku 2011, kde v režii Jana Jiráně hrají Josef Somr, Petr Vacek, Simona Stašová, Jaroslava Kretschmerová či Jiří Lábus. „Při editorské práci na Sebraných spisech Oty Pavla jsem objevila mnoho neznámých novinových článků autora, četnou korespondenci s bratry a především pak skvělé povídky, které za života spisovatele nevyšly v autorizované podobě, jen všelijak zmrzačené tehdejšími cenzurními zásahy. S pokorou a trvalým obdivem jsem tehdy uspořádala tuto pozůstalost do knížky Povídky z šuplíku,“ uvedla nakladatelka Slávka Kopecká ke knížce, ze které pro „výroční“ audioknihu bylo nahráno jedenáct povídek v podání mladých herců Radúze Máchy, Igora Orozoviče a Miloslava Königa. Judaistka, publicistka a vysokoškolská pedagožka Věra Tydlitátová u příležitosti vydání audioknihy napsala následující text. Planeta plná řek pro Otu Pavla Ota Pavel vydal několik knih už v šedesátých letech, kdy jeho hlavním žánrem byla sportovní reportáž. Již v této dosud poněkud opomíjené oblasti dokázal, že je citlivým pozorovatelem a zapáleným milovníkem sportu a jeho nadčasových hodnot. Věřil v očistnou moc sportovního úsilí, v jeho schopnost proměňovat člověka a dělat jej lepším. Sám byl aktivním sportovcem, krátce dokonce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale brzy u něj převládlo psaní. V letech 1949–1956 byl sportovním redaktorem v Československém rozhlase, mezi lety 1956 a 1957 v časopise Stadion a několik let v armádním týdeníku Československý voják. V roce 1964 doprovodil svým komentářem fotografickou publikaci horolezce Viléma Heckela Hory a lidé. Další dvě knihy se sportovní tématikou, Dukla mezi mrakodrapy vydaná rovněž v roce 1964 a Plná bedna šampaňského z roku 1967 jej už proslavily. K tématu sportu se vrátil ještě v roce 1974 knihou Pohádka o Raškovi. Nicméně opravdovým průlomem v jeho tvorbě byla řada autobiografických povídek z dětství, vzpomínky na hochštaplerského tatínka Lea, ustaranou maminku Hermínu, převozníka Proška a řadu lidí žijících okolo Berounky spolu s řekou a s rybami. A také na temná léta války, kdy tatínek a bráškové Jiří a Hugo byli v koncentráku, prošli tábory Terezín a Osvětim-Březinku a absolvovali pochody smrti a malý Ota se protloukal spolu s maminkou hladem, úzkostí a smutkem, kterým jeho dětství předčasně skončilo. Tento vrchol Pavlovy prózy tvoří knihy Smrt krásných srnců z roku 1971 a Jak jsem potkal ryby z roku 1974. Po válce se rodina opět shledala a všichni se radovali z míru a z nové doby, o níž si mysleli, že bude spravedlivější a šťastnější. Ota pracoval jako horník v Dubí u Kladna, pak absolvoval obchodní a jazykovou školu, maturitu složil v roce 1960. Tatínek Leo se vrhl nadšeně do budování socialistické vlasti, otřes z procesů padesátých let a absurdní hospodaření v družstvu jej však zlomily. Komunisté velmi rychle otevřeli oči všem naivkům. Povídky Běh Prahou a Prase nebude, byly právě pro tyto vzpomínky na vystřízlivění ze snu o spravedlivé společnosti zcenzurovány a po dobu komunismu nesměly vyjít. Přesto se skromný Ota Pavel stal legendou, a i když tomu sám nechtěl uvěřit, měl tisíce oddaných čtenářů. Nad jeho povídkami se nestyděli plakat ani chlapi. Až do sametové revoluce se Pavlova zakázaná díla šířila mezi lidmi v opisech jako samizdat a všechny necenzurované texty Oty Pavla vyšly až v roce 1991 v souboru Zlatí úhoři. Povídky Oty Pavla však byly už za komunistů po mnoha obtížích zfilmovány pod názvy Zlatí úhoři v hlavní roli s Vladimírem Menšíkem a Smrt krásných srnců s Karlem Heřmánkem. Pamětníci shodně dosvědčují, že Ota Pavel byl velmi citlivý člověk, neobyčejně sebekritický, co se týká psaní, tvořil těžko a mnohokrát přepisoval, ale ke druhým lidem byl neuvěřitelně laskavý. Když mu návštěvník pochválil cokoliv v bytě, Ota mu tu věc okamžitě daroval i přes odpor obdarovávaného. Po mnoho let udržoval navzdory vzdálenosti exilu pevné a hluboké přátelství s Arnoštem Lustigem, ten nyní po Otově smrti vydal knihu vzpomínek Okamžiky – Arnošt Lustig vzpomíná na Otu Pavla. Těžko říci, zda to byla vrozená dispozice, nebo soustavný a vysilující tlak poměrů jak za války, tak za komunismu, které musely na každého senzitivního člověka působit destruktivně, ale u tohoto geniálního spisovatele vyvolaly těžkou duševní poruchu, maniodepresivní psychózu. Při jejím náhlém záchvatu v roce 1964 na zimní olympiádě se Ota Pavel pokusil podpálit statek v horách nad Innsbruckem. Sám o tom píše v epilogu knihy Jak jsem potkal ryby toto: „Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp. Potkal jsem tam jednoho pána a pro mne to byl čert se vším všudy, měl kopyta, chlupy a rohy a staletí vykotlané zuby.“ Teprve po letech Jiří upřesnil, co se tehdy vlastně stalo. Ve sbírce povídek Oty Pavla Povídky ze šuplíku je na str. 21 zveřejněn fiktivní dopis Jiřího Pavla zesnulému bratru Otovi Aby lidé byli lidmi: „Dozvěděl jsem se a přečetl tu hrůzu a hnus před několika týdny, po třiceti sedmi letech. Neměl jsem o tom nikdy ani tušení…. V Innsbrucku, po hokejovém zápase se Švédy, kteří naši prohráli, jsi přišel do šatny, jako už často předtím. Hráči seděli skleslí, zoufalí, že pojedou domů bez medaile. Tys však věděl, že nemají pravdu, že skutečně získali bronz. Snažil ses jim to vysvětlit, říkals, jak je to fajn. Nevěřili ti. A jeden, prý bojovník a průšvihář řekl: "Ty Žide, jdi do plynu!"“ Ukázalo se, že sport očistnou moc nemá a nečiní lidi lepšími. Tato hrozná věta zlomila duševní zdraví Oty Pavla. Kvůli své těžké nemoci spisovatel musel odejít roku 1966 do invalidního důchodu. Opakovaně pobýval v psychiatrických léčebnách a prožíval peklo hlubokých depresí, z nichž se pokoušel vypsat, a hledal útěchu v rybaření. Vyprávěl o tom, že by se chtěl po smrti dostat na planetu, kde jsou jen řeky, rybníky a moře plné ryb. Zemřel předčasně 31. března 1973 v Praze ve věku nedožitých čtyřiceti tří let na srdeční infarkt. Nyní už nahazuje udici někde v čirém proudu plném žlutobílých kvítků lakušníku na své vlastní planetě a je šťastný. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-21 07:31:00

Hongkong Evropy aneb Pendrekové orgie v Katalánsku

Ve velkém procesu v Madridu dostali katalánští politici dohromady sto let vězení. Jejich odsouzení vyvolalo v Katalánsku nepokoje, tvrdě potlačované policií. Žaloba vinila politiky ze vzpoury, podvracení státu (sedición, pokud má někdo lepší překlad, ozvěte se) a zneužití veřejných financí při organizování samotného referenda, které bylo podle soudů nelegální. Španělský nejvyšší soud však ve svém rozsudku první skutkovou podstatu odmítl, protože podle něj nebylo nijak prokázáno, že by obžalovaní vyzývali k násilí. Tato skutečnost „ořezala“ udělené tresty zhruba na polovinu, protože za vzpouru by podle španělského trestního práva hrozilo 20–25 let vězení. Rozsudky mezi 9 a 13 lety jsou i tak na evropské poměry dost drastické, zvláště vezmeme-li v úvahu, že hodně západních zemí vůbec nenásilné „podvracení státu“ jako trestný čin nemá. (Sloupek Leonida Beršického v Bloombergu – až na nezbytné kopnutí do Poláků a Maďarů vcelku věcný.) To je paragraf typický spíš pro totalitní státy a v Československu jsme se jej také hned v roce 1990 promptně zbavili. Zůstalo nám jen rozvracení republiky, které zní podobně, ale je násilné; tedy to, co ani u soudu v Madridu Kataláncům „nepřišili“. Na lavici obžalovaných scházela osoba nejvyšší, bývalý katalánský premiér Carlos Puigdemont, který celý pokus o vyhlášení nezávislosti řídil a následně ze Španělska uprchl. Momentálně se nachází v Belgii, jejíž orgány řeší otázku, zda jej do Španělska vydat či ne. Sousední Německo jej svého času vydat odmítlo, protože považovalo obvinění z násilné vzpoury za neprokázané a španělské úřady do Německa jiné zdůvodnění pro zatčení Puigdemonta neposlaly. Podle španělského trestního práva není možné vést proces v nepřítomnosti obžalovaného, takže Puigdemont zatím nic „nevyfasoval“. Klasické odvolání je v tomto případě nemožné, ale je skoro jisté, že odsouzení a jejich obhájci se pokusí napadnout rozsudek ještě u Ústavního soudu, což může a nemusí dopadnout v jejich prospěch. Španělský právní řád zná také institut milosti, kterou uděluje král na návrh ministra spravedlnosti. To by podléhalo poradě celé vlády. Jelikož ovšem současná španělská vláda nezískala důvěru a v listopadu se budou konat předčasné volby (tento rok již druhé), je pravděpodobnost, že by ještě schválila udělení milosti v tak politicky palčivém případu, srovnatelná s pravděpodobností sněhové vánice v pekle. Už se, pravda, jednou stalo, že odcházející vláda na poslední chvíli omilostnila kontroverzního jedince – byla to Zapaterova vláda roku 2011 a požehnaným trestancem byl vrchní bankéř Banky Santander Alfredo Sáenz Abad. (Jeho milost byla později částečně zneplatněna rozsudkem Nejvyššího soudu.) Tehdy, v roce 2011, však bylo před volbami patrné, že socialisté je prohrají na celé čáře – a také prohráli, poměrem 45:29 vůči lidovcům. Update: Upozornil mne jeden čtenář, že odsouzení by své tresty vykonávali v Katalánsku a že by je mohla předčasně na podmínku propustit místní regionální vláda, třeba už po roce či dvou. Už předtím by nejspíš mohli požívat i výhod typu „propouštění domů na víkendy“, což je přeci jen daleko lepší než standardní věznice s ostrahou. Takže to „natvrdo“ v nadpisu článku se pravděpodobně nenaplní. Nicméně součástí takových trestů je i mnohaletý zákaz výkonu veřejných funkcí, který místní vláda zrušit nemůže. U vrcholných politiků je to docela zásadní překážka profesního života. Tento druh postihu byl původně zamýšlen proti korupci, která je ve Španělsku velkým problémem; teď je tedy užíván jinak. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Rozsudek vyvolal v Katalánsku pouliční protesty, davy dosáhly statisícových rozměrů, fotky a videa jsou jen těžko uvěřitelné. Současně došlo k různým akcím občanské neposlušnosti, jako třeba k zablokování barcelonského letiště, byla vyhlášena generální stávka, na některých místech vznikly barikády, policie zareagovala velice tvrdě. Katalánské separatistické hnutí se obecně pyšní svojí nenásilností (na rozdíl od baskického), ale tentokrát začalo přibývat i násilí ze strany demonstrujících. Když jsem vybíral titulek pro tento článek, říkal jsem si, zda to s tou formulací „Hongkong Evropy“ nepřeháním, ale některá ta videa jsou opravdu docela drsná. Čína to pořád ještě není, ale k téhle mezi by se snad západní státy neměly ani přibližovat. (Mimochodem, když už turecký reportér Ali Özkök, který se specializuje na blízkovýchodní konflikty, kritizuje chování španělské policie, je to docela vysoká laťka.) Zatím se situace nijak nezklidňuje, spíš naopak, protože násilnější individua, která se v takovém davu vždycky vyskytnou, podobné eskalace milují a berou je jako pobídku řádit ještě více. A těch policistů není tolik, aby dokázali zastrašit odhadem půl milionu stávkujících. I některé detaily jsou znepokojující. Použití gumových projektilů (ve většině Evropy zakázaných) vedlo u jednoho protestujícího ke ztrátě oka. A soud nařídil uzavření webových stránek a účtů na sociálních sítích organizace Tsunami democrátic, které sloužily ke koordinaci protestů. Zdůvodnění? Vyšetřování terorismu, jehož detaily jsou utajované. Mimochodem, vymazat Tsunami democrátic z internetu se zatím nepodařilo, na to je Španělsko moc malý pán. Nyní hostují na GitHubu, což je původně čistě technický server, kde programátoři z různých koutů sdílejí svůj open-source kód; dnes patří Microsoftu, ale zrovna tamní programátorská komunita patří k těm nejsvobodomyslnějším. Ani Twitter zatím neposlechl. Co k tomuhle šílenství dodat? Některé státy mají problém zvládat své vnitřní problémy, které přitom nejsou nijak unikátní. Separatistických hnutí je po Evropě asi dvacet, některá z nich významná (skotské, vlámské, jihotyrolské). Brexit samotný je jedna velká separatistická akce, navíc trpce rozdělující národ až na úroveň rodin. Ale i takové záležitosti umí většina zemí zvládat, aniž by hořely ulice, tekla krev a šatlavy se plnily podvraceči státu. Prostě se trochu kecá v parlamentu a na sociálních sítích létají nálepky, ale nic horšího. Současný stav v Katalánsku je jenom výsledkem dlouhé série chybných rozhodnutí – snahy potlačit separatistické tendence silou. Přitom vůbec není jasné, zda by v případném referendu o odtržení většina místních hlasovala pro. Snadno by to mohlo skončit jako ve Skotsku poměrem 45:55, protože v regionu žije dost lidí, kteří se za Katalánce ani nepovažují, nebo lidí narozených ve smíšených rodinách. Nezávislost podporují spíše bohatší vrstvy a etničtí Katalánci, kterých zase není tolik. (Něco jsem o tom psal zde, najděte si sousloví „katalánská otázka“, tam začínají čísla a grafy.) Ale Španělsko, pozůstatek velkého impéria, má natolik „zhužvenou“ ústavu, že uskutečnit takové referendum je prakticky nemožné – musel by s ním souhlasit celý zbytek Španělska. Což vzhledem k tomu, že Katalánsko je jedním z ekonomicky nejsilnějších regionů a jeho daně pomáhají udržet v provozu regiony jiné, zbytek Španělska prostě neudělá. Toto by se dalo řešit jedině změnou ústavy. Takže situace – v absenci reálného práva na politické sebeurčení – nutně časem zdegenerovala k občanské neposlušnosti na straně jedné a pendrekovým orgiím na straně druhé. To je chyba celého systému, to se nedá zažehlit poukazy na to, co je technicky vzato legální a co ne. Kdejaká sviňárna v historii byla legální. Přál bych si, aby v Bruselu měřili trochu rovným metrem a za tyhle akce kritizovali Španělsko aspoň stejně, jako Polsko a Maďarsko, ale raději víc. Protože přes všechny chyby, které strany jako PiS nebo Fidesz mají, zatím svoje země do takových těžkých krizí nedovedly. Obávám se ale, že se tak nestane. Španělští politici jsou totiž tzv. dobří Evropané. A mezi velmi tvrdé odpůrce katalánské nezávislosti patří Ciudadanos, „liberální“ strana, která sedí v Evropském parlamentu ve frakci Renew Europe s hnutím Emmanuela Macrona (a taky Andreje Babiše). Ach ano, Macron, další pendrekový král. Liberalismus s takovými výsledky je opravdu neprodejné zboží. Když už jste ti dobří Evropané, nechtěli byste jednat aspoň trochu po evropsku?   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-05-27 04:50:18

ISW: Předčasně zahájená ofenzíva v Charkovské oblasti nebyla pro Rusy úspěšná

Analytici z Institutu pro studium války se domnívají, že Rusko zahájilo svou ofenzívu v Charkovské oblasti na severu Ukrajiny předčasně, uvádí deník Ukrajinska Pravda. The post ISW: Předčasně zahájená ofenzíva v Charkovské oblasti nebyla pro Rusy úspěšná first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-11 09:12:13

Předčasné volby ve Francii: Macronovo rozhodnutí otřáslo akciemi, bankami i eurem

Emmanuel Macron v reakci na výsledky eurovoleb vypsal předčasné parlamentní volby ve Francii. Zpráva otřásla evropským akciovým trhem i eurem. Článek Předčasné volby ve Francii: Macronovo rozhodnutí otřáslo akciemi, bankami i eurem z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-07-16 00:02:00

Yvex = návlek na penis pro oddálení ejakulace, pomůže i vám v délce sexu? RECENZE

Předčasná ejakulace je problém, který trápí mnoho mužů po celém světě. Nejen že může narušit sexuální život, ale také negativně ovlivňuje sebevědomí a celkovou pohodu. Existuje vícero způsobů, jak se s tímto problémem vypořádat – od psychoterapie, doplňky až po farmaceutické prostředky. Jedním z řešení, které jsme našli na sexshopu, je návlek na penis pro […] Článek Yvex = návlek na penis pro oddálení ejakulace, pomůže i vám v délce sexu? RECENZE je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Klobouček na žalud proti předčasné ejakulaci – RECENZE Vyplatí se kupovat levnější návleky na penis? RECENZE jednoho z nich Jak zvětšit penis na délku i šířku? Zkuste návlek Adon – TEST

Čas načtení: 2024-09-15 18:30:00

Moci bez nemoci: Děti narozené předčasně. Už 20 let jim pomáhá organizace Nedoklubko

Dnešní povídání se bude točit kolem příběhů dětí, které se narodily předčasně. Organizace Nedoklubko jim a jejich rodičům pomáhá přes 20 let. Pozvání přijaly Lucie Žáčková, předsedkyně a výkonná ředitelka Nedoklubka a maminky Elly, která se narodila s váhou 730 g. Dále Jana Hájková, maminka předčasně narozeného Oldy a koordinátorka Nedoklubka pro Nemocnici Most a Karolína Šimková, předčasně narozená žena, která v současné době aktivně podporuje projekty Nedoklubka.

Čas načtení: 2012-01-31 00:00:00

Nedonošenec – domácí péče pro nedonošence

Narodilo se vám miminko předčasně? Obáváte se, jak zvládnete první dny úplně sami bez pomoci doktorů a zdravotních sestřiček? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděla ano, přečtěte si následující řádky. Třeba vám právě pomohou v situaci, kdy nevíte kudy kam. Předčasně narozené dítě Předčasný ...

Čas načtení: 2021-06-24 08:24:26

Všechno je jednou poprvé. I nedůvěra ve Stockholmu

Švédská vláda byla v pondělí 21. června oficiálně svržena parlamentem. Stalo se tak vůbec poprvé v dějinách země. Ne, že by ve Švédsku dříve k vládním krizím nedocházelo. Ale předešlí premiéři dodržovali neoficiální princip, že pokud je jejich podpora vysloveně nejistá – například pokud prohráli důležité hlasování – odstoupí raději sami, než aby nechali věc dojít až k formálnímu vyjádření nedůvěry. Stefan Löfven, současný ministerský předseda, postupuje ovšem trochu jinak. Jako by se trochu inspiroval ve střední Evropě: prostě se drží a drží, dokud to jde. To se projevilo už po posledních volbách roku 2018, ve kterých jeho strana utrpěla nepříliš přesvědčivé vítězství a v parlamentu vznikl guláš, ze kterého bylo prakticky nemožné poskládat něco funkčního. I když se tehdy ozývaly hlasy, že za tenhle špatný výsledek by měl Löfven přijmout zodpovědnost a poděkovat se, nic takového neudělal, a naopak projevil zájem o pokračování v premiérském křesle. Jednání se tehdy táhla několik měsíců a výsledkem byl extrémně menšinový kabinet složený ze sociálních demokratů (S) a Zelených (MP). Vláda měla jen 116 křesel ze 349 a až doteď ji udržovala při životě síť tolerančních dohod s několika opozičními stranami. Jednalo se o stranu středu (C) a liberální stranu (L), které měly od vlády oficiálně slíbeny určité ústupky. Ani jejich hlasy by ovšem k většině nestačily, a tak Löfvenův kabinet držela u moci ještě levicová strana Vänsterpartiet, což je historická následnice švédské komunistické strany, asi podobně jako němečtí Linke. Tito soudruzi si údajně pro svoji toleranci kladli jen dvě neoficiální podmínky, takříkajíc červené (nebo přímo rudé?) linie – že vláda neoslabí práva zaměstnanců a že nedojde ke zpochybnění regulace nájemného. Právě ta druhá rudá linie byla letos překročena, když se vláda rozhodla vyplnit jeden z bodů požadovaných liberály (L) a začít uvažovat o uvolnění regulovaného nájemného aspoň v novostavbách nebo v bytových jednotkách po rekonstrukci. Zatím šlo jen o návrh, který neměl ani formu zákona, ale pro Vänsterpartiet byl i tak nepřijatelný. Mimořádné okolnosti občas vytvářejí nestandardní partnerství a k hlasování iniciovanému de-facto komunisty se připojila celá pravice včetně Švédských demokratů, protiimigračně orientované strany, kterou ve Vänsterpartiet obřadně nesnášejí. Výsledkem bylo 181 hlasů pro pád vlády, tedy bezpečná většina (švédský Riksdag má 349 členů). Je to poprvé v dějinách Švédska, co byla sedícímu premiérovi v průběhu volebního období vyslovena nedůvěra. Podobně jako v závěru filmu Hledá se Nemo, následuje kardinální otázka „A co teď?“ Premiér Löfven má čas na reakci do příštího pondělka. Může buď vyhlásit předčasné volby, nebo rezignovat na funkci a požádat mluvčího parlamentu, aby se pokusil sestavit z parlamentního guláše nový kabinet. Pokud by došlo na předčasné volby (jen rok před řádným termínem), aktuální preference naznačují, že výsledkem by byl další guláš. Ačkoliv bezprostřední příčinou pádu Löfvenova kabinetu bylo regulované nájemné, vytváření další vlády zase jednou naráží na ožehavé téma azylové a migrační politiky, a to i (nebo právě!) na pravici. Dvě pravicové strany (M, KD) jsou už dnes ochotny spolupracovat se Švédskými demokraty (SD), protiimigrační stranou. Ta sice byla dříve izolována „sanitárním kordonem“, ale ten se poslední dobou přece jen narušil. Preference třetí víceméně pravicové strany (liberálů, L) se poslední dobou propadly natolik, že by se asi do parlamentu nedostala. Zato čtvrtá strana tradičně řazená k pravému bloku (středová strana, C) v současné době víceméně zabraňuje tomu, aby se nějaká středopravá vláda mohla ujmout moci. Centerpartiet je ekonomicky značně doprava, na švédské poměry asi nejvíce, ale zároveň se hlásí ke vstřícné migrační politice a zásadně odmítá jakoukoliv formu spolupráce se Švédskými demokraty. A dokonce své kolegy na pravici vybízí k tomu, aby si svoji ochotu zase rozmysleli. Při současném rozložení sil se bez C nedá sestavit žádná středopravá či středolevá vláda. Situace pro pravici by mohla být o něco málo lepší, kdyby se Zelení (MP) nedostali do příštího parlamentu; ekologická témata totiž ve Švédsku přebral od MP kdekdo a nepříliš inspirativní Zelení se neustále potácejí kolem čtyřprocentní hranice pro vstup do sněmovny. Ale není jisté, zda by vypadnutí Zelených stačilo. Problém, který mají v C se Švédskými demokraty, je značný… Nakonec tedy ani nelze úplně vyloučit, že z této ostudné situace Stefan Löfven ještě vytěží svůj třetí kabinet. Nikdo jej sice nemá příliš rád, ale mezi opozičními stranami také moc lásky nepanuje.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-11-25 21:08:52

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz třetí: Nic zvláštního se nestalo

Příběh dvacetiletého muslima, který ve Vídni 2. listopadu 2020 zastřelil čtyři lidi a přes dvacet zranil, je na první pohled plný absurdit, které ve skutečnosti jsou samozřejmé. a) Jeho rodiče jsou považováni za bezproblémové lidi z naprosto normální rodiny. b) Jejich syn Kujtim Fejzulai se radikalizoval jako dospívající v mešitě ve vídeňské čtvrti Ottakring a byl zadržen cestou do Sýrie za džihádisty. c) Za to byl odsouzen k 22 měsícům vězení, v prosinci 2019 byl předčasně propuštěn – přesvědčil úřady o své deradikalizaci. d) V místě bydliště se choval slušně, v den vražedného útoku seniorce z domu pomohl s taškami plnými nákupu a měl dobrou náladu. Pokud se někomu zdá tento soubor informací poněkud absurdní, zdání klame. Je to celkem všední životopis mladého teroristy. Taková normální rodinka Vídeňský vrah je typický evropský islamistita z druhé (nastupuje již i třetí) přistěhovalecké generace. Tito lidé jsou relativně dobře integrovaní a nejsou spokojeni se sociální situací, cítí se na okraji, ačkoliv se již narodili v Evropě. Ale narodili se cizincům, přistěhovalcům. Identifikovali se s islamisty, kteří jim představují náhradní rodinu, se kterou si rozumí. Pokud jde o vídeňského rozsévače smrti, jeho rodiče emigrovali ze Severní Makedonie do Rakouska, kde si vyrobili spokojené dítě, dobře se učilo a skvěle hrálo fotbal. Jako každé dítě i toto se dostalo do období „systémové psychické poruchy“, jak lze s jistou nadsázkou nazvat pubertu. Na učilišti začal sympatizovat s islámským hnutím. Rodina dvacetiletého atentátníka pochází z vesnice Čelopek v Severní Makedonii. Proto měl vrah rakouské i severomakedonské občanství. Na Svobodné Evropě se objevilo povídání lidí z vesnice, odkud pochází rodina vraha, říkali například: „My tady Kujtima vůbec neznáme. Narodil se a žil ve Vídni v Rakousku. Ale znám dobře jeho rodiče a rodinu. A to nejsou žádní kriminálníci. V žádném ohledu,“ svěřil se reportérům RFE/RL islámský duchovní z Čelopku. Další lidé vypověděli o rodině: „Jsou to milí lidé. Byl jsem překvapen, když jsem slyšel ty zprávy… Nic takového bych od lidí z této rodiny neočekával. Tu osobu neznám. Ale na té rodině není nic špatného. Nikdo z vesnice proti nim nic nemá.“ Lze předpokládat, že rodiče o islamistickém magoření synáčka nic nevěděli, nanejvýš tušili, že „nějak blbne“. Vyplývá to i z informace, že rakouská kontrarozvědka BVT byla na vraha upozorněna, když ho matka v roce 2018 ohlásila jako nezvěstného. Měla o něho strach a měla proč. Ukázalo se, že se chce nechat zabít a sám zabíjet, protože byl na džihádistické pouti do Sýrie za radikály z IS. Čili příběh albánského muslima severomakedonské rodinné výroby z rakouské porodnice je všedním příběhem relativně tuctového islamistického vraha. Převýchova jako sázka do loterie „Byl to mladík, který hledal své místo ve společnosti a šel zjevně do nesprávné mešity. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mohl stát zabijákem,“ popsal podle BBC obhájce vídeňského radikála alias vraha Nikolaus Rast svého někdejšího klienta. Radikalizace mladíka vyvrcholila dvěma pokusy o útěk do Sýrie k Islámskému státu. Po tom druhém, kdy ho policie zadržela v hotelu na turecko-syrské hranici, a po deportaci do Rakouska, skončil před soudem. „V květnu 2019 byl můj klient odsouzený na 22 měsíců vězení za trestný čin teroristického spolčení, protože se chtěl připojit k Islámskému státu,“ vysvětlil jeho obhájce Rast pro německý deník Bild. Z vězení byl předčasně propuštěn kvůli jeho pozitivní prognóze do budoucnosti. Mysleli si, že je vyléčený. Očividně se mu podařilo oklamat lidi, řekl advokát. Podmínečné propuštění se jeví jako vážná chyba. Selhal stát, prý šlo o laxní přístup při převýchově. Ve skutečnosti se nic zvláštního nestalo. Otázka nápravy či převýchovy je zcela individuální záležitostí. Nezáleží na vychovatelích, psycholozích a podobných zaměstnancích v sociálně-pedagogickém systému. Jde o člověka, který je jimi grilován. Mladík byl na konci periody postpubescence. Psycholog Václav Příhoda v 2. díle Ontogeneze lidské psychiky psal o postpubescentech od 15 let do vyspělosti ve 20 roku života. Podle něj se v tomto období života u mladého člověka projevuje nadšení a zájem o nové, a co považuje za důležité, srovnává s ustálenými životními formami. Příhoda, ač to bylo v době socialismu, vyzdvihuje, že po vyučení šli mladí v 19. a začátkem 20. století na zkušenou do střední Evropy. Tím upozorňuje, že pestrá zkušenost, včetně zklamání z lidí, které tovaryš na zkušené poznal, mladému člověku pomohlo orientovat se… V různých kulturách zhruba od 15 do 20 let mladíci procházeli iniciačním obřadem. Rytířův syn od 15 let dostal meč, meč byl předtím posvěcen, bylo to spojeno se slávou a z dítěte se stal panoš. V 21 letech jako rytíř dosáhl plnoletosti. V obecnějším smyslu katolická církev k tomuto účelu měla biřmování, podobnou roli zastávaly i cechy. Neboť přinášely osvobození od rodiny, znamenaly společenskou a pohlavní svobodu. Samozřejmě to bylo spojeno s různými formami slavnostního týrání. Z těchto obřadů se udržel dodnes žert „dát hobla“, píše Příhoda. Něco jako iniciaci zažil švarný mladý vídeňský vrah také v islamistické mešitě ve Vídni. „Postpubescent, tedy človíček po 15 roku života, někdy přerůstá (fyzicky) své rodiče, a pokud pokračuje ve studiu, vzniká též „sebeklam učenosti, který ovlivňuje jejich společenské chování,“ uvádí Příhoda. Proto je revolta vůči rodičům a autoritám samozřejmý jev a „vzájemným neporozuměním mezi generačními vzdálenostmi, jakož i neuspokojeností energického dorostence s jakousi zatuchlostí a malostí primární společnosti.“ „V rodině se děje v malém, co se projevuje v národě ve velkém: mladí zamítají světový názor starých s příkrou bezohledností,“ píše Příhoda a dodává: „Přesto, že postpubescent již ve vědeckých otázkách prochází vědomím o nehotovosti a poměrnosti pravdy, zachovává si jeho myšlení o obecných problémech povahu absolutnosti, takže provokuje silným přesvědčením. Právě tato jednostrannost působí, že se úsudek vyslovený s absolutní platností zvrátí při setkání s novým faktem nebo s hlubokým zážitkem. Postpubescent pak snadno přeskočí ze silného přesvědčení k opačnému. “ Postpubescent se podle Příhody „snaží i o utváření pevného názoru na společnost, na třídu, na národ, na stát a na lidstvo. Také zde chce dojít samostatně k vlastnímu přesvědčení. Není si ovšem vědom, že je formován těmi, jejichž autoritu svrhuje, i těm, k nimž nabyl důvěry.“ Z výše citované je zřejmé, proč se nejvíce revolucionářů (bez ohledu na to jakou ideu právě milovali) rekrutovalo z mládeže v tomto věku. Proto se nelze divit ani tomu, že šel pozdější vídeňský vrah na zkušenou do světa. Někdo si vybere zelený boj proti klimatickým změnám, jiný džihádistickou báji realizovanou tehdy v Sýrii. Na otázku, jak se vlastně mladík dostal k Islámskému státu, odpověděl jeho bývalý advokát: „Bylo mu tenkrát osmnáct a měl hlavu plnou nesmyslů…“ Podobně se odtrhují od svých celospolečensky poslušných (spořádaných) rodičů potomci dlouhodobě usazených migrantů a ve svých mladických duších si zakládají virtuální islámský stát v EU. Nemají zkušenost rodičů, že z nehostinného místa, odkud utekli, i přes relativní chudobu se mají v Evropě lépe. Mladí chtějí prostor bohatých namyšlených a líných evropských pitomců ovládnout ve jménu Alláha. Jak rozkošná představa, že někteří by byli za to schopní i zemřít. V Islámském státu a Al-Kaidě mají svůj virtuální vzor. V Afghánistánu vidí, že odpor proti křesťanským psům se vyplácí, a satanská Amerika musí z Afghánistánu táhnout, odkud přišla… Jak dlouho u islamistických představ mládež vydrží, záleží na tom, kdy je nějaká jiná idea nebo lukrativní nabídka zkorumpuje do jiného modelu uvažování. Imáni a islamističtí aktivisté se snaží, aby zapálení pro Alláha vydrželo v mládeži nejen v mládí, ale i po 30. roce života. Proto za petrodolary se v západních zemích EU staví další a další mešity. Pokud jde o zpackanou převýchovu vídeňského teroristy, nestalo se nic zvláštního. Pokud má člověk zavřený za mřížemi v hlavě určitou legendu, kterou považuje za nejdůležitější směr svého myšlení, převýchova po této legendě sklouzává do nicoty. Nenáboženská pouze sociálně-psychologická převýchova u mladých delikventů bývá více úspěšná, protože mladý člověk se naučí ovládat sociálně výhodné dovednosti, se kterými potom lépe proplouvá džunglí světa dospělých. Horší to je u lidí, kteří se upnuli na nějakou náboženskou ideu. Ta je iracionální. Nelze ji sociálně-psychologickými sbíječkami z mozku člověka odtesat nebo převrstvit jinými dovednostmi. Onu psychologickou sbíječku by nejprve musel mladý člověk pustit přes závoru náboženské ideje. V nejobecnějším smyslu vězení člověka trestá především traumatem, že musí určitý čas zahnívat na blbém místě s blbými lidmi a pod dohledem uniformovaných a pro vězněného blbých dozorců. Pohodlná část vězňů se za mříže již nevrátí, protože se tam dostali jaksi nechtěně – neplatili alimenty, v opilosti přejeli člověka, někomu poněkud nadměrně rozbili hubu atp. Když noční můra ve vězení skončí, vrátí se zpět ke svému všednímu životu. Další skupina se poučila, že musí udělat všechno proto, aby dál žila co nejpohodlnějším životem a policie na ně neměla – to neznamená, že by striktně všichni zanechali trestné činnosti. Třetí skupina využije všech možných prostředků, aby se ve vězení dále poučila ve svém zločineckém řemesle, má čas přemýšlet o svých chybách a nových možnostech, chová se velmi spořádaně, uctivě, a vychovatelé mají z takových vězňů radost. O to dříve jsou z vězení venku na podmínku. Když opustí brány věznice, propuštěný si oddechne, popřeje v duchu všem bachařům a vychovatelům ve věznici, aby do rána chcípli, a s vyšší mírou poučenosti a opatrnosti jde konat to, co považuje pro sebe za nejrozumnější. To platí v rovině kriminální i ideologické. Po propuštění z vězení, ve kterém strávil budoucí terorista Kujtim necelý rok, měl nařízenou terapii ve sdružení Derad, které se zabývá takzvanou deradikalizací. „K tomu musel vyhledat pomoc probačního úředníka. Jenže se mu ho podařilo oklamat, protože něco zjevně nefungovalo. Jinak by se tak hrozný čin nestal,“ doplnil obhájce Rast. Pokud advokát říká, že „něco zjevně nefungovalo“, není třeba přičítat vinu probačnímu úředníkovi či sdružení Derad. Mladík na obou místech říkal to, co oni chtěli slyšet, oni byli spokojeni a mladý nadějný islamista měl klid. Aneb do hlavy člověka nevlezete, leda při pitvě. Člověk s dostatečnou mírou vědomé opatrnosti vychovatele a různé sociálně-psychologické terapeuty zahalí do mlhy jejich spokojenosti. Bude jim říkat, co chtějí slyšet. Pokud nepřijde policie nebo kontrarozvědka s reálnými informacemi o podezřelé činnosti sledované osoby, je džihádem navoněná lidská bytost pro bezpečnostní orgány neviditelná. Proto bych v probační a resocializační úrovni chyby spíše nehledal. Slušnost především Nic zvláštního ani není na tom, že neviditelný mladík kromě epizod s cestou na zabíjecí safari do Sýrie, ve svém chování nevybočoval z šedi průměru. Proto není nic zvláštního na svědectví sousedky, že šlo o milého usměvavého mladého muže. Proto jsme se mohli dočíst, že „Gordana Nikolicová potkala Fejzulaie přibližně šest hodin před tím, než se ozbrojený vydal do ulic rakouské metropole s úmyslem vraždit. „Vystoupila jsem v domě z výtahu, když zrovna scházel ze schodů. Hned ke mně spěchal, aby mi pomohl s taškami. Řekla jsem mu, že jsem v pohodě, ale on trval na tom, že mi pomůže a odnesl nákup až před dveře mého bytu,“ cituje britský Mirror seniorku. Po celou dobu se usmíval, vypadal šťastně a měl povídavou náladu. „Dělá se mi špatně z toho, že o chvíli později zabíjel lidi," svěřila se starší žena, která ho potkala v pondělí ve dvě hodiny odpoledne…“ Ale proč by neměl mít dobrou náladu? Vždyť byl plný toho, jak s vídeňskou sebrankou, která se bezbožně poflakuje po kavárnách a hospodách, pěkně zatočí, až se rozřehtá jeho samopal. A že může přitom náhodou zastřelit i muslimy? Nic jiného si nezaslouží, když se paktují s nevěřícími psy po kavárnách a hospodách. Kujtim Fejzulla se choval podobně jako každý slušný terorista. Ctil řád všedního dne místa, kde pobýval. (Podobně nenápadně a slušně se chovali i atentátníci předtím, než 11. září vlítli do newyorských mrakodrapů a do jednoho křídla válečnického Pentagonu.) Na posvátný čas odplaty se převlékl ze všedního oblečení (měl předtím na sobě sportovní bundu a černé volné kalhoty) slavnostní, respektive smuteční oblečení – byl celý v bílém. Měl u sebe pro svůj posvátně vražedný úkol dost munice do samopalu (útočné pušky), ale výsledek jeho snažení byl naštěstí dosti chabý – jenom čtyři mrtví a 22 zraněných. Neboť s výzbrojí a dostatkem munice mohl za sebou nechat desítky mrtvých. Ve své knize Bombardovat nemocnice je normální jsem k „malé účinnosti“ silně ozbrojených teroristů uvedl: „Ve vojenské nemocnici v Kábulu bylo začátkem března 2017 zabito 49 osob a zhruba 90 osob zraněno. … Střelci s automatickými zbraněmi mohou být teoreticky velmi úspěšní, protože mají dostatek munice. V kábulské nemocnici útočníci zasáhli asi 140 osob, ale shodou náhod jich zemřela jenom zhruba třetina. V nemocnici bylo asi 400 lůžek. Ani při střelbě automatickými zbraněmi není fatální účinek většinou mimořádně velký, protože dochází ke střelbě bez míření. Střelec se nesoustředí na mířenou střelbu, protože je ve stresu. Provádí cosi zcela mimořádného, s vědomím, že je jenom otázkou času, kdy bude zastřelen.“ Proto dvacetiletý terorista Kujtim Fejzullai v chaotické střelbě zastřelil jenom několik lidí.   Pokračování článku vyjde ve čtvrtek 26. listopadu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-16 16:11:58

Justiční fakenews z Lidových novin

Podle oficiální zprávy mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ze 14. února zahájila v ranních hodinách pondělka 10. února olomoucká expozitura NCOZ pod dozorem Krajského státního zastupitelství v Brně tažení proti skupině osob, podezřelých z pokusu o ovlivňování rozhodování zlínské pobočky Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci. Policie zadržela čtyři osoby, třem z nich sdělila obvinění a ve středu 12. února vzal Okresní soud v Uherském Hradišti dvě z nich do vazby. Výtečníci měli před obžalovanými předstírat, že mohou ovlivnit rozhodování zmíněných soudů podplácením, ač takovou možnost ve skutečnosti neměli. Mnohamilionové částky na podplacení soudců požadovali po obžalovaných. Policie uvalila na případ informační embargo, které bylo zřejmě „pro kočku“, neboť již v poledne 10. února vyšel na serveru Lidovky.cz článek Martina Shabu, jenž věděl dokonce již o něco více: mezi zadrženými měl být zlínský podnikatel Pavel K. A hned 12. února 2020 pokračoval v tomto duchu v informování. Již věděl, že policejní zásah souvisí s trestním řízením proti manželům Novotným, kteří nechali unést do svého domu dlužníka Pavla Buráně, podnikatele v oboru hazardního průmyslu, a tam jej vydírali s pomocí ozbrojených zakuklenců. Vydíráním si údajně chtěli zajistit proplacení pohledávky ve výši 376 milionů Kč. Aby každý věděl, jak nebezpeční zločinci jsou zmínění manželé, autor ocitoval část popisu skutku z rozsudku, který mu poskytl – embargo sem, embargo tam – soudce Radomír Koudela, jehož senát v prosinci 2019 manžele nepravomocně odsoudil k trestům odnětí svobody ve výši sedmi a čtyř let a obžalovanému Novotnému přidal jako bonus peněžitý trest ve výši pěti milionů korun. V souvislosti s touto kauzou policie zjistila, že skutečně došlo k pokusu o ovlivnění rozhodování soudu. Skutkový děj Martin Shabu servíroval čtenářům jako zjevenou pravdu, jako by nebylo pochyb, že se to skutečně stalo. Nevypálil tedy na pachatele sledované trestné činnosti, ale na jejich oběť. V informování pak pokračoval článkem ze 14. února, v němž již uvedl další podrobnosti, jako částku, kterou měli po Novotných podvodníci požadovat. Věděl, že Novotní podezřelé jednání oznámili policii, takže v této věci jsou v postavení poškozených. Uvedl plné jméno svérázného podnikatele Patrika Kalouse, který měl být hlavou skupiny podvodníků. Jeho vzetí do vazby potvrdil Lidovým novinám Michal Tománek, mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti. Na tomto způsobu informování je zvláštních několik okolností. Pozoruhodná je již rychlost vydání prvního článku: utajované zatýkání sotva skončilo a již o něm psala vzdálená pražská redakce. Kdo a proč motivoval Martina Shabu k tak rychlému projevu zájmu? Ještě závažnější je skutečnost, že dva soudci uvolnili informace bez ohledu na vyhlášené informační embargo. V tomto případě ale nelze novináři vyčítat, že jejich ochotu využil, protože pátrání po informacích a jejich zveřejňování patří k jeho profesi a není jeho povinností zamýšlet se nad neodpovědností soudců, kteří nedokázali udržet jazyk za zuby. Jednání obou zmíněných soudců je skutečně krajně neodpovědné, neboť ani manželé Novotní, ani Patrik Kalous nejsou pravomocně odsouzeni, takže v souladu s presumpcí neviny mají nárok, aby se s nimi zacházelo jako s nevinnými. Hypoteticky nelze vyloučit, že v dalším řízení dojde k vyvrácení jejich obvinění, ale špína na nich přesto zůstane. Ostatně první rozsudek Radomíra Koudely odvolací Vrchní soud v Olomouci přijal velmi nevlídně a vrátil mu jej s četnými výtkami a závaznými pokyny. Je předčasné předjímat, že druhý rozsudek bude úspěšnější. Je také zvláštní, že Martin Shabu se vrhl přímo na kauzu manželů Novotných, ač tažení NCOZ nesměřuje pouze proti podvodnému pokusu k jejich škodě. V popisu skutkového děje zastřel dvě okolnosti. Především se nezmínil, že poškozený Pavel Buráň před soudem uznal, že je dlužníkem vůči svému bývalému společníkovi Jaroslavu Novotnému. Jeho zmocněnec, advokát Petr Dítě, dokonce uvedl před soudem částku podstatně vyšší a opodstatněnost nároku věřitele nezpochybnil. A zejména se Martin Shabu ani slůvkem nezmínil, že únosci a vyděračtí zakuklenci měli být podle Pavla Buráně Ukrajinci a policií dodané Slováky nakonec senát Radomíra Koudely zprostil obžaloby. V danou chvíli zakuklenci žijí jen v hlavě Pavla Buráně, nikdo jiný o nich neslyšel jinak než od něj, nikdo jiný je neviděl, nikdo jiný o nich nemluví. Kromě toho neexistuje žádný objektivní důkaz, že se v domě Novotných dostalo Pavlu Buráňovi příkoří, na které si stěžuje. Jediným důkazem je opět jen jeho výpověď. Jisté je pouze tolik, že na závěr návštěvy (ať dobrovolné nebo nucené) se dlužník s věřitelem opili „pod obraz boží“. Za daných okolností není vůbec jisté, že skutkový děj proběhl tak, jak jej Martin Shabu popsal s použitím vyselektovaných citací z rozsudku či z ústních informací soudce Radomíra Koudely. Jeho způsob informování o policejní akci vzbuzuje podezření, že nejde tolik o přesvědčení veřejnosti o zdatnosti policie (kterou tímto nezpochybňuji, naopak jsem přesvědčen, že odvedla skvělou práci) jako o „nasazení psích hlav“ manželům Novotným. Pak se ovšem vnucuje otázka, kdo Martina Shabu motivoval a jakými prostředky vyvolal jeho zájem o tuto kauzu. Příběh manželů Novotných sleduji od počátku soudního řízení. Poslední rozsudek senátu Radomíra Koudely jsem okomentoval článkem Šup s věřitelem do vězení! s přílohou anonymizovaného rozsudku na webu spolku Chamurappi, z. s. Podle mého laického odhadu rozsudek v odvolacím řízení neobstojí. Tím ovšem netvrdím, že manželé Novotní nemohou být v dalším kole definitivně odsouzeni, i když spíše očekávám další vrácení věci odvolacím soudem na 1. stupeň. Aniž bych porušil embargo, považuji za užitečné doplnit obraz jednání obviněného Patrika Kalouse o historku poněkud staršího data. Patrik Kalous se spolu s jakýmsi Konstantinem Erinem dopustil podivného jednání proti obžalovanému Jaroslavu Novotnému již dříve. Pánové mu nabídli zastavení trestního stíhání za předpokladu, že se spokojí s proplacením pouze 150 milionů Kč z dluhu Pavla Buráně. Tvrdili, že jednají ve shodě s ním, a to za slib provize. Obžalovaný Novotný je odmítl. Pochybní vyjednavači nevysvětlili, jakým mechanismem by dosáhli zastavení soudního řízení. Pokud takovou možnost neměli, dopustili se pokusu o podvod. Pokud ji měli, dopustili se přípravy podplacení soudu. Byl jsem přítomen při hlavním líčení, když toto doznali před soudem. Divil jsem se, že intervenující státní zástupce Petr Matoušek nezahájil trestní řízení z úřední povinnosti a také soudce Radomír Koudela zachoval klid. Domnívám se, že v tuto chvíli další pátrání po informacích, jež orgány činné v trestním řízení skrývají za hradbou informačního embarga, není společensky prospěšné. Již teď kolují „v prostředí“ další neověřené i ověřené informace, dvě ověřené zajímavosti mám dokonce k dispozici. Jejich zveřejnění bych ale považoval za předčasné, ztěžující práci policie. Z informace o sdělení obvinění a uvalení vazby je možné s vysokou mírou pravděpodobnosti vyvodit, že se případ dostane před soud. Chce to trochu trpělivosti: každý bude mít možnost sednout si do soudní síně a získat všechny informace, které k ukojení své zvědavosti potřebuje. Dožiji-li, určitě budu proces monitorovat a podávat objektivní zprávy jiné povahy než Martin Shabu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-11 13:14:31

Španělsko: země, které se nedá vládnout

Předčasné volby ve Španělsku – letos již druhé! – skončily opět patem. Současná španělská politická situace je docela zajímavým studijním případem „postmoderní twitterové demokracie“. Při předčasných volbách, které proběhly v neděli 10. listopadu, se projevila spousta jevů typických pro světový vývoj posledních let: - tradiční strany přestaly fungovat jako „velký stan“ pokrývající i svoje okraje politického spektra. Ty se odtrhly (na levici Podemos, na pravici Vox), - nacionalistická pravice v podobě Voxuje relativně úspěšná, v neděli získala 15 procent hlasů a 52 poslanců v dolní komoře, - do parlamentu se dostalo rekordní množství drobných straniček, majících třeba jen jednoho poslance, - z výsledného mišmaše je nemožné poskládat politicky konzistentní vládní koalici, levou či pravou, - identitární záležitosti, v tomto případě katalánská snaha o nezávislost, se staly tématem číslo 1, podobně jako v Británii Brexit. Hlavní španělské politické strany jsem představoval už v únorovém příspěvku, to bylo ještě před prvními předčasnými volbami letošního roku. Od té doby se jejich charakter moc nezměnil, za poznámku stojí jedině pozvolné driftování Ciudadanos. To je strana, která na žádném místě politického spektra nevydržela dlouho. Začínali jako liberálové podobní francouzským macronovcům. Když propukly velké korupční skandály, které ukončily kariéru bývalého premiéra Mariana Rajoye, vypadalo to chvíli, že lídr Ciudadanos Alberto Rivera bude novou hlavou španělské pravice. Pak ale přišly jak potíže s divokou migrací přes Gibraltarský průliv, tak zejména katalánská krize, a na tom vyrostl Vox, kterému v těchto tématech důvěřuje více voličů než Ciudadanos, ačkoliv Riverova strana se Voxu snažila mocně konkurovat zprava. Nyní tedy Ciudadanos spadli z 57 na 10 poslanců, což je pro stranu nefalšovaná katastrofa. Socialistický lídr Pedro Sánchez se s předčasnými volbami trochu přepočítal. Když je vyhlásil, vypadaly průzkumy veřejného mínění pro socialisty příznivě, ale nakonec se karta obrátila a ve výsledku má PSOE o tři poslance míň. Jejich hlavní levicová konkurence a možný partner, Podemos, přišla dokonce o sedm poslanců. I kdyby PSOE a Podemos chtěly uzavřít koalici, k nejtěsnější většině 176 hlasů jim schází třicet poslanců. Pravice na tom není o moc lépe, prostý součet PP, Voxu a Ciudadanos vychází na 150 poslanců, o 26 méně, než by taková vláda potřebovala. (A to ani nemluvíme o tom, že uzavření trojstranné koalice by bylo daleko méně prosté než onen součet.) Velká koalice PP + PSOE po vzoru SRN je vysoce nepravděpodobná. Číselně by to vycházelo, ale ve Španělsku nedošlo k německému procesu sbližování obou stran do neurčitého středu. Spíše se dá říci, že španělská pravolevá politika je dodnes pokračováním (občanské) války jinými prostředky. Lídr PP Pablo Casado dobře ví, že kývnout na velkou koalici by byla přesně ta chyba, která by Voxu zajistila budoucí dominanci na pravici – ve Španělsku není Vox ani zdaleka takové politické tabu jako AfD v Německu. Rozhodující vliv ve věci existence vlády teď bude ležet v rukách jednotlivců zvolených za regionální strany. Do parlamentu bylo zvoleno celkem 13 malých straniček, což je rekordní počet; dohromady mají 40 poslanců. Asi nejkurióznější z nich je Teruel Existe, strana zastupující extrémně řídce osídlenou provincii Teruel (ve čtyřicetimilionovém Španělsku je 140 tisíc obyvatel provincie něco jako zaokrouhlovací chyba). Lze očekávat, že některé z těchto stran se pokusí vyjednat se socialisty podporu menšinové vlády výměnou za hodně peněz a projektů ze státního rozpočtu pro jejich domovské regiony – zejména Baskové pro tenhle druh handlování projevují mimořádný talent. Jiná věc je, že takové politické konstrukce složené z desatera malých organizací mají zhruba stejnou životnost, jako basa samohonky v námořnické krčmě ve Vladivostoku. Ve Španělsku se za poslední čtyři roky konaly čtyři volby do parlamentu (listopad 2019, duben 2019, červen 2016, prosinec 2015). S tímhle složením dolní komory je pomalu nakročeno na páté. A propos: zajímavé lokální výsledky. Ceuta, město na africkém pobřeží silně sužované migračními vlnami z Afriky, dala 35 % hlasů protiimigračnímu Voxu, jehož kandidát vyhrál. Obě enklávy mají dnes poměrně hodně muslimských obyvatel; o křeslo poslance v sousední Melille svedla nesmírně těsný souboj lidová strana (PP) a místní islámsko-socialistická mikropartaj MsC. Nakonec velmi těsně vyhráli lidovci, ale změna demografie je patrná. Možná se zde příště Vox a PP budou muset domluvit na společném kandidátovi. Co dál? Nominálně vyhráli socialisté, je tedy na Sánchezovi, aby se o něco pokusil. Pro případné další kampaně už moc munice nemá – Franco se dá vykopat jenom jednou. Spíše je ale pravděpodobné, že patový stav bude pokračovat. Už jenom kvůli neřešitelné katalánské otázce. Jedna z největších zemí Evropy se ocitla v takovém politickém rozpoložení, že se jí fakticky nedá vládnout. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-22 17:00:01

Tutanchamon prý nepocházel z Egypta, zato v Evropě je s ním příbuzný každý druhý

Podle švýcarského výzkumného střediska iGENEA, které rekonstruovalo Tutanchamonovu DNA, patřil faraon do skupiny R1b1a2, k níž se řadí více než polovina dnešních západoevropských mužů. To podle něj dokazuje, že až 70 % Evropanů, a to zejména Britů, je příbuzných s mužem, který byl mumifikován s ikonickou zlatou maskou. Prapůvodního předka by měl mít na Kavkaze, skupina R1b1a2 se začala šířit do Evropy někdy před 9 000 lety. Haploskupina, která byla zjištěna u krále Tutanchamona, odpovídá profilům nejen chladných Britů, ale také velkému množství španělských a francouzských mužů. Jeho kořeny jsou tak více evropské než africké. U současného egyptského obyvatelstva se tato haploskupina objevuje jen velmi zřídka. Příbuzní s ním můžete tak být i vy! Jak dnes vypadá hotel, kde vraždil Petr Kramný? Titanic Palace v egyptské Hurghadě lidi neomrzel Číst více Kdo byl slavný Tutanchamon?  Tutanchamon se narodil pravděpodobně kolem roku 1342 před naším letopočtem a byl synem faraona Amenhotepa IV., který se později proslavil jako Achnaton, manžel královny Nefertiti. Po smrti svého otce se Tutanchamon stal faraonem ve věku devíti let a vládl Egyptu přibližně od roku 1332 do roku 1323 před naším letopočtem. Období jeho krátké vlády bylo často považováno za čas obnovy tradic a návratu k původním egyptským náboženským a kulturním praktikám po kontroverzním panování jeho otce. Největší slávu však Tutanchamon získal až po smrti, když byla v roce 1922 objevena jeho nedotčená hrobka archeologem Howardem Carterem. Nalezena byla v Údolí králů nedaleko města Luxor a její objev vyvolal obrovský zájem celého světa. Dodnes jde o jedno z míst, kam míří každoročně tisíce turistů.  Dovolená v Egyptě se změnila v peklo. Všichni cestující po startu letadla zahynuli Číst více Záhada předčasné smrti Tutanchamonova hrobka se během 20. století stala jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů v historii. Obsahovala nesmírné množství pokladů, zlatých artefaktů, nábytku a dalších předmětů, které byly pohřbeny s faraonem, aby mu posloužily v posmrtném životě. Mezi nejslavnější artefakty patří jeho zlatá maska, která byla umístěna přímo na jeho mumii. Navzdory velké slávě se s jeho jménem pojí také mnoho otázek, na které historici dodnes nepřinesli odpověď. Jednou z největších záhad je příčina jeho předčasné smrti ve věku pouhých devatenácti let. Zprávy o jeho zranění na lebce vedly k různým teoriím, včetně možného vražedného útoku či nehody na lovu. Jedny z nejnovějších poznatků se však v posledních letech opírají o teorii smrtelného úrazu. Tutanchamon měl spadnout z bojového vozu. Tuto nehodu neměl přežít také kvůli incestu rodičů. Po otci zdědil malý rozštěp horního patra, genetická mutace mu také o několik centimetrů zkrátila nohu. K tomu pravděpodobně trpěl Köhlerovým syndromem, vzácnou vadou kostí. Narůst mu měla také abnormálně velká prsa a život mu ztěžovala i epilepsie. Nebýt těchto zdravotních indispozicí, zřejmě by nehodu přežil. Ale to už se pochopitelně nedovíme…  Zdroj: nbcnews.com, igenea.com, livescience.com KAM DÁL: Životní chyba autora evoluční teorie: Za incestní manželství Charlese Darwina i jeho děti potrestala sama příroda.

Čas načtení: 2024-02-23 12:09:00

Má po sezoně. Sáblíková nemohla pořádně chodit, s kotníkem musela po operaci

I s pohmožděným kotníkem dokázala minulý týden získat na mistrovství světa v Calgary dvě bronzové medaile, dál už to ale nepůjde. Rychlobruslařka Martina Sáblíková po příletu z Kanady podstoupila operaci v nemocnici v Novém Městě na Moravě a předčasně tak ukončila sezonu.   předčasně ukončila probíhající sezonu a nezúčastní se tak světového šampinátu ve víceboji v německém Inzellu.   Důvodem byl ganglion na levém kotníku, který ji trápil během celého mistrovství světa v Calgary

Čas načtení: 2024-03-27 13:44:39

Nový zákon dusí zbytky odporu v Hongkongu. Prohřeškem může být kniha i žert

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Čas načtení: 2024-03-29 12:11:16

Bývalý ředitel FTX odsouzen k 25 letům vězení. Propustí jej předčasně?

Okresní soud v Manhattanu vynesl rozsudek nad zakladatelem a bývalým ředitelem zkrachovalé burzy FTX. Sam Bankman-Fried byl odsouzen k trestu 25 let odnětí svobody, avšak může si odsedět výrazně méně... Článek Bývalý ředitel FTX odsouzen k 25 letům vězení. Propustí jej předčasně? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-05 10:25:04

Jak prodat byt s hypotékou: Je zástava nemovitosti problém pro kupující?

Zástavní právo smluvní – co to je? První otázka je jasná. Co je zástavní právo? Jedná se o zajišťovací prostředek dluhu. Když dlužník řádně a včas nesplácí, může se zástavní věřitel uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy. Jednoduše řečeno, když majitel přestane splácet hypotéku a dům se prodá v dražbě, část peněz odpovídající dlužné částce dostane banka. Pozor na rozdíly. Co znamená zástavní právo smluvní v katastru? Značí, že vzniklo dobrovolně. Dlužník si půjčil peníze a zástavní věřitel (banka) si svůj dluh zajistil zástavním právem. Pozor, existují i jiné druhy, třeba zástavní právo soudcovské, exekutorské apod. Depositphotos Jak zjistit zástavu na nemovitosti? Teď už víte, co je zástavní právo. Ale jak zjistit zástavu na nemovitosti? Orientační záznam uvidíte při online nahlížení do katastru, ale pro kompletní informace si musíte koupit placený výpis z katastru nemovitostí (též list vlastnictví nebo LV), kde se zaměřte na část C, kam se zapisují omezení vlastnického práva. Nejčastěji tam najdete vedle sebe zapsaný zákaz zcizení a zatížení a zástavní právo smluvní. Výpis z katastru seženete na katastrálním úřadu, pobočce Czech POINT nebo si ho můžete koupit v e-shopu online. Kdo je věřitel a proč je lepší banka? Věřitel je ten, kdo peníze půjčuje, dlužník je ten, kdo si je půjčuje. To je snadné. Dál je ale potřeba rozlišovat postavení věřitele – zda jde o banku nebo jiný subjekt. Ostražitost je na místě v obou případech, ale banky jsou serióznější, podléhají přísné regulaci a dohledu ČNB. Oproti tomu nebankovní společnosti většinou chtějí vyšší úroky, mívají přísnější podmínky a vyvázat se z jejich spárů není tak jednoduché, navíc se snaží vyšponovat poplatky za předčasné splacení hypotéky na maximum. Více o tom, jak se liší banky a nebankovní společnosti se dozvíte v tomto článku. Prodej nemovitosti s hypotékou – postup krok za krokem Posuňme se v čase. Našli jste ideální nemovitost na prodej, ale je na ní zástavní právo. V čem je prodej domu s hypotékou specifický? Prodávající si musí vyžádat vyčíslení od banky a dopředu se informovat i na další podmínky ukončení zástavy. Jde hlavně o poplatky za předčasné splacení hypotéky, které se banka od banky a úvěr od úvěru mohou lišit. Z vyčíslení zjistíte zbývající dluh, kterému přizpůsobíte kupní smlouvu. Pro lepší představu vezměme modelovou situaci, že nemovitost stojí 5 milionů a zbývající dluh bance je 1 milion. Jako kupující pošlete do úschovy celou kupní cenu, tedy v našem fiktivním případě 5 milionů. Schovatel (ten, kdo úschovu zajišťuje), tedy advokát, notář nebo banka pošle 1 milion bance prodávajícího, takže kupující jakoby doplatí za prodávajícího dluh a zanikne zástavní právo. Až pak je možné provést z katastru výmaz zástavního práva po splacení hypotéky. Strany podají návrh na vklad do katastru a počkají, až katastrální úřad provede přepis nemovitosti na kupujícího. Schovatel pak pošle zbytek peněz z úschovy (4 miliony) na účet prodávajícího. Detaily se mohou lišit dle okolností případu, ale princip zůstává stejný. Bezpečnost převodu dnes posiluje dvoufaktorová advokátní úschova, kdy splnění podmínek a výplatu peněz z úschovy kontrolují dvě na sobě nezávislé advokátní kanceláře, takže je vyloučeno riziko zpronevěry. Úvěr na obou stranách aneb prodej bytu s hypotékou, když si kupující půjčuje Ceny nemovitostí jsou astronomické a většina lidí dnes kupuje nemovitost na úvěr. Hypotéka na byt tak často figuruje na obou stranách – prodávající splácí tu svou a vy si berete novou. Nebojte, i to je řešitelné. Výše rozepsaný postup pro prodej nemovitosti s hypotékou je použitelný s rozdílem, že tehdy si většinou banky pošlou peníze mezi sebou (tedy banka kupujícího zaplatí dluh bance prodávajícího), a až zbytek ceny se vypořádá prostřednictvím advokátní úschovy. Navíc je potřeba podat návrh na vklad zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky kupujícího ještě ve chvíli, kdy ji vlastní prodávající, jinak banka neumožní kupujícímu načerpat úvěr. Ale nebojte, to je standardní postup. Převod hypotéky na jinou nemovitost V praxi provází prodej nemovitosti s hypotékou postup, který jste viděli na modelovém případu výše. Tedy úvěr se splatí a zástavní právo smluvní zanikne. V úvahu připadá i převedení hypotéky na jinou nemovitost, takže kupující nabyde „čistou“ nemovitost bez dluhů, ale prodávající dál dluží, ale ručí jinou nemovitostí. Převod se v těchto případech protáhne, protože nejprve je potřeba zapsat zástavní právo na „novou“ nemovitost, a až poté banka umožní výmaz zástavního práva ze „staré“ (nyní prodávané) nemovitosti. Od kdy jsem vlastníkem nemovitosti? Mezi lidmi koluje mýtus, že se majitelem domu stanou až po 20-30 letech ve chvíli, kdy doplatí hypotéku. To není pravda. Zástavní smlouva k nemovitosti omezuje, ale neruší vlastnické právo. Majitelem jste vy, i když bance dlužíte několik milionů. Dále pamatujte, že vlastníkem nemovitosti se stáváte ne samotným podpisem kupní smlouvy, ale až když proběhne přepis nemovitosti na katastru. Koupě nemovitosti se zástavním právem Zástavní právo není pro nemovitost na prodej překážkou. Jen je tomu třeba přizpůsobit znění kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově tak, že kupní cenu rozdělíte mezi prodávajícího a jeho banku. Když je dluh zaplacený a hypotéka na dům zanikne, je třeba podat návrh na výmaz zástavního práva. Vzor zdarma může posloužit pro orientační představu, ale nedoporučujeme na něj spoléhat. Dokumenty pro realitní obchody by vám vždy měl připravit nebo zkontrolovat advokát.  

Čas načtení: 2024-07-08 22:00:25

Český obchod předčasně ukázal Samsung Galaxy Buds3 (Pro)! Máme tunu snímků

Ve středu proběhne mimořádně důležité Galaxy Unpacked Samsung představí hromadu produktů včetně nových sluchátek Jejich podobu předčasně prozradil český obchod, ukázal i ceny Samsung bude už ve středu pořádat velkolepou prezentaci Galaxy Unpacked, během níž se představí hromada vyhlížených produktů. Mezi nimi budou i sluchátka Samsung Galaxy Buds3 a Galaxy Buds3 Pro, která se designovým […] Celý článek si můžete přečíst na Český obchod předčasně ukázal Samsung Galaxy Buds3 (Pro)! Máme tunu snímků

Čas načtení: 2024-08-05 07:21:48

Sobotní vytrvalostní závod Eset cupu v Mostě zastavila předčasně nehoda.

Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Červenými vlajkami předčasně ukončenou vytrvalost vyhráli Waszek a Zsigo Sobotní vytrvalostní závod poznamenala pouhých osm minut před koncem nehoda mezi Tomášem Minibergerem a Adamem Konopkou. Závod byl předčasně ukončen a vítězství v kategorii GT3 oslavili Dennis Waszek a Gregor Zsigo z týmu Racing Trevor. Z první řady startovali Reinhold Kofler