Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-07-21 20:15:38

Displej iPhonu 17 projde velkými změnami. Tyto dvě jsou ty nejzásadnější

iPhony 17 přinesou řadu novinek, které se týkají i displejů Známý leaker upozornil na dvě zásadní vylepšení K představení nových iPhonů by mělo dojít už na podzim Představení nové generace iPhonů s číselným označením 17 se již pomalu blíží, a stejně tak se množí i spekulace o tom, čím budou či nebudou disponovat. Displej je jednou z klíčových komponentů, přičemž tentokrát se v jeho případě spekuluje hned o dvou vylepšeních, která dorazí na všechny iPhony 17, alespoň podle leakera s přezdívkou Digital Chat Station, jenž se s nimi pochlubil na čínské sociální síti Weibo. Přečtěte si celý článek Displej iPhonu 17 projde velkými změnami. Tyto dvě jsou ty nejzásadnější

Čas načtení: 2019-09-05 06:37:09

Martin Hudec: Česko-německá literární výměna je zatím dost jednostranná

Před více než dvaceti lety se zrodila instituce, která se rozhodla prohlubovat vzájemné porozumění mezi Čechy a Němci. O dosavadních aktivitách Česko-německého fondu budoucnosti, jeho aktuálních projektech i plánech do budoucna jsme hovořili s germanistou Martinem Hudcem.   Česko-německý fond budoucnosti, založený v roce 1997, si klade za cíl „stavět mosty mezi Čechy a Němci“. Co konkrétně si pod tím máme představit?  Zcela konkrétně ve třech číslech: za 20 let jsme částkou přes 60 milionů eur podpořili na 11 000 česko-německých projektů. Podporujeme především školní a kulturní výměnu a spolupráci na úrovni občanské společnosti včetně nejrůznějších setkávání. Jde nám o to, aby díky naší podpoře bylo možné realizovat projekty, které spojují lidi z obou zemí a umožňují jim se vzájemně poznat a respektovat. Fond budoucnosti přispívá i na obnovu památek, vysokoškolská stipendia a vědecké a publikační záměry.   V čele fondu stojí český ředitel Tomáš Jelínek a německá ředitelka Petra Ernstberger, znamená to, že o aktivitách nadace v té které zemi rozhoduje vždy pouze jeden z nich? Fond budoucnosti je sice bilaterální instituce s českým a německým ředitelem, a stejně tak jsou Češi a Němci zastoupeni ve správní radě i mezi zaměstnanci, ale naše poslání je jednotné a agendu si podle státní hranice nedělíme. Sídlo fondu a celé jeho exekutivy je v Praze, zde jsou zpracovávány a hodnoceny všechny grantové žádosti a odtud jsou řízeny i další aktivity fondu směřující do obou zemí.   Vy máte na starost podporu kulturních a vědeckých projektů a také vydávání tištěných publikací. Jaký druh projektů mezi (úspěšnými) žádostmi převažuje a kam obvykle jde nejvíce peněz? Úspěšné jsou především takové žádosti, které přispívají k česko-německému porozumění, a projekty založené na česko-německé spolupráci, důležitý je i inovativní přístup, kreativita a přínos podpořených projektů. Konkrétně pak záleží na té které projektové oblasti: u kulturních projektů nám jde především o vzájemné zprostředkování kulturních fenoménů obou zemí i prezentaci zástupců současné kultury, od amatérských hudebních souborů až po špičkové německé divadlo. U vědeckých a publikačních projektů je pro nás zásadní zdokumentování myšlenkového světa, vědeckého výzkumu a kulturních aktivit lidí z Německa a Česka, stejně jako náhled do literatury sousední země a jejích nejrůznějších žánrů. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Když zůstaneme u literatury, které faktory mají největší vliv na výsledné rozhodnutí ohledně vaší případné podpory? A kdo všechno o ni vlastně může žádat? Žádat mohou jak nakladatelé či nejrůznější – například vědecké – organizace, tak i fyzické osoby, tedy například samotní autoři z obou zemí. Nejzásadnější kritérium pro naši podporu jsem už zmínil v předešlé odpovědi, určitě ale platí, že chceme především přispět ke zprostředkování současné literatury, zásadní je pro nás přitom nejen kvalita textu a překladu, ale i to, že tak přispějeme k bližšímu porozumění života v sousední zemi.   Letos jste byli jedním z partnerů prezentace České republiky jako hostující země na lipském knižním veletrhu. V čem konkrétně vaše přítomnost na veletrhu, popřípadě spoluúčast na českém programu spočívala? České hostování v Lipsku jsme vnímali jako velkou šanci pro českou kulturu a pro prohloubení česko-německého dialogu nejen v oblasti literatury, což je jedním z našich důležitých cílů. Proto jsme se také hned od počátku snažili přispět k jeho úspěšné realizaci – rád jsem se v této souvislosti podílel na práci dramaturgické rady, která měla hostování ČR v Lipsku na starosti –, i k posílení česko-německé literární výměny. Již v březnu 2018 jsme vypsali mimořádnou podporu projektům, které měly přispět k lepšímu poznání a posílení role české literatury a českého jazyka v Německu.  To vše i s ohledem na fakt, že česko-německá literární výměna na rozdíl od velmi rozvinuté kulturní spolupráce lidí z obou zemí probíhá dost jednostranně a současná česká literatura se v konkurenci se silnou nabídkou zahraničních titulů na německém knižním trhu prosazuje jen s velkými obtížemi. Mimořádná podpora se týkala nejen překladů do němčiny, ale i čtení českých autorů a dalších literárních projektů, cílili jsme též na podporu německé bohemistiky. Celkem jsme v rámci naší výzvy podpořili na 20 projektů celkovou částkou 150 000 eur. V průběhu veletrhu v Lipsku jsme pak měli tři velmi úspěšné, různorodé akce: kontaktní setkání pro všechny ty, kteří mají nápady, jak česko-německé vztahy v oblasti kultury dále rozvíjet, pódiovou diskusi s Jaroslavem Rudišem přímo na veletrhu a především „Večer s Vladimírem Holanem“ – česko-německou edici, která patří k našim nejzásadnějším literárním projektům, představil její spoluvydavatel, profesor slavistiky Urs Heftrich (rozhovor s ním přinesly Literární noviny 4/2019; pozn. PN) a překladatelka Věra Koubová. Čtení básní pak hudebně doprovodil izraelský pianista Gilead Mishory.    Mezi aktuálně schválenými projekty čistě literární akce ani publikace příliš nefigurují, zaujala mě však akce s názvem Reality Czech. Německo-české literární setkání. O co se jedná? Z tohoto projektu mám obzvláštní radost, ukazuje totiž to, co pro nás bylo a je po hostování v Lipsku zásadní: tedy kontinuitu i rozšíření česko-německých aktivit na literárním poli. V případě „Reality Czech“ se jedná o řadu čtení a diskusí se 12 českými a německými spisovateli v Berlíně. V rámci třídenního setkání budou autoři z Prahy a Berlína spolu s publikem diskutovat o aktuálních podmínkách pro psaní i roli literatury v kulturně-politickém a společenském diskursu a poznají také nové performance a publikační formáty z Prahy a Berlína. Program bude sestávat z panelové diskuse v kooperaci s fakultou slavistiky na Humboldtově univerzitě, dvou večerů autorských čtení, několika moderovaných diskusí / open talks a výstavy nezávislých literárních časopisů vydávaných v uplynulých 30 letech. Z mého pohledu je přitom nejzásadnější pestrý mix různých setkávacích a prezentačních formátů: dojde zde nejen ke klasickým čtením, která širší veřejnosti umožní vhled do současné české literatury, ale i k následným diskusím o nových cestách a možnostech zprostředkovávání a šíření literatury.   Podpoříte také vznik a následné vydání německého překladu knihy Petra Balajky Ottla, která česky vyšla loni zásluhou Nakladatelství Franze Kafky. Co vás přimělo k finanční podpoře v tomto konkrétním případě? Je to svým způsobem logický protipól k naší podpoře českého vydání všech tří svazků Stachovy kafkovské biografie v nakladatelství Argo. Přišlo nám vhodné pomoci zprostředkovat knihu českého autora německým čtenářům, nadto pojednávající o osobě a tematice, o které se dosud příliš nevědělo. Tím mám na mysli nejen Ottlu jako Kafkovu „nejmilejší sestru“, ale i tematizaci posledního roku jejího života v Terezíně, následnou deportaci do Osvětimi a její dobrovolné rozhodnutí spojit svůj osud s dětmi z Białystoku, které jako zdravotní ošetřovatelka provázela, i když pravděpodobně tušila, že to znamená cestu na smrt.   Když se podíváme na rok 2017, podpory se dočkalo 40 publikací, ovšem beletrie mezi nimi příliš zastoupena nebyla (6x próza, 2x poezie) a převažovaly tituly odborné. Jedná se o tradiční poměr? A čím je to způsobeno?  Ten poměr se lehce mění, dosud ale platilo, že převažují žádosti o podporu vědeckých publikací, což je dáno tím, že tyto projekty jsou často navázány na vědeckou česko-německou spolupráci v nejrůznějších oblastech – většinou se jedná o podporu vydání česko-německých sborníků z akcí podpořených fondem. O nelehké cestě českých autorů na německý knižní trh jsem již hovořil, sám jistě dobře víte, že ani u nás není mnoho nakladatelů, kteří by se na náročnější německou beletrii či poezii zaměřovali. Chci ovšem zmínit i to, že v roce 2018, tedy již během příprav na Lipsko, bylo mezi 50 podpořenými publikacemi 8 knih beletristických a 8 titulů z oblasti poezie. V tomto smyslu doufám a věřím, že impulsy vzešlé z našeho hostování v Lipsku budou mít delší trvání, naše podpora v této oblasti samozřejmě pokračuje i nadále.   V loňském roce mezi podpořenými projekty figurovala řada akcí či děl vztahujících se k tzv. osmičkovým rokům, letos jistě nebude nouze o projekty spjaté s třicetiletým výročím sametové revoluce.  Je to tak, už v prvním pololetí letošního roku fond podpořil celou řadu projektů, které tematizují 30. výročí politického převratu v roce 1989, a to v obou zemích. Těší nás, že aktéři občanské společnosti chápou toto výročí i jako příležitost lépe si uvědomit, co nás v Evropě spojuje, a soustředit na to pozornost. Tak například pražská Asociace pro mezinárodní otázky a Evropská akademie Berlín chtějí v rámci „Evropských týdnů svobody“ prostřednictvím nejrůznějších inovativních formátů zprostředkovat širší veřejnosti v Německu, Česku a Polsku povědomí, že události roku 1989 byly významné nejenom v národním nebo bilaterálním kontextu, ale že je třeba je zároveň vnímat jako součást příběhu celoevropského úspěchu. Řada projektových partnerů hledá v souvislosti s výročím pádu železné opony i možnosti intenzivního dialogu s pamětníky. Jako například drážďanské Mitteleuropa-Zentrum při Technické univerzitě a spolek Veřejný sál Hraničář z Ústí nad Labem, kteří hodlají provést řadu rozhovorů s pamětníky z oblasti Drážďan a Ústí a tematizovat při tom jejich životní situaci před a po roce 1989. Dalším příkladem projektu, který se zabývá třicetiletým výročím politického převratu roku 1989, je česko-německý kabaret, založený v roce 2018 v Praze jako první svého druhu. Ve svém novém programu „Téma 2.0“ se bude zabývat tématem pádu železné opony a následného období politické transformace až do současnosti.    Již čtvrtým ročníkem letos pokračuje vámi pořádaná soutěž o Česko-německou novinářskou cenu. Co vás vedlo k jejímu založení a jakou prestiž si za dobu své existence toto ocenění získalo u nás a v Německu? Smyslem této ceny je podpora jednak kvalitní a nezávislé žurnalistiky, jednak česko-německých vztahů nezatížených předsudky. Během posledních dvaceti let od podpisu Česko-německé deklarace a vzniku Fondu budoucnosti se vztahy mezi Čechy a Němci sice významně zlepšily, ovšem bez kvalitní žurnalistiky by vzájemné poznání a pochopení toho druhého bylo zajisté na nižší úrovni.  Česko-německou novinářskou cenou proto oceníme novinářky a novináře, kteří jdou proti trendu rychlého, povrchního zpravodajství a nespokojují se s jednoduchými odpověďmi a populistickou zkratkovitostí. V době narůstající manipulace s fakty a názory je zodpovědná žurnalistika tohoto typu obzvlášť důležitá.  Naštěstí existuje na obou stranách hranice značný počet novinářek a novinářů, kterým stojí za to se intenzivně a dlouhodobě tématy sousední země zabývat. Myslím, že si cena za dobu své existence vybudovala dobré renomé. Od počátku jsme kladli důraz na její nezávislost: o vítězích rozhoduje porota složená z předních žurnalistů z obou zemí, které nominují naše partnerské organizace Deutscher Journalistenverband a Syndikát novinářů ČR. Vyhlášení vítězů je vždy velkou a podnětnou podívanou. Letos předání cen plánujeme na 1. listopadu do Lipska a jako hlavní řečník vystoupí bývalý německý novinář a disident a současný šéf úřadu pro dokumentaci Stasi Roland Jahn. Mezi soutěžícími i vítězi byli dosud vždy zastoupeni jak žurnalisti z nejvýznamnějších médií z obou zemí, tak i novináři na volné noze a nezávislé produkce a my věříme, že to tak bude i nadále. Cíle naší ceny jsou totiž stále aktuálnější.  {/mprestriction}  Martin Hudec (*1974) absolvoval magisterské i doktorské studium germanistiky na Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu na Mohanem. V Česko-německém fondu budoucnosti, kde je zodpovědný za oblast publikací a stipendií, působí od roku 2003.

Čas načtení: 2025-01-16 18:30:00

Když Trump nepozval Babiše na inauguraci, udělá si svou vlastní. Fialu ani Pavla na ni nepozve

Už dvacátého ledna proběhne inaugurace nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude to událost světového významu, na kterou byli pozváni ti nejzásadnější lidé z celého světa. Mezi zásadní lidi z celého světa bohužel nepatří premiér Petr Fiala ani prezident Petr Pavel a kupodivu ani nejzásadnější člověk ze zásadních Andrej Babiš.

Čas načtení: 2025-07-02 21:23:10

Diddy organizoval prostituci, hrozí mu 20 let. Shrnujeme nejzásadnější body z ostře sledovaného soudu

Soud s kontroverzním rapperem, producentem a podnikatelem skončil. Přinášíme ty nejdůležitější informace o celém slyšení a kauze. Článek Diddy organizoval prostituci, hrozí mu 20 let. Shrnujeme nejzásadnější body z ostře sledovaného soudu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-07-21 20:15:38

Displej iPhonu 17 projde velkými změnami. Tyto dvě jsou ty nejzásadnější

iPhony 17 přinesou řadu novinek, které se týkají i displejů Známý leaker upozornil na dvě zásadní vylepšení K představení nových iPhonů by mělo dojít už na podzim Představení nové generace iPhonů s číselným označením 17 se již pomalu blíží, a stejně tak se množí i spekulace o tom, čím budou či nebudou disponovat. Displej je jednou z klíčových komponentů, přičemž tentokrát se v jeho případě spekuluje hned o dvou vylepšeních, která dorazí na všechny iPhony 17, alespoň podle leakera s přezdívkou Digital Chat Station, jenž se s nimi pochlubil na čínské sociální síti Weibo. Přečtěte si celý článek Displej iPhonu 17 projde velkými změnami. Tyto dvě jsou ty nejzásadnější

Čas načtení: 2015-05-10 00:00:00

Nike Air Huarache Run / Barevná kolekce Orchid Print Pack

Kultovní tenisky Nike Air Huarache Run patří mezi nejzásadnější klasiku, která se v uplynulých měsících začala opět objevovat na trhu, tím pádem si nemůžeme nechat ujít ani následující edici. Jedná se o kolekci dámských sneakers Nike Air Huarache Run s pojmenováním Orchid Print Pack, která obsahuj ...

Čas načtení: 2013-06-12 00:00:00

Deluxe x Vans Era / Z přístavu do ulic

Blíží se období, kdy budeme potkávat v ulicích častěji tenisky Vans, existuje hned několik důvodů, proč tomu tak je a nejzásadnější patrně bude, že kecky Vans díky své jednoduchosti a prodyšnosti prostě k létu patří. Následující sneakers Vans Era jsou vyrobeny ve spolupráci s labelem Deluxe, takže ...

Čas načtení: 2013-02-15 00:00:00

Dámské mikiny s kapucí 2013

Už brzy tu máme jaro, takže je třeba se na něj patřičně připravit a jak jistě víte, budeme muset odhodit zimní bundy a vyrážet do ulic pouze v mikinách, takže jsme si pro slečny připravili článek o dámských mikinách s kapucí na rok 2013 a zahrneme do něj ty nejzásadnější streetwear značky, které mů ...

Čas načtení: 2012-03-31 00:00:00

Nike Cortez Art & Sole Project / Vytvoř vlastní umělecké kecky

Model Nike Cortez tento slaví kulaté narozeniny, což se bezpochyby podepisuje i na jeho frekvenci v nových edicích, přičemž mezi nejzásadnější patří i Liberty kolekce na léto 2012. Ovšem není možné vyjít vstříc všem příznivcům této nesmrtelné legendy, co se týče barevné kombinace, a tak přizvali n ...

Čas načtení: 2011-05-27 12:45:00

MILUJEME TENISKY – První výstava sběratelských sneakers v ČR

Dlouho jsme o tom mluvili, dlouho jsme to plánovali a teď je to konečně tady. Stylehunter, ve spolupráci s Queens Store, Ikonik Store, Nike a Sneakers.cz, představuje první výstavu sběratelských sneakers v ČR. Již brzy si budete moci naživo prohlédnout nejzásadnější kousky ze sběratelských sbírek u ...

Čas načtení: 2021-03-12 14:22:33

The Electric Boogaloos: Tvůrci oblíbeného tanečního stylu Popping

The Electric Boogaloos je první a nejzásadnější taneční skupina věnující se funkovým tanečním stylům Popping a Electric boogaloo. The Electric Boogaloos: Legendární taneční skupina Existuje mnoho tanečních skupin, tanečníků i choreografů, kteří svým působením významně přispěli do taneční historie Street Dance. Mezi tyto legendární taneční skupiny bezpochyby patří také The Electric Boogaloos. Jedná se o…Pokračovat ve čteníThe Electric Boogaloos: Tvůrci oblíbeného tanečního stylu Popping Článek The Electric Boogaloos: Tvůrci oblíbeného tanečního stylu Popping vyšel na HIPHOPDANCE.CZ | Street Dance Mag

Čas načtení: 2016-02-10 18:58:00

Smlouva o dílo z pohledu stavební firmy

Článek představuje a popisuje nejzásadnější změny v úpravě smlouvy o dílo, které s sebou přináší rekodifikace soukromého práva. Zaměříme svou pozornost na instituty podstatné z pohledu zhotovitele, tedy nikoli platícícho klienta, investora, zákazníka, stavebníka. Nedílnou součástí práce je také navržení vhodných smluvních ustanovení.Smlouva o dílo je vedle smlouvy kupní jedním z nejčastěji užívaných smluvních typů v závazkových vztazích. Už starověcí Římané cítili potřebu právní úpravy smlouvy o dílo a římská locatio - conductio operis byla dvoustrannou smlouvou rovnou, jejímž předmětem byl výsledek užití cizí pracovní síly, ne užívání této síly přímo.Široká definice samotného díla uvedená v § 536 odst. 2 obchodního zákoníku předurčuje univerzální využití tohoto smluvního typu. V nemalé míře se se smlouvou o dílo střetáváme ve stavební praxi a i samotný zákon na to pamatuje ve výše zmíněném ustanovení, když stanovuje, že „dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části“. Blíže se však specifikům smlouvy o dílo nevěnuje. Cílem není podat zdlouhavý teoretický výklad, ale zaměřit pozornost na smluvní ujednání a jejich formulaci k prospěchu zhotovitele, identifikovat novinky a problémová místa nové úpravy a provést rozbor sporných problémů, a to zejména v režimu nového občanského zákoníku. Na celou problematiku je nahlíženo v režimu zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a změn, které s sebou přináší. Identifikaci problémových oblastí provedu na základě komparace nové úpravy s dosavadní zákonnou úpravou uvedenou v zákoně č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObZ“). Z důvodu speciality obchodního zákoníku a dualismu v oblasti současné úpravy závazků, budu na následujících stranách odkazovat i na zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále je „OZ“).Pokračování na GAMEE.cz

Čas načtení: 2020-01-17 19:21:28

Cvičte kvůli sobě, se spokojeností to půjde lépe

K tomu, že začneme cvičit, nás vedou nejrozličnější důvody. Někdo to dělá z donucení, protože nadváha mu způsobuje zdravotní problémy. Jiný cvičí proto, aby se zalíbil svému protějšku. Jiný se rozhodne zhubnout, aby zamezil nepříjemným posměškům ze stran kolegů. Ale jen málokdo to dělá sám kvůli sobě, ze své vlastní vůle a pro své vlastní uspokojení. A to je naše nejzásadnější chyba, protože pokud cvičíte kvůli jiným, nikdy nezvítězíte.

Čas načtení: 2018-04-16 20:16:04

Pro radost i zhubnutí. Jak vybrat nejlepší sport?

Když se odhodláme začít cvičit, je to ten první a nejzásadnější krok. Druhá věc je vydržet ve svém předsevzetí a předčasně to nevzdat. Ale ještě mnohem důležitější je vybrat si ten správný sport, který nám pomůže dosáhnout vysněné postavy nebo nás zkrátka jen zbaví psychického napětí. Jenže jak si vybrat?

Čas načtení: 2014-12-15 23:04:15

Tři rychlé tipy, jak přežít letošní svátky bez dietní úhony

Vánoce jsou opět tu a s nimi každoroční otázka: Jak je přežít a nepřibrat? Zkusili jsme ze všech tipů, které máme od vás a které jsme dali dohromady i my, vybrat tři nejzásadnější. Tady jsou.

Čas načtení: 2018-07-10 00:00:00

Renault Zoe: nový elektrovůz i v Česku

Renault ZOE je pro značku Renault velmi důležitým modelem, je totiž třetím rokem nejprodávanějším elektrickým vozem v Evropě. Na český trh vstupuje nejnovější evoluce tohoto modelu, která se vyznačuje několika novinkami. Tou nejzásadnější je příchod nového motoru R110, který byl vyvinut během pouhý ...

Čas načtení: 2011-03-16 00:00:00

Celiakie, nemoc, která se netýká jen dětí

Celiakie se tradičně řeší pouze u dětí. Její diagnostika u těch nejmenších je sice nejzásadnější ,ovšem vyskytnout se může i u osob starších. A zde pak dělá také pěknou paseku. V případě výskytu příznaků je tedy určitě na místě udělat test na celiakii i alergii na lepek. Celiakie jako nemoc Celiak ...

Čas načtení: 2007-09-10 06:00:00

Call of duty 4

Call of Duty 4: Modern Warfare (dále jen CoD4: MW) je přímým pokračováním trilogie akčních stříleček viděných z vlastního pohledu odehrávající se v prostředí druhé světové války. O čem by měl být 4 díl? Call of Duty 4 Změna je život Nejzásadnější a nejmarkantnější změnou je přenesení hry do souča ...

Čas načtení: 2022-05-31 16:00:16

Galerie Tančící dům vystavuje originály kreseb komiksu Muriel a andělé Káji Saudka

Galerie Tančící dům vystavuje originální kresby komiksu Muriel a andělé, který Kája Saudek vytvořil podle scénáře Miloše Macourka. Po desítky let ztracené podklady tohoto zásadního díla českého komiksu, posléze záhadně nalezené, ale překupníky utajené, se po dlouhých letech soudních sporů konečně dostaly jako jeden celek zpět do rodinné sbírky Saudkových. Těchto 130 původních kreseb komiksu Muriel a andělé představují autorovi dědicové veřejnosti úplně poprvé. Kromě toho jsou součástí aktuální výstavy také desítky originálních Saudkových maleb a grafik. Komiks Muriel a andělé má v českém umění a kultuře jedinečné místo. Kája Saudek jej vytvořil podle scénáře Miloše Macourka. Příběh krásné a odvážné Muriel, jejích mocných souputníků z budoucnosti i proradných současníků v čele s generálem Xeronem měl být honosnou ouverturou kolosálního díla: plány autorů zahrnovaly celý tucet rozsáhlých kreslených příběhů. Komiks bývá považován za autorův mistrovský kus: „Mělo to být vpravdě veledílo. Komiks samotný, v západních produkcích obvykle tvořen celými týmy kreslířů a letteristů, měl vytvořit Kája sám dle Macourkovy scénáristické předlohy. O jeho úspěchu neměli pochybností, a tak hned plánovali také filmové zpracování,“ přibližují podle vzpomínek Johany Saudkové pozadí vzniku komiksu kurátoři výstavy a dodávají: „Na knize Kája pracoval den co den, celý rok: vždyť první díl, Muriel a andělé, tvoří 130 kolorovaných obrazů s precizní a detailní perokresbou!“ Osud tomu však chtěl jinak. Euforii pražského jara, v níž Saudek s Macourkem spřádali své plány na budoucnost, zarazil vpád armád Varšavské smlouvy, tvůrčí volnost plíživá ustrnulost a „normalizace“. Použitý výtvarný formát, výrazy a podoby postav, vtipné skryté významy kreseb, ale především evidentní odkaz na západní kulturní kontext se tak staly nastupujícímu režimu trnem v oku. Přestože publikace komiksu byla dávno domluvená a odsouhlasená, najednou bylo vše jinak a režim vydání komiksu zamítl. Originální kresby prvního dílu plánované epopeje o Muriel, přes 130 velkých a těžkých papírových listů, skončily před plánovaným vydáním v nakladatelství či tiskárně, kde se po nich po čase slehla zem. Dokončený druhý díl, Muriel a oranžová smrt, Saudek už do tisku ani neodevzdal, a tento projekt tak byl ukončen ještě dřív, než pořádně uzřel světlo světa. Osud však tomuto komiksu připravil další příběh, který by sám vydal za román. O dvacet let později se jako zázrakem objevily tiskařské podklady připravené v roku 1969 k původnímu plánovanému vydání. Komiks tak v roce 1991 mohl konečně vyjít – byť v nevalné kvalitě tiskového zpracování a s nepůvodní obálkou, neboť ta originální v nálezu nebyla. Přesto jsou dodnes tyto tisky žádanými sběratelskými kousky. Saudek sám byl nadšen, že alespoň „něco“ se podařilo zachránit, že tato – jeho slovy – „podivná pohádka“ vyšla na světlo světa. Přes veškerou radost z nálezu však i nadále zůstávaly původní kresby ztraceny. O dalších 20 let později se však přeci jenom objevily – Kája Saudek sám je již však nespatřil, neboť tou dobou již několik let ležel v kómatu. Murielin příběh tak musela dokončit jeho rodina. Společně s policií zabránila aukčnímu rozprodání souboru a po vleklých soudních sporech nakonec docílila toho, že se toto dílo vrátilo do rodinné sbírky. Autor sám se toho však již nedožil. Samotný příběh originálních kreseb komiksu lze považovat za odkaz na příběh dějin české společnosti i kultury. „I dnes je možné konstatovat, že album Muriel a andělé zřejmě představuje vůbec nejzásadnější dílo českého komiksu. Nikdy předtím ani potom zde nevznikla práce, která by byla svou progresivitou, ambiciózností a výtvarnou suverenitou podobně srovnatelná s tím nejzajímavějším, co se souběžně rodilo v západní Evropě a ve Spojených státech. Kdyby ovšem tento komiks vyšel už v roce 1969 v zamýšlené podobě a rozsahu (a kdyby na něj navázaly další plánované díly), bezpochyby by katapultoval Československo na mapu komiksově vyspělého světa,“ komentuje současnou výstavu historik komiksu Tomáš Prokůpek. Výstava Kája Saudek: Muriel a andělé a další poklady je k vidění od 1. června do 31. března 2023 každý den od 9 do 19 hod.

Čas načtení: 2021-09-22 11:02:20

Nová podcastová série Background ČT24: Generace provede etapami české novinařiny

Někteří z nich pracují v médiích celá desetiletí, jiní s profesí začali teprve nedávno. Jedno ale mají společné, chtějí informovat. Porevoluční novináři a novinářky odhalovali největší kauzy, mapovali nejzásadnější politická rozhodnutí, přinášeli zprávy o terorismu, válce a chudobě. Současná generace reportérů nastoluje jiná témata, točí podcasty, využívá sociální sítě. Jak žurnalistiku vnímají novináři napříč generacemi? K čemu se vracejí a kam směřují? Otázky zodpoví nová podcastová série pořadu Newsroom nazvaná Backround ČT24: Generace. „Background je jakési zákulisí, něco, co v pořadu Newsroom ČT24 ukazujeme několik let podrobně. Máme za sebou úspěšné seriály jako Mediální revoluce nebo Kauzy. Televize ale neumožňuje jít tolik do hloubky jako web, sítě nebo právě podcasty. Jednotlivé generace novinářů a jejich konkrétní příběhy a osudy tak nyní můžeme představit ve velkém. V rozhovorech se budeme ptát i těch, kteří běžně dotazy spíš kladou,“ shrnuje dramaturg pořadu Newsroom ČT24 Luboš Rosí, jehož redakce sérii ve spolupráci s webem ČT24 vytváří. Jak vypadaly redakce v porevolučním Československu? Jak si tehdejší reportéři a reportérky budovali kontakty a proč se vůbec rozhodli být novináři? A jak je to dnes? Nová podcastová série se zaměří rovněž na vývoj novinářské profese a rozdíl v jejím chápání mezi generacemi českých žurnalistů. Podívá se na to, jakou roli v dnešní době hrají noviny nebo jak funguje práce se zdroji. Odpovídat přitom budou ti, kteří byli a jsou u toho – novináři, moderátoři, reportéři, komentátoři i editoři. Prvním zpovídaným je novinář, disident a jeden ze zakladatelů české investigativy Jaroslav Spurný. Podcastem provází čtyři moderátoři, kromě Luboše Rosího také Tereza Řezníčková, Barbora Loudová a Andreas Papadopulos. „Rozhodli jsme se, že nezůstaneme jen u podcastu. Jsme televize, takže ti, kteří obraz chtějí, o něj nepřijdou. Z každého rozhovoru proto nabídneme i video. Nyní se snažíme vyhrát si s co nejzajímavějšími záběry, s několika telefony a tablety, tak aby atmosféru mezi moderátory a hostem nerušily velké kamery, ale aby byl efekt pro diváka co nejzajímavější,“ dodává Tereza Řezníčková. Nové video bude na Facebooku pořadu Newsroom ČT24 a na stejnojmenném youtube kanálu uveřejněno vždy v úterý ve 21 hodin. Ve středu ve 12 hodin pak rozhovor vyjde také v podcastových aplikacích.

Čas načtení: 2019-12-30 07:59:24

Co vás nejvíce zaujalo v české kultuře v roce 2019? Odpovídají: Tomáš, Kubíček, Třeštíková, Fischerová, Klíma, Fučíková, Janovic

S blížícím se koncem roku Literární noviny opět položily tradiční anketní otázku okruhu svých spolupracovníků a osobnostem české kultury. Kniha Kateřiny Hlouškové F. T. M = Futurismus: Malý „bedekr“ futuristické avantgardy. Erudovaná studie z dějin italské kultury, věnovaná zejména futurismu a jeho protagonistům. Přináší neobyčejné množství poznatků, u nás mnohdy publikovaných vůbec poprvé, s využitím řady málo známých dokumentů, především italské provenience. Předností knihy je i při vysoké odbornosti její čtivost, které napomáhá autorčina orientovanost v problematice a nápaditá práce s detaily jak z osobního, tak i uměleckého života těchto italských buřičů a bohémů. Připomíná mj. i působení české malířky Růženy Zátkové, autorky hojně citovaného Marinettiho portrétu, stejně jako jeho vztahy k fašismu či široký kontext italského futurismu na mezinárodní scéně. Každopádně by nevšední kniha K. Hlouškové, doplněná také bohatým obrazovým materiálem, neměla být v záplavě kvazi odborné literatury přehlédnuta.  Jiří Tomáš, nakladatel   Domnívám se, že jednou z nejvýznamnějších událostí uplynulého roku bylo hostování České republiky na knižním veletrhu v Lipsku, které bylo zarámováno do Českého roku v německojazyčných zemích. Prostřednictvím 380 akcí, které představily nejenom českou literaturu a její tvůrce, ale i český film, současný design, společensko-politická témata jako Charta 77 či Václav Havel, aktuální podobu českého dramatu, výtvarnou scénu a další oblasti současné české kultury se podařilo koncentrovat pozornost německého publika na české téma. Výsledkem je osmdesátka nových literárních překladů, tři tisíce ohlasů v německojazyčných médiích a vznik celé řady dlouhodobých partnerských projektů, které snad stabilizují postavení české kultury v německojazyčných zemích. A přidejme k tomu třeba i ocenění Jaroslava Rudiše prestižní německou Cenou literárních domů či v září anoncované ocenění za Winterbergovu poslední cestu (Winterbergs letzte Reise) literární cenou Chamisso-Preis/Hellerau, označení románu Jáchyma Topola Citlivý člověk v Die Zeit za jeden z klíčových románů světové literatury uplynulého roku a konečně třeba článek významného politického a kulturního redaktora Mirko Schwanitze o románech Jáchyma Topola Citlivý člověk, Radky Denemarkové Příspěvek k dějinám radosti a Jiřího Hájíčka Dešťová hůl, který vyšel v květnu s titulem Tyto tři české romány musíte číst.  Stejně důležité se mi zdá i ocenění festivalu Janáček Brno International Opera Award, což znamená zařazení festivalu mezi nejprestižnější operní podniky současnosti. Dlouholetá koncepční práce brněnské opery a pořadatelů festivalu dokázala, že světové události se mohou odehrávat i u nás. Samozřejmě je za tím obrovská práce a profesionalita celé řady lidí, především ale oceňuji nasazení ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera a šéfa opery Jiřího Heřmana, kterým se rovněž za poslední roky podařilo nově nastudovat téměř celého Janáčka, a to v podobě, která vyžaduje respekt. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny a literární teoretik   Letos mne nejvíce zasáhly dvě divadelní inscenace. Jedna starší a jedna byla premiérou. První je představení Korespondence V+W v Divadle Na zábradlí režiséra Jana Mikuláška. Již dlouho se mi nestalo, aby ve mně divadlo vyvolalo takovou bouřlivou reakci v podobě dojetí, smutku a radosti. Dalším velkým zážitkem bylo zpracování komorního muzikálu Lazarus v Divadle Komedie, kde mne velice překvapily pěvecké výkony hlavních představitelů, především Eriky Stárkové, a byla jsem unesená ze scénografie Juraje Kuchárka.  Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu pražského magistrátu   Televizní seriál Most! podle scénáře Petra Kolečka a v režii Jana Prušinovského. Měl ty nejlepší rysy žánru: byl dost zábavný a napínavý pro diváky prosté a dost přemýšlivý pro diváky intelektuální. V nejsložitějších tématech se vyhnul zjednodušování. A byl výtečně režírovaný i hraný. Co chtít víc?  Daniela Fischerová, spisovatelka a dramatička   Největší můj zájem a ocenění získala kniha, jejímž vypravěčem je „pan Wellington“ – britský letoun, který zažil boje druhé světové války, ukrývání ve stodole u sedláka za komunismu a nyní v hangáru, kde sdílí společnost menších současných letadel – a ta s úctou naslouchají jeho příběhům. Dva kluci, synové pilotů, se s panem Wellingtonem domluví morseovkou. Rozhodnou se nalézt členy někdejší posádky a zažívají přitom nečekaná dobrodružství. Vypadá to, že už ale nikdo nežije… a tu literární fikce je překonána zcela nečekanou realitou. Ta je pak součástí vydání druhého... Knížku čtou s chutí, dojetím a respektem také dospělí a často potom píší autorce: vnímají mravní étos, fantazii a vtip. Název knížky je Dobrodružství pana Wellingtona, autorkou textu a ilustrací je Hana Bergmannová-Klímová. Je to moje dcera, ale já bych tu knížku jmenoval i nebýt toho.  Ivan Klíma, spisovatel   Pohybuji se hlavně v knižním prostředí, proto pro mě byla asi nejzásadnější událostí naše účast na knižním veletrhu v Lipsku. Směla jsem se ho zúčastnit už v předstihu, společnou výstavou s dalšími českými ilustrátory. České literární centrum rozprostřelo akce do mnoha měsíců, pokračují i teď, tři čtvrtě roku od veletrhu. Hlavní veletržní týden byl pak mimořádným zážitkem. Děkuji všem, kdo se za Českou republiku postarali o náročnou organizaci, o všechny výstavy, besedy, setkání a děkuji za velké AHOJ na lipském nádraží. A z jiné umělecké sféry: Ráda bych poděkovala Plzeňské filharmonii za nezvyklý hudební zážitek, kterým byl podzimní koncert na oslavu třicetileté svobody. Konal se na půdě Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, kde působím. Budova školy se na jeden večer proměnila ve velkou koncertní síň. Orchestr vedl dirigent Chuhei Iwasaki, zazněla hudba Ludwiga van Beethovena, ale i skladby opomíjeného českého skladatele Jana Hanuše. Drobný, ale pravidelný výtvarný zážitek mi od jara připravují dva naši studenti ilustrace, Tomáš Staněk a Lukáš Komárek, kteří dostali příležitost ilustrovat titulní stranu Literárních novin. Renáta Fučíková, výtvarnice a spisovatelka   Za největší kulturní událost roku 2019 pro sebe považuji výstavu Umění doby Václava IV. na Pražském hradě. Ta úžasná kolekce gotických obrazů, soch, knih, iluminací, tkanin a tepaných předmětů ze zlata a stříbra – slovem umění krásného slohu kolem roku1400 – vyvolává otázku Kdo byl Václav IV.? Byl to slaboch, nepovedený syn velkého císaře, gurmán, záletník, estét, mstivý politik, který nechal v březnu 1393 surově zavraždit Johana z Pomuku, generálního vikáře arcibiskupa Jana z Jenštejna, aby omezil arcibiskupovu moc? Tím vším Václav IV. pro své současníky pravděpodobně byl, v skrytu duše se však možná cítil jako dekadent, který ze skutečného světa papežského schizmatu, odpustků, odbojné šlechty, morové hlízy a blížících se husitských válek touží uprchnout do samoty a vysněných krajin krásy a umění. Jeho doba nenávratně minula, velké umění zůstalo. Když jsem z výstavy odcházel, vzpomněl jsem si na brilantní paradox irského básníka Williama Butlera Yeatse: Když je svět v rozkladu, poezie jásá. Další významnou i radostnou událostí byl pro mne fakt, že Filosofický ústav AV ČR začal vydávat Sebrané spisy Karla Kosíka. Jako první vyšel 4. svazek s titulem Dialektika, kultura a politika. Eseje a články z let 1955–1969 (editor Jan Mervart). Najdeme tu nejen slavné eseje Hašek a Kafka neboli groteskní svět a Švejk a Bugulma neboli zrození velkého humoru, ale i řadu podnětných článků jako Gramsci o kultuře, Rousseauova kritika kultury nebo Brechtově dramatice věnovaná úvaha Všední život a dějiny. Znovu jsem si při četbě těchto juvenilií uvědomil, že Kosík je nejen pronikavý myslitel, ale i mistr krásného stylu. Vladimír Janovic, básník a esejista {loadmodule mod_tags_similar,Související}