Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-07-21 16:39:00

Stěžejní dvojzápas podzimu, Červ by měl být v pořádku, řekl Koubek před Servette

Plzeň - Trenér fotbalistů Plzně Miroslav Koubek považuje souboj se Servette Ženeva v 2. předkole Ligy mistrů za stěžejní dvojzápas podzimní části. Třiasedmdesátiletý kouč očekává jiný duel než vloni...

Čas načtení: 2024-01-06 10:00:53

Myšlenky nelze ignorovat a knihy nevydávat. Jenže zásadní knihy u nás často nevycházejí.

Před lety jsem se rozhodl doplnit si vzdělání a číst především knihy, které u nás nevyšly. Zejména o ekonomii a společnosti. Otevřely se mi uplně nové obzory. Jména, která jsem znal okrajově. Takový J. Stiglitz (Nobelova cena za ekonomii 2001). V češtině vyšly 3 knihy. Spíše ty okrajové. Jeho popularizační práce věnované ekonomii nerovnosti a globalizaci česky nejsou. David Harvery: vyšla jedna kniha, stěžejní díla jako Stručná historie neoliberalismu nebo Stav postmoderny nevyšly. Ano, je to moderní marxista, ale česky se nedozvíte, že jeho kritika současného vývoje neoliberální demokracie je zajímavá a pádná. Robert Reich: vyšlo Dílo národů, ale chybí Záchrana kapitalismu. Reichova analýza současného kapitalistického systému a jeho dopadu na nerovnost je často citována v diskusích o ekonomické nerovnosti a sociální spravedlnosti. Je dobré, že od jihokorejského ekonoma Ha-Joon Changa vyšly dvě knihy, ale jeho zásadní Kicking Away the Ladder: Development Strategy in Historical Perspective v češtině nevyšla. Přitom je to Changova kritika tradičních názorů na ekonomický rozvoj a politiku. Od Mariany Mazzucato nevyšlo nic. Její The Entrepreneurial State: Debunking Public vs. Private Sector Myths byla pro mě šok. Vyargumentovaná kniha, která ukazuje, jak za řadou ekonomických úspěchů stály pobídky státu. A že role státu ve stimulaci ekonomiky je důležitá. od nobelisty Paula Krugmana naštěstí česky vyšla jeho zásadní Návrat ekonomické krize. Jeho nejnovější Arguing with Zombies vyšla 2020, česky zatím není, ale to zpoždění je běžné. Krugman, i když je do leva, je u nás vcelku populární, asi proto, že je opravdu čtivý. A pojďme na další nobelisty: R. Thaller (nobelovka 2017) má vydané obě knihy, jak Šťouch, tak Neočekávané chování. Cenu dostal za behaviorální ekonomii a knihy jsou super. Pokud vás zajímá ekonomika chování a rozhodování lidí, jděte do nich, ale to už předpokládám máte i Kahnemana (Melvilové ho udělali perfektně). Robert Shiller (Nobelovka 2013 za empirickou analýzu cen aktiv) má česky tři knihy, ale staré, ne Irrational Exuberance a nebo poslední Narrative Economics: How Stories Go Viral and Drive Major Economic Events. Ale je vidět, že cenová analýza se publikuje ráda a dobře. Amartya Sen (Nobelovka 1998 za příspěvky k ekonomii blahobytu a sociální volby) má jednu knihu česky, Etika a ekonomie, což jsou tři přednášky. Její stěžejní díla česky nevyšla. Daren Acemoglu má česky druhou knihu, ta mu právě vychází, Úzký koridor (s J. Robinsonem), který navazuje na Proč státy selhávají. Asi je jasná tematika, jinak se ale v ostatních knihách věnuje teorii růstu a vlivu moderních technologií na růst. Profesor MIT, obojí čtěte. Elinor Ostrom, Nobelovka 2009 za teorii společných zdrojů. Enormně důležitá kniha Governing the Commons. Česky nevyšla žádná její práce. Mohl bych pokračovat. Od autorů, kteří mají Nobelovku za ekonomii toho u nás vyšlo málo. I z tohoto průřezu, natož z mojí tabulky knih je patrné, že vychází především věci věnované chování, trhu, oceňování. Kritcké práce o neoliberalismu podstatně méně i když od Varoufakise třeba 2 knihy a ten už je braný jako silná levice. Jeho stěžejní díla ovšem česky také nejsou. Jeho Hovory k dceři o ekonomii si ovšem dejte. Je to důležité? Je. Uniká nám velký směr ekonomie a společenských věd: nerovnost, chudoba. Neumíme o něm diskutovat, uvažovat. Díky za české “klasiky” žánru Pavla Pospěcha, Ondřeje Prokopa, Tomáše Sedláčka. Myšlenky označujeme za levicové, za fuj, za komunismus. Tak čtěte. Co je za tím? Podle mě hlavní dva důvody jsou, že v českém vnímání jde o okrajová témata (nerovnost, chudoba, rozdělená společnost, to přeci nám nehrozí), takže se tomu nikdo nevěnuje. Ve skutečnosti je to ale naše stěžejní téma pro dalších dvacet let, jenže místo toho, abychom stavěli na tom, co už někde někdo odpracoval, budeme vymýšlet kolo, až si problému všimneme. Takže zase pozdě. Čili čtenáři to nepožadují, autoři to nevydávají. Má to řešení? Má. Nějakou pobídku k vydání. Ať již státní (ano, stát podporuje řadu literatury) nebo soukromou. Pamatuju se, jak jsem nějakým drobným příspěvkem podpořil vydání jedné libertariánské ekonomické knihy a libertariáni mě pak propírali v diskusích, proč jsem to asi udělal. Důvod je pořád stejné: silné myšlenky mají zaznít a máme vědět, jak se k nim vztahujeme, jaké máme vůči nim argumenty, případně zda autor neměl v něčem pravdu. Nelze je ignorovat, neposlouchat je, protože to je právě to, na čem dneska dojíždíme a čím si rozdělujeme společnost.

Čas načtení: 2019-07-10 22:05:29

Jan Dočekal – náš surrealista v brazilském kulturním magazínu

Respektovaný brazilský, potažmo jihoamerický a středoamerický, internetový čtrnáctideník Agulha Revista de Cultura, vydávaný v São Paulu, věnoval od ledna letošního roku devět svých čísel 100. výročí vzniku surrealismu. Mezi zúčastněnými autory a umělci, na jejichž tvorbu je přičiněn odkaz, je moravský historik umění, publicista a výtvarník Jan Dočekal (*1943), jehož články pravidelně přináší web Literárních novin. Dle koncepce editora Floriana Martinse, výrazné osobnosti výtvarného a slovesného umění v portugalsky a španělsky mluvících zemích, magazín obsahuje sérii článků o tendencích vývoje, specifikách a přínosech surrealismu v rozličných zemích světa. Dvě z osmi tematických čísel Martins sestavil z textů a ilustrací kolektivu autorů k různým aspektům teoretické a tvůrčí existence zakladatele surrealismu André Bretona. Četní zahraniční surrealisté byli v polovině prvního desetiletí nového věku nakloněni novým kontaktům s našimi surrealisty. Stěžejní postavou, kardinálním prostředníkem byl Arnošt Budík, z Brna pocházející český historik umění se zaměřením na surrealismus, básník a kolážista žijící v Bruselu. Z impulsu jeho blízkých styků s předními surrealisty z Francie, Belgie, Británie, Kostariky, Chile a z dalších zemí byla v roce 2006 uskutečněna velká surrealistická výstava v tehdy nové třípodlažní galerii Čertův ocas upravené v bývalém Mohelském mlýně na řece Jihlavě východně od Třebíče. Českou, respektive moravskou část nové mlýnské expozice obstarali členové severomoravsko-vysočinské surrealistické skupiny Stir up v čele s kunsthistorikem a malířem Václavem Pajurkem. Arnošt Budík je jejím zahraničním členem. Tam, v Čertově ocasu, tehdy, 1. května 2006, počaly se brzy hojné výstavní kontakty členů skupiny Stir up s početnými evropskými, středoamerickými a jihoamerickými autory. Do popředí se záhy vysunuli skrze své výstavní popudy surrealisté z Chile, vpředu s Enrique de Santiagem, a z Kostariky, vpředu s Alfonsem Peñou a Amirah Gazelovou. V posledních deseti letech zorganizovali několik mezinárodních přehlídek, na něž pozvali, spolu s jinými surrealisty, rovněž členy skupiny Stir up.    Přátelství přes oceán, sycené valnou měrou elektronickou korespondencí a postupně rozšiřovaným vzájemným obeznamováním se s projevy umělců na druhé straně, promítlo se neformálně do letošního edičního plánu Brazilce Floriana Martinse, otce internetového měsíčníku Agulha Revista de Cultura. A zde, vyzván Martinsem, vstupuje mezi autory a rovněž mezi ty, o kterých se píše, Jan Dočekal. V letošním březnovém čísle je první díl článků orientovaných na podoby surrealismus v různých zemích. Jan Dočekal píše o činnosti již zmíněné skupiny Stir up (text přeložil emeritní český diplomat Zdeňka Poláčka). Pod titulkem Skupina Stir up jde k 25. výročí existenceautor sumarizuje činnost skupiny od založení v roce 1995. Všímá si jejích kontaktů se zahraničními surrealisty, kteří se představili v minulých letech v galerii v Mohelském mlýně. V souvislostech je uvedeno, že důležitou součástí vstupů skupiny Stir up mezi výtvarnou veřejnost, i zahraniční, je vydávání časopisu Styxus, o něž pečují grafik Josef Bubeník a polygraf Lubomír Kerndl, který je současně kurátorem Galerie Čertův ocas. O dva měsíce později je v Agulha Revista de Cultura série článků ponejvíce od Kostaričana Alfonso Peñi, i u nás známého výtvarníka, publicisty, editora a kurátora mezinárodních výstav. Přibližuje deset současných surrealistů. Jedním z nich je Jan Dočekal. Pod titulkem Librorum aeternum Peña píše: "Český tvůrce Jan Dočekal, vizuální umělec, básník, novinář a analytik globálního surrealizmu, je realizován ve svém blogu a v různých digitálních a tištěných médiích. Čeští surrealisté jsou pod vedením nespoutaného Arnošta Budíka seskupeni ve skupině Stir Up, dědice skupiny Lacoste (1960 -1970). Mezi její členy patří mimo jiných Linda Filipová, Václav Pajurek, Lubomír Kerndl, Josef Bubenik, Gabriela Kopcová.    Jan Dočekal je strůjcem pozdravů a bratrských přátelství. Je vždy pozorný k výměně, k uměleckému vzájemnému ovlivňování, vždy je "očním poradcem" v tom, co je nazýváno surrealistickým bratrstvím. Stejným způsobem si vyměňujeme digitální "kouřové signály" (e-maily), děláme to s materiálovými zásilkami, které jdou oběma směry (knihy poezie, katalogy, koláže). Jeho vztah s americkými surrealistickými kolegy je relevantní a kladný. Jejich přátelské vazby jsou prostorem k vystavování v Chile, v projektech Grupo Derrame, v Mexiko City v "zákopu" pilotovaném Ricardem Echávarrim v Centru surrealistických studií, nebo nedávno v edici Triplo V / magazines Matérika (Portugalsko / Kostarika). Tam to bylo dvaadvacet tzv. surrealistických dvojčlenů, spojnic básníků a vizuálních umělců. Se solidaritou náš přítel publikuje komentáře a recenze v českých novinách a časopisech. Píše o mimořádné práci časopisu Agulha, a edice Arc Edições, o expozici a svazcích věnovaných Ludwigu Zellerovi a Susaně Waldové, přibližuje činnost editorů a kurátorů Ximena Olguína a Enrique de Santiaga, uznale hodnotí tvůrčí a organizační práci Amirah Gazelové, především v novém vydání velkolepých surrealistických básní Jezdecká želva od Césara Mora (Art Edition, Costa Rica). V doslovném a poetickém smyslu: To vše vytváří příjemný dojem, oddanost náročnému hledání a umělecké solidaritě. Librorum aeternum byl název zatím poslední Dočekalovy výstavy. Konala se v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě v České republice. Leitmotivem inscenace byla láska, již umělec zažívá skrze psaní, a knihy. Je to poezie v plné svobodě, moudrost, znalost knihy v různých kulturách a dialog. Metoda umělce spočívá ve sbírání starých knih, volných listů, fragmentů hřbetů. Stejně tak se jeho přátelé starají o svazky, které najdou na nejneobvyklejších místech. (…) Nůžky, štětce… A uvidíte malé a střední formáty, geometrické obrazce, skvrny, abstrakce, laguny kardinálních čísel, poezie v pohybu, transparentní tahy štětcem na papíře… Texty tančí mezi symboly a grafikou. Literární návrhy, šifrovaný jazyk, hodně rytmu a ještě více rytmu, jsou to hlasy, které zpívají v souzvuku. A stejně tak můžeme udržet dialog s černým humorem, s  utopií a s rozpory skutečností. Dočekal vytváří "paralelní realitu". Používá odkazy, které odhalují jeho svět, jeho humor a také jistou skepsi."  Další velké uvedení Jana Dočekala v magazínu Agulha Revista de Cultura, tentokrát obrazové, bylo v režii Floriana Martinse v květnovém vydání. V pokračování seriálu článků k 100. výročí vzniku surrealismu, shrnujících historii surrealismu v rozličných zemích, Martins vybral pro ilustrační doprovod deseti obsáhlých textů čtyřicet šest Dočekalových koláží. Je to největší dosavadní prezentace našeho autora v jeho více než půlstoleté tvorbě, současně rovněž nejširší časopisecké uvedení současného českého výtvarníka v Brazílii. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Floriano Martins napsal v úvodu: "Tentokrát se zde setkáváme s umělcem z České republiky Janem Dočekalem (1943), jehož tvorba je pozoruhodným spojením kvašů a koláží. V našich dopisových rozhovorech mně řekl: Jako každé ovoce lidského ducha je surrealismus vyjádřením jedince. Je neopakovatelným dojmem z daru tvoření. I dílo se skrytým významem může přitahovat svou jedinečností. Žádné skutečné umění není vytvořeno dle specializovaných příruček. Samotná identita tvůrce, odvozená z jeho daru tvořivosti a z radosti ze svobodného uskutečňování myšlenek, nabízí jedinečnou poetiku. Její prezentace není měřitelná žádnou technickou normou. Je to plod spontánní moci, erupce tvořivosti. Cílem tvorby je vždy duchovní konstrukce, která poskytuje svobodu tvůrci i kritikovi."  Pestrý a obsahem interesantní publicistický program k 100. výročí vzniku surrealismu Agulha Revista de Cultura v čele s redaktorem a editorem Florianem Martinsem vyvrcholí v čase našeho léta speciálním vydáním. Stěžejní bude anketa autorů z různých koutů světa na téma Historie a přítomnost surrealismu. K účasti byl pozván také Jan Dočekal.  

Čas načtení: 2024-03-28 13:30:43

ARMová Windows dostávají pořádnou vzpruhu. Vyšla pro ně stěžejní aplikace

Windows pro procesory ARM letos zažijí renesanci Pomůže procesor Qualcomm Snapdragon X Elite a také nové aplikace Jednu z těch zásadnějších připravil v tomto týdnu Google Architektura ARM se zatím ve světě Windows prosadit nedokázala. Microsoft s ní koketoval už v roce 2012, kdy představil svůj první tablet Surface se systémem Windows RT, ovšem ani on, ani jeho nástupce příliš velký úspěch nezaznamenali. Systém byl zatížen řadou omezení, nepodporoval stávající aplikace a těch v obchodě Windows Store bylo po čertech málo. Platformu Windows RT nechtěli využívat ani konkurenční výrobci počítačů, a proto ji Redmondští zrušili a poslušně se vrátili ke klasickým Windows pro x86/64 procesory. Přečtěte si celý článek ARMová Windows dostávají pořádnou vzpruhu. Vyšla pro ně stěžejní aplikace

Čas načtení: 2024-04-27 08:00:17

AI Explorer promění způsob práce s Windows. Stěžejní novinku dostane jen pár vyvolených

Microsoft letos pustí do Windows 11 pokročilou umělou inteligenci AI Explorer bude sledovat každý váš pohyb a pomáhat vám při práci V první vlně jej budou podporovat pouze počítače s ARMovými procesory Qualcomm chce se svými počítačovými čipsety Snapdragon X Elite a X Plus způsobit stejnou revoluci, jakou před čtyřmi lety rozpoutal Apple se svými ARMovými čipsety Apple Silicon. Aby se mu to podařilo, bude potřebovat výraznou pomoc od Microsoftu – dosavadní pokusy s ARMovými Windows totiž neskončily příliš slavně. Tentokráte mají redmondští nabito lépe, podaří se jim konečně trefit střed terče? Přečtěte si celý článek AI Explorer promění způsob práce s Windows. Stěžejní novinku dostane jen pár vyvolených

Čas načtení: 2024-02-12 09:20:00

Hergot!: Víc než Buddha? O Vimalakírtiho sútře s Janem Vihanem z Orientálního ústavu

Sinolog a znalec sanskrtu Jan Vihan přeložil a komentáři opatřil stěžejní dílo raného Buddhismu Vimalakírtiho sútru. V Hergot!u vyjasňuje její význam a vysvětluje, čím je tak výjimečná.Všechno z tématu Náboženství můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2023-12-23 18:32:25

Co říkají o našich vysokých školách diplomové práce jejich studentů? Pole pro výzkum je tu neorané!

Nedávno jsem se porozhlížel po tom, jaká témata se učí na našich vysokých školách. Mimo jiné proto, že jsem si říkal, že bych se mohl ke studiu na univerzitě vrátit. Jenže kam? A tak jsem se podíval na ty diplomky. Nebylo by zajímavé studovat tam, kde se píšou zajímavé diplomky a bakalářky? Nevypovídá to něco o studiu? Udělal jsem si malý script, který prošel databázi diplomek (budu pod pojem diplomky slučovat i bakalářky a disertace) na témata, která mě zaujala. Tak například v kvantové fyzice a kvantových počítačích je to naprosté minimum. Theses i databáze ostravské VŠB a pražského ČVUT v kvantovém oboru registrují kolem dvacítky prací. A to v oboru, který dnes je světově nejprogresivnějším oborem v oblasti počítačů a kde se očkávají nejdůležitější posuny. Zkusil jsem databázi projet na jména nobelistů posledních patnácti let. Výsledky byly také tristní - nobelisté z fyziky mají malé jednotky zmínek. Tak třeba takový Serge Haroche je zmíněn pětkrát (nobelovka 2012 za manipulace s kvantovými systémy na individuální úrovni), podobné číslo má spoluoceněný D.J. Wineland (ten se trochu plete s vinicema). David Deutsch se špatně hledá, jeho jméno koliduje s obecným slovem, ale i u něj jsou jednotky větších citací, přitom jde o zakladatele žánru univerzálních kvantových počítačů. A teprve Peter Shor, dnes 64 letý autor Shorova algoritmu má téměř tisícovku citací, naprostou většinu kvůli algoritmu. John Preskill, jeden z předních teoretiků kvantových informačních věd, který se zabývá kvantovými chybami, má také desítku zmínek, ve vyhledávání koliduje s Hallie PRESKILL, která se zabývá vzděláváním a má podstatně více zmínek. Mírně lepší je to u moderních ekonomů. Daron Acemoglu, jeden z nejznámějších profesorů na MIT, má slušnou pětistovku zmínek. Jeho práce se zaměřuje na ekonomický růst, politickou ekonomii a ekonomickou historii, je autorem legendární knihy Why Nations Fail. Ale například klasik pařížské ekonomické školy Thomas Piketty, jemuž nobelovka za práci o ekonomii nerovnosti zatím také utíká, má zmínek dvě stovky, stejně jako letošní nobelistka Claudia Goldin. Ta data jsou zajímavá ještě v jednom ohledu. Když si stejně vyhledám svoje jméno zjistím, že mám v závěrečných vysokoškolských pracech citovanost výrazně vyšší, než naprostá většina nositelů nobelovy ceny za fyziku nebo ekonomii za posledních patnáct let. To znamená, že je něco špatně. A není to rozhodně špatně v rozhodnutích švédské akademie věd. Problémy jsou dvojího druhu. Tak především, moje články a materiály jsou dostupné zdarma, na internetu a v češtině. Snadno je najdete přes Google a týkají se atraktivních oblastí, takže na ně student snadno narazí a ještě snadněji použije. Za druhé, já se většinou věnuji základům tématu, zatímco většina nobelistů se věnuje něčemu, co je ještě hodně napřed a co se na školách zatím asi nevyučuje a to ani okrajově. To v technice. Nebo dost možná si studenti neberou dost ambiciozní témata na diplomku. Pojďme se na to trochu podívat. V ekonomice je zřetelné, že Česko je dneska mimo hlavní ekonomický proud. Moderní ekonomické směry, jaké representuje třeba Mariana Mazzucatová nebo zmíněný Piketty, Acemoglu nebo Deaton, jsou v českém ekonomickém vnímání herezí. Ještě tak možná Acemoglu, protože nezabrušuje tolik do vlivu podpory státu, ale Mazzucatová, jejíž stěžejní dílo analyzuje význam státní podpory pro inovativnost podniků, tu musí pravicová ekoúderka nenávidět, pokud by ji znala. Sendhil Mullainathan s pracemi o chování spotřebitelů, diskriminaci na trhu práce a chudobě - to samé. Svědčí o tom i minimum citací Jen tak cvičně jsem se podíval, jak je na tom třeba mnichovská technická univerzita TUM, ať už si pořád nebereme do úst amerikánské MIT. V Německu je TUM považována za slušné akademické pracoviště, v žebříčku univerzit se pohybuje slušně nahoře, má cca dvojnásobek studentů proti ČVUT a když se podíváte do online databáze, tak také podstatně atraktivnější zastoupení moderních směrů. Podobně je tomu u ekonomických univerzit, díval jsem se na mnichovské LMU, Frankfurtské GU nebo kolínskou univerzitu, všechny představují slušné ekonomické univerzity. Zkuste si projít jejich databáze diplomek a vedle toho si postavit poslední práce z VŠE. To jsou dva jiné světy. Závěry si z toho udělejte sami. Já jen chci říct, že ta Mazzucatová někde napsala myšlenku, která je samozřejmě mimózní, ale za úvahu možná stojí. A totiž, že vzdělanost nevybuduje společnost rozdáváním univerzitních titulů, tím se vybuduje jen statistika. Abychom byli spravedliví, tak k těm školám: ČVUT má rozpočet kolem 6,7 mld Kč ročně na cca 25 000 studentů, tj. 270 000 Kč ročně na studenta. Mnichovský TUM má rozpočet bez nemocnice 26 mld Kč ročně na cca 50 000 studentů, tj cca 520 000 Kč ročně na studenta, cca dvojnásobek. To vypadá dramaticky, jenže jen něco málo přes polovinu těch peněz dostává TUM od státu, téměř polovinu dostává od sponzorů (tím se nemyslí státní dotace) a zbytek si vydělá. Nedělají to soudruzi v Německu úplně špatně za ty prachy. V roce 2022 byl TUM v žebříčku nejlepších světových univerzit ARWU na místě 56, ČVUT na neupřesněném místě 800-900… Berme to jako malý výkop do diskuse. Projít si školy podle diplomových prací, jejich témat, citací autorit a klíčových slov je pro někoho zajímavé téma třeba pro takovou menší disertaci. Třeba mě přesvědčíte, že to byl jen povrchní pohled! Rád se nechám čísly přesvědčovat!

Čas načtení: 2018-09-14 14:30:00

Bydlet dobře a pohodlně

Každý si pohodlný domov představuje trochu jinak. Někdo touží po luxusním vybavení, jiný po harmonickém prostředí a někomu stačí běžné produkty a stěžejní je pro něj fungující a zdravá rodina. Ať tak či tak, bez některých věcí se váš domov neobejde. Nezbytností jak v bytě, tak v domě je fungující a ...

Čas načtení: 2017-04-17 00:00:00

Posaďte se prosím!

Správně a dobře si sednout k práci i odpočinku, je stěžejní. Dobře a pohodlně sedět pomáhá nejen k lepšímu zdraví, ale i duševní pohodě. Víte jak si správně vybrat židli? Současný trh nás bombarduje nepřeberným množstvím produktů, a ani u židlí to není výjimka. Ale která je ta správná? židle be ...

Čas načtení: 2019-11-20 00:00:00

Svůdnost, jemnost a ženskost: Nová kolekce Tatiany Kovaříkové

Nepřeháníme, když řekneme, že kolekce Tatiany Kovaříkové jsou látky, které svádí k dotyku, nové kompozice a ženská silueta. Tyto stěžejní prvky jsou patrné na první i druhý pohled. Ženskost v kombinaci s precizním zpracováním se objevuje jako zásadní pilíř v každé kolekci návrhářky Tatiany Kovaříko ...

Čas načtení: 2015-04-30 00:00:00

Tři tváře kolekce Pull&Bear pro jaro a léto 2015!

Kolekce značky Pull&Bear pro jaro a léto 2015**** má hned několik tváří. V několika různých liniích nám ukazuje stěžejní trendy nové sezóny v mnoha podobách, které zaujmou všechny, kdo si chtějí teplé a slunečné období užít. Jak jsme u této značky zvyklí, oblečení je laděné spíše do uvolněného a poh ...

Čas načtení: 2014-09-07 00:00:00

Největší výběr tenisek Nike Air Max 90 najdeš na Queens.cz

Běžecká obuv s bublinou v podrážce. Komfortní sneakers pro každodenní nošení a konečně stylový módní trend. Air Max 90 za sebou mají poměrně dlouhou historii a vyprofilovaly se na žebříček jedněch z nejoblíbenějších bot po celém světě. Za stěžejní rok se považuje rok 1987, kdy se tyto jedinečné teni ...

Čas načtení: 2010-06-03 15:00:00

Dámská kolekce Zara jaro/léto 2010

Obliba značky Zara je v České Republice nepopřitelná. Není divu, drží se aktuálních módních trendů, drží se v únosné finanční relaci a především přináší nádech nadcházející sezóny. Klíčové prvky, které budou stěžejní pro sezónu podzim/zima 2010 najdeme v obchodech Zara již teď. V tomto článku se za ...

Čas načtení: 2021-11-12 00:00:00

Další etapa programu Nová zelená úsporám

Rozšíření programu na bytové domy po celé ČR, sloučení s programem Dešťovka a vysoké bonusy za kombinaci více opatření nebo s kotlíkovými dotacemi, tak by se daly shrnout stěžejní novinky nové etapy programu Nová zelená úsporám. Příjem žádostí již byl zahájen a navazuje na probíhající program. Na e ...

Čas načtení: 2019-02-15 15:00:00

Revize kotle – jaká platí pravidla?

Máte doma zabudován kotel na pevná paliva, ale netopíte v něm? Na přitopení v zimním období používáte jiné energie – třeba elektřinu? A víte, zdali musíte mít revizi na tento kotel? Zde je podstatné, zdali stěžejní, zdali kotel po celý rok skutečně nevyužíváte (tedy ho jen máte, ale neprovozujete j ...

Čas načtení: 2015-11-19 00:00:00

Čím si zatopit? - díl první

Topení je v zimním období stěžejní záležitostí v bydlení. Váháte čím si v zimě doma zatopit? Řešíte jaký způsob vytápění si pořídit tak, aby příliš nezatížil vaši peněženku? Inspirujte se s námi! Typ zařízení, jeho pořizovací cena a roční náklady, to je to, co rozhoduje o volbě tepelného zdroje do ...

Čas načtení: 2018-12-14 00:00:00

Stylový tip na dárek na poslední chvíli: Calvin Klein spodní prádlo

Tyhle kousky oblečení nejsou sice vidět, ale přesto jsou v outfitu stěžejní, protože musí dobře padnout, abyste se cítili po celý den dobře. A značkové spodní prádlo může být v této době stylovým dárkem. Takovým dárkem pod stromeček na poslední chvíli. Tipem, kdy nevíte, co koupit. Protože takové k ...

Čas načtení: 2011-05-27 14:30:00

Kontaktní čočky: Váš pohled bude zase profi!

Dnešní doba je dobou informační, což znamená zároveň vizuální. Dojem je důležitý, ale také často nezbytný. Ačkoli jsou nepochybně důležité i jiné smysly pro naši existenci, zrak je zcela zásadní, pokud ne stěžejní. Zrak máme jen jeden, a i když moderní technologie dokáží společně se šikovností léka ...

Čas načtení:

Venkovní LCD jako nabíjecí stanice pro elektromobily

Nabíjecí stanice pro elektromobily jsou tím, čím jsou čerpací stanice pro klasická auta se spalovacím motorem. Slouží k dobíjení baterií elektromobilů. V současné době je dojezd běžně prodávaných elektromobilů v řádu desítek kilometrů a maximální dojezd pak bývá kolem 120-150 km. Je tedy stěžejní, aby se síť dobíjecích stanic rozrůstala. Dalším klíčovým faktorem je rychlost přenosu [...]

Čas načtení:

Vyšší daně pro bohaté

Stěžejní otázka moderní doby, která se táhne s lidstvem od jeho vzniku. Každý má na problematiku daní fyzických osob svůj názor. Mají být lidé, kteří si více vydělají, také více sankcionování vyšší poměrnou daní? Neměli by všichni platit stejné procento na dani? Bohatí nepotřebují tolik peníze, a proto je potřeba jejich daně efektivně přerozdělovat potřebným. Co člověk, [...]

Čas načtení: 2021-04-06 20:07:25

DASH dieta pomáhá snižovat krevní tlak

Dieta DASH byla připravena zejména pro pacienty s vysokým krevním tlakem. Zkratka DASH tak je z anglického Dietary Approaches to Stop Hypertension, tedy "dietní přístupy k zastavení hypertenze". Tato zdravotní dieta má základ ve snížení příjmu sodíku (zejména v soli) a naopak povzbuzuje člověka ke konzumaci potravy, která pomáhá snižovat krevní tlak - tedy takové, která obsahuje více vápníku, hořčíku a draslíku. Takové jídlo by navíc při DASH dietě mělo snadno zasytit, ale přitom nedodávat tělu zbytečnou "rychlou" energii – stěžejní jsou zde bílkoviny a zdravé tuky.