Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-01 07:44:00

Magazín Experiment: Příliš křehké na knoflík? Brněnští archeologové zjišťují, jak se na Velké Moravě nosily gombíky

Nad velkomoravskými šperky z 9. století, takzvanými gombíky, si historikové dodnes lámou hlavu. Bylo jimi možné spínat šaty a sloužily jako knoflíky, anebo to byly jen velmi křehké ozdoby? Brněnští archeologové se rozhodli vyrobit jejich kopie a otestovat, co s nimi udělá každodenní používání.Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2024-07-09 11:00:01

Krásná šlechtična byla pohřbena kousek od českých hranic. Měla vydlabanou lebku

Archeologové učinili neobvyklý nález během probíhajících vykopávek poblíž 1000 let starého bývalého královského paláce, který postavil římský císař Otto Veliký v Helftě, vesnici v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. „Mohlo jít o manželský pár. Podle informací, které mám, je potvrzeno, že kostry ležely vedle sebe,“ uvedl pro náš web Moravec. Německý list Bild napsal, že žena byla menší a měřila 1,55 metru. Archeologové našli loď duchů pod místem teroristických útoků z 11. září Číst více Obětní rituál? Bohužel ne Největší překvapení ale archeologové prožili v okamžiku, když zjistili, že ženě chybí část lebky i obličejové kosti. V hrobě navíc chyběly tradiční rituální ozdobné předměty. „Vypadá to, že místo jejich posledního odpočinku bylo vykradeno. Což ale není nic neobvyklého.“ Zajímavým zjištěním také bylo, že kostra nebyla vykopána, poškozena tak byla zřejmě až dlouho po uložení do země. Podle odborníků byl také hrob velmi mělký, což je asi důvodem, proč ženě chyběla část lebky. „Viníky mohou být zvířata, která si v hrobě budovala nory. Nebo také pluh některého ze zemědělců. Oblast kolem Helfty je zemědělská a samozřejmě si nikdo vůbec nemusel všimnout, že zaryl do starého hrobu.“ Původní velká očekávání se tak nepotvrdila. Jak Moravec dodal, v prvních okamžicích se zdálo, že by mohlo jít o nějaký obětní rituál, do té doby na tomto území neznámý. Mohli zemřít násilnou smrtí V každém případě je zřejmé, že muž i žena byli vznešeného původu. On byl pohřben s celou řadou předmětů včetně železných, jako je nůž, se zdobeným opaskem či s holí. Zejména ta poukazovala na to, že mohl být vysoce postavený. „Podle závěrů archeologů mohl být úředníkem na franském hradě nebo hradišti, které tam v té době existovalo. Naopak je velmi nepravděpodobné, že by byl válečníkem, neměl u sebe žádné zbraně.“ Putin vyhlíží vítězství Trumpa. Katastrofa pro Ukrajinu, problémy pro Evropu Číst více V hrobu ženy chyběly pohřební předměty, takže si buď přišli na své vykradači hrobů, nebo v určité fázi svého života konvertovala ke křesťanství, což by mohlo znamenat, že právě kvůli tomu do hrobu na svou poslední cestu nedostala tradiční „pohanské“ věci. „Podle všeho byla velmi krásná a pravděpodobně patřila ke šlechtě. Podle analýz kostí netrpěla vážnými nemocemi, což nebylo v té době úplně obvyklé. A také měla k dispozici kvalitní stravu, která rozhodně nebyla pro každého,“ dodal pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec. Smrt dvojice je zatím obestřena tajemstvím. Pravděpodobná je násilná smrt. Ve „hře“ je i varianta, že žena byla napadena, muž ji bránil a nakonec skončili vedle sebe v zemi. Dokud však nebudou provedeny veškeré výzkumy, jakýkoli závěr je předčasný. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Archeologové objevili tisíce let starou přilbu. Patřila zástupci národa, který vyhladili Římané.

Čas načtení: 2025-03-09 18:00:01

Šlechtična byla pohřbena kousek od českých hranic. Chyběl jí kus hlavy

Archeologové učinili neobvyklý nález během probíhajících vykopávek poblíž 1000 let starého bývalého královského paláce, který postavil římský císař Otto Veliký v Helftě, vesnici v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. „Mohlo jít o manželský pár. Podle informací, které mám, je potvrzeno, že kostry ležely vedle sebe,“ uvedl pro náš web Moravec. Německý list Bild napsal, že žena byla menší a měřila 1,55 metru. Archeologové našli loď duchů pod místem teroristických útoků z 11. září Číst více Obětní rituál? Bohužel ne Největší překvapení ale archeologové prožili v okamžiku, když zjistili, že ženě chybí část lebky i obličejové kosti. V hrobě navíc chyběly tradiční rituální ozdobné předměty. „Vypadá to, že místo jejich posledního odpočinku bylo vykradeno. Což ale není nic neobvyklého.“ Zajímavým zjištěním také bylo, že kostra nebyla vykopána, poškozena tak byla zřejmě až dlouho po uložení do země. Podle odborníků byl také hrob velmi mělký, což je asi důvodem, proč ženě chyběla část lebky. „Viníky mohou být zvířata, která si v hrobě budovala nory. Nebo také pluh některého ze zemědělců. Oblast kolem Helfty je zemědělská a samozřejmě si nikdo vůbec nemusel všimnout, že zaryl do starého hrobu.“ Původní velká očekávání se tak nepotvrdila. Jak Moravec dodal, v prvních okamžicích se zdálo, že by mohlo jít o nějaký obětní rituál, do té doby na tomto území neznámý. Mohli zemřít násilnou smrtí V každém případě je zřejmé, že muž i žena byli vznešeného původu. On byl pohřben s celou řadou předmětů včetně železných, jako je nůž, se zdobeným opaskem či s holí. Zejména ta poukazovala na to, že mohl být vysoce postavený. „Podle závěrů archeologů mohl být úředníkem na franském hradě nebo hradišti, které tam v té době existovalo. Naopak je velmi nepravděpodobné, že by byl válečníkem, neměl u sebe žádné zbraně.“ Putin vyhlíží vítězství Trumpa. Katastrofa pro Ukrajinu, problémy pro Evropu Číst více V hrobu ženy chyběly pohřební předměty, takže si buď přišli na své vykradači hrobů, nebo v určité fázi svého života konvertovala ke křesťanství, což by mohlo znamenat, že právě kvůli tomu do hrobu na svou poslední cestu nedostala tradiční „pohanské“ věci. „Podle všeho byla velmi krásná a pravděpodobně patřila ke šlechtě. Podle analýz kostí netrpěla vážnými nemocemi, což nebylo v té době úplně obvyklé. A také měla k dispozici kvalitní stravu, která rozhodně nebyla pro každého,“ dodal pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec. Smrt dvojice je zatím obestřena tajemstvím. Pravděpodobná je násilná smrt. Ve „hře“ je i varianta, že žena byla napadena, muž ji bránil a nakonec skončili vedle sebe v zemi. Dokud však nebudou provedeny veškeré výzkumy, jakýkoli závěr je předčasný. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Archeologové objevili tisíce let starou přilbu. Patřila zástupci národa, který vyhladili Římané.

Čas načtení: 2024-03-03 08:00:01

Odborníci rozluštili jednu z největších záhad. Stačilo najít správné římské hroby a otevřít je

Hroby nečekaně našel na konci loňského roku zemědělec při orání pole v obci Nova Varbovka. „Je to velmi známá oblast, bývalá římská provincie, která se ve starověku jmenovala Moesia. Už tam došlo k velmi významným nálezům a každý rok se objeví něco nového,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz Pavel Krupička. Podle něj i dalších odborníků byly hroby objevené v severním Bulharsku postavené z cihel a přikryté vápencovou deskou. Pozůstatky „mluví“ o bohatých majitelích půdy, jejichž dítě zemřelo ve třetím století našeho letopočtu ve věku dva až tři roky. Možná zde měli letní sídlo V hrobech archeologové našli například vzácný bronzový medailon zobrazující návštěvu římského císaře Caracally v Pergamonu v dnešním Turecku, kde vyhledal chrám Asklépia, boha uzdravování. „Tento medailon byl u kostry dítěte. Z toho je zřejmé, že se jeho rodiče zřejmě modlili za jeho uzdravení. A když to nakonec nevyšlo, ‚na cestu‘ mu alespoň dali dary na usmíření bohů,“ uvažuje Krupička. Odborníci našli neznámý svět kilometry pod řekou Amazonkou. Rozbory je zcela uzemnily Číst více Podle všeho část vápence z hrobů pochází z lomu poblíž Nicopolis ad Istrum, římského a raně byzantského města založeného císařem Trajánem na počátku druhého století. Je tedy možné, že rodina pocházela z těchto končin. „Samozřejmě hledáme příležitost k provedení DNA a dalších analýz, které si naše muzeum nemůže dovolit, abychom zjistili, zda je tato hypotéza správná,“ prohlásil Kalin Chakarov, archeolog z Regionálního historického muzea ve městě Veliko Tarnovo. Malá nádobka, ale velký objev Podobné objevy jsou obecně v Bulharsku poměrně běžné, protože zemědělství tvoří značnou část produkce této země. A konkrétně u obce Nova Varbovka je klima velmi příjemné. „Což také mohl být důvod, proč jsme bohaté Římany našli právě zde. V té době bylo běžné, že lidé, kteří si to mohli dovolit, jezdili na několik měsíců do svých letních sídel. Tím spíš jestli kolem půdu vlastnili. Takže to hodně vysvětluje,“ má jasno Krupička. Krutý osud legendy: Se Štěpničkou se komunisté nemazali, ztráta manželky ho málem zabila Číst více Velkou zajímavostí u tohoto nálezu byly miniaturní lahvičky, které se už v minulosti v římských hrobech objevovaly. Ne vždy ale bylo jasné, o co přesně jde. „Archeologové s konečnou platností potvrdili, že jde o nádobky určené pro slzy truchlících. Ty pak byly umístěny k tělům a spolu s nimi pohřbeny. Byl to další důležitý krok k pochopení toho, jak se tenkrát žilo a hlavně jaké měli tehdejší lidé zvyky. Objev to tedy byl velmi důležitý.“ Odborníci se do této oblasti jistě velmi brzy vrátí, aby pokročili v práci. Také se dá předpokládat, že rozšíří oblast pátrání a budou hledat další fragmenty z římského osídlení. Je možné, že hroby byly jen předehrou k něčemu daleko většímu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Archeologové objevili záhadné lidi s děsivými rituály. Může to změnit vše, čemu jsme věřili.

Čas načtení: 2024-03-17 08:00:01

Nález starých mincí možná vysvětlí smrt půl milionu Židů a změní pohled na historii

Archeologové našli čtyři mince z doby vzpoury židovského národa vedené Bar Kochbou proti Římské říši. Ačkoli povstání mělo zpočátku úspěch, protiútok Římanů vyústil v masové vraždění. „Pět set osmdesát tisíc mužů bylo zabito při různých nájezdech a bitvách a počet těch, kteří zahynuli hladomorem, nemocemi a požáry, se nedal zjistit. Takže téměř celá Judea byla zpustošena,“ napsal římský historik Cassius Dio ve své knize Římské dějiny. Počet jím uváděných obětí je sice stále předmětem diskuse, jisté však je, že v regionu bylo jen málo míst, kde se dalo před Římany ukrýt. „Nejčastěji se lidé schovávali do jeskyní. Jenže těch nebylo ani zdaleka tolik, aby ukryly všechny. Takže mnoho Židů prostě jen čekalo, až je vojáci pobijí,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Konečný. Odborníci našli neznámý svět kilometry pod řekou Amazonkou. Rozbory je zcela uzemnily Číst více Lidé si ukrývali majetek v zemi Mince odborníci nalezli v přírodní rezervaci Mazuq Ha-he’teqim, která se nachází na západním břehu Jordánu. „Je to místo, kde se valila římská armáda. Je klidně možné, že peníze pocházejí od někoho, kdo byl zavražděn. Mohly mu vypadnout z kapsy nebo jimi chtěl uplatit vojáky, aby ho nechali žít. Také se může stát, že archeologové objeví další mince, nezřídka se stává, že pronásledovaní lidé si ukrývali svůj majetek v zemi. Doufali, že se pro něj v budoucnu vrátí, často ale zemřeli,“ uvedl archeolog Konečný. Jedna mince má hebrejský nápis, který v překladu znamená „Eleazar kněz“, což může odkazovat na Eleazara Hamod’aie, rabína, který žil ve městě Beitar, hlavním „štábu“ povstání. Vedle Eleazarova jména je rytina datlové palmy. Na druhé straně mince je další hebrejský nápis, který říká: „První rok vykoupení Izraele“. To naznačuje, že mince byla ražena v roce 132 našeho letopočtu, tedy během prvního roku povstání. Toužili Římané po židovských pokladech? Podle Konečného není nic zvláštního, že si různé regiony razily vlastní mince a že se týkaly nějakých zvláštních nebo významných událostí. Zároveň vidí ještě jednu věc. „Jestli těchto peněz bylo víc, i to mohlo být za řáděním Římanů. Co když našli poklady, co když toužili po cennostech? Jestli si mysleli, že mají Židé nahromaděné majetky, klidně je mohli pronásledovat se vší tou zuřivostí. Podívat se na tento úsek historie tímto pohledem není vůbec od věci,“ doplnil pro Čtidoma.cz. Kofein je droga a může způsobit vážné zdravotní problémy. Týká se to hlavně některých skupin lidí Číst více Na třech dalších objevených mincích je nápis „Simeon“, což podle prohlášení Izraelského památkového úřadu může odkazovat na Simeona (také psáno Simon) bar Kochbu, vůdce povstání. Archeologové provádějí průzkum Judské pouště od roku 2017 v naději, že najdou artefakty dříve, než budou vydrancovány. Od té doby učinili řadu nálezů, včetně římských mečů a starověkého svitku obsahujícího část Knihy Zachariáš. Práce budou pokračovat vykopávkami v jeskyních Murabba’at. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Vikinga zakousla useknutá hlava, právníka zabil důkaz. I další bizarní úmrtí stojí za to.

Čas načtení: 2024-06-13 06:00:01

Starověká neprůstřelná vesta vojáka chránila 11 hodin. Simulace ukázala důvody

Zbroj z doby bronzové byla dostatečně pevná, aby ochránila mykénského vojáka v bitvě před 3 500 lety po dobu jedenácti hodin! Tvrdí to nová studie publikovaná v časopise PLOS One. „Něco takového nikdo nečekal. Když jsem se o tomto pokusu dozvěděl, říkal jsem si, že je to hodně nadnesené. Ale nebylo! Výsledky byly reálné, všechna měření byla jasně zdokumentována. Byl jsem z toho v šoku,“ přiznal pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec. Desítky let se přitom archeologové potýkali s tím, zda je brnění, které zahrnuje helmu z kančího klu a oblek složený z bronzových plátů, dostatečně odolné pro boj. Nikdy nebyl nalezen žádný dokument, který by osvětlil, jak si zbroj v boji vedla. „Objevily se i hlasy, že mohlo jít o ceremoniální zbroj. Experiment byl tedy jediné řešení. Na druhou stranu vyrobit přesné repliky není žádná legrace, kterou byste měli hotovou za jeden večer.“ Jak to bylo s Helenou Trojskou? Historka o únosu krásným Paridem jí zachránila život Číst více Dokonalá simulace boje Odborníci vytvořili repliky brnění pomocí směsi pozlacených kovů, které zahrnovaly měď a zinek, slitinu nejbližší původnímu bronzovému materiálu. Oblek akceptoval přesné rozměry artefaktu a vážil 23 kilogramů, jak vyplývá ze zmíněné studie. A dlouholetý výzkum naznačuje, že teplota v oblasti starověkých Mykén byla během pozdní doby bronzové zhruba 18 až 20 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu mezi 70 a 80 %. A informace o tom, jak se tehdy válčilo, jsou poměrně přesně zanesené v historických dílech. Zejména pak na stránkách eposu Ilias slavného řeckého básníka Homéra, který popsal zhruba posledních 50 dnů trojské války. Archeologové tak měli vstupní data k tomu, aby mohli simulovat reálný boj.  A aby toho nebylo málo, řečtí vojáci, kteří se pokusu účastnili, neměli pouze dobové brnění. Dokonce dodržovali stravování téměř totožné s tím, jaké měl naordinované mykénský voják během přípravy na bitvu. „Jedli zejména chleba, hovězí maso, kozí sýr, zelené olivy a cibuli a pili červené víno,“ vypočítával Moravec.  Nově objevená planeta by mohla být jako Země. Nebo její zlé dvojče Číst více Mykéňané měli vyspělou techniku Výsledky pokusu jsou tak i díky tomu velmi přesvědčivé. „Ta zbroj vypadá všelijak. Na první pohled si řeknete, že v tom nikdo nevydrží déle než hodinu. Jenomže to je špatný závěr. Je to naopak velmi kvalitní zbroj, která svého nositele nijak neomezuje v pohybu, a díky tomu je v ní možné bojovat opravdu dlouho. Vlastně dokud nepadnete.“ Archeologové sice nedokázali, jestli ono konkrétní brnění z Dendry bylo někdy v boji, prokázali však, že to rozhodně bylo možné a že určitě nešlo pouze o ceremoniální kousek. „Mykénské zbraně jsou dlouhodobě uznávané jako velmi kvalitní. A právě jejich vyspělá technika mohla být za jejich úspěchem ve Středomoří,“ dodal pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Jedním gazíkem jsme obklíčili nepřátelský vůz a zatkli generálního tajemníka.

Čas načtení: 2024-03-28 07:00:01

Archeologové našli hrob upírky kousek od Česka. Možná si pochutnala i na našich předcích

Tělo ženy archeologové odkryli během vykopávek na benátském ostrově Lazzaretto Nuovo. Místo bylo kdysi využíváno jako sanatorium pro nemocné morem, poslední odpočinek tu našel velký počet lidí. „To ale neznamená, že všichni žili poblíž. Mohli se sem dostat nemocní prakticky z celé Evropy. Záleželo, jak byly zrovna přeplněné ostatní ‚tábory‘. Stávalo se, že nebožáci putovali stovky a stovky kilometrů na vozech a cestou umírali,“ řekl Čtidoma.cz Jakub Konečný. Kdo šířil upíří paniku? Ostatky ženy pocházejí z doby kolem roku 1576, kdy řádila epidemie černé smrti. A právě v tomto období se mezi lidmi šířila upíří hysterie. Přesto, že například Dracula spisovatele Brama Stokera vyšel o víc než 300 let později. „Lidé hledali viníky hladomoru, neúrody a dalších katastrof včetně moru. Logicky se obraceli k nadpřirozeným viníkům, kteří mohli za zkázu v podstatě celého kontinentu.“ Archeologové objevili největší masový hrob v Evropě. Je to blízko českých hranic Číst více Podle dobových pramenů začali teorie o upírech šířit italští hrobníci, kteří pravidelně viděli mrtvoly lidí, které zabil mor. Určitě to nebyl hezký pohled. „Těla se zdála být nafouknutá, ze všech otvorů jim vytékaly tělesné tekutiny. Nebylo těžké si myslet, že si rádi pochutnají na tělech mrtvých, ale i živých. Je třeba se vcítit do tehdejší doby, zmatku a zmaru.“ Kdo nekouše, nešíří mor Všeobecnou paniku podporovalo i to, že některé pohřební rubáše se na tělech rozložily. To vyvolalo domněnku, že upíři z kusů látky čerpali svoji sílu. Při analýze těla ženy došli odborníci k závěru, že jí cihlu do úst vložili právě z popsaného důvodu ti, kdo ji pohřbívali. „Podle nich prostě sežrala svůj pohřební plášť,“ usmívá se Konečný. Vložení tvrdého kamene do úst také mělo zabránit šíření moru – kdo nemůže kousat, nešíří nemoc. Mrtvá žena podle všeho pocházela z nižší společenské vrstvy, živila se totiž převážně zeleninou a obilovinami, jak dokládá výzkum publikovaný na webu OrtogOnline. „Právě takoví lidé byli dokonalými obětními beránky, oni většinou byli ‚upíry‘. Na pány si chudina netroufla, bylo třeba hledat mezi svými.“ Záhadná smrt krásné dívky: Někdo jí vysál krev z těla, podezření padlo na upíry Číst více Kde se vzali upíři? Bledá kůže, strach ze slunečního světla, špičaté tesáky a chuť po krvi. Taková bytost přece neexistuje. Nebo ano? Mohly být příběhy vyprávěné před staletími alespoň částečně pravdivé? „Za určitých okolností ano. Mohlo jít o lidi vyčerpané, podvyživené. Pak není těžké zaměnit je za něco, čeho se bojíte. Byla také velmi rozšířená vzteklina, takže například psí kousnutí opět mohlo znamenat přiživení příběhů o vampyrismu,“ doplňuje pro Čtidoma.cz Konečný. V průběhu historie mnoho lidí našlo nebo exhumovalo mimořádně zachovalá těla. Těsně uzavřené rakve nebo teploty pod bodem mrazu mohou rozklad oddálit. Najde se i řada dalších vysvětlení, proč mrtvoly mohly vypadat „lidsky“. Nic z toho ale bohudík (nebo bohužel) nesvědčí o tom, že by mezi námi chodili upíři. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Naděje v boji s Parkinsonovou chorobou: Pomáhat mohou nanokrystaly zlata v mozku.

Čas načtení: 2024-04-01 10:00:00

Šokující zjištění archeologů: Lichtenštejni zbořili půl vesnice kvůli zahradě v Lednici

Archeologové našli důkazy, že v těsné blízkosti zámku v Lednici stávala už od 13. století vesnice. Lichtenštějnové ji po šesti stech letech z velké části zbourali, aby rozšířili park.

Čas načtení: 2024-04-15 11:02:00

V rodišti Menšíka našli vzácné hrnčířské pece: Brzy je zničí!

Úžasný doklad o středověkém osídlení Ivančic našli archeologové z Archaia Brno. Pod strženým domem našli čtyři hrnčířské pece. Přestože jsou staré až 800 let, zůstaly výborně dochované.

Čas načtení: 2024-04-30 12:00:22

Archeologové našli na Starém Brně doklady hrnčířské dílny z přelomu 17. a 18. století

Archeologové našli při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí teplovodní sítě u Mendlova náměstí v Brně hrnčířský výrobní odpad, který dokazuje blízkost hrnčířské dílny. Nález je poměrně vzácný, archeologové v Brně zatím mnoho dokladů hrnčířské výroby nenašli, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno.

Čas načtení: 2024-06-17 13:53:26

Archeologové našli na stavbě D35 pravěkou mohylu

Archeologové na Královéhradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí D35 u Hradce Králové. Se svou délkou kolem 190 metrů je zřejmě nejdelší v Evropě. Přibližné stáří archeologové odhadují na šest tisíc let.

Čas načtení: 2024-07-04 11:00:01

Římané obchodovali s lidmi, brali v Arábii i Indii. Archeologové objevili starověký přístav s důkazy

Berenike bylo námořní bránou Římské říše na Východ. „Bylo to naprosto zásadní místo k tomu, aby impérium získalo ohromné bohatství z východní Afriky, jižní Arábie, Indie a dalších míst. Lidé mezi sebou čile obchodovali. Paradoxně Berenike nemělo zdroj pitné vody, dopravovala se úmornou cestou přes poušť od Nilu,“ vysvětloval Moravec.  Dlouho se věřilo, že město neexistuje Archeologové už odhalili dva přístavy a desítky domů, obchodů a svatyní. Odkryli hromady dopisů, účtenek a celních průkazů. Našli další důkazy v podobě slonoviny, kadidla, textilií i potravin, jako jsou hrnce s indickým pepřem, kokosy a rýže. Nálezy ukazují, jak důležitá křižovatka mezi Východem a Západem zde byla. „Ekonomický význam byl možná vyšší než slavné hedvábné stezky. Díky obchodům v Berenike s lidmi z půlky světa držela Římská říše tak dlouho pohromadě.“ Jak vypadal opravdový život gladiátora v Římě? Russell Crowe ve filmu ukazoval nesmysly Číst více Podle odborníka dokonce jeden řecko-římský text, známý jako Periplus Maris Erythraei neboli Cesta kolem Erythraejského moře, uvádí přístav jako centrum pro námořní obchodní cesty táhnoucí se na jih až do dnešní Tanzanie a na východ přes Arábii do Indie a dále. „Poloha Berenike byla staletí neznámá. Mnozí místo dokonce považovali za výmysl, něco jako Atlantidu. Znovuobjevil ji italský průzkumník Giovanni Belzoni poté, co téměř zahynul žízní. Problém Berenike je v tom, že leží nedaleko hranic se Súdáném. Takže nejde o zrovna bezpečné místo a jen tak někdo se tam nedostane,“ uvažoval Moravec. Římané z něj udělali klenot říše Podle starověkých zdrojů město založil faraon Ptolemaios II., syn vojevůdce, který vládl Egyptu po smrti Alexandra Velikého a který pojmenoval Berenike po své matce kolem roku 275 př. n. l. Při vykopávkách byly objeveny úlomky a zuby sloní lebky a také suchý příkop ve tvaru písmene V, který zvířatům pomáhal vzpamatovat se z plavby po moři. Když už používání válečných slonů ve druhém století př. n. l. nemělo takový význam, Berenike upadalo. Ale poté, co Římané dobyli Egypt v roce 30 př. n. l., našel přístav nový účel. Z římského Egypta do Indie vyrazily flotily obrovských obchodních lodí, schopných převážet extravagantní náklady. „Berenike bylo prvním vhodným místem v říši, kde se tato obrovská zaoceánská plavidla vykládala na zpáteční cestě. Ušetřilo to hodně námahy, protože nemusela bojovat proti neúprosným severním větrům Rudého moře,“ podotkl Moravec s tím, že z města byly náklady přepravovány velbloudí karavanou do Coptosu na Nilu či po řece dopravovány do Alexandrie. Odtud pak zboží putovalo do Říma a zbytku středomořského světa. Bohatství z celého světa Když římský občan dorazil do Berenike, bylo to pro něj jako výjev z jiného světa. Najednou neměl pocit bezpečí, pohodlí ani civilizace. Ocitl se v nejodlehlejším a nejjižnějším koutě celé říše. „Přesto se z tohoto místa lidé dostali ještě dále a plavili se do Indie, tisíce mil daleko. Odměna byla obrovská nejen pro tyto odvážlivce, ale pro celý Řím. Pokud mluvíme o pupku světa, tak to bylo Berenike. Zde se našlo v podstatě všechno, po čem člověk toužil. Hromadilo se tu bohatství z celého známého světa,“ dodal pro Čtidoma.cz Moravec. Archeologové našli loď duchů pod místem teroristických útoků z 11. září Číst více Podle historika mohlo Berenike v době své největší slávy plnit pokladnu Římské říše až z jedné třetiny. Zboží totiž nebylo zdaleka jen pro elity. Do konce prvního století změnily východní koření, oblečení, myrha, a dokonce i zvířata životy obyčejných lidí. A černý pepř přepravovaný přes Indický oceán radikálně změnil chuť. Například v římské kuchařce známé jako Apicius, pravděpodobně sestavené v prvním století našeho letopočtu, je pepř vyžadován ve 349 ze 468 receptů, od svařeného vína po pečené vepřové maso. Bez Berenike by byla i jeho dostupnost mnohem složitější. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Putin může použít jaderné zbraně. USA i Čína se válkou na Ukrajině učí, jejich střet by zasáhl i nás.

Čas načtení: 2024-07-29 14:26:02

Pod budoucí dálnicí D6 na Lounsku našli archeologové pravěké sídliště

Pravěké sídliště, cihelnu z přelomu 18. a 19. století a další historické pozůstatky našli archeologové na jednom z úseků budované dálnice D6 u obce Bílenec na Lounsku. Oblast je na nálezy bohatá, a proto je možné, že archeologové nakonec vypracují i odbornou publikaci, informoval vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner.

Čas načtení: 2024-08-06 07:50:00

Magazín Experiment: Archeologové objevili zachovalou neolitickou osadu. O životě předků nejvíce prozradily odpadní jámy

Archeologové objevili v Dobřeni u Kutné hory neolitickou osadu. Sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné ukazuje, jak žili lidé na českém území před sedmi tisíci lety. Na místě archeologové našli půdorysy čtyř dlouhých domů a okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny i jako pradávný odpadkový koš. V něm bylo rozbité keramické nádobí i kamenné nástroje.Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2024-08-26 15:16:44

Archeologové prozkoumali tajemnou propadlinu na Břeclavsku. Našli zapomenutý důl

Tajemnou propadlinu na odlehlé louce uprostřed Boleradic, Klobouk a Morkůvek na Břeclavsku prozkoumali v uplynulých dnech archeologové. Díra do země se tam vytvořila před 15 lety a neustále se rozšiřuje. O pomoc je požádali starostové obávající se, aby se do ní někdo nezřítil. Archeologové objevili v podzemí 20 metrů neznámých chodeb.

Čas načtení: 2024-09-01 10:15:00

Záhadné štoly na Břeclavsku: Ani archeologové netuší, kdo je vybudoval

Díra jako do pekla se objevila na rozhraní tří obcí (Klobouky, Morkůvky a Noleradice) na Břeclavsku. Hluboká je téměř pět metrů a v průměru má přes dva. Přivolaní archeologové zjistili, že k ní vedou hned dvě podzemní chodby.

Čas načtení: 2024-10-19 14:45:00

Unikátní nález z pravěku: Ulity plžů jako šperky! Staré tisíce let

Už v pravěku se lidé chtěli svému okolí líbit. Přesvědčivý důkaz o tom našli archeologové v Kateřinské jeskyni Moravského krasu. Ulity plže zubovce dunajského podle nich sloužily jako ozdoby.

Čas načtení:

Archeologové odkryli největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě

Archeologové z Archeologického centra Olomouc (ACO) při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem poblíž Olomouce objevili dvě významná pohřebiště, včetně největšího pohřebiště nitranské kultury ze starší doby bronzové na střední Moravě. Dalším unikátním nálezem jsou neobvyklé kruhové žlábky, které archeologové zaznamenali kolem hrobů z konce eneolitu na lokalitě Sedmiměřičná.

Čas načtení: 2024-10-24 13:57:00

Kostry u Pasohlávek: obří pohřebiště elity národa, pozabíjeli kvůli nim zvířata

Rýče, lopaty, krumpáče, dlátka či archeologické lžíce v akci. Hroby velmožů i s jejich domácími zvířaty z doby stěhování národů nalezli archeologové v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny v oblasti Pasohlávek. Vědci kromě zvířecích a lidských ostatků objevili i cennosti pohřbených. Archeologové určili, že jde o pohřebiště germánského kmene Langobardů a datují ho do první poloviny šestého století.

Čas načtení: 2024-10-28 09:51:00

Archeologové objevili v Dánsku vzácný prehistorický sklep

TLDR: Pět tisíc let starý sklep mohl být součástí komplexu sloužícího k obchodování a uzavírání spojenectví v pravěkém Dánsku. Studie tuna. Máte sklep? Pak máte relativně novátorský civilizační vynález! Po většinu z 300 000 let naší druhové historie lidé trajdali krajinou od jednoho místa ke druhému – a vytvoření dočasného sídliště se samože mohlo pojit i se […] The post Archeologové objevili v Dánsku vzácný prehistorický sklep appeared first on VĚDÁTOR.

Čas načtení: 2024-11-15 15:19:00

Unikátní objev ztracené středověké vesnice na Opavsku: Založil ji Přemysl Otakar I.

Fantastický objev učinili archeologové na stavbě jižního obchvatu Opavy u Otic. Silničáři, historici i archeologové tušili, že „tu něco je“, ale rozsah objevu je příjemně šokoval. Našli „ztracenou“ středověkou osadu z královského privilegia!