Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-20 13:15:10

Na týden do Kazachstánu

Jsou dvě hodiny ráno kazašského času a právě jsme usmlouvali taxi z letiště z 15 000 tenge na 10 000. Další den (samozřejmě) zjišťujeme, že je to cena přemrštěná, ale co už… teď je hlavní se dostat co nejdříve na pokoj, usnout a naladit se na kazašský časový režim. Týden v Kazachstánu nabitý zážitky právě … Pokračování textu Na týden do Kazachstánu → Příspěvek Na týden do Kazachstánu pochází z Život na cestách Podobné články: Na týden do Arménie Na týden do New Yorku Poklady předhůří Ťan Šanu v okolí Almaty

Čas načtení: 2022-06-13 09:16:08

EU a sankce. Vrátí se trestný čin pobuřování dříve, než padne Bastila?

V šestém kole sankcí vůči Rusku zakázala Evropská unie s okamžitou účinností na svém území vysílání tří ruských médií – Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24/Russia 24 a TV Center International. Doposud ruské televize byly vypínány v členských státech selektivně, dle uvážení. Poslední balíček sankcí je důsledný, ruské TV musí být nepřístupny v celé unii, a to žádným možným způsobem – kabel, satelit, IPTV, poskytovatelé internetových služeb, platformy pro sdílení internetového videa nebo aplikace. Vše je zakázáno. K tomu EU přikázala členským zemím zavést do svých právních řádů kriminalizaci za porušení sankcí, tj. stanovit trestní postihy vůči těm subjektům, jež sankce nerespektují (podrobně viz zde). Česká vláda má oproti vládám starých západních členských zemí zjednodušenou pozici. Nemusí nic vymýšlet, stačí z archivu vytáhnout totalitní trestní zákon, například vydání z roku 1973, a opsat ustanovení § 100, trestný čin pobuřování (na jeho tehdejší znění můžete mrknout zde). Vládní legislativci jen v textu vymění slovo „socialistické“ zřízení za slovo „demokratické“ zřízení; trestní sazbu mohou ponechat, pět let vězení za sledování ruských zpráv je přiměřená doba pokání. Dokonce to může být český celoevropský sukces – od 1. července je Česko předsednickou zemí a implementace pobuřování do všech právních řádů v EU může být náš velký právně-kulturní odkaz. Ne, nedělám si legraci, takhle se to asi stane, i když trestný čin se nejspíš nebude jmenovat Pobuřování, bude mít vznešenější název, třeba něco jako ohrožování optimalizace svobodného myšlení či podobně. Čeho se EU bojí? Dobře, ruské televize vysílají propagandu, oni tomu říkají ruský pohled na svět, ale je to důvod je zakázat? A jejich sledování trestat? Čeho se EU bojí? Za totality to byl východní blok, který rušil vysílání západních médií. Na Západě jim vysílání československé televize a československého rozhlasu bylo šumák, nerušili jej, nebáli se ho. Též Hitlerova třetí říše znemožňovala příjem signálu ze svobodných zemí a poslouchání cizího rozhlasu tvrdě perzekuovala. Spojenci byli naopak zvědaví, co se v reichu říká a proti čemu bojují. Mají v Bruselu strach, že Evropané po zhlédnutí ruských zpráv vyjdou do ulic a budou volat „Vivat Putin“? Opravdu by mohla ruská televize změnit myšlení Evropanů? Nevěří bruselské celebrity v samostatný úsudek svých občanů? Proč by jinak v Bruselu porušili základní lidské právo, právo na svobodu slova, a ještě tvrdili, že to není žádné porušení? Je příznačné, že Rusko evropské televize nezakázalo, a ač se v nich mluví o ruském prezidentovi dosti negativně, Rusové cizí zprávy mohou sledovat – jiná věc je, kolik Rusů jim i rozumí. Ta otázka se nabízí a je legitimní. Co je skutečným důvodem pro zákaz vysílání ruských televizí, když nejsme s Ruskem ve válce? Nabízím odpověď. Je to maskování selhání Bruselu a snaha uskutečnit své cíle, které mají s Ruskem a Ukrajinou pramálo společného. Následující analýza vychází z informací převážně z amerických webů – ty ještě v Evropě zakázány nejsou. Sankce nejsou úspěšné Předně je naprosto zavádějící tvrzení, že sankce EU vůči Rusku jsou úspěšné. Co má být cílem sankcí? Přece změnit chování sankcionované země, což se vždy děje tak, že lidé v dané zemi projeví nespokojenost s ústřední vládou a ta, pod tlakem, změní zahraniční, někdy i vnitřní, politiku. V Rusku ale nastává pravý opak. Uvedu pár čísel, a vězte, že statistika sice nuda je, ale nelže: Reálná mzda v Rusku na konci prvního kvartálu 2022 vzrostla o 3,6 procenta (viz zde), zdůrazňuji slova reálná mzda (nikoliv nominální) a první kvartál, tedy zahrnující i březen, což byl nepochybně pro ruskou ekonomiku měsíc nárazového šoku. Očekává se, že reálný růst ve druhém kvartále bude atakovat pět procent. Po šesti kolech sankcí se Rusům životní úroveň podstatně zvedla, kdežto v Česku o téměř čtyři procenta klesla (viz zde). Jak je to možné? Logické vyústění jednotlivých druhů sankcí a jejich svérázného uplatňování, přičemž často už při jejich schválení bylo zřejmé, že se minou účinkem. Příjmy Ruska z ropy se zvyšují Příklad první – ropa a plyn. To snad ani nelze nazvat sankcemi, spíše investiční pobídkou pro Rusko. Západní ostrakizace ruské ropy a plynu způsobila na ruském vnitřním trhu jejich „nadbytek“, takže ruští spotřebitelé aktuálně platí v Rusku za litr Naturalu 95 v přepočtu zhruba 18,20 Kč (viz zde) a ruské domácnosti nakupují zemní plyn v přepočtu za zhruba 0,20 Kč za 1 kWh (viz zde). Pro srovnání, v Česku máme průměrnou cenu 2,86 Kč za 1 kWh plynu, a to před zdražením, na podzim se očekává cena kolem 4,50 Kč až 6,50 Kč za 1 kWh plynu. Co se týká celkového inkasa peněz za ropu, agentura Bloomberg dokonce tvrdí (zde), že v tomto roce 2022 se bez ohledu na sankce příjmy Ruska z ropy zvýší až o neuvěřitelných 50 procent! Neměl by být výsledek sankcí opačný? Politicky nekorektní otázka, že! A to jsme jen v rovině peněz. Američané už nyní domýšlejí i politické souvislosti. Rusové v Evropě udávali polovinu své produkce ropy (o plynu pomlčím, protože pro Rusy je to nezajímavá komodita). Evropa byla pro ně dobrý trh – prodávali za slušné ceny do stabilního regionu. Teď musí svoji produkci přesměrovat jinam. To se jim podaří, to je fakt, ale zřejmě za nižší cenu a do regionů nestabilních. A odtud pramení obavy z opačného efektu sankcí. Právě v těch nestabilních regionech, typicky Afrika, kam budou Rusové prodávat levněji, získají sice méně peněz, ale zato větší vliv. Pokud se něco nestane, do dvou let může mít Rusko v Africe větší vliv, než měl kdy Sovětský svaz (viz například studii zde). Američany to trápí, Evropu to nezajímá. Technologie se dál dovážejí Další příklad – sankce na čipy a západní technologie. Pro ruské domácnosti se nezměnilo nic. Na webu Alibaby mohou ruští spotřebitelé nakoupit jakoukoliv elektroniku bez omezení, a těch čipů, co tam je! Visa a Mastercard nejsou třeba, ani odříznutí Ruska od systému SWIFT nečiní potíže při placení. Radio Free Europe už v prosinci 2021 (zde) konstatovalo, že Rusko je na tuto variantu připraveno. Již před půl rokem prováděli Rusové 20 procent veškerých elektronických bankovních transakcí alternativními systémy jako SPFS nebo CIPS. A absence západních technologií? Do Ruska se vyvážet nesmí, ale do Arménie ano. Během tří měsíců Arménie navýšila odběr vyspělých západních technologií cca o tisíc procent. Nikomu to není divné. Evropské, české, probruselsky naladěné deníky informují, že z Ruska odešlo na sto tisíc IT pracovníků (například  ), všichni jsou hrdi, jak sankce fungují. Jenže v Arménii ve stejné době narostl počet pracovníků o 130 tisíc (viz zde). Náhoda? Ne, nepřišli ukrajinští uprchlíci, ale ruští ajťáci, pracující na živnostenský list, tedy na „volné noze“. Změna domicilu, často jen formální razítko, jim umožňuje objednávat potřebné technologie. Po pravdě, USA zvažovaly uvalit na Arménii sankce, ale pak to zavrhly. Za dva týdny by musely dát sankce na Kyrgyzstán, za další dva na Tádžikistán, a nakonec na Kazachstán – a tady končí hra. Není možné sankcionovat Rusko a současně Kazachstán. V praxi probíhá vzájemná tolerance – USA dělají, že nevidí dovoz technologií do Ruska a Rusko nebrání přepravě uranu a ropy z Kazachstánu. Rubl posiluje Poslední, zásadní příklad – sankce vůči ruské centrální bance a rublu. Na začátku nebylo větší jednoty mezi EU a USA, byly uvaleny bezprecedentní sankce – byla zmrazena aktiva centrální banky ve výši 425 miliard dolarů a ruské komerční banky byly odpojeny ze systému mezinárodních transakcí. Očekával se volný pád rublu a kolaps Ruska. Jenže už na konci března se objevily první komentáře zpochybňující účinek těchto sankcí (například zde) a v květnu již nebylo pochyb, že je něco špatně, moc špatně (viz zde). Z počátečního březnového propadu, kdy Rusko jako pěšák lavírovalo na hraně bankrotu, se během necelých dvou měsíců vyšvihlo do pozice krále, jenž určuje další tahy. To, co Rusové provedli, bude časem předmětem řady ekonomických habilitačních prací, nyní mohu odkázat na dva prvotní sběrné články od Reuters a CNBS (zde a zde). Stručně řečeno, paní Nabiulinové (guvernérka ruské centrální banky) se za sedm týdnů povedlo to, co Sovětskému svazu nikdy za 70 let. Zničila dominanci dolaru na trhu s komoditami. Rusko stanovilo povinnost platit kupujícím za ropu, plyn, obilí atd. jen v rublech, a současně „obnovilo“ zlatý standard, když navázalo jeden gram zlata na pět tisíc rublů. Vzhledem k držení velkého množství komodit Ruskem a k jeho produkci zlata, trhy si záhy uvědomily, že Rusko tuto zpočátku utopickou rovnici zvládne udržet. Západní bankéři hovoří o změně světového měnového řádu (viz zde) a tweetnul si i Jack Dorsey (zakladatel Twitteru), že dolar již není rezervní měnou. Poprvé v dějinách Ruska mohou jet běžní Rusové na dovolenou do ciziny a brát si s sebou jen rubly, nepotřebují směnárnu. V rekreačních destinacích, ve kterých nepanuje důvěra v místní měnu, jako kupříkladu Turecko či Egypt, obchodníci rádi akceptují při placení dolary; teď se usmívají i na rubly (zde). Rozkol Bruselu a USA Putinova moc a popularita v Rusku není hraná, je reálná; proto „odborné“ komentáře a analýzy středoevropských expertů (česká média ani jiné nepublikují), že čekají každým dnem svržení Putina, jsou nejen směšné, ale i nebezpečné, protože skrývají realitu a vedou k nedůvodným očekáváním a následně špatným rozhodnutím. Kdo chce, může poslední týdny vidět rozkol v navenek působící jednotě Bruselu a USA. Vystoupení Kissingera v Davosu (zde) nebyla náhodná promluva senilního starce. Byl to záměrný signál změny politiky. Kissinger klábosil se Schwabem (autor Great Resetu) 23. května. A už za dva dny, 25. května, ministerstvo financí USA – úřad pro kontrolu zahraničních aktiv, vydalo za mediálního ticha všeobecnou licenci 13A související s Ruskem Autorizace určitých administrativních transakcí zakázaných směrnicí 4 podle výkonného nařízení 14024 (GL 13A), která mění a nahrazuje dřívější GL 13. O co jde? Američané hned v únoru uvalili na Rusko sankce (směrnice 4), která zakázala korporacím v Rusku platit daně, poplatky a podobně, z této směrnice existovala úzká výjimka GL 13 (zkratka GL znamená v překladu všeobecná licence). Novela GL 13A z úzké výjimky učinila širokou výjimku – založenou na občanství USA. Jste-li Mexičan, Němec nebo Čech a vlastníte korporaci podnikající v Rusku, nemůžete v Rusku platit taxy, je to porušení amerických sankcí, USA vás najdou a potrestají; jste-li ale Američan a ovládáte korporaci, máte výjimku a daně platit v Rusku můžete. Informované kruhy v USA reagovaly okamžitě. Jedna z největších amerických advokátních kanceláři Baker&McKenzie uspořádala 30. května pro své klienty seminář na volné téma podnikání v Rusku, sankce jako výzva. Přihlásilo se sedm tisíc zájemců (viz zde). Zatímco ještě v březnu Biden nazval Putina řezníkem, který musí být zbaven moci, o dva měsíce později americká administrativa zdůrazňuje, že v Kremlu je legitimní moc a jen s tou oni (USA) mohou jednat. A Spojené státy, ačkoliv pomáhají Ukrajině, iniciovaly jednání bez Ukrajiny na téma jak ukončit válku a co za to (zde). Tomu se říká reálpolitika. I v červnu je Rusko zlé, ale už ne tak moc zlé jako v únoru. Dočkáme se změny světové bezpečnostní architektury Američané si uvědomují, že Ukrajina bude poražena, chtějí zabránit totální porážce, tedy anexi celé Ukrajiny Kremlem, ale též i po vítězství Ruska nechtějí, aby Rusko zůstalo odstrčeno a sedělo u stolu s Čínou. V brzké době se dočkáme změny nejen v měnovém řádu, ale i ve světové bezpečnostní architektuře. NATO se transformuje na společenský diskusní klub, čehož jsme už dnes svědky, do popředí vstoupí bilaterální smlouvy. Primárním záměrem USA bude napojit Rusko na západní struktury, a tak zabránit jeho těsnému přimknutí k Číně. Proto i evropské sankce na ruskou ropu a plyn Američané chápou jako dočasné, v souladu s jejich reálpolitikou. Úplné odstřižení od ruských dodávek totiž znamená i ztrátu páky na Rusko. A tady je zádrhel. Brusel to vidí jinak než USA. EU myslí odklon od ruské ropy a plynu smrtelně vážně. Žádná reálpolitika, žádná mocenská rovnováha. EU má jediný cíl a ten je zelený. Green Deal za každou cenu. Válka na Ukrajině a protiruské sankce jsou pro bruselské úředníky vítanou záminkou, jak jej realizovat. Před rokem v Bruselu věděli, že Green Deal bude znamenat pro Evropany extrémní zdražení, ale nevěděli, jak to Evropanům zdůvodní, pak přišla válka a s ní i ospravedlnění pro navýšení cen veškerých energií. Shodou okolností nežádoucí ropa a plyn mají adjektivum ruské, za pár let žádné přídavné jméno nebude třeba, zakázány budou i bez něj. Že na sny Bruselu lidé nemají peníze? Detail. Stejně si za to mohou sami, jsou chudí, protože jsou líní a proto nemajetní. Takové věty poslední dobou slýcháme často. Říká se, že než padla v Paříži Bastila, stěžovali si poddaní francouzské královně na hlad a bídu. Marie Antoinetta odvětila: „Když nemají chleba, ať jedí koláče.“ Dnes víme, že ten výrok je smyšlený. Ale je smyšlený i výrok: „Když nemají na plyn, ať topí elektřinou!?“ Kdy padne bruselská Bastila?

Čas načtení: 2020-07-02 06:37:24

Rusové, nebo Sověti? Permanentní záměna

S druhou světovou válkou je spojeno i zmatení v používání různých termínů. Nejtypičtějším příkladem je záměna termínů „sovětský“ a „ruský“. Toto zmatení existuje dodnes. Hovořit v souvislosti s druhou světovou válkou o ruské armádě je signálem paušalizace, intelektuální lenosti, nebo prosté neznalosti faktů. Po ruském carském impériu nastoupilo sovětské impérium. Na troskách carského režimu v občanské válce získala moc politická skupina, která vytvořila Sovětský svaz (SSSR). Jednalo se o národnostní směs, včetně židů, paušálně označovanou za bolševické revolucionáře. Nezapomeňme, že slavným sovětským vůdcem se nestal Rus, ale Gruzínec, nějaký J. V. Stalin.  SSSR představoval nejen geograficky dominantní Rusko, ale i další oblasti, třeba Gruzie, Arménie nebo Uzbekistán. Přesto se hovořilo o Sovětském svazu také jako o Sovětském Rusku. Lidé si prostě zjednodušují realitu. Proto sovětská armáda nebo Rudá armáda byla ve zjednodušeném žargonu označována ruskou armádou. Toto zjednodušení se projevilo i v poválečné korespondenci na úrovni obcí, krajských a celostátních struktur. Nejen letáky Například na konci války v roce 1945 shazovaly spojenecké bombardéry nad Československo letáky, ve kterých bylo například uvedeno: „Vaše osvobození se může urychlit!“ V letáku spojenečtí šikulové radili, že lze urychlit ukončení války informováním spojenců o síle a výzbroji německých oddílu v okolí, upozornit „Ruské oddíly“ o přesné poloze německých minových polích... V letáku mělo být správně napsáno ne „Ruské oddíly“, ale „Sovětské oddíly“. Letáky připravovali vzdělaní lidé, a přesto došlo k této záměně. „Nízký“ popis dějů Existuje „vysoký popis jevů v lidském mraveništi. „Vysoké“ vyjadřování přesně definuje jednotlivé popisované jevy a aktéry. Proto je v pečlivě formulovaných zprávách a dokumentech psáno o sovětské armádě, sovětských úmyslech, o postupu Rudé armády, o snaze Sovětů… „Nízká“ literatura faktu úředníčků tam dole mezi prostým lidem a mezi vojáky a policisty nízkých šarží – generovala oběžníky, zápisy a dopisy apod. s paušální záměnou sovětského a ruského. Například: němečtí posluchači se 28. května z veřejného rozhlasu v Ústí nad Labem dozvěděli, že na rozkaz ruského městského velitelství je nutné dodržet následující opatření: „V případě ohrožení, krádeže nebo vloupání do bytu se doporučuje to nahlásit na ruské velitelství. Bude-li to možné, doporučuje sledovat pachatele, kam jdou a potom toto místo nahlásit na velitelství, které přijme přísná opatření. Všichni cizí, kteří přišli do města, se musí ohlásit na policejní služebně, kde mohou dostat příští den povolení, bez toho se nesmí ubytovat. Jinak bude majitel bytu přísně potrestán. Platí to pro všechny, včetně českých nebo ruských vojáků. Pokud by si vynucovali ubytování násilím, okamžitě je třeba nahlásit skutečnost na ruském velitelství. Každý, kdo má zájem poskytnout ubytování, má ohlašovací povinnost.“ Hovoří se o ruském velitelství a ruských vojácích, ale bylo to sovětské velitelství a sovětští vojáci. V podobném duchu byly i policejní zprávy jako o vykopání mrtvol 16. červen 1945. V ústecké ulici Na nivách za domem č. 30 na polích byly vykopány dvě mrtvoly mužů z hloubky jednoho metru. "Lékař zjistil, že muži byli zastřeleni… Konaným šetřením bylo zjištěno, že při vstupu ruských vojsk 9. –10. 5. 1945 byli tito muži tam ruským vojskem zastřeleni a druhý den občany z okolní pochováni. Jeden muž patřil ke skupině Vlasovovy armády a druhý byl Rus – dělník z východu (Ostarbeiter). Jejich totožnost nemohla být zjištěna…“ Ruský cejch Z výše uvedených citátů je zřejmé, že „tam dole“ v běžné „nízké“ komunikaci byl SSSR totéž co Rusko. Neexistovala sovětská či Rudá armáda, ale ruská armáda a ruští vojáci, i když to byli chlápci z širého SSSR, od Kazachstánu po běloruské vesnice. Proto se hovoří o znásilňování žen a loupežích ruskými vojáky, a ne sovětskými vojáky, jejichž vrchním armádním velitelem byl generalissimus Gruzínec Stalin. Z toho u méně inteligentních lidí dodnes přetrvává pocit, že za vše zlé v chování vůči civilistům mohli Rusové… Jenom málo dokumentů byla v realistickém formátu, jako např. velmi obsáhlé poznámky pro schůzi předsedů okresních správních komisí v Praze 9. srpna 1945, v pasáži informující o Rudé armádě (RA): „Určitá část obyvatelstva jest nespokojena chováním části příslušníků RA, kteří ohrožují venkov i města a způsobují pocit nejistoty ve směru bezpečnosti. Kdo byl postižen, nemá již ten kladný poměr k ruskému vojínu, bylo by proto žádoucí, aby počty příslušníků RA na našem území byly co nejmenší…“ Přesto i v tomto štábně pokud možno kulantním textu je sklouzáváno k ruské generalizaci, když se v textu objevilo sousloví „k ruskému vojínu“. Tato generalizace je českým švábem na mozku, protože invaze vojsk Varšavské smlouvy (s dominancí SSSR) v roce 1968 se v řadě mediálních textů objevuje jako okupace ruskými vojsky, místo okupace sovětskými vojsky. Americký cejch Podobná paušalizace je (obecně) spojená s USA, což je federace několika desítek států. Každý má své vlastní zákony a mají nad nimi jurisdikci i federální orgány ve Washingtonu. Je neodstranitelným zlozvykem nazývat občany USA Američany, ač jde o hrubou paušalizaci. Američany jsou ve skutečnosti všichni obyvatelé amerického kontinentu, tedy Argentinci, Mexičané i lidé z Kanady nebo v amazonském pralese. Lidé z USA jsou nanejvýše Severoameričané, protože jsou občany Spojených států amerických, které leží v severní části Ameriky. Proto Trump sice je americký prezident, protože chodí na záchod na americkém kontinentu, ale z hlediska geografie je severoamerickým prezidentem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-10-24 10:00:00

Proč Rusko Írán nezachrání

Nedávné setkání Vladimira Putina a Masúda Pezeškjána popírá jejich rozdílné zájmy, přestože jsou společnými protivníky.V Ašchabadu, hlavním městě středoasijského Turkmenistánu, se 11. října konalo mezinárodní fórum na vysoké úrovni.Turkmenistán využil svého trvale neutrálního statusu zakotveného ve své ústavě a poskytl vhodnou platformu pro euroasijský dialog, kterého se zúčastnili prezidenti Ruska, Íránu, Pákistánu, Uzbekistánu, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Mongolska a Arménie a také vysocí představitelé Číny, Turecka, Spojených arabských emirátů, Ománu, Bahrajnu a Iráku a další.Ačkoli tato spojení mají svou vnitřní hodnotu, ústřední roli hrálo setkání prezidentů Ruska a Íránu, Vladimira Putina a Masúda Pezeškjána, podotýká Eldar Mamedov na webu Responsible Statecraft.

Čas načtení: 2025-07-21 13:53:00

Dál než do Kazachstánu už ne. Sparta může do Arménie, Švýcarska či na Balkán

Ve čtvrtek v Kazachstánu, za dva týdny třeba do Ázerbájdžánu, do Arménie, nebo na Balkán. Sparťanští fotbalisté vyhlížejí los 3. předkola Konferenční ligy, v osudí jsou nejatraktivnějšími protivníky Lausanne či Aris Soluň. Losuje se od 14:00.

Čas načtení: 2025-07-21 14:17:23

Dál než do Kazachstánu už ne. Spartu čeká cesta do Arménie, nebo do Rumunska

Ve čtvrtek v Kazachstánu, za tři týdny týdny v Arménii, nebo v Rumunsku. Pokud se sparťanští fotbalisté dostanou přes Aktobe do 3. předkola Konferenční ligy, narazí na vítěze souboje Ararat Arménie - Univerzita Kluž. Rozhodl o tom pondělí los v Nyonu, v sídle Evropské fotbalové unie (UEFA).

Čas načtení: 2024-09-30 15:31:00

Společnost Bybit získala plnou licenci v Kazachstánu

Dubaj (SAE) 30. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Kryptoměnová burza s druhým největším objemem obchodů na světě Bybit s potěšením oznamuje udělení plné licence od Úřadu pro finanční služby v Astaně (Astana Financial Service Authority, AFSA). Tento významný milník umožňuje společnosti Bybit působit jako plně autorizovaná tržní instituce v Kazachstánu a znovu tak pokročit ve své globální expanzi.Na základě plné autorizace od AFSA bude společnost Bybit Kazakhstan moci nabízet komplexní škálu služeb, včetně provozování systému pro obchodování s digitálními aktivy, poskytování úschovy, obchodování s investicemi jako zástupce i na vlastní účet a správy investic. Nová licence společnosti Bybit tak zpřístupňuje celou řadu příležitostí uživatelům v Kazachstánu i širší oblasti Společenství nezávislých států (SNS)."Kazachstán se stal klíčovým aktérem v globálním ekosystému kryptoměn a my jsme nadšeni, že máme možnost expandovat se svými službami na tak dynamický trh," uvedl Ben Zhou, co-founder & CEO Bybit. "Na základě plné licence jsme připraveni přinést obchodníkům s kryptoměnami v Kazachstánu naše špičkové technologie, bezpečnost a transparentnost a zajistit jim tak přístup k nejlepším možným nástrojům a službám, které jim pomohou v tomto rychle rostoucím odvětví prosperovat."Díky této licenci bude nyní Bybit Kazakhstan nabízet rozmanité produkty, jako je spotové obchodování, obchodování s deriváty, maržové obchodování a kryptoúvěry. Spuštění webových stránek Bybit Kazakhstan pod doménou "bybit.kz" je naplánováno na polovinu října 2024. Expanze do Kazachstánu je přitom plně v souladu s cílem burzy Bybit poskytovat spolehlivé a transparentní služby, které odpovídají jedinečným potřebám obchodníků s kryptoměnami a investorů v tomto regionu.Tato nová etapa společnosti Bybit v Kazachstánu představuje další upevnění jejího závazku podporovat inovace a růst v rámci globálního ekosystému kryptoměn. Díky plně regulované platformě je společnost Bybit připravena poskytovat rozšířené služby, které splňují nejvyšší standardy souladu s předpisy a bezpečnosti. Společnost Bybit se těší na budování pevných vztahů s obchodníky v Kazachstánu a v celém regionu SNS, kterým poskytne svou podporu pro úspěšnou orientaci ve světě digitálních aktiv.#Bybit / #TheCryptoArkO společnosti BybitBybit je druhou největší kryptoměnovou burzou na světě podle objemu obchodů a obsluhuje více než 50 milionů uživatelů. Burza založená v roce 2018 poskytuje profesionální platformu pro investory a obchodníky v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i jezdců Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press .S dotazy médií se laskavě obracejte na adresu media@bybit.comDalší informace najdete na adrese https://www.bybit.com Aktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti Bybit :Discord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | Youtube  Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2517848/Bybit_Receives_Full_License_Kazakhstan.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2267288/Logo.jpg     

Čas načtení: 2024-07-20 13:15:10

Na týden do Kazachstánu

Jsou dvě hodiny ráno kazašského času a právě jsme usmlouvali taxi z letiště z 15 000 tenge na 10 000. Další den (samozřejmě) zjišťujeme, že je to cena přemrštěná, ale co už… teď je hlavní se dostat co nejdříve na pokoj, usnout a naladit se na kazašský časový režim. Týden v Kazachstánu nabitý zážitky právě … Pokračování textu Na týden do Kazachstánu → Příspěvek Na týden do Kazachstánu pochází z Život na cestách Podobné články: Na týden do Arménie Na týden do New Yorku Poklady předhůří Ťan Šanu v okolí Almaty

Čas načtení: 2024-09-09 09:07:00

Bybit rozšiřuje svůj globální dosah získáním formálního souhlasu s plnou autorizací v Kazachstánu

Dubaj (SAE) 9. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Kryptoměnová burza s druhým největším objemem obchodů na světě Bybit s potěšením oznamuje, že jako jedna z prvních získala souhlas s plnou autorizací od Úřadu pro finanční služby v Astaně (AFSA). Tímto významným úspěchem se společnost Bybit znovu přiblížila k dosažení statusu plně regulovaného systému obchodování s digitálními aktivy (Digital Asset Trading Facility - DATF).V rámci přísného autorizačního procesu absolvovala divize Bybit Kazakhstan komplexní kontrolu zaměřenou proti praní špinavých peněz, audit obchodního chování a podrobné inspekce souladu s předpisy. To vše je přitom součástí zaměření společnosti Bybit na získání nových uživatelských příležitostí v Kazachstánu a širší oblasti Společenství nezávislých států (SNS)."Kazachstán se stal klíčovým aktérem v globálním ekosystému kryptoměn a my jsme nadšeni, že máme možnost expandovat se svými službami na tak dynamický trh," uvedl Ben Zhou, co-founder & CEO Bybit. "Jsme odhodláni přinést obchodníkům s kryptoměnami v Kazachstánu naše špičkové technologie, bezpečnost a transparentnost a zajistit jim tak přístup k nejlepším možným nástrojům a službám, které jim pomohou v tomto rychle rostoucím odvětví prosperovat."Po obdržení plné licence bude Bybit Kazakhstan nabízet celou řadu produktů a služeb z oblasti digitálních aktiv. Expanze do Kazachstánu je přitom plně v souladu s cílem burzy Bybit poskytovat spolehlivé a transparentní služby, které odpovídají jedinečným potřebám obchodníků s kryptoměnami a investorů v tomto regionu.Aktuální vývoj navazuje na získání počátečních licencí pro provoz a obhospodařování majetku, které společnost obdržela od AFSA v červnu 2023 a potvrdila tak svůj závazek plnit místní regulační požadavky. Soustavné úsilí společnosti Bybit posílit své zastoupení v Kazachstánu podtrhuje její víru v odpovědný růst a zajištění bezpečného obchodního prostředí odpovídajícího předpisům.Kazachstán rychle získal pozici centra inovací v oblasti kryptoměn a společnost Bybit je hrdá na svou vedoucí úlohu při podpoře tohoto vývoje. V roce 2024 například společnost Bybit uspořádala pro kazachstánské banky kurz "Základy blockchainu, Web3 a směny kryptoměn". Tato akce byla součástí iniciativy společnosti Bybit zaměřené na zpřístupnění blockchainového vzdělávání v regionu SNS.Dosažením plné autorizace je společnost Bybit připravena podporovat přijetí kryptoměn, poskytovat zabezpečení na institucionální úrovni a nabízet své rostoucí základně uživatelů v regionu pokročilé obchodní funkce.#Bybit / #TheCryptoArkO společnosti BybitBybit je druhou největší kryptoměnovou burzou na světě podle objemu obchodů a obsluhuje více než 40 milionů uživatelů. Burza založená v roce 2018 poskytuje profesionální platformu pro investory a obchodníky v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i jezdců Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press.S dotazy médií se můžete obracet na adresu media@bybit.comDalší informace najdete na adrese https://www.bybit.comAktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti BybitDiscord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | YoutubeLogo – https://mma.prnewswire.com/media/2267288/Logo.jpg    

Čas načtení: 2024-10-01 13:55:00

Společnost SUPCON navštívila vládní delegace Kazachstánu

Chang-čou (Čína) 1. října 2024(PROTEXT/PRNewswire) - Dne 26. září navštívila společnost SUPCON delegace Ministerstva digitálního rozvoje, inovací a leteckého průmyslu Republiky Kazachstán pod vedením ministra Madiyeva Zhaslana. Delegaci srdečně přivítal předseda a prezident společnosti SUPCON, pan Cui Shan.Představitelé vlády Kazachstánu vyjádřili společnosti SUPCON své uznání a ocenili úroveň její odbornosti a inovací v oblasti inteligentní výroby, digitální transformace a průmyslové umělé inteligence.Ministr Madiyev Zhaslan projevil živý zájem o technologie průmyslové AI společnosti SUPCON, zejména o jejich využití v inteligentních a nízkouhlíkových zařízeních. Se zájmem také očekává rozsáhlou spolupráci se společností SUPCON v různých sektorech ekonomiky Kazachstánu.Cui Shan zdůraznil, že jako přední aktér v oblasti průmyslové AI s celosvětovou působností společnost SUPCON zúročí své technologické kvality, aby vyhověla požadavkům a trendům rozvoje kazachstánského průmyslu a dodala nový impuls průmyslové digitalizaci země.Společnost SUPCON založila v roce 2023 v Kazachstánu dceřinou společnost jako své regionální ústředí pro Střední Asii a vytvořila zde lokalizovaný provozní systém. Také v budoucnu hodlá SUPCON dále investovat do dlouhodobého rozvoje středoasijského regionu a přispívat svými znalostmi a kvalitami k průmyslové digitální transformaci v Kazachstánu i mimo něj.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2518470/image_5022684_18905906.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2518471/1.jpgKONTAKT: Xiaojie Su, suxiaojie@supcon.com 

Čas načtení: 2024-09-30 13:55:00

Na veletrhu KIOGE 2024 debutovala společnost SUPCON, která dále rozšiřuje služby v tomto regionu

Chang-čou (Čína) 30. září 2024(PROTEXT/PRNewswire) - Ve dnech 25. až 27. září ve výstavním centru Atakent v Almaty úspěšně proběhla mezinárodní výstava a konference Kazakhstan International „Oil & Gas" Exhibition and Conference (KIOGE 2024). Akce se zúčastnilo více než 380 společností z 19 zemí včetně Číny, Kazachstánu, Německa a Spojeného království. Veletrh KIOGE, který se poprvé uskutečnil v roce 1993, se stal jednou z největších výstav v oblasti ropného a plynárenského průmyslu ve Střední Asii a v celém kaspickém regionu, a je považován za klíčovou akci mnoha renomovanými velkými společnostmi zabývajícími se těžbou ropy a zemního plynu, společnostmi poskytujícími služby v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu, výrobci zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu i výrobci automatizační a přístrojové techniky. Účastníci akce zde představují nejnovější produkty, technologie a řešení z kazašského ropného a plynárenského průmyslu, realizují „inteligentní" technologie a podílejí se na digitalizaci procesů v oblasti těžby ropy.Letos se veletrhu KIOGE zúčastnila celá řada podniků z Číny. Vůbec poprvé byla na akci pozvána společnost SUPCON, která zde přítomné komplexně seznámila se stavem vývoje společnosti. Ve své expozici společnost SUPCON zdůraznila novou architekturu „1+2+N" Smart Plant Architecture, upozornila na inovativní úspěchy zaměřené na řešení „4 Data Platform + 1 AI Engine" (4 datové platformy + 1 řešení umělé inteligence) a představila řadu dalších produktů a řešení v oblasti digitální transformace. Společnost SUPCON kromě toho kladla velký důraz na tradiční produkty a průmyslové aplikace v ropném a plynárenském průmyslu, čímž získala značnou pozornost mnoha návštěvníků.Stánek SUPCONu navštívili zákazníci ze známých institucí, mezi něž patří například společnost National Company „KazMunayGas" či společnosti jako CNPC, Chevrolet nebo The Astana Times, jejichž zástupci zde měli možnost prohloubit své znalosti technologií a řešení společnosti SUPCON. Výrazně také ocenili úsilí společnosti SUPCON v oblasti plnění čtyř hlavních cílů „Safety, Quality, Green, Profit" (bezpečnost, kvalita, ekologie, zisk) a špičkovou úroveň jejího výzkumu, který se zaměřuje zaměřený na budování klíčových kompetencí v oblasti „AI + Data". Vyjádřili svou podporu a záměr podílet se na spolupráci v úsilí společnosti SUPCON účinně podporovat průmyslovou vitalitu Střední Asie prostřednictvím nového modelu komplexních služeb „5S Store + S2B Platform", lokalizačních služeb, digitálních technologií i společného úsilí ve spolupráci s partnery z tohoto ekosystému.Veletrh KIOGE 2024 je skvělou příležitostí k neustálému zlepšování mezinárodního image společnosti SUPCON, zejména co se týče budování povědomí o této značce ve Střední Asii, k posílení expanze na trhu v tomto regionu, k prohloubení nabídky lokalizovaných služeb a k posílení spolupráce a komunikace s mezinárodními partnery. Vzhledem k relativně nízké úrovni automatizace a digitalizace ve Střední Asii se společnost SUPCON nicméně i nadále snaží zaměřovat také přímo na zákazníka. V souladu s filozofií „SUPCON's power & Chinese technology" (Síla společnosti SUPCON a čínské technologie) zdokonalováním svých produktových technologií a řešení nadále aktivně podporuje digitalizaci, inteligenci a udržitelný rozvoj zpracovatelského průmyslu v Kazachstánu a celé Střední Asii.Střední Asie je jedním z nejvýznamnějších světových regionů v oblasti těžby a vývozu ropy a zemního plynu. Společnost SUPCON se v rámci své zahraniční strategie hodlá i nadále zaměřovat především na rozvoj investic a spolupráce ve Střední Asii. V Kazachstánu a Uzbekistánu založila dceřiné společnosti, které pokrývají celý středoasijský region a jsou hnací silou přechodu zpracovatelského průmyslu ve Střední Asii z tradičních výrobních modelů na vysoce automatizované a inteligentní systémy a snahy o dosahování vysoce kvalitního a udržitelného rozvoje.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2517397/1727408953331.jpgKONTAKT: Xiaojie Su, suxiaojie@supcon.com 

Čas načtení: 2025-02-01 09:02:02

Kazachstán z Krakova a Prahy s full-service dopravci po celý rok. Letenky od 8 360 Kč

Do největší středoasijké země má nyní akční nabídku Turkish Airlines s jedním přestupem v Istanbulu již od 8 452 Kč na odlety z Krakova. V této ceně mate již zahrnuto malé příruční, kabinové i 23kg odbavené zavazadlo. Samozřejmostí je taktéž občerstvení během letů. Lety z Prahy začínají na částce 9 164 Kč. Skvělou zprávou je fakt, že letenky do Astany jsou k dostání po celý rok. Tedy jak přes státní svátky v květnu, celé letní prázdniny, tak i třeba přes zimu, Vánoce a Nový rok. Pro středočechy může být alternativou nabídka LOTu s cenou od 8 360 Kč, která je ale limitována na měsíce ze začátku roku 2025 a kde není v ceně odbavené zavazadlo. Pro vstup na území Kazachstánu není pro občany České republiky vyžadováno vízum.  Co vidět v Kazachstánu Co dělat v Kazacshtánu Autentické cestopisy z Kazachstánu

Čas načtení: 2020-05-27 14:52:01

Zvláštní zpravodaj OSN: Julian Assange byl týrán a hrozí mu, že bude utýrán k smrti

Vykonstruované znásilnění a manipulované důkazy ve Švédsku, tlak z Velké Británie, aby se proces nezastavoval, podjatí soudci, vazba, psychologické týrání a výhled na brzké vydání do USA s očekáváním trestu vězení na 175 let za to, že odhalil válečné zločiny. Nils Melzer, zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů, poprvé promluvil o výbušných poznatcích z jeho vyšetřování případu zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho.    Pane Melzere, proč se zabývá zvláštní zpravodaj OSN pro týrání Julianem Assangem? To se mne před nedávnem také ptalo ministerstvo zahraničí v Berlíně: Je to opravdu váš základní mandát? Je Assange obětí týrání?   Co jste odpověděl? Tento případ se dotýká mého mandátu ze tří pohledů. Za prvé: Tento muž zveřejnil důkazy o systematickém týrání. Místo těch, kteří týrali, je ale teď pronásledován on. Za druhé je on teď tak týrán, že sám vykazuje symptomy psychologického týrání. A za třetí má být vydán do státu, který lidi jako on drží v takových podmínkách vazby, které jsou organizací Amnesty International označovány za týrání. Julian Assange odhalil týrání, byl sám týrán a mohl by být vydán do USA, kde by mohl být utýrán k smrti. A to všechno by nemělo spadat do mé kompetence? Navíc je to případ, který má význam pro každého občana v demokratickém státě.   Co Assangeho čeká, bude-li vydán?  Nedostane se mu žádného právního řízení. Také proto nesmí být vydán. Assange přijde před porotu v Alexandrii ve státě Virginia, před proslulý „špionážní soud“, který projednává všechny případy národní bezpečnosti. To místo není náhodné, protože porotci musí být vybráni proporcionálně k lokálnímu obyvatelstvu a v Alexandrii 85 procent obyvatel pracuje v segmentu národní bezpečnosti – tedy CIA, NSA, ministerstvo obrany nebo ministerstvo zahraničních věcí. Když se před takovou porotou ocitneme s obžalobou za porušení národní bezpečnosti, je rozsudek od začátku jasný. Řízení vede vždy stejná soudkyně, za zavřenými dveřmi na základě tajných důkazů. V žádném takovém případu nebyl nikdo osvobozen. Většina obviněných proto přistoupí na dohodu, že se přinejmenším částečně přiznají k vině a dostanou za to mírnější trest.   Říkáte tedy, že Julian Assange nebude mít v USA žádný právní proces? Bezpochyby. Pokud se budou státní zaměstnanci USA držet rozkazů svých nadřízených, mohou se zúčastnit agresívních válek, dopouštět se válečných zločinů a týraní, mohou si být jisti, že nebudou stíháni. Kde je poučení z norimberských procesů? Pracoval jsem dlouho v konfliktních oblastech, abych věděl, že ve válkách se stávají chyby. Není to vždy kriminalita bez svědomí, mnohé se stane ve stresu, přetížení a panice. Jsem proto schopen pochopit, že vlády říkají: Řekneme pravdu, ale jako stát přejímáme odpovědnost za způsobené škody. A není-li individuální zavinění příliš závažné, nepadnou žádné drakonické tresty. Pokud je ale pravda potlačována a zločinci nejsou voláni k odpovědnosti, začíná to být extrémně nebezpečné. Ve třicátých letech minulého století vystoupily Německo a Japonsko ze Společnosti národů. Patnáct let poté ležel svět v troskách. Dnes USA vystoupily z Rady pro lidská práva OSN a ani masakr „vedlejších škod“, ani týrání CIA po 9/11, nebo agresívní válka proti Iráku nevedly k trestnímu vyšetřování. Tento příklad nyní následuje Velká Británie. V roce 2018 zveřejnil výbor pro zpravodajské služby a bezpečnost britského parlamentu dvě velké zprávy, které dokazovaly, že Velká Británie byla mnohem hlouběji zatažena do tajných operací CIA s týráním, než se dosud myslelo. Prvním úředním krokem vlády Borise Johnsona bylo, že tato vyšetřování anuloval. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Proč jste se tedy tímto případem nezabýval už dříve?  Představte si tmavý pokoj. Najednou se světlo soustředí na slona v této místnosti, na válečné zločince, na korupci. Vlády jsou na okamžik šokovány. Pak ale otočí kužel světla na obvinění ze znásilnění. Je to klasická manipulace s veřejným míněním. Slon je zase v temnotách, za kuželem světla. Místo něj je v centru Assange a my se bavíme o tom, jestli na ambasádě jezdí na skateboardu, anebo jestli správně krmí svoji kočku. Najednou všichni víme, že je to násilník, hacker, špión a narcista. A jeho odhalení nepořádků a válečných zločinů blednou v temnotě. To se stalo i mně, nehledě na moji profesní zkušenost, která mne měla nabádat k opatrnosti.    Můžeme začít od počátku? Jak jste se k tomu případu dostal? V prosinci 2018 mne jeho advokáti poprvé požádali o zásah. Nejdříve jsem odmítl. Byl jsem zavalen ostatními žádostmi a ten případ jsem ani neznal. V mém vnímání, které bylo ovlivněno médii, jsem i já měl předsudek, že Julian Assange je nějakým způsobem vinný a že mne chce manipulovat. V březnu 2019 za mnou přišli jeho advokáti podruhé s tím, že se potvrzují náznaky, že by Assange měl být brzy vypovězen z ekvádorského velvyslanectví. Poslali mi některé klíčové dokumenty a shrnutí jeho případu. A tehdy jsem si řekl, že jsem dlužen mojí profesní integritě se na to alespoň podívat.   A potom? Rychle mi bylo jasné, že tady něco nesedí. Že je tady rozpor, který mi moje celá právní zkušenost nedokáže vysvětlit: Proč je tento člověk devět let v trestně právním vyšetřování, aniž by došlo k obžalobě?   Je to tak výjimečné? Ještě nikdy jsem neviděl srovnatelný případ. Každý může proti každému vyvolat vyšetřování, pokud půjde na policii a toho druhého obviní. Švédské úřady ale vůbec nezajímala výpověď Assangeho. Cíleně ho nechávaly v nejistotě. Představte si, že budete devět a půl roku konfrontováni celým státním aparátem a médii s obviněními ze znásilnění, ale nemůžete se bránit, protože nikdy nedojde k obžalobě.   Říkáte, že švédské úřady nezajímala výpověď Assangeho. Média a úřady vykreslovaly ale opačný obraz: Julian Assange před švédskou justicí uprchl, aby se vyhnul zodpovědnosti. To jsem si nejprve myslel také, než jsem se pustil do rešerše. Je to přesně naopak. Assange se mnohokrát hlásil švédským úřadům, protože se chtěl k obviněním vyjádřit. Ale úřady to odmítaly.   Co to znamená, že úřady to odmítaly? Mohu začít od počátku? Mluvím plynně švédsky a mohl jsem proto číst originální dokumenty. A nevěřil jsem svým vlastním očím. Podle vyjádření postižené ženy se nejednalo o žádné znásilnění. A nejen to: Výpověď této ženy byla následně bez její účasti stockholmskou policí přepsána, aby se nějak podařilo vytvořit podezření ze znásilnění. Mám všechny ty dokumenty, maily, sms.   „Výpověď té ženy byla policií přepsána“, o čem to vlastně mluvíte? Dvacátého srpna 2010 přišla paní S.W. v doprovodu druhé ženy A.A. na policejní stanici ve Stockholmu. S.W. vypověděla, že měla s Julianem Assangem sex, se kterým souhlasila. Ale bez kondomu. Nyní se obává, zda se nemohla nakazit HIV, a chtěla by vědět, jestli může Assangeho zavázat k tomu, aby si nechal udělat test na HIV. Má velkou obavu. Policie zapíše její výpověď a okamžitě informuje státní zastupitelství. Ještě než je vůbec uzavřen její výslech, informují S.W., že bude Assange zadržen pro podezření ze znásilnění. S.W. je tím šokována a odmítá se dále zúčastnit výslechu. Ještě z policejní stanice posílá jedné přítelkyni sms, ve které píše, že nechce vůbec Assangeho obvinit, jenom chce, aby si nechal udělat test na HIV. Policie ho ale chce zjevně „chytit za ruku“.    Co to znamená? S.W. vůbec neobvinila Assangeho ze znásilnění. Odmítá dále pokračovat ve výslechu a odjíždí domů. Přesto se po dvou hodinách objeví v bulvárním švédském deníku Expressen titulek: Julian Assange podezřelý z dvojnásobného znásilnění.   Dvojitého znásilnění? Ano, ještě je tam ta druhá žena, A.A. Ta také nechtěla podat žádné obvinění, pouze doprovázela S.W. na policejní stanici. Ten den se jí nikdo na nic neptal. Později ale řekla, že ji Assange sexuálně obtěžoval. Pochopitelně nemohu říci, zda je to pravda, či nikoliv. Pouze pozoruji celý průběh: Jedna žena přijde na policejní stanici. Nechce podat žádné obvinění, chce jen od Assangeho test na HIV. Policie dostane nápad, že by to mohlo být znásilnění, a prohlásí to za oficiální delikt. Žena to odmítá podepsat, odchází domů a píše přítelkyni, že nechce, aby policie dostala Assangeho „do rukou“. A za dvě hodiny je to v novinách. Dnes už víme, že tisku to podstrčilo státní zastupitelství. A to bez toho, aby se Assangeho vůbec na něco zeptali. A ta druhá žena, která měla být podle titulku z 20. 8. také znásilněna, byla vyslechnuta teprve 21.8.   Co tato druhá žena později vypověděla?  Řekla, že Assangemu, který přijel do Švédska na konferenci, dala k dispozici svůj byt. Malý jednopokojový byt. Když byl Assange v bytě, vrátila se do bytu dříve, než bylo plánováno. Řekla, že to nebyl žádný problém, může s ní spát v jedné posteli. Té noci pak došlo k souhlasnému sexu. Řekla ale, že Assange během pohlavního styku záměrně porušil kondom. Pokud by to tak bylo, je to přirozeně sexuální delikt. Ta žena ale také říká, že si toho všimla až následně, že je kondom narušený. Je v tom ovšem rozpor, který musí být nezbytně vyjasněn: Pokud si toho nevšimnu, nemohu ani vědět, zda to partner udělal záměrně. Na kondomu, který byl přiložen jako důkaz, navíc nebyly zjištěny žádné stopy DNA Assangeho nebo A.A.   Odkud se ty dvě ženy znaly? Ve skutečnosti se neznaly. A.A., která Assangeho ubytovala a působila jako jeho tisková tajemnice, se seznámila s S.W. z toho důvodu, že nosila růžový kašmírový svetr. Zřejmě věděla od Assangeho, že se snaží o sexuální dobrodružství také s S.W. Jednoho večera dostala od jednoho známého sms: Assange bydlí u ní a on by se s ním rád spojil. A.A. mu odpověděla: Assange zřejmě spí s „kašmírovou dívkou“. Druhý den ráno telefonuje S.W. s A.A. a říká jí, že skutečně s Assangem spala a má teď strach, že se nakazila HIV. Její strach byl zřejmě skutečný, protože dokonce vyhledala kliniku, aby si nechala poradit. Na to jí A.A. navrhla: Pojďme na policii a donutíme Assangeho, aby si nechal udělat test na HIV. Obě ženy ovšem nejdou k nejbližší policejní stanici, ale k vzdálenější, kde pracuje přítelkyně A.A. jako policistka. Ta také vede výslech, zpočátku dokonce za přítomnosti její přítelkyně A.A., což není korektní. Až dosud je možné mluvit o nedostatečné profesionalitě. Zlomyslnost úřadů se ukázala později, když okamžitě rozšířily podezření ze znásilnění prostřednictvím bulvárního tisku. A to bez výslechu A.A. a v rozporu s výpovědí S.W. A také v rozporu s jasným zákazem švédských zákonů zveřejňovat jména pravděpodobných obětí a podezřelých ze sexuálních deliktů. Nadřízená státní zástupkyně je na tento případ upozorněna a po několika dnech vše uzavírá s tím, že výpovědi S.W. působí důvěryhodně, ale nezavdává to podezření z deliktu.   Ale pak se celá záležitost teprve opravdu rozjela. Proč?  Nadřízený policistky, která prováděla výslech, jí napíše, že má výpověď S.W. přepsat.   Co policistka přepsala? To nevíme. Ten první výslech byl v počítači přímo přepsán a už neexistuje. Víme jenom, že původní výpověď podle stanoviska hlavní státní zástupkyně neobsahovala žádné důkazy o deliktu. V revidovaném zápisu stojí, že došlo k několikanásobnému pohlavnímu styku. Souhlasně a s kondomem. Ale ráno se žena probudila s tím, že Assange se pokoušel do ní vniknout bez kondomu. Ptá se ho: Máš kondom? On říká: Ne. Ona říká: You better not have HIV, ale nechá ho pokračovat. Tato výpověď byla redigována bez účasti této ženy a nebyla jí také podepsána. Je to zmanipulovaný důkazní prostředek, ze kterého pak švédské orgány zkonstruovaly znásilnění.   Proč by to švédské úřady dělaly? Rozhodující je časový kontext. Koncem července zveřejnily WikiLeaks ve spolupráci s New York Times, Guardian a Der Spiegel tak zvaný „Afghan War Diary“. Je to jeden z největších informačních úniků americké armády. USA okamžitě požádaly svoje spojence, aby Assangeho zahrnuli žalobami. Neznáme celou korespondenci, ale Stratfor, což je bezpečnostní firma, která radí vládě USA, doporučila žalovat Assangeho příštích 25 let.    Proč se tehdy Assange nepřihlásil policii? Ale on to udělal, jak už jsem naznačil.   Rozveďte to, prosím. Assange se z tisku dozvěděl o obvinění ze znásilnění. Kontaktuje policii, aby k tomu zaujal stanovisko. Nehledě na publikovaný skandál, bude mu to umožněno až po devíti dnech, když už ale obvinění ze znásilnění S.W. je smeteno ze stolu. Řízení kvůli sexuálnímu obtěžování A.A. ale stále běží. 30. srpna 2010 přijde Assange na policejní stanici, aby vypovídal. Je vyslýchán policistou, který mezitím vydal pokyn přepsat výpověď S.W. Úvodem rozhovoru Assange řekne, že je připraven vypovídat. Nechce ale, aby se obsah rozhovoru opět objevil v tisku. To je jeho právo a je o tom ujištěn. Ale téhož večera je všechno opět v novinách. Pocházet to mohlo jedině od úřadů, protože u rozhovoru nebyl nikdo další přítomen. Zjevně se jednalo o to, aby bylo jeho jméno cíleně poškozeno.   Jak pak vůbec vznikla ta historie, že Assange chtěl před švédskou justicí utéci? Bylo to vykonstruováno, vůbec to neodpovídá skutečnostem. Pokud by chtěl zmizet, nepřišel by dobrovolně na policejní stanici. Na základě přepsané výpovědi S.W. bylo proti zastavení, které provedla státní zástupkyně, podáno odvolání a 2. 10. 2010 bylo stíhání kvůli znásilnění obnoveno. Oběma ženám byl na státní útraty přidělen právní zástupce Claes Borgström. Tento muž je partnerem v právní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Thomase Bodströma, pod jehož vedením švédská tajná policie zatýkala uprostřed Stockholmu osoby, které Spojené státy podezíraly, a předávala je bez jakéhokoliv procesu CIA, která je pak týrala. Tím se vyjasňuje transatlantické pozadí celé záležitosti. Poté, co bylo obnoveno obvinění ze znásilnění, vzkázal přes svého advokáta Assange několikrát, že chce k tomu zaujmout stanovisko. Příslušná státní zástupkyně to odmítla. Jednou se jí to nehodilo, jednou byl příslušný policista nemocný. Až zhruba po třech týdnech napsal advokát Assangeho, že musí už skutečně na konferenci do Berlína. A zda může Švédsko opustit. Státní zastupitelství písemně souhlasilo. Může Švédsko krátkodobě opustit.   A potom? V den, kdy Assange opustí Švédsko, kdy přitom není ještě vůbec jasné, zda krátkodobě, nebo dlouhodobě, je na něj vystavený zatykač. Ze Stockholmu letí do Berlína s SAS. Přitom z jeho podaných zavazadel zmizí jeho laptopy. Když přiletí do Berlína, žádá Lufthansa SAS o pátrání po zavazadle, ale ta odmítne jakoukoliv informaci.   Proč? To je právě ten problém. V tomto případě se neustále stávají věci, které vlastně nejsou možné, pokud nezměníte úhel pohledu. Assange potom pokračuje v cestě do Londýna, neutíká ale před justicí, nýbrž nabízí státnímu zastupitelství přes svého právníka několik možných dat k výslechu ve Švédsku – korespondence k tomu existuje. Pak se stane následující: Assange se dozví, že v USA bylo proti němu zahájeno tajné trestní řízení. Tehdy to nebylo USA potvrzeno, ale dnes víme, že to tak skutečně bylo. A od tohoto okamžiku říká jeho advokát: Assange je připraven vypovídat ve Švédsku, ale žádá diplomatické záruky, že ho Švédsko nevydá do USA.    Byl to vůbec realistický scénář? Absolutně. Několik let předtím, jak jsem už zmínil, předala švédská tajná policie dva ve Švédsku registrované žadatele o azyl bez jakéhokoliv řízení CIA. Už na letišti ve Stockholmu byli týráni, omámeni a pak dopraveni do Egypta, kde týrání pokračovalo. Nevíme, jestli to byly jediné případy. Ale známe právě tyhle, protože tito muži přežili. Později podali žalobu před komisí OSN pro lidská práva a vyhráli. Švédsko muselo každému z nich zaplatit půl miliónu dolarů odškodnění.    Jak reagovalo Švédsko na Assangeův požadavek? Advokáti říkají, že během těch sedmi let, kdy Assange žil na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, více než třicetkrát švédským úřadům nabízeli, že Assange přijede do Švédska, pokud mu zajistí, že nebude vydán do USA. Švédové to odmítli s tím, že přece neexistuje žádná žádost o jeho vydání do USA.   Jak hodnotíte tento jeho požadavek? Takové diplomatické záruky jsou v mezinárodní praxi běžnou záležitostí. Necháte se ujistit, že nebudete vydáni do země, kde hrozí nebezpečí těžkého poškození lidských práv, a to nezávisle na tom, zda už existuje požadavek na vydání z této země, či nikoliv. Je to politický, nikoliv právní proces. Uvedu příklad: Francie žádá Švýcarsko o vydání kazašského obchodníka, který žije ve Švýcarsku, ale je Francií i Kazachstánem hledaný pro daňové podvody. Švýcarsko nevidí ve Francii žádné nebezpečí týrání, ale v Kazachstánu ano. Proto Švýcarsko sdělí Francii: Vydáme vám tohoto muže, chceme ale diplomatické ujištění, že nebude následně vydán do Kazachstánu. Pak Francouzi neodpoví: Ale Kazachstán žádnou žádost o vydání nepodal, nýbrž samozřejmě poskytnou požadovanou záruku. Argumenty Švédů byly přitažené za vlasy. To je jedna věc. Ta druhá je, a to vám říkám se všemi mými zkušenostmi z pozadí kulis mezinárodní praxe: Pokud je vám takové diplomatické ujištění odmítnuto, tak jsou všechny pochyby o důvěře v danou zemi oprávněné. Proč by to nemohli Švédové garantovat? Z právního pohledu nemají přece USA se sexuálním řízením ve Švédsku vůbec nic společného.   Proč nechtěli Švédové dát ty garance? Je třeba se jen podívat, jak bylo toto řízení vedeno: Ve Švédsku nikdy nešlo o zájmy těchto dvou žen. Assange chtěl i poté, co nedostal ujištění o tom, že ho nevydají, nadále vypovídat. Říkal: Pokud nemůžete garantovat, že nebudu vydán, jsem vám k dispozici v Londýně nebo přes videolink.    Je ale normální nebo právně jednoduše možné, aby švédští úředníci k takovému výslechu cestovali do jiné země? To je další důkaz pro to, že Švédsku nikdy nešlo o hledání pravdy. Právě pro takové justiční případy existuje dohoda mezi Velkou Británií a Švédskem, která předpokládá, že pro výslech osob mohou cestovat švédští úředníci do Anglie a opačně. Anebo je možné výslech provést přes video. Mezi Švédskem a Anglií se to v tomto období uskutečnilo ve 44 jiných řízeních. Jen u Juliana Assangeho Švédsko trvalo na tom, že je zásadně důležité, aby se osobně dostavil.    Proč na tom trvali?  Pro to všechno – odmítnutí diplomatické garance, odmítnutí výslechu v Londýně, je pouze jedno vysvětlení: Chtěli ho dostat do rukou, aby ho mohli vydat do USA. Co se všechno ve Švédsku během několika málo týdnů koncentrovalo v rámci trestního předvyšetřování, je absolutně groteskní. Stát oběma ženám přidělil právního zástupce, který jim vysvětlil, že znásilnění je oficiální delikt, takže trestněprávní interpretace jejich zkušenosti je nyní záležitostí státu, nikoliv jejich. Když byl upozorněn na rozpor mezi výpověďmi žen a úřední verzí, odpověděl jejich právní zástupce, „že zkrátka nejsou žádné právničky“. Státní zastupitelství pět let Assangeho nevyslechlo k obviněním ze znásilnění, až se konečně jeho právníci dostali ke švédskému nejvyššímu soudu, aby si vynutili, že státní zastupitelství buď vznese obžalobu, nebo ji stáhne. Když Švédové Angličanům sdělili, že pravděpodobně budou muset řízení zastavit, odpověděli znepokojení Britové: „ Dont´you dare get cold feet!“   Jak prosím? Ano, Angličané, jmenovitě Crown Prosecution Service, chtěli Švédy nezbytně odradit od toho, aby řízení zastavili. Přitom by vlastně měli být Angličané rádi, že by nemuseli vydávat milióny daňových peněz na hlídání ekvádorského velvyslanectví, aby zabránili útěku Assangeho.   Proč byli Angličané zainteresováni na tom, aby Švédové řízení nezastavovali?  Musíme si přestat myslet, že zde skutečně šlo o to, vést šetření kvůli sexuálnímu deliktu. Co udělaly WikiLeaks, to ohrožovalo politické elity USA, Anglie, Francie a Ruska současně. WikiLeaks zveřejnily tajné státní informace. A to je ve světě, kde i v takzvaných zralých demokraciích utajování nabylo převahy, považováno za zásadní ohrožení. Assange zdůraznil, že státům dnes nejde o legitimní důvěrnost, nýbrž o potlačení důležitých informací ke korupci a zločinu. Vezměme si typický příklad, který zveřejnila Chelsea Manning, tzv. video o kolaterálních škodách. Je to video americké armády, které ukazuje, jak američtí vojáci zabijí v Bagdádu více lidí, mezi nimi dva spolupracovníky agentury Reuters. Jako dlouholetý právní poradce Mezinárodního červeného kříže vám mohu říci, že se jednalo nepochybně o válečný zločin.   Co by měl dělat právní stát v takovém případě?  Právní stát by měl proti Chelsea Mannig možná postupovat pro vyzrazení úředního tajemství, protože předala video Assangemu. Zcela určitě by ale nepronásledoval Assangeho, protože ten zveřejnil video ve veřejném zájmu, v zájmu klasického investigativního žurnalismu. Co by ale právní stát měl především učinit, to je vyšetřit a potrestat válečné zločince. Tito vojáci patří za mříže. Ale proti žádnému z nich nebylo zahájeno trestní řízení. Místo toho sedí muž, který informoval veřejnost, v Londýně ve vydávací vazbě a může v USA dostat 175 let vězení. To je míra trestu, která je zcela absurdní. Pro příklad: Hlavní váleční zločinci v jugoslávském tribunálu dostali tresty 45 let. 175 let vězení ve vazebních podmínkách, které jsou označovány zvláštním zpravodajem OSN a Amnesty International jako nelidské. Opravdu ohromující na tomto případu je bezprávný prostor, který se vyvinul – mocní mohou beztrestně jít přes mrtvoly a z žurnalismu je špionáž. Je zločinem říkat pravdu.   V dubnu 2019 anglická policie Juliana Assangeho odvlekla z ekvádorského velvyslanectví v Londýně. Jak hodnotíte tuto akci? V roce 2017 přišla v Ekvádoru k moci nová vláda. Tehdy napsal americký Kongres dopis: Potěšilo by nás, kdyby USA mohly kooperovat s Ekvádorem. Šlo samozřejmě o mnoho peněz. Ale je tam jedna překážka: Julian Assange. Jsou ochotni kooperovat, když Ekvádor předá Assangeho USA. Od tohoto okamžiku začíná na ekvádorském velvyslanectví tlak na Assangeho masivně stoupat. Je mu ztěžován život. Ale zůstává. Pak Ekvádor ruší jeho azyl a dává Anglii zelenou pro jeho zatčení. Protože mu dřívější ekvádorská vláda udělila ekvádorské občanství, je třeba mu odejmout pas, protože ústava Ekvádoru zakazuje vydávání vlastních občanů. To se všechno stane bez jakéhokoliv správního řízení přes noc a Assange nemá žádnou možnost k tomu zaujmout stanovisko, nebo použít právní prostředky. Britové ho zatknou a stejného dne je předveden před anglického soudce, který ho pro porušení podmínek kauce odsoudí.   Jak posuzujete rychlost toho odsouzení? Assange měl jen 15 minut času k přípravě se svým právníkem. Řízení samo trvalo také 15 minut. Assangeův právník položil na stůl tlustý svazek a podal okamžitě odvolání kvůli zaujatosti jedné přísedící soudkyně, protože její muž figuroval v 35 případech WikiLeaks. Soudce ale jeho námitky odmítl bez jakéhokoliv zkoumání. Assange řekl během jednání jedinou větu: Jsem nevinný. Soudce se k němu obrátil a řekl: Jste narcista, který myslí jen na svoje zájmy. Odsuzuji vás kvůli porušení podmínek kauce.    Pokud vám dobře rozumím: Julian Assange neměl od začátku žádnou šanci? Ano, tak to je. Neříkám, že Julian Assange je anděl. Anebo hrdina. Ale tím nemusí být. My přece mluvíme o lidských právech a ne o právech andělů nebo hrdinů. Assange je člověk a má právo se obhajovat. Má právo se bránit a být s ním lidsky zacházeno. Cokoliv je Assangemu předhazováno, má právo na férové řízení. A to mu bylo důsledně odmítáno, a to jak ve Švédsku, v USA, v Anglii i v Ekvádoru. Místo toho ho nechali sedm let smažit v jedné místnosti a pak ho vyrvali a během hodin a bez jakékoliv přípravy odsoudili kvůli přestupku o kauci, který spočíval v tom, že od jednoho ze států OSN dostal diplomatický azyl. Přesně tak, jak to předpokládá mezinárodní právo a jako toho využilo nesčíslné množství čínských, ruských a jiných disidentů na západních velvyslanectvích. Je zjevné, že se tu jedná o politický proces. Ostatně i v Anglii v podobných procesech o porušení kauce padají výjimečně tresty vazby, většinou jen pokuty. Assange naproti tomu dostal 50 týdnů vazby ve vězení s nejvyšší mírou ostrahy – zjevně nepřiměřený trest, který sledoval jediný cíl: Aby USA mohly v klidu připravit obvinění ze špionáže.    Podobné podmínky pro jednoduchý přestupek porušení kauce? Od kterého okamžiku se vazba stává týráním? Julian Assange byl cíleně psychologicky ze strany Švédska, Anglie, Ekvádoru a USA týrán. Nejprve zcela svévolným vedením procesu. Vedení řízení ze strany Švédska, s aktivní pomocí Anglie, bylo zaměřeno na to, aby se dostal pod tlak a zůstal uvězněn na velvyslanectví. Švédsku nešlo nikdy o to, dopátrat se pravdy a těm ženám pomoci, nýbrž dostat Assangeho do kouta. Jedná se o zneužití soudního řízení, které má dostat člověka do pozice, kdy se už nemůže bránit. Toto trvalé zneužití státní moci způsobilo u Assangeho enormní stavy stresu a strachu a zanechalo měřitelné kognitivní a neurologické škody. Navštívil jsem Assangeho v květnu 2019 v jeho cele v Londýně spolu se dvěma světově respektovanými lékaři, kteří jsou specializováni na forenzní a psychiatrické vyšetřování obětí týrání. Diagnóza obou lékařů byla jednoznačná: Julian Assange vykazuje typické symptomy psychologického týrání. Pokud nebude vzat co nejrychleji v ochranu, je třeba počítat s rychlým zhoršením jeho zdravotního stavu až k smrti.    Když už seděl půl roku v Anglii ve vydávací vazbě, zastavilo v tichosti Švédsko v listopadu 2019 najednou řízení proti Assangemu. Po devíti letech. Co se stalo? Skoro deset let švédský stát stavěl Assangeho cíleně na pranýř jako sexuálního zločince. Pak najednou zastaví řízení se stejným argumentem, jako to udělala státní zástupkyně v roce 2010 po pěti dnech: Výpověď ženy je sice důvěryhodná, ale nejsou k dispozici žádné důkazy o trestném činu. Je to neuvěřitelný skandál. Ale ta časová shoda není náhodná. 11.listopadu byl zveřejněn oficiální dopis, který jsem dva měsíce předtím předal švédské vládě. V tomto dopise jsem vyzval švédskou vládu, aby v 50 bodech vysvětlila, jak souvisí její vedení vyšetřování s lidskými právy. Jak je možné, že se tisk všechno dozvěděl, ačkoliv je to zakázáno? Jak je možné, že podezření bylo zveřejněno, ačkoliv se výslech ještě vůbec nekonal? Jak je možné, že tvrdíte, že šlo o znásilnění, ačkoliv postižená žena s tím nesouhlasí? V den zveřejnění jsem dostal ze Švédska strohou odpověď: Vláda nemá k tomuto případu žádné další připomínky.   Co ta odpověď znamená? Je to přiznání viny. {/mprestriction}  Z rozhovoru na webu republik.ch přeložil Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2024-04-26 09:47:48

Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!

V odlehlé oblasti východního Kazachstánu si několik obyvatel všimlo něčeho neobvyklého. Farmáři řekli televiznímu kanálu 24.kz, že yetti krade jejich dobytek. Skutečně mají co dělat s legendárním kryptidem?   Jeden z místních farmářů na východě Kazachstánu je svědkem něčeho neskutečného. V noci ho vzbudí podivné zvuky a vyženou ven z postele. Dojde až ke své

Čas načtení: 2024-04-29 20:25:45

Ostuda a potupa. Čeští hokejoví mladíci se omlouvají za nepochopitelné fiasko

Tohle byla pořádně zbytečná a bolestná blamáž. Čeští hokejisté do 18 let dopřáli Kazachstánu první výhru v elitní kategorii v historii. Národní tým padl 3:4 v prodloužení a hráči i trenér David Čermák těžko hledali slova. „Strašně špatný výkon, takhle jsme si to vůbec nepředstavovali. To, co jsme si proti Švédsku vyhráli, jsme proti Kazachstánu ztratili,“ připustil kouč v rozhovoru pro hokej.cz.

Čas načtení: 2024-05-20 20:09:00

SESTŘIH: Polsko se loučí s elitou, Kazachstán rozhodl v poslední třetině

Polští hokejisté se rozloučili s elitní divizí mistrovství světa bez jediné výhry. V klíčovém duelu proti Kazachstánu prohráli 1:3 a v ostravské skupině B tak skončili s jedním bodem na poslední sestupové příčce. Naději o setrvání přitom drželi až do 51. minuty, kdy k radosti Kazachstánu udeřil Valeri Orechov a následně i Roman Starčenko.

Čas načtení: 2024-06-03 12:10:00

Transport koní Převalského. Do Kazachstánu míří tři hřebci a klisna

Čtyři koně Převalského čeká v pondělí přesun z Prahy do Kazachstánu. Zoologická zahrada je chce vrátit na místa, kde kdysi žili. Třeba do Mongolska už pražská zoo přepravila 38 koní. Do Kazachstánu poletí z vojenského letiště ve Kbelích.

Čas načtení: 2024-06-04 18:31:26

Zoo Praha vypustila první koně Převalského v Kazachstánu

Tříletá Zeta II, čtyřletá Ypsilonka a stejně starý Zorro – to jsou jména prvních koní Převalského, které Zoo Praha ve spolupráci s Armádou České republiky dopravila do Kazachstánu. Trojice koní vyběhla ve zmíněném pořadí z transportních beden do aklimatizačních ohrad v 18.40 hodin místního času. „První koně Převalského se po stovkách let vrátili do stepí středního Kazachstánu,“ řekl …

Čas načtení: 2024-06-06 10:14:00

Velkolepý návrat koní Převalského: V Kazachstánu přistály už i klisny z Berlína

Na důležitou misi vyslala v pondělí z pražského kbelského letiště Zoo Praha jednoho hřebce a dvě klisny koně Převalského. Armádní letoun CASA je dopravil do volné přírody v oblasti Altyn Dala v Kazachstánu, jejich úkolem zde bude rozšířit svou populaci a navrátit tak svůj druh do místa, odkud pochází. Původně měli z Prahy letět čtyři koně, hřebec Pelle si ale začal v transportní bedně sedat, což při dlouhém letu představuje velké komplikace. Další problémy byly s přepravou koní z Berlína, odkud měli vyletět v tutéž dobu jako z Prahy. Berlínská CASA však měla závadu, odlet byl tak opožděn. Letoun nakonec dosedl na letišti v Kazachstánu ve čtvrtek v pět ráno našeho času.

Čas načtení: 2024-06-14 10:39:02

Zoo Praha vrátila koně Převalského po stovkách let zpět na kazašskou step

Zoo Praha a česká armáda dopravily do Kazachstánu sedm koní Převalského. Jde o první divoké koně na stepi středního Kazachstánu za posledních 200 let. První vypuštěnou byla klisna Zeta II. Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek nazval její vypuštění historickým okamžikem. Úspěchu českých chovatelů si všimla i britská televize BBC.

Čas načtení: 2024-06-17 11:25:00

Zoo Praha: Koním Převalského se v Kazachstánu daří dobře, hřebec se páří

Koním Převalského, které pražská zoo převezla minulý týden do Kazachstánu, se daří dobře. V aklimatizačních ohradách, do kterých je pracovníci po příletu vypustili, si obě skupiny koní našly napajedlo a využívají velkou část ohrady. Hřebec Zorro se začal pokoušet o páření s jednou z klisen. ČTK to v rozhovoru řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Pražská zoologická zahrada návrat koní do přírody organizuje. Zástupci zoo minulý týden přepravili armádními letouny sedm koní do oblasti stepí Altyn Dala, tři odletěli z Prahy a čtyři vypravila berlínská zoo. Ve stepích středního Kazachstánu jsou tato zvířata zpět po stovkách let.

Čas načtení: 2024-06-19 06:00:01

Soudruzi nás učili střílet raketami a chránit komunistickou vlast. V Kazachstánu vybudovali umělou oázu

Sovětský svaz se v devadesátých letech minulého století rozpadl. Spousta lidí už tedy toto zřízení násilně držených okupovaných republik zná jen z vyprávění a učebnic. Libor Folvarčný měl „kliku“, na vlastní kůži cestu do Sovětského svazu zažil, konkrétně do Kazachstánu. „Jízda ešalonem byla plánována na cca osm dní ve vlaku tam a osm zpět, což se splnilo. Jeli jsme přes Čiernou pri Čope, kde nás přesadili do ruských vagónů. Byly to lůžkové vagóny, kde nás spalo vždy šest v jednom kupé. Pryčny byly tvrdé, dřevěné,“ vysvětloval pamětník socialistické vojny. Okna nešla otevřít, byla tam jen úzká škvíra na vyvětrání. Zřejmě proto, aby náhodou nějaký svobodný sovětský člověk nechtěl vyskočit z vagónu někde jinde, než měl. „Na koncích vagónů byly záchody, ale ten jeden si zabral tzv. děžurnyj po vagóně, což byl v našem případě pár ona a on. Druhý záchod zbyl na nás ostatní vojáky, kterých bylo zhruba padesát. Tento záchod jsme používali osm dní a nikdo se o něj nestaral. Dovedete si představit, jak vypadal. Při vykonávání velké potřeby jsme na něj vylezli v botách a vykonávali ji ve dřepu. Dodnes nevím, k čemu tam ti děžurní byli, když nedělali vůbec nic.“ Mazáka jsme za šikanu dostali do nemocnice a už jsme ho nikdy neviděli, vzpomíná pamětník Číst více Domy, ve kterých bydlet nechcete Libor Folvarčný byl už v té době podporučík (základní vojenské služby), takže z něj udělali velitele vagónu. „Jeden kámoš absolvent jel v lampasáckém vagónu a my ostatní jsme jeli s vojáky základní služby. Ze začátku probíhala jízda normálně. Jídlo nám dávali české, dokonce i nějaké sladkosti. Vlak projížděl oblastmi, kam by se normální turista nikdy nedostal. Jeli jsme přes Ukrajinu a tam i přes horké léto stál u každého mostu a tunelu jeden voják v dlouhém kabátě s puškou, která byla stejně vysoká jako on. Při průjezdu vlaku stál v pozoru a zdravil náš vlak.“ Ruské (tedy vlastně ukrajinské) vesnice byly podle vzpomínek pamětníka všechny stejné a tvořila je řada jakýchsi hliněných domků s doškovou střechou bez oken. Velikost domků byla asi jako větší stan. „Na šířku tam bylo vidět dveřmi, které byly plně otevřeny, dvě poschoďové postele vedle sebe a mezi nimi úzkou uličku. Na druhém konci mezi postelemi stála na jakémsi stolku černobílá televize, jinak nic. Žádný záchod, umyvadlo nebo tak něco.“ Dívky panáčkovaly jako pejsci Televize byla velmi důležitá, pomocí ní soudruzi hustili do lidí svou propagandu. „Jeli jsme tak blízko, že jsme opravdu viděli dovnitř těch domků. Před nimi seděli lidé a pokuřovali. V každé vesnici byly vždy dva větší dřevěné domky, což si myslím, že byl místní národní výbor a místní stranický výbor. Jednou jsem dokonce viděl, jak ten dřevěný domek zvenku obezdívali, normálně vlastně schovali ten dřevěný domek uvnitř zděného.“ Pokud někdy ve vesnici zastavili nebo jeli pomalu, přišli někteří obyvatelé včetně dětí i mladých dívek až k vlaku a mávali. „My jsme jim za to házeli bonbóny nebo jiné sladkosti, což oni obratně lapali. Když to byla nějaká holka, lákali jsme ji na žvýkačky a ona úplně panáčkovala jako pejsek, abychom jí tu žvýkačku dali.“ Mezi jednotlivými vesnicemi byly kolem trati oblasti, kde rostly topoly, takže nebylo z vlaku nic jiného vidět. Délka těch oblastí byla v řádech stovek kilometrů. „Někdo říkal, že jsou to větrolamy, ale my jsme jim říkali ‚maskirovka‘, což určitě popisovalo jejich účel lépe. Měly totiž maskovat výhled pro běžné lidi z vlaku (pokud se tam vyskytl nějaký cizinec), aby neviděli právě ty ruské chudičké vesnice.“ Vojáci se poprali o hrnek vody Po cestě bylo podle pamětníka velké vedro, hlavně v Kazachstánu. Větrat pořádně nešlo, byly tam jen ty větrací škvíry. „Pak na nás dokonce nějak zapomněli s pitnou vodou a vojáci neměli co pít. Samozřejmě nadávali, a to i směrem ke mně jako k veliteli vagónu. Já jsem ovšem nesměl nikoho pustit ven, protože by mě za to klidně zavřeli. Ale nakonec jsem to riskl a na jedné zastávce jsem dal jednomu vojákovi jakýsi kýbl a poslal jej nabrat vodu. Voják vyskočil, nabral vodu a vrátil se včas ještě dříve, než se vlak zase rozjel. A pak jsem poprvé v životě viděl, jak se vojáci málem prali o hrnek vody.“ Kozí stezka Lucie Benešové skončila. S Matonohou mají velké plány Číst více Nakonec dojeli na místo, bylo to někde u města Aksaj. Hned po příjezdu skládali techniku z vagónů. „A tady jsem poprvé viděl zapadnout Tatru 148 do písku. Hned jak sjela, najela na pouštní písek, a místo aby jela dál, zapadla a koly hrabala na místě, což způsobovalo, že se ještě více propadala. Žádného z odpovědných velitelů nenapadlo, že v poušti je písek a že by měla mít Tatra jiné pneu. Nevím, jak to nakonec vyřešili, protože pro nás přijel starý ruský autobus s balónovými pneumatikami, který neměl s jízdou po písku problém, a odvezl nás do oázy vzdálené asi 60 km v poušti Karakum.“ Mohl jsem do důstojnické jídelny Oáza byla umělá, přes šedesát kilometrů k ní vedli vodu a denně zalévali stromy i ostatní vegetaci. „Bylo v ní postaveno několik domů typu ubytovny, kde jsme měli spát. Já jsem tam měl lůžko společně s dalšími absolventy. Umývárna klasického typu s kamennými koryty místo umyvadel byla někde mimo ty pokoje, společná pro všechny. Tam jsme bydleli a taky chodili na jídlo.“ Byla tam také důstojnická jídelna a pak venku výdejna jídla pro vojáky. „Tam byla fronta v délce sto metrů, vojáci čekali s ešusy, až přijdou na řadu. Tam jim mrskli do ešusu jídlo a odchod. Sníst si to mohli kdekoli venku kolem. Do důstojnické jídelny mohli chodit jen důstojníci, což já jsem již naštěstí byl – měl jsem hodnost podporučíka. V jídelně jsme si normálně sedli ke stolu a místní vojenská obsluha nám nosila jídlo,“ doplnil pamětník. Zajímá vás, jak dopadlo samotné cvičení s ostrými raketami? Dozvíte se už příští týden, Libor Folvarčný nám vyprávěl i o tomto. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme včetně případného fotografického materiálu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Jedním gazíkem jsme obklíčili nepřátelský vůz a zatkli generálního tajemníka.

Čas načtení: 2024-07-08 16:24:00

Fritz utekl Zverevovi z lopaty, ve čtvrtfinále je i Djokovič. Rybakinovou čeká Svitolinová

Podruhé si zahraje čtvrtfinále Wimbledonu americký tenista Taylor Fritz, který otočil zápas s Alexandrem Zverevem z Německa. Za osmým triumfem v turnaji kráčí Novak Djokovič, jenž postoupil mezi osm posledních po výhře nad Dánem Holgerem Runem. Předloňský titul může zopakovat i Jelena Rybakinová z Kazachstánu, které její ruská soupeřka Anna Kalinská za stavu 6:3, 3:0 pro Rybakinovou vzdala zápas kvůli zranění pravého předloktí. Nasazená čtyřka narazí na jednadvacítku Ukrajinku Elinu Svitolinovou, která smetla Číňanku Wang Sin-jü 6:2, 6:1. Lotyška Jelena Ostapenková zdolala Julii Putincevovou z Kazachstánu 6:2, 6:3 a utká se s Barborou Krejčíkovou.

Čas načtení: 2024-07-10 06:00:01

Jak jsme nakupovali v Sovětském svazu: Kilo salámu za dva ruble a šampaňské za hubičku

Sovětští soudruzi se štítili jen máločeho (což dodnes zůstalo jejich ruským následovníkům, jak je vidět na Ukrajině). Takže střelba do vlastních lidí nebyla problém, jak už pro Čtidoma.cz popsal pan Libor Folvarčný. Ovšem nejen drilem živ byl voják. „Volný“ čas ale nebylo jak trávit. Navíc v Kazachstánu bylo obrovské vedro. „Já si chodil chladit tělo do klasických umýváren s kamennými žlaby snad každou hodinu, ale stejně jsem se pořád potil,“ usmíval se pan Folvarčný. Království za větrák Vojáci měli možnost navštívit nějaký ruský univermag (obchoďák), kde se dala koupit různá technika. „Kluci kupovali hlavně rádia, ale já jsem si koupil za prachy, které jsme dostali jako mimořádný žold, stolní ventilátor. Měl tři velké plastové lopatky a dvě nebo tři rychlosti otáčení. Všichni se mi smáli, ale odpoledne přišli a záviděli, jak si ležím a foukám na sebe příjemně chladný větříček. Pár se jich i ‚nasomrovalo‘ do dosahu mého ventilátoru a smát se mi přestali.“ Byli jsme potrava pro kanóny, vzpomíná pamětník služby vlasti za socialismu Číst více Ve zmíněném ruském obchodě se podle pamětníka prodávaly i potraviny, včetně alkoholu. „Láhev ruského šampaňského tam tehdy stála v přepočtu cca 18 Kč, což bylo v podstatě za hubičku, a tak jsem si taky jednu koupil. Chtěl jsem si k ní přikoupit i salám, a tak jsem se prodavačky zeptal, kolik stojí kilo, abych se podle ceny rozhodl, kolik si vezmu. K mému překvapení ona ale vzala ten sčot, který tam měla místo pokladny, chvíli počítala a pak řekla, že kilo salámu stojí 2 ruble. Dodnes nechápu, proč počítala cenu za kilo, tu přece měla vědět předem a z ní vypočítávat ostatní ceny za určité množství.“ Brouky jsem ve vlaku prodal Jednoho dne, to náš respondent ještě neměl ventilátor, měli možnost navštívit hlavní ruský kosmodrom v Bajkonuru, který byl od nich poměrně nedaleko. „Jenže já odmítl v tom vedru někam chodit, čehož dodnes lituji, byla to chyba, protože už nikdy takovou možnost mít nebudu.“ Zajímavé informace se pan Folvarčný dozvěděl i o pavoucích tarantulích, kteří se tam vyskytovali. „Místní tvrdili, že se jich bát nemusíme, protože jsou jedovatí jen v červnu a my tam byli v červenci. Ale věřte tomu, že třeba některý z nich není nějak opožděný!“ Z místní fauny ho zaujali ještě chocholatí ptáci (chocholouši obecní), kterých tam byla strašná spousta, jako v tehdejším Československu vrabců. „Taky tam byli velcí rohatí nebo parohatí brouci. Pár jsem si jich chytil do krabičky od zápalek, že je doma ukážu. Jenže ve vlaku zpět obcházel nějaký údajný sběratel, který je ode mě vysomroval. Teprve doma jsem pak zjistil od bráchy, že za jednoho se u nás tehdy na burze dávalo pětikilo, za což bylo možno si koupit cca 200 piv! No ale pozdě bycha honit.“ Putin vyhlíží vítězství Trumpa. Katastrofa pro Ukrajinu, problémy pro Evropu Číst více Tukan se nás snažil komandovat Pan Folvarčný a další vojáci v Kazachstánu neměli svého velitele, ale velel jim cizí důstojník, kterému říkali Tukan. „Snažil se nás komandovat. Říkal nám, jak jsou sovětští vojáci vzorní, jak chodí jen v útvarech, nikdo sám atd. a že my to musíme dělat taky tak. Pravda ale byla jiná. Oni sice chodili vždy v nějakém tvaru, vždycky jim velel jeden poddůstojník a říkal jim ‚odin, dva‘, ale oni v tom tvaru za chůze normálně hulili ty svoje machorky a kecali spolu jeden přes druhého.“ Sovětští soudruzi působili na Čechoslováky z mnoha důvodů směšně. Nejvíc k smíchu ale prý byly jejich boty, takzvané půllitry. „V naší armádě se už mnoho let nepoužívaly. Ten Tukan nás ale vždycky občas svolal a seřval nás za to, že si chodíme na jídlo, jak nás napadne, což nám samozřejmě bylo akorát k smíchu a kašlali jsme na něj,“ dodal se smíchem pan Folvarčný. Chcete vědět, jak probíhala jeho cesta z kazachstánské pouště zpět do vlasti? Čtěte už příští středu. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme včetně případného fotografického materiálu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Největší hovado Varšavské smlouvy? Přeci poručík Knoflíček.

Čas načtení: 2024-07-15 13:13:00

Přesun kvůli záplavám. MotoGP se pojede místo Kazachstánu v Misanu

Velká cena Kazachstánu silničních motocyklů se letos nepojede, v kalendáři mistrovství světa ji v září nahradí závod v italském Misanu. Zástupci mezinárodní federace FIM a promotéra šampionátu Dorny oznámili, že ke změně sáhli kvůli logistickým potížím, které v Kazachstánu nastaly po jarních záplavách.

Čas načtení: 2024-09-15 19:30:09

Nový dům za pár dnů? 3D tisk začíná měnit zaběhnutá pravidla stavebnictví

Ve Střední Asii vznikl první dům vyrobený 3D tiskem  Celá obytná stavba byla vytisknuta pouze za 5 dnů Dům byl postaven speciální 3D tiskárnou Cobod Bod2, která tiskne rychlostí až 1 m/s V kazašském městě Almaty byl dokončen první dům ve Střední Asii vyrobený pomocí 3D tisku. Tento inovativní projekt, realizovaný společností BM Partners, přináší revoluční změnu do stavebnictví v regionu a ukazuje, jak moderní technologie mohou transformovat tradiční stavební postupy. Hlavní konstrukce domu o ploše 100 m² byla vytištěna za pouhých pět dní. Technologie 3D tisku ve stavebnictví existuje již několik let, ale teprve nedávno dosáhla úrovně, která umožňuje její praktické a efektivní využití. 3D tisk má potenciál způsobit revoluci ve stavebnictví tím, že učiní bydlení dostupnějším a cenově přijatelnějším. To je zvláště významné v oblastech, kde jsou tradiční stavební metody příliš drahé nebo časově náročné. Přečtěte si celý článek Nový dům za pár dnů? 3D tisk začíná měnit zaběhnutá pravidla stavebnictví