Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-07 12:05:33

Revoluční iPhone se blíží: Výroční model vyjde 20 let od prvního iPhonu

iPhone brzy oslaví 20 let. Výroční model dorazí v roce 2027 a má nabídnout zásadní designové změny inspirované vizí Jonyho Ivea.Přečtěte si celý článek: Revoluční iPhone se blíží: Výroční model vyjde 20 let od prvního iPhonu

Čas načtení: 2021-12-06 14:17:55

Lidmila Kábrtová: Zajímá mě mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme

Od dětství ji bavilo psát a první novinový článek jí vyšel již ve dvanácti letech. Její cesta tak vedla k novinařině, kterou krátce po škole dělala, jenomže zjistila, že ji baví nejen psát, ale také řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat, a tak se rozhodla pro public relations. Posledních pět let působí Lidmila Kábrtová v PR oddělení na Fakultě stavební ČVUT. Coby spisovatelka se poprvé představila v roce 2013 knihou Koho vypijou lišky. Pak vyšla další – Místa ve tmě a letos Čekání na spoušť. Je také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry. A psaní je pro ni, jak sama přiznává, určitý způsob existence.   Pocházíte z vesnice u Náchoda, kde jste vyrůstala s mladší sestrou. Svoje první „mini“ příběhy jste začala psát již v osmi letech. Co vás ještě v té době bavilo? Byla jsem venkovské dítě, což v první řadě znamenalo nejdřív pomoct doma. U domu byl velký sad, spousty ovocných stromů, pěstovala se zelenina. Chovali jsme králíky, slepice, kozu, prase. Bylo potřeba obracet seno, sbírat popadaná jablka, čistit kurník a mnoho dalšího. Prostě všechno, co bylo nutné. Bylo automatické, že děti pomáhaly. Na to další byl čas až potom. Kromě psaní jsem si hodně rychle našla i čtení – tedy knihovnu. Nejdřív tu u nás na vsi, kde jsem svědomitě přečetla Raise i Jiráska, a potom tu v Náchodě. Tam byl výběr širší a pro mě jako dítě podstatně zajímavější. Kromě toho jsem chodila i na kroužek výtvarky. Sice jsem docela rychle zjistila, že kreslit neumím, ale asi právě díky těm hodinám mám ráda výtvarné umění.   Dočetla jsem se, že touha psát vás přivedla ke studiu žurnalistiky. Pak jste řadu let působila jako novinářka a publikovala v různých časopisech. První článek v novinách mi vyšel ve dvanácti letech a psala jsem i dál, takže studium novinařiny z toho tak nějak přirozeně vyplynulo. Nakonec jsem se ale čisté žurnalistice věnovala jen krátce po vysoké škole, protože jsem zjistila, že mě baví nejen psát, ale řadu aktivit i vymýšlet a následně realizovat. Takže jsem se rozhodla pro public relations.   Teď pracujete v PR odděleni na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Jak jste se dostala ke stavebnímu oboru? Velkou náhodou. Před lety jsem pracovala ve velké PR agentuře, psala jsem o potravinách, kosmetice, zdraví a o spoustě dalších věcí. A jednou přišel na jednání ředitel firmy, která vyráběla stavební materiál. Hledal někoho, kdo by uměl pracovat s technickými listy výrobků, aby z toho vznikla zajímavá informace pro média. Tak jsem to zkusila. A následně jsem zjistila, že mě práce s techniky a psaní o technologiích baví a zajímá, takže pak přibyly další firmy ze stavební oblasti. A před pěti lety jsem přešla přímo na Fakultu stavební ČVUT.   Touha spřádat příběhy vás nepřešla, nejdřív jste přispívala na web pribehynapadesatslov.cz, díky tomu vyšla v roce 2013 vaše první knížka, experimentální próza složená z minipříběhů Koho vypijou lišky. Kniha volně provázaných povídek Místa ve tmě vám vynesla Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu a v roce 2021 vám vyšel povídkový román Čekání na spoušť. Připravujete něco nového? Námět mám už hodně dlouho. Vlastně jsem ho měla ještě dřív, než jsem začala psát Čekání na spoušť. Ale uvedu k tomu jen to, že příběh se bude prolínat ve dvou časech, podrobnosti si nechám pro sebe.   O čem ráda píšete a kde nacházíte inspiraci? Zajímají mě zlomové momenty, mikrokosmos, který máme v sobě a do něhož ty druhé obvykle nepouštíme. Okamžiky, kdy se rozhodujeme, proč a jak se rozhodujeme. Vnitřní a niterné věci, které jsou často spouštěčem toho vnějšího… A inspirace, nehledám ji. Prostě jsou to vjemy, které určitým způsobem samovolně přicházejí a čas od času se v hlavě propojí a samy si řeknou o zpracování.   Jste také autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry a hra pro děti a mládež Šedivák vám vynesla Čestné uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru. Co vás přivedlo k psaní rozhlasových her? U obojího jsem si řekla, že to zkusím. V případě minutových her to byla výzva, jestli do tak krátkého času dokážu vtěsnat příběh. A Šedivák byl můj první pokus napsat příběh pro děti a zároveň zvládnout klasický scénář, protože příběh tu je nutné odvíjet jinými cestami, než jak je to při psaní knihy. Prakticky vše musí přejít do přímé řeči, je třeba myslet i na zvuky, vykreslení prostředí pro posluchače.   V jednom rozhovoru jste řekla: „Věty se mi skládají v hlavě a já je musím jen zapsat…“ Tak to někdy mívám. Tři čtyři věty, někdy krátký odstavec. Utkvělá myšlenka, která se mě pustí teprve až v momentu, kdy ji napíšu.   Čím je pro vás psaní a co vás na psaní nejvíce baví?   Psaní je pro mě určitý způsob existence, víc jsem nad tím nikdy neměla potřebu uvažovat. Vždy to byla samozřejmá součást mě samé. A co mě nejvíc baví? Asi bych měla říct proces tvoření, ale u mě to je spíš proces hledání. Ví se, že mám ráda přesné informace, terminologii a pokud popisuju třeba nějakou profesi nebo práci, hledám podrobnosti, detaily, zajímavosti. Tohle je pro mě asi ta největší výzva, ponořit se do naprosto neznámé oblasti a snažit se v ní aspoň trochu vyznat, i když nakonec z toho, co najdu, použiju v knize jen minimum…   Jaká jste čtenářka? Máte oblíbený žánr nebo autora? Zaujala vás v poslední době nějaká knížka, kterou byste doporučila k přečtení? Čtenářka jsem čím dál netrpělivější. Už nedočítám knihy, s kterými jsem se z nějakého důvodu čtenářsky nepotkala. O to víc se chci kochat těmi dalšími. Žádný žánr oblíbený nemám, stačí mi, že je to dobrý text a pro mě zajímavý příběh. Z letošních knih mě zaujala třeba Tohle město, tahle řeka od Martiny Leierové, Alena Mornštajnová a její Listopád, z překladů pak třeba Piranesi od Suzanny Clarkové, kterou skvěle přeložil Viktor Janiš. Z loňských bych určitě doporučila Vrány Petry Dvořákové.   A jak ráda trávíte chvíle volna? Knihy, kino, divadlo, cesty, výlety, zahrada, je toho mnoho… Nebo jen tak lenošit. I to umím.   Lidmila Kábrtová se narodila se v roce 1971 v Náchodě. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pracuje v oddělení PR a marketingu na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Napsala knihy Koho vypijou lišky (2013), Místa ve tmě (2018), Čekání na spoušť (2021). Je autorkou několik rozhlasových her v projektu Minutové hry pro ČRo Vltava. Je držitelkou Výroční ceny Nadace Českého literárního fondu (za knihu Místa ve tmě) a čestného uznání v soutěži Českého rozhlasu o nejlepší rozhlasovou hru Radio Drama za hru Šedivák (autor v kategorii Původní rozhlasová hra pro děti a mládež). S rodinou žije nedaleko Nymburka.

Čas načtení: 2021-03-08 17:30:42

Vychází osmnáct hodin namluvených pohádek Václava Čtvrtka

V pátek 26. března vychází pohádky spisovatele Václava Čtvrtka pohromadě v audioknižním kompletu vydavatelství Supraphon, ve kterém se potkávají příběhy Rumcajse, Křemílka a Vochomůrky, víly Amálky, vodníka Česílka, hajného Robátka s hlasy Jiřiny Bohdalové, Stelly Zázvorkové, Josefa Somra, Josefa Dvořáka, Vlastimila Brodského, Vojtěcha Kotka či Václava Jílka… Audiokniha obsahuje bezmála osmnáct hodin proslulých nahrávek z padesátých až devadesátých let i zcela nové, které vznikly letos v únoru. Příběhy Václava Čtvrtka, jednoho z nejslavnějších českých autorů pohádek a dětské literatury, načetlo hned několik hereckých generací, Supraphon nyní u příležitosti 110. výročí jeho narození, které připadá na 4. dubna, vydává velký komplet nahrávek na speciálním dvojalbu. Bezmála osmnáctihodinový soubor obsahuje vše, co se od padesátých let z pera Václava Čtvrtka nashromáždilo ve zvukovém archivu Supraphonu. Komplet 2CD-MP3 Václav Čtvrtek – Nejkrásnější pohádky začíná vyprávěním Štěpánky Haničincové, pokračuje všemi verzemi Rumcajse s Karlem Högerem, posléze s Josefem Dvořákem a Vojtou Kotkem. Na Rumcajse navazují příběhy Křemílka a Vochomůrky s Jiřinou Bohdalovou (zde se navíc prezentují objevy nepříliš známých unikátních nahrávek). Nechybí ani maková panenka a motýl Emanuel v podání Vlastimila Brodského, víla Amálka čtená Eduardem Cupákem, forman Šejtroček v interpretaci Josefa Somra, vodníci Čepeček, Česílko a Volšoveček se Stellou Zázvorkovou a s Josefem Dvořákem. Speciálním dárkem jsou potom vybrané příběhy z knihy O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi, které letos v únoru načetl pro tento výroční komplet herec Václav Jílek. „Hajného Robátka jsem načetl s velkou radostí a chutí. Je mi ctí, že můj hlas zazní právě na této výroční kompilaci. Jsou to krásné příběhy dvou parťáků a dětem jistě přijdou vhod nejen před spaním. Kladný hrdina Robátko ve dvojici s majestátním jelenem Větrníkem jsou ti praví ochránci přírody. A když se přidá láska s milou Josefkou, pohádkový příběh určitě zaujme i rodiče,“ říká Václav Jílek. Václav Čtvrtek, vlastním jménem Václav Cafourek, se sice narodil v Praze, ale v souvislosti s jeho jménem si každý vybaví hlavně město Jičín. V jeho pohádkách je totiž příběh často zasazen do Jičína a jeho okolí. Čtvrtek měl k tomuto městu silnou citovou vazbu, protože tam v průběhu první světové války vyrůstal spolu se sestrou Bedřiškou a s bratrem Karlem. „V pohádkách se člověk musí umět vrátit sám do svého mládí. Také ale musí poznat současné děti a něco si od nich vypůjčit,“ řekl Václav Čtvrtek v jednom rozhlasovém rozhovoru. Václav Čtvrtek nedokončil studium práv a nastoupil jako účetní na okresní finanční ředitelství v Chebu. Později, během druhé světové války, dělal stejnou práci v Praze. Po válce pracoval v Českém rozhlase, kde se vypracoval až na vedoucího vysílání pro děti a mládež. Konečně se začal věnovat literární tvorbě pro děti. Na konci padesátých let si Václav, tehdy ještě Cafourek, nechal změnit příjmení na Čtvrtek. Nikoliv proto, že by se narodil ve čtvrtek, jak si mnozí lidé myslí, ale protože se narodil čtvrtého čtvrtý. Ve svých literárních začátcích přispíval do několika dětských časopisů, později se už zaměřil pouze na knihy pro děti. Na konci šedesátých let Václav Čtvrtek vymyslel postavy Rumcajse, Manky a jejich synka Cipíska. Vznikly úspěšné televizní večerníčky. První kniha s Rumcajsem vyšla v roce 1970. Celkově vydal Čtvrtek během několika málo let dvaadvacet titulů, ve kterých se kromě Rumcajse a jeho rodiny objevily i další jedinečné pohádkové postavy, jako jsou třeba vodník Česílko, maková panenka a motýl Emanuel a Křemílek s Vochomůrkou. Tři roky před smrtí pak vymyslel ještě něžnou vílu Amálku a také hajného Robátka s jeho jelenem Větrníkem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-02-25 14:39:22

Česká televize připomene filmy kameramana Vladimíra Opletala

Kameraman Vladimír Opletal spojil svůj profesní život s Československou a Českou televizí. Dohromady pro ni natočil několik set pořadů. V pátek 26. února oslaví devadesát let. Česká televize do svého programu zařadila několik pořadů snímaných právě kamerou Vladimíra Opletala, například filmy Polední žár nebo Manželka Ronalda Sheldona, které natočil s režisérem Zdeňkem Zelenkou. „Vladimír Opletal je legenda, která se významně od samého počátku podílela na televizním vysílání. Vladimír Opletal byl vzniku řady úspěšných a oceňovaných projektů, které patří do zlatého fondu České televize. I proto se jeho dílo pravidelně vrací na obrazovky a zaznamenává velký divácký ohlas. Jeho přínos jako špičkového kameramana spočívá i v tom, že během své kariéry prosazoval progresivní technologie, například barevné vysílání, vznik prvního filmu ve formátu 16:9 a mnoho dalších inovací. I díky němu byla Česká televize inovátorem a přinášela ve své době to, na co byli diváci zvyklí ve světě,“ říká ředitel programu ČT Milan Fridrich. Vladimír Opletal vystudoval grafickou školu a vyučil se fotografem. Na FAMU vystudoval v letech 1951 až 1956. Ke konci studia pracoval jako asistent kamery a brzy jako samostatný kameraman – externí spolupracovník Československé televize, pro kterou natáčel pořady sportovní, zpravodajské, dokumentární, dětské i dramatickou tvorbu. V roce 1957 byl přijat do Československé televize. Byl u zrodu prvních živě vysílaných inscenací ze studia v Měšťanské besedě. Spolupracoval s více než šedesáti režiséry na distribučních filmech, TV filmech, televizních inscenacích a seriálech. Získal Cenu Trilobit (1966) za řadu inscenací, například Sammy a Ministerstvo strachu. V roce 1970 mu byla udělena Výroční cena ČST za vynikající kameramanskou práci a v roce 1972 obdržel na MTV festivalu v Sofii významnou cenu za pojetí filmu Romeo a Julie na konci listopadu. V roce 2014 získal Výroční cenu Dilia a Asociace českých kameramanů za celoživotní dílo. V roce 1962 se podílel na seriálu Tři chlapi v chalupě. O dva roky dříve už stál za kamerou v pražském Divadle ABC při záznamu inscenací Balada z hadrů a Těžká Barbora, ve kterých hlavní role ztvárnili Jan Werich a Miroslav Horníček. V roce 1966 byl kameramanem jednoho z prvních komediálních seriálů Jaroslava Dietla Eliška a její rod. Z Opletalovy tvorby nelze opomenout ani pětidílnou ságu dvou podnikatelských rodů na motivy románu Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu z roku 1968. Podílel se rovněž na oblíbeném seriálu detektivních příběhů Hříchy pro pátera Knoxe či třídílném televizním filmu Arrowsmith. Z několika desítek solitérní tvorby a minisérií se podílel například na televizních inscenacích a filmech Pozdní láska, Láska jako trám, Lucerna, Dopis psaný španělsky, Paní Piperová zasahuje, Manželka Ronalda Sheldona, Polední žár atd. Program k devadesátinám Vladimíra Opletala na ČT1 Pohádka o prolhaném království – 27. 2. ve 13:05 O tajemném labyrintu a zvídavé princezně (1992). Hrají: A. Švehlík, H. Ševčíková, H. Maciuchová a další. Scénář A. Vovsová. Kamera V. Opletal Režie S. Simonová Úsměvy Vladimíra Opletala – 28. 2. v 8:15 Vladimír Opletal hostem Jaromíra Hanzlíka (2006). Režie P. Vantuch Polední žár – 28. 2. 2021 od 21:45 Jaromír Hanzlík v detektivním příběhu o spisovateli, který se ocitá v tísnivé situaci mezi dvěma ženami (1997). Scénář podle románu P. Quentina J. Hubač. Kamera V. Opletal. Režie Z. Zelenka Manželka Ronalda Sheldona – 7. 3. ve 21:50 Viktor Preiss v detektivním příběhu o otci, který usiluje o záchranu syna podezřelého ze spáchání těžkého zločinu (2001). Scénář podle románu P. Quentina I. Hejna. Kamera V. Opletal. Režie Z. Zelenka {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-04 09:03:31

Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda: Karanténa nás zásadně posunula v oblasti digitálních služeb

Epidemie COVID-19 a opatření podniknutá proti jejímu šíření se dotkla i tuzemských knihoven. O tom, jak poslední týdny ovlivnily chod té největší z nich, Národní knihovny ČR v Praze, a jakým výzvám bude čelit v nejbližších letech, jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Martinem Kocandou.   V čele Národní knihovny stojíte už tři roky. Jak jste se sžíval s novou funkcí, a hlavně se svými zaměstnanci, pro které jste byl za posledních deset let již čtvrtým generálním ředitelem? Počátky nebyly jednoduché. Přeci jen jsem přicházel z poněkud jiného prostředí (Martin Kocanda nejprve řídil ústředí evangelické církve, pak působil na ministerstvu pro místní rozvoj, pozn. PN), navíc kolem výběru nového generálního ředitele vzniklo značné napětí, které vycházelo právě z častých výměn ředitelů. Na druhou stranu musím říct, že jsem dost dlouho přemýšlel, jestli usilovat o pozici, kde bylo vysoce pravděpodobné, že se stanu další figurou na orloji, která se na chvíli zjeví a zase zmizí. Začátek opravdu nebyl snadný, vyhlášená stávková pohotovost kvůli další výměně generálního ředitele a samozřejmě tomu odpovídající atmosféra mezi zaměstnanci. Do toho dokonalé mediální zkratky, že se „vězeňský kaplan“ stává ředitelem národní kulturní instituce. No a pak jsem si řekl, že si můžu buď stěžovat, jaká je to nespravedlnost, anebo se vykašlat na to, co kdo v té mediální zkratce napíše, a zkusit něco dobrého pro knihovnu udělat. Nakonec – nikdo mě nenutil a jít do toho bylo mé rozhodnutí. Zrovna dnes jsem s našimi odboráři vzpomínal, jaké to bylo, když mě před třemi lety vítali s transparenty protestujícími proti mému nástupu. Ale musím říct, že jsem jejich rozladění chápal. Žádné instituci nedělá dobře časté střídání vedení. Dnes si troufám tvrdit, že s většinou zaměstnanců se máme navzájem rádi a respektujeme se. Se zaměstnanci se mi komunikuje velmi dobře, i když musím říct, že knihovníci jsou silné osobnosti a často se velmi dohadujeme, protože na spoustu věcí máme rozdílné názory. Ale od toho koneckonců komunikace je – abychom věcně diskutovali, argumentovali a hledali řešení. A to se, myslím, daří. Instituce, jako je ta naše, nemá být sektou, kde všichni stojí v zástupu a mají totožný – takže ten můj – názor na věc. Je to spíš živý organismus a já jsem hrdý, že do něj můžu už tři roky patřit.   V čem podle vás spočívá hlavní úskalí fungování i řízení tak velké a specifické instituce, která je nadto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury? Víte, musíme si uvědomit, že Národní knihovna je jednou z nejstarších institucí v naší zemi s nepřerušenou právní kontinuitou. Ačkoliv je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, byla zde dávno před ministerstvem. Za oficiální založení knihovny považujeme sice rok 1777, ale tomuto okamžiku předcházelo dlouhé fungování několika knihoven, které se v Národní knihovnu v podstatě transformovaly. Pokud jde o současnost, je důležité mít na paměti, že provozujeme současně dvě knihovny. Knihovnu s tradičními dokumenty, ale zároveň i knihovnu digitální. Ke specifikům Národní knihovny patří také ohromná různorodost činností, které zajišťuje. Přeci jen jsme zároveň metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní knihovny, digitalizujeme dokumenty, spravujeme množství databází, zaměstnáváme odborníky nejen na oblast knihovnictví, ale také v oborech restaurátorství, chemie, mikrobiologie, pečujeme o vzácné sbírky mimořádného významu, a tak bych mohl pokračovat dál. Neodpovídáme jen sami za sebe, ale ze zákona máme mnoho úkolů ve vztahu k ostatním knihovnám, kolektivním správcům, vydavatelům. Důležité je samozřejmě všechny činnosti sladit a zajistit, aby se mohla knihovna dále rozvíjet. To ovšem patří k manažerské pozici a mě to navíc baví, protože knihovny, včetně té naší, mám rád.  Za hlavní úskalí bych tak označil spíš některé provozní a technické úkoly. Typicky například dokončení revitalizace Klementina a dokončení centrálního depozitáře v Hostivaři. S tím je spojeno jednak obrovské množství administrativy a jednak nutnost řešit problémy, které se vyskytují jak během příprav projektů, tak během jejich realizace. Jedním z největších současných problémů je to, že významnou část našeho fondu máme provizorně uloženou v bednách, a nemůžeme ji tedy půjčovat našim uživatelům. Šestičlenná rodina, se kterou navíc bydlí babička, strýček a dva bratranci, se prostě také velmi obtížně srovná v garsonce. A my máme v současné době více než sedm milionů svazků, jejichž množství každým týdnem narůstá, a to vše v nedodělaném Klementinu a rozestavěné Hostivaři. Ale naštěstí už vidíme světlo na konci tunelu. Právě v těchto týdnech přebíráme zrekonstruovanou budovu starého depozitáře v Hostivaři a chystáme se spustit výstavbu druhého, nového depozitáře. Takže v dohledné době zpřístupníme čtenářům mnohem větší část našeho fondu a následně pak všechno. Na to se opravdu těším. Zároveň teď hodně intenzivně pracujeme na digitálních službách Národní knihovny.   Jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den generálního ředitele Národní knihovny? A máte vůbec čas na čtení? Napjatě. Vedle běžné administrativy a stohů dokumentů, které musím přečíst a podepsat, jednání stíhá jednání a dveře se u mě v kanceláři opravdu netrhnou. Takže je třeba řešit personální záležitosti, provozní, projektové, rozpočtové. Ke konci týdne mi z toho občas jde hlava kolem. Ale na druhou stranu to zase vyváží prostředí, kde mohu pracovat, a především lidé. Protože jsou to oni, kdo společně s našimi knihami dělají knihovnu. Jinak – jsem rád za cesty vlakem mezi Pardubicemi a Prahou. Aspoň tam mám prostor číst.   S nástupem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury se znovu otevřelo téma nové budovy Národní knihovny, mimo jiné kvůli ní také sestavil tzv. garanční radu NK, v níž zasedli především odborníci spjatí s knihovnickou praxí – například ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák nebo předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Rýsuje se v tomto směru již něco konkrétního? Národní knihovna novou budovu potřebuje jako sůl. To je bez debat. Současný stav je opravdu velmi nevyhovující. Sídlíme ve dvou značně vzdálených pracovištích, většina fondů je v hostivařském depozitáři a musíme je dvakrát denně převážet sem a tam dvacet kilometrů. To je náročné na logistiku, tudíž i na finance, zvyšuje se riziko opotřebení či dokonce znehodnocení knih, a navíc je to uživatelsky velice nekomfortní. Příprava nové budovy Národní knihovny je běh na dlouhou trať. Půjde o investici v řádu miliard korun, a proto je třeba najít také širokou shodu na realizaci projektu. A nejde jen o budovu jako takovou. Je také potřeba vybrat vhodný pozemek s dobrou dopravní dostupností. Každopádně záměr vybudovat novou budovu NK vnímám jako jediné možné koncepční řešení. S panem ministrem v tom mezi námi panuje naprostá shoda.   Nadále také pokračuje již zmíněná revitalizace Klementina, konkrétně její poslední, 3. etapa. Platí i nadále, že by měla být dokončena v roce 2023? Podle loňské výroční zprávy se samotná koncepce plánovaných úprav neustále mění… Původní záměr třetí, závěrečné etapy revitalizace doznal mnoha změn. Průběžně hledáme kompromisy mezi ochranou historického barokního areálu a potřebami živé moderní instituce. Ale je zapotřebí poctivě říct, že sebelepší návrh nevyřeší problém uložení knih na dvou různých místech. To bude možné vyřešit až v nové budově. Pokud jde o termín dokončení, snažíme se dosáhnout co nejdřívějšího data. Poslední etapa je mimochodem nejrozsáhlejší; zahrnuje přes polovinu prostor Klementina, a navíc samotné jádro knihovny. Přitom nejde jen o práce samé, ale také o zabezpečení činností během revitalizace. Z pochopitelných důvodů si nemůžeme dovolit během stavebních prací knihovnu zavřít.   Národní knihovna má zhruba 21 tisíc registrovaných čtenářů, což není třeba ve srovnání s Městskou knihovnou v Praze mnoho (ta jich registruje přes 170 000), navíc v posledních letech ubývá výpůjček knih v NK i návštěvníků vašich studoven (což je zčásti způsobeno různými omezeními provázejícími zmiňovanou revitalizaci). Snaží se NK přilákat více čtenářů, nebo její poslání spočívá v něčem jiném, a zmíněné statistiky tak pro vás nehrají podstatnou roli? Národní knihovna má jiné poslání než Městská knihovna v Praze, se kterou máme mimochodem velmi dobrou spolupráci. Nejsme rozhodně konkurenty. Naším cílem není například půjčovat beletrii. Taková role přísluší opravdu spíš městským a obecním knihovnám. Naše knihovna plní především dvě role, které jsou do jisté míry protichůdné. Jsme jednak ústřední univerzální vědeckou knihovnou, ale zároveň máme za úkol starat se o konzervaci bohemikálního fondu pro budoucnost. S nadsázkou říkám, že zde nejsme pro čtenáře, kteří si na víkend chtějí půjčit novou detektivku. Takový čtenář by u nás byl zklamán navzdory tomu, že ve svém fondu tu novou detektivku také máme. Právě v sousední Městské knihovně mu takovou službu poskytnou mnohem lépe. Na druhou stranu, pokud jste například vědeckým pracovníkem, měl byste u nás najít to, co potřebujete. Stejně tak, pokud potřebujete pracovat s historickými rukopisy a starými tisky. Navíc významnou část našeho historického fondu můžete pohodlně studovat i z domova v námi provozované aplikaci Manuscriptorium. Jinými slovy počet registrovaných uživatelů pro nás není tím nejdůležitějším ukazatelem. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli zvyšovat atraktivitu NK pro širokou veřejnost. Pracujeme na několika projektech, které nám v tom mají pomoci. Stále větší roli pro nás také hrají uživatelé našich digitálních služeb. Plány máme v tomto ohledu celkem velkorysé.   Fondy Národní knihovny obsahují cca sedm a půl milionu knihovních jednotek a jen za loňský rok jich přibylo skoro 90 tisíc, většinou v podobě povinných výtisků. Přesto se ve výroční zprávě za rok 2019 dočteme, že „nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i strategické cíle instituce vycházející z jejího poslání a garantované informační gesce“. Co s tím? Navýšit finanční prostředky na nákup, vymáhat povinné výtisky od laxních nakladatelů? Navýšení finančních prostředků na akvizice by bylo více než potřebné. Uvědomme si, že dva povinné výtisky, které putují do naší knihovny, nemohou nahradit komplexní akviziční politiku. Vezměte si, že jeden ze dvou povinných výtisků putuje do tzv. národního konzervačního fondu, jehož cílem je uchování pro budoucnost, a tedy pouze jeden je našim uživatelům běžně k dispozici v rámci univerzálního knihovního fondu. A když říkám běžně k dispozici, tak to znamená, že pokud máme v univerzálním fondu pouze jeden výtisk konkrétního díla, tak ho půjčujeme pouze prezenčně ve studovně. Jsem ovšem realista a uvědomuji si možnosti rozpočtu. Takže nezbývá než jednat a jednat. Peníze jsou potřeba všude, a je tedy otázkou stanovení priorit, na co a v jakém rozsahu budou využity. Já jsem ovšem povahou optimista a věřím, že se časem podaří situaci NK v tomto směru zlepšit.   A pokud jde o ty povinné výtisky, do jaké míry a jak rychle plní obecně nakladatelé v České republice svou povinnost? Drtivá většina nakladatelů svou povinnost plní a výtisky nám zasílá. Ale jsou samozřejmě i výjimky, kdy musíme nakladatele i opakovaně upomínat a v krajním případě i zažalovat u soudu. Chápu, že mnozí vnímají tuto povinnost jako nepříjemně zasahující do jejich podnikání a nákladů. A to především v případech drahých vydání knih, např. bibliofilských. Ale role povinných výtisků je nezastupitelná v naplňování konzervační funkce knihovny.   Důležitou agendu Národní knihovny představuje digitalizace knih, jejíž obecný význam prokázala aktuální pandemie COVID-19, kdy byli po uzavření všech knihoven čtenáři odkázáni pouze na elektronické zdroje. Původním cílem projektu nazvaného Národní digitální knihovna, na němž participuje i Moravská zemská knihovna v Brně, bylo zdigitalizovat přes 310 milionů stran. V jaké fázi se dnes projekt nachází? Zjednodušeně řečeno, když bereme v potaz stránky, je hotova zhruba šestina. Pokud jde o starší díla, 19. století a dále do historie, tak tam už máme hotovo více než z poloviny. Problém je u nově vydávaných knih a periodik, protože vycházejí rychleji, než stíháme digitalizovat. Ale i v této věci chystáme změny, které budou postaveny na sofistikované výběrové digitalizaci, která je běžná i jinde ve světě. Jinak řečeno, každá zdigitalizovaná stránka nemá stejnou hodnotu. Nechceme tedy honit pouze kvantitu a počítat strany. Zdigitalizovaná současná vědecká monografie má pro naše uživatele většinou větší význam než český překlad Lysenkova díla.   V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru vznikla také Národní digitální knihovna pro studenty VŠ, určená pro studenty a pedagogy vysokých škol a vědecké pracovníky. Díky dohodě mezi NK, agenturou DILIA a Ochrannou organizací autorskou nabízela až do května přístup k vybraným tištěným dokumentům formou online čtení. Jaké měl projekt ohlasy? A neuvažuje se o nějaké formě jeho pokračování? Jestli jsem na něco opravdu pyšný, tak je to právě tento projekt, který jsme rychle připravili a spustili. Situace, která nastala, mi vnukla myšlenku zkusit se domluvit s kolektivními správci a vydavateli na dočasném mimořádném zpřístupnění té části digitální knihovny, která je pod autorskou ochranou. Bylo jasné, že studenti nebudou mít z čeho studovat, když se uzavřely školy i knihovny. Takže jsem vzal telefon a zavolal do DILIA, OOA-S a vydavatelům a prostě to zkusil. Reakce všech zúčastněných mě neuvěřitelně překvapila. Ihned souhlasili a poskytli maximální pomoc. Jsem jim opravdu vděčný, jak se k této věci postavili. Pokud někdo hovoří o „nenažraných“ kolektivních správcích, neví, co říká. Projekt měl opravdu velký ohlas. Ukázalo se, jak moc jsou digitální fondy důležité pro studující a badatele. I když jsme tento mimořádný projekt s koncem nouzového stavu museli samozřejmě ukončit, navázali jsme novým projektem zpřístupnění tzv. děl nedostupných na trhu. Nyní postupně zpřístupňujeme digitalizáty děl vydaných do roku 1989 a za půl roku spustíme rozsáhlou část vydanou před rokem 2007. Pokud jde o noviny a časopisy, tak dokonce do roku 2009. K tomu všemu nás opravňuje kolektivní licenční smlouva, kterou jsem v prosinci loňského roku s kolektivními správci podepsal. Na tomto projektu velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími knihovnami. Výsledek tak bude našim společným dílem. I díky tomuto projektu se Národní knihovna vrací k roli určitého koordinátora našeho knihovního systému. Je to role, kterou v minulosti bohužel přestávala hrát. A já jsem moc rád, že se k ní opět vracíme.   A jakou úlohu tedy dnes hraje Ústřední knihovnická rada, jejímž jste řadovým členem? Před časem vyvolalo protesty odvolání jejího dlouholetého předsedy Víta Richtera (který se posléze do jejího čela vrátil), s nímž přišel dosluhující ministr kultury Antonín Staněk během posledního dne svého působení na MK. Ústřední knihovnická rada se postupem doby vyvinula v reprezentativní fórum knihoven a knihovníků. Na jednu stranu je to více, než jak je rada definována v zákoně, na druhou stranu ale vámi připomenutá prázdninová událost ukázala, že je zapotřebí brát vážně přirozený vývoj, který vyústil v podstatě samosprávnou instituci knihoven. A možná mají pravdu ti, kteří říkají, že rada se za posledních 15 let vyvinula do takovéto podoby z nutnosti, protože z určitých důvodů Národní knihovna neplnila zcela svou zákonnou roli koordinačního a metodického centra českých knihoven. Myslím, že dnes ale funguje spolupráce mezi Národní knihovnou a Ústřední knihovnickou radou velmi dobře. Nakonec v této radě působí asi pět zaměstnanců Národní knihovny.   Přinesla vám nucená karanténa nějaké poznatky nebo inovace, ze kterých hodláte v budoucnu těžit? Karanténa nás opravdu zásadně posunula v oblasti digitálních služeb. Zrychlili jsme přibližně o půl roku až rok v našich plánech. Máme vyvinuté nástroje, které nás v online službách posunou o hodně dále. Kromě projektu pro vysokoškoláky a zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsme vyvinuli novou verzi Manuscriptoria pro školy, která bude sloužit při výuce na základních a středních školách.    Jaké zásadní úkoly a změny podle vás čekají Národní knihovnu v nejbližších letech? Inu, jak už tu zaznělo – posun v oblasti online služeb, dokončit revitalizaci Klementina, dostavět Hostivař. Tyto úkoly jsou dány. Navíc bych velmi stál o vybudování vlastní odkyselovací linky, která by sloužila nejen nám, ale třeba i okolním zemím. A samozřejmě ta nová budova…   A v čem spatřujete největší budoucí výzvu pro sebe coby generálního ředitele Národní knihovny? Aby byli naši uživatelé co nejdříve spokojeni se službami, které nabízíme a nabízet budeme. Aby se u nás prostě cítili dobře, ať už nás navštíví fyzicky, nebo digitálně.   PhDr. Bc. Martin Kocanda, Ph.D. (*1974) vystudoval baptistickou teologii v Olomouci a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UPOL a Pedagogické fakultě MUNI. Právní specializaci získal na Právnické fakultě MUNI a doktorská studia sociální práce zakončil na UK v Bratislavě. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, působil ve vedení Vězeňské služby ČR a byl ředitelem ústředí Synodní rady ČCE. Od 1. června 2017 je generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dva syny (5 a 12 let). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-08 11:47:43

Scania ve výroční zprávě hlásí významný růst tržeb a zisku

Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Scania zveřejňuje výroční zprávu a zprávu o udržitelnosti za rok 2023: „Významný růst tržeb a zisku a pokračující pokrok v oblasti udržitelnosti“ Společnost Scania v průběhu roku 2023 pokračovala ve skvělých výkonech a výrazně zvýšila tržby i zisk. Aktuálně byla zveřejněna výroční zpráva a zpráva o udržitelnosti společnosti Scania, která

Čas načtení: 2024-03-14 08:14:12

Již zítra Škoda Auto poodhalí nový elektromobil.

Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Již v pátek: Škoda Auto na výroční tiskové konferenci poodhalí nový elektromobil › Výroční tisková konference se koná v pátek 15. března od 10:00 › Přímý přenos bude možné sledovat na webové stránce Škoda Storyboard a profilech společnosti na sociálních sítích › Škoda Auto exkluzivně ukáže studii zcela nového elektromobilu

Čas načtení: 2024-04-25 00:35:00

Výroční ceny ČEA: Grand Prix pro Rohlík 2.0

Grand Prix letošního ročníku soutěže Výroční ceny ČEA získává festivalová aktivace Rohlík 2.0. Nejkreativnější event je Ploom Launch. 

Čas načtení: 2024-05-06 06:00:00

Ředitelka Evropské asociace technického konopí Lorenza Romanese: Konference v Praze bude přelomová

V uplynulých 27 letech se Evropská asociace technického konopí (EIHA) věnovala obhajobě konopného odvětví v EU. Sídlí v Bruselu a zprostředkovává kontakt s klíčovými činiteli, jako jsou Komise, Evropský parlamentu a Rada EU, s cílem dosáhnout příznivého regulačního prostředí pro konopí a jeho deriváty. Letos se poprvé v historii bude konat výroční konference jinde než v sídle EIHA, a navíc k ní přibude ještě veletrh! Kdy a proč jste kandidovala na pozici výkonné ředitelky EIHA?  Do funkce jsem oficiálně nastoupil 2. února 2019, ačkoli jsem se na činnosti EIHA začal podílet již v roce 2018, zejména během otevřených diskusí kolem společné zemědělské politiky (SZP) v Parlamentu EU. Toto období představovalo významnou příležitost k navrhování zásadních změn, zejména k prosazování obnovení hladiny THC v průmyslovém konopí na poli na 0,3 % pro dceřiné společnosti EU pro zemědělce – čehož jsme nakonec dosáhli. Ať už jste farmář, zpracovatel, prodejce nebo konzultant, diskuse a možnosti navazování kontaktů, které konference nabízí, jsou neocenitelné. K mému rozhodnutí připojit se k EIHA mě vedla především pevná víra v potenciál konopí hrát klíčovou roli při dekarbonizaci různých průmyslových odvětví a jeho schopnost přispívat k ochraně životního prostředí.  Proč je Praha ideálním místem pro konání 21. výroční konference EIHA a přidruženého veletrhu?  Praha je výjimečné místo z několika pádných důvodů. Kromě nepopiratelného půvabu města nabízí strategické zázemí vzhledem k probíhající regulační dynamice a diskusím kolem konopí v rámci země. ... The post Ředitelka Evropské asociace technického konopí Lorenza Romanese: Konference v Praze bude přelomová appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-05-07 16:08:00

České dráhy: Výroční zpráva už pouze online, symbolem té letošní je píšťalka

Výroční zpráva Skupiny ČD v tištěné podobě je od letošního roku minulostí. České dráhy zveřejňují hospodaření za uplynulý rok tradičně na jaře, tentokrát to bylo 25. dubna. Loňský rok se přitom zapsal svým ziskem do historie Skupiny jako rekordní. A do historie se zapíše také tím, že výroční zpráva už nešla do tisku, jako tomu dosud bylo zvykem, ale je dostupná pouze online. Symbolem této novinky se stala píšťalka, vytištěná na 3D tiskárně.

Čas načtení: 2024-05-29 12:53:01

Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za rok 2023

Výroční zpráva Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za rok 2023 je zpracována podle závazné osnovy povinné části výroční zprávy poradního orgánu vlády ve smyslu usnesení vlády ze dne 20. února 2002 č. 175.

Čas načtení: 2024-06-06 13:00:00

SAP představuje AI novinky napříč svým portfoliem, přijímá zásady UNESCO

Praha/Orlando 6. června 2024 (PROTEXT) - Softwarová společnost SAP představila řadu novinek s generativní umělou inteligencí napříč svým produktovým portfoliem. Na své výroční konferenci SAP Sapphire oznámila i rozšíření strategických partnerství, ke kterým patří propojení AI asistenta SAP Joule s Copilotem od Microsoftu nebo využití čipů Amazonu. Největší softwarová firma v Evropě také přijala zásady UNESCO k etickému využívání AI.„Umělá inteligence představuje zásadní inovaci, která mění způsob, jakým podniky fungují,“ sdělil na úvod konference generální ředitel SAP Christian Klein. „Produktové novinky a partnerství v oblasti umělé inteligence vycházejí z našeho závazku dodávat podnikům taková řešení, která jim přinesou reálné výsledky, nové nápady a pomohou jim pružně reagovat na rychle se měnící prostředí současného byznysu.“Novinky v AI pro podnikyKromě dosahování lepších výsledků se SAP zaměřuje i na to, aby nové technologie umožnily lidem více se věnovat kreativním činnostem.Jednou z novinek je vytváření reportů pomocí umělé inteligence v SAP SuccessFactors. Manažerům poskytne spolehlivé podklady, které využijí při důležitých rozhodnutích, jako je rozdělování odměn.Prediktivní funkce v SAP Sales Cloud dokáže předpovědět kombinace obchodníků a produktů, které s nejvyšší pravděpodobností povedou ke zvýšení prodejů.Inovací se dočkala i platforma SAP Business Technology Platform, která do své infrastruktury zařadila velké jazykové modely od Amazon Web Services (AWS), Meta a Mistral AI s cílem usnadnit využití generativní AI v aplikacích SAP.Vyšší výkon, nižší uhlíková stopaS AWS SAP spolupracuje i na zvýšení výkonu a efektivity řešení RISE with SAP. Zařazením modulů s generativní AI dostupných ve službě Amazon Bedrock do AI infrastruktury SAP získají zákazníci bezpečný přístup k široké nabídce velkých jazykových modelů a jejich integraci do podnikových aplikací SAP.Čipy AWS Graviton3 nově využívá softwarová firma pro provoz řešení SAP HANA Cloud . Výpočetní výkon během analytických úloh se zvýšil až o 30 %, zatímco snížení uhlíkové stopy firma odhaduje o 45 % nižší.Propojení digitálních asistentůDigitálního asistenta Joule s generativní AI SAP integroval napříč svým produktovým portfoliem, kde se zaměří na třídění dat a dodávání byznysového kontextu nejen při čerpání informací z různých systémů. Minulý podzim se stal Joule součástí SAP SuccessFactors a dnes ho mohou podniky využít v řešení SAP S/4HANA Cloud, SAP Build nebo SAP Integration Suite.Největší softwarová firma v Evropě plánuje letos rozšířit využití svého digitálního asistenta i do řešení SAP Ariba a SAP Analytics Cloud.Na konferenci SAP rovněž oznámil plánovanou integraci Joule s řešením Microsoft Copilot. Vzájemná integrace poskytne uživatelům jednotné prostředí a zjednoduší přístup k informacím, které vzniknou interakcí podnikových aplikací SAP s nástroji Microsoft 365.Etické principy ve využití AISpolečně s nárůstem využití AI v podnicích zopakoval SAP svůj závazek dodržovat zásady relevantní, spolehlivé a zodpovědné AI.Během své výroční konference softwarová společnost přijala deset hlavních zásad Doporučení o etice umělé inteligence UNESCO. Jejich cílem je zajistit vývoj a využití AI způsobem, který respektuje lidská práva, podporuje spravedlnost a přispívá k udržitelnému rozvoji.Nová partnerstvíKromě rozšířené spolupráce s AWS a Microsoftem oznámil SAP i navázání partnerství s dalšími lídry v technologickém odvětví. Ta by měla SAP umožnit ještě rychleji inovovat podnikové aplikace a systémy.Společně s Google Cloud se zaměří na lepší předpovědi a řízení rizik v dodavatelském řetězci. To by mělo vést k minimalizaci výpadků v dodávkách a lepší optimalizaci zásob. Společnosti integrují řešení SAP Integrated Business Planning for Supply Chain a Joule s AI asistentem Gemini a datovou základnou Google Cloud Cortex Framework.Model Meta Llama 3 využije SAP k vytváření scénářů pro aplikace v SAP Analytics Cloud. AI model společnosti Meta by měl přinést lepší rozlišení jazykových nuancí a porozumění kontextu.Do jedné ze svých služeb SAP také využije velké jazykové modely od Mistral AI, globální společnosti se sídlem v Paříži specializující se na generativní AI.Posledním velkým oznámením bylo rozšíření partnerství s Nvidia. Spojení digitálního asistenta Joule se systémy Nvidia nabídne více než pěti milionům vývojářů v programovacím jazyce ABAP pomoc při generování kódu, jeho analýze a testování. Vývojáři by měli získat více času pro vytváření a zlepšování jednotlivých softwarových nástrojů namísto manuálního psaní kódu.Konzultantům by mělo spojení přinést zvýšení produktivity prostřednictvím využití umělé inteligence, která čerpá z více než 200 000 stran vzdělávacího obsahu, produktových dokumentací a expertních článků.Pro zefektivnění prodeje a nákupu komplexních produktů integruje SAP do svého řešení Intelligent Product Recommendation aplikační programovací rozhraní Nvidia Omniverse Cloud. To umožní prodejcům vizualizovat digitální dvojčata jednotlivých produktů ve 3D přímo v aplikaci SAP a vytvářet simulace reálného fungování produktů. Zdroj: SAP ČR  

Čas načtení: 2024-06-27 17:00:00

Na jaká témata se soustředí výroční zpráva Insurance Europe?

Insurance Europe (IE) zveřejnila výroční zprávy za období 2023-2024. IE upozorňuje, že výroční zpráva obsahuje celou řadu stanovisek a názorů na některé nejzávažnější problémy.

Čas načtení: 2024-07-03 09:01:05

NCOZ varuje před informačními operacemi pro ovlivnění veřejné debaty

Před nárůstem hybridních hrozeb varuje Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem. Ve výroční zprávě uvádí, že na našem území probíhají informační operace, které mají za úkol postupně demoralizovat veřejnou debatu, aby v ní bylo možné šířit proruské narativy. „Ty jsou součástí informační války s cílem zastavit přísun materiální pomoci bojující Ukrajině,“ uvádí výroční zpráva NCOZ za rok 2023.

Čas načtení: 2024-07-03 15:45:00

„Mírové soužití států už se zdá nemyslitelné.“ Temné vize české tajné služby

Naplňují se temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu znepřátelených bloků, uvádí svou výroční zprávu Vojenské zpravodajství (VZ). Podle zpravodajců se už roky zhoršuje bezpečnostní situace a myšlenka na mírové soužití států už je dávno zapomenuta. Jedna ze tří českých tajných služeb veřejnou část své výroční zprávy zveřejnila dříve, než je obvyklé, patrně v souvislosti s tím, že je pod ní podepsaný dosavadní šéf Jan Beroun. Po Berounovi, který vedl VZ od roku 2014, převzal funkci…

Čas načtení: 2024-07-24 08:00:00

Kdo má povinnost vydávat výroční zprávu a co všechno musí obsahovat?

Výroční zpráva je jedním z finálních výstupů účetnictví. Jejím cílem je poskytovat finanční a nefinanční informace uživatelům účetních informací. Výroční zpráva bývá sestavována nejčastěji u auditovaných účetních jednotek, proto je jako zdroj informací velmi oblíbená.

Čas načtení: 2024-08-15 12:17:00

Jízdenky prosím! získají výroční sety vláčků 

Letos to bude jubilejních dvacet let, co světlo světa spatřily první Jízdenky, prosím! Tato herní série si získala velké množství fanoušků. Těší se obrovské oblíbenosti zejména mezi začínajícími a rodinnými hráči i po dvaceti letech. Článek Jízdenky prosím! získají výroční sety vláčků  se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-09-05 06:35:40

Titan, keramika, tenčí tělo a větší displej: letošní Apple Watch X přijdou s náloží novinek

Apple příští týden odhalí výroční desátou generaci Apple Watch Podle posledních informací se máme dočkat poměrně zásadních designových změn Hodinky dostanou větší pouzdra i displeje, tenčí profil a prémiové materiály Už příští týden se odehraje tradiční zářijová Apple keynote, která svět obohatí o nové iPhony a další produkty. Očekává se, že Apple společně s novými telefony odhalí i výroční desátou generaci svých hodinek. V tuto chvíli není jasné, zda ponese označení Apple Watch 10 nebo Apple Watch X, prosakují však informace, že chystané hodinky prodělají výrazné změny v designu. Přečtěte si celý článek Titan, keramika, tenčí tělo a větší displej: letošní Apple Watch X přijdou s náloží novinek

Čas načtení: 2024-09-12 09:09:00

Rusko loni zůstávalo největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí BIS

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve čtvrtek ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.

Čas načtení: 2024-09-12 09:35:00

Ruští špioni to nevzdávají, opět se v Česku chtějí vydávat za diplomaty. Před čím dál varuje BIS?

Rusko se po výrazném zmenšení diplomatické mise v Česku v letech 2021 a 2022 snaží o obnovení kapacit svých tajných služeb pod diplomatickým krytím. Využívá dlouhodobé diplomatické akreditace i krátkodobá víza, napsala ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle kontrarozvědky také vzrostlo riziko, že se lidé při návštěvě Ruska „ocitnou v hledáčku“ tamních tajných služeb. Mohou se je pokusit využít ke špionáži proti Česku. Výroční zpráva se věnuje také čínskému vlivu v Česku či riziku tzv. deep fakes.