Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2022-07-26 19:26:58

Kterak jsem potkal Nikitu

V horkém létě roku čtyřiašedesátého jsem radostně prožíval své první vysokoškolské prázdniny. Poněkud mi je ale kazila nemilá povinnost dodatečně složit reparát z hospodářské geografie, aby se nestaly prázdninami posledními. Byl jsem proto donucen nabiflovat si do hlavy přes léto obrovské množství údajů bez žádných logických souvislostí a pro praktický život zcela nepotřebných a pomíjivých – například aktuální produkci hliníku v Maďarsku i v Číně, úrodu a hektarové výnosy kukuřice v Kanadě i na Ukrajině, tehdejší centra světové módy (dle skript nejen Paříž, NYC, Milano, ale též Praha!), nejen úroveň těžby rozličných rud, ale též množství srážek v jednotlivých státech Afriky i Ameriky atd. atd. Zkoušející otylá Irina, která se ze země Sovětů šťastně provdala za českého stipendistu, si na mě musela určitě zasednout – poprvé mne vyrazila za neznalost přesného rozmístění hutního průmyslu v Číně, byť jsem ji úporně přesvědčoval, že co komuna, to malá pícka! Po druhé mě dostala za nepřesné vyčíslení nárůstu těžby fosfátů v Maroku! To by nezvládl ani Babiš! Jenom malou útěchou zůstalo, že spolu se mnou z geografie vyletěl i náš suverénně nejlepší tenista, který – na rozdíl od této omezené sibiřské vesničanky – v té době již několikrát obletěl celý svět. Bolestný neúspěch jsme za poslední peníze poctivě spláchli v žižkovské pivnici U ekonoma. Následně jsem proto musel nechat si na Hradě potvrdit jízdenku na vlak. Na Hradčanech se totiž konala mezinárodní archeologická výstava (vstup zdarma), kde u východu razítkovali na jízdence její shlédnutí a tím pádem poučení a náležitě dovzdělaní návštěvníci z venkova směli cestovat zpátky domů už zadarmo. Chtěl jsem projít po „královské cestě“, bohužel celá Celená ulice až ke Staromáku byla těsně ucpána zvědavými davy. Co se děje? Na náměstí prý bude řečnit Chruščov! Bez ohledu na srpnové dusno vyrazily nesčetné houfy lidí, dospělých i dětí, toužících spatřit na vlastní oči originál Nikity Sergejeviče! Nikdo je nijak nenutil, nikdo je povinně neorganizoval. Přes velké vedro přišli dychtiví Pražané podívat se a zamávat návštěvě dobrovolně, spontánně sami, přitom děti ještě měly prázdniny! Husto bylo již od Prašné brány, zástupy i rodiny přicházely dlouho před začátkem projevů, nedočkavci se na sebe tlačili, sotva jsem se prodral na roh náměstí, tribunu u radnice jsem viděl pouze zdáli. Na projevy řečníků se již nepamatuju, v hlavě mi však utkvěl veskrze pozitivní dojem z tohoto obrovského shromáždění. Okolostojící souhlasně pokyvovali, nadšeně tleskali a zdravili vzácného hosta, radostně vítali malého velkého státníka, který zbavil Prahu nejen největší sochy svého předchůdce („Fronty na maso“); neviděl jsem zde nikoho veřejně protestovat proti jeho návštěvě, vždyť přivážel upřímnou naději výrazných změn a netrpělivě očekávaného uvolnění dosavadního tuhého režimu! Tehdy mu mnozí věřili, byť možná naivně. (Mimochodem, byl to N. S. Ch., který po otřesných osobních zážitcích ve Stalingradu a dalších krvavých bojištích prolomil ledy studené války a zahájil nadějnou etapu „tání“; snažil se o dohody se Západem na cestě od konfrontace ke kooperaci, například v hrozivé karibské krizi v zájmu odvrácení jaderné katastrofy a udržení světového míru raději moudře ustoupil. Budou současní světoví státníci schopni jej dnes následovat?) Postupně jsem se protlačil až k radnici a utíkal přes Karlův most, abych stihl na výstavě razítko. Přišel jsem pozdě; bouřlivými potlesky a hojným skandováním nepředvídaně prodlužovaná manifestace mne zdržela. Brány Hradu byly již uzavřeny, vůbec jsem netušil, že vrcholná návštěva je ubytována právě zde. Avšak pravdivým poukazem na chudé kapesné nebohého studenta, jenž už skutečně nemá ani na vlak, se mi podařilo ukecat stráže a proniknout přes prázdná nádvoří do Vladislavského sálu, kde jízdenky štemplovali kýženým razítkem nutným pro slevu. Výstava byla sice již skončena, ale i zde jsem potkal shovívavé dámy, které mi laskavě poskytly potřebné. Odcházel jsem s razítkem štěstím celý bez sebe, když jsem na jinak zcela liduprázdném Třetím nádvoří Hradu narazil na malého zamračeného tlouštíka, který viditelně unavený a otrávený osaměle kráčel proti mně. Překvapeně zvedl lysou hlavu, nevrle až podezíravě na mne pohlédl a já z těsné blízkosti tří, čtyř metrů spatřil tvář, již jsem zdáli na Staroměstském náměstí nemohl vidět. Byl to on! V tom momentě mě napadla smělá myšlenka; když už se vracím z Prahy s prázdnou, bez zápisu známky v indexu, co kdyby místo nenáviděné Iriny se mi do indexu podepsal on! To by byla výhra! Rychle jsem shodil ze zad tehdy módní sportovní pytel – tedy chtěl jsem jej sundat, avšak dříve, než jsem pohyb jen naznačil, uchopily mě zezadu – rázně a opravdu bleskurychle – čtyři ruce a dva urostlí chasníci v civilu, do té doby neviditelní, mne beze slov vynesli ze Třetího nádvoří. Takto jsem se poprvé a naposledy setkal s bodrým tlouštíkem, který už v Praze zřejmě tušil, jak tomu nasvědčovala i jeho zachmuřená tvář, že jeho kariéra pomalu, ale jistě zanedlouho definitivně skončí. Nerealizované možnosti unikátního autogramu v indexu jsem sice dlouho litoval, dnes jsem však tomu kupodivu docela rád. Časem mi totiž index někdo ukradl, takže kdybych v něm ten vzácný podpis skutečně měl, byl bych dnes určitě ještě smutnější.

Čas načtení: 2019-10-18 18:23:00

Filmový festival pro děti a mládež Juniorfest uvede 36 filmů v české premiéře

Dvanáctý ročník Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež Juniorfest bude od 8. do 14. listopadu hostit pět měst Plzeňského kraje: Plzeň, Domažlice, Dobřany, Horšovský Týn a Přeštice. Přijedou na něj David Morse, Zdeněk Svěrák a Ondřej Vetchý. Hvězdným hostem zahajovacího večera 8. listopadu v Domažlicích bude David Morse, který převezme nejvyšší festivalové ocenění za celoživotní přínos světové kinematografii – Zlatou rafičku. Hollywoodskou star proslavil především kultovní snímek Zelená míle (1999), kde si po boku Toma Hankse či Sama Rockwella zahrál roli vězeňského dozorce Brutuse Howella. David Morse diváky zaujal také coby detektiv Michael Tritter v televizním seriálu Dr. House. Šestašedesátiletý americký herec, letos podruhé nominovaný na cenu Emmy za ztvárnění George Washingtona v minisérii HBO John Adams (2008), během svého pobytu na festivalu zavítá také do Dobřan a Plzně. V multikině CineStar v Plzni v sobotu 9. listopadu od 19:30 osobně představí film Zelená míle, který patří k nejlépe hodnoceným filmům všech dob. Projekci bude předcházet moderovaná diskuse s Davidem Morsem. Na slavnostní zahájení festivalu v Domažlicích se bude promítat v distribuční předpremiéře film Fany a pes (2019). Animovaný film vypráví příběh dvanáctileté Fany, která se stará o Sputnika, psa své nejlepší kamarádky Sophie. Ta odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska, jenže na začátku školního roku se už Sophie do třídy nevrátila – jako mnoho jiných po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989 odešla s maminkou na Západ. Fany se odvážně vydává kamarádku hledat, aby jí Sputnika vrátila. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost celé země. Zlatou rafičku převezmou také Zdeněk Svěrák a Ondřej Vetchý. Stane se tak v Erbovním sále Státního hradu a zámku Horšovský Týn – v pondělí 11. listopadu od 18:00 hodin herec, režisér, spisovatel a scenárista Zdeněk Svěrák, ve středu 13. listopadu od 17:30 hodin herec Ondřej Vetchý. Oceněné umělce mohou festivaloví návštěvníci potkat i v dalších dnech. Zdeněk Svěrák uvede v pondělí 11. listopadu v plzeňském DEPO2015 film Obecná škola (1991), Ondřej Vetchý se setká s veřejností 14. listopadu v Domažlicích během projekce S čerty nejsou žerty (1985). Mezinárodní soutěž celovečerních animovaných filmů nabídne šest snímků v české premiéře. Pro nejmladší je určena estonsko-litevská koprodukce Lotte hledá draky (2019); snímek, který byl letos uveden v soutěžní sekci Generation Kplus německého Berlinale. Film na Juniorfestu osobně představí jeden z dvojice režisérů. Britský snímek Krtkův úspěšný výkop (2018) odvypráví příběh malého krtka, který se chce stát fotbalistou. Tento film pokračuje v tradici britské animace kombinující loutkový animační styl a typický anglický humor. Festivalový program dále uvede novinku Marona vypráví svůj příběh (2019), letos v červnu zařazenou do soutěže na nejvýznamnějším festivalu animovaných filmů Annecy. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Mezinárodní soutěž snímků pro děti a mládež 5–11 let promítne šest premiérových filmů. Velmi ambiciózním snímkem je například Rodinná pověst o vlkovi (2019), která poukazuje na téma smrti, jemuž se dětské filmy většinou vyhýbají. Soutěžit bude také nová česká pohádka Hodinářův učeň (2019), kterou do domažlického kina Čakan v sobotu 9. listopadu doprovodí delegace v čele s režisérkou Jitkou Rudolfovou, herečkou Janou Plodkovou, hercem Jiřím Žáčkem a dalšími tvůrci. Hostem projekce nizozemského snímku Cirkus Noel (2019) bude představitelka hlavní dětské role. Mezinárodní soutěž filmů pro mládež v kategorii 12–16 let představí britskou absurdní komedii 2:hod (2018), ale i drsný švédský příběh Naivní mladé srdce (2018), pojednávající o brzkém rodičovství dospívající mládeže. Součástí festivalového víkendu bude indický snímek Šachový princ (2019) s Gérardem Depardieu v hlavní roli. Film byl natočen podle pravdivých událostí; vypráví příběh malého šachového génia Fahima, jenž společně se svým otcem odchází z rodné země, aby se stal profesionálním hráčem. V rámci speciálních večerních projekcí budou k vidění snímky oceněné na renomovaných evropských festivalech. Například film Nevia (2019), který byl uveden v sekci Orizzonti na letošním filmovém festivalu v Benátkách a jehož hrdinkou je dívka žijící na předměstí Neapole. Život Nevie komplikuje nejen místo jejího bydliště, ale i pohlaví. Zdá se, že ze světa mužů není úniku… Také thriller Zlomyslná (2019) zaznamenal v zahraničí značný úspěch. Kamarádky ze střední Kim, Abby, Feline a nováček Pippa se rozhodnou strávit posledních několik dní před závěrečnými zkouškami na odlehlé chatě v Ardenách. Po večírku se třemi kluky z nedaleké chaty zmizí jedna z dívek, ostatní jsou kvůli silnému sněžení uvězněny bez telefonního signálu. To, co mělo být zábavným dívčím víkendem, se brzy změní v živé peklo.   MFF Juniorfest od roku 2017 v rámci informativní nesoutěžní sekce prezentuje i české dokumentární snímky. Ústředními tématy tentokrát jsou ústavní péče o odložené romské děti, politika, sport, ale například i ornitologie. Netradiční dokument František svého druhu (2014) přináší pohled na vášnivého ornitologa v důchodu. Čechy milovaný lední hokej získal na oblibě i v jednom z nejméně pravděpodobných států – v africkém Maroku. Právě tam se vydává tým z Náchoda. Je jasné, že pravidla hokeje jsou stejná napříč všemi kulturami, jak je to ale v běžném životě ukáže divákům Letní hokej (2019). Celkem šest let strávila režisérka Jana Boršková s „herci“ z dětského domova v Letech. Její dokument Pasažéři (2018) poukazuje na slabiny ústavní péče, která se sice dokáže postarat o děti v době jejich dospívání, ale na přechod do dospělého života je bohužel nepřipraví. Součástí festivalového programu je také dokument Iluze (2018) a osmiminutový film Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta (2018) sledující údajný kolaps jednoho z členů volebního štábu současného prezidenta Miloše Zemana. Nesoutěžní sekce Zaměřeno na Polsko představí kolekci jedenácti animovaných a hraných polských snímků. Chybět nebude u nás dobře známý třináctidílný seriál Dlouhá bílá stopa (1982), na televizních obrazovkách naposledy uvedený před třiceti lety. Sekce věnovaná polské kinematografii byla koncipována ve spolupráci s Jerzym Moszkowiczem, ředitelem filmového festivalu Ale Kino!. Do výběru se dostaly jak novodobé počiny, například Dvojité trable (2017), tak ty starší jako je Cesta za úsměv z roku 1972. Polská animace je v programu festivalu zastoupena dvěma celovečerními filmy Prosím, slone (1979) a Jacek a Placek (1993). Více ZDE.

Čas načtení: 2024-02-22 12:43:26

Projekt Liberecký kraj sobě představí v krajské knihovně řemesla

(liberecdnes.cz) Příležitost vlastníma rukama si vyzkoušet řemeslo, kterým se živí regionální výrobci, budou mít v pondělí 26. a úterý 27. února od 10 do 17 hodin návštěvníci Krajské vědecké knihovny v Liberci. V rámci Krajských týdnů pro neziskový sektor bibliotéka hostí akci Dny s řemeslem. Jarní prázdniny tak mohou začít třeba výrobou motýlka. ...

Čas načtení: 2024-03-30 14:10:00

Kolony, fronty a zpožděná MHD! Teplé počasí přilákalo návštěvníky do Zoo Praha, padne rekord?

Velikonoční prázdniny v kombinaci s teplým počasím a lákavým programem přilákalo do Zoo Praha tisíce návštěvníků! To přináší komplikace v dopravě - před zoo je v sobotu odpoledne zhruba kilometrová kolona vozidel, také před pokladnou stojí desítky metrů dlouhá fronta návštěvníků. K 13:40 jich v zoo bylo více než 12 700! Je velmi pravděpodobné, že padne letošní návštěvnický rekord.

Čas načtení: 2024-03-30 15:10:00

Kolony, fronty a zpožděná MHD: Tisíce návštěvníků v Zoo Praha, padl rekord!

Velikonoční prázdniny v kombinaci s teplým počasím a lákavým programem přilákaly do Zoo Praha tisíce návštěvníků! To přináší komplikace v dopravě - před zoo je v sobotu odpoledne zhruba kilometrová kolona vozidel, také před pokladnou stojí desítky metrů dlouhá fronta návštěvníků. K 15:00 jich v Zoo Praha bylo celkem 14 690, padl tak letošní rekord.

Čas načtení: 2024-08-06 16:38:04

Hřiště, oplatkárna, hasičské muzeum. Letní hra propaguje lázeňské Luhačovice

Návštěvníci i obyvatelé Luhačovic na Zlínsku mají možnost zpestřit si letošní prázdniny novou hledací hrou. Ta má za cíl nejen nabídnout zábavu a možnost trávení volného času, ale také pomoci s propagací města, místních institucí i podnikatelů.

Čas načtení: 2024-09-05 11:59:00

Tipy na víkend na Hodonínsku: Hity kapely ABBA zazní v Kyjově, láká také guláš

Prázdniny už jsou za námi, ale nabídka víkendových akcí na Hodonínsku zůstává stále pestrá. Pozveme například na ABBA Symphonic show, který rozproudí letní kino v Kyjově. Zazní zde nejznámější hity této oblíbené švédské skupiny. Lákavě vypadá také Hasičský gulášek ve Žďánicích. Návštěvníci mohou po zaplacení vstupného ochutnávat guláše neomezeně. 

Čas načtení: 2025-02-11 14:59:00

Zprávy pro Liberecký kraj: Liberecká iQLANDIA má do poloviny března otevřeno i v pondělí

Pro pracovníky zábavního vědeckého centra iQLANDIA v Liberci začalo nejkomplikovanější období roku. V Česku začaly jarní prázdniny a do centra tak ve všedních dnech míří nejen místní školní kolektivy, ale i další návštěvníci z celé země.

Čas načtení: 2025-02-22 15:29:00

Krkonoše praskají pod náporem lyžařů: Špindl policie uzavřela!

Policie v sobotu po 13:00 uzavřela příjezd do Špindlerova Mlýna v Krkonoších. Parkoviště ve středisku plně obsadili lyžaři a návštěvníci hor. Lidé by měli auta odstavit ve Vrchlabí a k dopravě do střediska využít hromadnou dopravu. ČTK to řekla mluvčí policie Šárka Pižlová. Lyžaři v sobotu dopoledne zaplnili i parkoviště v Janských Lázních, Peci pod Sněžkou a v Černém Dole.

Čas načtení: 2021-07-11 10:44:57

V nové výstavě si projdete Národní muzeum od sklepa po půdu

Národní muzeum otevřelo 9. července ve své Historické budově novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu, která návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností a návštěvníka též doslova provede Historickou budovou od sklepa na půdu. Výstava má navíc i dětskou linku, která zaujme i poučí malé návštěvníky. Pro jejich odreagování je pak v sousední budově připraven zcela nový dětský koutek Myšárium. Symbolicky je výstava Muzeum od sklepa po půdu instalována v dobových vitrínách, navržených architektem Historické budovy Josefem Schulzem před více než sto lety. Konkrétní sbírky i témata jsou zpracována napříč institucí. Odráží dobové vědecké postupy a poznatky, kulturní normy i politické změny, stejně jako proměny způsobů získávání, uchovávání i prezentace sbírek za více než 200 let. Na muzeum je v této výstavě nahlíženo hned ze čtyř pohledů. V suterénu se návštěvníci seznámí se základy instituce spojenými s osobnostmi, v 1. patře s jeho budovami, ve 2. patře se sbírkami a u kopule s aktuálními projekty. Představeny jsou zde i méně známá témata, osobnosti a sbírky. Prostor je tedy věnován nejen zakladatelským osobnostem, ale i donátorům, muzejníkům, a i samotným návštěvníkům. Dozvíte se například, z jakých společenských poměrů návštěvníci pocházeli nebo jak se proměňovaly jejich názory na expozice. Jako architekt budovy i samotných vitrín nemůže chybět Josef Schulz (1840–1917). Jeho osobnost je pro instituci klíčová. Tento všestranný architekt totiž navrhl Historickou budovu i s veškerým vybavením. Vedle vitrín, ve kterých je expozice umístěna, mohou návštěvníci dodnes odpočívat na jím navržených lavičkách.  Národní muzeum ale není jen muzejní komplex v čele Václavského náměstí. Expozice tedy ukazuje i minulost ostatních objektů spadajících pod Národní muzeum. Nejednoho návštěvníka možná překvapí, že tam, kde dnes sídlí České muzeum hudby, byla kdysi četnická stanice, kde Náprstkovo muzeum, byla vinopalna, kde Přírodovědné muzeum, zas bylo zimoviště cirkusů. Téma sbírek je představeno na příbězích jejich cesty do muzea. Ty byly a jsou někdy překvapivé až osudové. Vedle běžných darů a nákupů jsou zmíněny i znárodněné předměty, ukradené sbírky, výzkumné expedice, spolupráce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, velkorysé mecenášství, ale i náhody a tragické osudy, které k obohacení muzejních sbírek občas vedly. Závěr výstavy se nachází v nejvyšším patře a představuje muzeum jako živou a otevřenou instituci, která se věnuje dokumentaci současné společnosti i nejnovějších problémů, které hýbou českou veřejností. Aktuální témata mimo jiné prezentují návštěvníkům skutečnost, že to, co nás nyní obklopuje a co zažíváme, se může v budoucnu stát historickým artefaktem. I návštěvníci tak mohou pomoci budovat sbírky Národního muzea. Zároveň představuje určitý vhled do muzejního zákulisí. Prezentovány jsou zde současné projekty, odborná činnost muzejníků a spolupráce s dalšími institucemi. Naznačena je i denní rutina, například v podobě práce s databázemi, digitalizací sbírek či tvorbou edukačních programů apod. Výstava Muzeum od sklepa po půdu však nezapomíná ani na dětské návštěvníky – je doplněna o dětskou linku a zábavnou interaktivní pátrací hru pro rodiny s dětmi. Dětská linka mladší návštěvníky provází výstavou ve formě dialogů odehrávajících se přímo na ploše vybraných vitrín této výstavy. Hlavní roli v těchto příbězích hrají dvě dvojice – postavy architekta Josefa Schulze a mladé studentky a také holuba Emila a muzejní myši Elvíry, jejichž hlavním působištěm je dětská zóna Myšárium v sousední Nové budově. V dialozích postavy zmiňují zajímavosti o vystavených exponátech či překvapivé detaily z osudů slavných osobností spjatých s Národním muzeem. Průvodci interaktivní hrou se zajímavými úkoly a pátráním ve formě papírové brožury, kterou návštěvníci obdrží při koupi vstupenky nebo si ji mohou stáhnout z internetových stránek muzea, jsou opět architekt Schulz a studentka. Tato hra návštěvníky seznamuje nejen s výstavou Muzeum od sklepa po půdu, ale zavádí je i do dalších muzejních prostor. Od srpna pak bude tato hra součástí nově připravované aplikace Národního muzea. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2022-05-05 09:11:02

Český rozhlas oslaví narozeniny Dnem otevřených dveří a koncertem v Riegrových sadech

Český rozhlas se v sobotu 14. května u příležitosti 99. výročí zahájení pravidelného vysílání otevře veřejnosti. Po dvouleté odmlce způsobené pandemií koronaviru opět proběhnou komentované prohlídky v sídle Českého rozhlasu na Vinohradech i v regionálních studiích. Den otevřených dveří doplní koncert v pražských Riegrových sadech, kde vystoupí kapela Queenie, Barbora Poláková, Jaroslav Uhlíř nebo Ben Cristovao. „Český rozhlas plní svoji roli média veřejné služby již 99 let. Letos oslavíme narozeniny způsobem, který je nám nejbližší, tedy osobním setkáním s našimi věrnými posluchači. V sobotu 14. května znovu otevřeme budovy Českého rozhlasu veřejnosti a návštěvníci tak budou mít jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí vysílání nebo se potkat se svými oblíbenými moderátory. Na Den otevřených dveří naváže bohatý hudební a kulturní program pro dospělé i rodiny s dětmi v Riegrových sadech,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Den otevřených dveří na Vinohradech Den otevřených dveří Českého rozhlasu na Vinohradech bude probíhat od sobotní 9. hodiny do 16. hodiny odpolední. Návštěvníky čeká prohlídka rozhlasových studií, včetně multimediálního studia Českého rozhlasu Vltava, i dalších prostor budovy na pražských Vinohradech. Program Českého rozhlasu Dvojka nabídne od 11.00 do 12.00 hodin živé vysílání pořadu Tobogan s moderátorem Alešem Cibulkou. Atmosféru živého přenosu mohou návštěvníci nasát také v Radiocafé Vinohradská 12, kde si budou moderátoři Šárka Volemanová s Jiřím Holoubkem od 15.00 do 17.00 hodin povídat s rozhlasovými herci Danielou Kolářovou, Janou Strykovou nebo Markem Němcem. Program doplní zpěvem Dasha a Jan Smigmator. Od 10.00 do 17.00 hodin se ve vestibulu budovy Českého rozhlasu uskuteční autogramiáda s moderátory stanic Český rozhlas Dvojka i Pohoda, které se zúčastní Jan Čenský, Marie Retková, Halina Pawlowská, Dana Syslová, Tomáš Töpfer, Václav Žmolík a další oblíbení moderátoři. Ze svého mobilního studia R-stream bude na Vinohradské 12 od 9.00 do 12.00 hodin živě vysílat stanice Český rozhlas Radiožurnál. Mezi 10.00 a 11.00 hodinou pak bude možné nahlédnout do vysílání speciálního dílu pořadu Host Lucie Výborné. Na Radiožurnál naváže svým vysíláním od 12.00 do 15.20 hodin také stanice Radiožurnál Sport, která připravila pro fanoušky hokeje od 14.30 hodin speciál k Mistrovství světa v ledním hokeji 2022. Český rozhlas Plus nabídne setkání s moderátory a šéfredaktorem stanice Petrem Šabatou, soutěž a poslech podcastu Čekání na prezidenta nebo povídkového projektu Střepy. Rádio Junior umožní návštěvníkům podívat se do studia na živé vysílání a setkat se s moderátory. Malí posluchači se mohou také těšit na dárky na památku. Také příznivci Radia Wave budou moci během Dne otevřených dveří nahlédnout do studia této stanice, poslechnout si DJs nebo se osobně setkat s rozhlasovým týmem a s moderátory podcastů Brambora s vejcem či Volej. Stanice Radio Prague International, které zajišťuje zahraniční vysílání Českého rozhlasu, pak veřejnost seznámí se svojí činností. Svoje dobročinné aktivity veřejnosti přiblíží Nadační fond Českého rozhlasu. V Galerii Vinohradská 12 se návštěvníci seznámí s historií rozhlasové knihovny a také uvidí, jak fungoval rozhlas po drátě. Milovníci hudby mohou navštívit hudební matiné Tria Českého rozhlasu nebo jazzový koncert dua Brunner a Šindler ve Studiu 2. Vstup na komentované prohlídky je možné zarezervovat na přesný čas na telefonním čísle 221 551 313 každý všední den od 9.00 do 16.00 hodin. Pro návštěvníky bez rezervací budou vyhrazeny prohlídky každou celou hodinu od 9:00 do 16:00 hodin. Prohlídky s průvodci začínají na recepci Českého rozhlasu v ulici Římská 13 na Praze 2. Koncert Českého rozhlasu v Riegrových sadech Narozeninový den Českého rozhlasu bude pokračovat koncertem v Riegrových sadech. Na dvou hudebních scénách vystoupí Jaroslav Uhlíř & Band, Adam Mišík, Barbora Poláková & Band, Ben Cristovao, 7krát3, Thom Artway & Band nebo kapela Queenie. Nejmenší návštěvníci se mohou těšit na výtvarné dílničky, rozhlasovou bojovku, Rourov Rádia Junior a kouzelníka Richarda Nedvěda. Den otevřených dveří v regionálních studiích Den otevřených dveří se v sobotu 14. května uskuteční i ve všech regionálních studiích Českého rozhlasu. Na návštěvníky regionálních stanic taktéž čekají komentované prohlídky, autogramiády moderátorů, besedy a hudební vystoupení. Podrobný program Dne otevřených dveří v Praze i v regionech je k dispozici na webu www.rozhlas.cz/dod. Vstup na veškeré akce je zdarma.

Čas načtení: 2021-05-31 19:50:53

Plzeňské interiéry Adolfa Loose pozvou návštěvníky během června i do běžně nepřístupných prostor

Do plzeňských interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose se letos návštěvníci kvůli protiepidemickým opatřením ještě nepodívali. To se změní o prvním červnovém víkendu, kdy se zájemci budou moci opět vydat na dvě pravidelné prohlídkové trasy. K nim během června přibude také možnost navštívit i běžně nepřístupný Apartmán Richarda Hirsche a byt rodiny Huga Semlera, který je otevřený jen příležitostně. Realizace výjimečného architekta, brněnského rodáka Adolfa Loose, najdeme ve Vídni, Paříži, Plzni, Montreux, Hrušovanech u Brna nebo Semmeringu. Právě v Plzni se ale hned po Vídni zachovalo nejvíce Loosových realizací, které už téměř půl roku nebylo možné kvůli protiepidemickým opatřením navštívit. V pátek 4. června se budou milovníci architektury a designu moci vydat na dvě prohlídkové trasy, které je provedou po třech interiérech, bytu manželů Krausových, bytu Voglových a Brummelově domě, který jako jediný zůstal ve vlastnictví rodiny původních majitelů. Nabídku obohatí další trasa se dvěma interiéry, které jsou přístupné pouze výjimečně. Prvním z nich bude byt rodiny Huga Semlera, který je možné navštívit jen několikrát do roka a také apartmán Richarda Hirsche, který se nachází v novorenesančním domě Viléma a Marty Hirschových v Plachého 6 a široké veřejnosti se letos otevře poprvé. „Do interiéru, který byl součástí prvního Loosem upravovaného bytu v Plzni, se návštěvníci budou moci poprvé podívat 19. června, a pak zhruba jednou měsíčně až do podzimu. V případě zájmu přidáme další termíny, prozradila Anna Gaierová, která má projekt Adolf Loos Plzeň na starosti. Lákadel bude v letošní sezóně víc. „V bytě Krausových v Bendově 10 se objeví nový exponát, a to křesílko, které ve 30. letech v malé sérii vyrobila firma THUN. Adolf Loos jedno z nich umístil před krb v salonu v bytě rodiny Huga Semlera, což je vidět na dochovaných fotografiích. Tuto stoličku se nám letos podařilo zakoupit v internetové aukci a návštěvníci si ji budou moci prohlédnout v bytě Krausových, do budoucna by se ale měla „vrátit“ do původního interiéru do domu Huga a Heleny Semlerových, který se v budoucnu dočká renovace,“ doplnila Gaierová. Další novinkou je krátké propagační video Adolf Loos Plzeň: Vydejte se za osudy unikátních interiérů. „Promovideo z produkce studia Petrohrad jsme jako městská organizace Plzeň – TURISMUS, provozovatel plzeňských Loosových interiérů, přihlásili do národního kola soutěže festivalu Tourfilm 2021, pořádané agenturou CzechTourism. Nejenže oslovil porotu, ve které zasedli mimo jiné i ředitel Febiofestu Kamil Spáčil a ředitelka Zlín Film Festivalu Jarmila Záhorová, ale obstál i v konkurenci stovky tuzemských a zahraničních spotů propagujících Českou republiku a získal hlavní cenu,“ dodala Gaierová. Pro propagační spot byly použity záběry z připravovaného, technicky výjimečného filmu Pohodlné století, který mapuje příběhy plzeňských interiérů Adolfa Loose, jejich poválečnou historii i osudy původních obyvatel. Dosavadní propagační videa se soustředila především na architektonickou hodnotu interiérů. Tentokrát potenciální návštěvníci mají možnost vidět, že za každým z Loosových plzeňských děl se skrývají i silné příběhy. Ty těmto luxusním prvorepublikovým bytům dodávají nezaměnitelnou atmosféru, kterou je možné zažít na vlastní kůži právě během pravidelných komentovaných prohlídek. Kdo se bude chtít vydat na obhlídku Loosových interiérů „po vlastní ose“, ten si může v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky zakoupit útlou publikaci věnovanou všem Loosovým plzeňským realizacím – dochovaným, přístupným, nepřístupným i těm zaniklým. Autorem Průvodce po díle Adolfa Loose a jeho spolupracovníků v Plzni je historik architektury Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. „Průvodce s mapkou a historickými i současnými fotografiemi je určený široké veřejnosti. Kromě popisu dvanácti interiérů tam zájemci najdou i životopis Adolfa Loose a jeho pěti spolupracovníků. Publikace je dostání v českém, anglickém i německém jazyce,“ uvedl Klíma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-05-04 13:37:40

Plzeňské DEPO2015 otevírá 11. května interaktivní výstavu BLIK BLIK Tajuplný les spojující digitální umění s hrou

S uvolněním koronavirových opatření přivítá plzeňské DEPO2015 první návštěvníky. V úterý 11. května se pro veřejnost otevře nová, dlouho připravovaná, rozsáhlá interaktivní výstava BLIK BLIK Tajuplný les, která propojí digitální umění a technologie s hrou a zábavou pro celou rodinu. Celkem dvanáct interaktivních instalací předních českých audiovizuálních tvůrců navodí na ploše 450 m2 atmosféru lesa – tajuplného a kouzelného prostředí plného pohádkové atmosféry, fantazie, hry, světel, stínů a zvuků. „Les pro nás představuje něco skrytého a tajuplného, co postupně objevujeme. Prostředí s tajemstvím, které probouzí v člověku představivost a tvořivost. Naším cílem je, aby se návštěvníci po procházce naší výstavou více dívali kolem sebe a přemýšleli o tom, co není na první pohled vidět. Chceme upozornit na to, že o les je třeba se starat nejenom jako o nenahraditelný ekosystém, ale i kvůli tomu, co v nás probouzí a vyvolává,” říká programový ředitel DEPO2015 Jan Štěpán. „Celou expozici jsme pojali jako cestu, kterou se z reálného prostředí dostanete do různých lesních světů, z nichž každý má svůj příběh a atmosféru,” pokračuje Štěpán. Podobně jako v příbězích Lewise Carrolla vstoupí návštěvníci do světa fantazie králičí norou, poté se například ocitnou na dně rybníka, objeví tajemství začarovaných tůněk či svítících programovatelných stromů, ovládnou kouzlo Ubrousku, prostři se, projdou magickou krajinou jako z Avatara nebo se ztratí v psychedelickém pralese. Děti navíc po příchodu dostanou magické hůlky, díky nimž budou moci oživovat různé části expozice a jednotlivé instalace. Samostatnou součástí výstavy se po dalším rozvolnění koronavirových opatření stane také rodinná úniková hra Zdrhni bábě! Výstava určena dětem i dospělým. „Budou v ní umístěny interaktivní prolézačky a světelné hry pro ty nejmenší, i prvky, které určitě zaujmou i dospělé,” říká Jan Štěpán. Výstava navazuje na loňský projekt BLIK BLIK Digitální hřiště, který vznikl z důvodu nemožnosti pořádat oblíbený plzeňský festival světla BLIK BLIK. V mnohém se ale bude lišit: „Kromě dvanácti zcela nových instalací je Tajuplný les daleko více založen na atmosféře a prožitku. Expozice je postavena zejména na scénografii a na jednotlivých interaktivních prvcích, které jsou provázány do jednoho celku,“ zdůrazňuje Štěpán. DEPO2015 na výstavě spolupracuje s předními českými tvůrci. Například se studiem INITI interactive, které tvoří tři samostatné původní instalace, se studiem Kashmir, které „vykouzlilo” psychedelický prales, s Lubošem Zbrankem a jeho audiovizuální instalací Grow, dále pak s Multilabem z fakulty umění a designu Ladislava Sutnara a dalšími autory, kteří tvoří menší části expozice či scénografii. „Nesmím opomenout také vývojový tým DEPO2015 pod vedením Ivo Opla, který kromě samotné expozice do ní vytváří i několik původních instalací – například videomappingovou skluzavku a další,” dodává Štěpán. Návštěvníci se na výstavě setkají s širokým spektrem interaktivních prvků od relativně jednoduchých mechanických a magnetických ovládání až po laserové nebo infračervené trasování pohybu. Dále bude v expozici použit interaktivní videomapping, různé světelné a zvukové instalace, včetně UV osvětlení. Návštěvníci se setkají i se spojením jízdních kol a svítících mraků nebo s interaktivními rybářskými pruty a dalšími „magickými“ nástroji. Výstava za pečlivých hygienických a organizačních opatření bude v květnu přístupná vždy v úterý a čtvrtek od 14 do 18 hodin a v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin. Ke každé vstupence návštěvník nebo rodina dostane při odchodu z výstavy pytlíček s květinovou travní směsí, díky které si pak může vytvořit ve městě kousek přírody. Výstava potrvá do 31. srpna a v dalších měsících je naplánováno rozšíření návštěvní doby. Více informací na www.depo2015.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-05-02 18:02:33

Výstava Czech Press Photo se poprvé koná v Národním muzeu

Poprvé v historii Czech Press Photo se výstava koná v Historické budově Národního muzea a návštěvníci ji budu moci spatřit od 4. května. Výstava potrvá až do října letošního roku a představí se vítězné snímky soutěže doplněné kolekcí vybraných zásadních okamžiků 26. ročníku společně s výstavou zahraničních porotců a Grantem primátora. Celkem tak návštěvníci uvidí na 450 fotografií. Na první pohled ve výstavě zaujme velmi emotivní velkoformátová Fotografie roku. Tou se stal snímek Romana Vondrouše z ČTK, který zachytil muže procházejícího dezinfekční bránou. Mezinárodní porota vybrala vítěze z více než pěti tisíc snímků od 288 autorů. Výstavu Czech Press Photo navíc doplní také výstava Tři pohledy, kde se představí výběr snímků zahraničních porotců. Tato výstava byla instalována v galerii Czech Photo Centre v době lockdownu a k vidění byla pouze online. Představí se Joe Klamar, Chris McGrath a Nicole Tung, kteří ve své fotografické kariéře byli přítomni zásadním okamžikům novodobých světových dějin.  „Výstava Czech Press Photo je mimořádnou výstavou, která vznikala v mimořádné době a koná se v mimořádných prostorách Národního muzea. Jsem velice rád, že se výstavu podařilo uskutečnit a snad již brzy si ji budou moci prohlédnout naši návštěvníci společně s dalšími výstavami, které jsou pro ně připraveny v Národním muzeu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Organizovat akci rozsahu Czech Press Photo v této nejisté době je velmi složité. Základní bylo rozhodnutí, zda vůbec výstavu uskutečnit. Přerušit 26 let trvající tradici bych však považovala za velkou chybu. Od listopadu tedy výstavu připravujeme. Díky snímkům našich nejlepších fotožurnalistů si návštěvníci obrazově přiblíží a zrekapitulují uplynulý rok. Budu ráda, pokud se touto výstavou zahájí tradice nová – Czech Press Photo v Národním muzeu,“ komentuje Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo. Jedním z vystavených souborů bude cyklus Pražské panoptikum od Jana Rasche, který s ním zvítězil v kategorii Grant Prahy v roce 2019. Autor dokumentoval centrum přeplněně turisty, poté s příchodem pandemie koronaviru dostal jedinečnou možnost zaznamenat naprostý opak. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-10 21:47:52

Festival v Bayreuthu – tradice a její zlomy

Festivalovou budovu v Bayreuthu („Stodolu“, jak ji označuji místní: „Scheune“) nechal Richard Wagner (skladatel jej vypracoval sám společně s architektem Otou Brückwaldem) na tzv. „Zeleném vrchu“ („Grüner Hügel“) vzdáleném asi dva kilometry od centra města na dodnes téměř nezastaveném předměstí. K divadlu stoupáme přes krásný park se starými stromy. Po pravé straně pod kopcem mineme umělé jezírko, ve kterém by se líbilo i českému vodníkovi. Dá se tu nejen příjemně posedět, můžeme si tu i klidně lehnout do trávy na jeho břehu. Jdeme-li dále směrem k festivalové budově, narazíme na řady velkých panelů s fotografiemi, jmény, životopisy a historickými pojednáními. Jde o zvláštní výstavu. Trochu připomene berlínský památník obětem holokaustu v blízkosti německého parlamentu („Bundestagu“) v Berlíně. I zde si festival vystavuje svoji hanbu, a to tak, aby každý věděl a aby se nezapomnělo: „Verstummte Stimmen“ („Oněmělé – popřípadě umlčené – hlasy“) se jmenuje. Tato výstava je tu již několik let a zdá se, že se stane výstavou permanentní. Kurátor výstavy Hannes Heer to tak alespoň vyjednal s radnicí. Nejenže je poučná a návštěvníky festivalu, i když zřejmě s různými pocity, hojně sledovaná. S typicky německou důkladností se zabývá rasismem obráceným proti židovským spoluobčanům, konkrétně umělcům, kteří v Bayreuthu působili. Ten byl součástí Bayreuthského festivalu žel od jeho samého počátku - tedy od dob samotného Wagnera (viz jeho spis o židovství v hudbě). A to vzdor pozoruhodné skutečnosti, že na druhou stranu sám Wagner od počátku festivalu spolupracoval s mnichovským kapelníkem židovského původu Hermannem Levim (výborně a s velkou ironií je zpracována tato spolupráce a zřejmě rozporuplné přátelství v poslední inscenaci Mistrů pěvců Norimberských, která se letos opět na festivalu objeví). Dědictví antisemitismu Je skutečností, že Židé byli ve Wagnerově době diskriminováni i na jiných operních domech, ale, jak bylo zjištěno posledním vyhodnocením archivů (2012), nikde neměl antisemitismus tak silnou ideologickou podporu, jako právě ve „Stodole“. A to především působením Wagnerovy ženy a pozdější vdovy Cosimy. Ta festival (Wagnerův nápad, všechny festivaly vznikly později a tak je Wagner vlastně otcem všech pozdějších festivalů!) stabilizovala a po léta řídila. Při tom mimo jiné vydávala instrukce, aby pokud možno, pro určité role nebyl angažován zpěvák tzv. neárijského původu (to je vlastně docela dobré a dá se říci s určitou ironií jako bonmot: árie může zpívat jen árijec, že?). Ideologické základy přinášel Wagnerův zeť, publicista anglického původu Houston Stewart Chamberlain, který se v Bayreuthu usadil a mimo jiné pod vlivem Gobineua (četbu mu doporučila sama Cosima) napsal 1989 – opakovaně, obzvláště po 33. roce vydávané – standardní dílo nacistické ideologie Grundlagen des 19. Jahrhunderts, česky Základy devatenáctého století (český překlad následoval dokonce jako vůbec první do cizího jazyka). Po první světové válce navštěvoval festival soustavně Adolf Hitler (v té souvislosti je docela zajímavé, že později - podle pamětníků - již jako „vůdce“ zakázal po městě zpívat nacistické odrhovačky, konkrétně Horst Wessel Lied). Hitler byl osobním přítelem Winifred, vdovy po synovi Richarda Wagnera Siegfriedovi, vášnivé nacistky anglického původu. Během vlády nacistů se konaly i festivalová představení pro vojáky věrné režimu. To vše je na výstavě velice názorně zdokumentováno (až na ten Hitlerův zákaz). Výstava je ale především připomínkou těch, kteří z takzvaných rasových důvodů museli festival opustit, byli během vlády nacistů pronásledováni, uprchli z Německa a okupovaných území (nalezneme mezi nimi i české umělce) nebo dokonce ztratili v nacistických koncentračních táborech život. Téměř každému z nich je věnován vlastní panel. Vzpomínkové panely těch posledně jmenovaných obklopují bustu samotného Richarda Wagnera. Ten má tedy doopravdy „hezký výhled“. Je velkou zásluhou současného ředitelství a jmenovitě nejspíš pravě pravnučky samotného Richarda Wagnera Kathariny Wagnerové, která se rozhodla veškerá spojení její rodiny s nacionálním socialismem odhalit, že se tato výstava mohla uskutečnit. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Wagnerova busta pochází od vynikajícího německého sochaře Arno Brekera. I ten byl spojen s nacismem a samotným Hitlerem protěžován (tvořil velice „realisticky“). dokonce spolu navštívili okupovanou Paříž. Z jejich návštěvy existuje slavná fotografie před Eifellovkou (ještě se Speerem), všichni v uniformách nejspíš od Bosse. Na druhou stranu je ale pravda, že Breker, který znal město z předválečných časů a měl tu řadu osobních přátel, a to i mezi moderními – tedy z pohledu nacistické estetiky zvrhlými (entartete) umělci, se za ně, konkrétně za Picassa, osobně zasadil. To mu dopomohlo po pádu nacismu k rychlé denacifikaci a tedy i k novým významným a lukrativním zakázkám. A tak vytvořil nejen během vlády nacistů bustu Hitlera, ale později i Adenauera, S. Dalího, ba dokonce portréty Reagana a Bushe. Všechny busty v parku na Zeleném vrchu, tedy Franze Liszta a Cosimy Wagnerové (umístěné paralelně k manželovi na druhé straně parku přes příjezdovou silnici k budově wagnerovských slavností) s jejími nepřehlédnutelnými krásnými semitskými rysy jsou jím vytvořeny až po válce. Kráčíme-li tedy na zelený vrch, prožíváme výrazně kontrastní program. Změny se netrpí Stejně jako v samotné festivalové budově, která je celá zachovaná tak, jak tomu bylo za samotného Wagnera, který asi musel při stavbě omezit výlohy – tedy i s velmi nepohodlnými sedadly (vylepšenými v nedávné době sametem) s jakýmisi dýhovými poloopěradly sahajícími někam ke kříži, takže si mnozí návštěvníci, aby je při dlouhých produkcích moc nebolela záda, nosí s sebou polštáře. Do Bayreuthu se nechodí bavit, tam se chodí trpět, slyšel jsem v jednom z úvodů k představení (tyto úvody se konají pravidelně dopoledne a stojí za to je navštívit – je to ale možné jen s platnou vstupenkou na dotyčné představení). Prostor postrádá klimatizaci, což za pravidelných veder bývá přímo vražedné. Změny se prý netrpí nejen z piety k mistrovi, ale i ze strachu, že by každá změna mohla poškodit zcela speciální akustiku objektu. Před divadlem je prostranná terasa, na které se už dlouho před začátkem představení prochází elegantně oblečení návštěvníci: páni vesměs v černém, dámy často ve výrazných a především dosti drahých róbách. Mnozí přišli pěšky, cestou shora popsanou: poněvadž představení začínají (krom těch nově zavedených pro děti) už ve čtyři hodiny odpoledne, vydávají se tito návštěvníci na cestu hned po obědě, takže je můžeme vidět před představeními v jejich „poutnických“, slavnostních černých oděvech i v ulicích města. Dnes již nevystupují z limuzín či taxíků na příjezdové silnici nalevo, poněvadž ta je odpoledne z bezpečnostních důvodů po teroristických útocích v Nizze a na dalších místech uzavřena. Nalevo od nově zrenovované budovy postával dlouho i starý kiosek, jaký bychom spíše očekávali na nějakém provinčním nádraží než na tak prominentním místě. Připomene, že Wagner koncipoval hry jako v podstatě lidovou zábavu – za festivalovou budovou byly prý dokonce lavice a stoly, jaké bývají na letních bavorských „lidovkách“ nebo v pivních zahrádkách. Na tomto místě se prodávají wagnerovské materiály – mimo jiné nahrávky starších inscenací. Na stejné straně postávají také překupníci vstupenek (v minulých sezonách jich ředitelství vychytalo několik stovek) a především ti, na které se v předprodeji nedostalo – donedávna trvalo až deset let, než se zájemcům podařilo získat regulérní vstupenky (Wagner sám chtěl, aby jeho festival byl přístupný i finančně každému a i to se snaží jeho potomci udržovat – vstupenky jsou výrazně levnější než třeba v Salcburku a dokonce je lze získat přes některé organizace se slevou). Poněvadž návštěvníci jsou spíše konzervativního ražení, snížila se nástupem výrazně avantgardních inscenací čekací doba „jen“ na několik let. Někteří vášniví zájemci – takoví ti „chudší milionáři“ – polehávali před pokladnou přes noc ve spacím pytli, to aby byli první na místě, až se pokladna otevře a – možná – začne vrácené vstupenky prodávat. V posledních letech jsem je kupodivu neviděl, prý bylo snazší se na festival dostat. Pravda je, že zjara bývají v prodeji paušální turistické nabídky na některé inscenace i s ubytováním a penzí za necelých 5000 eur. Z pravé strany budovy jsou lavičky, kiosky s občerstvením, poměrně luxusní restaurace (ta, v níž se před časem pod spolkovou kancléřkou podlomila židle) a další služby. Jedna z nich je dost zajímavá – půjčování kukátek. Richardovi Wagnerovi svého času předvedl jeden bayreuthský optik kukátko a Wagnera, který jím prý ke své radosti mohl vidět na dálku grál na jevišti, nadchlo natolik, že mu udělil doživotní licenci na půjčování kukátek. Ta se přenášela na jeho potomky až donedávna, tedy do nástupu současného ředitelství, které v rámci dalších reforem půjčovnu z budovy vypudilo. Pozoruhodné není jen, že festivalová budova vznikla podle návrhů samotného Wagnera. K jeho dalším „vynálezům“ patří totiž překrytí orchestru, čímž vzniká zcela speciální „bayreuthský“ hudební tón: v jiných prostorách, operních domech, zní Wagnerova hudba jinak – vzhledem k enormnímu muzikálnímu obsazení (přes sto hudebníků, některé instrumenty nechal Wagner speciálně postavit, například pokroucenou harfu v Mistrech pěvcích Norimberských ) zní jednoduše řečeno hlučněji. Navíc mu zřejmě při nápadu vytvořit překrytý orchestr šlo – jako dramatikovi – i o to, aby se diváci soustředili na děj na jevišti a pohled do orchestru neodváděl jejich pozornost. V praxi to také znamená, že se dirigent slavnostně obléká až na děkovačku. Nekonvenční inscenace pro konzervativní diváky Kde je tu ale ten kontrastní program? Na jevišti. Tam se hrají vesměs velice nekonvenční inscenace pro v zásadě konzervativní diváky. Po válce nebylo snadné „hry“ (německy je festival označen jako „Festspiele“, tedy slavnostní hry, česky se označují někdy jako Hudební slavnosti v Bayreuthu) silně poznamenané nacistickou minulostí obnovit. Bayreuth byl navíc silně postižen bombardováním. Budova festivalového divadla ale přežila. Denacifikaci zahájili krátce po válce bratři Wieland a Wolfgang Wagnerovi, ti dva chlapci, co sedí na známé fotografii „strýčkovi Wolfovi“, jak se u Wagnerů říkalo A. Hitlerovi, na kolenou. K dobru jejich matky lze říci, že svého vlivu v Třetí říši využila i k tomu, aby se zasadila za některé oběti nacismu spojené nějakým způsobem s festivalem – což kupodivu na výstavě a ani v nově otevřeném Muzeu Richarda Wagnera není tematizováno. Je to nejspíš její zatvrzelostí (nikdy se „nepřekabátila“), speciálně pokud šlo o Hitlera. Až do své smrti v roce 1980 ho nepřestala zbožňovat, její obdiv neznal mezí a nikdy se o něm kriticky nevyjádřila, i když „strašné věci, které se děly“ přiznávala, sám jsem jí slyšel v tomto smyslu hovořit v televizi. Ale ještě 1975 ve filmovém rozhovoru, který s ní natočil Hans-Jürgen Syberberg, řekla: „Kdyby teď vešel do dveří, byla bych tak, tak, tak šťastná...“ Poté jí syn Wolfgang (znovu, zákaz měla už po válce) zakázal přístup na festival. Tematizována není ale ani skutečnost (alespoň jsem nic takového nenašel), že Wagnerova vnučka Friedelind se postavila tvrdě proti – jak tvrdila – „zneužívání“ jména svého dědečka (Wagner byl nejen antisemita „starého typu“ asi jako třeba Jan Neruda, ale i revolucionář), nacistické Německo opustila a (stejně jako Thomas Mann, který Wagnera obdivoval, ale „hry“ označil za dvorní Hitlerovo divadlo) působila v americkém protinacistickém vysílači. Friedelind, která byla ovšem během války pro rodinu zátěží, dostala opakovaně návrhy, vrátit se do (nacistického) Německa. Vždy ovšem odmítla. V roce 2010 přinesl představení o ní a jejím speciálním postavení v rodině Wagnerů festival v Avignonu. Po válce se celkem logicky očekávalo, že hry obnoví právě ona. Ředitelem se ale stal Wieland, o němž se nedá říci, že by – ať již z přesvědčení či jiných důvodů – svých „dobrých“ styků ve Třetí říši nevyužíval. Ten se „překabátit“ stačil. Po válce bydlel ve (vybombardované) Wagnerově vile Wahnfried a nechal si dokonce mezi sebou a svou matkou, která žila hned naproti v tzv. Siegfriedově domě, postavit zeď. Takzvaný „Nový Bayreuth“ zahájil vlastní oslavovanou inscenací Parsifala v roce 1951. Později inscenoval i na dalších divadlech a spolu s Felsensteinem patřil k významným operním režisérům poválečného Německa, k těm, co proměnili operu ve skutečné divadlo. Prohlásil, že Wagner nepatří pod památkovou péči a odpovídajícím způsobem jej inscenoval. Až do své náhlé smrti v roce 1966 zůstal střídavě spolu s bratrem Wolfgangem výlučným režisérem Wagnerovských her. Spolu také vytvořili systém repertoáru, který přetrvává dodnes. Tedy že každý rok se objevuje nové nastudování jedné ze samotným R. Wagnerem „kanonizovaných“ oper – přičemž jedna starší inscenace scénu opouští. Tři své první opery – Die Feen (Víly, podle Gozziho pohádkové hry La donna serpente), Das Liebesverbot (Zákaz lásky, podle Shakespearovy komedie Veta za vetu) i svou první úspěšně provedenou operu Rienzi – Wagner totiž ve zralém věku jako „hříchy mládí“ zavrhl a nařídil, aby se tato díla na festivalu v Bayreuthu nehrála (řekl bych, že k vlastní škodě, neboť právě například Víly zajímavě předjímají jeho pozdější hudební práce). První dílo, na které se zákaz nevztahuje, je Létající Holanďan. Poslední inscenace jej přinesla ve značně zcizující formě – Holanďan byl ztracen v síti internetu. Wolfgang Wagner po Wielandově smrti otevřel Bayreuth i jiným, z velké části velice avantgardním a prominantním německým i evropským režisérům. Například Patrice Chéreau vytvořil v roce 1976 převratný, dodnes legendární Prsten Nibelungův – děj posunul do období počátků průmyslové revoluce. Převratná byla i inscenace Mistrů pěvců norimberských K. Wagnerové, v níž jsme mohli vidět v nečekaných okamžicích i hajlování. Tím vznikl další kontrast – mezi dodržováním Wagnerova předpisu, pokud jde o repertoár, operami samotnými (s Wagnerem pečlivě opoznámkovanými librety) a jejich inscenacemi, které se pochopitelně od původního Wagnerova konceptu značně liší. Je myslím dobré všechny tyto a další souvislosti znát, chceme-li pochopit i inscenační smysl jednotlivých produkcí. Z nastudování, která jsem měl v Bayreuthu možnost vidět, na mne nejvíce zapůsobil předposlední a tedy samozřejmě bohužel již stažený Parsifal v režii Stefana Herheima. Ten, aniž by opeře „ublížil“, ji znásilnil (jako to třeba udělala i samotná Katarina Wagnerová, současná spoluředitelka festivalu s Mistry pěvci) ji použil jako projekční plochu německých dějin od Wagnerova dětství po současnost. Bylo to pozoruhodné divadlo na jevišti a zároveň i v geniově hlavě. Jako by – na začátku představení malý – Wagner pozdější historické události dovedl snít: jeho můry, znázorňující dramata, tragédie a hrůzy, především minulého století, ale i naději a konsolidaci po poražení zla, reprezentovaného na jevišti pochodujícími nacisty a obrovskou maketou hakenkreuze. Nezapomenutelná je pro mne vlna protestů, výkřiky a pískání, když se nahoře ve středu jeviště tento evidentně publikem nenáviděný symbol objevil a nepředstírané nadšení, když jej Parsifal sestřelil. A když se v rudé záři válečného konfliktu rozpadl na prach. Ovšem musím dodat, že z pohledu současnosti a posledních mezinárodních zkušeností, vyzníval až příliš optimisticky. Protože jde jak vidno často o enormní posuny v obsahu oper, bylo by jistě k prospěchu věci, kdyby se v Bayreuthu odhodlali k dalšímu zlomu v tradici a byly tu, stejně jako prakticky ve všech operních domech, promítány titulky. V příštím textu se autor vrátí k některým důležitým inscenacím z posledních let.

Čas načtení: 2025-01-08 13:21:00

Brněnský startup ujel 3500 km, aby doručil unikátní zážitek na londýnské letiště

Brno 8. ledna 2025 (PROTEXT) - Česká technologická společnost RoarFun™ přišla s unikátním řešením pro zábavu a zapojení návštěvníků na konferenci Aviation Carbon, která se konala v hotelu Heathrow Marriott na londýnském letišti Heathrow. Ve spolupráci s předním účastníkem konference zajistila společnost RoarFun svůj letecký simulátor vlastní výroby s VR a pohyblivou platformou, aby proměnil výstavní stánek klienta v místo, které návštěvníci nemohou přehlédnout. Unikátní zážitek byl připraven na míru tématu a konceptu konference.Aviation Carbon je přední mezinárodní konference zaměřená na udržitelnost a dekarbonizaci v letectví. Na této konferenci se sešli návštěvníci z řad leteckých společností z celého světa, celkem 115 jednotlivých leteckých společností a provozovatelů letadel, včetně Air Canada, Air France, British Airways, EasyJet, Etihad Airways, KLM, QATAR Airways.Pro brněnský startup RoarFun se jednalo o velkou výzvu. Pro společnost to byla zatím nejvzdálenější objednávka. Unikátní zážitek byl první objednávkou společnosti RoarFun do Velké Británie. S přípravou konceptu tým začal již půl roku před konáním akce. Aby bylo možné techniku do Londýna doručit bez problémů, bylo potřeba vše konzultovat s českou a britskou ambasádou. Před cestou společnost otestovala veškerou techniku ve vlastním showroomu, aby byla zajištěna stoprocentní spolehlivost. Cesta se ani tak neobešla bez problémů a přejezdy hranic nebyly pro tým RoarFun vůbec hladké, ale díky dostatečné rezervě se podařilo na londýnské letiště Heathrow dorazit s předstihem.VR letecký simulátor byl sestaven tak, aby vytvořil imerzní zážitek a zároveň umožnil krátké školení o základním ovládání letadla. Do virtuálního prostředí společnost RoarFun umístila logo klienta, aby pomohla zvýšit povědomí o značce. Členové týmu RoarFun seznámili účastníky s inovativními přístupy pilotů ke snižování emisí uhlíku. “Věřím, že největší dopad měl branding – všichni na akci mluvili o leteckém simulátoru. Měli jsme skvělé zkušenosti s RoarFun. Letecký simulátor byl fantastický a měl pozitivní dopad na naši značku na akci. Rádi budeme spolupracovat i v budoucnu,”  řekl klient po akci.Během dvoudenní akce se návštěvníci zúčastnili simulovaného vzletu z virtuálního londýnského letiště Heathrow, kde se akce konala. Díky použití pohyblivé platformy kopírující pohyby letadla Boeing 737-800 a vysoce realistického VR setu, poskytl zážitek autentické prostředí pilotní kabiny. Každý let trval 7 - 10 minut, během kterých účastníci vzlétli s virtuálním letadlem, vystoupali do výšky 5000 stop a provedli nouzové přistání zpět na virtuální Heathrow, to vše pod vedením zkušeného personálu z RoarFun.Nápad na propojení zážitku s tématem konference Aviation Carbon vznikl ještě v Brně. Tým RoarFun připravil unikátní soutěž, ve které si návštěvníci vyzkoušeli jak udržitelně, efektivně a bezpečně používat letecké palivo. Během konference si každý návštěvník v rámci soutěže vyzkoušel při vzletu s letadlem dosáhnout určité výšky s co nejmenším množstvím paliva. Po dosažení určité výšky se množství spotřebovaného virtuálního paliva zaznamenalo a výsledek se zobrazil na výsledkové obrazovce virtuální soutěže RoarFun® Grant Pilot. Po vyhodnocení soutěže získal nejlepší účastník velkou cenu v podobě prémiových sluchátek s funkcí potlačení hluku.“Jsme nadšeni, že jsme mohli podpořit jednoho z klíčových účastníků konference a obohatit jeho prezentaci o náš VR pohyblivý letecký simulátor,” řekl Lukáš Skalka - technologický specialista RoarFun. “Naším cílem je vytvářet nezapomenutelné působivé zážitky, které nejen zaujmou publikum, ale také rozšíří sdělení a hodnoty našich klientů.”Tato spolupráce ukázala, jak společnost RoarFun zkombinovala nové technologie leteckého simulátoru, VR a integraci značky klienta. Řešení bylo vytvořeno na míru a zvýšilo návštěvnost stánku klienta na prestižní akci. Virtuální letecký zážitek unikátně spojil zábavu se vzděláváním, čímž pomohl účastníkům přitáhnout značnou pozornost ke stánku a vyniknout v konkurenčním prostředí.Pro více informací o pronájmu pohyblivých leteckých a závodních simulátorů, VR, řešení virtuálního marketingu a inovativního eventového servisu, navštivte webové stránky RoarFun™: https://roarfun.cz/Zdroj: RoarFunČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-05-07 11:05:00

"Mucha mluví vaší řečí": První AI muzejní průvodce v Evropě přináší revoluci do muzejních prohlídek

Praha 7. května 2025 (PROTEXT) - Muchovo muzeum v Panské ulici se jako první v Evropě může pochlubit pokročilým muzejním průvodcem na bázi umělé inteligence, který obohacuje zážitek z prohlídky. Nový nástroj řízený umělou inteligencí návštěvníkům umožňuje položit libovolnou otázku týkající se Alfonse Muchy a jeho života nebo jakéhokoli vystaveného uměleckého díla, a to na vlastním telefonu a ve vlastním jazyce. AI průvodce na bázi umělé inteligence vyvinula společnost MUSEUS, startup, který vznikl ze spolupráce napříč třemi kontinenty, zaměřující se na umělou inteligenci pro potřeby muzeí a galerií."Úžasné pro nás je, že naši návštěvníci hovořící japonsky, čínsky, korejsky, francouzsky, česky či anglicky dostanou co nejpřesnější informace o uměleckých dílech ve svém jazyce. To nejen zvyšuje interaktivitu prohlídky našeho muzea, ale i samotná návštěva je mnohem atraktivnější pro všechny turisty, kteří nemluví česky nebo anglicky," řekl Sebastian Pawlowski, který Muchovo muzeum v Panské ulici v roce 1998 založil.Muzeum plánuje v příštích měsících rozšířit využití průvodce MUSEUS na bázi umělé inteligence ze současných šesti jazyků na patnáct. Dalšími dostupnými jazyky budou polština, španělština, italština, němčina, portugalština (brazilská), hindština, ukrajinština a arabština."Muzejní průvodce MUSEUS na bázi umělé inteligence změní to, jak návštěvníci muzeí a galerií vnímají výstavu. Poskytované odpovědi a informace vycházejí z obsahu, který byl odborně posouzen a je spolehlivý. S průvodcem MUSEUS tak může každý návštěvník prozkoumat výstavu do hloubky, která mu vyhovuje, a dle času, který chce v muzeu strávit," uvedla spoluzakladatelka společnosti MUSEUS Katharine Butler.Jak nový nástroj funguje? Návštěvníci pomocí vlastního telefonu načtou QR kód a zvolí jazyk. Poté si mohou vybrat ze čtyř připravených otázek nebo položit vlastní otázku týkající se Alfonse Muchy či výstavy, a to do takových podrobností v odpovědi, jaké si návštěvník přeje.Z dat muzea z uplynulých několika týdnů vyplývá, že nejpoužívanějším jazykem je angličtina, po ní následuje čeština, francouzština, japonština, korejština a čínština. Muzejní průvodce na bázi umělé inteligence zatím využívá téměř 90 % návštěvníků. Návštěvníci mohou rovněž umělecká díla "lajkovat", čímž muzeu pomáhají vytvářet seznam nejoblíbenějších uměleckých děl.Muchovo muzeum je od roku 1998 členem Asociace muzeí a galerií ČR a v roce 2025 vstoupilo do České asociace umělé inteligence. "V roce 1998 jsem byl průkopníkem při otevření Muchova muzea v Panské ulici, tehdy vůbec prvního soukromého muzea svého druhu. Dnes jsme průkopníky při zavádění umělé inteligence k umocnění zážitku z prohlídky muzea. Kolegům z jiných muzeí rádi ukážeme, jak tento nástroj pomáhá nejen návštěvníkům, ale také muzeu v tom, aby svým návštěvníkům lépe rozumělo, a jak může potenciálně zvýšit návštěvnost muzeí obecně. Česká muzea vždy hleděla do budoucnosti a toto by mohl být další způsob, jak do České republiky přilákat více lidí a oslovit i mladší cílové skupiny," dodal Sebastian Pawlowski. O Muchově muzeu v Panské ulici v PrazeMuchovo muzeum – první muzeum na světě věnované výhradně životu a dílu světoznámého představitele secese Alfonse Muchy (1860–1939) – založil švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski. Je provozováno společností Muchovo muzeum s.r.o. a veřejnosti bylo otevřeno 13. února 1998 v Kaunickém paláci v Praze. Od září 2024 je v tomto muzeu vystavena většina klíčových děl ze slavné Muchovy sbírky Ivana Lendla, jejímž kurátorem je Jack Rennert. Sbírku Ivana Lendla v současné době vlastní společnost Portu Gallery Investments, člen skupiny WOOD & CO. Ivan Lendl byl známý tím, že sbíral pouze umělecká díla nejvyšší kvality.Muchovo muzeum v Panské ulici je jediným místem v Praze, které vystavuje výhradně originály.V muzeu lze obdivovat všechna vrcholná díla pařížského období Alfonse Muchy a velké množství jeho nejpopulárnějších komerčních zakázek pro firmy jako Moët & Chandon, Job, Lefèvre-Utile, Nestlé a mnoho dalších. Muzeum za uplynulých 27 let navštívilo více než 2,6 milionu návštěvníků. Nemělo by být zaměňováno s podobným muzeem, které zkopírovalo jeho název i koncepci a které bylo nedávno otevřeno nedaleko.Společnost Muchovo muzeum s.r.o. je členem Asociace muzeí a galerií ČR a České asociace umělé inteligence. O muzejním průvodci MUSEUS na bázi umělé inteligenceMuseus je průvodce pracující na bázi umělé inteligence přístupný návštěvníkům muzea na mobilním telefonu, trénovaný na datech z uzavřené domény a řízený AI.Jedná se o personalizovaný průvodce pro výstavy, kulturní památky, galerie a muzea. Průvodce Museus je snadno přístupný a intuitivní. Poskytuje velmi přesné a fundované odpovědi na jakoukoli otázku, kterou návštěvník položí, ať už se týká konkrétního předmětu, nebo obecněji daného tématu.Přístup k jednotlivým uměleckým dílům lze získat prostřednictvím přizpůsobeného QR kódu, ID nebo samotného objektu, přičemž návštěvník může položit jakoukoli otázku. Odpovědi vycházejí ze specializovaných výzkumných dat a jsou vytvářeny pomocí technologie RAG (retrieval augmented generation).Autory tohoto pokročilého a mimořádně přesného nástroje na bázi AI jsou počítačoví vědci, kteří patří ke špičce v oboru. Jejich spolupráce propojila 3 kontinenty, Evropu, Asii a Ameriku.Prof. Mi Zhang je docentem na Státní univerzitě Ohio a seniorním členem Národní akademie vynálezců (NAI) a Institutu elektrotechnických a elektronických inženýrů (IEEE). Je předním světovým odborníkem v oblasti mobilní výpočetní techniky, umělé inteligence / strojového učení, distribuovaných systémů, počítačových sítí a výpočetní techniky zaměřené na člověka, přičemž více než 20 let působí ve vedení výzkumu a vývoje na akademické půdě i v průmyslu.Dr. Tuo Zhang získal titul Ph.D. na Univerzitě Jižní Kalifornie a titul B.S. na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Specializuje se na tzv. edge computing, umělou inteligenci / strojové učení a systémy a aplikace velkých jazykových modelů (LLM). Výsledky jeho výzkumu byly prezentovány na nejvyšší úrovni, např. v publikacích či na akcích ACL, NeurIPS, CVPR, ICLR či AAAI.Katharine Butler je podnikatelka a historička umění. Od roku 1992 založila a vedla různé společnosti v České republice, např. Piccollo s.r.o. a Sparkys s.r.o. Vystudovala dějiny umění na Edinburské univerzitě ve Velké Británii (titul MA) a je autorkou knihy Leaping the Dragon Gate: The Sir Michael Butler Collection of Seventeenth-Century Chinese Porcelain. Publikovala články v mnoha časopisech o asijském umění a rovněž hojně přednášela. Jejím dílem společně s prof. Mi Zhangem a dr. Tuo Zhangem je muzejní průvodce MUSEUS na bázi umělé inteligence.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2019-11-08 18:08:09

O rozmnožování živočichů víme téměř vše. Ale jak to mají rostliny?

Ve skleníku Fata Morgana jim díky originální výstavě vstoupíte až „do ložnice“. Trojská botanická zahrada ve skleníku Fata Morgana slavnostně zahájila neobvyklou výstavu nazvanou Intimní život rostlin. Návštěvníkům prozradí fígle, jež rostliny používají ke svému rozmnožování. Jejich květy, tolik obdivované pro svou krásu a nevinnost, překvapí vynalézavostí v šálení opylovačů a v tricích, kterými si zajišťují kvalitní potomstvo. Projděte se tropickou džunglí, vžijte se do role opylovače a poznejte fascinující stránku života rostlin. Nudit se nebudete ani vy, ani vaše děti. Originální vzdělávací a interaktivní výstavu ve skleníku Fata Morgana máte možnost si prohlédnout od 7. listopadu do 5. prosince denně kromě pondělí od 9.00 do 16.00 hodin. V sobotu 9. listopadu od 14.00 hodin se můžete těšit na tematickou přednášku autora odborné části výstavy doc. RNDr. Lubomíra Hroudy, CSc. Otevírací doba od listopadu do února: Skleník Fata Morgana: od 9.00 do 16.00 (út–ne, svátek) Venkovní expozice: od 9.00 do 16.00 Vinotéka sv. Klára: od 13.00 do 17.00 (po–pá) od 11.00 do 17.00 (so, ne, svátek)       Letos slaví trojská botanická zahrada 50 let od svého založení. Po celý rok nadělovala svým návštěvníkům dárky v podobě oblíbených výstav a přibližovala jim v rámci pořádaných akcí krásu rostlinného těla. Na závěr sezony si připravila novinku. „V období, kdy se venkovní příroda pomalu ukládá ke spánku, bych návštěvníky rád pozval k prohlídce expozic skleníku Fata Morgana, které jsou celoročně plné zeleně a bujné vegetace. Až do 5. prosince prohlídku zpestří novinka mezi našimi projekty – výstava, která zábavnou formou představí rozmnožování rostlin s důrazem na naše domácí druhy a jejich fígle,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy. Vyzkoušejte si roli opylovače Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, díky nimž si budou návštěvníci moci vyzkoušet, jak těžkou roli mají opylovači. „Zájemci se mohou doslova převtělit do role včely, motýla, nebo dokonce kaloně. Poznají, jaká vůně láká noční opylovače, jak těžký náklad by nosili, pokud by byli včelou, nebo jak dlouhý sosák by měli, kdyby se změnili ve čmeláka. K výstavě jsme připravili také zábavný kvíz. Malí i velcí si tak mohou otestovat své znalosti a zjistit, jak dobří by v roli opylovače byli,“ uvedl Miroslav Malý, metodik pro vzdělávání Botanické zahrady hl. m. Prahy. Výstava Intimní život přiblíží fascinující a obecně málo známý svět rostlin. Na ilustrovaných panelech návštěvníci najdou mnohé informace o tom, jak rostliny své opylovače lákají, co jim umožňuje tvořit kvalitní potomstvo i jaké „pohlavní choroby“ se u nich vyskytují. Jednotlivé „triky“ jsou prezentovány na druzích běžně se vyskytujících na našich loukách. „Rozkvetlá louka je jako velký prostřený švédský stůl. Zastavíme-li se a začneme-li pozorovat ruch a bzukot, po chvíli rozeznáme různá pravidla, jimiž se pohyb opylovačů řídí. Některé rostliny jsou mazané natolik, že opylovače ve svých květech dokonce na čas uvězní, jiné, například horské druhy, jim nabídnou teplo a úkryt, další svůj květ ani nerozvinou a opylí se samy,“ říká autor odborné části výstavy doc. Lubomír Hrouda. Zájemci o širší souvislosti v rámci daného tématu si mohou přijít poslechnout přednášku Lubomíra Hroudy, která se koná v sobotu 9. listopadu od 14.00 hodin v zázemí administrativní budovy pod skleníkem Fata Morgana. Při vstupu je nutné předložit platnou vstupenku ze skleníku. Kalendář akcí Botanické zahrady hl. m. PrahyListopad – prosinec 2019 Fotografická výstava Dlouhodobá výstava nedaleko dětského hřiště v severní části venkovních expozic Na výstavě Zahrada vašima očima můžete vidět 12 oceněných fotografií, které byly pořízeny v Botanické zahradě hl. m. Prahy v rámci fotosoutěže pořádané ve spolupráci s firmou ZEISS. Porota vybírala z více než 600 došlých snímků. Stejnojmenný kalendář na rok 2020 je v prodeji ve stáncích se suvenýry v areálu botanické zahrady.  Intimní život rostlin 7. 11. – 5. 12., 9–16 h Fata Morgana Víte, jak to dělá kosatec? Co je sklápěčka značky Salvia? Nebo dokonce jak vyrobit semeno bez tatínka? Že ne? Přijďte se ponořit do tajů intimního života rostlin a zábavnou formou se dozvíte mnohé o jejich rozmnožování. Svatomartinský přípitek 11. 11., od 11 h Vinice sv. Kláry Přijďte i letos ochutnat mladá vína českých vinařů a poodhalit tak tajemství kvality nového ročníku. Již tradičně vás zveme 11. 11. v 11 hodin ke slavnostnímu otevírání Svatomartinského vína na vinici sv. Kláry. Zahrada je krásná i v zimním období, návštěvníci mohou obdivovat jedinečné výhledy na panorama Prahy a procházku završit návštěvou vinotéky sv. Klára. Ta je otevřena od pondělí do pátku od 13.00 do 17.00 hodin a o víkendech a ve svátek od 11.00 do 17.00 hodin. Vybírat lze ze široké nabídky vín či z kolekce matolinových pálenek, chutnat budou dvojnásob v příjemném prostředí u hořícího krbu. V otevírací době zahrady je k dispozici rostlinné bistro Botanická na talíři, kde je možno si pochutnat na sezonní nabídce ovocných smoothies, na lahodných raw dezertech, vegetariánském občerstvení a výborné kávě. Každého jistě potěší výhled na Ornamentální zahradu. Od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 není vstup do venkovních expozic botanické zahrady zpoplatněný. Užijte si podzimní a zimní čas v náručí přírody! Otevírací doba zahrady v období vánočních svátků Venkovní expozice, Denně 9-16 Skleník Fata Morgana 24.12.2019                      9-14 25.12. – 29.12.2019         9-16 30.12.2019                      zavřeno 31.12.2019                      9-16 1.1.2020                         9-16 Vinotéka sv. Klára 24.12.2019                     11-15 25.12. – 26.12.2019        11-17 27.12. – 30.12.2019        13-17 31.12.2019                    zavřeno 1.1.2020                        zavřeno Kořeny osobností Dlouhodobý celoroční projekt v areálu Botanické zahrady hl. m. Prahy Více než devět desítek osobností poctilo v uplynulých deseti letech Botanickou zahradu hl. m. Prahy svou návštěvou, aby podpořily projekt Kořeny osobností, v jehož rámci dochází ke spojení vzácného přírodního bohatství s těmi největšími postavami současného světa. Projekt má připomínat budoucím generacím nejen jedinečné dědictví přírody, ale také to nejlepší, co dokázal člověk, ať již v oblasti kulturní, sportovní, či vědecké. Slavné osobnosti, které se na projektu Kořeny osobností podílejí, patří k těm, ke komu s úctou a obdivem vzhlížíme, stejně jako s respektem vnímáme krásu přírodního dědictví pražské botanické zahrady. Pro děti je hrdinou Hurvínek či postava Krtečka, pro sportovní fandy Josef Masopust nebo Pavel Nedvěd, pro jiné spisovatel Ivan Klíma, režisér Miloš Forman či architektka Eva Jiřičná a řada dalších. Všechna tato velká jména budete mít možnost potkat na Stezce osobností a díky nim s celou svou rodinou formou jedinečného zážitku poznat a obdivovat poklady rostlinné říše. Prostřednictvím projektu Kořeny osobností si totiž svou cestu k vzácným rostlinám a stromům najdou děti i jejich rodiče. K dnešnímu dni se do projektu zapojilo již 99 známých osobností. V letošním roce si svůj strom vysadil Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy, Ester Ledecká, snowboardistka a alpská lyžařka, a český lezec Adam Ondra. 14. srpna se k nim připojil také legendární Čtyřlístek a jejich autor Jaroslav Němeček a herečka Alena Vránová. Podzimního sázení se ujali naši váleční veteráni, plk. Pavel Budinský, brig. gen. Václav Kuchynka a letec RAF Tomáš Lom.

Čas načtení: 2022-05-31 15:18:59

Nikdy se nevzdáme! Národní muzeum otevřelo výstavu připomínající 80. výročí operace Anthropoid

Nikdy se nevzdáme! je název právě otevřené výstavy v Národním muzeu, která připomíná nejen 80. výročí operace Anthropoid a další významné události roku 1942, ale také osudy obyčejných lidí s jejich neobyčejnou statečností. Připomíná v širších souvislostech realitu Protektorátu Čechy a Morava i události a osudy spjaté se 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. Výstava představuje souvislosti předcházející atentátu na Reinharda Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941. Akce parašutistů z 27. května 1942 pak odstartuje prezentací reality protektorátu v oněch výše zmíněných 38 dnech výjimečného stavu. Návštěvník postupuje symbolicky týden po týdnu, je konfrontován s událostmi, veřejným prostorem protektorátu, propagandou i starostmi všedního dne. Postupně si projde významné události jako přípravy na atentát a následnou smrt Reinharda Heydricha, vyhlazení Lidic, boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky a ukončení výjimečného stavu. V každém týdnu je pak v centru pozornosti konkrétní osud, který kombinací informace a emoce zpřítomňuje životy jednotlivců i rodin. Jde o osudy obyčejných lidí i elit. Návštěvník se tak seznámí například s osudem rodiny Stehlíkovy z Rokycan, která podporovala parašutisty a následně byla popravena včetně nezletilého člena Františka, či židovské dívky Alice Feinové z Nového Města na Moravě, která byla v těhotenství popravena. Představen je i osud generála Eliáše, který byl zatčen po nástupu Heydricha, odsouzen k smrti a popraven za druhého stanného práva, či lidických mužů, žen a dětí. Návštěvníci tak mohou sledovat příběhy statečnosti i obrovské důvěry ve svobodu národa a státu. „Operace Anthropoid je jednou z nejvýznamnějších událostí našich moderních dějin. Výstava Nikdy se nevzdáme! návštěvníky seznamuje s klíčovými událostmi roku 1942, realitou tehdejší doby, a především s osudy a hrdinstvím stovek statečných lidí, kteří za svobodu své vlasti neváhali položit své životy a na které nikdy nesmíme zapomenout,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. K vidění je okolo stovky autentických předmětů z Národního muzea, Vojenského historického ústavu či Národního technického muzea. Návštěvníci tak na vlastní oči uvidí například části výstroje Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, včetně předmětů zabavených nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje jako například aktovku, kravatu, sako či pouzdro na pistoli. Dále je možné si prohlédnout originál vysílačky desantu Silver A Libuše, přičemž je ve výstavě zmíněn právě osud radisty Jiřího Potůčka a pardubických podporovatelů výsadku Silver A. Tragédii Lidic připomíná číslo popisné 10 z lidické školy a k vidění jsou například také pohlednice adresované vězni do Buchenwaldu z června 1942 či růženec vyrobený Boženou Dvorskou z chleba v pankrácké věznici před vykonáním popravy. Součástí výstavy je i „protektorátní kino“, kde mohou návštěvníci sledovat dobové týdeníky právě z oněch několika týdnů druhého stanného práva. Výstavu současně doplňují obrazovky s představením dalších osobností z oblasti odboje, církve či umění. Součástí je též audioprogram dobového rozhlasu. Celou výstavu pak uzavírá opět širší politický kontext, oduznání Mnichova a vývoj protektorátu do osvobození roku 1945, včetně vyrovnání se s důsledky druhého stanného práva v poválečných soudech. Výstava tak přirozeně přechází ke konci války spojeného s tresty vůči kolaborantům a zrádcům. Výstavu doplňuje také menší výstava Hrdinovia odboja, která ilustruje odboj a odpor části slovenské společnosti proti fašismu. Představuje osobnosti armády i politiky, které se snažily o obnovení Československa. Konkrétně například generála Rudolfa Viesta či politika Jozefa Lettricha. Sbírkové předměty pak představují jak doklady odboje, včetně předmětů Josefa Gabčíka, tak i realitu Slovenského státu.  Národní muzeum kromě pořádání této výstavy také současně shromažďuje veškeré informace o nejrůznějších akcích pořádaných kulturními institucemi, které se budou v rámci letošního významného výročí konat po celé republice, a uveřejňuje je na webových stránkách www.1942.cz.

Čas načtení: 2021-12-22 08:23:25

V nové výstavě Národního muzea září filmové a divadelní hvězdy

Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku. Výstava ukazuje, jakými peripetiemi procházelo za více než dvě stě let postavení divadelních tvůrců ve společnosti. Návštěvníci tak mají možnost vidět předměty z osobních pozůstalostí velkých hereckých hvězd, jakými byly například Ema Destinnová, Hana Kvapilová, Jindřich Mošna, Oldřich Nový, Adina Mandlová, Svatopluk Beneš, Karel Höger, Vlasta Chramostová, Radovan Lukavský a mnozí další. Vystaveny budou jejich šperky, oblečení a módní doplňky, osobní i ateliérové fotografie, obrazy a busty či drobné artefakty z každodenního i uměleckého života. Na konkrétních životních a uměleckých příbězích několika desítek významných osobností české Thálie výstava ukazuje, jak velké herecké hvězdy ovlivňují životní, módní či estetický ideál své doby, co v různých časech obnášelo být slavným a společensky uctívaným a jaké tvůrčí i osobní konflikty formovaly jejich životní dráhy. Výstava Když hvězdy září se nevyhýbá ani kontroverzním tématům, například co v reálu mnohdy znamená rčení, že úspěch se neodpouští, jak do tvorby a života zasahovaly moc a politika nebo jaká tvůrčí a osobní dramata mnozí herci prožívali. Odhaluje méně známé, či dokonce neznámé skutečnosti, jak tyto osobnosti žily ve svém soukromí, anebo čím se zabývaly mimo svou profesi. Konkrétně si mohou návštěvníci prohlédnout například šperky Emy Destinnové, pracovnu Oldřicha Nového, šaty Adiny Mandlové, mobiliář z bytového divadla Vlasty Chramostové nebo Popelčiny šaty a střevíček z pohádky Tři oříšky pro Popelku. K vidění je i cena Thálie udělená Josefu Abrhámovi v roce 2020 či Český lev udělený Ivanu Trojanovi v témže roce.

Čas načtení: 2021-11-29 11:08:49

Národní muzeum otevřelo expozici Okna do pravěku s modelem jediného českého dinosaura

Národní muzeum zpřístupnilo v pořadí již třetí stálou expozici za poslední čtyři měsíce. Okna do pravěku jsou největší expozicí věnovanou pravěku v České republice a otevírá pohledy do života na našem území před dávnými časy. Na dva tisíce exponátů, realistické modely a interaktivní prvky zvou k cestě prvohorními moři a močály i pod mořskou hladinu druhohorního moře, kde se návštěvníci seznámí s příběhem jediného českého dinosaura. V třetihorách jsou svědky realistického boje o život a v době ledové se setkají s modelem mamuta v životní velikosti a podívají se do očí šavlozubému tygrovi. Tématem prvního sálu jsou prvohorní moře a prvohorní močály. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, více než polovina zkamenělin tu představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Během návštěvy prvohorního sálu lze sledovat posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever, tedy z poměrně chladných moří v době kambria a ordoviku až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy naše území překonávalo rovník. Zde návštěvníci vůbec poprvé spatří na vlastní oči nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei. Další sál se věnuje druhohorám a provede návštěvníky subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků. Na první pohled zde upoutá především model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai, který je znázorněn realisticky v okamžiku své smrti. Jeho tělo totiž trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech. Následuje sál věnující se třetihorám. Za mnohé doklady o životě na našem území v třetihorách vděčíme sopkám, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se seznámíte nejen se sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Návštěvníky tak například spatří realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů. Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Právě zde na vás čeká obří model mamuta se svým mládětem nebo kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá. Součástí expozice jsou také animace, které jsou téměř v každé vitríně. Jsou zaměřeny převážně na dětské publikum a hravě a poučně vysvětlují složité procesy vzniku fosílií. Zároveň jsou v každé místnosti haptické exponáty (odlitky reálných fosílií) na které si mohou návštěvníci sáhnout. Na tvorbě modelů se podílel Jan Sovák, přední český paleoartista přezdívaný „novodobý Burian“. Tento český umělec dlouhá léta žil a pracoval v Kanadě a spolupracoval s desítkami muzeí po celém světě a ilustroval nespočet knih s paleontologickou tématikou. Jednou z nich byla i kniha Jurský park od Michaela Crichtona a spoupracoval i se Stevenem Spielbergem na filmu Jurský park.

Čas načtení: 2021-09-03 21:25:51

Velryba je zpět! Národní muzeum otevírá stálou expozici Zázraky evoluce

Kostra plejtváka myšoka je od 3. září po náročném restaurování opět přístupná návštěvníkům Národního muzea společně s 1500 unikátními předměty ve zcela nové expozici Zázraky evoluce. Na ploše 2000 m2 v celkem šesti sálech se pro veřejnost otevírá jedna z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě. Novou expozici s názvem Zázraky evoluce připravovali pracovníci Národního muzea dlouhých pět let za spolupráce s odborníky, preparátory, umělci a IT specialisty z celé Evropy, aby mohla nyní návštěvníkům Národního muzea nabídnout pohled světové úrovně. Expozice vypráví poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Nad hlavou vám budou doslova létat ptáci či proplouvat ryby. Uvidíte zvířata v jejich přirozeném prostředí a pohybu. Vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů. „Před 129 lety v létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě u Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce. Souběžně s generální rekonstrukcí budovy Národního muzea prošla i velryba náročným restaurováním a opět se stává ústředním exponátem zcela nové přírodovědecké expozice Zázraky evoluce. Jsem moc rád, že ji opravenou a moderním způsobem vystavenou budou moci obdivovat další generace návštěvníků, stejně jako naši rodiče a prarodiče předchozích téměř 130 let a bude jim dělat stejnou radost,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pod názvem Zázraky evoluce ukazuje expozice v šesti sálech s názvy Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat návštěvníkům bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje veřejnost s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu návštěvníci nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod jeden milimetr až po ten největší, kterým je plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru. V této nové expozici samozřejmě nechybí ani moderní multimediální technologie. Hned v úvodním sále se návštěvníci díky videomappingu seznámí s expozicí jako takovou a prostřednictvím „obživlých“ obrazů uvidí živočichy, se kterými se pak později sami setkají. Světelné a zvukové prvky jednotlivých sálech pak dodávají prostoru neopakovatelnou atmosféru, která návštěvníky vtáhne do fascinujícího světa zvířat. Součástí expozice jsou i interaktivní prvky. Například díky dřevěným destičkám s barevnými komiksově laděnými zvířecími postavičkami se návštěvníci zábavnou formou dozvědí i málo známé informace o jednotlivých zvířecích druzích. Chybět samozřejmě nemohou ani předměty, na které si mohou příchozí sami sáhnout. Díky tomu se třeba podívají přímo do tlamy zvětšené hlavy zmije, zkusí si, jakou sílu je potřeba vynaložit k zavření otevřené obří mušle nebo budou navádět mnohonožku úzkými podzemními chodbičkami.

Čas načtení: 2021-06-25 08:16:48

Plejtvák myšok už nebude v Národním muzeu sám. Připlul za ním jeho menší příbuzný

Kostra plejtváka myšoka se stala symbolem Národního muzea. V rámci nových expozic se proto Národní muzeum rozhodlo nechat vyhotovit ještě jednoho zbrusu nového plejtváka. Tentokrát však nejde o kostru, ale o realistický model v životní velikosti dospělého jedince plejtváka malého, který bude v těsné blízkosti svého slavného příbuzného. Návštěvníci tak budou moci oba velikány spatřit pohromadě hned po otevření části přírodovědeckých expozic už začátkem srpna letošního roku. Ačkoliv je plejtvák malý nejmenším známým druhem plejtváka na světě, rozhodně se nejedná o žádného „drobečka“. Tento model měří úctyhodných šest metrů a jeho přesun do Historické budovy a následná instalace se tak stali těmi nejsložitějšími z celých přírodovědeckých expozic. Současně se navíc také stěhoval i srovnatelně velký model žraloka bílého. Oba modely putovaly do Historické budovy v celku, a nikoliv po částech, jako tomu bylo u jiných rozměrných exponátů. Model plejtváka malého nyní bude umístěn ve vitríně ve stejné místnosti, kde jsou návštěvníci zvyklí vídat i oblíbeného plejtváka myšoka zavěšeného u stropu sálu. Všichni příchozí tak budou mít možnost porovnat oba druhy: jednoho z největších i nejmenších známých plejtváků. Tyto unikáty budou přístupné v rámci přírodovědeckých expozic, konkrétně v části zvané Zázraky evoluce, která se prvním návštěvníkům otevře již v srpnu tohoto roku. K vidění budou samozřejmě i další úchvatné exponáty a modely. Mimo jiné například realisticky zpracovaný ptačí útes představující obydlí a útočiště hned několika ptačích druhů či pestrobarevný korálový útes, nad kterým se vznáší sedmnáctimetrový model krakatice obrovské. Expozice s názvem Zázraky evoluce provede návštěvníka fascinujícím světem nejrůznějších živočišných druhů. Hlavním tématem této expozice je fenomén evoluce, který je hlavní vodící linkou celou expozicí. Díky tomu se návštěvníci postupně seznámí s evolučními milníky u různých skupin živočichů. Konkrétně se tato expozice dělí na oblasti Vykročení všemi směry (bezobratlí), Voda, náš živel (ryby), Z vody na souš (obojživelníci a plazi), Dobytí vzduchu (ptáci) a Ovládnutí živlů (savci). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-06-24 08:55:58

Festival v ulicích rozehraje o víkendu centrum Ostravy hudbou, divadlem, cirkusem, obřími loutkami i slam poetry

Ostrava tento víkend letos oslaví nejen konec školního roku, ale i návrat živých kulturních akcí. Do centra města se po roční přestávce vrací Festival v ulicích, který již od roku 2011 pořádá tým festivalu Colours of Ostrava. Masarykovo náměstí, Kuří rynek a přilehlé ulice ovládnou v pátek 25. a sobotu 26. června vždy od 13 do 22 hodin pouliční hudebníci, kapely, akrobati, herci i tanečníci nejen od nás, ale i z Polska, Německa, Rakouska a Španělska. Letos Festival v ulicích s podtitulem Art & Life i z důvodu koronavirových opatření nabídne program rozptýlený po celém centru na mnoha menších stanovištích s jednotlivými umělci a stánky, mezi kterými se veřejnost bude procházet. Do Festivalu v ulicích se zapojí také univerzity a řada místních neziskových organizací. Vstup je tradičně zdarma. „Kvůli situaci s koronavirem se změnily podmínky pro organizování kulturních akcí a Festival v ulicích s podtitulem Art & Life reaguje na tyto změny. Festival bude trochu jiný než v předešlých letech a doplnění názvu o tento podtitul má o této změně napovídat. Formu festivalu jsme přizpůsobili současné situaci tak, abychom se vyvarovali případných epidemiologických rizik,” vysvětluje ředitelka Festivalu v ulicích Petra Hradilová. V pátek a sobotu pak návštěvníci Festivalu v ulicích uvidí od 13 do 22 hodin v centru Ostravy například soubor V.O.S.A. Theatre s originálními stroji, velkými koly a velocipédy, akrobaty na chůdách souboru Long Vehicle Circus, Prasečí cirkus pro děti i dospělé dvojice Bratři v tricku, noční show Návštěvníci, obří loutky a podobně. Zahrají Janáčkova filharmonie Ostrava, Permoník Choir Karviná, Lovesong Orchestra, senegalští bubeníci Batocu, Gangsters & Desperados Orchestra nebo buskeři. Vystoupí folklórní soubory Slezský soubor Heleny Salichové, Moravský folklorní soubor Ševčík, Dětský folklorní soubor Krasničanek, Soubor lidových písní a tanců Hlubina a Hlubinka. Nebudou chybět i DJs – DJ Saurus nebo Deep Sound Boy. K atraktivním vrcholům bude patřit exhibiční show hvězd české slam poetry. Návštěvníci se budou moci rozhýbat na swingové tančírně, v rámci flamenco flashmobu nebo na workshopu Beat up. S Rapzzz Place pak zarapovat, zatančit nebo zaskákat na trampolíně, u prodejců v Design zóně zakoupit výrobky z oblasti designu či módy. Nebudou chybět výtvarníci, graffiti jam, program pro děti, deskové hry Mindok, sportovní vyžití i místo pro posezení a odpočinek. V sobotu proběhne dětský jarmark. Svůj program pro Festival v ulicích připravují také Vysoká škola báňská, Ostravská univerzita, Alliance française Ostrava, neziskové organizace Balónek, Hledáme rodiče, Rozkoš bez rizika, ADRA s projektem rikša pro seniory, Radost v písku, Bílá Holubice nebo Taoistické Tai chi. „Velkou inspirací při pořádání Festivalu v ulicích jsou nám velká evropská města jako například Edinburgh, Vídeň, Paříž nebo Berlín. Věříme, že realizací festivalu přispějeme k tomu, aby Ostrava byla ještě větším turistickým lákadlem, a že akce přivede do města nové návštěvníky,” uzavírá Hradilová. Více informací na www.festivalvulicich.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-02-05 19:50:07

Arcidiecézní muzeum nabídne nové výstavní prostory, ale bude více než rok zavřené

Prostor Zdíkova paláce s proslulými románskými okny se více otevře přirozenému světlu, lidé budou moci projít všemi čtyřmi rameny gotické křížové chodby a v podkroví bývalého kapitulního děkanství vznikne nový výstavní prostor. Má to však jeden háček – kvůli těmto stavebním úpravám bude Arcidiecézní muzeum Olomouc více než rok uzavřeno. „Návštěvníci už bohužel nebudou mít možnost spatřit výstavu 1673 | Kabinet pro biskupa s obrazovými poklady arcibiskupské sbírky včetně Tiziana, van Dycka či von Aachena,“ říká vedoucí odboru starého umění Miroslav Kindl. Financování stavby je zajištěno z prostředků ITI IROP Olomoucká aglomerace. Nositelem projektu je vlastník objektu – tedy Metropolitní kapitula u sv. Václava, která se podílí na spolufinancování. „Celkově půjde zhruba o padesát milionů korun. My zde vystupujeme v roli partnera,“ uvádí ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal. Samotná příprava projektu trvala více než dva roky a zahrnuje odstranění nepůvodního a nevyhovujícího zastřešení Zdíkova paláce z 80. let minulého století, výměnu pochozích lávek, zábradlí i oken, ale i výše zmiňované zpřístupnění celé gotické křížové chodby v přízemí budovy. Vůbec poprvé budou také otevřena všechna čtyři ramena nad křížovou chodbou. „Rekonstrukcí projde také návštěvnická infrastruktura podle návrhu architekta Jana Šépky,“ doplňuje Miroslav Kindl. Návštěvníci celého prostranství Olomouckého hradu tak budou mít k dispozici nové sociální zázemí v prostoru současného WC patřícího k nyní uzavřené kavárně Amadeus. Součástí projektu je také řešení nevyhovujícího depozitáře Metropolitní kapituly nad sakristií katedrály sv. Václava či restaurování svatostánku v kapli sv. Stanislava. Přirozené světlo ve Zdíkově paláci Ve Zdíkově paláci pracuje Jan Šépka obdobným způsobem jako v prostorech Arcidiecézního muzea s použitím materiálů, které v době vzniku této památky neexistovaly nebo se používaly jiným způsobem. „Řeč je o betonu, oceli a sklu. Pro návštěvníka je to výhodné v tom, že na první pohled pozná, co je stará, původní konstrukce a co je naprostý novotvar,“ zdůrazňuje Kindl. Pro návštěvníky bude nejznatelnější změnou opačný sklon střech, které kryjí vzácná románská okna. „Tato architektonická úprava je důležitá také pro kapli sv. Anny, která je tradičním místem inaugurace olomouckých arcibiskupů. Sklon střechy totiž znovu otevře její okna přirozenému světlu. Takto osvětlený prostor uvidí návštěvníci poprvé po dlouhých desetiletích,“ prozrazuje ředitel Zatloukal. Rekonstrukce se dotkne i podkroví bývalého kapitulního děkanství, tedy prostoru nad Obrazárnou či sálem Mozartea, kde vznikne nová výstavní síň. „Prostor pro novou expozici je tam předpřipravený už z dob budování Arcidiecézního muzea. Tehdy se to kvůli nedostatku peněz nepodařilo dotáhnout do konce, ale nyní nám pomohly zdroje z ITI,“ říká Ondřej Zatloukal. Bude zde nová stálá expozice zaměřena na dějiny olomouckého svatováclavského návrší, které se v různých historických etapách proměňovalo od pravěku až po současnost skrze. Součástí expozice bude i představení zajímavých evropských lokalit, které nesou stejně jako Arcidiecézní muzeum titul European Heritage Label (Označení evropské dědictví). Vylepšení za více než 35 milionů Na výše uvedený projekt Metropolitní kapituly do jisté míry navazuje projekt Muzea umění, kterému se z IROP podařilo získat peníze na ochranu a využívání sbírkových fondů a jejich zpřístupnění v Arcidiecézním muzeu.  „Celkem se jedná o 35,5 milionu korun, které využijeme na zlepšení klimatických podmínek pro exponáty, moderní elektronické zabezpečení, nové galerijní osvětlení či vytvoření 3D modelů různých podob Svatováclavského návrší do nově plánované expozice,“ doplňuje Miroslav Kindl. Omezení pro návštěvníky Stavební úpravy se dotknou i návštěvníků, protože Arcidiecézní muzeum bude uzavřeno nejméně do května příštího roku. V provozu zůstane zřejmě jen sál Mozartea, který by měl po uvolnění protikovidových opatření sloužit podle daných možností k přednáškám, divadelním představením či filmovým projekcím. {loadmodule mod_tags_similar,Související

Čas načtení: 2020-06-15 16:52:29

Národní muzeum opět otevřelo Sál minerálů

V Historické budově Národního muzea mohou návštěvníci opět vidět vystavené minerály ze sbírek Národního muzea, a to v původních historických vitrínách, které prošly náročným restaurováním. Z původní expozice však byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit. Nově otevřená část expozice s názvem Sál minerálů představuje svým návštěvníkům více než 4000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 tisíc minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály návštěvníci nyní uvidí v kompletně zrestaurovaných tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. V expozici spatříte například několik podob zlata, stříbra, diamantů nebo grafitů v jejich surové formě. Přesvědčíte se, kolik barev může mít takový fluorit či achát a nechybí ani velký kus křišťálu. Příznivce blyštivých kamenů pak určitě nezklame například ametyst nebo zajímavě strukturovaný antimonit. „Sbírka minerálů Národního muzea je tou největší v České republice a obsahuje řadu mineralogických ukázek, které patří mezi nejlepší svého druhu na světě. Sál minerálů byl jednou z prvních expozic otevřených v Historické budově po jejím postavení a je vedle kostry Plejtvájka Myšoka jedním ze symbolů Národního muzea,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. K vidění je mimo jiné také asi stovka minerálů pocházejících od jednoho ze zakladatelů Národního muzea hraběte Kašpara Šternberka a desítky ukázek od takových osobností jako byli kníže Klemens Metternich, opat strahovského kláštera Jeroným Josef Zeidler či první zaměstnanec Národního muzea mineralog František Xaver Zippe. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-08-16 13:36:44

Kvůli Formuli 1 bude dnes i zítra v centru Prahy dopravní peklo. Kolony způsobí uzavírky i návštěvníci akce

Dnes a zítra se v centru Prahy koná akce Red Bull Showrun 2024. To hlavní se odehrává na Rohanském nábřeží v Praze 8. Návštěvníci akce uvidí a uslyší v akci legendární Formuli 1, ale také další sportovní a závodní auta. Akce je však doprovázena některými dočasnými dopravními opatřeními. V rámci akce Red Bull Showrun 2024 […]

Čas načtení: 2024-09-04 16:40:00

Ramba místo Patrasové, Adam Bernau s Českým lvem. Kdo by hrál v seriálu Návštěvníci, kdyby se točil dnes?

V daleké budoucnosti ohrožuje život na zemi letící kometa a jedinou nadějí na přežití je výprava vědců zpátky v čase do roku 1984. Tak se dá v jedné větě shrnout legendární československý sci-fi seriál Návštěvníci. Nadčasové dílo, které dalo divákům amarouny, CML a nahou Dádu Patrasovou, je stále velmi oblíbené a hojně reprízované. Detailně vám to popsal kolega Honza Studnička v článku zde. Tento týden oslavil seriál 40 let a my jsme se v redakci zamysleli, kdo by v něm hrál, kdyby se Návštěvníci natáčeli dnes. Podívejte se!

Čas načtení: 2024-09-26 09:53:00

Festival FOR GAMES 2024 přinese nové a populární hry, hráčské špičky, interaktivní zábavu i edukaci

Praha 26. září 2024 (PROTEXT) - Haly letňanského výstaviště PVA EXPO PRAHA už ve dnech 4. až 6. října zaplní festival interaktivní zábavy a videoher FOR GAMES. Přinese novinky ze světa herních konzolí, videoher a příslušenství oboru i herní bestsellery od významných značek. Nebudou chybět turnaje špiček, atraktivní zóny, inspirace pro dárky pod stromeček a zábava pro všechny členy rodiny.Již dvanáctý festival FOR GAMES bude místem, kde se představí novinky ze světa herních konzolí, PC, hardwaru a příslušenství všech herních platforem. Mnoho lákadel zde najdou děti i dospělí fanoušci videoher a interaktivní zábavy, a to na expozicích vystavovatelů i v rámci doprovodného programu.Herní zónu s nejnovějšími i nejpopulárnějšími hrami přiveze do Letňan značka Nintendo a nebude v ní chybět ani fotokoutek, ve kterém se návštěvníci mohou vyfotit jako Mario v ikonické trubce ze světa Nintendo. V herní zóně od CZLAN a LanCraft bude k dispozici pět desítek počítačů nabitých hrami a proběhne zde i napínavý turnaj. Zahrát si mohou návštěvníci festivalu i deskové hry od společností Albi či Tlama Games, připraveno bude i šifrovací stanoviště od firmy Únikové hry v Praze. Zábavu do herní haly přiveze i ČSOB, odpočinkovou zónu nabídne Coca-Cola.Herní zóna bude připravena i pro nejmenší návštěvníky, těšit se mohou například na Pexesiádu a workshopy s Bobem a Bobkem nebo Hot wheels či Barbie zónu. Ti mají připravenou spoustu her a zábavy pro všechny návštěvníky.Od škol po adrenalinNa FOR GAMES festivalu se představí také několik škol zabývajících se herním oborem, například Ateliér Game Design / FMK / Univerzita Tomáše Bati, Soukromá vyšší odborná škola umění a reklamy, s.r.o. a navštívit mohou zájemci i několik volnočasových kroužků. Například se zde představí Vzdělání budoucnosti a další.Kdo chce zažít adrenalin z virtuálního prostředí v realitě, může využít expozici Gel Blaster, kde je možné vyzkoušet si souboj s netoxickými gelovými kuličkami. V zóně nebudou chybět chytré terče pro různé herní módy jak pro jednotlivce, tak pro skupinky.Festival je tradičním místem, kde probíhají napínavé turnaje. Letos se bude bojovat o vítězství na expozici AVERIA LTD ve hrách, jako jsou FIFA, NHL, Injustice 2, Mortal Kombat, Závody v Project Cars, Tekken, For Honor a dalších. Celkem se uskuteční 15 turnajů o více než 50 cen. Na stánku bude také probíhat doprovodný program esportové studentské organizace ESA se zástupci z VŠB Ostrava a VUT Brno. V rámci programu mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální a rozšířenou realitu, letecké a automobilové simulátory, herní koutek (zvlášť uzpůsobený i pro nejmenší děti na rodiče), vyhrát v tombole a mnoho dalšího.Zábava i nákupyZážitková soutěžní superhrdinská zóna bude v Letňanech vybudována značkou FoxCampClub ve spolupráci s ojedinělým projektem Heroes Park, kde bude pro všechny návštěvníky připraven program plný superhrdinských disciplín, tematického focení, soutěží a zábavy. Navíc poprvé v ČR na diváky čeká v Thorově zóně jedinečná Thor Challange Battle o originální superhrdinská kladiva a titul nejsilnějšího návštěvníka festivalu FOR GAMES.Na festivalu budou k dispozici také prodejní stánky, například Xzone nebo Blindbox, bohatý herní merch, herní figurky nebo třeba herní židle Anda Seat. Nebudou chybět ani desítky Cosplayerů, s nimiž se zájemci mohou vyfotit. Připraveny budou workshopy pro studenty středních a základních škol na moderní, digitální témata, letecké a automobilové simulátory a mnoho dalších zajímavostí.Festival FOR GAMES se koná v souběhu s veletrhy FOR BEAUTY, FOR KIDS a FOR INTERIOR.Více na www.forgames.cz. Zdroj: ABF