EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || Vší silou prosazovaná lycea jsou slepou cestou vývoje.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2024-09-11 09:48:00
Digitalizace školství v praxi: Roadshow pro školy
Jihlava 11. září 2024 (PROTEXT) - S nástupem elektronických přihlášek na střední školy vstoupila Česká republika do nové éry modernizace vzdělávacího systému. Letošní elektronizace přijímacího řízení na střední školy ukázala, jak klíčová je digitalizace pro efektivní správu a provoz škol. Přesto je to jen začátek. Další kroky budou následovat, a právě na ty se zaměřuje Roadshow pro školy, která během září a října postupně zavítá do 13 měst po celé republice.Největší česká konference o technologiích ve vzdělávání se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Národního pedagogického institutu ČR. Mezi hlavní témata letošního ročníku patří možnosti financování IT na školách, AI jako kopilot pedagoga, vzdělávání 4.0 nebo spisová služba jako nástroj pro efektivní správu vzdělávacích institucí. Akce je určena ředitelům škol, IT správcům i učitelům a zaměřuje se na klíčové výzvy a možnosti, které přináší digitalizace školství.„Digitalizace je nezbytným krokem k zajištění efektivního a moderního školního prostředí, ze kterého budou vycházet kvalitní absolventi připravení na budoucnost,“ uvedl Vladimír Přech, ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic, která je předním český tvůrcem a dodavatelem informačních systémů a generální partnerem konference. „Roadshow je příležitostí pro ředitele a správce škol k seznámení se s tím, jak mohou využít moderní technologická řešení k optimalizaci své činnosti.“Přínosy digitalizace pro školstvíRoadshow pro školy nabídne nejen odborné přednášky, ale také praktické workshopy, které pomohou účastníkům lépe porozumět možnostem digitalizace a jejímu přínosu pro školství.Vedle novinek v Národním plánu obnovy ČR a podpoře inovací ve vzdělávání v oblasti digitalizace se konferenční program zaměří na efektivní správu školních agend a práci s daty. Mezi hlavní témata bude patřit i povinnost škol vést spisovou službu v elektronickém systému spisové služby (eSSL). Odborníci na eSSL pro školy představí přední českou spisovou službu GINIS a přidanou hodnotu, kterou představují její propojení se školským systémem Bakaláři prolepší organizaci a sdílení informací nebo integrace s řešením společnosti Software 602 umožňujícím kvalifikované podepisování a pečetění dokumentů.V technologickém bloku nebude chybět ani tradiční, mezi návštěvníky oblíbený workshop „Spisová služba ve školské praxi“ vedený odborníky společnosti Gordic. „Prakticky orientovaný program zájemce provede klíčovými aspekty práce se spisovou službou ve školském prostředí. Seznámí je s konkrétními a osvědčenými postupy, včetně ukázek podepisování a pečetění dokumentů, provádění autorizovaných konverzí nebo změn datového formátu a práce s transakčním protokolem a historii dokumentů. Workshop je ideální pro všechny, kteří chtějí efektivněji využívat spisovou službu v každodenním životě školy,“ upřesnil Vladimír Přech.Konference se dotkne i aktuálních témat z pohledu samotné výuky a konceptu Vzdělávání 4.0, tedy vzdělávání v digitální době a možnosti čerpání evropských fondů pro jeho rozvoj. Zazní zde tipy a triky pro využití umělé inteligence, zabezpečení školní stě, moderní zobrazovací systémy, 3D tisk a další projektové inspirace. Celou řadu dalších zajímavých příkladů dobré praxe zapojení moderních technologií do vzdělávání představí partneři konference, mezi které patří přední technologické firmy jako Gordic, Microsoft, Epson, nebo Prusa Reserach.Na Roadshow pro školy se očekává účast více než 1400 odborníků z oblasti školství, pro které je to příležitost pro diskusi s technologickými lídry a vzájemné sdílení zkušeností s digitalizací. Účast je zdarma. Více informací a možnost registrace najdete na skolstvi.ms/roadshow/.Přehled měst a termínů Roadshow pro školy:30. září 2024 – Pardubice1. října 2024 – Hradec Králové2. října 2024 – Jihlava3. října 2024 – Ústí na Labem7. října – Ostrava8. října 2024 – Zlín9. října 2024 – Olomouc10. října 2024 – Brno14. října 2024 – České Budějovice15. října 2024 – Plzeň16. října 2024 – Sokolov17. října 2024 – Praha21. října 2024 – Liberec O GordicuRyze česká společnost Gordic s.r.o. již od roku 1993 vytváří prostor a nástroje pro srozumitelnou komunikaci lidí a organizací. Vizí předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů je propojená společnost, ve které bezpečné technologie usnadňují život. Produktové portfolio a služby společnosti Gordic zahrnují informační systémy určené pro veřejnou správu, včetně uznávané platformy GINIS, kterou využívá více než 6 000 organizací české veřejné správy; otevřené modulární informační systémy pro soukromý sektor, včetně DMS, řešení fyzické i kybernetické bezpečnosti a integrační platformy pro ovládání IoT technologií a efektivní sběr dat. V oblasti IoT se Gordic angažuje zejména v technologiích pro chytré budovy prostřednictvím dceřiných společností HDL Automation a MyMight. Gordic je také iniciátorem a provozovatelem platformy KYBEZ, která je založena na dobrovolné spolupráci akademických, státních i komerčních a mediálních institucí z oblasti IT a telekomunikací a jejímž cílem je osvěta v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany.Pro více informací navštivte stránky www.gordic.cz nebo sledujte Gordic na LinkedINu a Facebooku.
Čas načtení: 2021-01-29 01:00:00
MŠMT představilo detaily k maturitám a závěrečným zkouškám
Ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci představil, jak budou letos vypadat maturitní a závěrečné zkoušky na středních školách a absolutoria na vyšších odborných školách a konzervatořích. „Vyslechli jsme si nejen pozici samotných studentů, ale zároveň jsme se o tom bavili s učiteli a řediteli škol a snažili se nalézt takové řešení, které bude zohledňovat složitost současné situace. Věřím, že se nám podařilo najít vybalancované řešení,“ řekl v úvodu tiskové konference ministr školství. Robert Plaga (msmt.cz)U didaktických testů bude navýšen čas na jejich vypracování o 10 minut u českého a cizího jazyka a o 15 minut u matematiky. Konkrétně tak budou mít žáci na vypracování DT z ČJ 85 minut, z cizího jazyka 110 minut a matematiky 135 minut. U výběrové zkoušky Matematika rozšiřující zůstává čas nezměněn. „Je potřeba podotknout, že didaktický test tvoří minimum garantované státem a je možné se na něj připravit distančně,“ vysvětlil ministr školství Robert Plaga s odkazem na vzorové testy na webu CERMATu a aplikaci České školní inspekce, ve kterých si mohou studenti didaktické testy procvičovat. „Zároveň je nutné zohlednit, že řada studentů středních škol byla z rozhodnutí státu či krajských samospráv zapojena do přímé pomoci například v nemocnicích nebo domovech seniorů. Pro tyto studenty, včetně těch, kteří se zapojili dobrovolně, přidáváme v jarním termínu jeden termín navíc. Tedy nejen, že budou mít delší čas, ale rovněž dva termíny,“ doplnil ministr školství. Toto řešení se týká také těch, kteří se řádného termínu nemohou účastnit z důvodu karantény či onemocnění COVID 19.CERMAT navíc letos prověřoval strukturu testů tak, aby se v didaktických testech vyskytovalo minimum otázek z učiva, které spadá do období, kdy byla výuka narušena. „Kvůli rozdílnosti výuky ve školách nelze udělat generální pardon, ale přistoupili jsme k tomu, že test bude ještě následně validován,“ řekl ministr školství. Pokud by se tedy ukázalo, že by výsledky naznačovaly, že některá z otázek nebyla většinově odučena, validační komise k tomu bude mít možnost přihlédnout. V rámci profilové části maturity, kam od letošního roku spadají písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, byly zrušeny písemné (slohové) práce. Týká se to žáků, kteří byli letos a vloni prvomaturanty. Pro žáky, kteří v rámci svého prvního řádného termínu v minulosti slohové práce konali, nebo je konat měli, se slohové práce neruší a budou je konat i letos. Ústní zkoušky zůstávají povinné pro všechnyV profilové školní části zkoušky bude ředitelům škol umožněno, aby upravili formu zkoušky s přihlédnutím k situaci na konkrétní škole či v konkrétních oborech. „Zároveň jsme rozhodli, že bude prodlouženo období, ve kterém se zkoušky mohou konat. Důvodem je, aby se studenti po návratu do škol mohli soustředit a dohnat oblast praktického vyučování či praktických předmětů,“ dodal ministr Robert Plaga s tím, že školám toto umožní soustředit se ve druhém pololetí právě na maturitní předměty, protože právě profilová část je pro další uplatnění studentů klíčová. U závěrečných zkoušek na středních školách bude termín jejich realizace prodloužen do konce srpna 2021. Ke stejnému posunu termínů dojde i u absolutorií na vyšších odborných školách a konzervatořích. Další informace naleznete zde
Čas načtení: 2021-02-08 19:43:12
Jak se otevírají rakouské školy
Rakousko je s námi srovnatelná země, má srovnatelný počet obyvatel, ale co je nesrovnatelné, je úroveň řízení. Rakouská spolková vláda, která vládne v koalici lidovci/ Zelení (ÖVP/ Die Grünen) minulý týden rozhodla, že ve Vídni a Dolním Rakousku se děti vrací do škol od 8. února. V ostatních spolkových zemích bude prezenční výuka ve školách obnovena od 15. února, tedy po semestrálních (pololetních) prázdninách. Na prvním stupni (Volksschule) nejsou třídy rozděleny, proto probíhá denní výuka ve třídě pět dní v týdnu. Na vyšších stupních škol se však učí na směny. Testy se provádějí dvakrát týdně, v pondělí a ve středu. Otázka prvního uvolnění po třetím lockdownu, který v Rakousku trvá od 26. prosince, vyvolalo diskuse o každém detailu. Tlak na ukončení domácí výuky v poslední době zesílil stejně jako u nás. V Rakousku ovšem začali věci promýšlet daleko dříve než naše vláda. Spolková vláda lidovců a Zelených donedávna váhala, protože počet nových infekcí denně stále přesahuje tisíc případů. Existují také velké obavy ohledně zavlečení britských a jihoafrických mutací koronaviru, které byly v Rakousku už zjištěny a mohly by se ve školách rozšířit. Nyní mají být školy tedy znovu otevřeny, ale pouze pro ty, kteří se ve škole otestují. Rakouská spolková vláda zdůvodnila své rozhodnutí těmito slovy: „Situace je již pro studenty, rodiče, učitele a ředitele zvláště obtížná, kvůli dlouhému domácímu digitálnímu vyučování (Rakušané neříkají distanční, nýbrž domácí). Odborníci už varovali před problémy, zejména u studentů ze sociálně znevýhodněných domovů a u rodin z migračního prostředí. Na konci ledna navíc došlo ke zvýšení nouzových situací a telefonátů z důvodu rostoucího psychického stresu u dětí a dospívajících, a proto museli být někteří z postižených zařazeni na čekací listiny do psychiatrických oddělení, a to až na několik měsíců, například ve vídeňské všeobecné nemocnici.“ Od začátku bylo jasné, že starší žáci se budou moci vrátit do školy pouze na směny v dělených třídách. V lednu ministerstvo školství připravilo autotesty pro školáky, aby se snížilo riziko infekce. Ministr školství již vydal vyhlášku o směnném vyučování ve školách až do velikonočních svátků, které budou na konci března / začátku dubna. Bylo také stanoveno, že žáci ve věku od 14 let a starší žáci musí mít ve třídě masku FFP2. Rozdíly jsou také mezi prvním stupněm a vyššími ročníky. V prvním případě se děti plně vrátí do tříd. Testy se však provádějí dvakrát týdně na místě pomocí takzvaného testu v nose, který je relativně jednoduchý a není bolestivý. U starších studentů probíhají směny ve dvou skupinách, dva dny v kuse, pátek je vždy domácí výuka. První den bloku (pondělí či středa) probíhá vždy test na koronu. Pokud rodiče odmítnou své děti testovat, ty musí zůstat doma bez ohledu na úroveň školy. Na vyšší škole jsou studenti povinni nosit masky FFP2. Rakousko je země s námi velmi dobře srovnatelná a kdo sleduje rakouskou i německou školní „koronascénu“ pečlivě, všimne si nejen podobností, ale hlavně rozdílů. Německo je trochu nepřehledné, protože každá spolková země má svůj systém, nyní jsou ale školy zavřené i tam. Rakousko je na srovnání jednodušší. Má asi o milion méně obyvatel než ČR, ale denní počet novoinfekcí mají nyní něco přes tisíc. Původně chtěli otevřít školy, až když počty klesnou pod 700, ale nakonec se rozhodli otevřít dříve. S tím, že při stoupajícím počtu novoinfekcí nebudou váhat školy znovu zavřít, jak řekl kancléř Sebastian Kurz (ÖVP). Když srovnáme opatření v Rakousku a u nás, je jasně vidět, že zatímco tam plánují a promýšlejí, u nás náš „neviditelný“ ministr školství Robert Plaga (ANO) čeká, až co premiér, a ten čeká, co lidi. Pak nám hrozí otevření škol počesku a bude to průšvih. Testy při znovu otevření škol prý plánují na každých 7–14 dní, v Rakousku se testuje dvakrát týdně. U nás počet novoinfekcí běžně nesleze pod 4000, po otevření škol počesku zase stoupne. Pan premiér prý začne promýšlet, jak školy otevřít, v Rakousku to naplánovali už v lednu a podstatě jen navázali na systém, který zavedli už při první vlně koronaviru loni na jaře. Hlavní starostí našeho ministra školství je přivést do škol „odborníky“, hlavní starostí rakouského ministra školství Heinze Faβmanna (ÖVP) je přivést děti bezpečně do škol. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-01 08:35:26
Mediální výchova jako další tunel do školského rozpočtu
Skupina nevládních neziskových organizací napsala otevřený dopis ministru školství Robertu Plagovi (ANO), v němž požadují zavedení mediální výchovy do škol. Už jsme jen čekali, kdy něco takového přijde. Mediální výchova postoupila v žebříčku používaných slov v neziskovém sektoru na první místo, předběhla i inkluzi i diskriminaci. Neziskovky si našly další dotační titul, přes nějž chtějí „tahat“ peníze z podfinancovaného školství. Manipulátoři cz. bojují za lepší mediální gramotnost žactva. A že se jich k tomu seběhlo: Karel Strachota (ředitel programu Jeden svět na školách, Člověk v tísni), Jan Cemper (šéfredaktor Manipulátoři.cz), Lenka Chudomelová (lektorka Demagog.cz), Jakub Janda (ředitel Evropské hodnoty), Michal Kaderka (zakladatel Svět médií), Martin Kožíšek (Akademie CZ.NIC), Tereza Kráčmarová (předsedkyně Fakescape), Kateřina Křivánková a Vojtěch Bruk (zakladatelé Zvol si.info), Michal Kučerák (lektor a produkční Centra současného umění DOX), Vlaďka Mušálková (ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky), Michaela Slussareff (zakladatelka Slowtechinstitute.org), Jaroslav Valůch (programový koordinátor Transitions) a Tereza Vodičková (předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd). Že se k otevřenému dopisu přidali i učitelé občanské výchovy, respektive jejich asociace, může někoho překvapit, ale je to vcelku logické. Občanská výchova či Základy společenských věd (ZSV) prostě paří k aktuální politice. Málokdo zůstane zcela mimo. Podle ohlasů na různých pedagogických webech se ale zdá, že nemluví hlasem všech učitelů předmětu ZSV. Navíc je mediální výchova průřezové téma a nespadá tedy jen pod občanskou výchovu. A jaké důvody uvádějí Manipulátoři ve svém článku? „V českých školách je mediální výchově věnován velmi malý prostor: - 82 % učitelů uvádí, že výuka formou průřezového tématu, jdoucího napříč ostatními předměty, způsobuje, že na mediální výchovu nezbývá dostatek času, - téměř stejné procento (80 %) uvádí, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako důležité téma, - studenti středních škol absolvují za celou dobu svého studia méně než 10 hodin mediální výchovy, - na některých školách se mediální výchova nevyučuje vůbec.“ Že by se mediální výchova na některých školách nevyučovala vůbec, je málo pravděpodobné, protože je v kurikulu zmíněné občanské výchovy či ZSV, zcela určitě v tzv. průřezových tématech. Znamenalo by to, že učitelé nedodržují Rámcový vzdělávací program. Počítá se tedy mediální výchova v rámci ZSV nebo jen mediální výchova prováděná v rámci akcí Člověka v tísni či jiných neziskovek? V tom totiž může být ten problém. Z vlastní zkušenosti vím, že moji kolegové, kteří učí „občanku“ či češtinu, zahrnují do hodin mediální výchovu pravidelně. Nemám tak reprezentativní vzorek jako Manipulátoři a nebyla jsem nikdy dotazována v podobných anketách, mluvím jen ze zkušeností, které ale sdílejí i mnozí další kolegové nejen na stránkách Pedagogické komory či na webu Pedagogické info. V dopise následuje dlouhý soupis toho, proč učitelé nejsou připraveni, proškoleni, a necítí se připraveni mediální výchovu vyučovat. Cesty z toho jsou tedy dvě – za prvé řádné proškolení učitelstva a za druhé se mohou lidé znalí tématu chopit mediální výchovy přímo a na učitele toto břemeno nenakládat. Znamenalo by to hodiny navíc nebo hodiny mediální výchovy místo vyučování jiných předmětů, ale jelikož víme, že matematika a vůbec kurikulum znalostí se přeceňuje a důležité jsou kompetence, může se od těch kompetencí rovnou začít a znalostmi nezatěžovat. Odvážný krok do budoucnosti směrem Strategie 2030, která se připravila na ministerstvu školství a budí mezi učiteli vesměs zděšení a odpor – požaduje „seřezat učivo až na polovinu, zato je lépe procvičit“. A důraz na kompetence, další kouzelné slovo, které odzbrojí každého oponenta. Jakožto jazykářka vím, že kompetence – například schopnost komunikace – bez odpovídajích znalostí není možná, leda tak na úrovni „pidgin English“, a nedovedu si to nějak představit. Módní slova nahrazují obsah. A teď, o co jde doopravdy: 1. Pojmenování důležitosti mediálního vzdělávání (například formou metodického doporučení). 2. Transparentnost procesu revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a nastavování vzdělávacích strategií, zohlednění mediální gramotnosti. 3. Začlenění mediálního vzdělávání do vzdělávání studentů pedagogických fakult. 4. Finanční podporu projektů a aktivit subjektů aktivních na tomto poli (například formou otevřených grantových výzev). Das ist des Pudels Kern, jak pravil Faust. Nedosti na tom, že neziskovky odčerpávají z nevalného rozpočtu ministerstva školství a dalších veřejných rozpočtů peníze na řešení problémů, které svou vnucenou agendou samy způsobily – viz inkluze po česku. Našly si další cecík – mediální výchovu. Abych dodala – nemám vůbec nic proti mediální výchově, která by naučila děti orientovat se v džungli internetu a informací, z nichž většina je, mírně řečeno, irelevantní. To podle mě dělá řada kolegů občankářů a češtinářů a dělají to dobře. Třeba vydávají s dětmi i vlastní školní časopisy, učí je třídit a ověřovat si informace z více zdrojů. Učí je kritickému myšlení. Zvou si do školy osobnosti, které mohou žáky obohatit. Nemám nic proti mediální výchově, která bude vedena myšlenkou Padni, komu padni. Shora uvedená skupina signatářů však avizuje vše možné, jen ne možnost objektivity. Nemusím ani brouzdat po fcb jednotlivých signatářů, abych věděla, že Putin a Rusko jsou podle nich „zlo“, stejně jako náš prezident, a jediné blaho nás čeká v náručí NATO a Evropské unie. Možnost, že by někdy, jen na momentík, připustili, že to tak vždy být nemusí, si neumím představit. A to není objektivní přístup. To je výchova v rámci oficiální ideologie. Jako takové by to ovšem neprošlo – tak tomu budeme říkat mediální výchova. Když to doženu na hranu možného: kdysi nám chtěli Němci v době protektorátu likvidovat inteligenci – a také ji likvidovali – represemi a zavíráním vysokých škol. Stejně tak komunisti hleděli na příslušníky inteligence vždy s podezřením. Nejlepší je tedy vlastně řádnou inteligenci nemít, pokud chcete, aby lidé nebyli odbojní. Základní počty, umět se podepsat, sepsat lejstro, vytvořit tabulku a být politicky na výši bude asi (zase) stačit pro kariéru. Natož do montovny. Nikdo mi nevymluví, že ke kritickému myšlení se nedostaneme přes mediální výchovu, ale přes hluboké a soustavné vzdělání, které jediné umožní vyhodnocovat situace a srovnávat zdroje informací, třeba v několika jazycích. Ne všichni na takové vzdělání dosáhnou, ale čím jich bude více, tím lépe. Osekáním vědomostí na polovinu a povinnými školeními se od tohoto cíle jednoznačně vzdalujeme. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-12-07 08:54:34
Proč nejsme schopni pořádně stávkovat?
Jak je možné, že ve Francii stávkují proti penzijní reformě na výzvu odborů společně veřejný i soukromý sektor, učitelé, právníci, zdravotníci, letecký personál či železničáři, ale u nás je největší průšvih to, že ve vládě sedí nesprávný oligarcha? Kvůli tomu se scházejí statisíce na Letné, aby je pochválili představitelé stran, které se svým asociálním vládnutím natolik znemožnili, že mnoha lidem přijde snesitelnější beneficiář holdingu Agrofert? Ve Francii nejde o nic jiného než o penzijní reformu s tím, že „peněz je málo“. Přitom bohatí za prezidenta Emmanuela Macrona, tedy to nejbohatší procento, bohatnou tempem 35 procent za půl roku. Peníze tedy evidentně jsou, ale jen pro někoho. A Francouzi to ve své většině pochopili. U nás máme jít demonstrovat a protestovat, aby se přesně ti, kteří chtějí provádět podobné reformy jako Macron, dostali k moci. A jsou kupodivu tací, kteří, vedeni neustálou snahou revidovat výsledky prezidentských a parlamentních voleb u nás, na to přistoupili. Aniž by si uvědomovali, co vlastně činí. To nemluvím o tom, že u nás penzijní reforma a zvyšování odchodu do důchodu proběhly také, za naprostého klidu, protože je třeba roztáčet kola kapitalismu a myslet na blaho nejbohatších. Mně takhle „napařili“ osm let nucených prací navíc, aniž bych cokoli provedla. Mladí lidé pak otevřeně říkají, že oni už žádné důchody brát nebudou a musí si „naspořit“. Jak? Do soukromých fondů, které hrají vysokou burzovní hru s cizími penězi? Do „štrozoku“? Do nemovitostí? A z čeho, když naše platy se potácejí kolem třetiny platů německých, přičemž u nás opravdu všechno třikrát levnější není? A věk odchodu do důchodu se má neustále zvyšovat, jak radí i předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagarde s tím, že „lidé se dožívají vysokého věku v penzi a s tím se musí něco dělat“. Nyní je nízká nezaměstnanost, ale nová krize je za rohem a starší lidé budou mít problém sehnat práci. Asi se budou muset do důchodu prožebrat. To všechno, zdá se, naše revolucionáře nezajímá. Oni jsou zaměřeni na dva objekty – Babiše a Zemana, a „nezávislost justice“. Až tady nebudou ti, kdo podle nich brání naprosté bezkorupčnosti, nastane nejspíš ráj. Minulý týden přišel z Bruselu audit, podle kterého je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Ne, že bychom to nevěděli, nejpozději od jeho nástupu do funkce. Řádně to také využil a téměř ztrojnásobil majetek Agrofertu. Tento týden, očekávaně, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vrátil pražskému státnímu zastupitelství kauzu Čapí hnízdo. Chce, aby „trestní stíhání pokračovalo u Andreje Babiše a Jany Mayerové. Další čtyři lidi z případu zůstávají zproštěni obvinění“. Otázka je, k čemu to vše má směřovat. Jisté je, že hnutí Milion chvilek nabere nový dech, a podle zjevně předem připraveného scénáře zahájí už v prosinci novou vlnu protestů, pokud Babiš neodstoupí či se „nezbaví“ Agrofertu. Přičemž, jak radí komentátor Jiří Pehe, už nemá jít jen o „festivalové protesty“, ale o scénář podobný protestům v Hongkongu či Chile. Čili o násilné protesty. Ale co se chce, kromě odchodu Babiše z funkce? Nové volby? To těžko, ty vyhraje Babiš, který posílí právě díky neustálé mediální štvanici, které už většina lidí má plné zuby. Takže jak? Bez voleb bude vládnout kdo? Premiéra jmenuje prezident, čili to garantovaně nebude nikdo z Demobloku. Takže protesty budou pokračovat i nadále, dokud se nějak nepodaří co? Zabránit lidem ve svobodných volbách? Ještě k tomu „chilskému scénáři“. Tam lidé zoufale protestují proti neúnosnému zdražení života v ráji neoliberálních poměrů. Proč bychom u nás šli na barikády, abychom vyměnili jednoho viditelného oligarchu za ty, kteří vyznávají naprosto stejné hodnoty jako on, jen místo sebe pošlou do vlády demoblokaře? Proč bychom měli jít na barikády kvůli Kalouskovi, Fialovi, Hřibovi a jejich loutkovodičům, kteří nemají ani tolik odvahy jako Babiš, aby do politiky vlezli sami? Vždyť Babiš je výsledkem jejich asociálního vládnutí! A přitom by bylo proč protestovat. Například školství – v právě schváleném státním rozpočtu na něj má jít ubohých 3,65 procenta HDP. Tedy hluboký podprůměr mezi státy Evropské unie. Průměr je pět procent, Finsko, náš vzor ve všem všudy, dává 5,6 procenta. Rozdíl činí 114 miliard. Poslankyně Valachová se na poslední chvíli s částí opozice pokusila najít v rozpočtu alespoň nějaké peníze, ale neuspěla. Nepodpořili ji ani komunisti. Hlasovací mašinérie vlády a podpůrné KSČM je bezchybná. Bohužel, sama učitelská obec je nejednotná. V médiích ji zastupují většinou ti, kdo neučí, činovníci neziskovky EDUin například, kteří sice proklamují, že do školství má jít více peněz, ale jejich konkrétní kroky směřují jinam. Protože nedostatek peněz se projevuje mimo jiné i úbytkem učitelů, máme finských cílů, kde učí „jen“ dobře placení kvalifikované učitelé, dosáhnout tím, že učit bude kdokoli s magisterským titulem, jak praví novela školského zákona, která jde do parlamentu. Později kdokoli. Ráda bych věřila, že řeči o tom, že senátor Jiří Drahoš, předseda senátního školského výboru, má už připravený zákon, podle kterého budou učit i maturanti, je jen bohapustá pomluva. Když část učitelů následovala výzvy školských odborů a spolku Pedagogická komora a zorganizovala jednodenní stávku nejen za splnění vládních slibů ohledně zvýšení učitelských platů o 10 procent, nikdo z výše uvedených činovníků, kteří mají na mysli blaho školství, nás nepodpořil. Nepodpořily nás ani některé ředitelské spolky, zejména ty, které se zaštiťují tím, že jednají vždy pouze s korektními partnery. A ničeho viditelného nedosáhnou, pochopitelně. Na Letné, pokud vím, nic o podfinancovaném školství nezaznělo. Pan ministr Plaga ale podporu stávky nezapomněl a bere ji zřejmě jako osobní výzvu. Pedagogickou komoru, z. s., označil v poznámce ve sněmovně za v podstatě nelegitimní spolek, se kterým nemá cenu se bavit, protože ani neudává počet svých členů (je to ve stenoprotokolu z jednání sněmovny). Pane ministře, takže zaprvé – počet členů je na webu. Zadruhé, je nás nejvíc po odborech. Zatřetí – jednáte se spolky, které mají desítky členů, možná. To, jestli se s někým bavíte nebo ne, neurčuje počet členů, ale počet kývnutí. A my nekýváme. My chceme peníze do školství, a to se nerado vidí. Letos se pod vaším vedením dostalo do rozpočtu MŠMT opět trapných 3,65 procenta HDP. Kdybychom chtěli peníze pro sebe za nějakou tu službičku v médiích, možná bychom neměli problémy s tím, že pan ministr stále s námi odmítá oficiálně jednat. Ale takových spolků je už dost. Stejně jako bojovníků proti korupci a podvodům. Jen těch mediálně viditelných a neustále zviditelňovaných, ovšem. Ve Francii se dokázala spojit většina veřejnosti proti asociálním reformám. To je ta revolta, kterou lidí následují, protože se jich existenčně dotýká. Boj oligarchů, kterému se budou věnovat naši revolucionáři další rok a další rok, většinu lidí nemůže strhnout. Už jen učitelská stávka byla představitelům Milionu chvilek fuj. Spojte se, aby se pravicové strany dostaly k moci. Blbost, že? Přesto se to po nás chce. Autorka je členkou Pedagogické komory. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-01-29 07:39:00
Petr Kain: Jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti
„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny. Kain také píše: Především patříme mezi sedm zemí OECD, v nichž je míra závislosti dosaženého vzdělání na rodinném původu nejsilnější. Smutným dokladem jsou výsledky mezinárodního výzkumu PISA, jehož cílem je zjišťování úrovně čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti mezi žáky ve věku 15 let. České děti ze sociálně slabších rodin dosahují v porovnání se stejnou skupinou polských či estonských dětí zhruba o 50 až 70 bodů horších výsledků v matematice a čtenářské gramotnosti. Ale i české děti s dobrým zázemím svým vrstevníkům z Polska a Estonska sotva konkurují. Jinak řečeno: české školství na rozdíl od polského či estonského nedokáže zmírňovat sociálně-ekonomický handicap určité skupiny dětí a promarňuje tak jejich potenciál, zároveň stěží dokáže rozvíjet potenciál dětí, které mají naopak výhodu lepšího rodinného prostředí. A co je na tom asi nejhorší − v posledních letech se vazba mezi dosaženým vzděláním a rodinným původem v Česku zesiluje...Investujme do nejslabších A teď co s tím. Problematika českého školství je samozřejmě příliš komplexní, aby šla snadno vyřešit, přesto je tu podle autorů studie něco, co by přineslo jasný pozitivní efekt. Je zapotřebí investovat do nejslabších žáků, tedy do oné pětiny patnáctiletých dětí v Česku, které mají podle šetření PISA potíže s porozuměním textu a nezvládají matematiku. Podle konzervativních propočtů téže studie by zlepšení jejich studijních výsledků v průměru každý rok do konce tohoto století přineslo Česku 18 miliard korun. Každá koruna investovaná do programů včasné péče se přitom až čtyřnásobně vrátí. Celý text naleznete zde
Čas načtení: 2021-01-26 09:01:00
Jednotné přijímačky všude nebudou. Někteří ředitelé věří, že to tak zůstane
Ministerstvo školství letos povolilo ředitelům středních škol, aby vypustili z přijímacího řízení státní zkoušku z češtiny a matematiky… S letošní legislativní změnou se otevírá debata, zda pravidla pro přijímací řízení nepřenést i do následujících let. „Chápu, že některým školám jednotná přijímací zkouška úplně vyhovuje. Pro nás by bylo ale zase ideální, kdyby bylo použití státních testů dobrovolné. To je ale asi neprůchodné. Možná by však šlo, aby si školy samy rozhodly, jakou váhu státním testům dají,“ uvažuje v reportáži Seznam Zprávy ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka. I ředitelé ostatních škol, které Seznam Zprávy oslovily, se shodují na tom, že by letošní výjimečná pravidla rádi přenesli i do dalších let. Jihočeský kraj proto hodlá současnou situaci využít pro diskuzi s rezortem školství. „Vím, že současná úprava řeší jen současný rok, ale mně by se líbilo, kdybychom i do budoucna nechali formu přijímacího řízení na školách. Stát by mohl připravit jednotnou přijímací zkoušku, ale bylo by na ředitelích, jestli ji použijí, nebo ne. Díky letošku budeme mít k tomu data pro další debatu s Ministerstvem školství,“ dodává náměstek jihočeského hejtmana Pavel Klíma. Zatím jsou ale pravidla nastavená jasně. Opatřením ministra školství mohou přijímací řízení ředitelé změnit jen letos, čas na vyhlášení podmínek mají do 31. ledna. Zvolit si školní přijímací zkoušku mohou pouze čtyřleté maturitní obory. Do 8. března pak mají všichni ředitelé čas také přijímací řízení úplně zrušit, pokud se na příslušný obor nepřihlásí víc uchazečů, než je maximální kapacita. I tuhle možnost ale musí vepsat do pravidel přijímacího řízení. Už letos ale u jednotné přijímací zkoušky zůstanou čtyřletá gymnázia. Podle jejich ředitelů jim totiž právě jednotná přijímací zkouška pomůže dobře vybrat vhodné uchazeče z velkého převisu zájemců. Celý text naleznete zde
Čas načtení: 2020-04-08 15:10:04
Pan ministr Robert Plaga (ANO) je náhle samá rozhodnost – v polovině května půjdou děti do škol. Ještě nedávno se řešilo, že nejrozumnější by bylo tento rok uzavřít „kontumačně“ a nechat proběhnout jen maturity. Začal to profesor Roman Prymula svým „řízeným promořením“, které zní podobně jako „kontrolovaná tsunami“. Ti, kdo se zaklínají starostí o HDP, zajásali – děti půjdou do škol, rodiče do práce! Ekonomika je zachráněna. Jen se bohužel nikdo z krizového štábu ani z ministerstva školství nezamyslel nad tím, že ve školách prostě mezi dětmi předepsané rozestupy není možné udržet. A že školy představují průsečík celé společnosti a prostředí, jímž se viry mezi populaci šíří nejrychleji. Ohlasy na akci – „děti do škol“ se různí. Od nadšených, které zní zejména z tábora těch, co celou dobu tvrdí, že tahle „chřipečka“ se hrozně přeceňuje a že ekonomické škody se nedají vyvážit starostí o životy, přes mírné optimisty až po zděšené rodiče i učitele. K těm zděšeným se řadím i já. Napřed se mluvilo o tom, že mezi dětmi mají být metrové rozestupy, děti budou mít roušky a budou si často mýt ruce. Protože znám realitu, skončí to u toho mytí rukou. Pokud bude dost mýdla. Kdo by zajistil miliony roušek? Kam nacpeme děti, které se „vytřídí“ při metrových rozestupech do stran, vpřed i vzad? Všichni víme, že je to neuskutečnitelné, pokud bychom neučili na stadionech, jak sdílejí na fcb různí vtipálkové. Při dodržení předepsaných rozestupů by ve třídě mohla naráz sedět pouze čtvrtina obvyklého počtu dětí. V krizovém štábu si poslední dobou každý říká, co chce. Žádné promoření prý nebude, ale postupná imunizace. A školy otevřeme. Do poloviny května budeme mít inteligentní karanténu. A pak neinteligentní promoření stáda. Nic jiného to totiž nebude. Buď kontroluji nákazu, nebo otevřu školy a školky. Není nic mezi tím. My, kteří známe hygienické návyky dětí, si iluze neděláme. Vezměme si takovou Prahu. Ráno dítě nastoupí s rouškou do MHD, řádně se zpotí a rouškou se utře. Pak přijde do školy, řekněme, že si vezme novou roušku – asi doma ušitou do zásoby – a usedne do lavice. Ve třídě je v květnu a červnu běžně přes 30 stupňů. Za chvíli je propocené i s rouškou. Mezitím čte, píše, mluví, potí se. Rouška je za chvíli k ničemu. A to nemluvíme o přestávkách, kdy děti budou určitě dodržovat metrové rozestupy, svačit budou asi piškoty, které se dají pod roušku podstrčit, pít budou asi brčkem a na záchod budou ukázněně chodit po dvou… Nevím, jak si to představuje ministr školství či krizový štáb, ale já si to radši nepředstavuji. Takto epidemiologicky obohacené dítě se vrátí domů, kde jsou sourozenci, rodiče a někdy ještě i prarodiče. Viry a bakterie coby bezpříznakový přenašeč poctivě rozdá a druhý den vyrazí opět do školy pro nové obohacení. A to nemluvím o těch, kteří jsou s nimi ve třídě a snaží se s nimi učit, tedy učitelích. A nejen v případě výuky jazyků se snaží také rozumět tomu, co dítě huhlá pod rouškou. Marně se snažím přijít na to, co naši vládu a krizový štáb vedlo k tomuto rozhodnutí, kterým zahodí veškerou karanténu, na kterou jsme si pracně zvykali. V době, kdy většina učitelů už konečně „zmákla“ metody výuky online a pochybuji, že je někde u nás škola, kde se online neučí. Jedině že by došlo na uplatnění hořkého vtipu, že koronavirus je něco jako důchodová reforma. Otevřít restauraci a otevřít školu totiž není to samé, i když to někomu tak připadá. Nikde není tak těsné spolužití jednotlivců jako v našich často přeplněných třídách. Společné stravování, společné toalety, v daleko větší míře zatížené než kdekoli jinde. Běžné jsou konflikty mezi dětmi, řešené „dotykově“ či „face to face“. Jak to učitelé uhlídají, netuším. A upřímně – netuší to nikdo. Buďto o tom rozhodující činitelé neví, nebo je jim to jedno. Před promořením varoval prezident Lékařské komory Milan Kubek svým dopisem krizovému štábu. Naše zdravotnictví není ve stavu, kdy by mohlo zvládat nápor jen o něco málo větší, než je ten současný. Trpí stejnými neduhy jako školství – je podfinancované a personálně poddimenzované. O školách se vysloveně nezmínil, ale po otevření škol nastane zatížení jednotek intenzivní péče velmi rychle. První na řadě budou učitelé, tedy převážně učitelky. Jedna kolegyně trefně poznamenala: „Ano, v květnu bychom se ve škole potkali. Pro mnohé z nás to bude setkání poslední.“ Jak napsal ředitel jedné střední školy, Mgr. Štefan Klíma, v dopise Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi: „Chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem – vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.“ K tomu přistupuje riziko spojené s poddimenzovaným zdravotnictvím – většina starších učitelů by mohla být v případě potřeby připojení na dýchací přístroj „vytříděna“ z důvodu věku. Jako „starým“ by jim v době přetížení poddimenzovaných kapacit jednotek intenzivní péče byla odepřena podpora dýchání umělou plicní ventilací nebo mimotělním okysličením krve. Jako se dělo a děje v Itálii, Francii a Španělsku. Pro dokreslení dodávám, že podle statistik máme ještě méně JIP lůžek než Itálie. U nás na 100 tisíc obyvatel připadá 11 lůžek s podporou životních funkcí. V Itálii jich mají na 100 tisíc obyvatel 12. A podle obrázků kolon vojenských náklaďáků odvážející zemřelé na COVID-19, které krematoria nestačí pálit, už víme, že i to je zoufale málo. Ještě minulý týden v Itálii na koronavirus umíralo téměř tisíc lidí denně. Většina proto, že pro ně nebylo dost dýchacích přístrojů, které jejich životy mohly zachránit. Co se děje v USA, raději asi vědět nechceme. Nebo v jiné zemi, kde zkoušeli „promořit stádo“ v kombinaci se špatnou kondicí veřejného zdravotnictví, tedy ve Velké Británii. Nevím, jak komu, ale mně se „na poli“ padnout nechce. Proto do školy, navzdory volání „kapitánů průmyslu“ nenastoupím. Buď doučím školní rok distančně, nebo se školství bez mých služeb bude muset nadále obejít. Stejné dilema prodělává mnoho mých kolegyň a kolegů. Nemohli by nám to pánové z krizového štábu, stejně jako rodičům, ulehčit a nechat nás nastoupit v září? Kdy už přece jen díky pokročení epidemie v čase a také testování bude jasnější, jak na tom skutečně jsme? {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-19 14:05:46
Ministr Bek: Při řešení rozpočtu školství zvolila vláda delší, zato horší cestu
Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).
Čas načtení: 2024-04-20 09:25:00
Huawei a UNESCO rozšiřují projekt Otevřené školy do dalších zemí
Paříž 20. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Druhá fáze bude probíhat v letech 2024-2027 v Egyptě, Brazílii a ThajskuOrganizace UNESCO a společnost Huawei včera na semináři UNESCO o digitální budoucnosti vzdělávání zahájily druhou fázi projektu Otevřené školy pro všechny s podporou technologií (Technology-Enabled Open Schools for All System, TeOSS) a oznámily, bude probíhat v letech 2024 až 2027 v Brazílii, Thajsku a Egyptě. První fáze už pomohla tisícům pedagogů v Egyptě, Ghaně a Etiopii.Cílem projektu TeOSS, který je v souladu se 4. cílem udržitelného rozvoje OSN, je vybudovat vzdělávací systémy odolnější vůči krizím, inkluzivnější a lépe připravené na výzvy budoucnosti s využitím technologií k poskytování digitálních zdrojů, školení a politické podpory pedagogům a studentům.„Vzdělávání musí na bezprecedentní digitální transformaci reagovat co nejrychleji a využít moderní technologie nejen k rozšíření přístupu k němu, ale i k nové definici samotné podstaty učení a znalostí pro další generace," uvedla Stefania Giannini, zástupkyně generálního ředitele UNESCO pro vzdělávání. „Díky partnerům, jako je Huawei, můžeme tuto digitální revoluci využít k vytvoření inkluzivního a spravedlivého vzdělávání budoucnosti zaměřeného na lidi."Shrnutí 1. fáze programu Otevřené školy1. fáze programu TeOSS probíhala v letech 2020-2024 v Egyptě, Etiopii a Ghaně. Při navrhování, zavádění a hodnocení systémů otevřených škol ve třech pilotních projektech měla ministerstva školství tří afrických zemí podporu organizace UNESCO a společnosti Huawei.V rámci tohoto procesu včera na semináři UNESCO zástupci ministerstev těchto tří zemí představili svůj pokrok, osvědčené postupy a zkušenosti z první fáze.„Cílem projektu je řešit problémy ve vzdělávání integrací digitálních vzdělávacích platforem a digitálního obsahu, které jsou v souladu s učebními osnovami a digitálními kompetencemi učitelů. Prostřednictvím národních politik digitálního vzdělávání se také snaží podporovat modely otevřeného vzdělávání," uvedl Hegazi Idris, poradce ministra pro gramotnost a celoživotní vzdělávání na ministerstvu školství a technického vzdělávání v Egyptě.V Egyptě poskytuje projekt TeOSS podporu 950.000 pedagogům na základních a středních školách prostřednictvím Národního centra pro distanční vzdělávání.V Ghaně posílil projekt TeOSS národní vzdělávací platformy pro studenty a pedagogy po celé zemi. V deseti pilotních školách projekt pomohl 1000 učitelům a 3000 studentům.V Etiopii se do projektu TeOSS zapojilo 12.000 studentů a 250 pedagogů na 24 vybraných pilotních středních školách.Na semináři organizace UNESCO diskutovali zástupci Brazílie, Thajska a Egypta o klíčových národních problémech v oblasti vzdělávání a o tom, jak může druhá fáze projektu TeOSS přispět k jejich řešení.„Thajsko zahájilo projekt Digitální Thajsko s cílem dosáhnout digitálního vzdělávání pomocí konektivity, obsahu a kompetencí," uvedl Suthep Kaengsanthia, stálý tajemník pro vzdělávání na thajském ministerstvu školství.„Brazílie si stanovila cíl zajistit do roku 2026 univerzální připojení pro vzdělávací účely ve všech veřejných základních školách v zemi," uvedla Barbara Bacellar Rodrigues de Godoy, konzultantka pro řízení projektů základního vzdělávání na brazilském ministerstvu školství.Projekt TeOSS je v souladu se vzdělávací doménou iniciativy společnosti Huawei pro digitální začlenění TECH4ALL, jejímž cílem je vylepšit rovnost a kvalitu vzdělávání pomocí technologií.„Společnost Huawei je plně odhodlána spolupracovat s organizací UNESCO, vládami a všemi zúčastněnými stranami na vývoji technologických řešení, která umožní budování inkluzivního a udržitelného digitálního světa," uvedl Liu Mingju, ředitel programové kanceláře TECH4ALL ve společnosti Huawei.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2390837/UNESCO_Huawei_TeOSS_project_country_representatives_UNESCO_Digital_Futures_Education_jpg.jpg KONTAKT: Chris Chen, chris.chencong@huawei.com
Čas načtení: 2024-08-29 10:58:20
Premiér Petr Fiala se první školní den v pondělí 2. září zúčastní, spolu s ministrem školství Mikulášem Bekem a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, slavnostního otevření přírodovědného gymnázia v Brně. Předseda vlády poté v brněnském planetáriu vystoupí na tiskové konferenci, kde budou představeny plány a přínosy projektu Česká cesta do vesmíru pro rozvoj českého školství a vzdělávání. Na setkání bude představen potenciál projektu pro rozvoj českého školství, jako inspirace pro české žáky a studenty, kteří se můžou zapojit do různých souvisejících vzdělávacích aktivit a doprovodných akcí. Také bude představen konkrétní studentský projekt – tým LASAR. Tiskové konference se zúčastní kromě premiéra ministr školství Mikuláš Bek, ministr dopravy Martin Kupka, ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, koordinátor projektu Václav Kobera, astronaut Aleš Svoboda a ředitel brněnského planetária Jiří Dušek. Premiér se následně zúčastní konference Dostavba dvou bloků v Jaderné elektrárně Dukovany – rozvoj regionu po výběru dodavatele výstavby nového jaderného zdroje. Ta je určena pro zástupce samospráv, podnikatele a klíčové aktéry z regionu a bude zaměřena mimo jiné na socioekonomické dopady projektu do území, přípravu dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti a také na příležitosti pro tuzemský průmysl a regionální ekonomiku. Na tiskové konferenci vystoupí kromě předsedy vlády také hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, ředitel divize Nová energetika Elektrárna Dukovany II Tomáš Pleskač, předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš a zástupce společnosti KHNP.
Čas načtení: 2024-09-03 08:22:45
Školství potřebuje víc peněz, míní Berkovcová. Rostlo nejvíc ze všech sektorů, kontruje Bek
Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.
Čas načtení: 2024-09-12 16:08:00
Iniciativa UNESCO a Huawei "Otevřená škola" se chystá změnit vzdělávání v Egyptě, Brazílii a Thajsku
Paříž (Francie) 12. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei oznámila v rámci Týdne digitálního vzdělávání (Digital Learning Week) – stěžejní akce organizace UNESCO zaměřené na digitální vzdělávání a transformaci vzdělávání – start realizační fáze 2. etapy projektu Otevřené školy pro všechny s podporou technologií (Technology-enabled Open Schools for All Phase II) v Brazílii, Egyptě a Thajsku.2. etapa iniciativy UNESCO a Huawei, která potrvá od roku 2024 do roku 2027, podpoří digitální transformaci vzdělávání v každé z těchto tří zemí prostřednictvím modelů digitálních otevřených škol. Tyto modely kombinují technologické inovace a lidské dovednosti s cílem vytvořit flexibilní, odolné, inkluzivní a kvalitní vzdělávací prostředí propojující offline a online výuku.Realizační fáze druhé etapy projektu navazuje na fázi návrhovou, která byla zahájena v dubnu 2024 s cílem stanovit konkrétní potřeby a priority těchto tří národů.Její zahájení bylo oznámeno na fóru Otevřené školy pro všechny s podporou technologií, které uspořádala organizace UNESCO a společnost Huawei v rámci Týdne digitálního vzdělávání. Fórum se zaměřilo na zkušenosti a úspěchy 1. etapy, která probíhala v Egyptě, Etiopii a Ghaně v letech 2020 - 2024, a poskytlo cenné poznatky pro realizaci 2. etapy.Mezi vzácnými hosty byli pan Mohamed Abdel Latif, ministr školství a technického vzdělávání Egypta, Dr. Yaw Osei Adutwum, ministr školství Ghany, delegáti z ministerstev školství Etiopie, Brazílie a Thajska i zástupci UNESCO a Huawei."V Egyptě jsme se vydali na cestu transformace vzdělávání, která vychází z přesvědčení, že technologie nejsou jen nástrojem, ale katalyzátorem pro odhalení potenciálu, rozvíjení kreativity a rozšiřování příležitostí pro pedagogy i studenty. Úspěch první fáze tohoto projektu je důkazem nasazení našich pedagogů a partnerů," uvedl Mohamed Abdel-Latif, ministr školství a technického vzdělávání Egyptské arabské republiky.V souladu s programem digitální inkluze TECH4ALL společnosti Huawei se technologický aspekt iniciativy Otevřená škola zaměřuje na připojení škol, školení dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro pedagogy a vývoj digitálních vzdělávacích zdrojů."Koncepce projektu Otevřená škola si klade za cíl podpořit prostřednictvím konektivity, kompetencí a obsahu digitální transformaci vzdělávacího sektoru zaměřenou na člověka," uvedla ředitelka programové kanceláře TECH4ALL ve společnosti Huawei Joyce Liuová. "Věříme, že prostřednictvím partnerského přístupu, který využívá technologie přizpůsobené konkrétním národním prioritám, dokážeme zajistit spravedlivý a inkluzivní přístup k možnostem celoživotního vzdělávání pro všechny."Projekt Otevřená škola v Brazílii se zaměřuje na podporu inkluze a ekologicky orientovaného vzdělávání. V souladu s národní strategií Propojené školy (Connected Schools Strategy) vybuduje pět chytrých škol, které doplní dvě digitální výuková centra poskytující školení IKT pro pedagogy a digitální kurzy pro online vzdělávání.V Thajsku si projekt Otevřená škola klade za cíl podpořit wellbeing ve vzdělávání. V souladu s národní strategií pro roky 2018-2037 vybuduje deset chytrých škol, rozšíří využití chytrých učeben a pedagogům nabídne rozvoj dovedností prostřednictvím školení IKT či vzdělávacích zdrojů poskytovaných na digitálních platformách.Realizace projektů Otevřená škola v Brazílii a Thajsku následně poslouží jako vzory pro regiony Latinské Ameriky a ASEAN.V Egyptě se druhá etapa projektu zaměří na rozšíření odborné přípravy učitelů v oblasti IKT dovedností, čímž naváže na první etapu, během níž bylo vybudováno Nové centrum distančního vzdělávání pro 950.000 pedagogů.Významného pokroku v oblastech rozvoje vzdělávacích technologií a podpory pedagogů dosáhly rovněž 1. etapy projektu Otevřená škola v Etiopii a Ghaně:• Etiopie vybavila a vyškolila 12.000 studentů a 250 pedagogů na 24 pilotních středních školách a vytvořila první příručku pro školení v oblasti vzdělávacích technologií (EdTech) na podporu své nové strategie digitálního vzdělávání (2023-2028).• Ghana zkvalitnila své národní vzdělávací platformy, vypracovala rámec IKT kompetencí pro učitele a vybavila deset škol IKT zařízeními, která využije 1000 učitelů a 3000 studentů.O iniciativě Huawei TECH4ALLTECH4ALL představuje dlouhodobou iniciativu a akční plán společnosti Huawei v oblasti digitálního začleňování. Projekt TECH4ALL je založen na inovativních technologiích a partnerstvích a jeho cílem je podpořit v digitálním světě začlenění a udržitelnost.Další informace naleznete na webových stránkách iniciativy Huawei TECH4ALL na adrese https://www.huawei.com/en/tech4all.Sledujte nás na síti X:x.comFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2502608/image.jpgKONTAKT: Gary Marcus Maidment, gary.marcus.maidment@huawei.com
Čas načtení: 2025-01-10 06:00:00
Pražák: Obědy zdarma se státu vyplatí. Víceletá gymnázia nemají přidanou hodnotu
Radí prezidentu Pavlovi a přitom stále učí na základní škole na Praze 7. Daniel Pražák si svými postřehy o školství na twitteru vysloužil místo v prezidentském poradním týmu, zasvěceně komentuje reformy a vzdělávací politiku. V rozhovoru v podcastu Padni komu padni vysvětluje, proč by se státu vyplatilo dávat dětem ve školách obědy zdarma a proč se v Česku tak často střídají ministři školství.
Čas načtení: 2025-03-13 09:00:00
„Projekt 2025 v akci“: Trumpova vláda propustila polovinu zaměstnanců ministerstva školství
„Trump a Elon Musk namířili svou demoliční kouli na veřejné školy a budoucnost 50 milionů studentů.“Trumpova vládav úterý učinila zásadní krok k demontáži amerického ministerstva školství, když propustila zhruba polovinu zaměstnanců úřadu, což podle učitelských odborů a dalších zastánců veřejného vzdělávání bude mít pro národní školství zničující důsledky.Ministerstvo, které nyní vede miliardářka Linda McMahonová, postupovalo rychle a v úterý propustilo více než 1 300 federálních pracovníků, včetně zaměstnanců úřadu pro pomoc studentům a občanská práva.Sheria Smithová, prezidentka místní organizace AFGE 252, která zastupuje pracovníky ministerstva školství, v prohlášení slíbila, že bude „bojovat proti těmto drakonickým škrtům“. Odborový svaz sdělil NPR několik minut po vydání prohlášení, že Smithová, právnička Úřadu pro občanská práva ministerstva školství, byla propuštěna, píše na webu Commondreams Jake Johnson.
Čas načtení: 2025-03-18 10:01:00
Svobodní: Dalibor Štys je odborný mluvčí Svobodných pro školství. Chce reformu po vzoru Rakouska
Svobodní pokračují v posilování svého odborného týmu. Garantem pro oblast školství byl jmenován bývalý ministr školství prof. RNDr. Dalibor Štys, CSc., který představil svou vizi transformace českého státního školství inspirovanou rakouským modelem. Předseda Svobodných Libor Vondráček vyzdvihl záměr vrátit školství reálný obsah a osvobodit ho od ideologických nánosů.
Čas načtení: 2025-03-26 15:00:00
Exministr Plaga o návratu do politiky: S Babišem jsme si to vyříkali. Jaké má podmínky?
Jeho rozchod s ANO doprovázely spory s tehdejším premiérem Andrejem Babišem. Před necelými 4 lety skončil ve vysoké politice a nyní se chce vrátit na kandidátku hnutí ANO a „měnit” školství. Robert Plaga si podle jeho slov s šéfem hnutí „věci vyříkali”. Co přesně to znamená? Má bývalý ministr jasný plán, jak dostat české školství mezi evropskou špičku? Nejen o návratu staronových tváří na politickou scénu v Epicentru hovořil někdejší ministr školství a předseda Národního akreditačního úřadu, Robert Plaga.
Čas načtení: 2024-02-13 18:27:00
Odbory se s vládou na penězích pro nepedagogy nedohodly. V rozpočtu chybí peníze
Školské odbory se dnes na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání novinářům předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.
Čas načtení: 2024-02-16 00:00:00
Když sleduji kličky ministra školství ve vztahu k financování školství obecně a základního školství zvláště, nemohu se ubránit dojmu , že jde o jakýsi „princip“.
Čas načtení: 2021-01-29 03:00:00
Plaga: Další zpřísňování opatření ve školství by bylo hloupé
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nevidí prostor pro další zpřísnění protiepidemických opatření ve školství. Další zavírání škol by považoval za krátkozraké a hloupé, řekl novinářům. Podle něj jsou školy jednou z oblastí, kde se sociální kontakty už teď omezily nejvíce. Prostor pro další zpřísňování vidí spíše ve firmách a průmyslu. Informuje ČTK. Celý text naleznete zde