EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || V roce 2025 pokračuje Pražská strojírna a.s. v dodávkách tramvajových výměn, výhybek, křižovatek a výhybkových přestavníků pro dopravní podnik města Melbourne v Austrálii. Tato spolupráce potvrzuje silnou pozici strojírny na mezinárodním trhu a její schopnost poskytovat spolehlivé a inovativní řešení.
Čas načtení: 2019-07-09 14:27:18
Kateřina Farná: Jak jsem potkala Brusel (ukázka z knihy)
Kniha Jak jsem potkala Brusel vás zavede do nejskrytějších komnat belgické metropole, kterou s Vlámy a Valony sdílí lidé více než 180 národností. Koláž osobních zážitků, reportáží, vtipných glos, vážných témat, zajímavých reálií a pamětihodných příběhů odráží autentickou podstatu města, kde se zrodila první čokoládová pralinka i architektonická secese, a kde je snazší sehnat politika než šikovného instalatéra. Publikace připomíná ohromný úspěch Československa během Světové výstavy Expo 1958, představuje královskou rodinu a monstrózní Justiční palác, vysvětluje necitlivou bruselizaci, neopomíjí patálie sochy čurajícího chlapečka, ozřejmuje důvody, proč Belgičané jako národ vlastně neexistují, nebo odhaluje místo, kde básník Paul Verlaine postřelil svého mladého milence. A jako bonus se naučíte bruselsky a dozvíte se, jak vzniká pravé lambické pivo. Vše v přehledných 60 kapitolách, bohatě vybavených fotografiemi a vtipnými ilustracemi. Ukázka z knihy: JAZYKOVÝ BABYLONBrusel je schizofrenní město. Vlámové versus Valoni, Belgičané versus přistěhovalci, zaměstnanci úřadů EU versus většinová společnost. Čím déle nad Bruselem přemýšlím, tím víc chápu, proč zrovna tam úspěšně tvořil jeden z největších surrealistických malířů René Magritte (více ve stejnojmenné kapitole). Je to místo dvou oficiálních jazyků, kde jeden kamarád bydlí v Elsene, druhý v Ixelles, a přitom je to stále tatáž městská část, a kde na jednom konci tramvajové linky podává řidič hlášení jen vlámsky, přičemž na druhém pouze francouzsky. Je to trochu blázinec, protože kvůli byznysu, vzdělání nebo z rodinných důvodů se většina Belgičanů naučila žít dvojím životem, ale mnohdy ty jazyky užívají spíš tři a více. Neplatí to samozřejmě obecně. Dorozumívací potíže mezi oběma hlavními komunitami stále existují a měly například na svědomí některá vlaková neštěstí, protože si vlámští a frankofonní dispečeři nerozuměli. Bruselský region se snaží své úřední jazyky držet v rovnováze. I když se to vždycky úplně nedaří zejména v okrajových částech, tak téměř všechny městské cedule, názvy ulic a ukazatele směru jsou jak ve francouzštině, tak i nizozemštině a někteří hnidopichové řeší, který jazyk má být na prvním místě a který na druhém. Když jsem přišla poprvé na cizinecké oddělení etterbeeckého obecního úřadu, měla jsem smůlu. Hrdá valonská hlava za přepážkou odmítla mluvit anglicky, i když se k angličtině hlásila malá zaprášená cedule na dveřích do její kanceláře. Mluvila na mě španělsko-francouzsky, já na ni francouzsko-německo-anglicky a s pomocí rukou a nohou, abych se nakonec dozvěděla, že mám za měsíc a půl přijít znovu a vyplnit další dokumenty (více v kapitole Byrokracie). Příště jsem měla štěstí na Vláma, jehož angličtina by se dala tesat. Podobná štěstěna se mi však potom dlouho vyhýbala a já se po nocích raději drtila francouzštinu, protože se základními frázemi Bonjour, ça va? Comment vous vous appellez? Bon soir, Bon appétit nebylo možné vyjít dál než před práh. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Jakmile opustíte nevyzpytatelné vody bruselského úřadu a vyplujete do národně smíšeného regionu a kulturně rozmanitého města, můžete v jedné jediné tramvaji zaslechnout deset, ale i dvacet různých jazyků, pochopitelně nejen těch evropských, ale i hybridních řečí a hatmatilek. Ostatně každý den se lidé žijící a pracující v Bruselu snaží mezi sebou domluvit 2, 3, 4, 5 a někdy i více jazyky, a tak musejí být v konverzaci značně kreativní a někdy míchat několik řečí dohromady, aby se dobrali kýženého výsledku. Lebedíte si v kavárně, a už to jede! Zprava dva chlapíci diskutují vlámsky, nalevo dámy štěbetají francouzsky, obsluha kavárny zdraví italsky a naproti sedící kravaťáci dělají byznys anglicky... Španělé brebentí rádi „špancouzsky“ a někteří Italové mluví víceméně italsky s francouzským přízvukem. Další jazykovou koketérií je franglaiština, která se v Bruselu také rozšířila a zaplnila prostor výrazy jako formidabilní, aretování, explikovat, refýžovat, fatigovaný... Z toho, jak se lidé doma nebo na ulici handrkují a pokřikují na sebe v různých jazycích nebo horečně na baru diskutují o tom, jak se co v jakém jazyce řekne, může být někdy člověk perplex. Po nějaké době si může všimnout, jak mu leze z úst: Uvři dveře, C’est co? Pozor, y a auto! nebo C’est kočka. Brusel je podle World Migration Report druhým nejkosmopolitnějším městem na světě a prvním v Evropě, žije tam 183 národností, které hovoří více než stovkou jazyků a jejich dialektů. Peloton vede francouzština. Pro polygloty ráj na zemi, v kině jsou i troje titulky nad sebou, akorát češtinu si většinou můžeme strčit do kapsy. A protože my Češi víme, jak je náš jazyk těžký, máme pochopení pro chyby, které v něm cizinci dělají. Podobně bývají až na výjimky tolerantní obyvatelé Bruselu. Ovšem kromě Francouzů, kteří jsou i tady proslulí tím, že mohou k vašim špatným jazykovým návykům zaujmout až ostentativně nepřátelský postoj. Navíc valonština není klasická francouzština, a Francouzi se někdy rádi posmívají hrdelnímu přízvuku Valonů (více v kapitole Bruselština aneb Mluvíte belgicky?). A i když fráze „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ zní jako klišé, v Bruselu na každém rohu platí, že znalost cizích řečí opravdu otevírá nové dveře. Najdou se samozřejmě výjimky odmítající tu jeden, tu druhý jazyk z čistého nacionálního přesvědčení. „U mě platí, že kolik znám jazyků, tolikrát jsem režisérem. Zatím zvládnu jen tři nebo čtyři, pokud zahrnu i dialekt mého rodného města, který už figuroval v Býčí šíji. Další jazyky nechám režisérům, kteří je umí,“ pravil v jednom rozhovoru vlámský režisér Michaël R. Roskam. Vlámové umí většinou skvěle anglicky, protože po vzoru severních sousedů nedabují anglosaskou televizní produkci, a také slušně francouzsky, neboť se francouzštinu povinně učí na základní škole (více v kapitole Děti jeslemi povinné). Na svůj mateřský jazyk, považovaný za květnatější regionální variantu nizozemštiny, jsou hrdí, takže mívají tendence vmést vám do tváře: „Vy po čtyřech letech v Bruselu ještě nemluvíte vlámsky?!“ Valoni umějí většinou také italsky, španělsky, portugalsky, na své belgické francouzštině si také náležitě zakládají a na vlámštinu začasto zvysoka „vyvíteco“. Pokud neprojevíte alespoň elementární snahu mluvit francouzsky, budou vám na smrt svých dětí přísahat, že „vůbec, ale vůbec oni nemluvit anglicky, vy muset mluvit francouzsky, protože Brusel.“ Ti vstřícnější vám jen stroze sdělí, že hovoří anglicky „ánpe!“ (trochu). Ani Vlámové však nejsou kdovíjaká jazyková neviňátka. Může se vám stát, že si v Bruselu zavoláte instalatéra a on to bude Vlám jak poleno, který neumí ani slovo francouzsky. Komplexy z toho určitě mít nebude. Naopak. Odplivne si, že každý cizinec se v Bruselu učí jen francouzsky nebo používá angličtinu, a na jeho rodnou řeč kašle. Stačí popojet k moři na severu Belgie, abyste pocítili vlámský jazykový hněv. Někteří se tam budou tvářit, že vám francouzsky nerozumí, ačkoliv tušíte, že to není pravda. Naopak fascinující je sledovat belgické tiskové konference. Tiskoví mluvčí, uvádějící jakoukoli novinku od otevření pekárny až po dostavění tunelu, jsou schopni plynule přecházet z francouzštiny do vlámštiny, z té do angličtiny, a někdy ještě i do němčiny. Podle pozorování jednoho zahraničního zpravodaje se pomocí různých jazyků také trochu manipuluje s veřejným míněním. Třeba tak, že belgický ministr zahraničí na brífi ngu hovoří o evropských záležitostech francouzsky, v angličtině mluví o mezinárodních tématech mimo EU a nepříjemná témata rozebírá vlámsky. Do bruselského jazykového babylonu patří ještě sterilní eurořeč – jazyk dokumentů, kuloárů a jednání v rámci institucí EU, kde se většina práce odehrává v angličtině, francouzštině a němčině. Po několikadenním summitu to však v hlavách některých účastníků, včetně novinářů, může vypadat i takto: „Jajdaiejvkajůopoi alkjhflu jkahlfkdiu ambvkjaljht alkjd lkjhf alkjlhlu ahha kljhlufann alhkjha aklhjdlakhj...“ Pod tíhou nekonečného toku řečí, prohlášení a komuniké ve všech jazycích eurozóny musíte na chvíli vypnout, aby se vám nerozskočila hlava. Nezbytností je rovněž znalost euroúřednického newspeaku, který nezadržitelně proniká mimo zdi evropských institucí. Průměrný unijní úředník ovládá minimálně tři jazyky, výše postavený až pět. Hodně termínů v jejich hantýrce ani nemá český ekvivalent. Předpokládá se, že lidé pracovně provázaní s EU politikou bruselský EUžargon ovládají. V legislativních normách a dokumentech z dílen evropských úřadů se obyčejný smrtelník ztrácí v proudu cizích slov, odborných výrazů, technických zkratek a naprosto nesrozumitelných formulací. A proto vznikla těžká tisícistránková, hustě popsaná bichle s názvem Velký slovník zkratek Evropské unie. Takže když vám někdo sdělí, že pracuje na „dýdží“, neznamená to, že špatně vyslovuje slovo dýdžej, ale dělá na „DG“, tedy generálním ředitelství nějakého útvaru Evropské komise. Po referendu o brexitu se začalo seriózně hovořit o možném otřesu dominantního postavení angličtiny a le comebacku Molièrova jazyka. Nepochybuji o tom, že se Francie a frankofonní Belgie budou o renesanci francouzštiny snažit. „Bývaly časy, kdy všichni v eurobublině, komisaři, úředníci, mluvčí, a dokonce i Boris Johnson33, který působil v Bruselu jako novinář, mluvili francouzsky,“ uvedl Christian Spillman z agentury AFP, který poprvé do Bruselu přišel jako korespondent v roce 1991. Zásadní obrat nastal v roce 2004, kdy došlo k tzv. východnímu rozšíření Unie. Málokdo z nových zástupců mluvil francouzsky, takže ve formální i neformální konverzaci dostala zelenou angličtina. Jazyková a kulturní nepochopení bývají obvykle trapně nepříjemná, ale kdo z cestovatelů se dokáže v cizích zemích vyhnout chybám z neznalosti. Mám jich na kontě několik. Naší sousedce Maryke jsme po nějakém čase začali říkat souseda. Často neupravená tělnatější žena vypadala jako divoženka. Někdo by v ní dokonce mohl vidět staropanenskou ježibabu. Už jen koště jí chybělo. Neuklízela ale vůbec, na to si platila starší Polku. Pracovala ve své domácí kanceláři jako účetní a žila sama s kočkami. Když jsem se s ní šla seznámit, hned na uvítanou jsem jí vmetla do tváře, že má moc hezké [šat], tedy kočky (fr. les chats). Touto dobrosrdečně zamýšlenou lichotkou jsem ji definitivně přesvědčila, že my lidé z východní Evropy, kam si Belgičané často Českou či Slovenskou republiku nebo Polsko na mapě světa posouvají, nemáme vůbec žádné vychování. Koukla na mě trochu podezíravě, jako že špatně slyšela, a tak jsem jí větu pro jistotu zopakovala ještě jednou a hlasitěji, aby mé zvučné [ŠAT] opravdu slyšel celý dům. Přece si ze střední školy pamatuji francouzský ekvivalent slova kočka. Podívala se na mě přes své upatlané brejle ještě podezíravěji a důrazněji prohlásila [ša]. Pomyslela jsem si, že je nějaká nechápavá. Ona si zase určitě říkala něco o mé natvrdlosti. Rozloučily jsme se a mně to celou dobu vrtalo hlavou. Když jsem pak náhodou potkala kamarádku, zkušenější plavkyni v těchto komplikovaných jazykových vodách, příhodu s kočkami jsem jí povyprávěla. Usmála se, jaké faux pas jsem předvedla hned na začátku našeho sousedského soužití. Milé Maryke jsem totiž s úsměvem a nedokonalou výslovností sdělila, že má pěknou pipku, mám-li to napsat slušně. V jemnějším vyznění bývá la chatte [šat], chápáno jako kočička/číča, anglicky pussy. Později jsem zjistila, že řada turistických průvodců do frankofonních zemí nabádá cestovatele, aby své potenciální lásky za žádnou cenu neoslovovali [ma šat]. Mohlo by to skončit pořádnou fackou. Trochu hůř dopadla má spolužačka z večerní školy francouzštiny, Italka Christine-Beatrice, které se podařilo během večírku přede všemi pozvanými prohlásit, ať si dávají pozor na její nemocnou kočku, aby je nekousla. Francouzsky hovořící hosté zkoprněli. Oznámila jim totiž něco jako „moje pipina má breberky“. Často jsem se chodívala procházet do krásně upravených bruselských parků, kde se to hemžilo nejen papoušky, ale také voláním dětí [mamí, mami, papi] směrem k osobám, které je zrovna hlídaly. Říkala jsem si trochu nekorektně, panečku, ta starší prošedivělá dáma má odvahu mít ve svém věku tak malé dítě. Jenže po nějaké době, jak jsem pronikala do tohoto složitého babylonu, jsem zjistila, že si musím setsakramentsky dávat pozor, zda je mluvčí frankofonní, anglofonní nebo třeba Slovan, protože mummy[mami] v angličtině znamená maminka, ale francouzské mummi [mamí], případně papi [papí] vyjadřuje babičku a dědu (maminka a tatínek jsou maman a papa). Do humorných situací se naopak české maminky dostanou tím, když své batole vezou v kočárku a vyzvou ho, ať udělá na kolemjdoucího usmívajícího se muže „papa“. Zaskočený cizí pán se nezřídka začne okamžitě bránit, že on přece není jeho tatínek. Pro frankofonní rodiče totiž představuje dětský pozdrav slovo „dada“. V dalších jazykových nástrahách bych mohla pokračovat: například onze francouzsky znamená číslo 11, ale nizozemsky „naše“. Jednou si můj manžel nedal v pekařství pozor na francouzskou výslovnost a místo dvou deux, [de] croissantů jich dostal dvanáct douze, [důz]. Začátečníci často ledabyle říkají [du]. Pro cizince najednou všechno zní úplně stejně: deux, de, des, douze [du/de]. Chtěla jsem manžela rozveselit obědem v rybí restauraci. Abych mu ukázala, jak jsem se ve francouzštině za těch pár týdnů výuky zlepšila, zeptala jsem se číšníka, jakou [puazon] (psáno poison) by nám doporučil. Pobaveně odvětil, že [puazon] nepodávají, neboť à la carte nabízejí jedině delikátní a nejedovaté [puazon] (psáno poisson). Manžel viditelně pookřál. Nad skleničkou alsaského vína jsme pak diskutovali o dalších jazykových pastích, jako například v angličtině dessert/desert (koláč, poušť), kdy si snadno kvůli špatné výslovnosti objednáte v kavárně místo dortíku kus Sahary. S belgickou francouzštinou mohou mít nejen kvůli odlišnému přízvuku a výslovnosti v Bruselu problém také samotní Francouzi. Mladá manažerka původem z Paříže, která si našla v Bruselu lásku, mi vyprávěla, jak v ní při hovoru valonští spolupracovníci spolehlivě poznají Francouzku, neboť ve významu savoir (vědět) používá pouvoir (být schopen, moci), což při dohadování podmínek byznysu může být dost zapeklitá věc. Frankofonní Belgičan totiž spíš prohlásí Je sais ve smyslu „Já můžu“, kdežto Francouz to bude chápat jako „Já vím“, což nutně neznamená, že dotyčný může úkol udělat, respektive udělá. I samotní frankofonní frňáci, kteří prázdniny stejně jako my Češi zbožňují tak, že o nich rovnou mluví v plurálu les vacances, umí někdy zaperlit jako pravé šampaňské. Jako třeba, když se jedna francouzská slečna snažila příchozí na pracovní setkání uctivě usadit anglickým pokynem: „Šit daun plís.“ Ta slova pronášela dívka, sladce navoněná a sladce nevědoucí, co právě těm hlavounům unijních úřadů, mezinárodních korporací i ambasád a dalším důležitým personám řekla.33/ Bývalý britský ministr zahraničí, obhájce brexitu, syn pracovníka Evropské komise a absolvent European School of Brussels. EUROSLOVNÍČEK Bruselit se blahem ... Radost z kariérního postupuBruselné ... Peníze z eurodotacíDo brusele ... Do prčic, v souvislosti s politikou a byrokraciíDobruselit ... Dobrat se k totálnímu krachuEurobubák ... Politik donekonečna strašící Unií a BruselemEuromýtus ... Dezinformace o neexistujícím nařízení z EU Vlezdobruselista ... Jedinec toužící pro práci v EU úřadech a politiceVybruselit z něčeho ... Snaha vše svést na složitou a do všeho zasahující politiku Evropské unie Novinářka a publicistka Kateřina Farná (*1983) působila v Bruselu více než čtyři roky jako korespondentka deníku Právo. Přispívala také na svůj blog Bruselská sojka a publikovala ve slovenském Denníku N. Z rodinných důvodů se absolventka pražské Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy nemohla naplno věnovat psaní o evropské politice, a tak se zaměřila na „cvrkot kolem“. Výsledkem je mj. několik výjimečných příběhů, které do českého mediálního prostoru přinesla. Líbí se jí laskavý humor a váží si všech, kteří hájí dobré hodnoty a nebojí se být sami sebou, i když to nemusí být pohodlné.Nakladatelství GRADA Publishing, Praha, 2019, váz., 360 stran.
\nČas načtení: 2025-04-02 11:15:00
Prostějovská výhybkárna dokončila výrobu 86 výhybkových jazyků pro britské železnice
Společnost DT-Výhybkárna a strojírna (DTVS), výrobce výhybek a výhybkových konstrukcí pro železniční, tramvajové a metro tratě, úspěšně dokončila významnou zakázku dodávky kolejnic pro britského provozovatele železniční infrastruktury Network Rail. V rámci smlouvy s britskou společností Trackwork Limited vyrobila celkem 86 výhybkových jazyků (profil 54E1A1/56E1), posledních 14 kusů odjede do Anglie v nejbližších dnech.
\nČas načtení: 2025-01-03 18:17:38
První den Rallye Dakar 2025 přinesl pro nováčka Jiřího Brože nezapomenutelný začátek. V prologu, který určoval pořadí pro start do první ostré etapy, se umístil [...]
Čas načtení: 2025-07-16 18:23:04
Festival v Boskovicích se úspěšně přehoupl přes Kristova léta
V Boskovicích se ve dnech 10.–13. července uskutečnil již 33. ročník FESTIVALU PRO ŽIDOVSKOU ČTVRŤ. A já se ponořil nejen do jazzového dění. Koneckonců dobrá hudba je jen jedna… World-music a blues v zámeckém skleníku Festival zahájilo v Zámeckém skleníku pozoruhodné KARINE SARKISJAN TRIO, arménsko-česko-slovenské trio z hájemství world-music. Ovšem se silnými vlivy jazzové improvizace, což jsem kvitoval s povděkem. Karine Sarkisjan, rodačka z Jerevanu, představuje unikát na slovenské hudební scéně svojí brilantní kombinací klavírní hry a strhujícího vokálního projevu. […] Zobrazit celý článek Festival v Boskovicích se úspěšně přehoupl přes Kristova léta
Čas načtení: 2018-08-31 10:00:36
Znáte tento: Otázka: „Nevíš náhodou, proč mi můj antivir neustále hází ten nový film do karantény?“ Odpověď: „Hmm, těžko říct… Nehraje v něm Trojan?“ … nebo tento: Alenka v říši divů: <div><div><div><div>ALENKA</div></div></div></div> … a co tento: Co jsme si mysleli v roce 1999: „To nemám šanci v životě zaplnit ten 10 GB harddisk…“ Co si myslíme […] Příspěvek Odysseus Kosmos: Adventure Game – klasická point-and-click adventura pro geeky a milovníky zajímavých řešení pochází z androidtip.cz Další zajímavé TIPy: Dead Synchronicity – Překvapivě temná point-and-click adventura pro Android Stylová adventura The Inner World právě vyšla na Android Gemini Rue je temná sci-fi adventura pro Android ve stylu Blade Runnera (Nová hra) Little Big Adventure je remake PC klasiky z devadesátých let Broken Sword: The Serpents Curse – nový trailer pro pokračování úspěšné adventure hry zveřejněn
Čas načtení: 2024-02-13 18:06:05
Rezidence Strakonická úspěšně prodána
Ambiciózní projekt společnosti VIHOREV, rezidence Strakonická, která se nachází na pražském Smíchově a jež nabídla investorům 28 skvěle vybavených a zařízených apartmánů, 4 pracovní ateliéry napříč 7 patry a s celkovou výměrou 1650 m2, byla úspěšně dokončena a prodána. Byty byly nabízeny jak k bydlení, tak jako investiční příležitost. Společnost VIHOREV se bude i nadále zaměřovat na […] The post Rezidence Strakonická úspěšně prodána appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2022-05-03 18:23:21
Das ist (noch) kein totaler Krieg – polemika s D-Fensem
Vážení a milí, dostal jsem hned od několika čtenářů odkaz na D-Fensův prvomájový článek „Wollt ihr den totalen Krieg?“, ve kterém se provozovatel serveru vypořádává se současnou situací. A k tomu samozřejmě dotazy, co si o něm myslím. Jelikož nemá moc smysl na tak opakované otázky odpovídat separátně, a jelikož ten výše zmíněný článek podle mého názoru reprezentuje sice asi menšinovou, ale nezanedbatelnou perspektivu na pravici, rozhodl jsem se na něj zareagovat určitou polemikou. Nebude to kompletní rozbor „řádek po řádku“, to by byla nuda, a navíc by to bylo zbytečně nepřátelské. Ale některé ty věci vidím zásadně jinak a pokusím se vyargumentovat „proč“. Čím víc toho zakážete, tím se posouvá mez „hraničních“ názorů Začněme těmi několika položkami, na kterých se shodneme. O těch nemá moc cenu se rozepisovat, „ano“ je kompletní věta. Dodám ale aspoň nějaké zpřesňující detaily. Text z původního D-Fensova článku bude vždy vysázen jako citát. „Doufám, že Ukrajinci Rusáky z jejich země vyženou, a to čistě jen proto, že tak je to správně.“ Yep. „A pokud chce někdo válčit tady v Čechách, ať se sebere a odjede tam, není to tak daleko a pan premiér slíbil abolici.“ Však jo, ostatně se tak i děje. Pokud vím, dobrovolníků je relativně málo, oni ostatně Ukrajinci berou jen lidi s vojenským výcvikem – což je v mladších generacích české populace vzácnost. „Vzhledem k antagonistické povaze konfliktu skončí konflikt, až jedné ze stran dojdou síly.“ Ano, je to opotřebovávací válka a ty vesměs končí vyčerpáním jedné ze stran. „To je ale zase než spekulace, ve skutečnosti nikdo neví, kde se soudruh Putin zastaví, stejně jako před třemi měsíci nikdo spolehlivě nevěděl, zda napadne Ukrajinu.“ Pravda, byť zde nutno říci, že toto je věc, kterou můžou ostatní státy svou aktivitou ovlivnit a také tak činí. Spekulacím se ale stejně nelze úplně vyhnout. D-Fens sám za chvíli spekuluje o tom, že nově vzniklá až pětiprocentní menšina Ukrajinců se už domů nikdy nevrátí. Taky je to spekulace, a ne zas tak jistá k tomu; hodně to bude záležet na tom, jak dlouho ta válka potrvá, jaký bude její výsledek, a kolik peněz se nalije do následné obnovy země. Pokud hodně, tak tam vzniknou zajímavá pracovní místa a zcela nová infrastruktura – může to hrát roli pull faktoru zpět. Život někde v Praze nebo Brně je proti Kyjevu či Charkovu dost drahý, a část těch lidí tam má (nepoškozený) nemovitý majetek. „…cenzuru prováděnou soukromými subjekty za laskavého dohledu bezpečnostních složek a provládních NGO v pozadí, vytváření Českomandnazoru, podporu udavačství a pronásledování lidí s nepovolenými názory včetně chlebíčkového teroristy.“ Ano, a kvůli tomu jsem se rozhádal i s řadou jinak solidních liberálů, protože tenhle proces, nebude-li zabrzděn, rozhodně neskončí u Ivanů šířících bludy na povel. Ten skončí mazáním skutečností a názorů nepohodlných panu ministrovi, tady funguje princip šikmé plochy docela spolehlivě. Čím víc toho zakážete, tím se posouvá mez „hraničních“ názorů, které jsou dalšími kandidáty na likvidaci. Rusové překročili Rubikon Dobrá, tak se trochu podívejme na ty body, kde se naše perspektivy rozcházejí. Zásadní otázky na té celostátní úrovni jsou dvě. Otázka číslo 1: Je ve středně- až dlouhodobém zájmu ČR a potažmo i jiných států zpoza bývalé železné opony, aby si Rusko v té současné takzvané speciální operaci nabilo pěkně hubu a přišlo při ní o značnou část svých konvenčních sil? Na to já osobně říkám „ano“, jednak vzhledem k naší dlouhodobé historii s východem (však i D-Fens sám konstatuje, že z tohoto rohu nikdy nic pozitivního nepřišlo), jednak proto, že v tom Rusku se poslední léta systematicky kultivovala stará imperiální kultura, která ve zbytku Evropy dávno vymřela. Přečtete-li si například aspoň kus Základů geopolitiky od Alexandra Dugina, je to docela svistot, a přitom Dugin patří ke dvorním intelektuálům dnešní Ruské federace. Kdyby se reálně Moskva ve svém snažení omezila na nějakou tu Transnistrii, Krym a Donbas, asi by situace byla jiná. Ale po letech, kdy se celkem úspěšně soustředili na pouhé „rozesírání” v podobě drobných místních konfliktů, teď rozjeli mnohem větší válku a tím překročili Rubikon, který se nedá jen tak odpřekročit. Mají podstatně větší ambice, než by odpovídalo jejich schopnostem, což je u mocností vždycky průšvih. Tahle situace se dá korigovat v podstatě jen jedním způsobem, a to, že na té Ukrajině utrpí jejich staronové impérium porážku podobně jako v rusko-japonské válce (1905) nebo v první světové válce (1917). Taková porážka může, i když nemusí, vést k nezbytným reformám i přes jinak silně zakořeněnou potřebu zachovat tvář. Tak například o kus dál na Blízkém východě se sousední arabské státy nakonec naučily, že navážet se vojensky do Izraele se prostě nevyplatí. Bylo k tomu sice potřeba několik pokusů, ale nakonec tam ten mír, byť třeba chladný, přece jen nastal. Nicméně co se této otázky týče, skutečně lze mít zcela odlišné názory i mezi naprosto racionálními lidmi. Někdo třeba přikládá určitým rizikům větší váhu a určitým vyhlídkám váhu menší, pak mu to vyjde jako „ne“. Velká pozemní válka v Evropě se odehraje tak jednou za čtyřicet let Otázka číslo 2, podmíněná: Pokud tedy na otázku číslo 1 odpovíme „ano“, jaká aktivní opatření má za tímto účelem Česká republika přijmout? Odpovídá tomu situace v médiích? Mezi „0“ (v podstatě nedosažitelný stav, už od 90. let máme nějaké vojenské mise ve světě) a „totaler Krieg“ (musíte-li jej opravdu vyhlásit, je to znamení, že jste v pěkném loji) je celé kontinuum možných stavů. To, co poněkud vadí i mně, je značná vzdálenost „dvou střelek“: v médiích je skutečně střelka panující atmosféry někde tak na dvou třetinách, kdežto naše reálné zapojení do ukrajinského válečného úsilí je tak na jedné pětině ciferníku. Na rozdíl od D-Fense z toho ale nechci odvozovat, že třída nějakých méněcenných pisálků systematicky manipuluje s lidmi nadšeným hýkáním v médiích, nebo že by opravdu chtěla vidět české pluky valit se skrze Donbas na bídného Rusa. Coby člen týmu Echo 24 znám různých pisálků dost, sám jsem jeden z nich (a D-Fens snad není? Pokud se pisálek vyznačuje hlavně psaním, tak on píše ostošest už asi dvacet let déle než řada kariérních publicistů). Z tohoto vzorku mně známých novinářů bych řekl, že vysvětlení je podstatně jednodušší a není třeba tam automaticky předpokládat zlou vůli a manipulativní úmysly. Velká pozemní válka v Evropě se odehraje tak jednou za čtyřicet let. Většina z nás zažije něco takového jednou za život, asi jako přílet Halleyovy komety; na rozdíl od Halleyovy komety je to ale brutální a krvavý jev. Navíc máme díky technologii celkem unikátní proud videí a fotek přímo z bojiště, což má emocionální dopad. Někdo je v tomhle naprosto teflonový a steče to po něm, ale takové typy lidí zase většinou nejdou dělat do novin. Připočtěte skutečnost, že rok 1968 je tady dědičné trauma srovnatelné s Mnichovem, a že rozdíl proti dnešku je, že ti Ukrajinci teď (i když s významnou cizí pomocí!) udělali to, co tehdy naši předkové nikoliv, a co zde dodnes posiluje národní mindrák. Pak je ale celkem přirozené, že se daleko více a intenzivněji píše o válce než o pěstování cibulí nebo o oslavách Svátku práce. Samozřejmě by si ten novinář měl hlídat svoji dlouhodobou kredibilitu a pokud možno ověřovat informace z jiných zdrojů (u takového „Ghost of Kiev“ bylo celkem jasné, že jde o klasickou válečnou urbánní legendu srovnatelnou s naším protektorátním Pérákem), ale úplná emoční neutralita je asi v tak extrémní situaci nedosažitelná. Považoval bych ovšem skutečně za žádoucí, kdyby naši novináři trochu „zklidnili hormon“, a aby se ta naše mediální střelka vrátila aspoň do první půlky ciferníku, kde bezpečně trčí (a jen tak se nepohne) ta střelka reálná. Nepohnutelnost té reálné střelky je mimochodem dána hlavně tím, že na rozdíl od Britů či Poláků nemáme k žádné eskalaci svých závazků příslušné vojenské kapacity. S tím bezprostředně nikdo nic nenadělá, i kdyby se na vládě nebo v televizi řečnilo sebeohnivěji. Takové kapacity se budují léta, a za tu dobu se spektrum hrozeb beztak totálně promění. Neplatí, že větší bestie má automaticky větší vyhlídky na vítězství Dobrá, nyní k těm věcem totálně rozporným. Podívám se na tři. „Denně jsme tak zahrnováni nejrůznějšími detaily, jak ruská branná moc terorizuje civilní obyvatelstvo, krade jim majetek, mučí a popravuje zajatce a podobně. Na základě znalosti dějin různých dalších ozbrojených konfliktů z moderní historie jsem bohužel přesvědčený, že ukrajinská strana dělá to samé. Jen se o tom nedozvídáme, protože nám ji média idealizují. Ukrajinci jsou vykreslováni jako kreativní a čestní bojovníci, Rusové jako podlá pakáž. Jak naivní. Tohle je válka a všechny strany udělají všechno možné, aby se té druhé dostaly na kobylku.“ O pár řádek dál vyčítá D-Fens Ukrajincům, že „bez důkazů“ prohlašují referenda pořádaná Ruskem za zmanipulovaná. Tady ale činí totéž; to není konzistentní. Buď tedy ty důkazy máte, nebo odvozujete své přesvědčení na základě předešlých zkušeností. Ukrajinci nepochybně nejsou svatí, ale bojují na vlastním území. To jim vůči civilnímu obyvatelstvu zase dává trochu jiné motivace než útočníkovi. Platí to i v daleko extrémnějších scénářích. Vezmeme-li si třeba východní frontu za druhé světové války, tak frekvence různých znásilnění, rabování apod., kterých se na jaře 1945 dopustili někde kolem Odry ustupující Němci vs. postupující Sověti, nebyla ani přibližně stejná, a nebylo to přitom dáno tím, že by snad Třetí říše byla lidštější a mírumilovnější stát než SSSR. Ale ani ona nechtěla dělat takové věci vlastním občanům. Něco jiného jsou ti zajatci, tam si bohužel myslím, že se kompletní pravdu jen tak nedozvíme. Tam by ale bylo divné, kdyby k žádným zločinům typu poprav nebo mučení na ukrajinské straně nedošlo, vždyť i Spojenci na západní a italské frontě nějaké takové věci napáchali. (A to ani nemluvíme o Pacifiku, tam byla vzájemná nenávist válčících stran opravdu silná.) To bohužel od té války opravdu oddělit nelze. Mimochodem, z hlediska těch strategických cílů, tj. „dostat se na kobylku“, se zrovna excesivní ukrutnost nemusí vyplácet, a dokonce může být na škodu. Dává to protistraně motivaci bojovat do poslední kulky, i kdyby se třeba ocitla v situaci, kdy by bylo rozumnější se vzdát. Moderní zákony války nařizující slušné jednání se zajatci nemají jen etický základ. Je v nich i hodně poznaného pragmatismu, který je potřeba vynucovat i vůči vlastním vojákům; rozhodně neplatí, že větší bestie má automaticky větší vyhlídky na vítězství. Žádná událost není úplně izolovaná „Myslím, že žádný soudný člověk by neměl válku podporovat, za jakoukoli stranu, a to ani v případě, že zatím nekácí v jeho lese. Propojenost různých procesů a ekonomik má totiž za následek, že se v jeho lese kácí, jen to nevidí.“ Toť otázka. K rozpoutání války notoricky stačí jedna strana, všichni ostatní se v ní (nebo kousek vedle ní, což taky není příjemná pozice) ocitnou do nějaké míry vynuceně. I když se třeba předtím vztahy dlouho zhoršovaly, někdo ten Rubikon překročí jako první a ostatní na to musejí nějak reagovat. Válka je destruktivní už svojí samotnou podstatou a těch opravdu neutrálních hráčů, kteří dokážou dlouhodobě vycházet se všemi a nenaštvat nikoho, je poměrně málo. Taky to u nich mívá určité psychické následky, například určitá část dnešního švédského „hypersluníčkářství“ se dá vystopovat k mindráku ze skutečnosti, že za druhé světové války Švédsko notně zbohatlo na dodávkách surovin Třetí říši, kdežto sousedi si tu válku různou měrou odtrpěli. (Švýcaři mají v tomto směru kachní žaludky.) Lze si samozřejmě říci, že nám do Ukrajinců nic není a ať si je Putin pošlape dle libosti. Někdo si to zdůvodní ekonomickým pragmatismem, jako třeba v citovaném textu, někdo možná „koupí“ alternativní vysvětlení o tom, že ta Ukrajina Rusům vlastně patří právem. Ale nejsem si vůbec jist, nakolik se tímto postojem úspěšně vyhnete nějakému tomu „kácení ve vlastním lese” do budoucnosti. Světová politika se hraje na kola, žádná ta událost není úplně izolovaná, a dlouhodobá dějinná zkušenost říká, že projde-li agresorovi A, časem pokročí k nějakému B a později C – a někde v této abecedě dojdete k punktu, kdy se i ve vašem lese a na vašem území bude kácet ostošest. Jistotu samozřejmě nemáte, tu ohledně budoucnosti nikdy nikdo nemá, ale svoje rozhodování musíte založit na historickém precedentu, že „s jídlem roste chuť“ a země, která úspěšně pozřela jednoho či více svých sousedů, bude na mezinárodní scéně vystupovat o hodně bojovněji a agresivněji než dříve – protože získala (skutečností podložený) dojem, že se takový postup vyplácí, a že potenciální protivníci se nikdy na nic nevzmůžou. A takto bude nejspíš vystupovat i vůči vám. Pak je ovšem naopak celkem soudné snažit se ten proces zbrzdit nebo zastavit o něco dříve, než se k vám přiblíží „až na dostřel děla“. Je to jeden z důvodů, proč různé mezinárodní koalice vznikaly už ve starém Řecku, do kterého zase systematicky „lezla” sousední Persie. A vznikaly i mezi státy, které za jiných okolností měly dost nepřátelské vztahy mezi sebou (Sparta, Atény). Byla ruská armáda opravdu silná? „Rusko reálně disponuje silou, která už dávno měla srazit Ukrajinu na kolena.“ Tenhle druh tvrzení opakovaně slýchám od lidí starších 40 let, kteří si nosí v hlavě koncept Ruska coby nepřekonatelného medvěda a nějak nejsou ochotni jej opustit. Zároveň to často bývají lidé nedůvěřiví k médiím, stejně jako D-Fens, ba i více. (Opravdu to jde i více.) První problém je v tom přímém srovnání Ukrajiny a Ruska; dnes stojí za Ukrajinou reálně mnohem ekonomicky silnější koalice bohatých států, takže je to proxy válka jako vyšitá. Ale co ta druhá část výroku … kurňa, přátelé, odkud vlastně všichni víte, jakou Rusko reálně disponuje silou? Není to náhodou z médií? Nikdo z nás přece osobně inspektorem ruské armády nebyl. Všechno, z čeho v takových odhadech v mírové době vycházíme, jsou silně zprostředkované a profiltrované údaje odjinud. Podobně jako u soukromých firem, ani u armád se nedá jejich životaschopnost a funkčnost posoudit mimo krizové situace. Na přehlídkách lze předvést to nejlepší, co máte, a na veletrzích rozdávat krásné křídové letáky s impresivními čísly. V reálné krizi se ukáže, co se za nimi tedy skrývá ve skutečnosti. Jediným skutečně tvrdým a neošiditelným testem schopností ozbrojených sil je právě ta válka, a v ní zatím Rusové nepodávají nějaké extra výkony. K tomu se stačí podívat na mapy a časový vývoj, k tomu nemusíte slepě věřit nějakým propagandistům. * Nevěřím, že původní plán Kremlu byl ten, že se boje s regulérní ukrajinskou armádou potáhnou celé měsíce. Vybavujete si, jak státní agentura RIA Novosti už 26. února vydala a pak zase stáhla oslavný článek o tom, jak Rusko zavedlo na Ukrajině nový řád? Jistě, mohli jim to tam podvrhnout nějací hackeři, ale za pravděpodobnější scénář považuji, že jejich očekávání bylo, že organizovaný odpor se zhroutí během pár dní a zbydou maximálně nějací partyzáni v lese. * Nevěřím, že nepovedená expedice Rusů do bažin v okolí Kyjeva, kde pak při ústupu zanechali ohromné množství rozbité techniky (a Oryx měl problém to vůbec zpracovat), byla jen klamným manévrem na odvedení pozornosti odjinud. Na to byla krapet moc drahá. * Nevěřím, že Rusové počítali s potopením křižníku Moskva, nebo že současný postup-nepostup na Donbase či kolem Chersonu je vlastně záměr atd. * Nevěřím, že Rusům vyhovuje, že mediálně známé a široce oslavované jednotky jako VDV (parašutisté, kolem kterých panuje v Rusku slušný mediální kult) nebo Čečenci utrpěly na reálném bojišti krvavé ztráty. Zato se musím vracet ke knize Viktora Rezuna, píšícího pod pseudonymem Suvorov, která se jmenuje Můj život v sovětské armádě. Odehrává se o padesát až šedesát let v minulosti, ale je to „nářez“: víceméně v ní píše o obří Potěmkinově vesnici, ve které nic nefunguje, jak by mělo, strašně moc věcí se jenom předstírá, hodně se toho rozkrade, zašantročí, zanedbá, nadřízení se nezajímají o skutečný stav věcí – hlavně aby to vypadalo dobře navenek atd. Když jsem ji četl poprvé, říkal jsem si, že to možná trochu přibarvil pro západní publikum, aby se trefil do předsudků čtenáře. Ale současné výkony či nevýkony Rusů na Ukrajině jsou konzistentní s jeho líčením. A silovici, kteří dnes hrají rozhodující roli v Moskvě, jsou vesměs lidé, jejichž kariéra sahá až do pozdní sovětské éry. Kdyby v ruské armádě roku 2022 panovaly stejné poměry jako v té sovětské 60. let, asi by to nebylo zas takové překvapení. Nezmění-li se příliš samotné načálstvo, těžko čekat, že na úrovni řadového vojáka nebo řadového pluku to bude zcela jinak. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2019-09-05 06:37:09
Martin Hudec: Česko-německá literární výměna je zatím dost jednostranná
Před více než dvaceti lety se zrodila instituce, která se rozhodla prohlubovat vzájemné porozumění mezi Čechy a Němci. O dosavadních aktivitách Česko-německého fondu budoucnosti, jeho aktuálních projektech i plánech do budoucna jsme hovořili s germanistou Martinem Hudcem. Česko-německý fond budoucnosti, založený v roce 1997, si klade za cíl „stavět mosty mezi Čechy a Němci“. Co konkrétně si pod tím máme představit? Zcela konkrétně ve třech číslech: za 20 let jsme částkou přes 60 milionů eur podpořili na 11 000 česko-německých projektů. Podporujeme především školní a kulturní výměnu a spolupráci na úrovni občanské společnosti včetně nejrůznějších setkávání. Jde nám o to, aby díky naší podpoře bylo možné realizovat projekty, které spojují lidi z obou zemí a umožňují jim se vzájemně poznat a respektovat. Fond budoucnosti přispívá i na obnovu památek, vysokoškolská stipendia a vědecké a publikační záměry. V čele fondu stojí český ředitel Tomáš Jelínek a německá ředitelka Petra Ernstberger, znamená to, že o aktivitách nadace v té které zemi rozhoduje vždy pouze jeden z nich? Fond budoucnosti je sice bilaterální instituce s českým a německým ředitelem, a stejně tak jsou Češi a Němci zastoupeni ve správní radě i mezi zaměstnanci, ale naše poslání je jednotné a agendu si podle státní hranice nedělíme. Sídlo fondu a celé jeho exekutivy je v Praze, zde jsou zpracovávány a hodnoceny všechny grantové žádosti a odtud jsou řízeny i další aktivity fondu směřující do obou zemí. Vy máte na starost podporu kulturních a vědeckých projektů a také vydávání tištěných publikací. Jaký druh projektů mezi (úspěšnými) žádostmi převažuje a kam obvykle jde nejvíce peněz? Úspěšné jsou především takové žádosti, které přispívají k česko-německému porozumění, a projekty založené na česko-německé spolupráci, důležitý je i inovativní přístup, kreativita a přínos podpořených projektů. Konkrétně pak záleží na té které projektové oblasti: u kulturních projektů nám jde především o vzájemné zprostředkování kulturních fenoménů obou zemí i prezentaci zástupců současné kultury, od amatérských hudebních souborů až po špičkové německé divadlo. U vědeckých a publikačních projektů je pro nás zásadní zdokumentování myšlenkového světa, vědeckého výzkumu a kulturních aktivit lidí z Německa a Česka, stejně jako náhled do literatury sousední země a jejích nejrůznějších žánrů. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Když zůstaneme u literatury, které faktory mají největší vliv na výsledné rozhodnutí ohledně vaší případné podpory? A kdo všechno o ni vlastně může žádat? Žádat mohou jak nakladatelé či nejrůznější – například vědecké – organizace, tak i fyzické osoby, tedy například samotní autoři z obou zemí. Nejzásadnější kritérium pro naši podporu jsem už zmínil v předešlé odpovědi, určitě ale platí, že chceme především přispět ke zprostředkování současné literatury, zásadní je pro nás přitom nejen kvalita textu a překladu, ale i to, že tak přispějeme k bližšímu porozumění života v sousední zemi. Letos jste byli jedním z partnerů prezentace České republiky jako hostující země na lipském knižním veletrhu. V čem konkrétně vaše přítomnost na veletrhu, popřípadě spoluúčast na českém programu spočívala? České hostování v Lipsku jsme vnímali jako velkou šanci pro českou kulturu a pro prohloubení česko-německého dialogu nejen v oblasti literatury, což je jedním z našich důležitých cílů. Proto jsme se také hned od počátku snažili přispět k jeho úspěšné realizaci – rád jsem se v této souvislosti podílel na práci dramaturgické rady, která měla hostování ČR v Lipsku na starosti –, i k posílení česko-německé literární výměny. Již v březnu 2018 jsme vypsali mimořádnou podporu projektům, které měly přispět k lepšímu poznání a posílení role české literatury a českého jazyka v Německu. To vše i s ohledem na fakt, že česko-německá literární výměna na rozdíl od velmi rozvinuté kulturní spolupráce lidí z obou zemí probíhá dost jednostranně a současná česká literatura se v konkurenci se silnou nabídkou zahraničních titulů na německém knižním trhu prosazuje jen s velkými obtížemi. Mimořádná podpora se týkala nejen překladů do němčiny, ale i čtení českých autorů a dalších literárních projektů, cílili jsme též na podporu německé bohemistiky. Celkem jsme v rámci naší výzvy podpořili na 20 projektů celkovou částkou 150 000 eur. V průběhu veletrhu v Lipsku jsme pak měli tři velmi úspěšné, různorodé akce: kontaktní setkání pro všechny ty, kteří mají nápady, jak česko-německé vztahy v oblasti kultury dále rozvíjet, pódiovou diskusi s Jaroslavem Rudišem přímo na veletrhu a především „Večer s Vladimírem Holanem“ – česko-německou edici, která patří k našim nejzásadnějším literárním projektům, představil její spoluvydavatel, profesor slavistiky Urs Heftrich (rozhovor s ním přinesly Literární noviny 4/2019; pozn. PN) a překladatelka Věra Koubová. Čtení básní pak hudebně doprovodil izraelský pianista Gilead Mishory. Mezi aktuálně schválenými projekty čistě literární akce ani publikace příliš nefigurují, zaujala mě však akce s názvem Reality Czech. Německo-české literární setkání. O co se jedná? Z tohoto projektu mám obzvláštní radost, ukazuje totiž to, co pro nás bylo a je po hostování v Lipsku zásadní: tedy kontinuitu i rozšíření česko-německých aktivit na literárním poli. V případě „Reality Czech“ se jedná o řadu čtení a diskusí se 12 českými a německými spisovateli v Berlíně. V rámci třídenního setkání budou autoři z Prahy a Berlína spolu s publikem diskutovat o aktuálních podmínkách pro psaní i roli literatury v kulturně-politickém a společenském diskursu a poznají také nové performance a publikační formáty z Prahy a Berlína. Program bude sestávat z panelové diskuse v kooperaci s fakultou slavistiky na Humboldtově univerzitě, dvou večerů autorských čtení, několika moderovaných diskusí / open talks a výstavy nezávislých literárních časopisů vydávaných v uplynulých 30 letech. Z mého pohledu je přitom nejzásadnější pestrý mix různých setkávacích a prezentačních formátů: dojde zde nejen ke klasickým čtením, která širší veřejnosti umožní vhled do současné české literatury, ale i k následným diskusím o nových cestách a možnostech zprostředkovávání a šíření literatury. Podpoříte také vznik a následné vydání německého překladu knihy Petra Balajky Ottla, která česky vyšla loni zásluhou Nakladatelství Franze Kafky. Co vás přimělo k finanční podpoře v tomto konkrétním případě? Je to svým způsobem logický protipól k naší podpoře českého vydání všech tří svazků Stachovy kafkovské biografie v nakladatelství Argo. Přišlo nám vhodné pomoci zprostředkovat knihu českého autora německým čtenářům, nadto pojednávající o osobě a tematice, o které se dosud příliš nevědělo. Tím mám na mysli nejen Ottlu jako Kafkovu „nejmilejší sestru“, ale i tematizaci posledního roku jejího života v Terezíně, následnou deportaci do Osvětimi a její dobrovolné rozhodnutí spojit svůj osud s dětmi z Białystoku, které jako zdravotní ošetřovatelka provázela, i když pravděpodobně tušila, že to znamená cestu na smrt. Když se podíváme na rok 2017, podpory se dočkalo 40 publikací, ovšem beletrie mezi nimi příliš zastoupena nebyla (6x próza, 2x poezie) a převažovaly tituly odborné. Jedná se o tradiční poměr? A čím je to způsobeno? Ten poměr se lehce mění, dosud ale platilo, že převažují žádosti o podporu vědeckých publikací, což je dáno tím, že tyto projekty jsou často navázány na vědeckou česko-německou spolupráci v nejrůznějších oblastech – většinou se jedná o podporu vydání česko-německých sborníků z akcí podpořených fondem. O nelehké cestě českých autorů na německý knižní trh jsem již hovořil, sám jistě dobře víte, že ani u nás není mnoho nakladatelů, kteří by se na náročnější německou beletrii či poezii zaměřovali. Chci ovšem zmínit i to, že v roce 2018, tedy již během příprav na Lipsko, bylo mezi 50 podpořenými publikacemi 8 knih beletristických a 8 titulů z oblasti poezie. V tomto smyslu doufám a věřím, že impulsy vzešlé z našeho hostování v Lipsku budou mít delší trvání, naše podpora v této oblasti samozřejmě pokračuje i nadále. V loňském roce mezi podpořenými projekty figurovala řada akcí či děl vztahujících se k tzv. osmičkovým rokům, letos jistě nebude nouze o projekty spjaté s třicetiletým výročím sametové revoluce. Je to tak, už v prvním pololetí letošního roku fond podpořil celou řadu projektů, které tematizují 30. výročí politického převratu v roce 1989, a to v obou zemích. Těší nás, že aktéři občanské společnosti chápou toto výročí i jako příležitost lépe si uvědomit, co nás v Evropě spojuje, a soustředit na to pozornost. Tak například pražská Asociace pro mezinárodní otázky a Evropská akademie Berlín chtějí v rámci „Evropských týdnů svobody“ prostřednictvím nejrůznějších inovativních formátů zprostředkovat širší veřejnosti v Německu, Česku a Polsku povědomí, že události roku 1989 byly významné nejenom v národním nebo bilaterálním kontextu, ale že je třeba je zároveň vnímat jako součást příběhu celoevropského úspěchu. Řada projektových partnerů hledá v souvislosti s výročím pádu železné opony i možnosti intenzivního dialogu s pamětníky. Jako například drážďanské Mitteleuropa-Zentrum při Technické univerzitě a spolek Veřejný sál Hraničář z Ústí nad Labem, kteří hodlají provést řadu rozhovorů s pamětníky z oblasti Drážďan a Ústí a tematizovat při tom jejich životní situaci před a po roce 1989. Dalším příkladem projektu, který se zabývá třicetiletým výročím politického převratu roku 1989, je česko-německý kabaret, založený v roce 2018 v Praze jako první svého druhu. Ve svém novém programu „Téma 2.0“ se bude zabývat tématem pádu železné opony a následného období politické transformace až do současnosti. Již čtvrtým ročníkem letos pokračuje vámi pořádaná soutěž o Česko-německou novinářskou cenu. Co vás vedlo k jejímu založení a jakou prestiž si za dobu své existence toto ocenění získalo u nás a v Německu? Smyslem této ceny je podpora jednak kvalitní a nezávislé žurnalistiky, jednak česko-německých vztahů nezatížených předsudky. Během posledních dvaceti let od podpisu Česko-německé deklarace a vzniku Fondu budoucnosti se vztahy mezi Čechy a Němci sice významně zlepšily, ovšem bez kvalitní žurnalistiky by vzájemné poznání a pochopení toho druhého bylo zajisté na nižší úrovni. Česko-německou novinářskou cenou proto oceníme novinářky a novináře, kteří jdou proti trendu rychlého, povrchního zpravodajství a nespokojují se s jednoduchými odpověďmi a populistickou zkratkovitostí. V době narůstající manipulace s fakty a názory je zodpovědná žurnalistika tohoto typu obzvlášť důležitá. Naštěstí existuje na obou stranách hranice značný počet novinářek a novinářů, kterým stojí za to se intenzivně a dlouhodobě tématy sousední země zabývat. Myslím, že si cena za dobu své existence vybudovala dobré renomé. Od počátku jsme kladli důraz na její nezávislost: o vítězích rozhoduje porota složená z předních žurnalistů z obou zemí, které nominují naše partnerské organizace Deutscher Journalistenverband a Syndikát novinářů ČR. Vyhlášení vítězů je vždy velkou a podnětnou podívanou. Letos předání cen plánujeme na 1. listopadu do Lipska a jako hlavní řečník vystoupí bývalý německý novinář a disident a současný šéf úřadu pro dokumentaci Stasi Roland Jahn. Mezi soutěžícími i vítězi byli dosud vždy zastoupeni jak žurnalisti z nejvýznamnějších médií z obou zemí, tak i novináři na volné noze a nezávislé produkce a my věříme, že to tak bude i nadále. Cíle naší ceny jsou totiž stále aktuálnější. {/mprestriction} Martin Hudec (*1974) absolvoval magisterské i doktorské studium germanistiky na Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu na Mohanem. V Česko-německém fondu budoucnosti, kde je zodpovědný za oblast publikací a stipendií, působí od roku 2003.
Čas načtení: 2022-10-23 12:59:49
Jak přežít smrt a úspěšně projít obdobím truchlení
V dnešním článku se dozvíš: Jak vnímám proces truchlení, kde vidím nedostatky společnosti, jednu jedinou radu, která je správná, a tipy na užitečné články. JakPřečíst celé Příspěvek Jak přežít smrt a úspěšně projít obdobím truchlení pochází z Jsem žena
Čas načtení: 2024-03-21 20:15:12
Revoluce v medicíně? Muskův Neuralink slibuje obnovu zraku díky průlomovému čipu
Neuralink v letošním roce úspěšně implementoval telepatický čip prvnímu pacientovi Společnost už údajně vyvíjí další čip, který bude navracet zrak Detaily si bohužel Elon Musk nechává pro sebe Neuralink Elona Muska patří mezi kontroverzní, avšak poměrně úspěšné firmy. Nedávno se podařilo společnosti úspěšně implantovat jejich čip pro ovládání počítačového rozhraní s pomocí myšlenek prvnímu člověku, který už dokonce zvládá skrze něj i hrát počítačové hry. Tím ale Musk rozhodně nekončí a už nyní plánuje další produkt, který tentokrát bude navracet lidem jeden z nejcennějších smyslů – zrak. Alespoň to vyplývá z jeho názvu Blindsight. Přečtěte si celý článek Revoluce v medicíně? Muskův Neuralink slibuje obnovu zraku díky průlomovému čipu
Čas načtení: 2024-05-05 16:09:26
Ukrajinské vojenské síly úspěšně odrazily ruský postup a zničily 42 ruských tanků a obrněných vozidel u vesnice v Doněcké oblasti, informoval server Defence Blog. Potvrzují to i videozáběry, které jasně ukazují na ukrajinskou snahu se bránit invazivním ruským vojenským silám, jež narušují jednotu a suverenitu této země. The post Ukrajinci se navzdory nedostatku snaží odrážet ruský postup. Video ukazuje, jak úspěšně zničili 42 ruských vozidel first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-07 10:52:46
Švýcarská armáda testuje přistání svých stíhaček. Čtyři stíhačky úspěšně přistály na dálnici
Švýcarsko - Čtyři stíhačky úspěšně přistály na dálnici A1 mezi Payerne a Avenches v kantonu Vaud v rámci vojenského cvičení „Alpha Uno“. Po přistání byly stroje dotankovány a servisovány na dálnici. Poté zase vzlétly, uvádí zpravodajství švýcarské televizní a rozhlasová společnosti SRF. The post Švýcarská armáda testuje přistání svých stíhaček. Čtyři stíhačky úspěšně přistály na dálnici first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-08-28 16:42:00
Adastra získala AWS kompetenci pro špičková řešení v oblasti DevOps
Toronto (Kanada) 28. srpna 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Skupina Adastra, globální lídr v oblasti cloudových, datových a umělou inteligencí (AI) poháněných řešení a služeb, získala AWS kompetenci v oblasti vývoje a provozu (DevOps). Stala se tak důvěryhodným, specializovaným AWS partnerem pro inovace."V Adastře v rámci DevOps a kontejnerizace využíváme ověřených postupů tak, abychom účinně odbourali všechny možné překážky efektivní spolupráce mezi firemními vývojovými a provozními týmy, a to napříč různými sektory. Díky nasazení Adastry dokážeme zajistit špičkovou spolupráci a flexibilitu při vývoji aplikací a tvoříme průkopnická řešení, která plně odpovídají měnícím se potřebám našich klientů. Tato kompetence jen podtrhuje naši schopnost poskytovat robustní, bezpečná a inovativní řešení a posiluje naši pozici lídra v technologických transformacích,“ říká Loan Ly, VP, AWS Partner Sales & Marketing.Adastra dokáže přesně identifikovat klíčové výzvy vaší organizace či firmy a na míru pro vás vytvořit řešení i strategický plán implementace. Jako dlouholetý člen partnerské sítě AWS, se čtyřmi samostatnými AWS kompetencemi a jako Advanced Services Partner úspěšně působíme v oblastech cloudu, datové analytiky a strojového učení. Naše zkušené týmy dokáží AWS technologie efektivně integrovat do vašeho stávajícího prostředí, abyste mohli plně využít jejich potenciálu. Naším úkolem je vám přinášet revoluční výsledky a být spolehlivým partnerem v neustále se měnícím světě cloudu.Jako partner AWS v oblasti DevOps Adastra nabízíme celý soubor služeb a softwarových produktů, které mají za cíl zjednodušit nastavení, správu infrastruktury, nasazení aplikačního kódu, automatizaci softwarových procesů a integraci nejlepších bezpečnostních postupů do CI/CD pipeline.Naše DevOps metodologie je rozdělena do pěti fází: vstupní hodnocení, analýza, doporučení, dokumentace a hodnocení rizik. Tento rámec nám pomáhá tvořit individuální plány pro různá průmyslová odvětví a zdůrazňuje důležitost správného vedení pro úspěšnou transformaci DevOps. Náš přístup splňuje veškeré standardy AWS DevOps kompetence, a to v oblasti řízení různých verzí, mikroslužeb, monitorování, orchestrace a bezpečnosti. Zahrnuje CI/CD pipeline, což umožňuje kompletní automatizaci od nastavení infrastruktury až po všechny fáze vývoje aplikací. A v neposlední řadě také zlepšení “release agility” softwaru.S Adastrou je bezpečnost nedílnou součástí každé fáze vývoje, což DevSecOps dále posiluje. AWS služby používáme k monitorování a ochraně, díky čemuž můžeme sledovat provoz na více účtech a upravovat údaje pro ještě vyšší zabezpečení.Jako AWS DevOps partner využíváme ty nejlepší postupy AWS, abychom vám dokázali zaručit rychlé dodání, spolehlivost, škálovatelnost, bezpečnost a zlepšení spolupráce. AWS DevOps úspěšně integruje kulturní filosofii, praktiky a nástroje k maximálnímu urychlení dodávek služeb a aplikací. Podporuje inovace a posiluje tak vaší pozici na trhu. Odstraňováním bariér mezi vývojovými a provozními týmy podporuje AWS DevOps spolupráci napříč celým životním cyklem aplikace, zajišťuje kvalitu a bezpečnost.Tyto automatizační nástroje navíc umožňují rychlý vývoj aplikací, čímž vám dávají možnost inovovat samostatně. Osvojením klíčových postupů (kontinuální integrace, kontinuální dodávka, mikroslužby s kontejnerizací, infrastruktura jako kód a proaktivní monitorování) bude mít vaše společnost rychlejší, častější a spolehlivější aktualizace pro zákazníky. Kontejnerizace totiž hraje klíčovou roli pro rychlou přenositelnost. Umožňuje tak aplikacím běžet konzistentně v různých prostředích, podporuje škálovatelnost a efektivitu provozu při zachování konzistence řešení.Pomocí AWS služeb a technologií nejen výrazně snížíte náklady, ale také optimalizujete pracovní postupy celého vývoje aplikací. Naši klienti benefitují nejen z našich certifikovaných dovedností, ale i z naší široké znalosti celého odvětví a našich úspěšných projektů. Špičková DevOps řešení a Adastra podpoří váš obchodní růst.Získání této AWS kompetence je dokladem vysoké technické odbornosti společnosti Adastra a dlouholetého odhodlání naplňovat potřeby zákazníků. V cloudových řešeních chceme dodávat prvotřídní služby a být spolehlivým, specializovaným AWS partnerem. To nám umožňuje zajistit zákazníkům úspěšné řízení inovací v oblasti umělé inteligence.Více informací najdete na: Adastra | Data Analytics and IT Consultancy (adastracorp.com) Zjistěte více o:AWS DevOps: DevOps - Amazon Web Services (AWS) Adastra DevOps: AWS Application Innovation | Adastra (adastracorp.com)O společnosti AdastraPo více než dvě desetiletí transformujeme firmy na digitální lídry, pomáháme nadnárodním organizacím inovovat, dosahovat operační dokonalosti a vytvářet nezapomenutelné zákaznické zážitky. To vše s využitím síly jejich vlastních dat.S využitím umělé inteligence, dat, cloudu, správy a digitálních služeb nabízíme firmám řešení, která jim umožní plně využívat jejich data, kterým mohou důvěřovat a kontrolovat. Propojujeme je s jejich zákazníky – a jejich zákazníky se světem.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20240828055577/cs/KontaktPro více informací, kontaktujte:Kristian Gravelle, Group CMOkristian.gravelle@adastragrp.com437-240-2195www.adastracorp.comZdroj: Adastra PROTEXT
Čas načtení: 2024-11-20 13:18:00
Řešení Smart Retail Insights společnosti Adastra prošlo základním technickým hodnocením AWS
Toronto (Kanada) 20. listopadu 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Společnost Adastra Group (známá také jako Adastra Corporation), světový přední dodavatel cloudových a datových řešení a služeb v oblasti umělé inteligence (AI), s hrdostí oznamuje, že naše řešení Smart Retail Insights: End-to-End IoT Solution úspěšně prošlo přezkumem AWS Foundational Technical Review (FTR). Tento úspěch potvrzuje naše odhodlání přinášet inovace a poskytovat špičkové služby jako spolehlivý partner AWS (APN)."Úspěšné absolvování AWS FTR potvrzuje závazek společnosti Adastra poskytovat bezpečná, spolehlivá a vysoce efektivní řešení pro smart retail. Tento milník posiluje naši schopnost inovovat, rozvíjet spolupráci s AWS a posouvat standardy v retailu.“ – Petr Blabla, vedoucí oddělení Digital Retail & Adastra Lab, Adastra, Česká republikaAdastra Smart Retail Solution přináší revoluci do maloobchodního provozu díky využití špičkových IoT technologií, které se snadno integrují. Tento systém umožňuje regálům, paletám i displejům aktivně komunikovat a přesně zaznamenávat každý prodej či interakci se zákazníkem. Adastra Smart Retail Solution poskytuje maloobchodníkům a značkám přehled v reálném čase a přesnou analýzu prodejního potenciálu. Díky sledování zákaznického chování, řízení prodeje, analýze demografických údajů, prevenci výpadků zásob a zvyšování výkonnosti napříč pobočkami dokáže optimalizovat provoz prodejen. Současně pomáhá maximalizovat návratnost investic na metr čtvereční prodejní plochy a efektivněji využívat investice do marketingu přímo v prodejnách.Adastra Smart Retail Solution, kterému důvěřují přední společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Coca-Cola a Lego, nabízí pokročilé technologie, včetně chytrých lednic, regálů, displejů, palet, vah a stropních senzorů.Naše IoT platforma pro smart retail je navržena pro sběr, ukládání a analýzu dat z různých IoT senzorů. Řešení podporuje všechny zařízení na míru a zajišťuje bezpečný a efektivní přenos dat do AWS, což garantuje zabezpečení a konektivitu. Díky platformě AWS IoT využívá osvědčený workframe pro zákaznický reporting a integruje umělou inteligenci pro prediktivní analýzy a optimalizaci procesů.Kromě toho nabízíme přizpůsobení každé komponenty tak, aby odpovídala vašim jedinečným požadavkům. To zvyšuje celkovou efektivitu řešení a poskytuje relevantní informace pro rychlá a informovaná rozhodnutí.Základní technický přezkum AWS (Foundational Technical Review – FTR) je důkladný proces, který ověřuje, zda řešení nasazená na AWS splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost, spolehlivost a provozní efektivitu. Úspěšné absolvování FTR potvrzuje, že řešení Smart Retail Solution od společnosti Adastra splňuje osvědčené postupy AWS v klíčových oblastech, jako jsou bezpečnost, spolehlivost, výkonnost, optimalizace nákladů a provozní efektivita.Adastra nabízí širokou škálu IoT řešení, která sahají i za retail a nacházejí uplatnění v odvětvích, jako je logistika, výroba a energetika. Díky osvědčeným postupům IoT vyvíjíme a přizpůsobujeme řešení na míru, která klientům umožňují efektivně využívat data a zavádět inovace, čímž si udržují náskok před konkurencí. Například jsme pomohli výrobní společnosti zvýšit efektivitu pomocí IoT platformy a kanadské těžební společnosti optimalizovat využití nákladních vozidel a snížit provozní náklady díky našim datovým IoT řešením.Společnost Adastra se do budoucna zavazuje pokračovat v inovacích, využívat poznatky získané z procesu FTR a dále rozvíjet špičková řešení pro smart retail. Naším cílem je pomáhat klientům udržet si náskok v dynamickém prostředí retailu. Tento úspěch je významným milníkem v naší spolupráci s AWS, která nám umožňuje nastavovat nové standardy nejen v maloobchodním odvětví, ale i v dalších sektorech.Více informací se dozvíte zde: Adastra | Analýza dat a poradenství v oblasti IT (adastracorp.com) Platforma IoT společnosti Adastra: Platforma IoT | Adastra (adastracorp.com)Zjistěte více:Řešení Smart Retail IoT společnosti Adastra:https://adastracorp.com/integrated-smart-retail-solutions/O společnosti AdastraJiž více než 20 let pomáháme proměňovat podniky v přední digitální hráče, podporujeme inovace, zvyšujeme provozní efektivitu a vytváříme jedinečné zákaznické zážitky – to vše díky efektivnímu využití dat.Jsme lídrem v oblastech umělé inteligence, práce s daty, cloudových technologií, digitálních řešení a řídicích služeb. Nabízíme firmám data, která mohou kontrolovat, kterým mohou důvěřovat, a která propojují je i jejich zákazníky se světem.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy. Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20241120398757/cs/Kontakt:Kristian Gravelle, Group CMOkristian.gravelle@adastragrp.com437-240-2195www.adastracorp.comZdroj: Adastra Group
Čas načtení: 2024-11-21 14:48:00
Paříž (Francie) 21. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei uspořádala na akci Huawei Connect Paris 2024 evropské setkání klubu Huawei HCIE (Huawei Certified ICT Expert), ekosystému pro talentované členy v oblasti ICT. Evropský klub HCIE je otevřen všem, kteří úspěšně absolvovali některou z certifikací Huawei HCIE v jakékoli z přidružených technologických oblastí. Nejoblíbenějšími certifikačními programy jsou mezi evropskými inženýry ty zaměřené na technologické oblasti sítě (datová komunikace a přenosy) a datová úložiště.Certifikace Huawei je jedním z pilířů globálního partnerského systému společnosti Huawei, jehož cílem je zvyšovat schopnosti partnerů a kompetenci inženýrů v oblasti nových ICT technologií. Vzhledem k rychlým změnám ve světě a zrychlující se digitální inteligentní transformaci budou zaváděny nové technologie, jako je umělá inteligence, LLM a cloud computing. Pouze díky efektivnímu pochopení těchto technologií je lze úspěšně integrovat do průmyslového výrobního prostředí, aby přinášely přidanou hodnotu.Od roku 2023 se po úspěšném absolvování certifikace stalo členy klubu více než 4800 nových odborníků HCIE po celém světě, přičemž více než stovka členů HCIE sídlí v Evropě.• Členové HCIE v rámci Společné komunity pro definici produktů (JDC) společnosti Huawei se zúčastnili více než 400 průzkumů zaměřených na zlepšení produktů a navrhli více než 4000 zlepšení, která vedla k vytvoření 200 produktů nové generace.• Členové HCIE zodpověděli více než 500 složitých technických otázek a přispěli více než tisícem případů sdílením svých zkušeností a znalostí v rámci komunity O3 společnosti Huawei, což pomáhá ostatním odborníkům HCIE učit se ze zkušeností a scénářů, se kterými se setkali."Klub poskytuje členům HCIE i společnosti Huawei příležitost ke společnému vzdělávání a růstu, které v konečném důsledku přinášejí hodnotu zákazníkům," řekl John Peng Jun, viceprezident pro evropský region. "Podmínky pro získání certifikátu HCIE jsou přísné a v oboru uznávané jako doklad vysoké kvalifikace. Zákazníci se na členy HCIE obracejí jako na odborníky, kteří je provedou výzvami inteligentní éry."Certifikace HCIE je rovněž přijímána některými zeměmi jako základ pro jejich standard hodnocení odborných dovedností v oblasti ICT. Přispívá k tomu, že držitel certifikátu HCIE je uznávaný díky potvrzení schopností, kompetencí, znalostí a dovedností.Klub HCIE je místem pro sdílení zkušeností a podporu osobního rozvoje. Poskytuje platformu pro diskusi o nových možnostech a podněcuje nové myšlenky prostřednictvím zkušeností s nejmodernějšími technologiemi a jejich aplikací v rámci řešení pro podniky.Klubu HCIE v Paříži se zúčastnilo více než 50 členů a odborníků HCIE z 11 zemí a několik partnerů se podělilo o své úspěšné případy. Společnost Huawei bude i nadále organizovat setkání klubu HCIE v Evropě a nabízet více příležitostí a platforem pro technické odborníky.O společnosti HuaweiSpolečnost Huawei byla založena v roce 1987 a je předním světovým poskytovatelem infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT) a chytrých zařízení. Má 207.000 zaměstnanců, působí ve více než 170 zemích a regionech a poskytuje služby více než třem miliardám lidí po celém světě.Naší vizí a posláním je přinášet digitální technologie všem lidem, domácnostem a organizacím a vytvořit tak plně propojený a inteligentní svět. Za tímto účelem usiluje o vybudování všudypřítomného připojení a inkluzivního přístupu k síti, aby položila základy inteligentního světa; poskytuje diverzifikovaný výpočetní výkon tam, kde je zapotřebí, a tehdy, kdy je zapotřebí, aby přenesla cloudová a inteligentní řešení do všech čtyř koutů světa; vytvoří digitální platformy, které pomohou všem odvětvím a organizacím stát se agilnějšími, efektivnějšími a dynamičtějšími; a nově definuje uživatelskou zkušenost s umělou inteligencí, aby byla pro lidi chytřejší a personalizovanější ve všech aspektech jejich života, doma, na cestách, v kanceláři, při zábavě nebo při cvičení.Další informace naleznete na webu společnosti Huawei:http://www.linkedin.com/company/Huaweihttp://www.twitter.com/Huawei http://www.facebook.com/Huawei http://www.youtube.com/HuaweiKontakt: Rafal Kwiatkowski, e-mail: weuenterprise@huawei.com, telefon: +48 531-539-140Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2559207/5030374/Huawei_Europe_Logo.jpg
Čas načtení: 2025-01-23 14:52:21
NASA a General Atomics úspešne otestovali jadrový pohon, ktorý nás môže dostať na Mars
Spoločnosť General Atomics Electromagnetic Systems dnes oznámila úspešné ukončenie série testov prelomového systému pohonu Nuclear Thermal Propulsion. Ide o reaktor, ktorý by mohol otvoriť ... The post NASA a General Atomics úspešne otestovali jadrový pohon, ktorý nás môže dostať na Mars appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2025-02-06 10:05:34
Američané úspěšně otestovali svůj revoluční laser
WASHINGTON – Americké námořnictvo úspěšně otestovalo svůj pokročilý lodní laserový systém HELIOS, který během zkoušek zlikvidoval dron. (Foto: X / USS Preble) Informoval o... Článek Američané úspěšně otestovali svůj revoluční laser se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2025-02-06 22:43:34
Jak zvýšit šanci na početí? redakce Čt, 02/06/2025 - 22:43 Zdraví a Krása Klíčová slova: kalíšek na podporu početí jak zvýšit šanci na otěhotnění úspěšné oplodnění ovulační kalkulačka ovulace Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Co lze dělat pro snazší otěhotnění? Je mnoho doporučení, co dělat či nedělat, aby žena úspěšně otěhotněla. Něco jiného doporučují lékaři, něco jiného bylinkáři nebo lékaři alternativních medicín. A pak jsou tu samozřejmě tzv. „babské rady“, které se předávají mezi lidmi po generace. My jsme vybrali tipy, které patří k těm méně kontroverzním a vesměs se na nich shodují i lékaři reprodukční medicíny. Nejde o zaručený návod, jak otěhotnět, ale rady, které mohou pozitivně přispět ke zdárnému výsledku. Upravte životní styl Dobré je se na těhotenství připravovat s předstihem. Užívat zmíněné doplňky stravy pro ženy plánující těhotenství, žít co nejzdravěji, sportovat, nekouřit a nepít alkohol. Samozřejmě vysadit hormonální antikoncepci. Věnujte se pánevnímu dnu Vhodné je určitě také posilovat pánevní dno a celkově se věnovat zdraví a fyzioterapii této oblasti. Velmi uznávané jsou cviky podle Ludmily Mojžíšové, což je soubor cvičení, které při pravidelném a správném provádění má velice pozitivní výsledky. Je ale potřeba je provádět správně, tedy ideálně alespoň ze začátku pod dohledem fyzioterapeuta. Porozumějte menstruačnímu cyklu Žena by měla vědět, jak funguje její tělo, a znát teorii o menstruačním cyklu, ovulaci, luteální fázi. Jak poznat plodné dny? Signály nám tělo dává různě. Odchylky najdeme v konzistenci i barvě děložního hlenu, žena může pociťovat mírné bolesti v podbřišku, velmi častá je i zvýšená chuť na sex, spousta energie. Pomoci může i šikovná ovulační kalkulačka. Vyzkoušejte neinvazivní pomůcky V kvalitních drogeriích nebo online je dostupný i kalíšek na podporu početí. Ženy jej velmi dobře hodnotí a není divu. Dle informací výrobce zvyšuje šanci na početí až o 48 %. Zavede se po pohlavním styku do pochvy a přivádí více spermií k děložnímu čípku. Tím se zvyšuje šance na přirozené otěhotnění. K dostání jsou i různé gely, které podporují otěhotnění, tam už je ale potřeba počítat s tím, že mohou obsahovat hormony. Bylinky na otěhotnění a akupunktura Bylinky jsou v této oblasti také hojně používané. Např. známý kontryhel, maliník, sporýš lékařský, prospěšný drmek či třeba vyhledávané Gynex kapky. Máte-li rádi alternativní léčbu, určitě se zaměřte i na akupunkturu pro podporu početí. Jehličkování, jak se jí také přezdívá, už pomohlo spoustě ženám. Doporučuje se začít s předstihem ideálně několik měsíců před plánovaným otěhotněním, ale pomůže i „akutně“ při podpoře ovulace nebo uhnízdění embrya v děloze. Při snaze o otěhotnění by měla žena žít, jakoby už těhotná byla. Tedy vyhýbat se rizikovému chování, nezdravým a návykovým látkám. V případě nutnosti nasazení antibiotik je důležité říci lékaři, že se snaží otěhotnět, aby tomuto přizpůsobil léčbu. Když to nejde, pomohou odborníci Zachovejte klid, i když vám otěhotnět nepůjde hned. Časem svépomocí či s přispěním odborníků s největší pravděpodobností vlastní dítko sevřete v náruči. Buďte proto v myšlenkách pozitivní, což také pomáhá. A nebojte se při vašem snažení obrátit na odborníka, kterým může být: Gynekolog, fyzioterapeut, psychoterapeut, fertility kouč, klinika reprodukční medicíny, lékař alternativní medicíny. Přidat komentář foto pixabay.com text redakce V okamžiku, kdy se žena a muž společně rozhodnou, že si „pořídí“ dítě, jsou většinou oba velmi šťastní a plní očekávání. Žena přestane užívat antikoncepci, muž odhodí pánský typ intimní ochrany, žena mnohdy začne užívat i doplňky stravy určené ženám, jež chtějí otěhotnět. Když první, druhý měsíc nedojde k otěhotnění, dostavuje se většinou zklamání. A jak čas běží, je zklamání větší a větší a na řadu přichází různé negativní myšlenky. V případě, že pár nepočne do roka intenzivního „snažení se“, je načase vyhledat odborníky. Pozitivem ale je, že radost z narozeného miminka má nakonec většina párů.
Čas načtení: 2025-03-05 20:57:16
Modul Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci: Vědecká mise pro NASA začíná!
V neděli úspěšně přistál na Měsíci modul Blue Ghost, vyvinutý americkou společností Firefly Aerospace. Stal se tak teprve druhým soukromým zařízením, které dosedlo na povrch přirozené družice Země. Jeho úkolem... The post Modul Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci: Vědecká mise pro NASA začíná! first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.
Čas načtení: 2025-03-09 07:50:00
Barcelona (Španělsko) 9. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei představila během veletrhu MWC Barcelona 2025 na summitu Huawei Electric Power Summit s podtitulem „Rozvoj díky digitálním technologiím: urychlení inteligence v energetice" (Thrive with Digital, Accelerate Electric Power Intelligence) společnou platformu pro standardy referenční architektury IEEE P2413.2 PDIoT. Odborníci z oboru a vedoucí představitelé mezinárodních normalizačních organizací se zde rovněž podělili o nejnovější poznatky z výzkumu a úspěšné postupy pro podporu digitální transformace v odvětví energetiky.David Sun, generální ředitel divize digitalizace v energetice Huawei Electric Power Digitalization BU a viceprezident společnosti Huawei, promluvil o výzvách, kterým čelí energetické systémy, jako jsou tradiční ztráty ve vedení, problémy se spolehlivostí a další. Hovořil také o nastupujících globálních výzvách v éře nových zdrojů energie a zdůraznil význam inovací. Inovace v oblasti cloud computingu, edge computingu, středněnapěťové komunikace a technologie HPLC (high-speed power-line communication, vysokorychlostní komunikace po elektrickém vedení) umožňují efektivně řešit mnoho problémů nízkonapěťových distribučních sítí. Například centrum napájení mezinárodní přístavní zóny Si-an zaznamenalo po kompletní implementaci technologie Huawei HPLC výrazné zlepšení spolehlivosti nízkonapěťové komunikace až na 99,9 %. Při výpadku napájení je nyní více než 97 % uživatelů proaktivně kontaktováno pracovníky státní sítě do 3 minut. Pasivní záznamy poruch u samostatných domácností s nízkým napětím klesly téměř o 50 %. Výpočet ztrát v elektrickém vedení lze dokončit za pouhých 15 minut. Společnost také v provincii Ša-an-si úspěšně realizovala plnou integraci distribuované fotovoltaiky, koordinované nabíjení pro nabíjecí pilíře a zdvojnásobila kapacitu spolu s dalšími cennými aplikacemi. David Sun dále nastínil klíčové prvky úspěšných inovací. Patří mezi ně architektonické inovace pro otevřenou, přizpůsobivou a systematickou digitální transformaci, inovace modelů s funkcemi umělé inteligence a ekosystémové inovace pro mezioborovou spolupráci. Kromě toho sem patří také inovace AI pro optimalizaci výroby energie, zejména v oblastech, jako je předpověď výkonu nových zdrojů energie, předpověď zatížení a autonomie transformátorových okrsků.Společnost Huawei se zaměřuje na klíčové obchodní scénáře v oblasti elektrické energie a integraci digitální produktivity. Prostřednictvím strategické spolupráce s průmyslovým ekosystémem je společnost Huawei připravena podporovat udržitelný růst a inteligentní pokrok v tomto odvětví. Během summitu se o své úspěšné postupy ve spolupráci se společností Huawei podělili Bilel Jamoussi, zástupce ředitele ITU TSB, Roque Bacani, první viceprezident a ředitel pro ICT a transformaci společnosti Meralco, a Juan Ortiz Noval, ředitel provozu a údržby sítě E-Distribución Redes Digitales. Oleg Logvinov, předseda pracovních skupin IEEE (Institut elektrotechnických a elektronických inženýrů) pro standardy IEEE P2413.2, P1901.1 a P1901.3 a generální ředitel společnosti IoTecha, představil architekturu standardů IEEE P2413.2 PDIoT spolu se strategickými iniciativami pracovní skupiny IEEE P2413.2. Ve spolupráci se společností Huawei také představil platformu pro spolupráci v oblasti standardů referenční architektury internetu věcí pro distribuci energie (PDIoT Reference Architecture) IEEE P2413.2.Do budoucna se společnost Huawei hodlá zaměřit na digitální technologie a umělou inteligenci, neustále zdokonalovat proces digitální transformace na základě získaných zkušeností a spolupracovat se zákazníky a partnery na pokroku v digitální a inteligentní transformaci energetického průmyslu.Další informace o inteligentním distribučním řešení (IDS) naleznete na https://e.huawei.com/en/topic/electric-power/intelligent-distribution-solution .Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2636568/image_986294_27460952.jpg KONTAKT: hwebgcomms@huawei.com
Čas načtení: 2025-05-03 08:00:01
Ošklivka Betty. Rekord v Guinnessově knize a pár maličkostí, co o seriálu možná ještě nevíte
Seriál o škaredé dívce běžel poprvé 25. října 1999 na kolumbijské televizní platformě RCN a skončil 8. května 2001. Po dvaceti letech pak slavil oslnivý comeback na Netflixu. Zaznamenal nejenom mezinárodní úspěch, příběh byl úspěšně parafrázován do různých jazyků. Otazníky kolem seriálu Úspěšné adaptace: Nejkrásnější Ošklivá (Mexiko 2006), Ošklivá Betty (USA 2006), Miluji ošklivou Betty (Filipíny 2008) Scenárista seriálu Fernando Gaitán se inspiroval sekretářkou vysokého manažera, která hodně pracovala a příliš neoplývala krásou. V jejím příběhu cítil něco zvláštního a rozhodl se, že z toho bude seriál. „Betty mě přiváděla k šílenství. Na chvíli mi to vzalo klid, život. Spal jsem v práci a moji asistenti měli na starosti přinášet mi oblečení. Byly dny, kdy jsem si myslel, že to tempo nezvládnu, chvíle, kdy jsem se cítil jako skutečný vězeň, že potřebuji na dva dny pryč, cestovat, řešit své osobní problémy, a nešlo to,“ uvedl Gaitán pro časopis Cromos. Proč Simpsonovi bydlí ve Springfieldu. A další věci, co o nich možná ještě nevíte Číst více První vlna zaznamenala raketový a dlouhodobý úspěch. Po dvacetileté pauze filmaři natočili další neméně úspěšné díly. Pokračování navazuje na příběh ošklivé Betty, která se stala úspěšnou ženou, matkou a manželkou. Snaží se vyrovnat se vztahem s dospívající dcerou, bojuje s ekonomickou krizí a zamýšlí se nad tím, zdali její cesta je skutečně ta správná a šťastná. „I když byla Betty na svou dobu tak nadčasová, existuje mnoho prvků, které pocházejí z naší kultury a z našich zvláštností. A jsou tu problémy, kterými se nyní o 20 později můžeme zabývat a díky nim vést dialog s moderním publikem. Mám pocit, že se její podstata nezměnila, ale právě proto Betty nutí k zamyšlení. Je nyní zralejší, ale život pro ženu po čtyřicítce nikdy není snadnou výzvou,“ poznamenala herečka Ana María Orozco. Asi má patent na krásu. Seržantce Makepeaceové byste hádali stále třicet Číst více Milostné aféry V průběhu natáčení seriálu se někteří herci a tvůrci neubránili zamilovanosti a láskám. Třeba představitelka hlavní role Ana María Orozco zažila románek s Juliánem Arangem, který si zahrál postavu Huga. Jejich vztah měl za následek konflikty během filmování, kdy oba herci společně vystupovali v nějaké epizodě. Herec se tehdy obhajoval, že jeho osobní a profesní život jsou dvě různé věci. Kromě této aférky prosákl do médií krátký vztah herečky Marcely Posada s Gaitánem. „Bylo velmi těžké vypořádat se s tolika ženami, které ho pronásledovaly, nemyslím si, že se do mě někdy zamiloval. To nakonec skončilo, ale stále jsme přátelé,“ řekla Posada při televizním vysílání. Z krásné herečky na ošklivku Zajímavá byla také pravidelná proměna krasavice Orozco na ošklivou asistentku ředitele, která měla rovnátka a mastné vlasy. Líčení trvalo více než hodinu. Kromě make-pu a účesu následovala složitá procedura s nasazováním fiktivních rovnátek. Styl pro Betty Pinzón si vytvořila sama herečka, která ošklivku ztvárnila. Inspirovala se oblečením, jež měla na sobě při castingu. Ukázalo se, že to byla dobrá volba. Proměny hlavní představitelky, milostné romance a další otazníky kolem činí ze seriálu něco ojedinělého, ba kultovního. Kritika objektivizace žen a modernosti úspěchu zanechala poselství pro ženy, aby zůstaly samy sebou, měly se rády takové, jaké jsou, a nehledaly spásu v plastických operacích nebo dalších nepřirozených kosmetických procedurách. „Myslím, že je to pocta Fernandově dílu. Byla jsem svědkem toho, jak tento neuvěřitelný spisovatelský odkaz přijali diváci, a my jsme se s nesmírnou péčí a respektem snažili tento úkol naplnit. Je to obrovská výzva, ale myslím, že jsme v dobrých rukou,“ poznamenala Orozco. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Příběh Earlova seznamu. Komedie o pokání, karmě a jednom exgaunerovi.
Čas načtení: 2025-06-03 14:58:09
Nový konkurent Neuralinku? Paradromics úspešne vložilo čip do ľudského mozgu
Startup Paradromics, ktorý sa zameriava na vývoj technológie BCI (brain-computer interface), má za sebou dôležitý krok. Vedcom sa podarilo úspešne implantovať ich zariadenie ... The post Nový konkurent Neuralinku? Paradromics úspešne vložilo čip do ľudského mozgu appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.